Ladislav Rychman vám ve střihovém pořadu z archivu Československé televize připomene tyto pořady: Koncert pro krasohled, Jak zpívat světovou árii a Jak dělat herecké zkoušky, Starcům na chmelu už bylo 30 let a něco navíc (1994). Účinkují: Z. Podskalský, J. Lábus, H. Vondráčková, K. Černoch, L. Šafránková, M. Štěpánek J. Koníček a další. Režie L. Rychman
00:00:01 TROCHA ŠAFRÁNU Z TELEVIZNÍHO ARCHIVU
00:00:21 Dobrý večer!
00:00:23 Dnešní pořad zahájíme tím,
00:00:25 že to, jak se říká, rovnou roztočíme.
00:00:28 A točit se budeme v rytmu,
00:00:31 na který se v Praze tančilo už před první světovou válkou.
00:00:33 Tanci se říkalo one step a melodie to bude věčně zelená,
00:00:38 známý Alexander?s Ragtime Band.
00:02:46 A ještě něco. Všimněte si toho snaživého číšníka.
00:02:50 Ještě dnes o něm bude řeč.
00:02:54 Tak jsme se rozhýbali a můžeme pokračovat.
00:02:57 Že se tancem dá vyjádřit bohatý fantazijní děj,
00:03:00 je dnes už samozřejmostí.
00:03:03 Třeba jedna z poněkud tajuplných staropražských legend.
00:03:09 Fantazii pro balet na hudbu Vítězslava Hádla
00:03:12 tančí Balet Československé televize
00:03:15 v režii Jana Bonaventury.
00:03:19 Nu, balet, ony jsou to spíš takové...
00:03:21 Ale to konečně uvidíte sami.
00:03:24 Sólisty jsou Marie Libigerová a Tomáš Hanták.
00:03:27 A o čem to bude?
00:03:30 -Tady prý bydlíval pan Edward Kelley,
00:03:33 dvorní alchymista, astrolog Rudolfa II.
00:03:38 Tady tavil zlato, žíhal a pálil kámen mudrců.
00:03:43 On vymýšlel umělého člověka.
00:03:46 A pro svého císaře prý stvořil
00:03:49 dívku Sirael z měsíčního paprsku.
00:03:53 Ať už to bylo podvodník nebo nebyl,
00:03:55 fantazii měl fantastickou.
00:03:58 Podle pověsti prý obloudil jednu nevinnou pannu tak,
00:04:01 že celou noc protančila
00:04:04 s hejnem strašidel a skřetů a skřítků.
00:04:09 Rozedrala přitom devatero střevíčků
00:04:11 a byl z toho ohromný skandál.
00:04:14 Dopadlo to velmi, velmi smutně, dá se říci tragicky.
00:04:19 On si ji totiž musel vzít.
00:04:21 Z téhož důvodů prý později skočil z okna
00:04:24 a zlomil si při tom nohu.
00:04:27 No tak já na pověsti zas tak příliš nedám, já vím své.
00:04:34 Já vím velice dobře, že duchové nejsou.
00:04:37 Jsem člověk racionálního, chladného myšlení, že no,
00:04:40 vychovaný stoletím vědeckotechnické revoluce.
00:04:43 Nicméně se teď půjdu projít někam jinam.
00:09:12 Nu, takový tanec pořádně vyčerpá.
00:09:15 A také se musí pořádně prodražit.
00:09:18 Představte si, devět párů střevíčků za jedinou noc.
00:09:23 Pohyb. Někdy je třeba pohyb,
00:09:26 myslím pohyb v civilním životě, poněkud zrychlit.
00:09:31 Prostě proto, že chceme někomu uniknout.
00:09:34 Prostě zmizet.
00:09:36 Takový pohybový prvek bude použit v následující povídce,
00:09:41 která je ještě z doby, kdy dvacetikoruna
00:09:44 byla ještě pro studenta nezanedbatelným obnosem.
00:09:49 -Vážená redakce Bakalářů.
00:09:52 Píši vám pravdivý příběh na téma, jak jsem překonala sama sebe.
00:09:58 Stal se mi před čtyřmi lety
00:10:00 a nevzpomínám si na něj zrovna ráda.
00:10:04 Proč? To už pochopíte z mého vyprávění.
00:10:08 -Díky, dívky! Já vás co nejsrdečněji zdravím.
00:10:13 Právě před sebou vidíte zoufalce, který se ocitl ve vašich rukou.
00:10:16 V podniku mě zabijou, jestli mně nepomůžete.
00:10:19 -Prosím vás, a co pro vás můžeme udělat? -Maličkost.
00:10:22 Půjčit mi dvacku.
00:10:25 Dvě pětky, 20 korun.
00:10:27 Podívejte se, já pracuju jako fotograf v divadelní propagaci.
00:10:30 A ředitel mě okamžitě vyhodí,
00:10:32 jestli mu neudělám jednu upoutávku.
