Rakouský životopisný seriál o mužích, pod jejichž taktovkou roztálo nejedno ženské srdce (1990). Hrají: A. Higgins, S. McGann, L. Harrowová, E. Fox a další. Scénář Z. Mahler. Režie Marvin J. Chomsky
00:00:01Otcovou smrtí hudební legenda dynastie Straussů nekončila.
00:00:06Zdálo se, že až teď se otevírá kariéra nejnadanějšímu ze synů:
00:00:10Schanimu.
00:00:13-Tak kdy začneme?
00:00:21Život je ovšem vždycky složitější, než by se zdálo.
00:00:25-Je pravda, co se říká? Chystáte se prý na turné.
00:00:28-Já jsem kníže Gribov.
00:00:31Alexandr Nikolajevič Gribov.
00:00:36Carevna mně nakázala:
00:00:38Gribov, přivezte Johanna Strausse do Pitěrburgu. Zde je smlouva.
00:00:43Vy můžete chtít všechno. Já vám to slibuju.
00:00:48A teď se na to napijem.
00:00:51Na Johanna Strausse, syna Johanna Strausse a na Rusko!
00:00:57-Na Johanna Strausse v Rusku!
00:01:08Česká televize uvádí 7. část rakouského seriálu
00:01:30DYNASTIE STRAUSSŮ
00:01:36V hlavních rolích
00:03:31-Kdyby to nejelo tak rychle!
-Čím rychleji, tím dřív tam budeš.
00:03:36Do Ruska je to flák světa. Zatáhnu záclonky, nechceš?
00:03:40Nedívej se z okna!
00:03:43Dej si...
00:03:45Dej si šnaps. To tě vzpruží.
00:03:53Hele, dáme si partičku. To tě snad trochu rozptýlí.
00:04:00Eso deset. Tak si sejmi.
00:04:12PÍSKÁNÍ LOKOMOTIVY
00:04:20SKŘÍPĚNÍ BRZD
00:04:22-Myslíš, že je večer, nebo ráno?
-Zpomalujeme.
00:04:26-Tomu říkám pozorovací talent. Na to bych nepřišel.
00:04:29-Ne, ne, Schani. To bude nádraží.
-Jenomže kde?
00:05:12Řekl bych, že jsme v Rusku.
00:05:15-To nebude Rusko. Necítím kaviár.
00:05:19-Pasy.
00:05:23Cíl cesty?
00:05:25-Pavlovsk.
-Účel návštěvy?
00:05:27-Jedeme zahrát carovi.
00:05:30-Jak to myslíte, "zahrát"? Co hrajete? Karty nebo co?
00:05:35-Ne, jsme kapela. Hrajeme hudbu. Valčíky.
00:05:42-Nikdo nic nehlásil.
-Za to nemůžeme.
00:05:46-Kodrcáme se už věčnost, jsme unaveni, tak nás nezdržujte.
00:05:51-Jméno?
-Já jsem Johann Strauss.
00:05:54-A já jsem Petr Veliký.
00:06:00-Má nás tady čekat carevnin kurýr, aby nás uvedl ke dvoru.
00:06:05-Á, kurýr carevny máťušky?
00:06:08Kde je?
00:06:10-Kdo jako?
-Ten kurýr. Vy tu nějakého vidíte?
00:06:15-Má nás zavést rovnou do Pavlovska. K carskému dvoru.
00:06:21-To je váš pas?
-Ano.
00:06:23-A co ta skvrna?
00:06:25-Nejspíš od vína.
00:06:28Jen se zkuste v tomhle vlaku napít a nepolít si šaty.
00:06:32-Anebo jste tu něco škrábal. Že je to tak?
00:06:35-Nač bych to dělal? To je můj pas! A já jsem Johann Strauss.
00:06:40-Náda pasmatrjeť.
00:06:42-A co máte v těch zavazadlech?
00:06:45-Co by v nich bylo? Přece hudební nástroje.
00:06:51-Daváj!
00:06:53Hej! Daváj!
00:06:57-Pomalu! Dávejte pozor! To je mý čelo!
00:07:01-Nedělejte ze mě hlupáka. Na mě si nepřijdete. Co pašujete?
00:07:08-Pane veliteli, promiňte.
00:07:11Všichni oceňujeme, jak odpovědně carovi sloužíte.
