Tam na konečné
Rok v životě obyvatel předměstského činžáku na konečné zastávce tramvajové linky, jejich obyčejné i neobyčejné příběhy, to je námětem filmu, který podle povídky Ludvíka Aškenazyho natočili dva naši slavní režiséři Ján Kadár a Elmar Klos. Film Tam na konečné z roku 1957 byl jednou z prvních reflexí naší kinematografie na neorealistické tendence a signalizuje nadcházející odklon od iluzivního filmu. Punc životní pravdivosti mu dodává i herecké obsazení. Vedle významných hereckých osobností, které pojaly své role velmi civilně (Martin Růžek, Vladimír Ráž, Jana Dítětová a Vladimír Hlavatý) zde najdeme i neherce (např. tanečnice Eva Očenášová v roli Oliny). K působivosti filmu přispěla i poetická kamera Rudolfa Stahla, která vydatně těžila nejen z preciznosti české kameramanské školy, ale i z aktuálních tvůrčích postupů italských a francouzských filmařů.