Milan Kňažko v hlavní roli inscenace o vynálezci Františku Křižíkovi (1983). Dále hrají: E. Cupák, V. Ráž, R. Brzobohatý, M. Zounar, S. Sequensová, J. Kodet, L. Křiváček, J. Adamíra, O. Havelka, B. Rösner, M. Vladyka a další. Scénář E. Verner. Kamera P. Polák. Režie J. Svoboda
00:00:49 Bravo!
00:01:08 Pan Edison velmi obdivuje váš úspěch.
00:01:12 Zajímá ho, zda byste nechtěl jet do USA.
00:01:17 Do království techniky a svobody.
00:01:23 Bohužel to není možné.
00:01:30 Pan Edison tvrdí,
00:01:33 že také vaše oblouková lampa je významná jako jeho žárovka.
00:01:40 S tím se v USA jistě neztratíte.
00:01:43 A navíc jste jistě schopen dalších vynálezů.
00:01:53 -Doufám, ale má země...
-Franzi!
00:02:00 -Promiňte, na okamžik.
-Promiňte.
00:02:05 -Četl jsi noviny? -Stalo se něco?
00:02:09 -Co se stalo?
-To vaše Národní divadlo shořelo.
00:03:27 Já nemohu dát nic. Sotva zaplatím doktory.
00:03:33 Nejdříve chodili jednou týdně, teď tu jsou každý den.
00:03:40 Mohu vám půjčit, než se vaše paní uzdraví.
00:03:45 Už jste mi toho půjčil dost. A já ještě nic nevrátil.
00:03:50 -Ale na tak velkou věc...
-Právě proto.
00:03:54 Vypůjčené peníze by přeci nebyly žádný dar.
00:03:58 Máte pravdu. Dáte větší dar než pár zlatek.
00:04:05 -A vy také. Poznáte, co to je?
-To je přece Národní divadlo!
00:04:15 -Snad se toho nebojíte?
-Je to velká instalace.
00:04:20 Nejsme tu proto, abychom dělali malé věci.
00:04:24 Už jsme spolu ledacco rozsvítili.
00:04:28 Rozsvítíme i divadlo.
00:05:06 Takto se se mnou loučili v Paříži.
00:05:10 -A my tě takto vítáme v Praze.
-Má žena Pavlína a mé děti.
00:05:16 Těší mě, že vás poznávám právě teď, milostivá paní.
00:05:22 -Je to historický okamžik.
-Vlak měl zpoždění, máme naspěch.
00:05:28 Kam bys spěchal, chlapče?
00:05:32 Musím se v převléknout, než mě představíte komisi.
00:05:37 Františku, konkurz je konkurz.
00:05:40 Mohu tě představit, až bude řízení u konce.
00:05:45 -Kdo jsou vlastně naši konkurenti?
-Děkuji.
00:05:50 Konkurz je tajný.
00:05:52 Pan profesor je členem komise a nemá právo něco prozrazovat.
00:05:58 -A já myslel, že se budeš ptát.
-Ctím pravidla.
00:06:04 A v jednom máte pravdu: V této zemi mimo mě není nikdo,
00:06:09 kdo by splnil očekávání komise. Tak jste mi to napsal.
00:07:50 Dámy a pánové, omlouvám se, že ruším vaši zábavu.
00:07:56 Chci se s vámi podělit o hrdost, kterou ve mně vzbuzuje jedno jméno.
00:08:07 Je to české jméno, které určitě všichni znáte.
00:08:14 Vítám v Praze českého vynálezce a elektrotechnika,
00:08:22 Františka Křižíka!
00:09:11 Pane profesore, doufám, že mě představíte.
00:09:15 Dovol, abych ti představil barona Hajského.
00:09:20 Těší mě, pane barone. Moje paní.
00:09:24 Baron. Titul jsem si koupil od Franze Josefa.
00:09:28 Používám ho jen při obchodních jednáních.
00:09:33 Vy si nic takového od císaře kupovat nemusíte.
00:09:37 Vy jste aristokrat ducha. Ale čekal jsem, že budete starší.
00:09:44 -Kolik je vám let?
-Třicet pět. Zdá se vám to málo?
00:09:49 Právě naopak. Až si prohlédnete Prahu,
00:09:53 dovoluji si vás pozvat na čaj. Milostivá paní.
00:10:04 -Zajímavý člověk.
-Ano, podporuje mladé průmyslníky.
00:10:11 Má továrny po celých Čechách.