00:07:15Buďte ujištěn, že jsme v Rusku jako muzikanti,
00:07:19kteří mají tu čest, že jedou zahrát samotné ruské carevně.
00:07:23-Já nejsem hloupej!
00:07:32PÍSKÁNÍ LOKOMOTIVY
00:08:26-Je tu horko. Dusím se.
00:08:31Za chvíli se tu zalkneme.
00:08:33-Až na mě. Já tady umřu jako oběť regimentu blech.
00:08:43-Heleďte...
00:08:51Doutník?
00:08:55Smíme prosit...
00:08:57O trochu čaje?
00:09:04-Otevřete! Pusťte nás!
00:09:06Tak otevřete! Co jsme udělali?
00:09:14-Co je?
00:09:19-Kam ho to proboha vedou? Snad ho nezastřelí!
00:09:22Vždyť jsme nic neprovedli!
00:09:30-Ne, jenom klid. Poprava nebude. Tady stojí:
00:09:34"Je přísně zakázáno hlučeti, či stěžovati si nahlas.
00:09:38Stejně tak hlasitě či potichu bušiti hlavou do zdi,
00:09:44anebo jakkoli jinak nepatřičně se chovati.
00:09:48Neuposlechnutí se trestá dvanácti ranami holí."
00:09:54-Jejich péče je až dojemná.
00:10:16-Vemte si nástroje.
00:10:27MUZIKANTI PROTESTUJÍ PROTI ZACHÁZENÍ S NÁSTROJI
00:10:36-Nu což? Říkáte, že jste muzikanti.
00:10:40Pravda vyjde najevo.
00:10:43-Moment! To jsou noty pro buben. Já hraju čelo.
00:10:47MUZIKANTI PROTESTUJÍ
00:10:49-Noty jako noty.
00:10:51Kdo nebude hrát, dám ho spráskat nagajkou!
00:10:58-Takhle to přece nejde!
-Ticho!
00:11:06Prosím.
00:11:10-Když to pan důstojník chce...
00:11:16NEPOSLOUCHATELNÁ DISHARMONIE TÓNŮ
00:12:33Děkuji. To stačí.
00:12:44-Gaspadí! To jsou cesty!
00:12:47Dovolte, abych se představil. Já jsem kníže Gribov.
00:12:51Osobní zmocněnec Jejího imperátorského Veličenstva carevny.
00:12:55Mám doprovodit do Pavlovska slavný orchestr Johanna Strausse.
00:13:02-Orchestr?
-Už jsou tady?
00:13:05-Nic jsem tady neviděl. Ty jsi viděl orchestr?
00:13:09-Orchestr? Neviděl.
00:13:13GRIBOV NÁHLE ZASLECHNE VALČÍK
00:13:16-Á, Strauss!
00:13:27Strauss!
00:13:31To jsem rád, že jste tady!
00:13:34-Já jsem ještě radši.
00:13:39-Jak se mohu omluvit?
00:14:03Straussi, vidíte? Už se vynořuje to překrásné místo Pavlovsk!
00:15:08DÁMY HYSTERICKY JEČÍ
00:15:16-To je pro maestra! Určitě mu to dejte!
00:15:18-Prosím! Prosím!
00:15:22-Kterýpak je Johann Strauss?
-Támhleten!
00:15:26HYSTERIE FANYNEK POKRAČUJE
00:15:32-Mám jeho kadeř! Já mám kadeř Johanna Strausse!
00:15:36LEVI:Počkejte, prosím vás! To nejsem já!
00:15:38-Já omdlím! Já omdlím!
00:15:40Támhle je Strauss, děvčata.
00:15:43-Děkuji.
00:15:45SCHANI:"Drahá maminko, život v Rusku je úplná pohádka.
00:15:49Peněz jako želez, nekonečné ovace.
00:15:53Zejména pak ze strany zdejších krasavic,
00:15:56které se mohou strhat nadšením a obdivem.
00:15:59Což mi ani tolik nevadí.
00:16:01Zvláštní zájem je o mé kadeře.
00:16:03Ale jelikož jich mám pouze na jednu hlavu,
00:16:06museli jsme si najít jiné zásobní zdroje.
00:16:09Doufejme, že na to nikdo nepřijde.
00:16:17Třebaže je tato země ve válce, spatřují zdejší důstojníci
00:16:21nejvyšší čest v osobních soubojích, v nichž nacházejí větší zálibu,
00:16:25než v boji s nepřítelem.
