Český film o Praze, Pražácích a začínajícím víkendu. Veselé i vážné vteřiny jednoho pátku (1982). Hrají: R. Lukavský, R. Jelínek, J. Adamíra, L. Kozderková a další. Scénář V. Kalina. Kamera J. Vaniš. Režie Václav Vorlíček
00:00:41 V našem pátečním pravidelném pořadu Zelené vlny, vážení přátelé,
00:00:45 se vám tentokrát hlásíme z letištní plochy,
00:00:48 kde už stojí připraven hlídkový vrtulník Veřejné bezpečnosti,
00:00:52 a tak hned první otázka pro soudruha poručíka Vágnera:
00:00:55 -Prosím.
-Soudruhu poručíku, v jaké výšce
00:00:57 dnes poletíte?
-No, jako obvykle. 200-300 metrů.
00:01:01 -To znamená, že vy jaksi celkově kontrolujete dopravní situaci,
00:01:04 viďte? Řekněte mi upřímně, můžete z té vzdálenosti,
00:01:08 z té výšky vidět konkrétní dopravní přestupky?
00:01:11 -Jistě. Především nedovolené předjíždění v nepřehledných úsecích
00:01:15 Víte, my tam seshora vidíme i za roh.
00:01:19 A někdy za takového neukázněného řidiče dupnu na podlahu,
00:01:22 a na čele mi vyvstane pot.
-To vás chápu.
00:01:25 A teď ještě poslední dotaz: Tohleto je váš jubilejní 50. let
00:01:30 nad Prahou. Máte nějaké osobní přání?
00:01:33 -Já bych si přál poznat ty stovky osudů,
00:01:37 které se odehrávají tam dole. Které spolu zdánlivě nesouvisí,
00:01:41 ale mají jednoho společného jmenovatele.
00:01:44 -Jakého?
-Začátek víkendu.
00:01:47 -To je opravdu zajímavé přání. A my, vážení a milí přátelé,
00:01:51 přepínáme na naše studio, odkud uslyšíte pořad
00:01:54 naší hudební redakce.
00:04:48 BRŽDĚNÍ
-Chceš mi rozbít to pivo, troubo?!
00:04:53 A ještě ty se tu motej!
00:04:59 RUCH ULICE
00:05:17 HLASITÁ HUDBA
00:05:29 -Šíšo, šílíš? Šáhla na mě smrt, jak jsem se lekla!
00:05:35 Šoupeš si s tím z ramene na rameno, říkala jsem ti přece,
00:05:39 abys dával pozor! Tady bude ticho!!!
00:05:56 TROUBENÍ AUT
00:06:07 To je příšerný!
00:06:13 TROUBENÍ
00:06:19 -To snad není možný, krucifix!
-Tak už se s tím krámem ukliďte!
00:06:25 -Co sem s tím v pátek vůbec lezete, člověče!
00:06:28 -Vám snad schází mozek!
-A vám scházej voči!
00:06:32 A vám uši! A vám, pane, všechno! Vy se snad jenom rozmnožujete!
00:06:42 MARNÉ STARTOVÁNÍ
00:06:46 -Co je?
-Máte zelenou.
00:06:48 -Já vím.
00:06:52 MARNÉ STARTOVÁNÍ
00:06:55 -Jeďte! Máte zelenou! Zelenější už to nebude!
00:07:17 Pardon, promiňte.
00:07:33 Linku 302. Ahoj, Blanko. Tak už mám klíče.
00:07:37 Ruda říkal, že nepojede, takže budeme absolutně sami.
00:07:41 Co ty na to? Jo tak, to je Marcela.
00:07:43 Hele, Marcelo, je tam Blanka někde?
00:07:46 Cože?! Ráno vodjela? To nenechala vzkaz?
00:07:51 No tak nic, no. Ne, nejsem votrávenej.
00:07:58 Hele, já udělám táborák jako Vinnetou,
00:08:02 tykám hvězdám -
00:08:05 Hele, to by se ti líbilo?
00:08:09 Tak pojeď, Marcelo! Ne, ne, všechno mám, úplně všechno.
00:08:14 Jo. Hele, tak ve 4 hodiny před nádražím v Bráníku, jo?
00:08:19 Tak ahoj, Marcelo.
00:08:35 No, Píša mě pustil dřív. Vem tašky a děti a čekejte
00:08:38 na chodníku. Jsem tam hned! Ahoj!
00:08:49 Pardon, dovolíte.
00:08:52 Dovolíte?
00:08:54 Je to dobrý.
00:08:57 Já pospíchám domů!
00:09:11 -Hotovo!
-Hrábni ještě jednou!
00:09:14 -Nejsem kuře. Balíme, kamaráde! Mě čeká voda, vodička!
00:09:20 -Neblbni, mistr mi neudělá čárku.
00:09:25 -Tak jo. Za pivo!
-Dělej.
00:09:28 -Sleduj ten výkon!
-No jo.
00:09:36 KŘUPNUTÍ
00:09:43 Prosím tě, ty mi musíš pomoct. Ale vždyť ten můj se může
00:09:46 každou chvíli vrátit z letiště!
00:09:49 Cože? Znáš ho. Belmondo si dal 3 koňaky, a je úplně mrtvej!
00:09:56 Cože? Ale vždyť on se za chvíli žení!
00:10:02 Leží na něm. Jako do čistírny?
00:10:05 No, ale kam doopravdy?
00:10:08 Na chatu? To víš, že mám klíče.
00:10:11 Tak ti děkuju za radu.
00:10:16 Ty jsi mi ale zavařil! Ty Belmondo!
00:10:32 ODBÍJENÍ HODIN
00:11:15 -Ne, ne. Jak začnu někoho ošetřovat, hned se zamiluju.
00:11:26 VRTULNÍK
00:11:43 HOUKAČKA
00:12:06 -Než to změří, to bude trvat nejmíň půl hodiny.
00:12:10 -Hmm.
00:12:12 Večeři mám hotovou a zalejvat můžeme stejně, až zapadne slunce.
00:12:23 -Hele.
00:12:27 Co abychom jeli starou cestou?
00:12:35 -To už je vlastně 15 let.
00:12:39 Karla a Lucinku jsem vždycky měla v sajdkáře na klíně.
00:12:44 -Co asi dělají Holanovi. Jak měli tu hospodu v Netolicích.
00:12:50 Spali jsme tam, jak se strhla ta průtrž.
