Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha Žízeň po životě (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse–Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse.

Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil.

Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina.

Životní osudy malířského génia podle románu Irvinga Stonea. Kirk Douglas v hlavní roli amerického filmu.

Žízeň po životě očima Michaela Málka

Ostatní také sledují

Dva měsíce k věčnosti: jak se stal Vincent van Gogh slavným

Schikaneder

Případ Sloane

Zorka Ságlová

Napište nám