00:10:35 Já jsem si nechal doma peníze
00:10:37 a potřebuju si koupit nějaký papíry.
00:10:40 Domů už bych to nestihl. Prosím vás, co vám to udělá.
00:10:42 Já vám ukážu svůj občanský průkaz, do týdne vracím.
00:10:45 -A proč si nepůjčíte od těch svých kamarádů v divadle?
00:10:49 -To přece nejde.
-Proč?
00:10:52 -Jednak tam nikdo nemá.
-Jo?
00:10:54 -A potom to by na vás hodilo hrozně špatný světlo, 20 korun.
00:10:57 Takhle 20 tisíc, to je něco jinýho.
00:10:59 Dívky, já jsem ochoten vám napsat dlužní úpis.
00:11:02 -Tak to se teda namáháte úplně zbytečně.
00:11:04 Protože já nemám. Například. Podívejte. -Vy nemáte?
00:11:07 -No nemám.
-Vy nemáte ani 20 korun?
00:11:10 -No 20 korun nemám, vidíte, ne?
-A vy taky ne?
00:11:12 -Já mám.
-Vy máte?
00:11:15 -A vy mně nepůjčíte.
-Půjčím. -Vážně?
00:11:19 Dívko, já jsem nadšen, já, já prostě...
00:11:24 Já prostě nenalézám slov.
00:11:27 Já vám svou navštívenku
00:11:29 a vy mi prosím vás dejte svou adresu,
00:11:32 kam vám to mohu doručit.
00:11:34 Jana Vajgrtová.
-Zvaná jeptiška.
00:11:37 -Ostružinová 2, Zahradní Město.
00:11:44 -Bude mi ctí se s vámi do čtrnácti dnů vyrovnat.
00:11:47 -Počkejte, počkejte, vždyť jste říkal do týdne!
00:11:57 -Děkuji.
00:12:00 Panstvo, budu předávat pokladnu, prosím vyrovnat účet.
00:12:05 Na shledanou, poroučím se.
00:12:07 -Dva poháry jsme měli.
00:12:09 -Dva poháry s ovocem a se šlehačkou,
00:12:12 to máme dvakrát 6,40, 12,80 prosím.
00:12:15 -Ano, moment.
00:12:20 To je malér, já... asi nemám.
00:12:23 -Snad slečna bude mít.
00:12:27 -Já prosím mám.
00:12:33 Ale ne tady.
00:12:38 -Takže insolventní případ.
00:12:41 Prosil bych legitimaci nebo něco cenného.
00:12:44 Zítra bychom to vyměnili, souhlasíte?
00:12:47 -Třeba hodinky?
-Třeba hodinky.
00:12:53 -Tady prosím.
00:12:55 -Děkuji, zítra mě tu najdete v tutéž dobu.
00:12:58 Já se vám poroučím, panstvo.
-Děkujeme. -Na shledanou.
00:13:04 -To je trapas.
-Co máš z toho.
00:13:08 Stejně jsem tě sem zatáhla já.
00:13:14 Pojď se mnou pro 20 korun.
00:13:18 -Kam?
00:13:21 -Já mám svoji soukromou banku.
00:14:16 Tak zazvoň.
00:14:44 On není doma.
-Co teď?
00:14:49 -Zazvoň na ten druhej.
00:15:00 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:15:02 -Prosím vás, nezlobte se, že obtěžujeme.
00:15:05 Ale my jdeme za panem Maškem.
00:15:07 -O panu Maškovi informace nepodáváme.
00:15:10 -Ale my nechceme žádné informace.
00:15:12 -O panu Maškovi informace nepodáváme!
00:15:15 -My jsme chtěli vědět, jestli tady vůbec...
00:15:18 -Nerozumíte česky? Tady žádné informace nepodáváme!
00:15:27 -Tak to bychom měli, já se vám klaním.
00:15:31 -Nezlobte se na nás, my to už víckrát neuděláme.
00:15:34 -Pane, kdybych se měl kvůli tomu zlobit, kam bych přišel?
00:15:37 Navštivte nás opět nebo račte se posadit. -Děkujeme.
00:15:41 -Zůstaneme tady.
00:15:44 -Kdepak, pojď.
-Kam, do kina?
00:15:46 -Za panem Maškem.
-A chce se ti?
00:15:49 -Přece mu to nenechám. Dluhy se musí platit.
00:16:32 -Pan Mašek není doma.
00:16:37 -Vy tady taky na něho čekáte?
00:16:40 -Už tři čtvrtě hodiny.
00:16:52 -Zeptej se jich, jestli jsou tady taky kvůli penězům.
00:16:55 -Cože?
00:16:58 -Kvůli penězům jestli jsou tady taky. -Cos říkal?
00:17:00 -Kvůli penězům! Jestli jsou tady taky.
00:17:03 -Vy jste tu taky kvůli penězům?
00:17:06 -Ne, my ne.
00:17:11 -Já jsem tady kvůli penězům.