00:13:01 -A taky by mohli mít v Nehvizdech třešně, ti -
00:13:05 Jak se jmenovali?
00:13:08 -Souhradovi?
00:13:10 -Hmm.
00:13:13 A Novotným v Hrádku jsme slíbili, že je pozveme, až dostavíme chatu.
00:13:18 -Nechali nám tenkrát fůru cihel.
00:13:24 Pitomá objížďka, a najednou člověk zjistí,
00:13:27 že je k tomu třeba mít odvahu.
-Tak pojeď, ty odvaho.
00:14:04 Udělal jsem dneska rekord! 20 minut z kanceláře až sem.
00:14:08 Ahoj. Máme všechno?
-Ahoj.
00:14:10 -Nezapomněla jsi na kompoty? Musíme vyrazit dřív,
00:14:13 než začne zácpa. Tak jdeme, jdeme.
00:14:17 Aha. Jo, neboj se.
00:14:20 Řídit budeš ty.
-Jo. A co budu řídit?
00:14:23 -No co, autíčko, naše autíčko.
-Jenže to sis vzal ráno do práce,
00:14:27 abys tu byl dřív.
00:14:36 -Je pryč, a ještě nejsou tři, vážení.
00:14:39 Šéf odfrčel na poradu. Tomu říkám příznivý začátek víkendu.
00:14:44 První půjde Brousek. Chalupa u Liberce.
00:14:47 S ním se sveze Jahoda, srub pod Pískem.
00:14:50 Pánové, sbalte se a zmizte.
00:14:55 Pak jdu já, okres Benešov. Předposlední Mrázek, Senohraby.
00:14:59 A nakonec Halas, Říčany. Zavřít okna a vypnout vařič.
00:15:05 -Děkuji.
-Abyste věděli, že tu vládne
00:15:09 demokracie.
-Na shledanou.
00:15:12 -Sláva, nazdar výletu!
-Ahoj.
00:15:15 -Pánové, zvu vás na kávu.
00:15:20 -Ke kávě si dáme koláček.
-No - a k tomu jednu dobrou.
00:15:27 ZAKLEPÁNÍ
00:15:31 -Vítejte, soudruhu řediteli.
-Buďte zdrávi. Ne, nic nepotřebuju.
00:15:37 Přišel jsem se jen podívat. To víte, je pátek.
00:15:40 Kdepak máte Jahodu a Brouska?
-Právě jsem chtěl za vámi zajít,
00:15:45 ale vaše Zdenička říkala, že jedete na poradu.
00:15:49 -To jsem jen nechal rozhlásit takovou fámu.
00:15:53 To víte, soubor opatření musíme brát důsledně.
00:15:57 Využívat pracovní dobu, šetřit energii, pohonné hmoty.
00:16:01 -Ale viděli jsme odjíždět vaši - šetsetřináctku.
00:16:05 -To jsem si jen poslal Frantu pro cigarety.
00:16:21 Sakra.
00:16:28 Ručku líbám, paní Jiřinko.
00:16:31 Tomu říkám manželka. Váš choť na služební cestě,
00:16:34 a v bytě se gruntuje. Hergot! Slyšel jsem vás ještě o půlnoci.
00:16:40 Vy jste sama přestavovala nábytek? To bude překvapení.
00:16:45 Prosím vás pěkně, pozor, ne hlavou dolů.
00:16:48 Víte, my máme všechno doma pojmenovaný a tenhle koberec,
00:16:51 ten se jmenuje Belmondo.
00:16:59 Stejně vím, Zdeňku, kam nás dovedeš. Jako loni.
00:17:02 K Bobřímu potoku.
-Co když ne?
00:17:06 -Tam to bylo tak fantastický, že jsem hodil pod vrbu korunu,
00:17:09 abysme se tam určitě vrátili. Hele!
00:17:13 -No konečně. Šíďa s Pajdou. Poslední jako vždycky.
00:17:18 -Večer jdeme na ryby. 15 metrů udice!
00:17:21 -Číhej! 15 cenťáků žížaly!
-To je kusanec.
00:17:27 -Tak kluci nastupovat! Šup a fofrem!
00:17:39 -Ahoj.
00:17:53 RÁDIO
00:17:55 VYSÍLÁNÍ ZELENÉ VLNY
00:17:57 Jenže kluci moc kecaj, a málo hrajou.
00:17:59 Teď válej Rakušáci.
00:18:02 VYSÍLÁNÍ ZELENÉ VLNY V NĚMČINĚ Frčíme!
00:18:08 -Tak, Lori. Pojď, Lori, hezky do klece.
00:18:14 Budeš tu mít přes víkend klid a my taky.
00:18:19 -Tak, tady je káva. A štrůdl.
-Je okno otevřený?
00:18:27 -Okno otevřít. A proč vlastně? Jé!
00:18:37 Co jsi to dělal?
-Já chtěl říct, jestli je zavřený.
00:18:43 -Propána!
00:18:51 -Ahoj. Ahoj, Mirku. Příště to máš u mě.
00:18:55 Dík. Původně se mělo jet v pět. Ale to víš, rybářský závody.
00:18:59 Dělo se něco? Celkem nic zvláštního.
00:19:01 Všechno jsem vyřídil. Jo, přijde za tebou nějaká
00:19:04 paní Vondráčková. Jejího manžela prý uhranula domovnice.
00:19:10 Kolik jí je? Podle hlasu tak kolem padesátky.
00:19:14 Ale já myslel tý domovnici.
00:19:17 22.
00:19:20 TELEFON Počkej, já to vezmu.
00:19:27 Linka důvěry. U telefonu doktor Pelc.
00:19:31 Dobrý den. Promiňte, že se nepředstavím,
00:19:34 prosím, abyste mě nepřerušoval. Víc od vás nechci.
00:19:38 Nemám, komu bych to řekl. Spáchám dnes večer sebevraždu,
00:19:43 a nechce se mi odejít, aniž bych se s někým rozloučil.
00:19:47 Tak jste to tedy vy, pane doktore, s kým se loučím za všechny lidi.
00:19:51 Žil jsem rád. A také rád to skončím.
00:19:55 Jsem teď sám. Vydržel jsem to rok. Já prostě nemám důvod pokračovat.
00:20:00 Volám z budky, abyste se náhodou nenapojili.
00:20:04 Berte to prostě tak, že mizím, neznámo kam.
00:20:07 Bude mi tam líp. Děkuju, že jste mě vyslechl.
