Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policií pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít… Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl o rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.

Všichni jsme si rovni, ale někteří s tím občas mají velké potíže. Francouzsko-polský film oceněný Stříbrným medvědem na MFF v Berlíně.

Tři barvy: Bílá očima Krystyny Krauze

Ostatní také sledují

Večer na téma… Můj kraj Pošumaví

Valery na 1/2 cesty do Evropy

Souvenir

Dobrovolně

Napište nám