00:17:14 -Jo?
00:17:20 -Kolik jste mu půjčila:
-20 korun. A vy?
00:17:23 -My pětatřicet.
00:17:26 Pokolikátý už tady jste?
00:17:29 My podruhý.
-My potřetí.
00:17:32 -To jsme to potkali holku, která zde byla šestkrát.
00:17:35 -To už se jí málem nevyplatí. To projezdí víc v tramvaji.
00:17:39 -Třeba má legitku.
-Stejně, toho času...
00:17:43 -Ona si četla, no to já bych nesvedla.
00:17:46 Já bych vzteky ani nevěděla, co čtu. -To já jo.
00:17:49 -Proč si nečteš?
-Protože to nemám s sebou.
00:17:52 -Měli jsme sem přijít ráno, dokud ještě spí.
00:17:56 -Když ti nechce otevřít, tak ti neotevře ani ráno.
00:17:58 Musíme počkat, až půjde domů.
-Nemělo se mu půjčovat a hotovo!
00:18:02 A ty furt, pojď, půjčíme mu, on je takovej srandovní.
00:18:07 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:18:10 Tady zbytečně čekáte. Před půlnocí se nevrátí.
00:18:13 -Paní, nepodávejte nám žádný informace o panu Maškovi, jo?
00:18:17 Proč nám je podáváte?
-Ona ještě je na mě drzá!
00:18:20 Nejdřív mu nalítne a pak je na mě drzá.
00:18:23 -Já jsem mu půjčila pětatřicet korun,
00:18:25 ale vy jste si ho pustila do bytu.
00:18:28 -Mohla jsem si pustit do bytu, koho jsem chtěla.
00:18:30 -Já si mohla peníze půjčit, komu jsem chtěla.
00:18:33 -Ale nemá mít naše peníze!
00:18:36 -Vy tady překážíte!
-My tady vůbec nepřekážíme.
00:18:39 (KŘIČÍ NA SEBE)
00:18:48 -Sem už v životě nevkročím.
00:18:56 Najednou se otevřou dveře a v nich stojí ta babka.
00:18:59 Přehlídne nás všechny, jak jsme tam stáli,
00:19:02 a povídá: Tady čekáte zbytečně, ten nechodí domů před půlnocí.
00:19:06 A ta holka, jak mu půjčila těch pětatřicet korun,
00:19:09 s těma urousanýma vlasama, povídá:
00:19:11 Paní, nepodávejte nám žádný informace o panu Maškovi.
00:19:15 -Dívky, dívky!
00:19:19 Právě před sebou máte absolutního zoufalce,
00:19:22 který se ocitl ve vašich rukou. Jestli mně vy dvě nepo...
00:19:26 -Pane Mašek.
-Pardon, to bude omyl.
00:19:30 -Malé nedorozumění.
-Ale ne, počkejte!
00:19:47 -Pane Mašek!
-Tenhle běh ti tutově nevyšel.
00:19:50 -Teď mu to teprve nedaruju.
00:19:54 -Co tě to tak rozčílilo, že na vás znovu narazil?
00:19:59 Protože to znamená, že zastavuje na ulici a vydírá kdekoho.
00:20:04 -To přece není žádná novinka.
00:20:06 Jsme to viděli podle těch dvou holek.
00:20:09 -Ale mně se to jeho chytráctví, a přitom ta zbabělost
00:20:12 tak zhnusily, že já proti tomu...
00:20:15 Já mu to musím říct.
00:20:17 -Přitom třeba ztratíš dvakrát tolik. -Třeba dvakrát tolik.
00:20:21 Půjdeš tam se mnou?
00:20:23 -Teď?
-No, teď.
00:20:30 -Ty se mnou nepůjdeš?
-Nemůžeš to nechat na později?
00:20:35 -No to nemůžu.
00:20:38 -Já mám, já mám...
00:20:41 Totiž já mám basket, víš?
00:20:44 -Tak ahoj.
00:20:48 -Počkej, jdu s tebou!
00:20:53 Pane vrchní, dvě kávy, děkuju, na shledanou.
00:21:18 -Pane Mašek!
-Pane Mašek, pane Mašku!
00:21:24 -Pane Mašek, máte to marný.
-Otevřete!
00:21:28 -Pane Mašek, my se odtud nehneme!
00:21:32 (POŘÁD ZVONÍ)
00:21:40 -Mladíku, nepustil byste ten zvonek náhodou?
00:21:43 -Až vrátíte dvacku.
-Nejsem nic dlužnej.
00:21:46 -Taky nechci, abyste to vracel mně.
00:21:48 -Tak co se do toho montujete?
-Má cenu o tom diskutovat?
00:21:51 -To teda nemá, protože já ji vůbec nechápu. -Mě?
00:21:55 -Podívej se, když jsem ti říkal,
00:21:58 že se mi do toho podniku nechce, protože na něj prostě nemám,
00:22:00 tak nepadlo ani slovo o nějaký půjčce.