00:20:11 ZAVĚŠENÍ TELEFONU
00:20:20 Pusť to znova.
00:20:24 -Dobrý den, promiňte, že se nepředstavím.
00:20:27 Prosím, abyste mě nepřerušoval. Víc od vás nechci.
00:20:31 Nemám, komu bych to řekl. Spáchám dnes večer sebevraždu.
00:20:36 A nechce se mi odejít, aniž bych se s někým rozloučil.
00:20:40 Tak jste to tedy vy, pane doktore, s kým se loučím za všechny lidi.
00:20:44 Žil jsem rád. A také rád to skončím.
00:20:48 Jsem teď sám. Vydržel jsem to rok. Já prostě nemám důvod pokračovat.
00:20:53 Volám z budky, abyste se náhodou nenapojili.
00:20:56 Berte to prostě tak, že mizím -
00:21:00 -Třeba ještě jednou zavolá.
00:21:03 Zní to příliš definitivně. Ani stopa po nějaké exhibici.
00:21:12 Víš co? Běž už. Já zkusím něco vymyslet.
00:21:15 Zavolám na SNB. Ne, pozvu sem profesora Sychru.
00:21:19 Třeba něco vymyslíme. A ty to pusť z hlavy.
00:21:23 Ne, já si to přehraju, kdyby mě něco napadlo.
00:21:30 Neblázni. Budeš mít zkaženej víkend.
00:21:36 -Dobrý den. Promiňte, že se nepředstavím.
00:21:39 Prosím, abyste mě nepřerušoval, víc od vás nechci.
00:21:44 -Jako malá holka jsem jezdila často do Prahy.
00:21:47 Otec byl u financů. To bylo všecko úplně jiný.
00:21:51 Všude samej "dienstman" a každej měl na čepici číslo.
00:21:55 A před nádražím samej taxík. A pamatuju dokonce i fiakry.
00:21:59 -Prosím.
-Děkuju.
00:22:02 To jste hodnej, že jste mně s tím kufrem pomohl.
00:22:05 Na Pražáky já nedám dopustit.
00:22:08 Ale, teď to máte fajnový.
00:22:11 To vám musíme závidět.
-No jo, jenomže už nám sem
00:22:15 začíná zatejkat.
-To nic není. To ani není vidět.
00:22:19 -Tak hezkej pobyt. Já už budu muset běžet.
00:22:21 -Tak děkuju. Děkuju vám pěkně! Děkuju.
00:22:26 -Ukončete nástup, dveře se zavírají.
00:22:52 -Ale kampak? Tak jdeme.
00:23:00 -A o nic se nepokoušet.
00:23:05 -Kdybyste chtěli, měl bych pro vás pár informací.
00:23:08 -Na to dojde.
00:23:21 -Pravá kapsa.
00:23:34 No, teď ty informace.
-Nebudu nic zatloukat.
00:23:38 Už jsem měl jeden flastr.
-K věci.
00:23:41 -Jak jste minulej tejden vyhrábli Ferdu Kostku v Bílý labuti,
00:23:44 tak ty věci jsou jeho strejdy v Davli.
00:23:47 -Nekecáš?
-Ne, to je tutovka.
00:23:49 -Podívej, ty hajzle. Tutovka je, že jsi šlápl vedle.
00:23:53 A tohle to je náš rajón, jasný?
00:23:59 -Au!
00:24:03 -Mladý muži, jednu radu do života. Živte se raději poctivě.
00:24:17 ŠTĚKOT PSŮ
00:24:23 -Jerry, ke mně!
-Výborně.
00:24:25 Další!
00:24:29 -Asto, vpřed!
00:24:31 Tak Asto!
00:24:33 DRÁŽDĚNÍ PSA
00:24:34 PŘÁTELSKÉ KŇUČENÍ
00:24:37 No tak.
00:24:46 To nic. Ještě to parkrát zkusíme a uvidíte, jak mě nakonec roztrhá.
00:24:51 Hlavně to nevzdávejte. Zaručuju vám úspěch.
00:24:54 -Hmm.
00:24:56 -Další!
00:25:09 -Dobrý den, paní řidičko. Dobrý den.
00:25:12 Víte, čeho jste se dopustila? Ne.
00:25:15 Co máte na krku? Asi průšvih.
00:25:18 Červený šátek. A ten patří na přečnívající náklad.
00:25:23 Proveďte to. Ano.
00:25:26 Promiňte, já jsem zapomněla.
00:25:32 Příště to bude za stovku. Děkuju.
00:25:35 ZABRŽDĚNÍ
00:25:41 To mi nevykládejte! Dal jste směrovku? Nedal jste směrovku!
00:26:01 Jeďte! Jeďte! Člověče, co tady děláte?
00:26:04 Pojďte sem!
00:26:08 Občanský průkaz.
-Já nemám.
00:26:11 -No copak?
-Já - já jsem je předběhl!
00:26:14 PÍSKÁNÍ UČITELKY
00:26:18 Prosím vás! Já vám to všechno vysvětlím!
00:26:20 Hlavně pryč!
00:26:30 ZÁZNAM: -Bude mi tam líp. Děkuju, že jste mě vyslechl.
00:26:37 -To je hrozné!
-Já bych tomu dost věřil.
00:26:41 -Nebral bych to tak vážně. Když to jednou řekl,
00:26:45 a zřejmě se jedná o osamělého člověka,
00:26:48 tak už to asi neudělá. Rozumíte, on už to někomu vyslovil.
00:26:53 Všimli jste si, že ani jednou nezadrhl?
00:26:59 To znamená, že měl všechno důkladně a dlouze rozmyšlené.
00:27:06 Víte, co je denně na světě sebevražd?
00:27:09 A stejně se tomu nedá zabránit. To už mají v sobě lidi odmalička,
00:27:13 takový sklon k sebelitování.
-Já nevím.
00:27:16 Některý lidi dokážou přežít strašný věci.
00:27:20 A najednou ztratí smysl života během jediný vteřiny.
00:27:24 -To bych chápal. Tady je to jinak. Tady je to evidentně dlouhodobý.
00:27:28 -Asi toho moc neprožil. A pak přišel nějaký otřes -
00:27:33 -Stejně je to zvláštní. Jestli je to pravda,
00:27:36 ještě teď mezi námi žije, a za pár hodin tu nebude.
00:27:41 -Těchhle lidí mi není líto. Co já viděl případů,
00:27:45 kdy lidi chtějí žít! A přece musí umřít.
