00:00:28Kdysi dávno prý existoval hlavolam,
který se podobal ježku v kleci.
00:00:36Potom ježek v kleci zmizel.
Málem se na něj zapomnělo.
00:00:42Najednou se objevil znovu.
A s ním různá tajemství.
00:00:48Proto se Rychlé šípy rozhodly
k dalším výpravám do Stínadel.
00:01:04Vontové poznali,
že Rychlé šípy jsou vetřelci.
00:01:10Rychlé šípy padly do zajetí
Rezatých klíčů.
00:01:16Rezaté klíče je donutily
vlézt do jedné zahrady
00:01:21a do sklepa
za železnými dveřmi.
00:01:25Ve sklepě Rychlé šípy našly
starý dopis.
00:01:28Bylo v něm napsáno, že o ježku
v kleci ví kostelník od Jakuba.
00:01:34Chlapci se dozvěděli o podzemní
chodbě, která ústí v jednom domě.
00:01:43Rezaté klíče vydaly Červenáčka
Mažňákovcům.
00:01:47Mažňák ho chtěl donutit říct,
s kým a proč šel do Stínadel.
00:02:42-Mám tam čepici!
-Nech ji tam! Pojď.
00:02:47-Vraťte se!
-Kde je Rychlonožka?
00:02:53-Tady! Je tady nějaké lepidlo.
-Budeme tě koulet i s tím sudem.
00:03:35Jen se bavte, plantážníci!
Ale já se taky naučím kreslit!
00:03:45To má ten ježek takovou cenu?
00:03:53Je to divné.
00:03:59-Vrátíme ten dopis Rezatým klíčům?
-Proč? Ti kluci nás podvedli!
00:04:06A před Mažňákem málem padli
na kolena.
00:04:10-A je tam!
-Ještě tady zbylo místo.
00:04:16Půjdeme tam znovu.
Zajímá mě ta podzemní chodba.
00:04:24A ten kostelník,
který ví o ježku v kleci.
00:04:27-Já zítra nemůžu.
-Vždyť nemusíme jít zítra.
00:04:37-Co se stalo?
-Včera jsem si prohlížel ten dopis.
00:04:45Teplem od lampičky se objevila
ještě jiná slova.
00:04:51-Nějaký neviditelný inkoust?
-Ano. Z mléka nebo z cibule.
00:04:56-Dalo se to přečíst?
-Jedno slovo.
00:05:03-Zkusil jsi to přečíst?
-Ne. Počkám, až budeme všichni.
00:05:39-Byl ve Stínadlech.
-Snad nám to vysvětlí.
00:05:48-Ahoj. Červenáček tu není.
-Ne. A doma řekl, že jde sem.
00:05:58-Asi ho něco zdrželo.
-Chtěl jsi nám něco, Mirku?
00:06:03Řeknu to, až budeme všichni.
Rychlonožko, zítra přines žehličku.
00:06:10-Kvůli Červenáčkovi?
-Aby si to u nás vyžehlil.
00:06:16Tak já ji teda přinesu.
00:06:32Řeknu vám to. Ale ne teď.
00:06:37Ve svém volném čase si snad
můžu dělat, co chci.
00:06:55-Žluté špendlíky!
-Ty chceš jít do Stínadel?
00:07:00-Ten dopis, který jsme našli...
-Jarko, mlč! -Tak nic.
00:07:16Mirku, tady jsou jen 4 špendlíky.
My nepůjdeme všichni?
00:07:23-Jeden z nás zůstane doma.
-A kdo to bude?
00:07:27-Ty, Červenáčku. -Já? Proč já?
-Protože ty jsi tam byl včera!
00:07:49Vy si myslíte, že jsem...
Ale já jen...
00:07:58-Nebudu vám tady překážet!
-Červenáčku!
00:08:14Už jsem ho nechytil.
00:08:23Včera byl Červenáček ve Stínadlech.
My jsme ho s Jarkou viděli.
00:08:31-Tomu nevěřím! To by neudělal!
-Ale my jsme ho viděli.
00:08:36Měl dost času, aby nám to řekl.
Aspoň dneska.
00:08:54-Mirku, máme tu žehličku.