00:16:27Jen tak si dovedu vysvětlit, proč padlo na Krymu tolik vojáků.
00:16:32Rakousko dělá dobře, když v tomto konfliktu zachovává neutralitu."
00:16:40-Co si zvolíte? Šavle, či pistole?
00:16:43-Napřed mi ale řekněte, co jsem udělal?
00:16:46-Dostal jste od mé ženy květiny. A pozvání na schůzku!
00:16:50-Odpusťte, ale dřív mi laskavě ukažte onu kytici,
00:16:54pro kterou bych měl zemřít.
00:17:11-Ach Bože! To je zmatek!
00:17:13-Jen se přesvědčte. Nerad bych, abyste odcházel zklamaný.
00:17:17DÍVČÍ HLAS: Schani, holoubku!
00:17:21-Aha!
00:17:41DÍVKA VYDĚŠENĚ FŇUKÁ
00:17:45VÝKŘIK
-Je vaše?
00:17:49-Ne!
00:17:51Bože! Jak se mi ulevilo!
00:17:54-Věřte mi, že mně rovněž.
00:17:56-Také to nemáte lehké. Dovolte mi vás obejmout.
00:18:09SCHANI:"Jistě vás, maminko, potěší, že tu mám dost pohybu.
00:18:13Ale nebojte se, není to nic namáhavého.
00:18:20Hlavní je, že se pohybuji v příjemném prostředí
00:18:24a v příjemné společnosti."
00:18:28-Stejně vám to neodpustím.
-Věnoval jsem vám svůj valčík!
00:18:32-Ano. A kolika dalším? Vím o vás všechno, pane Straussi!
00:18:36-Schani.
-Jste troufalý.
00:18:40A když už, tak Jean, je to kulturnější.
00:18:43A to, že jste mě odmítl, když jsem vás vyzvala k tanci,
00:18:47tu způsobilo přímo skandál.
00:18:49-Musím se vám přiznat.
00:18:51Ale slibte mi, že to zůstane jenom mezi námi.
00:18:55Víte... je to tak...
00:18:58Zkrátka, co bych tajil. Neumím tančit.
00:19:01-Jak to?
00:19:07Jste král valčíků a netančíte?
00:19:14No to je báječné.
00:19:45SCHANI:Rusko je, maminko, zemí otřesných protikladů.
00:19:49Řekl bych, že tady je skutečně možné všechno.
00:19:55Ó, můj Bože!
00:19:57-Nevolník, který utekl pánovi. Nebo dezertér. Umírá tady.
00:20:03-Takhle se chovají jen barbaři!
00:20:10-Nikdo mu nesmí pomoct.
00:20:29SCHANI:"Kdosi prý řekl, že až bude Rusko civilizované,
00:20:33nastane konec světa.
00:20:36Post scriptum: Zítra přijede car s rodinou.
00:20:40Jeho návštěva si jistě zaslouží dopis. Váš milující syn Schani."
00:21:08-Tak car uznale zaznamenal tu vaši finanční sbírku,
00:21:14věnovanou obětem krymské války.
00:21:20Přijede zvláštním vlakem.
00:21:25SLAVNOSTNÍ FANFÁRY
00:21:44Pánové muzikanti z orchestru! Jste výborní!
00:21:48Jenom až spustíte fanfáry, nevyplašte nám koně.
00:21:52Předem vám děkuji. Můžete pokračovat.
00:21:59Vojáci gardy Jeho Veličenstva! Dohlédnout na to,
00:22:03aby se koně nevyprazdňovali v imperátorově přítomnosti.
00:22:07Rozuměli jste? Komu se kůň podělá, ten půjde rovnou na Sibiř!
00:22:17Pánové hodnostáři diplomatického sboru, každý slibuje pomoc,
00:22:22a kde nic tu nic. Á pan rakouský velvyslanec!
00:22:24Ještě že máte Strausse! Chtěl byste ho poznat?
00:22:27-Zajisté.
00:22:30-Vaše Excelence, dovoluji si představit Johana Strausse. Pardon.
00:22:35-Děláte čest své vlasti, milý Straussi.
00:22:37Já bych řekl, že umění dokáže víc, než stovky diplomatů.