00:27:48 To je to, co mě dojímá.
-A možná by třeba stačilo
00:27:51 jedno jediný slovo.
00:28:11 Prosím vás, Registrační úřad Malá Strana.
00:28:16 Máte štěstí. Já tam zrovna garážuju.
00:28:35 -Prosím vás, Holanovi, co měli dřív tuhle hospodu.
00:28:39 Nevíte, kde bychom je našli?
-Nemůžu sloužit, pane.
00:28:42 22,20. Další! Pohyb!
00:28:47 -Jděte nahoru na náves. Je to jen pár kroků.
00:28:51 Mají tam domek, co je ta velká lípa.
00:28:54 -Aha.
-Ani se nemusíte ptát.
00:28:57 -Fajn. Děkuju, dědo.
-Děkujeme.
00:29:01 -Tak už to pivo pijete hodinu, dědo.
00:29:03 Ve všední den mi to tak nevadí. Ale o víkendech jde
00:29:06 o každý volný místo.
00:29:27 ZVONEK
00:29:39 -Moniko.
-Blonďáčku.
00:29:43 -Hrozně jsem se na tebe těšil.
-Já taky.
00:29:50 -Máš mě ještě pořád ráda?
-Strašně. Čím dál tím víc.
00:30:03 -Ty někam jedeš?
-Už jsem ti nestačila zavolat.
00:30:06 Přijel strejda z Paříže. Musím s ním k našim na Moravu.
00:30:10 Mě to strašně mrzí, Blonďáčku. Tak se nezlob.
00:30:16 Já to fakt nevěděla.
-Abych šel, ne?
00:30:27 -Bude to lepší. Určitě by to mámě vykecal,
00:30:31 a bylo by plno řečí.
-Stejně jí to jednou musíš říct.
00:30:35 -Vždyť se známe teprve měsíc, ty můj Blonďáčku.
00:31:07 PÍSKNUTÍ
00:31:13 -Zdař bůh!
-Zdař!
00:31:15 -Manželku včera operovali se slepákem.
00:31:18 Bába se zbláznila a jela na inzerát za ženichem na Moravu.
00:31:21 Tak beru kluka s sebou.
00:31:23 Vyspí se v mistrovně a zejtra půjdeme na čundr.
00:31:27 Stejně nemám doma kousek chleba.
-Jseš blbej?
00:31:29 Na to máš přece placený volno, ne?
-No jo. Já už zůstanu
00:31:34 asi věčně blbej! SMÍCH
00:31:39 Bejvalý štamgasti choděj pořád. Jenomže jich nějak ubejvá.
00:31:43 Pivo si přinesou. Moc toho stejně nevypijeme.
00:31:47 A letňáci, co u nás ložírovali, kde je jim konec?
00:31:52 Na Vánoce přijde pár pohledů, ale kdo to má přečíst?
00:31:55 Jsou z vás samí doktoři.
-A co děti? Karlík a Lucinka.
00:32:03 -Vy se ještě pamatujete?
-Jakpak bych se nepamatovala?
00:32:07 -Karlík jezdí po montážích a Lucinka se vdala na Slovensko.
00:32:13 -Všechno nějak moc rychle uteklo.
-Vám se nestejská po starý hospodě?
00:32:19 -Já se vyučil u pana Vojty v Benešově, pěknej lokál.
00:32:26 S kulečníkem. Na zahradě kuželník a hudba třikrát tejdně.
00:32:32 Když jsem se chtěl osamostatnit, nabízeli mně nádražní restauraci
00:32:37 v Plzni.
00:32:39 Pan Vojta mi povídá: Františku, neber to.
00:32:42 Kde hosti kvaltujou, přinesou starost a odnesou radost.
00:32:47 A najednou, teď to bylo zrovna tak 5 roků, hospoda plná,
00:32:53 venku samej auťák. Přijde jeden takovej uřícenej.
00:32:57 A objedná si polívku, guláš, moučník, kafe a cigarety a povídá:
00:33:01 Hned vám to zaplatím, abych se pak nezdržoval.
00:33:04 SMÍCH Tak jsem toho nechal.
00:33:07 Stejně měli v obci v plánu, že to přestavěj.
00:33:11 -Vidíš, Františku.
00:33:13 Ty ses bál, že dneska nikdo nepřijede.
00:33:17 To zas budeme mít pěknej dlouhej den!
00:33:33 -Nenípej se.
00:33:35 -Tati, co tam máma tak dlouho kupuje?
00:33:39 -No, pro tebe pacholíčky, mlíčko, a pro mě láhev vína,
00:33:44 protože mám dneska svátek.
-Pavle!!!
00:33:54 Pavle! Celou zimu neměli moje číslo!
00:34:02 -Lori! Lori? Pojď domů!
00:34:08 Lori, pojď domů.
00:34:11 Lori! Ty rošťáčku!
00:34:14 Oh! Měl jsi jít z druhý strany! A dívat se mu do očí!
00:34:18 -To bych musel mít mouchu na každým palci!
00:34:22 -Lorriku! Lorriku!
00:35:02 -To je nějaká blbost. Přece nepojedeme přes Novou Ves!
00:35:43 To byla cesta! Fuj! Belmondo! Belmondo, vstávej!
00:35:59 Oh! Ne! Ne! Stůj! stůj!
00:36:07 PLÁČ
00:36:11 Ne, Belmondo! KŇUČENÍ PSA
00:36:35 Belmondo! Belmondo.
00:36:47 -Ahoj, kluci.
-Ahoj.
00:36:50 -Tak co? Dala ti kopačky?
-Dostala telegram.
00:36:56 Přijel jí strejda z Francie. Musela až někam na Moravu.
00:36:59 -Jen aby.
00:37:00 -Gestatten Sie, bitte?
-Jo.
00:37:06 -Take place.
-Prima.
00:37:11 -Ne, děkuji.
00:37:17 -Třešně pomrzly letos. Ale jablek bude dost.
00:37:22 Však se stavíte. Tak co? Už jste dostavěli?
00:37:27 Dostavěli. A děti odrostly. Jako by ani nikdy nebyly.
00:37:36 -Loni jste měli přijet. To byla ouroda, co nepamatuju.
00:37:41 Jen si vemte. Mám jich plnou spížku a ještě po kredenci.
00:37:46 -Děkuju.
-A děti odrostly a na třešně
00:37:50 chodí jinam.
