Úsměvný příběh o dvou nesmiřitelných chlapeckých partách (1944). Hrají: J. Plachta, M. Blažková, T. Brzková, E. Kohout, Z. Janů, S. Beneš, Z. Baldová a další. Scénář V. Krška a J. Beránek. Kamera J. Vegricht. Režie Jiří Slavíček a Václav Krška
00:03:45 PÍSKOT
00:04:16 PÍSKOT
00:04:26 PÍSKOT
00:04:51 -Kam jdete?
-Starej se o sebe!
00:05:22 Poběž!
00:06:15 Poběž!
00:06:26 Panečku, jen se podívejte, jak tam každou noc svítí!
00:06:31 -To jsou jen stíny.
-Jo, stíny!
00:06:36 Jen nepovídej!
00:06:39 KLUCI MLUVÍ JEDEN PŘES DRUHÉHO
00:06:53 -Já to vím! Díval jsem se tam!
-Co jsi viděl?
00:07:01 Je tam veliká věž, okolo díry a mříže jsou tam a divná okna!
00:07:07 -Nevymýšlej si!
-A kdo tam jde, nikdy se nevrátí!
00:07:12 -To sis vymyslel!
-Určitě!
00:07:15 Nepovídej! Je to zamčený dům a bydlí tam stará paní.
00:07:20 -Já jsem ji jednou viděl!
-Co tam dělá? -Nebojí se tam?
00:07:24 Ty hloupej, co by se bála? Ta se nebojí ničeho!
00:07:29 -Možná chodí po domě a straší...
-Koho by strašila? -A proč?
00:07:34 -Jen tak.
-To je právě to tajemství.
00:07:41 KLUCI MLUVÍ JEDEN PŘES DRUHÉHO
00:07:48 Povídali, že ta paní se zbláznila a nikdo jí nemůže pomoct.
00:07:54 Předseda povídal, že tam zvonil a nikdo mu nešel otevřít.
00:08:05 Všichni tam jít nemůžete. Ale slíbili jste, že budete mlčet.
00:08:10 Já si z vás teď vyberu... A ticho! Z protějšího břehu Bukoun...
00:08:15 -Vzal bych elektrickou svítilnu!
-Vždyť ji nemáš. -Seženu ji.
00:08:21 Takhle, viď? Tak to ne! Tak dál. Bukoun...
00:08:27 Skokánek...
00:08:30 Jaroušek...
00:08:33 -Červinka...
-No.
00:08:37 -Za Portyčáky... Alík a Puntík.
-Já vezmu provaz!
00:08:42 -Juhánek!
-Panečku...!
00:08:45 -U řeky bude hlídat Jablíčko.
-To se ví.
00:08:51 -A co já?
-Ty? Budeš... vyzvědač.
00:08:55 Sejdeme se na řece u průchodu a každý musí s sebou...
00:08:59 HLUK PADAJÍCÍ KLÁDY Zrada!!!
00:09:04 KŘIK
00:09:19 Kluci, počkejte!
00:09:23 -Rychle!
-Chyťte je!
00:09:27 -Tamhle jsou!
-Utíkejte!
00:10:05 Takhle se mi líbíš!
00:11:03 -Helenko!
-Josefko!
00:11:10 Já jsem tak ráda..! Bože, tady se nic nezměnilo...
00:11:16 Josefko, otevřete aspoň okno, aby sem mohlo slunce.
00:11:21 -Žijete tu jako v zakletí!
-Já to taky říkám!
00:11:26 Ale já tu nic neznamenám!
00:11:30 Člověk tu skoro zapomene, že jsou venku lidi!
00:11:36 -A hned to vypadá jinak, že?
-Už je to lepší.
00:11:41 Vy jste tak vyrostla, Helenko! Jaká je z vás už slečna!
00:11:46 -Kde je babička?
-Asi je v salonu.
00:11:50 -Je s ní pan dr. Albín.
-Ještě stále sem chodí?
00:11:54 Ten už patří do rodiny.
00:11:58 Kdyby jednou nepřišel, tak by stará paní onemocněla!
00:12:02 -Ta z vás bude mít radost!
-Nic jí neříkejte, překvapím ji.
00:12:06 -Co ty tu očumuješ? Už ať jsi pryč!
-Počkej!
00:12:10 -Jsi hodná. Jak se jmenuješ?
-Zuzka, prosím. -Jsi odtud?
00:12:15 Ano. Bydlím tam u řeky. A ještě máme malého Lojzíka.
00:12:19 -Ten, co jsi ho vezla v kočárku?
-Ano. -A kdo to byl s tebou?
00:12:24 To byl jen Sláveček. Kluci mu říkají Fajnovka. On za mnou pořád chodí.
00:12:31 Tady máš. Jen si to vezmi. A přijď někdy na zahradu, ano?
00:12:36 Ano, prosím.
00:12:41 -Copak?
-Musím vám něco říct. -Copak?
00:12:45 Kluci povídali, že dnes večer...
