Rudolf Hrušínský a Hana Hegerová jako ztracenci, kteří se ocitli na periférii společnosti i života (1963). Dále hrají: F. Peterka, O. Šimánek, V. Neužil, P. Spálený, L. Kazda, J. Vondráček, J. Koza, F. Vicena a další. Scénář J. Procházka a K. Kachyňa. Kamera J. Vaniš. Režie K. Kachyňa
00:01:33 -...a barva...
-Dobrý.
00:01:37 Žaludy.
00:01:40 Flíček.
00:01:42 Tak to máš s flekem, kamaráde. Co ty na to?
00:01:46 -A vejš!
-Ty to hraješ?
00:01:49 Tak jedem!
00:02:13 Kam saháš? Komu ležeš do kapes?
00:02:21 Otevři ruku!
00:02:26 Tak bude to?
00:02:42 Kams ji dal?
00:02:44 Co...?
00:02:47 -Padesátku!
-Jakou padesátku?
00:02:51 -Naval ji, ale bleskově!
-Vždyť já nic nemám...
00:02:56 Ty... chmatáku!
00:03:25 Jestli okopete zdi, tak to dáte vymalovat, bejci!
00:03:32 Kluci, co blbnete?
00:03:41 Jestli jsi to dělal jinde, tak tady na to rychle zapomeň!
00:03:45 Nech ho, má dost.
00:03:48 Ale hodně rychle!
00:04:14 (VÝKŘIK)
00:04:16 Kruci, co řveš?
00:04:19 -Co řveš jako koza?
-Co se vám stalo?
00:04:24 Stalo se vám něco?
00:04:30 -Mám někoho zavolat?
-Prosím tě, nikoho nevolej.
00:04:37 Prasata... Zatracený svině!
00:04:46 -Na co čekáš?
-Máte tam krev...
00:05:01 -Umažu ti ho.
-To nevadí.
00:05:11 Byla jsi ve městě?
00:05:20 Jsou vaše, ne?
00:05:24 Děkuju.
00:05:27 -Kam šli?
-Kdo?
00:05:30 -Chlapi. Čtvrtníček...
-Co já vím?
00:05:37 Blbci...
00:05:43 Ani 1 z nich neumí prohrávat.
00:05:48 To jste se kvůli kartám...?
00:05:51 Hrajou jak duchaři. Úplně blbě. Potom zuřej.
00:05:59 (SMÍCH)
00:06:03 Promáčíte si boty! Stojíte v kaluži.
00:06:07 -Ty bydlíš na zavážce, co?
-Proč?
00:06:12 -Tak. Myslím, že tě znám.
-Já vás taky znám.
00:06:17 -Jo?
-A jak!
00:06:21 -Jak?
-Dobře.
00:06:27 -Kam jdete? -Doprovodím tě.
-To nemusíte.
00:06:33 Pozor!
00:06:43 -Co se směješ?
-Jak vypadáte!
00:06:48 No, normálně.
00:06:50 Nech si toho!
00:06:55 Máš doma něco k jídlu?
00:06:57 Proč byste ke mně chodil?
00:06:59 -Co mi pořád vykáš?
-Každému vykám. -Já ti tykám!
00:07:06 Nechoďte se mnou.
00:07:09 -Sama se budeš doma bát.
-Nebudu.
00:07:13 -Mohla by ses bát.
-Nechoďte se mnou!
00:07:22 -Rozumíte?
-Jasně.
00:07:25 Vždyť já jdu jenom k baráku.
00:07:28 -Když se vám chce...
-Zítra beru 15 stovek. A prémie.
00:07:36 Koupím ti svetr. Chceš? Chtěla bys svetr?
00:07:41 -Proč byste mě kupoval svetr?
-Koupím ti ho za ten kapesník.
00:07:46 Běžte už spát. Beztak vstáváte na ranní.
00:07:53 Mně se nechce spát. Já mám vždycky sny...