00:10:14 Ale na divadlo dal jen tu jednu symbolickou zlatku.
00:10:20 -Divné, že?
-Na co páni z komise čekají?
00:10:24 Nesmíš být netrpělivý. V komisi je hodně práce.
00:10:30 Nikdo nám nesmí vytknout, že něco zanedbáváme.
00:10:55 -Franzi! -Hansi! Kde se tu bereš, Hansi?
00:11:03 Mont Parnas až do bílého rána. Skleničku!
00:11:10 Víš, co jsem slyšel? Prý jsi málem národní hrdina.
00:11:15 -Prosím tě, jak jsi na to přišel?
-Včera tě prý oslavovali na Žofínu.
00:11:22 -Jako Edisona, když vynalezl žárovku. -Přeháníš.
00:11:27 -Co ty?
-Zastupuji firmu Ross Brückner.
00:11:31 -Dal ses na obchod?
-Přesně tak. Je to solidní firma.
00:11:36 -Nad námi bdí sám velký Edison.
-Já vím.
00:11:42 -A co děláš tady v Praze?
-Neříkej, že to nevíš.
00:11:49 My jsme přece ti druzí v konkurzu na osvětlení divadla.
00:11:55 -Neříkej, žes to nevěděl.
-Něco jsem slyšel.
00:12:02 Ovládat se nedokážeš, v tom ses nezměnil.
00:12:07 Jako přítel bych ti přál vítězství, ale jako konkurent budu bojovat.
00:12:15 Já také.
00:12:18 Ale já vyhraji.
00:12:21 Mami, tady je!
00:12:25 To je Křižík mladší. Má žena Pavlína. Hans Winter,
00:12:30 bojovník za elektrické motory z kavárny na Mont Parnasu.
00:12:36 Těší mě, milostivá paní.
00:12:39 Nezanedbává vás zde Franz kvůli tomu nešťastnému konkurzu?
00:12:44 -Proč nešťastnému?
-Pro divadlo se musí něco obětovat.
00:12:50 -Jistě. -Musíme jít.
00:12:52 Víte, moc se těším na to, až dětem budu vyprávět,
00:12:57 že ta světla v divadle rozsvítil jejich otec.
00:13:02 -Pavlíno, půjdeme.
-Doufám, že se brzy uvidíme.
00:13:54 Pane Křižíku.
00:13:58 Karel Vencl, redaktor Květů. Zajímalo by mě, proč jste zde.
00:14:04 Je v tom Národní divadlo? Domníváte se, že vyhrajete konkurz?
00:14:10 Slovo "domnívat se" nemám rád. Mám rád fakta.
00:14:15 -Až je budu vědět, řeknu vám je.
-Děkuji.
00:14:54 -Ze všech nabídek zbyly dvě reálné.
-Promiňte. -Prosím.
00:15:00 Projekt firmy Křižík a německé firmy Ross Brückner.
00:15:05 -Cena je přibližně stejná.
-Nezdá se vám cena vysoká?
00:15:11 To bychom měli zvážit. V naší finanční situaci...
00:15:16 Jsme tu proto, abychom vybrali jednoho z uchazečů.
00:15:21 -To je dost jasné, že?
-Co je jasné?
00:15:27 -Přece to, komu dát přednost.
-Máte pravdu.
00:15:32 Firma Ross má tisíc zaměstnanců a zárukou je sám Edison.
00:15:38 -Jakou záruku dává firma Křižík?
-Zná někdo jeho budějovický závod?
00:15:45 -To je omyl, závod má v Plzni.
-To není závod, ale dílna.
00:15:53 Pracují tam na kolenu tři nebo čtyři zaměstnanci.
00:15:58 Chcete říci, že nevěříte člověku jako je Křižík?
00:16:03 Získal první místo za obloukovku na výstavě v Paříži.
00:16:08 Patent od něj koupili Angličané.
00:16:12 Obloukovkami se má osvítit vstupní hala a schodiště.
00:16:17 Máme snad Angličanům platit?
00:16:21 Pan Křižík si ve smlouvě sjednal,
00:16:25 že použité lampy budou osvobozeny od patentních poplatků.
00:16:38 -Prosím.
-Mohu otevřít okno?
00:16:43 Prosím.
00:16:46 Pokud jde o jeho schopnosti, Křižík osvítil Hybernskou ulici,
00:16:54 plzeňský pivovar, balustrádu ve Vídni.
00:16:58 A kdyby korunní princ Rudolf nezakázal elektrifikaci Hradu,
00:17:03 osvětlil by jej také.