00:12:52 -Vítám vás na prázdniny, Helenko.
-Dobrý den, pane doktore.
00:12:57 -Pojďte, babička už čeká.
-Děkuji ti, Zuzičko. -Ano, prosím.
00:13:01 -Jak se daří babičce?
-Dobře, holčičko.
00:13:06 Ale to víte, všichni jsme v rukou božích.
00:13:11 Ty jsi tu ještě? Už ať jsi pryč!
00:13:30 KLUCI HVÍZDAJÍ
00:14:36 -Kde to jsme? -Tady je tma!
-Tiše, pojď.
00:14:41 -Nebojte se.
-Já nic nevidím!
00:14:46 Pojďte rychle!
00:15:08 Pojďte. Ale tiše...
00:15:19 VÝKŘIK Jééé!
00:15:26 Kluci...
00:15:46 -Pojďte, kluci, nebojte se!
-Co je to? -Tak pojďte.
00:15:55 Jéé...
00:15:59 Páni! Kluci, podívejte se!
00:16:04 -Kdo to tam je?
-Počkej!
00:16:10 -Kluci, tady je díra!
-Kde?
00:16:15 -Ukaž!
-Počkej, uhni.
00:16:20 Ta je velká.
00:16:23 LAHVE S HLUKEM PADAJÍ
00:16:40 DVEŘE VRZAJÍ
00:16:46 Jé...
00:16:52 HODINY HLASITĚ TIKAJÍ
00:17:41 HODINY ODBÍJÍ PŮLNOC
00:18:40 Ty lumpe! Ty mlč! Jdu pro strážníka!
00:18:44 Ne, prosím, to ne!
00:18:47 -Kluci!!! -Co to bylo?
-Počkejte na mě!
00:18:55 Co tu chceš?
00:18:59 Já... my jsme nechtěli nic zlého. Jen se podívat...
00:19:04 -Kam? -Na co?
-Povídali... že tu straší.
00:19:09 Vy jste tomu věřili? A proto jste přišli až sem?
00:19:15 Že se nestydíš! Dospělý chlapec! Vždyť tu bydlí stará a nemocná paní.
00:19:23 Nechtěli jsem nic zlého. Jen se přesvědčit.
00:19:28 -Jak se jmenuješ?
-Tomík. Jsem z Portyče.
00:19:33 To jsem si myslela!
00:19:37 -Utíkejte, rychle!
-Co je?
00:19:41 -Pryč, rychle!
-Dělej rychle!
00:19:45 Co ty tu děláš?! No počkej!
00:19:49 Prosím vás, odpusťte mi. Už to neuděláme.
00:19:54 Slibuji vám, že už sem nikdo z kluků nepřijde. Ani do zahrady!
00:20:00 Slibuji!
00:20:04 -Věřím ti, Tomíku. Jdi.
-Děkuji, slečno.
00:20:08 -Jen tak bez trestu?
-Tak je to dobře, Josefko.
00:20:13 Počkej! Tudy ne.
00:20:16 -Dveřmi, jako pořádný člověk!
-Dobrou noc.
00:20:25 A teď utíkej, Portyčáku jeden!
00:20:30 Kluku vlasatej...
00:21:02 -Umíš to?
-Já umím jiný věci. -Jistě?
00:21:06 Opatřím si vzduchovku a sestřelím všechno!
00:21:10 -Nepovídej.
-Odměřím si 25 m a je to.
00:21:13 -Jak odměříš?
-Seženu si metr!
00:21:23 -Tomíku, jak to, žes tam zůstal?
-Zavřeli jste mě tam.
00:21:28 -Nic se ti nestalo?
-Vždyť vidíš, ne?
00:21:32 -Co to bylo? -Nic.
-Chytili tě? -Ne.
00:21:36 -Jak ses dostal ven?
-Utekl jsem. -To je divný...
00:21:43 -Vždyť on lže.
-Měl jsem si opatřit tu svítilnu.
00:21:48 Kluci, pozor!
00:22:02 -Co tady děláte? -Nic.
-Jdi si jinam, zrádkyně!
00:22:35 Podržte mi Lojzíka!
00:22:39 KLUCI KŘIČÍ A SMĚJÍ SE
00:22:51 Zrádná Zuzice, hlavu má jako palice,
00:22:55 na každýho pořád kouká jako koza u palouka.
00:23:00 Jééé!
00:23:03 Zrádná Zuzice, hlavu má jak palice,
00:23:08 pomáhá si drdolem, my jí za to namelem!
00:23:13 Jéé!
00:23:19 Jdi pryč, ty Fajnovko!
00:23:37 -Dobrý den, pane inženýre.
-Co nám neseš, Tomíku?
00:23:40 Jdu za tátou. Nesu mu cigarety.
00:24:26 -Ukaž, co to máš? -Nic!
-Cos to ukradl? -Pusť!
00:24:56 -Ty zloději!
-Au!
00:25:02 Já ti ukážu!