00:07:57 -Co?
-Sny.
00:08:01 A zdají se mi všelijaké blbiny.
00:08:04 Co se vám zdá?
00:08:07 Všecko možné.
00:08:11 O zelené trávě...
00:08:16 Tady už není žádná tráva. Ale bude.
00:08:21 -To se vám vážně zdá?
-Někdy.
00:08:30 -Ty tady necháváš klíč?
-Ne. Proč?
00:08:34 Jen tak...
00:08:40 Umažete mi kabát.
00:08:48 Je tady hezky.
00:08:51 Jak to, že jsem u tebe nikdy nebyl?
00:08:55 Co si o mně myslíte?
00:08:58 Nic.
00:09:14 No prosím...!
00:09:23 To není moje.
00:10:11 Jdi od toho, nebo si něco uděláš!
00:10:14 Zatápím každý den, tak to snad umím, ne?
00:10:25 Kam vybíráš popel?
00:11:21 Modlíte se, aby vám to líp hořelo?
00:11:26 Měli jsme doma ta samá dvířka. Taky s touhle mřížkou...
00:11:32 Dvířka?
00:11:39 Tak co budeme mít vlastně k večeři?
00:11:43 (KLEPÁNÍ)
00:11:53 Kdo je to?
00:11:56 -Mám vypadnout?
-Ne, seďte a jezte!
00:12:19 Přijel za mnou jeden... Chodila jsem s ním, no.
00:12:24 -Tak ho vypakuj! Vyhoď ho!
-To nejde.
00:12:28 Věděla jsi přece, že přijdu, ne?
00:12:32 Nemohla jsem vědět, že přijde on!
00:12:35 Sakra! Že jsem taky nešel dříve!
00:12:41 -Měli jsme něco v kantýně...
-Já vím. Porvali jste se.
00:12:47 -Jak to víš? -Viděla jsem vás, když jsem šla od brány
00:12:52 -Magdo...
-Ty chceš, abych tady zmrzla?
00:13:11 -Jak můžeš spát s takovým blbcem?
-Já s ním nespím.
00:13:15 Ale spíš.
00:13:24 No a co? Co se o mě staráte?
00:13:29 Nestarám se. Říkám jenom, že je to vůl.
00:13:42 Proč nejíš?
00:14:15 Čáry, máry...
00:14:20 Fuk!
00:14:31 -Víš co?
-Co?
00:14:33 To jeho víno vypijeme, ne?
00:14:47 Tohleto ti nosí?
00:14:51 Já nepiju.
00:14:53 Takže to nosí tobě pro sebe. To je hňup!
00:14:57 To by se mělo přidávat do vápna! Kde máš vrták?
00:15:01 Tam...
00:15:04 -Nalevo, napravo...?
-Napravo!
00:15:10 Taky jsme měli vždycky vrták mezi malými lžičkami.
00:15:16 -Kdo?
-My, doma.
00:15:24 -Ne, nechci! -Trošku...
-Vážně ne.
00:15:35 -Tak ať žije Čtvrtníček!
-Nech toho...
00:15:40 Jsem rád, žes mi začala tykat.
00:15:51 Vážně tě pokřtili Magdaléna?
00:15:56 -A vás Lucin!
-Ne, Ignác.
00:16:01 My jsme vlastně oba svatí!
00:16:06 Nemáš něco jiného k pití?
00:16:09 -Ne.
-Jen se ptám. Zeptat se můžu, ne?
00:16:35 Tebe to mrzí, že jsi mě sem vzala, co?
00:16:39 No, mrzí. A moc.
00:16:42 Já to vím. Já to vidím...
00:16:47 -Na čem?
-Na zacházení. Nechceš se napít.
00:16:54 Ale já hrozně nerad piju sám. To je horší, než si sám zpívat.
00:17:03 -Tak, Mařenko...
-Jsem Magda.