00:38:16 -Tak naposledy.
00:38:19 -Asto, běž, prosím tě, a kousni toho pána. Běž, Asto!
00:38:23 DRÁŽDĚNÍ PSA
00:38:27 Běž, prosím tě, a kousni toho pána.
00:38:29 Asto, vpřed!
00:38:32 Vpřed, Asto!
00:38:36 RADOSTNĚ KŇUČENÍ
00:39:00 Hele, víš, co je zajímavý? Že ty mužský mají zrovna v pátek
00:39:04 tolik manželek.
00:39:07 Hele, ten je náš!
00:39:14 -Jenom jedna, dámy.
-Odprejskni, šetřílku!
00:39:25 -Seznam zemřelých, ve stejný den jako dneska, ale před rokem?
00:39:32 To vám můžu dát, pane doktore. Tolik zase nepospíchám.
00:39:36 Ale co s tím budete dělat? Jak bych vám to vysvětlil?
00:39:40 Prostě hledám sebevraha, který se ještě nezabil.
00:39:44 -On tedy žije. Proč mám hledat zemřelé?
00:39:49 Já sám nemám jistotu, že jsem na správné stopě.
00:39:52 Prostě hledám motiv. Rozumíte? Nerozumím.
00:39:56 Třeba mu před rokem zemřela žena. Rozumíte?
00:40:00 A on je strašně sám. Nerozumím. Ale vám jde asi o čas.
00:40:12 -Bobří potok! Hurá! KŘIK DĚTÍ
00:40:29 -Tak si tu tvou žížalu můžeme rozdělit k večeři.
00:41:50 -Slečno, prosím vás, máte vážnou známost?
00:41:54 Abych vám to vysvětlil. Já jdu v pondělí na děkanský termín.
00:41:59 To je buď a nebo. Musím se soustředit,
00:42:01 protože mi jde o všecko.
00:42:04 No a - jestliže máte vážnou známost, tak se uklidním
00:42:08 a můžu zase dál šprtat.
-Hmm. A když nemám vážnou známost?
00:42:13 -Pak mi musíte na čestný slovo slíbit, že se sejdeme v pondělí
00:42:17 v půl šestý u Muzea. Já jsem Jirka Beneš.
00:42:22 -Markéta Zvárová.
00:42:26 -Tak ahoj, Markéto.
-Ahoj, Jirko.
00:42:52 -Oh, ta barva! To je nádhera! Stačíme to do večera?
00:42:59 -No jo.
-To se musí na milimetr přesně.
00:43:02 Rozumíš? Od zdi ke zdi.
00:43:05 No vidíš ho? Podívej, co dělá!
00:43:11 Ten pes půjde z domu. Musí se něco obětovat.
00:43:14 Já prodala prsten.
00:43:17 -Vašek Kapran by si ho vzal.
-No!
00:43:21 -Ale až po dovolený.
-Tak tohle jsme si nedomluvili!
00:43:24 Věděl jsi to? Věděl. A nic jsi neudělal! Jako vždycky!
00:43:28 -Počkej. Přece ho neodvezu jen tak do lesa?
00:43:31 -A proč ne? Někdo ho bude mít zadarmo.
00:43:34 My jsme za něj dali 1200! A co toho mezitím sežral!
00:43:39 ODBÍJENÍ HODIN
00:43:59 -Ahoj.
-Ahoj. Do kolika to máš?
00:44:02 -Jenom do devíti. Ráno mám službu.
00:44:07 Mohli bysme na lodičky, třeba.
00:44:13 -Naši mi nechali auto.
-Jé, to je fantazie!
00:44:17 Necháš mě řídit?
-Ne, ne.
00:44:20 Nasedat, nic se neptat a za mnou!
00:44:30 Vařit kafe a svlíkat!
00:44:46 Máte plán Prahy? Rychle, prosím vás!
00:44:53 Ne, nechte si ho vy. Já vám tady přečtu 12 adres,
00:44:56 a vy si je seřadíte tak, aby byly v jedný šňůře.
00:44:59 Máme na to nejvýš hodinu. Už jsem vám řekl, že končím.
00:45:02 Prosím vás, nechte si ty řeči.
00:45:05 Promiňte, ale ono jde opravdu o život.
00:45:09 Vám? Toho musíme teprve najít.
00:45:17 Tak odsud je nejblíž Kubelíkova.
00:45:23 -To je opravdu všechno. Já bych teď potřeboval
00:45:26 do Cimburkovy ulice. Já bych tam - přes zahradu oknem.
00:45:31 Tak proč mlčíte? Tak mě přece pochopte!
00:45:36 To se přece může stát každýmu, ne? Vám taky!
00:45:42 -Mně ne!
00:45:44 Děcka! Zahneme! Cimburkova!
00:45:55 HUDBA
00:45:58 -Vidíš, jak buzerujou lidi? Nikde nic.
00:46:01 Nejspíš tam tu ceduli zapomněli od loňska.
00:46:08 EXPLOZE, PRUDKÉ BRŽDĚNÍ PADAJÍCÍ KAMENÍ
00:46:21 RÁDIO VÍDEŇ - VYPNUTÍ
00:46:56 Tak co? Ještě jste si to nerozmyslela?
00:46:59 -Ne.
00:47:01 VRČENÍ PSA
00:47:03 -Asto!
-Au! Pusť mě, ty bestie!
00:47:06 Au! Pustíš mě?! Auvajs! Vemte si toho psa!
00:47:09 -Asto, pusť! Pusť! Stalo se vám něco?
00:47:18 -Budete mě ošetřovat?
00:47:24 -Hmm.
00:47:53 -Nasedat. Nemáme moc času.
00:47:57 -Děkuji.
00:48:35 RUCH V HOSPODĚ ZPĚV
00:48:41 Entschuldigen. Moment.
00:48:48 -Pane vrchní!
-Už nebudu.
00:48:51 -Neblbni. Kam pospícháš?
00:48:55 -Noch einmal?
-Ganz nicht, ich möchte zahlen.
00:49:13 Polizei! Polizei!!!
00:49:27 -Tak Ivanko, pohyb, pohyb! Zaschnou mi barvy.
00:49:55 Ale Ivano, vždyť vy jste pruhovaná jako zebra! Kruci!
00:50:00 -To mám před sebou ohejbat paprsky? Budu tady tvrdnout celej víkend.
00:50:04 -Ježiši!