-Málem bych zapomněl!
00:09:13Pod tím vzkazem od Vrány
je ještě jeden.
00:09:18Ať není moc horká!
00:10:03Hlavně nezapomeň na kroniku.
00:10:05Zakopal jsem ji pod pětibokým
kamenem na Červených schodech.
00:10:10Jaká kronika?
00:10:13Vykopeme tu kroniku.
Je důležitější než ten kostelník.
00:10:23-Důležitější? Proč myslíš?
-Protože to psal tajným inkoustem.
00:10:29Aby si to nemohl každý přečíst.
00:10:35Červené schody.
Myslíte, že je najdeme?
00:11:19Zeptáme se.
00:11:40Můžeme jít, není to daleko.
00:11:55Zůstanu tady.
Když něco, tak hvízdnu.
00:12:38-Tady něco je!
-Je šestiboký. My hledáme pětiboký.
00:12:45-Možná je v dopise chyba.
-To sotva.
00:12:48Když něco, tak zapískám.
00:12:54-Proč se tak zlobil?
-Myslí na Červenáčka.
00:13:01Kamarádil s ním nejdéle.
00:13:23Pojď sem! Tenhle je pětiboký.
Budeme hledat dál?
00:13:32V dopise se nepíše, že je tu víc
stejných kamenů. Můžeme to zkusit.
00:13:48(Píská.)
00:14:32Půjč mi svoji kramli.
00:15:00Něco tam je!
00:15:51-Vy jste něco našli?
-Rozbalíme to až doma.
00:15:58Rychle pryč!
00:16:32Zamkněte!
00:16:50Podej mi nůž.
00:18:10-Vontská kronika!
-Je to možné? -Co je dál?
00:18:23Vojtěch Vont! On opravdu žil.
Já myslel, že to je jen legenda.
00:18:34Machoň a Komour.
Jarko, přečti něco!
00:18:50Kam paměť sahá, jsou dějiny
Stínadel dějinami zápasů.
00:19:00Opovrhována všemi, kdo nežijí
v jejich uličkách jsou Stínadla
00:19:04klecí pro všechny, kdo se v nich
narodili. Jako bychom pro ten úděl
00:19:10nenáviděli jeden druhého, zápasíme
spolu bez milosrdenství den po dni.
00:19:16Bojovali proti sobě jednotlivci,
skupiny, celé ulice.
00:19:22Místo spojení sil proti městu,
které na nás pohlíží s opovržením,
00:19:27drobíme svoje síly v zápasech,
kterými škodíme sami sobě.
00:19:44Trvalo dlouho,
než to Stínadelští pochopili.
00:19:48Už proti sobě nebojují jednotlivci
a malé skupiny.
00:19:56Válčí proti sobě dvě velké skupiny.
Každá chce ovládnout Stínadla.
00:20:20Obě strany chtějí silná Stínadla,
schopná boje s ostatním městem.
00:20:24Ale každá chce vládnout,
chce dokázat, že je silnější.
00:20:33A to vede k dalším zápasům.
00:21:31Ale přece je tu pokrok.
00:21:34Obě strany chápou, že musí být
svedena rozhodující bitva.
00:21:56Vojtěch Vont stojí mimo obě strany.
Má zatím jen málo přívrženců.
00:22:02Nemůže boj odvrátit.
Ani do něho zasáhnout.
00:22:22Jsou stanovena pravidla boje.
Nesmějí se používat kameny.
00:22:30Zbraněmi budou pytle s vápnem
nebo sazemi.
00:22:34Kdo bude zasažen, vypadává ze hry.
00:22:36Kdo dobude území druhého,
zvítězí a bude vládcem Stínadel.
00:26:51Těsně před začátkem bitvy
se Vojtěch Vont snažil
00:26:58náčelníky obou stran
od jejich záměru odvrátit.
00:27:02Navrhl,
aby boj svedli jen náčelníci.
00:27:06Vymyslel i pravidla, aby zvítězil
skutečně lepší, ne jen silnější.
00:27:13Jeho plán nebyl přijat.
00:27:17Bylo vyrobeno příliš mnoho zbraní,
nebylo možné nechat je bez užitku.
