Past pokroku
Přehled dílů
V protržené přehradě zahynuly během půl hodiny desítky lidí
II. řada
Nejhorší přehradní katastrofa v dějinách českých zemí, která na dlouho ovlivnila vývoj sypaných hrází v celé Evropě, se odehrála na malé říčce Bílá Desná v Jizerských horách. Přehrada, která měla chránit před velkou vodou Železný Brod či Tanvald, se protrhla 18. září 1916 po půl páté odpoledne. Za půl hodiny voda zabila 65 lidí, zničila 33 domů a přes 370 osob zůstalo bez přístřeší.
Kolektivizace udělala z meliorací nepřítele krajiny
II. řada
Slovo meliorace nemá v Česku dobrou pověst. Na odvodnění zemědělské půdy není v principu nic špatného, úspěšně to dělala většina starověkých civilizací. Hlavní příčina tuzemského stigmatu leží v padesátých letech, kdy se komunistický režim pokusil zkrotit živly způsobem, jehož následky nese společnost dodnes.
Do československých řek proudily potoky chemikálií. Komunisté to ignorovali
II. řada
Československo patřilo v dobách komunistického režimu k zemím, které se nejvíce spoléhaly na těžký a chemický průmysl. Podepsalo se to na řekách, z nichž se staly zapáchající znečištěné stoky, jejichž stav vládu nezajímal.
Azbest byl dobrý sluha, ale smrtící pán
II. řada
Příběh azbestu je příběhem stovek tisíc mrtvých lidí a milionů zdravotně postižených, kteří strávili celé roky v nemocnicích. Současně je to příběh snahy o pokrok spojené se zamlčováním pravdy.
Krušnohorské lesy zničila černá labuť
II. řada
V současné době se pokládají za Mekky znečištění indická města, jako je například Nové Dillí. Ve druhé polovině dvacátého století se tímto nelichotivým primátem mohla chlubit jiná oblast – „černý trojúhelník“ mezi Polskem, Německou demokratickou republikou a Československem, jehož srdce tvořilo Podkrušnohoří. Stačilo třicet let – a z jedněch z nejkrásnějších českých zalesněných hor se stala „mrtvá zóna“, kde místo zelených vzrostlých smrků stály jen jejich kostry.
Černobyl pohřbil komunistický režim v Československu
II. řada
Čistě z hlediska škod na životním prostředí se v českých zemích odehrály mnohem horší nehody a katastrofy. Černobyl sice přímo nepřipravil lidi o životy – ale zbavil společnost něčeho, co je pro její fungování zásadní. Důvěry.
Bolševník nepřivezl do Čech bolševik ale Metternich
II. řada
Bolševník v Česku rostl jen kolem zámku Kynžvart. Ale z tohoto místa se pak začal šířit. Opravdu nekontrolovatelně ale až po Druhé světové válce, kvůli změnám, kterými tehdejší režim tvaroval českou krajinu. A škodí až dodnes. V této epizodě společně s přírodovědcem Janem Perglem rozebíráme, jak tato krize Česko zasáhla a jestli se ji podařilo vyřešit.“
Zničení Kachovské přehrady způsobilo Ukrajině nevyčíslitelné škody
I. řada
Zničení přehrady Kachovka na jihu Ukrajiny mělo za následek nejen rozsáhlé záplavy a humanitární krizi, ale také řadu závažných dopadů na životní prostředí, které vyvolávají velké obavy. Protržení této klíčové přehrady narušilo ekologickou rovnováhu oblasti, což vedlo ke kontaminaci, zničení biotopů a dlouhodobým důsledkům pro celou oblast
Centralia začala hořet před šedesáti lety. Nepodařilo se ji uhasit dodnes
I. řada
Prosperující americký městys se změnil v město duchů, když zde v šedesátých letech vypukl neuhasitelný důlní požár. Oheň se vymkl hasičům zpod kontroly natolik, že není v lidských silách uhasit jej dodnes. A nic se na tom zřejmě nezmění ani v dalších stovkách let
U Sevesa padali z nebe mrtví ptáci. V Itálii zabíjely dioxiny
I. řada
Katastrofa v Sevesu v roce 1976 byla průmyslovou havárií, při které došlo k úniku toxických plynů do hustě obydleného města v severoitalské Lombardii. Svými dopady na obyvatele se zařadila po bok Fukušimy, Bhópálu, Černobylu a Three Mile Islandu jako jedna z nejhorších průmyslových havárií minulého století