00:17:06 Kdybych měl vyčíslit, co vše už osvětlila firma Ross,
00:17:12 strávil bych tím hodiny. O to přece nejde.
00:17:16 Vy jste proti Křižíkovi zaujatý!
00:17:19 Já osobně ho vůbec neznám, na rozdíl od vás.
00:17:25 Vítal jste ho s kapelou,
00:17:28 a na Žofínu uváděl jako národního hrdinu.
00:17:33 Promiňte, ale mně jde jen o věc, ne o jména.
00:17:37 Vítěz konkurzu musí zvládnout tak náročný úkol,
00:17:42 jako je osvětlení divadla.
00:17:45 A k tomu je potřeba pracovní síly, materiál, průmyslové zázemí.
00:17:52 -Křižík má dost zkušeností.
-Žádné divadlo ještě neosvětlil.
00:17:58 Ale firma Ross osvětlila už divadla v Brně a v Jihlavě.
00:18:05 Musím vám s politováním oznámit, že Křižík ani není inženýr.
00:18:15 -Má pouze tři semestry na technice.
-Ale to snad...
00:18:22 Pánové, argumenty pana Krause začínají být výmluvné.
00:18:34 Nemohu tomu uvěřit. Křižík je přece Čech.
00:18:39 Divadlo je stavba českých rukou. Musí v něm znít česká hudba.
00:18:45 Musí tam být české obrazy a česká technika.
00:18:50 Ale musíme k ní mít důvěru. Souhlasím s panem Krausem.
00:18:55 Ale pánové, je to hlavně politická otázka.
00:19:01 Musíme umožnit českému technikovi, aby předvedl své schopnosti.
00:19:09 A já myslel, že konkurz bude jen formalitou.
00:19:15 -Ano? -Formalita?
00:19:21 Pane profesore, toto je regulérní konkurz.
00:19:27 Základní otázka je jedna: Divadlo musí svítit.
00:19:32 -Na divadle nesmíme experimentovat.
-Navrhuji hlasování.
00:19:39 Žádám, aby bylo hlasování odloženo.
00:19:47 -Proč?
-Důvody jsou velice vážné.
00:19:54 Zatím je nemohu sdělit, pane předsedo.
00:20:02 V tom případě se loučím, pánové.
00:20:05 Jestliže jsou důvody vážné, souhlasím s odložením.
00:21:06 Jen seď.
00:21:17 Františku, vážně jsem si myslel, že ten konkurz bude formalita.
00:21:27 Pánům z komise nestačí, že o mne měl zájem celý svět?
00:21:34 -Říká ti něco jméno Kraus?
-Ne. -Ten byl nejvíc proti tobě.
00:21:44 -Přejete si?
-Přineste mi, prosím, čaj.
00:21:49 Ale některé jeho argumenty byly objektivní.
00:21:55 -Kdo je to vůbec Kraus?
-Obchodník. -Pane profesore!
00:22:00 Není to ponižující, že o mně rozhodují lidé,
00:22:05 které veřejnost nezná? V Paříži rozhodovala Akademie věd.
00:22:11 Františku, uvědom si, že tady jsi v Praze.
00:22:17 Co mám tedy podle vás dělat?
00:22:21 Nenapadlo tě ten svůj projekt zlevnit?
00:22:30 -Prosím? -Pánům v komisi se zdál dost drahý.
00:22:35 Zlevnila by firma Ross, kdyby byla v mé situaci?
00:22:41 -Ale ty nejsi firma Ross.
-Máte pravdu.
00:22:46 Ale moje cena dává minimální zisk, nemohu prodělávat!
00:22:51 -Ani na Národním divadlu.
-Neumíte pozdravit? -Dobrý den.
00:22:59 -Co se stalo? -Co by se mělo stát? Sbalíme kufry a pojedeme domů.
00:23:10 Do Plzně.
00:23:41 Pravá americká whisky, nápoj vynálezců.
00:23:49 Nedávno jsem četl,
00:23:52 že i Edisonovi pomohla vyřešit několik problémů.
00:23:57 -Abyste rozuměl...
-Pan profesor bude také vynalézat?
00:24:03 Prosím?
00:24:05 Znám ty pány z komise. Téměř každý mi dluží peníze.
00:24:15 Doktor Rieger je mi dokonce za ledacos zavázán.
00:24:21 Pane barone, bylo by výborné, kdybyste se přimluvil.
00:24:26 Nebylo by nejlepší založit sdružení na podporu Františka Křižíka?