00:22:03 -Do jakýho podniku?
-Já ti to vrátím, když chceš.
00:22:08 Bydlíš pořád ještě v tom Zahradním Městě, co jsem byl?
00:22:22 -Kamaráde, měl byste ji asi doprovodit.
00:22:26 Mám pocit, že ji trošku sebralo.
00:22:45 -Jani, nic si z toho nedělej.
00:22:53 Už se na to vykašli, já vím, že to není pravda.
00:22:57 Ale o co ti jde? O ty dvě pětky?
00:23:02 -Teď už mi jde jenom o mně.
00:23:16 (ZVONÍ)
00:23:20 -Hned, hned, už jdu!
00:23:23 -Co zas?
-Dovolíte?
00:23:26 Pan Mašek, tyhle, nebo tyhle?
-Tyhle.
00:23:31 -A jejejej, to jsou k nám hosti?
00:23:36 Ty už za mnou lezeš i do bytu?
00:23:39 Co bys ráda?
-Těch 20 korun.
00:23:42 -A ty si myslíš, že je ze mě vyrazíš. -Ano.
00:23:45 -To bych rád věděl, jak to chceš dokázat.
00:23:51 -Tak jak se to dělá v podniku, kde jsme spolu údajně byli.
00:23:57 -Moment! Co si to dovolujete!
00:24:00 -My už si zase vykáme.
00:24:11 -Počkejte! Počkejte!
00:24:16 Já to vzdávám, ty hodinky mně musíte vrátit, nejsou moje.
00:24:21 -Za 20 korun.
-Nemám!
00:24:24 -To je mně líto.
-Pošlu! -Pak já pošlu hodinky.
00:24:30 -Já půjdu k vám domů.
-Pojďte.
00:24:33 -Já půjdu k vám do školy.
-Klidně.
00:24:37 -Já půjdu na SNB.
-Pojďte, půjdeme spolu.
00:24:49 -Tak si ji sežer!
00:24:51 -A hezky poděkovat za vypůjčení.
00:24:56 -Já tobě?
-A vykat!
00:25:00 -Děkuju za půjčení.
00:25:02 -Vám.
00:25:05 -Děkuju vám za půjčení.
-No proto.
00:25:09 Můžete ji položit na tu popelnici.
00:25:12 A co bude s hodinkama?
-Budou na tom samým místě.
00:25:20 -A teď deset kroků zpátky.
00:25:23 Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
00:25:27 šest, sedm, osm, devět, deset, stačí.
00:25:42 Sbohem, pane Mašek.
00:25:51 -Teda Jani, to bylo veliký.
00:25:55 -Myslím, že jsi za mě zaplatil nějakou útratu.
00:25:58 Tady ti to vracím.
00:26:23 -Obraťme se opět k umění vrcholovému, tentokrát pěveckému.
00:26:28 Sólista poněkud nečekaný zazpívá světoznámou árii
00:26:33 a v závěru se k němu připojí partnerka,
00:26:36 známá a populární paní...
00:26:40 Ne. Nebudu raději dále prozrazovat.
00:26:44 -Dobrý večer, vážení přátelé.
00:26:48 Stalo se dobrou tradicí,
00:26:53 že kvalitní kulturní programy kulminují.
00:26:57 Řekl bych skromně, ve svém závěru prostě vrcholí.
00:27:00 Nejinak tomu bude i dnes.
00:27:03 A proto si prosím vyslechnete v mém skromném podání
00:27:08 drobnou ukázku opravdového umění.
00:27:13 Přizval jsem si svého doprovazeče,
00:27:16 ne, že bych nedůvěřoval sólistům zdejšího orchestru,
00:27:18 ale promiňte mi, mám takovou slabost,
00:27:21 jsme na sebe s Herbertem už trochu zvyklí.
00:27:24 škoda že pro špatné počasí
00:27:27 Karajanovo letadlo přistálo až ve Sliači.
00:27:30 Ale díky laskavému pochopení a svolení televize
00:27:33 jej můžete vidět aspoň zdálky.
00:27:38 Ano, takto vypadá Karajan ve Sliači.
00:27:43 Já vím, smutný pohled.
00:27:45 A takto vypadá Karajan zblízka.
00:27:50 Není to veselejší.
00:27:56 Jsem tedy nucen improvizovat,
00:27:59 a proto jsem si přizval svého dlouholetého přítele
00:28:02 Vladimíra Klusáka!
00:28:05 Inženýra.
00:28:12 A jako nástroj jsme zvolili klavír.
00:28:19 Já bych orchestr nepřekřikl.
00:28:21 Jsem hodně zahleněný, protože tady bylo celou dobu chladno.
00:28:29 Vyslechněte si prosím úryvek
00:28:36 z operety Země úsměvů
00:28:44 Tvým jest mé srdce jen.
00:28:49 Hudbu složil Franz Lehár tentokrát.
