Darmošlapové

Federico Fellini (1920-1993) patří k tvůrcům s velkým T. Jen výčet jeho aktivit vyráží dech. Podobně jako další italští filmaři prošel poctivou školou praxe, a podílel se na řadě filmů jiných režisérů - na námětech, scénářích, jako asistent režie. Ve 40. letech spolupracoval také s R. Rossellinim (Řím, otevřené město, Paisá, František, prosťáček boží...). Jeho první samostatnou režií byl Bílý šejk (1952), na jehož scénáři se - jako u dalších filmů z Felliniho začátků - podíleli Tullio Pinelli a Ennio Flaiano, a dvorní skladatel Federica Felliniho Nino Rota.

Teprve film Darmošlapové však posunul jméno Federica Felliniho do první linie světové kinematografie a přinesl mu Stříbrného lva ex aequo na XIV. MFF v Benátkách.

Svému vyprávění o pěti kamarádech z malého přímořského letoviska dal Fellini netradiční podobu mozaiky: skládanky útržků z všedního života přestárlých mládenců, kteří po třech měsících lázeňské sezony a společenského oživení zbytek roku nějak přežívají. Nepracují, na studia rezignovali, v podstatě je živí rodiče či sourozenci. Poflakují se po kavárnách, opuštěných plážích. Kápem party je sukničkář Fausto, který jako manžel z donucení a neplánovaný otec v praxi dokazuje nedospělost těchto darmošlapů. Táhne jim na třicet a nic moc zatím nedokázali. Ale čekají. Čekají na něco velkého, na příležitost. Jen jediný, Moraldo, se v závěru filmu odhodlá něco podniknout, a z rodného městečka odjíždí...

Film inspirovaný vzpomínkami na mládí v rodném Rimini natáčel Fellini ve Florencii, v Ostii a ve Viterbu. Kromě dalších herců uvidíme Alberta Sordiho jako povaleče, neschopného pustit se maminčiných sukní, režisérova bratra Riccarda v roli mluvky a příležitostného konferenciéra, a také stále krásnou a výbornou Lídu Baarovou v roli starožitníkovy ženy Julie.

Přestože vznikl scénář pokračování Moraldo ve městě, Fellini byl tak ponořen do práce na svém dalším filmu, Silnici, že k jeho realizaci už nedošlo.