00:24:32 Jde o Národní divadlo, každá pomoc by byla dobrá.
00:24:37 Pánové, prosím.
00:24:49 Užitná plocha je dva tisíce čtverečních metrů.
00:24:54 Základy suché, dostatek světla. Vedle je kancelářská budova a byt.
00:25:01 Nevím, proč bych to měl kupovat.
00:25:04 Halu vám pronajmu, koupíte si jen stroje.
00:25:08 Divadlo zvládnu osvětlit z Plzně.
00:25:12 Já to vím, ale komise ne. Továrna je rozhodující důvod.
00:25:17 Nemohli by vás odmítnout.
00:25:20 Nájem je pět tisíc ročně. Stroje prodám za dvacet tisíc.
00:25:26 -Dvacet tisíc zlatých?
-Osvětlení divadla je jen epizoda.
00:25:32 -To snad ne. -Jde o něco jiného.
00:25:36 Musíme vybudovat silný průmysl, jinak budeme stále ti druzí.
00:25:42 Ale divadlo je přece nádherný cíl, výraz národního idealismu.
00:25:50 Divadlo je pár sedadel, pozlacená střecha.
00:25:55 O našem významu v Evropě se bude rozhodovat zde.
00:25:59 Proto jsem dal tolik prostředků na rozvoj průmyslu
00:26:05 a na divadlo jen jeden symbolický zlaťák.
00:26:09 Oceňuji vaši nabídku, ale nemohu ji přijmout.
00:26:13 Na peníze nebudu pospíchat.
00:26:16 Prostředky bych měl, ale nejsem obchodník.
00:26:21 Bojíte se, že zkrachujete. Ujišťuji vás, zakázek bude dost.
00:26:27 Magistrát chce osvětlit Žofín.
00:26:31 -Jsem vynálezce a mám jednu zásadu. -Jakou?
00:26:41 Chci si ponechat možnost svobodného rozhodování.
00:26:45 Jako podnikatel bych se této zásady musel vzdát.
00:26:51 Svobodu rozhodování si zachováte jen když budete silný.
00:26:57 To jediné v životě platí, pochopte to.
00:27:01 Jinak budete prohrávat a neosvětlíte ani divadlo.
00:27:27 Co je ti?
00:27:33 Nic.
00:27:42 Všechno tu na mě padá, nedokážu se na nic soustředit.
00:27:51 Pojď si lehnout.
00:28:04 Místo toho, abych se věnoval práci, vysedávám v kavárnách.
00:28:12 V Paříži a ve Vídni mi stavěli slavobrány.
00:28:17 Tady se musím doprošovat jako nějaký ubožák.
00:28:23 -Ale děláš to pro Národní divadlo.
-Prosím tě!
00:28:40 Kam jdeš?
00:28:42 Na vzduch.
00:29:08 -Copak, nespavost? -A ty?
00:29:15 Nabídli mi místo obchodního ředitele nové filiálky v Bruselu.
00:29:23 -Blahopřeji, to bychom měli zapít.
-Nejdříve musím vyhrát konkurz.
00:29:31 První kolo skončilo nerozhodně.
00:29:36 Myslel sis, že prohraji?
00:29:47 Co kdybychom divadlo osvětlili napůl?
00:29:53 -Jak napůl? -Spojili bychom se. Ross a Křižík, nezní to špatně.
00:30:04 -Máš zmocnění o tom se mnou jednat?
-Jistěže.
00:30:11 Jde nám přece o obchod, ne o národnostní spory.
00:30:18 Česká jména na českém divadle, jak vy říkáte.
00:30:24 Mám zmocnění nabídnout spolupráci, kdyby se konkurz začal komplikovat.
00:30:32 Myslíte na všechno.
00:30:38 Upozornil jsem firmu, že to s tebou nebude jednoduché.
00:30:44 Máš výhodu domácího prostředí.
00:30:52 Franzi.
00:30:58 Kdybychom se spojili, můžeme si diktovat cenu.
00:31:04 Uvaž to, na mém návrhu můžeme jen vydělat.
00:31:10 Vydělat na Národním divadle, na to jsem nikdy nepomyslel.
00:31:34 Františku, hledám tě po celé Praze. Až tvá paní mě poslala sem.
00:31:42 Baron Hajský mi nabídl, abych to tu osvětlil.
00:31:47 Abych si mohl koupit jeho stroje a najmout fabriku.
00:31:52 Já jsem přece přijel nabídnout vše co umím, Národnímu divadlu.