00:22:41Důvěrně vám sděluji, že car do každého zapíchne oči.
00:22:45Čeká, až odvrátíte pohled. Jinak je vcelku neškodný.
00:22:49Chodí s ním vždy dvě dámy. Ať vás to nezaskočí.
00:22:52Ta tlustá je carevna, ta druhá naopak.
00:22:55-Naopak?
-Není tlustá, ani carevna.
00:22:57Je to milenka. Jmenuje se Dolgorukaja. Inu, nomen omen.
00:23:01Car zrovna prohrál Sevastopol. To už víte.
00:23:05VÍŘENÍ BUBNŮ VOLÁNÍ LIDU
00:23:32SLAVNOSTNÍ FANFÁRY
00:23:43HRAJE SCHANIHO ORCHESTR
00:25:05-Straussi!
00:25:12-Tímto vám propůjčuji...
00:25:15Řád svatého Stanislava.
00:25:18Vy, monsieure Straussi, jste tou lepší stránkou Rakouska.
00:25:40-Monsieure Straussi, i já jsem prostě uchvácen.
00:25:43Učím se hrát na čelo. Mohu si zahrát s vaším orchestrem?
00:25:47-Nevím, zda to bude možné, Výsosti.
00:25:50Diriguji zády k orchestru. To by v této situaci bylo nevhodné.
00:25:55-Když hraju na čelo, protokol musí stranou.
00:25:59Pro vás budu pouze Muziksoldat.
00:26:09Můžete sedět, pánové. Chovejte se, jako bych tu nebyl.
00:26:13Budete hrát, jak jste zvyklí, a já se vám přizpůsobím. Děkuji.
00:26:23-Můžeme zahrát ruskou směsku na počest Výsosti.
00:26:25-Ne.
-Prosím, maestro! Ruskou směsku!
00:28:43-Straussi! Přijmu vás jako svůj dvorní orchestr!
00:29:03-Pane Straussi...
-Moje úcta.
00:29:09Dámy, rukulíbám.
00:29:11-Servus. Schaniho znáte, že? Dáš si pivo, viď?
00:29:19-Dámy!
00:29:21-Olinko, to se nesluší.
00:29:23-Pozor!
00:29:26-Spasíba.
00:29:30-Jak jste jen mohla?
00:29:33Olgo, to se přece nedělá. Dejte mi to.
00:29:36-Ne ne.
-Dejte mi to.
00:29:38Olgo, dejte mi to. No tak!
00:29:51"TAMTÉŽ. OLGA."
00:29:55ODBÍJENÍ ZVONŮ
00:30:13-Můžu mu to aspoň říct?
-Ne!
00:30:17Vyslechneš otce Nikolaje a uděláš, co řekne.
00:30:21-Olgo, každý z nás musí plnit vůli Boží.
00:30:24-A Bůh mi zjevně přikázal, abych se do něj zamilovala.
00:30:28-Olgo! Jak se můžeš před otcem Nikolajem rouhat?
00:30:31Vasiliji, řekni něco!
-Olgo!...
00:30:34POP:Hraběnko, Olga je rozrušená. Chápu ji.
00:30:38Neztrácejme trpělivost.
00:30:41Olgo, vaší drahé matce, otci i mně leží na srdci pouze vaše dobro.
00:30:45-Dobro, otče Nikolaji? Vím, co je pro mě dobré.
00:30:49-Doslechl jsem se od vašich rodičů, oč zde běží, a řešení je prosté.
00:30:55S tím člověkem se už nebudete stýkat.
00:30:58-Tak prosté?
00:31:01Ale pro koho?
00:31:07Nejspíš pro vás! A pro mou mamá! Ale pro mě to tak prosté není!
00:31:12-Olgo, tohle si nesmíš k otci Nikolaji dovolovat!
00:31:16Je to svatý člověk. Vasiliji, řekni něco!
00:31:18-Olgo, je to svatý člověk.
00:31:20-Olgo. předrahá, máme na mysli jen vaše štěstí.
00:31:24-Samozřejmě. Od rána do večera všichni myslíte jen na mé štěstí.
00:31:30-Jednak ten člověk není členem svaté pravoslavné církve...
00:31:35-Ale to je přece podružné!
-Kéž ti Bůh odpustí!
00:31:39-Navíc není urozený. Muzikanti jsou od věků jen lepší čeleď.
