Společenská satira o úplném rozkladu světa, který lidstvo ani nezaznamenalo. Francouzská tragikomedie.
  • Vyrobeno 1974
  • Země původuFrancie
    • Ve vysokém rozlišení
    • V původním znění s titulky

Mozaika světa, pozorovaného v absurdní nadsázce a pospojovaná řetězícím se přeskakováním z jedné vedlejší postavy na druhou, skládá z nesourodých výjevů všeobjímající pocit neporozumění. Logika moderního světa je postavena pod úhlem absurdního žertu na hlavu: fotografie, na něž v pařížském parku lákal neznámý muž dívenky a nad nimiž se později zvědavě rozdychťuje pan Foucauld se svou manželkou, se ukáží být obyčejnými pohlednicemi s památkami. Obráceně se chovají i soudci, kteří odsoudí masového vraha a vzápětí ho propustí na svobodu. Stejně tak úspěšně vyhlašuje policie pátrání po dívence, která nezmizela. Celou mozaiku uzavírá v detailním záběru hlava pštrosa, kolem níž se ozývá nepřetržitá střelba.

Předposlední film španělského režiséra a scenáristy Luise Buňuela nazvaný Přelud svobody (1974), tvoří závěrečnou část volného triptychu podobenství s filmy Mléčná dráha (1969) a Nenápadný půvab buržoazie (1972). Sám tvůrce považoval tuto tragikomedii za své nejsurrealističtější dílo a znovu v něm vyhlásil válku pokrytectví, měšťáctví a falešné morálce. Snímek natočil ve Francii v již tradičním tandemu se scenáristou Jean Claude Carriérem a se sobě vlastní nespoutanou fantazií v něm vytvořil obraz světa, který ztratil lidský rozměr, absurdní vizi lidí, kteří pozbyli schopnost dorozumět se mezi sebou a často i porozumět sami sobě.

Napište nám