00:26:48 -Helenko, zapomněla jste?
-Na co? -Vázu s pomněnkami!
00:26:53 -Babička věří, že se Jiří vrátí?
-20 let už pro něho prostírám
00:27:00 a udržuji jeho studentský pokoj.
00:27:05 -To je dlouho.
-Je to už dávno.
00:27:10 Ale my tu žijeme jako v zakletém zámku. Sochy, koráby a věci,
00:27:17 které nebožtík sbíral po světě.
00:27:21 Je toho plný dům a to asi Jiřímu popletlo hlavu.
00:27:26 Díval se na to... až za tím ujel do světa!
00:27:31 -No, Pánu Bohu poručeno.
-Kde asi je?
00:27:36 Bůh ví. A u nás je všechno divné. Třeba s tím světlem!
00:27:43 V noci musíme nechat rozsvíceno, co kdyby se prý Jiří vrátil!
00:27:51 Má to smysl? Nemá. A když paní usne, vstanu a jdu zhasnout.
00:27:59 Je to trápení se starými lidmi...
00:28:36 -Dobrý den, slečno.
-Copak tu děláš?
00:28:40 -Něco jsem vám přinesl.
-A copak? -Tohle.
00:28:45 -Jé, ten je hezký!
-To je Hektor. A bude tu hlídat.
00:28:50 -Proč?
-No, aby sem nikdo nelezl.
00:28:55 -To jsi hodný, Tomíku.
-Chtěl jsem vám udělat radost.
00:29:01 A chtěl jsem vám říct, že se před vámi stydím.
00:29:07 Že jsem byl takovej... Vy jste byla tak hodná a odpustila jste mi.
00:29:15 Já vím, byla to od nás hloupost. Uznávám to. A stydím se za to.
00:29:24 -Už jsem na to zapomněla.
-To je dobře.
00:29:29 Chtěl bych vám dokázat, že nejsem tak špatný!
00:29:37 -Nebudou vás hledat?
-Ne, babička spí.
00:29:41 A proč je tak divná?
00:29:45 To bylo tak. Ona měla syna Jiřího, kterého měla nade vše ráda.
00:29:52 Ale Jiří měl v sobě bludnou krev...
00:29:57 Psal básničky, skládal písně, chtěl cestovat, svět ho lákal...
00:30:06 A jednou se Jiří rozhodl odjet s výzkumnou výpravou za moře.
00:30:13 Dr. Albín mu nadarmo domlouval. Babička byla zoufalá.
00:30:18 Dala mu vybrat, buď cesta nebo ona. Jiří se rozhodl tajně odjet.
00:30:24 Odešel ze studií, s nikým se nerozloučil a domů se už nevrátil.
00:30:31 -Co se s ním stalo?
-Nikdo neví. Poslal 1 dopis,
00:30:37 ve kterém prosil za opuštění. A babička... neodpověděla.
00:30:44 Od té doby se neozval.
00:30:48 -Vrátil se?
-Ne, už nikdy nepřišel. Nikdy.
00:30:54 Jako by se zem pod ním slehla.
00:30:58 Babička naříkala, že svou neústupností ztratila jediného syna,
00:31:03 a zavřela se před lidmi.
00:31:07 Někdy chodí po domě a zastavuje se před věcmi, které byly Jiřího.
00:31:14 Listuje v knížkách, ve kterých žloutnou jeho verše.
00:31:22 -A nikdo jí nemůže pomoci?
-Nikdo. Jen on sám.
00:31:50 BABIČKA HRAJE NA KLAVÍR SMUTNOU PÍSEŇ
00:32:00 To je babička.
00:32:16 Tu píseň složil Jiří ještě jako student.
00:32:21 -Jako by ho volala...
-Chudák babička.
00:32:26 -Kluci! Tomík chodí za holkou!
-Zrádce!
00:33:00 Poběž!
00:33:08 -Helenko!
-Sbohem.
00:33:11 -Přijď zase.
-Přijdu.
00:33:39 Zrádce!
00:33:47 Chyť ho! Chyť ho!
00:35:03 -Kluci, já mám novinu!
-Nepovídej! -Jakou?
00:35:08 -Tomík chodí za holkou!
-Panečku!
00:35:12 -Nepovídej, ty kecale.
-Na mou duši. Bukouni ho viděli.
00:35:18 -Jakou holku?
-Na 2. břehu, u Bukounů.
00:35:21 -Ta z Prahy?
-Je to velká slečna!
00:35:26 -Tak Tomík už má holku?
-Tak proto ho Bukoun přepadl.
00:35:30 -Proto dnes nepřišel.
-Pořádný mužský chodí za holkama.
00:35:39 Proč by nemohl i Tomík?!
00:35:58 TOMÍK HRAJE NA FOUKACÍ HARMONIKU
00:36:26 Já jsem tě hledal! Kluci říkali, že máš už holku.
00:36:31 -Kdo to řekl?
-Kalíšek. A Bukoun ti chce nařezat!
