Magdalena Kožená s Českou filharmonií

V první polovině koncertu České filharmonie, který se konal v říjnu 2024 v pražském Rudolfinu, přednesla mezzosopranistka Magdalena Kožená operní a koncertní árie Josefa Myslivečka, Wolfganga Amadea Mozart a Josepha Haydna.

V případě Myslivečkovy Olympiády to je příběh, v němž krétská princezna Argénis v přestrojení pátrá po svém snoubenci. Dozvídá se o jeho výhře v olympijském klání. Odměnou za vítězství má mu být sňatek s jinou ženou. V árii Donny Elvíry z Mozartovy opery oper vyjadřuje představitelka své city k muži, který ji opustil, avšak stále ji k němu cosi přitahuje. Ilia z Mozartova Idomenea si zoufá, že již nikdy neuvidí svého otce a bratry. K tomu se zamilovala do jednoho ze svých únosců. Haydnova koncertní árie Berenika popisuje dívčino odloučení od milence Demetria. Je zdrcená a blouzní.

O interpretačních záměrech a zpodobení zmíněných hrdinek období hudebního klasicismu hovoří o přestávce v angličtině mezzosopranistka Magdalena Kožená.

V kontrastu k prudkým vznětům operních hrdinek zazní v podání našeho prvního orchestru Beethovenova šestá Pastorální symfonie. Tato skladba proslula hudebním vykreslením bouře ve čtvrté větě. Skladatelův programní záměr vystihuje podtitul díla „Vzpomínka na život na venkově“.

Stylový přednes jedné z nejhranějších skladeb klasicistního repertoáru zajistil italský dirigent Giovanni Antonini, který se celý život věnuje historicky poučené interpretaci starší hudby. Tento obor přitom nebyl jeho první volbou. Na konzervatoř se původně hlásil na housle a pouze kvůli neúspěchu u přijímaček začal nakonec studovat zobcovou flétnu. Díky tomu Antonini plně objevil svět barokní hudby. Jak sám vzpomíná, velkou výhodou bylo, že tehdy neměl moc uměleckých vzorů, o které by se mohl opřít a „jednoduše kopírovat“, a tak si své interpretační přístupy musel hledat sám. Zjevně velmi úspěšně, jak dokládají četná hostování u předních světových orchestrů.