00:31:58 Ne abych se rozhodoval, co budu dělat dalších 30 let.
00:32:03 Chápu tě, chlapče. Více, než si myslíš.
00:32:10 Zástupce firmy Ross mi nabídl, abychom divadlo osvětlili napůl.
00:32:16 A ty?
00:32:19 Aby si každý myslel, že na to nestačím sám?
00:32:23 Že potřebuji pomoc silnějšího? Víc bych ztratil, než získal.
00:32:30 Radši půjdu na nádraží a zjistím, kdy jede vlak do Plzně.
00:32:35 Konkurz, nekonkurz, tyto tahanice nemám zapotřebí.
00:32:41 -Františku, mám v ruce trumf.
-Co je to?
00:32:45 Čti.
00:32:53 Vždyť to je celý můj životopis. S tím, že jsem účastníkem konkurzu.
00:33:00 Vidíš a to vše bude v novinách.
00:33:03 Až se to veřejnost dočte, páni z komise budou muset ustoupit.
00:33:10 Ale konkurz je tajný. Mohou vás zbavit místa v komisi.
00:33:15 S tím počítám. Tvé jméno na divadle je důležitější.
00:33:31 Ale já takto nechci zvítězit. Ani nemohu.
00:33:38 Co mám tedy dělat?
00:33:44 Už opravdu nevím, jak ti pomoci.
00:33:52 Pane profesore, nemůžete přece riskovat za mne.
00:33:59 Jestliže chci konkurz vyhrát, musím si pomoci sám.
00:34:17 Sešli jsme se, abychom po uvážení rozhodli,
00:34:21 zda je Křižík schopen osvětlit Národní divadlo.
00:34:26 To snad ne, pánové.
00:34:29 Máme posoudit hodnotu obou projektů a technické možnosti konkurentů.
00:34:36 Pokud se ovšem nezměnily podmínky konkurzu.
00:34:41 -Změnily se?
-Promiňte, špatně jsem se vyjádřil.
00:34:46 Buďme upřímní.
00:34:49 Kdyby byla firma Ross česká, o panu Křižíkovi vůbec neuvažujeme.
00:34:55 To neznamená, že není veliký vynálezce.
00:34:59 Pánové, pan Křižík mě pověřil, abych komisi sdělil,
00:35:05 že je ochoten projekt zlevnit o 25 procent.
00:35:09 -O dvacet pět procent?
-Ano.
00:35:12 Tato nabídka má zásadní význam. Vrhá na konkurz zcela nové světlo.
00:35:20 Co vlastně chce pan Křižík zlevnit? Elektroinstalaci nebo snad dynama?
00:35:30 Můžete mi na to odpovědět?
00:35:35 Podrobnosti neznám, ale zde je písemné potvrzení.
00:35:41 V naší finanční situaci by tento fakt měl být rozhodující.
00:35:49 Prosím, pánové.
00:35:54 Křižíkova nová cena je nereálná, neobsahuje žádný zisk.
00:36:02 -Jak to můžete vědět?
-Jsem obchodník, znám ceny.
00:36:07 Navrhuji hlasování.
00:36:10 Pánové, já od toho dávám ruce pryč.
00:36:14 S tím projektem budou problémy. Zapište, že jsem na to upozorňoval.
00:36:21 Odpovědnost ponesete vy, doktore.
00:36:25 S hlasováním bychom měli počkat, pan Kraus má částečně pravdu.
00:36:33 Pravda je v tomto dopisu!
00:36:37 Uklidněte se. Jde o to, pana Křižíka vyslechnout.
00:36:42 Pozveme ho a on nám řekne, jak si zlevnění představuje.
00:36:48 Promiňte, ale to by znamenalo porušení zásad konkurzu.
00:36:53 To je vám snad, jako advokátovi, jasné.
00:36:58 Pochopte, neznám ani pana Křižíka, ani pana Rosse.
00:37:04 Ale jako člen této komise chci mít čisté ruce.
00:37:11 Dobře, vyslechnu tedy pana Křižíka sám.
00:37:16 O výsledku jednání vás budu informovat.
00:37:20 I když má jen malou dílnu, nabízí velkou věc.
00:37:24 Jako předseda jsem povinen ji zvážit.
00:37:28 Tady nejde o stovky, ale o tisíce. Souhlasíte s tímto postupem?
00:37:43 Victoria, Františku!
00:37:46 Předseda komise mě pověřil, abych tě pozval ke slyšení.