00:29:00 Promiňte, ale opravdu jsem hodně zahleněný.
00:29:06 Dejte ty mikrofony pryč, já bych do toho naprskal.
00:29:25 Tvým jest mé srdce jen
00:29:30 a jsem-li sám, chmur je svět.
00:29:41 Zmírám pak opuštěn,
00:29:47 jak umírá bez slunce květ.
00:29:57 Tvá píseň je má též
00:30:04 a zdroj mé lásky v ní nalezneš.
00:30:15 A přijď, ať zřím, že to není klam.
00:30:21 Přijď zas mi pošeptat, tě ráda mám.
00:30:32 Kam noha moje vkročí,
00:30:35 zřím všude zář tvých očí.
00:30:38 Chci zpíti se tvou pletí vonnou.
00:30:41 A pokleknout jak před madonou
00:30:45 v prach k nožkám tvým.
00:30:49 Jak nádherný je tvůj hedvábný vlas.
00:30:58 Před čistým zrakem mým... Valčík, valčík!
00:31:09 Mým jest mé srdce jen.
00:31:12 -Dej ty pracky pryč!
00:31:20 -Vím, že jsem jediná!
00:31:39 Ale co to děláš?
00:31:41 -Lehni!
00:31:43 -Ty zvíře.
00:31:45 -Lehni.
00:31:49 Ó přijď, ať zřím, že to není klam.
00:31:55 Přijď zas mi pošeptat, že ráda mám.
00:32:13 Členové Divadla Ypsilon
00:32:16 Jiří Lábus,
00:32:20 Bronislav Poloczek
00:32:24 a jejich host inženýr Vladimír Klusák.
00:32:29 -A teď se nám Josef Dvořák svěří,
00:32:31 jak to dopadlo, když chtěl hrát velké role.
00:32:36 A pak půjdeme rovnou do řeky.
00:32:39 V písničce si můžete vybrat,
00:32:41 bude-li její tok líný nebo dravý.
00:32:45 -Proč já nemůžu hrát taky nějakou velkou roli?
00:32:47 Proč se pořád říká, nejsou malé role, a já je pořád dostávám?
00:32:51 Proč já nemůžu hrát nějakou velkou osobnost?
00:32:53 -Třeba Cyrana.
00:32:56 -Vy jste o tom slyšela?
00:32:58 Už jste slyšela o tom, že já jsem měl hrát Cyrana?
00:33:01 V takovým velikánským divadle.
00:33:03 Já měl radost, že konečně budu za hrdinu, víte?
00:33:05 Tam jsem se od inspicienta dozvěděl, že kvůli tomuhle.
00:33:08 Já kdybych hrál Krále Lávru, tak ho hraju kvůli uším.
00:33:12 Ale to vy nevíte, že jsem měl hrát ve filmu Romeo a Julie.
00:33:16 -To nevíme.
00:33:18 -Ale skutečně, já si nevymýšlím takovýhle věci.
00:33:20 To já mám takhle bohatej život.
00:33:23 Skutečně mně zavolali do divadla v Ústí nad Labem,
00:33:25 že budu hrát ve filmu Romeo a Julie.
00:33:27 Tak jsem přemýšlel koho asi, že jo?
00:33:32 -No ne, tak ta Julie je spíš jako ženská role, že jo.
00:33:36 Ale ten Romeo, to taky není špatný.
00:33:39 Já jsem si říkal, on je tam v podstatě pořád, že jo.
00:33:41 Chodí tam hodně, mluví tam hodně.
00:33:44 A já už jsem viděl ty plakáty, jak to visí po tom Ústí všude.
00:33:47 A tam lidi s úctou vyslovují moje jméno. I v bufetu.
00:33:51 A říkají, Dvořák, to je hvězda.
00:33:54 Tak jsem přijel na zkoušky,
00:33:56 otevřel jsem dveře před tou zkušební komisí.
00:33:59 Tam seděl pan režisér, to byl nějakej divnej člověk.
00:34:02 On na mě tak koukal.
00:34:04 Já jsem vešel plaše.
00:34:08 Koukal na mě a říká: Merkucio.
00:34:13 Já říkám: Dvořák.
00:34:20 Merkucio.
00:34:22 Tak já jsem trval na svým, jsem říkal Dvořák.
00:34:25 Říkal: Budete hrát roli Merkucia.
00:34:27 Jsem říkal, taky to není špatný.
00:34:29 Tak jsem to vzal. Teď jsem si vzal tu knížku,
00:34:32 on to napsal Shakespeare.
00:34:34 On to má hezky, hezky to má zrýmovaný.
00:34:36 A tam byl text: Jako studna hluboká je tvůj žal.
00:34:39 Tak já jsem to takhle přečetl a pan režisér vstal:
00:34:42 Ten Merkucio, to je mladej člověk.
00:34:47 To je mladej člověk, ten je plne ajfru.
00:34:50 A zároveň těsně před smrtí, takhle byste to měl zahrát.