00:36:36 Ty si myslíš, že bych si dal nařezat?
00:36:44 Jen hraj, mně to nevadí.
00:37:32 Tak to máme cukr za 2,80... sušené švestky 4,20...
00:37:39 -A zelenina za 60 haléřů, maminko.
-Tak 8,80.
00:37:45 -A pro Pepíčka lízátko.
-Děkuji, milostpaní.
00:37:50 -Co si račte přát?
-Já chci ocet!
00:37:53 Počkej, Anynko, ty jsi přišla až poslední.
00:37:57 -Na shledanou.
-Na shledanou, milostpaní.
00:38:03 -Dejte mi gumu na prak, prosím.
-Musíš počkat...
00:38:08 -Na co potřebuješ prak?
-Na Bukouny. -Silnou gumu, maminko!
00:38:14 -Co stojí?
-Guma na Bukouny je u mě zdarma.
00:38:19 -A tady máš lízátko.
-Děkuju.
00:38:30 -Já bych si přála ocet!
-Řekl jsem, abys počkala!
00:38:37 -5 syrečků, prosím.
-Anděli, dáma chce syrečky.
00:38:41 Už jdu, maminko. To je správný chlapec.
00:38:46 -Co tam děláš?
-Tomu ty nerozumíš, maminko.
00:39:32 Tomíku!
00:39:48 -Dobrý den, pane inženýre.
-Děkuju, že jsi chytil zloděje.
00:39:52 -To nic. To byla moje povinnost.
-Dostal pořádně, viď. -Dostal.
00:39:57 -Dlouho jsi tu nebyl.
-Měl jsem moc práce.
00:40:03 -Už jsi četl tu knihu?
-Takové pohádky já už nečtu!
00:40:07 -Pohádky?
-Já teď chodím na skály.
00:40:12 -A co tam děláš?
-Nu, tak, koukám...
00:40:16 -Nejsi zamilovaný?
-Já ani nevím, jaké to je.
00:40:22 To člověka bolí hlava, nechutná mu jíst a nemůže spát.
00:40:28 Nebo se ptej básníka:
00:40:33 Ptej se své sestry hvězdy, jak trávím bezesné noci...
00:40:40 -To je všechno?
-Všechno.
00:40:43 -Už musím jít.
-Tak utíkej.
00:40:47 -Nechceš jít na kolotoč?
-Ne. Už jsem řekla.
00:40:52 -Chtěl jsem ti udělat radost.
-Nech toho.
00:40:56 -Jsi taková divná. Ublížil to někdo?
-Ale...
00:41:03 -Zahraju ti, chceš?
-Když myslíš...
00:41:08 -Ale podrž mi noty.
-Ukaž.
00:41:15 HRAJE TROCHU FALEŠNĚ
00:41:22 To je moc těžké, zahraju něco jiného.
00:41:26 -Co tu děláš?
-Chce mi hrát na housle.
00:41:30 -Sbal si to a už ať jsi pryč!
-Já jen chtěl...
00:41:33 Mlč a běž! Tak rychle, rychle!
00:41:40 -Chtěl jsem ti poděkovat.
-Za co?
00:41:43 Jak jsi mě bránila proti Bukounovi, když házel kameny.
00:41:48 -Umím i jiné věci.
-Já vím. Proto jsem přišel.
00:41:54 Mám tajemství. Znáš Dům u žluté růže? Té staré paní utekl syn, víš...?
00:42:03 -Tam se to promáčí, pane inženýre.
-Hoďte tam asi 5 vozíků...
00:42:10 Tamhle vás hledá Tomík.
00:42:19 -Rád bych vám něco řekl.
-O té, pro kterou nemůžeš spát?
00:42:25 -To ne. Chci vás o něco poprosit.
-Ano?
00:42:29 -Znáte Dům u žluté růže?
-Ne.
00:42:33 -Franto, pojď!
-Už jdu.
00:42:45 -...proto je ta paní tak smutná.
-A co já s tím?
00:42:51 No... že byste tam šel a řekl, že jejího syna znáte.
00:42:57 -A že ji pozdravuje.
-Copak to jde hrát takovou komedii?
00:43:05 -To bych se styděl sám před sebou.
-Ale já myslel...
00:43:10 -Jsi hodný chlapec, ale to nemohu.
-To je škoda.
00:43:34 ŤUKÁ NA DVEŘE
00:43:41 -Co tu chceš?
-Chci mluvit se slečnou.
00:43:45 -A co jí chceš? -To neřeknu.
-Ne. Do salonu nemůžeš.
00:43:51 Čekej tady. Dojdu pro slečnu. Tak běž.
00:43:57 Tomíku!
00:44:02 Dobrý den.
00:44:25 Tak ty myslíš, kdybych ho požádala, že by to pan inženýr udělal?
00:44:31 -Určitě.
-Tak dobře. Poradím se s dr. Albínem.
00:44:38 -Kdo vám to poradil?
-Děti. Myslely to dobře.
