Zamyšlení o lidské sounáležitosti v duchu slov J. A. Komenského: Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme a cokoliv se tu koná, všech se týče

Juraj Jordán Dovala

Klikněte pro větší obrázek Brněnský biskup Církve československé husitské. Narodil se v roce 1974 v Žiari nad Hronom. Rok pracoval, modlil se a meditoval v Izraeli v Negevské poušti. Vystudoval Pravoslavnou teologickou fakultu v Prešově. Dnes působí jako husitský kněz v Hodoníně. Je i spisovatel, básník a hudebník. Pravidelně se účastní jako duchovní trutnovského Open Air festivalu. Organizuje kulturní akce, přednášky, literární večery, filozofická setkání. Je ženatý. S manželkou Andreou vychovává čtyři děti – Jerguša, Adama, Dorotu a Kláru.


Zamyšlení o lidské sounáležitosti v duchu slov J. A. Komenského: Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme a cokoliv se tu koná, všech se týče

Stává se nám to často – sedíme večer před televizní obrazovkou a sledujeme zprávy. Máme děs a hrůzu z toho, co se dozvídáme. Valí se na nás informace o brutalitě Islámského státu, o tom jak v Pákistánu sebevražedný atentátník odpálil nálož a zabil desítky lidí, o tom, jak na noční diskotéce znásilnili mladé děvče anebo o hádce manželů, která nakonec skončila vraždou.

Je pochopitelné, že z těchto informací nám naskakuje husí kůže. Vzápětí však nemáme problém pohádat se se svým partnerem, použít na jeho adresu hrubé výrazy, vynadat dětem, pomluvit své sousedy anebo známé.

Nakonec si umyjeme ruce jako Pilát po procesu s Kristem a jsme spokojení, neboť my se nedopouštíme žádných násilností ani zla.

Vtip je v tom, že svět je výsledkem našich společných myšlenek a skutků. A to, co se děje v jiném koutě světa, děje se i mým vlastním přičiněním.

Psycholog C. G. Jung to nazval kolektivním nevědomím, biochemik R. Shaldreak mluví o morfogenetických polích. Ale Bible nás už tisíciletí učí, že – symbolicky vyjádřeno – pocházíme všichni od Adama a Evy a celé lidstvo je jedna duchovní rodina.

Je v podstatě jedno, jak to nazveme, důležité je si uvědomit, že živá síť, která lidstvo spojuje, není internet, ale o mnoho jemnější a sofistikovanější systém.

Vyjádřím to velmi alegoricky – kdesi vysoko nad námi v hvězdné krajině mají andělé různé hrnce, v kterých se vaří pokrmy. A my všichni, celé lidstvo, do těch pokrmů přispíváme svými částkami. Když myslím na lásku a konám v duchu lásky, sypu ingredience do pokrmu lásky. Když se zlobím, někoho nenávidím a páchám zlo, přispívám do pokrmů nenávisti a zla. Stávám se tak spoluzodpovědným za životy ostatních, protože pokrmy konzumujeme všichni. Moje láska dělá svět krásnějším a lepším na místě, kde žiju, i globálně. Moje nenávist a agresivita dělá svět nehostinným a krutým. Tím se stávám spoluzodpovědným za vše, co se děje.

Přesně to vyjádřil libanonský básník Chálil Džibrán ve svém Prorokovi. V kapitole O zločinu a trestu píše: „Často jsem slýchal, jak mluvíte o tom, kdo spáchal zlo, jako by to nebyl jeden z vás, ale cizinec a vetřelec ve vašem světě. Já však říkám, že tak jako svatost a spravedlnost nemohou minout vznešenost, jež je v každém z vás, stejně tak i hříšnost a slabost nemohou minout skryté hlubiny, jež jsou také v každém z vás.

Milí přátelé, vážení televizní diváci, rozdáváme okolo sebe radost, lásku a přátelství, každý sám za sebe a celý svět rozkvete do krásy jako májové stromy.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2016
 P ZJ ST HD