Chřipka se nesla světem na křídlech modernity a pokroku
Obsah dílu
Rok 1918 začal v Evropě docela dobře. Zdálo se, že hrozná velká válka, které se později začalo říkat první světová, se blíží ke konci, a svítala naděje, že brzy bude lépe. Jenže v březnu se objevila hrozba, která měla mnohem horší následky než celá válka. Španělská chřipka.
Přehled dílů
V protržené přehradě zahynuly během půl hodiny desítky lidí
II. řada
Nejhorší přehradní katastrofa v dějinách českých zemí, která na dlouho ovlivnila vývoj sypaných hrází v celé Evropě, se odehrála na malé říčce Bílá Desná v Jizerských horách. Přehrada, která měla chránit před velkou vodou Železný Brod či Tanvald, se protrhla 18. září 1916 po půl páté odpoledne. Za půl hodiny voda zabila 65 lidí, zničila 33 domů a přes 370 osob zůstalo bez přístřeší.
Kolektivizace udělala z meliorací nepřítele krajiny
II. řada
Slovo meliorace nemá v Česku dobrou pověst. Na odvodnění zemědělské půdy není v principu nic špatného, úspěšně to dělala většina starověkých civilizací. Hlavní příčina tuzemského stigmatu leží v padesátých letech, kdy se komunistický režim pokusil zkrotit živly způsobem, jehož následky nese společnost dodnes.
Do československých řek proudily potoky chemikálií. Komunisté to ignorovali
II. řada
Československo patřilo v dobách komunistického režimu k zemím, které se nejvíce spoléhaly na těžký a chemický průmysl. Podepsalo se to na řekách, z nichž se staly zapáchající znečištěné stoky, jejichž stav vládu nezajímal.
Azbest byl dobrý sluha, ale smrtící pán
II. řada
Příběh azbestu je příběhem stovek tisíc mrtvých lidí a milionů zdravotně postižených, kteří strávili celé roky v nemocnicích. Současně je to příběh snahy o pokrok spojené se zamlčováním pravdy.
Krušnohorské lesy zničila černá labuť
II. řada
V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.
Černobyl pohřbil komunistický režim v Československu
II. řada
Čistě z hlediska škod na životním prostředí se v českých zemích odehrály mnohem horší nehody a katastrofy. Černobyl sice přímo nepřipravil lidi o životy – ale zbavil společnost něčeho, co je pro její fungování zásadní. Důvěry.
Bolševník nepřivezl do Čech bolševik ale Metternich
II. řada
Bolševník v Česku rostl jen kolem zámku Kynžvart. Ale z tohoto místa se pak začal šířit. Opravdu nekontrolovatelně ale až po Druhé světové válce, kvůli změnám, kterými tehdejší režim tvaroval českou krajinu. A škodí až dodnes. V této epizodě společně s přírodovědcem Janem Perglem rozebíráme, jak tato krize Česko zasáhla a jestli se ji podařilo vyřešit.“