00:37:52 -A dál? -Chce s tebou probrat podrobnosti tvého projektu.
00:37:58 Teď už půjde jen o formality. Dočkali jsme se!
00:38:05 Blahopřeji, to chce šampaňské.
00:38:10 Neumíte pozdravit?
00:38:15 Pavlíno, vyhráli jsme! Osvětlím Národní divadlo!
00:38:21 -Je to pravda, pane profesore?
-Pojeďte s námi a ty také.
00:38:27 Slíbil jsem dětem, že jim ukážu Pražský hrad.
00:38:32 Cestou se stavíme na oběd a oslavíme to.
00:38:44 Počkejte.
00:39:03 Prosím.
00:39:13 -Doktor Klébl, předseda komise.
-Křižík.
00:39:19 Slavné jméno. Je mi ctí, že vás poznávám.
00:39:24 Prosím, odložte si.
00:39:27 Bylo to vlastně nedorozumění, že jsme se seznámením tak čekali.
00:39:36 -Hlavní je, že konec vše napravil.
-Ano.
00:39:42 Když dovolíte, přistoupíme k věci.
00:39:45 Pan profesor nás seznámil s vaší nabídkou zlevnit projekt.
00:39:51 Oceňujeme vaši velkorysost.
00:39:54 Členové komise však žádají vysvětlení takových úspor.
00:40:01 Chtějí mít jistotu, že zlevnění nebude na úkor kvality.
00:40:07 To vám mohu zaručit.
00:40:09 Cena zahrnuje hodnotu zařízení a materiálu.
00:40:14 Nic víc.
00:40:18 A z čeho budete vyplácet dělníky? A váš zisk?
00:40:23 Prodal jsem výhodně patent na výrobu své obloukovky.
00:40:28 Angličané mi za něj dali sto padesát tisíc zlatých.
00:40:35 Vy chcete vše dělat zdarma a na svou práci ještě doplácet?
00:40:43 To je ovšem nádherná oběť.
00:40:47 Dovoluji si vás opravit. To není oběť, ale dar divadlu.
00:40:56 Samozřejmě to není oběť, promiňte.
00:41:10 Správně jste svůj čin pojmenoval. To je pravé vlastenecké nadšení.
00:41:17 Bez takových by naše zlatá kaplička nikdy nestála.
00:41:22 Mám tomu rozumět, že můj projekt přijímáte?
00:41:26 Pokud jde o mě, samozřejmě.
00:41:29 Ale musím o našem jednání informovat celou komisi.
00:41:34 Zítra se přijdete představit pánům a celý konkurz uzavřeme.
00:41:41 -Souhlasíte? -Jistě.
00:41:44 To bude nádherný okamžik.
00:41:47 My svou práci skončíme a vy ji dovršíte.
00:42:58 -Chtěl bych dát zahrát polku.
-Lituji, dnes už to nepůjde.
00:43:03 Pan Kraus si předplatil sérii vídeňských valčíků.
00:43:09 -Pan Kraus, člen komise?
-Ano, ten. Dal nám celou zlatku.
00:43:16 Když zahrajete polku, dám vám tři.
00:43:21 -Pane Křižíku, pro vás vše.
-Děkuji vám.
00:43:38 Smím prosit?
00:43:50 -Ale na parketu ještě nikdo není.
-Pojď, hrají pro tebe.
00:43:56 To je skandál. Dal jsem celou zlatku. Prosím.
00:44:10 Pavlíno, vyhrál jsem. Divadlo je naše!
00:44:14 -Já už jsem tomu nevěřila.
-Já už téměř také ne.
00:44:19 Točí se mi hlava.
00:44:51 Dobré mělnické víno.
00:44:57 Prosím, ochutnejte, příteli. Je z mých sklepů.
00:45:02 -Snad bychom měli chvíli počkat.
-Proč, prosím vás?
00:45:07 Je to slavnostní okamžik a rád bych byl představen komisi.
00:45:17 Jistěže.
00:45:21 Mezi námi ale musí nejdříve dojít k malému, diskrétnímu rozhovoru.
00:45:30 Posaďte se, prosím.
00:45:36 Jak víte, divadlo je reálná stavba. Z cihel, z drátů.
00:45:42 Nechápu, co je na tomto zjištění diskrétního.
00:45:49 Většina pánů z komise jsou obchodníci.
00:45:53 Čísla jsou jejich jistoty, proti tomu se nedá nic namítat.
00:46:00 -To jistě. -Tak vidíte.
