Kandinskij: zvuk barev

Obdobně jako hudební skladatelé 19. století se Vasilij Kandinskij již v počátcích své tvorby nechal inspirovat tradicemi lidového umění, aby se pokusil vytvořit jakýsi nový jazyk malířství. Je příznačné, že to byl právě prožitek při návštěvě Wagnerovy opery v roce 1896, který ho přiměl opustit Rusko i původně zamýšlenou kariéru, aby se mohl věnovat studiu výtvarného umění v Mnichově. Postupně si budoval renomé. Jeho obrazy dostaly čestné místo na prestižním pařížském Podzimním salónu, kam byl vybrán tři roky po sobě. Seznámil se s Gabriele Münterovou. Cítil, že barvy a tvary nabývají na síle - jako by se dostával k podstatě věcí, překračoval vnější podobu a odhaloval skryté vibrace.