00:31:46-Má srdce! Neřadí ho to snad nad všechny ruské aristokraty?
00:31:51-Ta romantická fráze nezdůvodní, proč byste se s ním měla scházet.
00:31:56A je zde i další překážka. Není to Rus.
00:32:00-S tím na mě nechoďte! To je vyložená hloupost!
00:32:04Kolik našich carů si vzalo cizinky! Němky, Rakušanky...
00:32:09-Ano, byly to aristokratky.
00:32:11A nepocházely z lidské spodiny, jejíž morálku je lépe nezkoumat.
00:32:16-To je jedno! To je jedno! Nechte už toho!
00:32:20-Ať je vám to jedno nebo ne. Se Straussem se už nikdy nesetkáte.
00:32:27-Chci, abys prosila Boha o ochranu. Teď mě doprovodíš do kostela.
00:33:23-Už jsem nedoufal.
-Mamá za mě prosí Boha.
00:33:28-Olgo, počkej, tady ne.
-Bůh zemřel.
00:33:32Zahubili i svaté. Svět ovládl ďábel.
00:33:35-Co se stalo?
-Až jindy. Teď mě radši líbej.
00:33:44Slib, že mě neopustíš.
-Slibuji.
00:33:46-Přísahej, že budeš otrokem naší lásky. -Přísahám.
00:33:49-Já také. Otrokyní tvou a naší lásky.
00:34:34Už musím jít.
00:34:36-Kdy tě uvidím?
-Znáš ten statek u řeky? -Ano.
00:34:40-O půlnoci. Zkusím to. Nic neslibuju.
00:35:30FRKÁNÍ KONÍ
00:36:07-Jak se řekne rusky "miluju tě"?
-Ja těbjá ljubljú.
00:36:12-Ja těbjá ljubljú.
00:36:17Ja těbjá ljubljú.
00:36:19-Ty majá duša, ty majó sérdce.
-Miláčku!
00:36:34Vezmeme se, Olgo.
00:36:37Tolik tě chci! Vezmu si tě hned.
00:36:41-Já nemůžu! To nejde!
00:36:43To nejde!
00:36:45-Proč? Proč by to nešlo, když se máme rádi?
00:36:51-Ztratila bych své rodiče, domov, přátele.
00:36:58-Tak to nechápu.
00:37:00-Nesmím se už s tebou nikdy vidět.
00:37:04-Proč?
00:37:11-Rodiče jsou staří, bigotní a směšní.
00:37:15Nejsi šlechtic. Jsi jiného náboženství.
00:37:22-Šlechticem se stát nemůžu, ale vyznání se změnit dá.
00:37:27-O tom se nežertuje.
00:37:30-Myslím to vážně! Nevěříš?
-Vážně? Máš mě tak rád?
00:37:36-To víš! Budu vzývat třeba Alláha, jen abych mohl žít s tebou.
00:37:44-Ach miláčku! Ljubimyj moj!
00:38:30-Dobrý den, pane.
00:38:42Monsieur Johann Strauss.
00:38:50-Paní hraběnko, pane hrabě...
00:38:54-Ten včerejší koncert nás potěšil, Straussi.
00:38:57-Víme, proč jste k nám přišel. Neztrácejme zde čas zdvořilostmi.
00:39:02-Rád bych, aby Olga byla při tom.
-Olga odjela.
00:39:07-Odjela?
-Je mi líto.
00:39:11Olga je pryč. Kdyže to odjela? Já bych řekl, že to bylo...
00:39:16-Miluji vaši dceru. A mám v úmyslu se s ní oženit.
00:39:21-Nepochybuji. Přehlédl jste zřejmě pár maličkostí. Ne bezvýznamných.
00:39:26-A to?
-Nejste šlechtic, ani Rus.
00:39:30Nejste pravoslavný. A to je nepřekonatelné.
00:39:33-Ale snad bych mohl změnit alespoň své občanství.
00:39:38-Pardon, Rusem se nelze stát, monsieure Strauss.
00:39:42Tím se člověk rodí. A to není váš případ.
00:39:45-A je to tak nutné?
00:39:48Opravdu se domníváte, že jde o závažnou okolnost,
00:39:51kterou můžete klást mezi Olgu a její štěstí?
00:39:54-Zaplaťbůh, že nejsme jako vy.
-Pro mě je podstatné, že ji miluji.
