Otvírání studánek
V roce 1957 natočil režisér Antonín František Šulc film Otvírání studánek. Tato pozdní skladba Bohuslava Martinů působí neobyčejně silným dojmem, především svou jednoduchostí. Je vroucná a jímavá, naplněná touhou po vzdáleném domově. Dokončena byla 12. července 1955 v Nice ve Francii, autor ji dedikoval Miloslavu Burešovi. Její premiéru provedl 7. ledna 1956 brněnský sbor Opus pod vedením Zdeňka Zouhara, přítele Bohuslava Martinů.
Úvodem vlastní kantáty vypráví zpěv altových a sopránových hlasů společně s recitátorem o každoroční tradici čištění studánek. Vlastní obřad čištění, otvírání studánek, je rozvinut do sborových i sólových zpěvů, kde soprán patří královničce a alt sasance; obřad vrcholí sborovým zpěvem. V závěru barytonové sólo náleží poutníkovi, který se do milovaného kraje vrací zpět, stejně jako ve svých vzpomínkách autor.
Bohuslav Martinů navštívil v červenci roku 1938 na pozvání své české žačky Vítězslavy Kaprálové vesnici Tři Studně, ležící poblíž Nového Města na Moravě, kde pobýval téměř celý měsíc. V některých oblastech Vysočiny probíhalo vždy na jaře tzv. otvírání studánek. Většinou šlo o lidový obřad se symbolickým zaháněním zlé moci a neštěstí. Básník Miloslav Bureš po zhlédnutí takovéhoto obyčeje právě ve Třech Studních napsal v roce 1954 báseň „Píseň o studánce Rubínce“. Následujícího roku ji poslal svému příteli a spolurodákovi z Poličky hudebnímu skladateli Bohuslavu Martinů se žádostí o zhudebnění. Ten ji částečně zkrátil a vytvořil zhruba dvacetiminutovou kantátu.