00:34:54 Tak já jsem vstal, jsem říkal:
00:34:56 Jako studna hluboká je tvůj žal. Umírám, není mi celkově dobře.
00:35:01 A ten pan režisér říká: Stop!
00:35:04 Pane Dvořáku, viděl jste tu anglickou verzi Romea a Julie?
00:35:10 A teď já jsem to neviděl, ale bál jsem se říct, pravdu,
00:35:13 protože jsem si říkal, řekneš pravdu, oni tě vyhodí.
00:35:16 Tak jsem říkal: Viděl. Pepo, zalži, viděl.
00:35:20 A on říká, tak takovýho Merkucia já potřebuju.
00:35:23 Já říkám: A proč jste to neřekl hned?
00:35:25 No tak to je jasný, my tady tolik času ztrácíme!
00:35:28 Říkám, co on tam mohl dělat, ten chlap?
00:35:31 No tak umírá, je před smrtí, tak jsem se probodl:
00:35:35 Jako studna hluboká... Asi dvě věty jsem řekl,
00:35:38 on ke mně přišel a říkal: Dobrý, dáme vám vědět.
00:35:43 Tak jsem šel po chodbě kolem těch adeptů.
00:35:46 Mně dají vědět!
00:35:49 Už to mám za sebou, mně dají vědět!
00:35:51 Dobrý, mně dají vědět, mně dají vědět!
00:35:54 Příště jsem přijel na konkurz, to jsem jenom vešel,
00:35:56 už mně ani neřekli, co budu hrát, a jen řekli:
00:35:59 My vám dáme vědět, my vám dáme vědět.
00:36:01 Takže já jsem pochopil,
00:36:03 že na velkou šanci se musí umět čekat.
00:36:07 -V následující písničce uvidíte Balet Československé televize
00:36:11 v choreografii Tomáš Hantáka.
00:36:15 A zazpívají Karel Černoch,
00:36:21 Jaromír Majer
00:36:25 a Antonín Gondolán!
00:36:29 Na šanci se totiž musí umět čekat.
00:36:32 My vám dáme vědět.
00:36:35 -Ano, ano, ano, dají mi vědět!
00:36:37 Přátelé, mně dají vědět!
00:36:50 -Bloudím jen tak sám, prázdné ruce mám.
00:36:55 Sílu v nich však cítím,
00:36:58 dokud nad mou hlavou slunce svítí.
00:37:01 Rád se potápím díky dlaním svým,
00:37:05 vím, že každopádně najdu to, co řeka skrývá na dně.
00:37:12 Znám jednu řeku línou dole v údolí.
00:37:17 V ní vlny klidně plynou jako naše léta.
00:37:23 Já nemám však rád, ten líný tok.
00:37:25 Chci všechno stihnout každej rok.
00:37:28 Znám jednu řeku línou, raděj mám však dravý proud.
00:37:35 Ten, kdo v rukou má víc, než svět mu dá,
00:37:40 najednou si přizná,
00:37:42 že už další cesta ztrácí význam.
00:37:45 Mám ten vzácný dar, prázdných rukou pár,
00:37:50 který spát mi nedá,
00:37:53 s nimi a svou řekou cestu hledám.
00:37:56 Znám jednu řeku línou dole v údolí.
00:38:01 V ní vlny klidně plynou jako naše léta.
00:38:06 Já nemám však rád, ten líný tok.
00:38:09 Chci všechno, všechno stihnout každý rok.
00:38:12 Znám jednu řeku línou, raděj mám však dravý proud.
00:38:42 Znám jednu řeku línou dole v údolí.
00:38:47 V ní vlny klidně plynou jako naše léta.
00:38:52 Já nemám však rád, ten líný tok.
00:38:55 Chci všechno, všechno stihnout každý rok.
00:38:58 Znám jednu řeku línou, raděj mám však dravý proud.
00:39:04 Znám jednu řeku línou.
00:39:09 Znám jednu řeku línou.
00:39:14 Znám jednu řeku línou.
00:39:20 Znám jednu řeku línou.
00:39:24 Znám jednu řeku línou.
00:39:35 -Mám tady malou pozvámku na filmovou premiéru.
00:39:38 Nebojte se, nic nezmeškáme.
00:39:40 Konala se totiž právě před třiceti lety.
00:39:44 O Starcích se toho namluvilo už dost.
00:39:47 Já bych dnes raději promluvil
00:39:50 o starci velmi čilém, živém a neposedném,
00:39:52 který při počátcích našeho muzikálového,
00:39:56 revuálního a písničkového znamenal nesmírně mnoho.
00:40:01 A třeba právě Starci
00:40:04 by byli bez jeho spolupráce téměř nemyslitelní.
00:40:07 V loňském šafránovém povídání se Zdeňkem Podskalským
00:40:10 jsme si ho tak trochu vypůjčili.