00:44:45 -Já vím. Jen jestli slova pomohou.
-Chtěly udělat babičce radost.
00:44:54 Snad by se potěšila. Snad by se aspoň usmála.
00:45:01 Zkusit to můžeme. Pomohu vám.
00:45:11 -To jsou jistě Portyčáci.
-Ať si Tomík nemyslí!
00:45:16 -Teď už s námi v partě nebude!
-Prý se tě nebojí.
00:45:21 -To se uvidí!
-Lumpové!
00:45:35 KLUCI ZPÍVAJÍ
00:45:39 Na Portyči stála chcíplá kobyla, pojďte, Portyčáci, bude hostina!
00:45:56 Portyčáci kde jsou, všechno seberou, když si na ně dupnem, honem zalezou.
00:46:05 KLUCI SE SMĚJÍ A ZPÍVAJÍ
00:46:13 V Portyči dej pozor, to je holoty,
00:46:17 strachu mají vždycky plné kalhoty!
00:46:26 Myši, žáby, jepice, Bukouni jsou opice.
00:46:31 Hubu mají špinavou a teď přes ni dostanou!
00:47:11 -Kolik to stojí?
-5,4O. -Mami, chci lízátko.
00:47:16 -Počkej. Co jste říkala?
-Bože... co jsem to říkala..?
00:47:32 Myši, žáby, jepice, Bukouni jsou opice.
00:47:35 Hubu mají špinavou ještě přes ni dostanou.
00:47:42 -Anděli! Ty ses zbláznil!
-Nezbláznil, maminko.
00:47:50 -Ale chystá se velká věc.
-Jaká věc?
00:47:55 Tomu ty nerozumíš. Ale ti Bukouni mi pijou krev!
00:48:01 -Nedělej ze sebe kašpara.
-Kašpara?
00:48:07 Velký věci posilují člověka. Úplně jsem už zapomněl,
00:48:14 že tam venku teče řeka, běhají kluci...
00:48:23 Maminko, tys mi nerozuměla! Já jen... že ti kluci
00:48:31 a ta řeka, to je ta velká věc, víš?
00:48:44 Chodíme večer na střelnici. Nechcete jít někdy s námi?
00:48:50 Dobře. Někdy se pro mě...
00:48:58 -Pan inženýr Palivec.
-Dobrý den, slečno.
00:49:02 -Těší mě. Máte pro mě chvilku?
-Jsem vám k službám.
00:49:08 -Můžeme se projít.
-Kamkoliv, jak si přejete.
00:49:13 Prosím.
00:49:21 -Tak vidíš, ani nás nepotřebují.
-To víš, jsou už velký.
00:49:29 -A já myslel... -Co?
-Nic. Nestarej se!
00:49:34 A proč za mnou pořád lezeš!
00:50:06 -Co tu chcete, pane?
-Jen jdu kolem...
00:50:12 -Tady nemáte co dělat!
-Ale já vím. Promiňte.
00:50:16 -Ferdo, večeře. -Tak běžte odtud!
-Nedal byste mi cigaretu?
00:50:26 No, dobře. Sultáne, hlídej!
00:50:51 Copak se ti stalo, maličká? Ublížil ti někdo?
00:50:59 On povídal, abych za ním pořád nelezla!
00:51:05 To já znám. Ale ty neplač! Takové holčičky nepláčou!
00:51:13 Podívej. Panáček. Vezmi si ho.
00:51:18 -Opravdu?
-Je tvůj. Abys už neplakala.
00:51:22 -Je hezký.
-Je kouzelný. Jsou v něm ukryty
00:51:28 všechny naděje a smutky, cesty a dálky, za kterými bloudíme,
00:51:35 všechna vzrušení, zklamání a slzy.
00:51:42 Je v něm i poslední ohlédnutí, zavřené dveře, které neotevřeš,
00:51:50 i když se vracíš pro jediné slovo...
00:51:55 -Jaké slovo?
-Odpuštění...
00:51:59 -Vy pláčete, pane?
-To nic. To je jen kapka deště.
00:52:08 To se ti zdálo.
00:52:11 Všechno byl sen. Je třeba probudit se a jít.
00:52:17 -Kam?
-Nevím. Panáčku můj,
00:52:21 byl jsi špatný talisman. Aspoň tentokrát nezraď. Sbohem.
00:52:32 -Kam jdete?
-Řeka mě volá a já ji už neslyším.
00:52:38 Byl jsem, nebyl... Sbohem, holčičko.
00:52:59 HLAS HELENKY Máte pro mě chvilku, pane inženýre?
00:53:08 To člověka bolí hlava, nechutná mu jíst...
00:53:13 Ptej se své sestry hvězdy, jak trávím bezesné noci...
00:53:27 Probuď se, princi milý, čert je tu za chvíli!
00:53:34 Hudry, vyšel jsem z nočních stínů, cítím tady člověčinu.
00:53:40 Čert už je tu v mžiku, kdepak mám svou dýku?