00:39:59Ten cit je vzájemný. Chceme se vzít.
00:40:05-Chápu, že nás máte za kruté a pošetilé, proto přijměte radu,
00:40:11anebo spíš varování. Olga není citově stálá.
00:40:16Znám ji líp než vy. Má v sobě nepokoj. Už od dětství.
00:40:22Novou hračkou se dokáže pokaždé nadchnout...
00:40:26a zničeho nic, bezdůvodně, potom hračku rozdupala.
00:40:31Je stále stejná, monsieur Straussi.
00:40:34Cokoli je nové, to ji dokáže ihned vzrušit.
00:40:37Aby to, pro co tak vzplála, zakrátko nemilosrdně odvrhla.
00:40:43To provede i vám.
00:40:45Ráda bych vás uchránila před tak velkým rozčarováním.
00:40:51-Jsem ochoten to riskovat.
00:40:54-Už nemáme, co bychom si řekli. Poroučím se, monsieur Straussi.
00:41:07-Zdá se mi docela sympatický. A na housle taky hraje dobře.
00:41:12-Aspoň ty mi dej pokoj!!
00:41:23-Pomoz mi! Pomoc! Odvez mě pryč! Zblázním se tu!
00:41:27-Slečno, proboha, mějte rozum!
-Pomoc!
00:41:30-Olinko!
-Zachraň mě! Miluju tě, Jeane!
00:41:35Odvez mě odtud! Pomoz mi! Pomoz mi, lásko moje!
00:41:39-Gusto, poraď, co si mám počít.
-Zapomenout na ni, což nemůžeš.
00:41:42Nebo sbalit se a odjet. Nebo... Na víc si nevzpomenu.
00:41:47-Já jo!
-To já taky.
00:41:49OBA:Zbývá únos!
-K tomu dochází v levných románech.
00:41:53-Anebo na turné v Rusku. Ale musela by mít falešný pas.
00:41:58-Žádáte mě, abych riskoval svou kariéru.
00:42:01Snad chápete, že kdybych vám poskytl ony falešné doklady
00:42:05a přišlo se na to, že jde o falzifikáty,
00:42:08tak se vracím do Rakouska v zapečetěné rakvi.
00:42:12-Aha.
-No dobře. Něco se snad udělat dá.
00:42:31-Pro vás.
00:42:41-Od Olgy. Čeká dnes v noci.
00:42:47-Strkáte hlavu do oprátky.
-Ano.
00:42:51-Rusko se hemží špehy. Tajné policii nic neunikne.
00:42:55Uvědomí hraniční přechody. Znásobí stráže.
00:42:58Nemáte nejmenší šanci proklouznout.
00:43:01-Aspoň to zkusím.
-Máte ji tak rád?
00:43:05-Ano.
00:43:18-Tak její jméno.
00:43:33-Pojď! Kočár čeká venku. Do svítání jsme za hranicemi.
00:43:37Olgo! Miláčku! Musíme odtud okamžitě vyrazit!
00:43:41-Kam? Proč?
-Do Rakouska. Do Vídně, to nevíš?
00:43:45-To přece nemůžu!
-Můžeš. Vše jsem zařídil.
00:43:49-Chytí nás.
00:43:51-Mám pro tebe rakouský pas. Snadno projedem.
00:43:54-Ale to nejde! Teď už jistě prohledávají každý kout.
00:43:58-Ještě máme čas.
-Ne! Dopadnou nás.
00:44:03Skončím v ústavu choromyslných.
00:44:06Strávím zbytek života mezi šílenci.
00:44:08-To bych nedovolil! Olgo, pojď, prosím tě!
00:44:14Nebo tě mám odnést?
00:44:20BLÍŽÍCÍ SE ŠTĚKOT PSÍ SMEČKY
00:44:22-Honem!
00:44:31-Jsou nám na stopě! Pospěšme si!
00:44:39-Zbývá jen tohle.
00:44:41-Olgo, zbláznila ses? To nesmíš!
00:44:44-Ne! Musím to udělat.
00:44:47Celý svět se nám zhroutil. Zbývá už jen hrob.
00:44:51PSÍ ŠTĚKOT
00:44:55-Jak chceš skončit? Chceš zemřít v objetí?
00:45:00Těsně u sebe?
00:45:03Napřed půjdeš ty. A pak... Pak tě budu následovat já.