00:50:07 -To máte z toho, že jste takovej realista.
00:50:09 Piccaso by mě namaloval na modro.
00:50:14 PŘISTÁVÁNÍ LETADEL
00:51:15 -No, tak jsem si říkal, že by to mohly bejt věci
00:51:18 toho utopenýho, co ho před měsícem našli u jezu.
00:51:22 Nemohli ho identifikovat.
00:51:52 Před týdnem se znovu oženil. Takže Lumírova.
00:51:56 Ano.
00:52:05 NĚMČINA
00:52:11 ZVONĚNÍ LORETY
00:52:23 RACHOT STAVEBNÍCH STROJŮ
00:52:30 Haló! Pane, prosím vás! Slyšíte mě? Pojďte sem.
00:52:35 Nemohl byste utišit tady tu věc? Tady tohle.
00:52:39 My posloucháme s dámami zvonkohru, a nic neslyšíme.
00:52:42 -To já nemůžu.
-Tady - malá pozornost. Pro vás.
00:52:46 -Tak na chvíli, jo.
00:52:49 ZVONKOHRA
00:53:00 PRŮVODKYNĚ - NĚMČINA
00:53:08 Schön!
00:53:24 Věrka jede! Růža taky! A mají horší známky než já!
00:53:28 -Až ti bude 18.
-To jsi říkal: Až ti bude 16!
00:53:34 -Byla jsi pořád nemocná.
-Protože jsem každej víkend v Praze
00:53:38 A já náhodou vím, že jste se s maminkou poznali na trampu.
00:53:43 A mamince ještě nebylo 16!
00:53:47 -Prosím tě, kdo ti tohle říkal?
-A neřeknu.
00:53:54 -Tak se podívej, za prvé to nebyl tramp, ale brigáda, jo?
00:53:58 -Tady se taky musí dělat. Vstupný k táboráku je plnej
00:54:01 igeliťák odpadků z lesa!
-A jednak tam byla disciplina.
00:54:04 -Jo.
-Kluci zvlášť a holky zvlášť.
00:54:07 -To mi tedy vysvětli, jak jste se při tý disciplině
00:54:10 vůbec mohli seznámit!
00:54:13 -Tak si tedy jeď. Ale s jednou podmínkou.
00:54:17 Necháš tady přesný plánek a já si vyhražuju v kteroukoli
00:54:22 denní nebo noční dobu kontrolu. To tam všem řekni.
00:54:29 Jo, a slibuješ mi, že když přijedu a takhle ukážu prstem,
00:54:33 tak okamžitě jedeš se mnou. Rozumíš? Bez řečí!
00:54:40 -Jedem!
00:54:52 -Snad jim tam nechceš zpívat? Vždyť máš hlas jak nakřáplej hrnec.
00:54:57 Prosím tě, aby tě sami neposlali šupem zpátky. Tak to zapni.
00:55:08 KŇUČENÍ PSA
00:55:21 HUDBA
00:55:27 Aničko, pamatuješ si, jak tě tady mladí vozili
00:55:31 na sajdkáře k rybníku?
-Jakýpak mladý?
00:55:34 -U nás budete do smrti mladý!
-To vám můžeme zaručit.
00:55:40 -Smím prosit?
-Hani, roztoč to!
00:55:44 HUDBA
00:55:51 Smím prosit?
00:55:59 Příští tejden musíte k nám do Kožlan.
00:56:02 Vdáváme tam dvě holky najednou!
-To víte, že přijedeme!
00:56:36 -Tak nech toho a dívej se po tý romantice.
00:56:39 Tahle paráda žere 30 litrů superu!
00:56:44 VÝPOVĚĎ V NĚMČINĚ
00:56:46 3.000 marek, 800 tuzexových bonů, pas, řidičák a moje šeková knížka.
00:56:56 -Tak se mládenci podívejte, jestli ji tam najdete.
00:57:23 -Že by Světluška? To se mi nezdá. Ta je zajetá spíš na Francouze, že?
00:57:30 -Pokud není zamilovaná do blonďáka. SMÍCH
00:57:46 -Teda dneska už asi nedojedem.
-Kdyby aspoň nebylo to vedro.
00:57:54 -Hele, takhle stopovat, to už je zastaralý.
00:57:58 Tohle chce zásadní inovaci.
-Co myslíš?
00:58:03 -Sleduj!
00:58:05 -Vodvaz! Teda! To je fór!
00:58:16 SMÍCH
00:58:24 -Jestli tenhle nezastaví, tak budeme mávat i džínama!
00:58:34 -Hele, děda zabral!
00:58:40 -Valášková! Vágnerová!
-Dobrý den, pane profesore.
00:58:45 -Já jsem si nikdy nevšiml, jak krásný jste holky.
00:58:51 Já vás pořád hodnotil jen podle znalosti
00:58:54 moderní české poezie.
00:59:42 -Tak už jsem to našel, pane Milčáku.
00:59:46 Já se snad zblázním radostí! Od zítřka konečně můžu začít psát!
00:59:51 Uhádl byste, kde byl předseda rakousko-uherské vlády, princ
00:59:55 Conrad Hohenlohe Schlingsfürst den před svou abdikací?
01:00:01 To znamená 27. května 1906?
01:00:11 To byste neřekl, co?
01:00:15 Dneska je můj nejšťastnější den.
01:00:21 ZVONEK
01:00:28 Hledáte někoho? Zvonil jsem u pana Holáska.
01:00:32 Neotvírá. Neviděl jste ho náhodou?
01:00:35 To jsem já. Co je? Budete v pondělí doma?
01:00:40 Jo, samozřejmě. Jsem tady. Hlídám vnoučata.
01:00:43 Tak já se stavím kvůli penzi. Taková maličkost.
01:00:47 Tak přijďte, jak vám to vyjde.
01:00:53 Jedem dál.
01:00:59 -Co provedl?
-Přejete si?
01:01:02 -Já bych snad radši -
01:01:06 -Pojďte.
01:01:18 -Dobrý den.
-No prosím.
01:01:22 -Pohřešujete, prosím, pana Miloše Labudu,
01:01:26 narozeného 1. března?
-Ano.
01:01:29 -Vy jste jeho -
-Já jsem otec. Co se stalo?
01:01:35 -No, poznáváte tyhle jeho věci?
-Ano.
01:01:42 PLÁČ Ale ta kabela není jeho.
01:01:45 Protože včera, když odcházel -
-Moment, moment. Včera?