00:53:44 Teď tě proženu a pak ti namelu.
00:53:53 -My Portyčáky taky proženeme.
-To budou Portyčáci koukat!
00:54:00 -Povíme si to na schůzi.
-Jasně.
00:54:06 -Abys zase nešpehovala!
-Já se o vás nestarám.
00:54:13 -Zrádkyně!
-Pojďte, kluci!
00:54:21 -Co to máš? -Dostala jsem to.
-To se nám líbí.
00:54:26 -Vrať mi to! -Ani mě nenapadne!
-To se nevrací.
00:54:32 -Vrať jí to!
-Koukej rychle zmizet!
00:54:38 -Já se vás nebojím.
-Ale pod vodou moc nevydržíš, viď!
00:54:45 -Pojďte, jdeme.
-Jsi zloděj!
00:54:54 -Povídali, že mají dnes schůzi, že?
-Povídali.
00:54:59 Počkej tu, hned přijdu.
00:55:27 -Dobrý den, pane Tintěro.
-Berou?
00:55:32 -My jdeme na schůzi. Můžete s námi.
-Nemůžu. Dneska berou.
00:55:39 -To je škoda.
-Bukouni se na nás chystají.
00:55:45 Bukouni? Tak to jdu s vámi.
00:55:52 KLUCI KŘIČÍ JEDEN PŘES DRUHÉHO
00:55:58 Co to povídáš?
00:56:00 Vedeme ti pana Tintěru, Tomíku.
00:56:08 Dobrý den.
00:56:10 Já mám na ty Bukouny na 2. břehu taky vztek, víš?
00:56:19 -Kdybyste něco potřebovali...
-Děkujeme, ale nepotřebujeme.
00:56:22 Taky jsem si myslel...
00:56:26 A víš, co si na mě na radnici vymysleli?
00:56:32 Chtějí mi moji chalupu zbourat, protože jim překáží ve stavění!
00:56:40 Já vím, že to musí být, ale proč zrovna moje chalupa?
00:56:46 -Co budete dělat?
-Nevím. Ale mám na ně vztek.
00:56:50 -Na Bukouny je u mě guma vždy zdarma.
-Hurá!
00:56:56 Člověk nikdy neví.
00:56:58 -Tomíku. -Co je?
-Něco vám musím říct.
00:57:01 Tak pojď sem.
00:57:05 -Já něco vím. -A co víš?
-Bukouni mají schůzi.
00:57:11 -Panečku...
-Nepovídej.
00:57:14 Na mou duši, slyšela jsem to. Prý vás proženou.
00:57:20 Já to tušil.
00:57:22 Pindulinko, ty to jdi zjistit. Počkáme tu na tebe.
00:57:46 -Kolik máte praků?
-18. -Já mám doma ještě 3.
00:57:52 Dobrá. Kolik máme špuntovek?
00:57:57 -6. -Špuntovky dostanou...
-Já!
00:58:01 Běloušek, Šimík, Červinka, Kudrnáč.
00:58:08 -Kolik máme lodí? -3.
-Ale do 1 teče.
00:58:12 -Měl jsi ji spravit!
-Na čem pojedeme na Portyčáky?
00:58:18 -Kluci, něco vám ukážu.
-Ukaž.
00:58:24 Tiše! Kluci, opatřil jsem tenhle totem. To bude náš odznak.
00:58:33 -A s tím totemem jdeme na Portyčáky!
-Hurá!!!
00:58:40 To je náš oddíl. Tady jsem já. Tady jsme se loučili...
00:58:47 Tihle odešli k námořnictvu.
00:58:51 -A tady je ten kůň.
-Jak to s ním bylo?
00:58:56 Jo, to vám musím povědět.
00:58:59 Večer po manévrech bylo v kasárnách smutno. Ve stáji chyběl kůň Čabrak.
00:59:07 Plukovník se mračil, až najednou v noci slyšíme: Ijá, ijá!
00:59:17 Všichni zpozorněli... to by mohl být Čabrak! A opravdu, na kraji lesa
00:59:25 kulhal Čabrak. Vrátil se k nám a sám plukovník mu nasypal oves
00:59:37 a ošetřoval ho celou noc.
00:59:44 -Kluci, Bukováci se houfujou!
-Kolik jich je?
00:59:50 Moc. A mají praky a špuntovky. A mají totem!
00:59:55 Bukoun povídal, že všechny spolky mají totem. A že jdou na nás.
01:00:02 -Páni!
-Co to je totem?
01:00:06 Totem? To je... jak bych to řekl? Takový... a nahoře je to takový...
01:00:13 -Víš?
-Aha.
01:00:16 -Chlapci, já půjdu.
-Prý nám namlátí!
01:00:21 -Snad byste se nerozbrečeli!
-Totem je totem.
01:00:26 -A je jich hodně, říkáš?
-Máš pravdu. Totem je totem.
01:00:37 -Maminko, máš mě ráda?