00:46:06 Pánové z komise vyslovili jisté pochybnosti o tom vašem daru.
00:46:19 Jaké pochybnosti?
00:46:23 Byla chyba, že jsme svým odpůrcům dali zbraň.
00:46:28 Zbraň? Přestávám chápat, o čem je tu řeč.
00:46:36 O tom, že toto divadlo jsme stavěli spíše nadšením a citem.
00:46:43 A z té přemíry nadšení jsme udělali hodně osudových chyb.
00:46:50 Tenkrát byl v divadle plyn.
00:46:53 Vlastně není vůbec jisté, zda shořelo kvůli osvětlení.
00:46:59 O to tu také nejde.
00:47:03 Jde o váš nadšený vlastenecký čin, který uvádí komisi v pochybnost.
00:47:10 Technik má být racionalista. Nadšení a emoce jsou matky omylů.
00:47:20 -Vy také o mém daru pochybujete?
-Spíše naopak, příteli.
00:47:26 Věřte, jsem stejný nadšenec jako vy.
00:47:32 -Názory jsem od včerejška nezměnil.
-Ale také jste je moc neprosazoval.
00:47:40 Opravte mě, kdybych se snad mýlil.
00:47:48 Pro většinu pánů z komise jste hlavně vynálezce.
00:48:01 Budu upřímný.
00:48:04 Vaši nabídku beru v úvahu výhradně z politických důvodů.
00:48:10 Pochopte, bylo by paradoxní,
00:48:13 aby německá firma osvětlovala české divadlo.
00:48:17 Musel jsem dojít ke kompromisu. A pan Winter nám vyšel vstříc.
00:48:24 Tak pan Winter.
00:48:29 Co vše jste od včerejška nestihl.
00:48:33 -Uklidněte se. -Jsem úplně klidný!
00:48:39 Jestli máte na mysli návrh, abychom divadlo osvětlili společně,
00:48:45 nemohu ho přijmout. To vím už dva dny.
00:48:50 Nabídka pana Wintera je daleko velkorysejší.
00:49:00 Jak si tedy mou účast na osvětlení vlastně představujete?
00:49:07 Vy byste dal na stroje a na celé osvětlení své jméno.
00:49:15 -Měl byste veškerou publicitu.
-A firma Ross?
00:49:20 Ta by celou zakázku provedla. Dostal byste za vaše jméno honorář.
00:49:28 Vy tedy nevěříte, že bych divadlo osvětlil.
00:49:33 Rád bych, příteli. Ale nebylo by to nic platné.
00:49:40 -Pochopte, vy začínáte, my také...
-Trochu divný začátek.
00:49:46 Nikdo nepovolaný se to nedozví, to vám slibuji.
00:49:52 Copak nestačí, že o tom víme my dva?
00:49:56 Co si o mně vlastně myslíte?
00:50:03 Víte tedy o jiném řešení? Prosím.
00:50:09 Copak jsem tu proto, abych hledal řešení?
00:50:13 Přišel jsem rozsvítit Národní divadlo!
00:50:16 Vy jste si myslel, že bych to přijal?
00:50:20 -Ale divadlo potřebuje...
-Mrzí mě, že o tom,
00:50:25 co divadlo potřebuje, rozhodujete vy.
00:50:29 Poroučím se.
00:50:42 Já vím, Františku, ale nic není ztraceno.
00:50:47 I když mě přehlasovali.
00:50:50 Pane profesore.
00:50:52 Pane Křižíku, napíšu o tom článek.
00:50:56 Až se to veřejnost dozví, pánové odstoupí.
00:51:00 Chtěl jsem s vámi mluvit až budu znát fakta.
00:51:05 Rád bych vám teď sdělil vše, co si o té slavné komisi myslím.
00:51:11 -Ale nemohu. -O mě se bát nemusíš.
-O nás nejde, jde o divadlo.
00:51:18 Ať ho osvětlí kdokoli, bude to velká stavba.
00:51:22 Nechci ji pošpinit žádným skandálem.
00:51:26 Co chceš tedy dělat?
00:51:34 Málem bych zapomněl.
00:51:37 Tady je třicet zlatých od mých dělníků.
00:51:42 A deset ode mne. Bůh ví, že jsem chtěl dát víc.
00:51:51 A z konkurzu dobrovolně odstoupím.
00:51:57 Ale Františku, vždyť ty ses vždy pral!
00:52:12 Děkuji za velkorysou nabídku. Copak mě neznáš?