00:40:14 No ale když mluvíme o úspěších těch let,
00:40:17 tak si myslím, Zdeňku,
00:40:19 že bychom si měli vzpomenout na jednoho člověka,
00:40:22 který o ty úspěchy měl velikou zásluhu.
00:40:24 -Ty myslíš Pepíka Koníčka.
-Samozřejmě.
00:40:27 -No, Pepík Koníček,
00:40:29 to je Pánembohem požehnaný choreograf,
00:40:32 který právě má smysl pro poezii kabaretu,
00:40:35 pro poezii tu, kterou my jsme oba měli velice rádi.
00:40:38 A kromě toho dovede všecko.
00:40:41 Ten v případě, když nějakej tanečník něco nesvede,
00:40:45 on to za něj zatančí.
-Někdy líp než ten tanečník.
00:40:48 -Dokonce jsem viděl, že tančil místo dívenky, místo baletky.
00:40:53 A já mám dojem, že ty máš ještě zkušenost s tím...
00:40:56 -Myslím si, že dokonce jednou zatančil sám
00:40:58 celý taneční duo, za dva.
00:41:02 No možná že jsme to tehdy v tom hovoru trošku přehnali.
00:41:05 -Ne, ne, ne, vůbec jste to nepřehnali.
00:41:08 -Takže tady vítám Josefa Koníčka. -Dobrý večer.
00:41:11 -V životní velikosti, šíři i hmotnosti.
00:41:14 Řekni mi, Pepo, jak se rodí takový taneční všeuměl.
00:41:19 -Tak nejdřív se musí narodit,
00:41:23 pak povyroste.
00:41:25 Povyroste, povyroste, povyroste.
00:41:28 A najednou vyroste.
00:41:31 A když doroste, tak se může třeba stát i tanečníkem.
00:41:37 A základem všeho je tyč.
-Tyč? Skok o tyči.
00:41:41 Ty že jsi skákal o tyči?
-Ne, ne, já jsem o tyči neskákal.
00:41:46 Já jsem dělal atletiku, ale dělal jsem překážky.
00:41:49 Dokonce jsem byl mistr republiky dorostenecký.
00:41:51 -A to je pravda.
00:41:53 -No já myslel tyč na baletním sále.
00:41:57 -Čili takzvané baletní mučidlo.
-Dá se to tak říct.
00:42:00 Ale myslím si,
00:42:02 že čím častěji a poctivěji se člověk tohoto mučidla drží,
00:42:06 tím má větší naději uspět
00:42:08 jednou možná na prknech, která znamenají svět.
00:42:15 -A ta tvoje cesta od tyče byla pořádně dlouhá a výrazná.
00:42:20 Divadlo, film,
00:42:25 televize, Laterna magika,
00:42:30 módní přehlídky, lední revue.
00:42:34 A tak dále a tak dále.
00:42:37 A to jsem možná na něco zapomněl.
00:42:39 -Ne, v rozhlase jsem nedělal, buď klidnej.
00:42:42 -Pepo, pamatuješ se, kdy jsme se seznámili?
00:42:46 -Pravěk.
-Jo.
00:42:48 Je to už nejmíň 40 let
00:42:50 a byla to láska na první pohled.
00:42:53 Mackie Messer, ten nás dal dohromady.
00:42:56 Viděl jsem, jak jsi to udělal pro divadlo,
00:42:58 a bylo mi jasný, že to musím natočit.
00:43:02 Pepíku, za tu dobu, od tyče až dodneška,
00:43:05 jsi spolupracoval s mnoha výraznými režiséry.
00:43:09 Ale mám teď takový dojem, že jaksi se právě nám režisérům
00:43:13 pleteš na ty tvoje postarší kolena tak trošku do řemesla.
00:43:17 -Snažím se, abych tu vaši disciplínu nějak neurazil.
00:43:23 -Ale pokud vím, tak se snažíš velice úspěšně.
00:43:26 Ale vraťme se ke Starcům před 30 lety.
00:43:29 -Myslíš jako k nám dvěma?
-No vlastně taky.
00:43:32 Nerad bych to zakřikl, ale zdá se, že ten film
00:43:34 měl nějaké zvláštní příznivé znamení pro své účinkující.
00:43:40 Podívejme se, třeba tady začínal Josef Laufer.
00:43:46 Tahle dívka se stala královnou krásy,
00:43:48 dnes bychom řekli Miss republiky.
00:43:51 A tady ještě jako neznámí studenti
00:43:55 Vlastimil Harapes a Ivana Kubicová,
00:43:58 později významní tanečníci a choreografové.
00:44:01 A za několik let jsem právě s těmito dvěma natočil
00:44:04 taneční etudu na Bachovu hudbu v moderní úpravě.
00:44:09 Choreografii dělala právě Ivana Kubicová.
00:44:14 -Ó, lidské srdce, slyš o tom, co dobře znáš.
00:44:20 O tom, co dobře víš.
00:44:23 O tom, co nikdy slovy nevypovíš.