-Jdi, ty blázne. Musím pro lampu.
01:00:44 Lampu nech, tohle je důležitá věc, maminko.
01:00:54 Ty moje zlatá maminko, nevíš, kde mám řezbářské nářadí?
01:01:01 -Co chceš dělat?
-Udělám klukům totem. -Cože?
01:01:07 -Totem. -Co je to?
-No, jako Panenka Maria. Pro štěstí.
01:01:18 -Aby je to chránilo.
-Anděli, mám o tebe strach.
01:01:23 -Neboj se a najdi mi to nářadí.
-Musím pro lampu!
01:01:28 Tak já si ho najdu sám. Tohle dám pryč...
01:01:56 Když jsem byla malá, vodila mě Josefka až sem.
01:02:01 Ukazovala mi řeku, město... Chtěla, abych tu zůstala.
01:02:10 A teď jste tu se mnou. A nevím, čím bych vás přilákal,
01:02:15 abyste tu opravdu zůstala.
01:02:35 -Nic nejíš, Anděli.
-Ale jím, podívej.
01:02:41 Dobrý. Už mám dost.
01:02:51 Alexander Veliký a Napoleon spali jen 4 hodiny denně.
01:02:58 Shakespeare, to byl básník, maminko, víš, spal 24 hodin denně.
01:03:07 Potřeba spánku není všude stejná. Dlouhý spánek nesmí nikdy...
01:03:24 -Hotovo!
-Ukaž, maminko.
01:03:30 Jsi pašák!
01:03:36 -Je krásný, viď?
-Parádní, maminko.
01:03:41 Už vidím, kluky, až to dostanou. Hurá, hurá!
01:03:50 Střepy prý znamenají štěstí...
01:03:57 -Udělal bys pro mě něco?
-Jistě.
01:04:01 -Jen jestli.
-Udělám, co chceš! -Tak pojď.
01:04:18 Pojď sem!
01:04:41 -Snad se nebojíš?
-Jen trochu...
01:04:45 Říkal jsi, že uděláš, co chci.
01:05:38 -Máš?
-Mám.
01:05:42 -Pro koho to chceš?
-Pro Tomíka. -Pro Tomíka...?
01:06:07 Tomíku!!!
01:06:19 -Copak chceš?
-Divoši mají odznaky pro štěstí, viď?
01:06:26 -No a co?
-Myslela jsem... že bychom poslali
01:06:31 takový odznak té paní. Jako od syna, víš? Uvěřila by?
01:06:41 -Snad. Ale kde ho vzít?
-Tady je.
01:06:46 Ten je krásný!
01:07:06 Děkuji, že jste přišel. Bála jsem se, že si to rozmyslíte.
01:07:13 Přemýšlel jsem o tom. Nechceme přece nikomu ublížit.
01:07:18 -Děkuji vám, Jene.
-Pro vás, Helenko.
01:07:25 -Vždyť to neumíš!
-Ukaž!
01:07:28 Půjč mi to.
01:07:39 Pozor!
01:07:43 -Kam jdeš, ty šmidlo?
-Na hodinu. -Zmizni!
01:07:50 -Co to máte?
-Vánočku!
01:07:54 -Tak zmiz, ty Fajnovko!
-A já něco vím!
01:08:01 -Co víš? -To je tajemství.
-Jaký tajemství? -Neřeknu.
01:08:05 -Tak povíš, nebo ne?
-Kluci, někdo nám ukradl totem!
01:08:12 Portyčáci!
01:08:17 -Má ho Tomík!
-Tomík? Tak si pro něj dojdeme!
01:09:19 -Dobrý den, milostivá paní.
-To je pan Palivec, babičko.
01:09:24 Buďte nám vítán.
01:09:30 Dobrý den, pane inženýre.
01:09:45 Jsem vám velmi vděčný, že jste mě pozvala do vašeho krásného domu.
01:09:52 -Babička se na vás těšila.
-Děkuji.
01:10:00 -Co dělá... Jiří?
-Žije.
01:10:23 -Snad byste neplakala?
-To nic, doktore.
01:10:34 -Viděl jste ho? Nezapomněl na mě?
-Nikdy. Tolik mi o vás vyprávěl.
01:10:45 Znám váš klavír, obrazy, knihy i zahradu...
01:10:54 Znám památky, které máte uschovány.
01:11:01 Vím, že ve váze jsou vždy květiny, nad klavírem tatínkův portrét
01:11:10 a pod zrcadlem je soška sv. Jiří, kterou máte tak ráda.
01:11:20 Je to patron vašeho syna.
01:11:29 Vím, že u dveří je vzácný míšeňský porcelán,
01:11:37 vím, že pokoj voní levandulí a ve skříni je malovaný vějíř.
01:11:47 A z vašich pokojů se vychází na terasu a na zahradu.
01:12:01 -Jiří, můj Jiří...
-Má vás rád. -Já vím.
01:12:08 Dal mi pro vás malý dárek. Poselství lásky.