01:01:49 -Včera! Ta kabela není jeho. Podívejte, tady je vizitka.
01:01:53 Jiřina Straková, Na Stráži 55, Praha 3. To přece není jeho.
01:01:58 -Jiřina! Ta zmije! A já husa tady trnu,
01:02:03 jestli je živej, a on je zatím živej až moc!
01:02:06 No, tak to je konec!
-Ale prosím tě.
01:02:10 To je přece - to není jeho tohleto.
01:02:14 -Pane Labuda, sbohem!
01:02:23 -Prosím. Je to dobrý.
01:02:44 -Pšš.
-Ty neřáde! A maž se oblíkat!
01:03:04 Lorrri!
01:03:06 -Jestli Lori přelítne barák, tak už ho nikdy nenajdeme.
01:03:17 -Ach jo.
01:03:20 -Za chvíli bude tma.
01:03:24 Co pak?
01:03:29 -Kolik může být v týhle frontě bytů?
01:03:32 -Co já vím?
01:03:34 11 pater po 4 krát 3. Takovejch 130.
01:03:40 -Tak to máme co dělat, abychom to oběhali.
01:03:44 -Prosím tě, nač potřebuješ tolik lidí?
01:03:47 -To uvidíš.
01:03:57 -Tu mříž u vchodu, tu osadím až příští neděli.
01:04:06 -A vězení se zavře.
01:04:18 -Vězení na doživotí.
01:04:21 PŘIJÍŽDĚJÍCÍ AUTO
01:04:31 -Dostaneme se tudy k vodě?
-Pořád rovně, asi 300 metrů.
01:04:36 -To je nádhera! A o samotě! Co na to říkáš, Karle?
01:04:43 -Neprodáte to?
01:04:49 -Tak si to pojďte prohlídnout.
01:04:55 -To jako fór, jo?
01:05:02 Služebník.
-Dělej, jdi. Než si to rozmyslí.
01:05:13 -Ano?
01:05:19 -Hned napiš.
-To víš, že jo.
01:05:21 -Dědovi vyřiď, že kosy budou příští týden a že je hned pošlu.
01:05:25 V Hodoníně přestupujete. Máte 4 kufry. Olinko, Blanko,
01:05:29 pomáhat mamince a nezlobit. Kde je Ferda?
01:05:34 -Já nevím. Teď tady ještě byl.
-Černý korzár tě sleduje!
01:05:39 STŘÍLENÍ Z PISTOLKY
01:05:41 Ferdo, okamžitě k mamince!
01:05:46 To víš, bude mi bez vás smutno.
01:05:52 HOUKÁNÍ VLAKU
01:06:00 Tak ahoj, táto. A nezapomeň to maso v lednici.
01:06:06 Mávejte tátovi.
01:06:28 -Ahoj, kluci. Tak už můžete rozdávat.
01:06:32 Za chvíli jsem tam.
01:06:36 Ferdo?
01:06:38 Ferdo, co tady děláš?!
-Já nechtěl, aby ti bylo smutno.
01:06:57 -A na to obětuješ celej víkend?
01:07:04 -Ten prevít mi tu nechce pořádně sedět.
01:07:07 -Kolik kusů potom budeš dělat navíc?
01:07:11 -Moc ne. Asi 500.
01:07:14 -To už něco hodí, ne?
-Možná stovku. Víc ne.
01:07:19 -Stovku?
01:07:21 Takže Lojza na druhý směně přijde ke stovce jak slepej k houslím.
01:07:28 -Už asi jo.
01:07:32 -Mohl ti přijít helfnout.
-Má malý děti, ne?
01:07:39 -Je to hajzl.
01:07:41 -Hele, podrž mi to.
01:07:44 -Ale člověče -
01:07:49 -a o tobě nemluví zrovna nejlíp.
-Chtěl na moře na loď.
01:07:55 Ale nevzali ho kvůli pajšlu.
-Jseš moc velkej dobrák.
01:07:59 Dávno jsi tu mohl dělat mistra.
-A ty ředitele.
01:08:06 -Kde myslíš, že teď Lojza je? Na melouchu. Na chatě u náměstka.
01:08:13 -Potřeboval bych velkej klíč.
01:08:17 Máš klíče od skladu?
01:08:19 -Otevřít sklad?
01:08:22 Na to je paragraf!
01:08:28 -Tak já si nějak poradím sám.
01:08:33 -Tak pojď, vyděrači.
01:08:40 -No tak, už je to dobrý. Už toho nechejte. A ty - pojď!
01:08:45 A vy taky všichni. Nasedat do aut, musíme jet.
01:08:48 Jsme strašně zpožděný!
01:08:50 Miloši, prosím tě, už žádný zmatky. Pojď.
01:08:56 -Já jsem Straka. Je to von?! Jo.
01:09:04 A domů!
01:09:08 -Tak to vidíš.
01:09:17 FUNĚNÍ PSA
01:09:25 Césare, nech toho, no tak. No tak! Hergot!
01:09:29 BRŽDĚNÍ
01:09:49 -Co je? Co se děje?
-Pomozte mu někdo!
01:09:52 -Je někdo ve voze?
-Stalo se vám něco?
01:09:54 Je někdo ve voze ještě?
-Pes! Je tam pes!
01:09:58 -Musíme ho vytáhnout!
-Césarku!
01:10:36 Co vám mám povídat, to je křeslo. Firma Tlusculum.
01:10:40 -Neznám.
-To nevíte, jestli sedíte
01:10:42 nebo ležíte. Ono vás to zrovna nadnáší, rozumíte?
01:10:46 A pak je tam taková páčka. Tu zmáčknete a máte nohy
01:10:50 ve výšce hlavy. A to zrovna cítíte, jak se ve vás ta krev přelejvá.
01:10:56 A kůže jako samián.
01:11:01 Ale nejradši ležím nahej. A když je potom trošku chladno,
01:11:06 tak se přikrejvám, víte čím? Novinama!
01:11:11 -To je nápad!
-Žádná deka, kdepak! Deka štípe.
01:11:16 -To já si zase nejradši natáhnu mezi dva stromy "hegemate".
01:11:19 -Jak prosím?
-Síťovou houpačku.
01:11:21 Ale hlavně, že se nepotíte. Póry dejchají, to je slast.
01:11:25 -Víte, že jsem v tom nikdy neležel?
01:11:27 Ale přál bych vám jednou si lehnout do křesla firmy Tlusculum.