00:44:27 Ó, lidské srdce, rozplameň se a slyš.
00:44:33 Ó, lidské srdce, slyš.
00:44:36 O tom, co dobře znáš.
00:44:39 O tom, co dobře víš.
00:44:42 O tom, co nikdy nevypovíš.
00:44:46 Ó, lidské srdce, hudba je ti blíž.
00:48:14 Ó, lidské srdce, slyš o tom, co dobře znáš.
00:48:20 O tom, co dobře víš.
00:48:24 Vždyť fantazie je jak hudba.
00:48:28 I když tíží, nemá tíž.
00:48:33 Ó, lidské srdce, rozplameň se. A slyš.
00:48:40 -Ale Starci byli v televizi zavřeni do trezoru
00:48:42 a nesmělo se z nich nic používat.
00:48:45 Tak se aspoň písničky oblékaly do jiných šatů.
00:48:48 Pamatuješ se třeba: Den je krásný, den je krásný.
00:48:56 Tak třeba tuhle tu písničku jsem natočil před deseti lety
00:48:59 jako jakousi velikou muzikálovou svatbu.
00:49:03 I když je tady určitá nostalgická vzpomínka.
00:49:07 Tehdy s mladinkou Ivetou Bartošovou
00:49:10 zpíval Petr Sepéši, který brzy nato tragicky zemřel.
00:49:14 A tak si ho alespoň připomeňme.
00:49:17 -Miláčku, dnes bude můj nejkrásnější den.
00:49:25 Dnes bude náš nejkrásnější den.
00:50:04 Den je krásný, den je krásný.
00:50:11 Den je krásný, den je krásný.
00:50:20 Když dva se rádi mají, i v lednu je jak v máji.
00:50:27 I v lednu je jak v máji s tebou, s tebou, s tebou.
00:50:38 Noc je krásná, noc je krásná.
00:50:46 Noc je krásná, noc je krásná.
00:50:55 Když dva jsou jako jeden, v máj promění se leden.
00:51:02 V máj promění se leden s tebou, s tebou, s tebou, s tebou.
00:51:13 Svět je krásný, svět je krásný,
00:51:21 svět je krásný s tebou.
00:52:03 Den je krásný, den je krásný, den je krásný s tebou.
00:52:42 Noc je krásná, noc je krásná,
00:52:49 noc je krásná s tebou.
00:53:38 Svět je krásný, svět je krásný,
00:53:47 svět je krásný s tebou.
00:54:09 -Potom jsme se sešli ještě jednou my dva starci.
00:54:12 Ale bylo to v trochu jiném podání, viď?
00:54:43 -Hoď se, hochu, aspoň trochu do gala.
00:54:47 Hol se, stroj a všestranně se tuž.
00:54:51 Hladká tvář a elegance nedbalá,
00:54:56 to je důkaz, že jsi pravý muž.
00:55:02 Tupíruj si, dívko, vlasy, bez ohledu na počasí.
00:55:06 Tupíruj se, neznej bratra, vyžeň účes na tři patra.
00:55:13 Navoskuj si knír, uprav vlas i vous,
00:55:20 ať jsi kavalír na to randez vous.
00:55:27 Pochyba když na tě padla, proto mrkni do zrcadla,
00:55:30 pouhý pohled přesvědčí tě, že jsi vskutku čupr dítě.
00:55:35 Že jsi vskutku čupr dítě.
00:55:40 Už ta chvíle, velká chvíle nastala,
00:55:44 krásný vzhled je na ten boží svět.
00:55:48 Tam, kde muži hodili se do gala,
00:55:53 pravá dáma nesmí zůstat zpět.
00:56:37 Nabídni své mužné rámě, jeden každý, jedné dámě
00:56:41 a uveď ji v mužné něze ku slavnostní polonéze.
00:56:45 Ku slavnostní polonéze.
00:56:50 Á, bé, cé, dé, e, ef, gé,
00:56:54 há, í, jé, ká, el, em, en,
00:56:57 ó, pé, er, kvé, es, eš, té,
00:57:01 ú, vé, iks, ypsilon, zet. Žet!
00:57:06 -Tak jsme se hodili do gala.
00:57:09 -Už proto, že máš v říjnu narozeniny.-A ty taky.
00:57:13 Kolik?
-Kolik?
00:57:15 Letopočty vynecháme, ale víme, že jsme oba ve znamení Vah.
00:57:21 Pepíku, byl jsi někdy váhavý?
00:57:25 -A ty?
-Já? -Celej život!
00:57:30 Takže zbývá jedině připít si na zdraví.
00:57:34 A někdy příště na shledanou!
-Na shledanou.
00:57:39 Skryté titulky Blažena Stráníková Česká televize 2021
Na počátku devadesátých let vznikl televizní cyklus, který divákům připomněl pořady Československé televize z 60., 70. a 80. let, zvláště ty, které dlouho nemohli vidět. Můžete se s nimi znova potěšit právě teď na programu ČT 3.