00:45:10Nezklamu tě.
00:45:12Chtějí, abych žila tak, jak si přejí oni.
00:45:19Ať už je to radši za námi.
00:45:21Dívej se mi do očí. Stále se na mě dívej.
00:45:26-Olgo, čeká nás krásný život.
00:45:29Uprchneme! Přísahám!
00:45:33Přejedeme hranice, hned se vezmeme a budeme mít spolu děti.
00:45:37-Ne, už nemůžu. Jsem tím povinna.
00:45:42-Povinna? A komu?
00:45:45-Hlasu, který mi to přikázal.
00:45:49Také mi řekl, co napíší na náhrobek.
00:45:52Zemřela pro lásku silnější, než jakou dokázala unést.
00:45:56Ne! Nesnaž se mi v tom zabránit.
00:46:00To musí být!
00:46:05Miluješ mě?
00:46:07-Miluju.
00:46:09-Nepomodlíš se?
00:46:17ŠTĚKOT PSŮ V BLÍZKOSTI
00:46:19VÝSTŘEL
00:46:29-To nic. Jenom klid.
00:46:34-Kdo střílel? Jsi v pořádku?
00:46:36-Lásko moje! Lásko moje! Patřím k tobě už navěky.
00:46:40Utíkej! Utíkej!
00:46:42-Nemůžu tě tu nechat.
-Chceš, aby nás tu utloukli?
00:46:48-Ano!
00:46:52Ano!
00:46:55Jak si přeješ!
00:46:58Ať se osud naplní!
00:47:04Jdi! Prosím tě!
00:47:08Miluju tě, ale teď už musíš jít. Jdi! Ano!
00:47:15Ano! Odcházím!
00:47:19On ví, že ho miluju.
00:47:22HLASY A ŠTĚKOT
00:47:41-Hledej! Támhle jsou!
00:47:53-Celá ta záležitost mě nesmírně mrzí, Straussi.
00:47:57Obávám se, že ta rodina je zatížená.
00:48:01Znával jsem strýce... Nechme toho.
00:48:04Ujišťuju vás, že bude o ni postaráno.
00:48:08Buďte bez obav, bude ji ošetřovat můj osobní lékař.
00:48:12-Děkuji vám.
-Něco vám poradím.
00:48:16Zpomeňte nejrychleji, jak můžete. Ano, já vím!
00:48:21Snadno se to radí, a těžko udělá.
00:48:24Ale věřte, že za čas všechno bude zas jiné.
00:48:28Jsou věci, s nimiž se nedá hnout. Nezbývá, než prosit Boha o milost.
00:48:34-Děkuji za neobyčejnou laskavost Vašeho Veličenstva,
00:48:39kterou projevilo během mojí návštěvy. A tím se loučím.
00:48:44-Vracíte se do Rakouska?
-Ano.
00:48:47-Jsem rád i nerad.
00:48:49Rád, protože vás nemusím vypovědět,
00:48:52a nerad, protože mi bude chybět hudba Johanna Strausse.
00:48:57I kdyby tomu všemu bylo naopak,
00:49:00ani já bych nemohl schválit váš sňatek s aristokratkou.
00:49:05Bůh dal tomuto světu jistý řád. A ten nesmí nikdo z nás narušovat.
00:49:20A Straussi, málem bych zapomněl. Mám tady pro vás jistou drobnost.
00:49:27Na památku a na důkaz mého velkého obdivu.
00:49:42-Ani nevím, jak se odvděčit.
-Já ano. Mluvte o nás jen v dobrém.
00:49:52PŘÍŠTĚ UVIDÍTE
00:50:03-Bože!...
00:50:11A kdy je pohřeb?
00:50:13-Čí pohřeb?
-Ten koncert se musí zrušit.
00:50:16-Straussové nic neruší.
-Jak je Schanimu?
00:50:18-Ten je na pár měsíců vyřazený.
00:50:21-Víte dobře, že Pepi orchestr neutáhne.
00:50:24-Stoupnu si před orchestr a až vydělám co nejvíc, utečeme.
00:50:29Schani!
00:50:32Dosud jsem žil jen v jeho stínu.
00:50:35A teď bude svítit slunce zase na mě!
00:50:41Hráli
00:50:44Titulky: Petr Dvořáček Vyrobila Česká televize 2017