01:11:31 -Neznám!
-To je vám osmej div světa!
01:11:34 To byste měl někdy zajít. Já bydlím ve Strašnicích.
01:11:39 -Já taky, přímo pod nemocnicí.
-Tak to máte ke mně kousek.
01:11:43 -Dovolte, abych se představil. František Nováček.
01:11:46 Těší mě. Jan Kaláb.
-Podívejte, utečou nám!
01:11:59 Ještě jich zbývá 5. Rychleji už to nešlo, pane doktore.
01:12:03 Já vím. Takže teď -
01:12:06 Počkejte, já vám něco řeknu. Je to teda trochu krutý.
01:12:16 Čtyřem už je přes 70. A pátýmu necelých 40.
01:12:23 Která je to ulice? Koněvova.
01:12:34 SIRÉNA
01:12:44 HOUKAČKY
01:12:52 Člověče, já ti mám pořád takovej divnej pocit,
01:12:55 že jsem doma zapomněl vypnout vařič.
01:13:49 -Pan docent vás prosí na sál.
01:13:53 -Havárka?
-Hm.
01:13:56 PLÁČ
01:13:59 Nebreč. Uvidíme se v pondělí.
01:14:05 Jo, prosím tě, zavolej na vrátnici.
01:14:08 Za chvilku má pro mě přijet manželka. Ať chvíli počká.
01:14:16 Co je s tebou?
01:14:19 Víš, že jsem ti říkal, že tenhle víkend musím
01:14:21 kopat studnu na chalupě, no. Nezlob.
01:14:25 Nesmíš brát život tak vážně. Promiň, já jsem zapomněl.
01:14:35 Co je ti?
-Ta havárka je - tvoje žena.
01:14:46 HUDBA
01:15:05 Podívej, tý je nejmíň 20! Co sem takový báby lezou?
01:15:53 ZVONEK
01:16:00 -Na radnici jsme měli být před 4 hodinami.
01:16:03 Teď už je pozdě, pánové.
01:16:06 -Já myslím, že na dobrý věci v životě není nikdy pozdě.
01:16:09 No tak! Miloši.
01:16:15 -Tak pojďte.
01:16:46 -Ty!
-Počkej, nech toho!
01:16:50 FACKY A VÝMĚNA NÁZORŮ
01:16:59 SMÍCH
01:17:05 ODBÍJENÍ HODIN
01:17:15 -Ani jsi nevypil to kafe.
-No vidíš!
01:17:20 -Pusu!
01:17:23 -Tak ahoj!
-Ahoj!
01:18:03 ZVONEK
01:18:26 -Doktor Pelc.
-Dobrý den.
01:18:30 -Jak -? Jak jste mě našli?
01:18:44 Kdybyste věděli, jak jsem čekal. Jak strašně jsem čekal,
01:18:50 že někdo přijde.
01:19:01 -Kolik je takovejch krásnejch večerů do roka?
01:19:04 A my musíme zrovna makat jako cvoci!
01:19:07 -To je fakt. Ouřadové nám to naplánujou a jdou do kanafasu.
01:19:11 Kolik je asi hodin?
-21:47:27.
01:19:17 28, 29, 30, 31 - stačí, ne?
01:19:24 -Krásnej přístroj!
-To není přístroj.
01:19:27 To je přímo strojovna. Přesnej čas, den, měsíc, rok.
01:19:31 Dělit, násobit a ještě to budí. PÍSKNUTÍ
01:19:35 U nás takový věci nevedeme. To uměj jenom Japončíci.
01:19:39 -Tak to vidíš. Tak to budeme muset makat asi ještě o trochu víc.
01:20:58 TÓNY SPINETU
01:21:40 KYTARA A ZPĚV
01:21:41 Rodiče mě odháněli od dveří a mě to táhlo pryč.
01:21:46 Máma napřed řekla, že mi nevěří, a pak mi táta schoval klíč.
01:21:54 Dospělí chtěj mermomocí dokázat, že svět jde podle nich.
01:22:00 Neuměj se ani trochu odvázat, je mi líto dospělých.
01:22:07 A všichni!
01:22:12 -Slyšíš to?
-Hmm.
01:22:15 -Ona má úplněj hlas.
-To víš, slavík v kleci nezpívá.
01:22:24 -Prosím tě.
01:22:28 17 je víc než dost!
01:22:33 PÍSKÁNÍ
01:23:31 SKŘÍPOT A LUPNUTÍ SKLA
01:24:51 Pfff!
01:25:01 Tak vám děkuju. Já vám taky.
01:25:07 A -
01:25:11 No počkejte.
01:25:14 To bych si musel plivnout do ksichtu, ne?
01:25:17 Kam to bude teď? Já si vezmu pruty
01:25:21 a radši se projdu.
01:25:30 A kam jste to vlastně jel? Na Slapy.
01:25:37 Já jsem si na vás nějak zvyknul. Projedu se s váma, když dovolíte.
01:25:44 V 11 jsme tam.
01:25:48 ČASOVÉ ZNAMENÍ Je 22 hodin.
01:26:00 -Lorinko!
01:26:03 -Lori!
01:26:07 -Lorinko!
-Lori!
01:26:12 -Lorinko!
-No tak, Lori!
01:26:20 Lori.
01:26:26 Lori.
01:26:29 -Lori.
01:26:33 Ty náš darebáčku.
01:26:36 -Lorrri jo! Lorrri jo!
01:26:42 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
Pohled na Prahu a její obyvatele v jednom pátečním letním odpoledni, kdy tisíce lidí odjíždějí chvatně na víkend a ulice jsou zaplněny šňůrami aut. Teprve s přibývajícími hodinami zmatek utichá a město i lidé se uklidňují. Tento obrázek složili autoři z několika desítek uzavřených, vážných i anekdotických mikropříběhů. Psycholog z linky důvěry dr. Pelc pátrá po neznámém muži, který oznámil, že spáchá sebevraždu; vytrvalý zloděj namáhavě šplhá světlíkem, aby se ve vytipovaném bytě dočkal nemilého překvapení; bezvládný ženich se ráno v den svatby probudí v bytě vdané milenky; odbočka na hlavní silnici zavede starší manžele do míst jejich mládí…
Do jednotlivých drobných i větších rolí bylo obsazeno na 130 herců. Velké a uznávané herecké osobnosti své doby zde mnohdy ztvárnily pouhé epizody.