00:52:17 Ovšem, že tě znám. Věděl jsem, že odmítneš.
00:52:21 Děkuji. Přece bych neuspěl s tím,
00:52:24 že bys měl na divadle jméno a my to udělali?
00:52:29 -To byl trik. -Trik?
-Ovšem, obchodní trik.
00:52:33 Jsi příliš čestný, nepřijal bys něco tak ponižujícího.
00:52:39 A já jsem s tím počítal.
00:52:42 Odpusť, Franzi.
00:52:49 -Chtěl bych ti to ulehčit.
-Co mi chceš ulehčit? -Porážku.
00:52:55 U nás ti zaručím skvělý plat, absolutní volnost, důvěru a úctu.
00:53:01 Jak u vás?
00:53:03 Jménem firmy ti nabízím místo hlavního konstruktéra.
00:53:09 Budeš v divadle jako projektant, ale pod hlavičkou naší firmy.
00:53:15 -Soucit?
-Přátelská nabídka.
00:53:19 Kdybys byl na mém místě, přijal bys ji?
00:53:23 Jeden člen komise má cenné papíry naší firmy
00:53:28 a druhý se chce stát poslancem. Potřebuje podporu Vídně.
00:53:34 Svět je jiný než jak jsme si ho představovali.
00:53:39 Ve dvaceti má člověk plno možností, v našem věku už jen jednu.
00:53:45 -Jde jen o to, správně si vybrat.
-Já si to uvědomuji.
00:54:04 Kdy jede vlak do Plzně?
00:54:10 Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
00:54:15 Každý chce dobýt toto město, ale komu se to podaří?
00:54:21 Pošli mi brzy do Vídně telegram, že přijímáš.
00:54:33 Chtěl jste vědět, kdy jede vlak do Plzně!
00:54:48 Vítám vás. Čemu vděčím za vaši návštěvu?
00:54:52 Chtěl jsem vám říci, že tu továrnu si od vás najmu.
00:54:58 Stroje také koupím.
00:55:01 Ale teď je to pro vás nejméně výhodné.
00:55:09 -Vím. -Tak proč to děláte?
00:55:17 Když jste mi továrnu nabízel, říkal jste,
00:55:21 že člověk musí být silný, aby vítězil.
00:55:25 To jistě. Prosím.
00:55:31 -Časem dokážeme, kdo jsme.
-To je úkol na generace.
00:55:40 Ne pro toho, kdo spojil prostor obloukem světla.
00:55:50 Do deseti let budeme průmyslově nejsilnější.
00:55:55 Až potom nás neohrozí vnější síla, ani hlupáci mezi námi.
00:56:05 To bych si moc přál.
00:56:08 Je třeba jednat, pane Křižíku.
00:56:18 -Zkontroloval jsi to? -Samozřejmě.
-Tak to můžeme spustit.
00:56:26 Jedeme!
00:56:43 -Jak jsi mě tu našla?
-Nic neříkej, já vím.
00:56:48 -Co víš?
-Že jsi odstoupil z konkurzu.
00:56:52 -Ale to není všechno.
-Ten byt vedle v domě se mi líbí.
00:56:57 Prohlédnul sis ho vůbec, když si ho najímal?
00:57:02 Pavlíno, promiň. Nevěděl jsem, jak ti to říci.
00:57:08 Chci tady udělat velký elektrotechnický závod.
00:57:14 Nerozsvítím Národní divadlo, ale celou Prahu!
00:57:20 Pavlíno, jsi skvělá. Bez tebe bych nic nedokázal.
00:57:29 Do Prahy jsem jela na konkurz jako na prázdniny.
00:57:34 Teď vím, že ten opravdový konkurz pro nás teprve začíná.
00:57:44 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Příběh dvoudílné televizní inscenace nás přivádí do Prahy po roce 1881, kam se ze světa vrací mladý vynálezce František Křižík (letošní jubilant M. Kňažko), aby komisi pro osvětlení Národního divadla předložil svůj projekt. Je to sebevědomý muž, přitom všem však velice prostý, zvyklý jednat jako vědec na základě přímých a reálných důkazů v podobě zcela jasných a konkrétních činů. V Praze se však postupně setkává s prostředím a lidmi, mezi nimiž se náhle cítí cizincem. Pod heslem vlastenectví nachází emotivní prázdná slova, egoistické ambice, zbabělost. Jeho touha osvětlit Národní divadlo a vlastenecké přesvědčení jej v jednání s konkurzní komisí vede k ústupkům, ale ani ty nestačí…