01:12:18 -Ten je krásný.
-Jiří nezapomněl, paní Magdaleno.
01:12:26 Nezapomněl.
01:12:32 -Josefko, on žije!
-Já vím, milostpaní.
01:13:11 -Daří se mu dobře, buďte klidná.
-Jak tam žije?
01:13:18 Mezi lidmi, kteří ho mají rádi. Jeho dům voní bambusem
01:13:25 a jeho papoušek sedí v okně.
01:13:30 -Slyšíte, doktore, on má papouška!
-Snad našel, co v mládí hledal.
01:13:37 Dálky a dobrodružství, které hledal ve svých písních. Pamatujete?
01:13:47 Ano. Hledám tě dálko, v stříbrném snění...
01:15:03 HRAJE NA KLAVÍR A RECITUJE
01:15:16 Hledám tě, dálko, v stříbrném chvění,
01:15:23 v tvém bludném kruhu všechno se mění.
01:15:30 Ať měsíční svit splývá, ať září den,
01:15:40 v mých strunách zní touha, v mém štítě je skryt sen.
01:15:53 V zrcadle opálu utichnou ústa má,
01:16:03 neklidných kroků tíž pohltí modrá tma.
01:16:16 Čarovný, jedovatý květ,
01:16:22 to je můj svět...
01:19:19 -Jsi zloděj! -To není pravda!
-Vzal jsi totem! -Kdo to řekl?
01:19:24 -Víme to!
-Nic jsem neukradl!
01:19:27 -Byl to takový panáček!
-To byl váš? -Jo!
01:19:33 Já jsem ho našel! Dali jsme ho té staré paní.
01:19:39 -Nelži!
-Je nemocná. Ztratil se jí syn.
01:19:45 Inženýr jí ho dal, aby věděla, že její syn žije!
01:19:50 -Co je nám po tom?
-Vymyslil sis to!
01:19:55 -My si pro něj dojdeme!
-Jo. Jdeme!
01:20:02 -Nikam nepůjdeš, rozumíš?
-Řeknu jí, že je to lež!
01:20:07 -Nikam nepůjdeš!
-Tomík je zloděj a lhář!
01:20:11 -Na něj!
-Tomík je zloděj a lhář!
01:21:27 Pane Tintěro, je zle! Bukouni!
01:21:32 Maminko, totem!
01:21:38 -Jé, ten je krásný. Čí to je?
-Ten je váš.
01:21:46 -Jé! Opravdu? Hurá!
-Hurá!
01:23:35 Fuj!
01:23:40 Hurá!
01:23:45 Au!
01:23:47 Au!
01:23:49 Au!
01:23:52 Au! Au!
01:24:23 Totem!
01:25:11 -Zuzko, odnes to té paní!
-Kluci přestaňte!
01:25:17 Já jsem to vzala!
01:25:26 Zuzko!
01:25:29 -Kluci, Zuzka!
-Pusť!
01:26:19 Zuzko... Zuzičko...
01:26:24 Já... já nechtěl.
01:26:33 Kde je Bukoun?
01:26:54 Viď, že nic neprozradíš?
01:26:59 To je dobře.
01:27:08 ...tak to bylo. Myslela jsem to dobře.
01:27:14 -Já vím. Jsi hodná.
-Zuzko, pojď se podívat!
01:27:24 VENKU HRAJE KAPELA
01:27:31 -Jé, kluci!
-No, vidíš.
01:27:36 Já musím za nimi.
01:29:32 -Nechutná?
-Oni se vedou za ruce...
01:29:37 Když se mají rádi...
01:29:42 Co bys dělal s takovou slečnou? Ta není pro tebe.
01:29:48 Ta by ti nenosila obědy, až budeš tím automechanikem.
01:29:54 -Ta je jen pro pana inženýra, víš?
-Tomíku!
01:30:04 Máš pravdu. Počkám si radši na tebe!
01:30:39 Skryté titulky Alena Rubešová
Řeka, symbol věčné proměny, svobody a mládí, hrála ve filmech Václava Kršky několikrát významnou roli. Vzpomeňme alespoň jeho filmy Měsíc nad řekou a Řeka čaruje. Také film Kluci na řece je vzpomínkou na Písek Krškova dětství, na romantiku klukovského zápolení. Úsměvný příběh o dvou partách kluků natočil Krška spolu s Jiřím Slavíčkem s cílem vnést hřejivý úsměv do těžké doby protektorátu jiným způsobem a jiným žánrem, než tak činily poněkud stereotypní společenské komedie. K velkému úspěchu filmu však přispělo i herecké obsazení. Je to především Jindřich Plachta, který s velkým mistrovstvím zahrál postavu dobromyslného kupce Andělína Timtěla. Také další herci – Zdeňka Baldová, Terezie Brzková, Zorka Janů, Svatopluk Beneš a Eduard Kohout si s chutí zahráli v tomto poetickém obrázku zašlých časů. Film měl premiéru v srpnu 1944.