00:17:07 Přece ti nebudu říkat jako Čtvrťas! To mě ani nenapadne!
00:17:18 Vidíš...
00:17:22 Ani to nebolelo.
00:17:29 Vážně tě to neštve, že jsi mě sem vzala?
00:17:35 -Ale trošku jo...
-Ne.
00:17:40 Ani trošku?
00:17:44 Ne.
00:17:59 Víš, co o tobě říkají?
00:18:03 Mně je jedno co o mně říkají.
00:18:07 -Co říkají?
-Že jsi trošku cikánka.
00:18:14 -Ale trošku jo.
-Ne.
00:18:50 -Byla by ti v noci zima...
-Nebyla.
00:18:53 Když vyhasne, tak tady táhne.
00:19:04 -Chceš cigaretu?
-Ne.
00:19:16 Co teď budeš dělat, když tě inženýr nevezme zpátky?
00:19:19 Něco dělat budu.
00:23:56 Ty nemáš šichtu?
00:23:59 Myslel jsem...
00:24:03 Chtěl jsem... Snad si nemyslíš, že jsem ti chtěl něco...
00:24:09 Ukaž, co máš v kapsách!
00:24:12 Vážně jsem nic... doopravdy!
00:24:16 Obrať kapsy!
00:25:22 Šavlíř! Lucine!
00:25:26 Kdy zaplatíš kvartýr? Visíš za 3 měsíce, chlape!
00:25:29 Sakra, vždyť vídíš, že si jdu teprve pro doplatek, ne?
00:25:32 -Jenom abych nečekal do smrti! Na to nemám! -Samozřejmě!
00:26:25 Mrskni mi ten kufr na nádraží. Do pokladny. Že si si ho vyzvednu.
00:26:29 Opouštíte nás, pane Šavlíř? To už tady ani žádná sranda nebude!
00:26:33 Hodíš mi ho tam, jo?
00:26:38 Lucine!
00:26:45 Jůzo, Lucin už jde!
00:27:05 -Těbůh, Lucine! -Ahoj, kluci!
-Jdeš si pro prachy? -Vidíš, ne?
00:27:10 Jdu si pro 300,-, abys nemusel za mnou na stavbu.
00:27:12 -Mám u tebe kilo!
-Mně visíš 150,-.
00:27:14 To je od vás hezké...
00:27:47 -Co když tolik nedostanu?
-Volali jsme tam. Máš tam 900,-
00:27:52 To mi toho zbyde, když vás všechny podělím!
00:27:55 Dnes není výplatní den. Musíte do účtárny.
00:28:03 Nemysli si, že nám vezmeš roha!
00:28:05 -Čekáme tady.
-Prosím tě...
00:28:12 910,80. To je všechno, co tu máte.
00:28:17 Jo.
00:28:25 -Ale tam ne, tam není východ!
-Já vím.
00:28:31 Dobrý den...
00:28:36 Pardon...
00:30:11 Takhle rovně!
00:30:25 Prosím vás... Přibližně nádraží...
00:30:29 -Tady. Pořád rovně.
-Přibližně rovně...
00:30:39 (MÍSTNÍ ROZHLAS)
00:30:52 Myslivce! A trochu vyššího. Asi 1,90 m.
00:30:58 Jako garda Marie Terezie.
00:31:00 Prosím? Chtěl jste mysliveckou?
00:31:05 Jak jste to poznal?
00:31:18 Sedněte si ke stolu, vrchní vás obslouží.
00:31:22 -Vypiju si to tady.
-U výčepu nepodáváme. -Prosím...!
00:31:38 Nevezeš taky králíky?
00:31:46 Kamaráde...
00:31:50 Griotku nikdy nepij! Ta je pro tetičky.
00:31:54 Používání klozetu je ve stanici zakázáno!
00:32:02 Chtěl jsem bez přílohy, pane vrchní!
00:32:12 -Napiješ se se mnou?
-Co by ne. -Pane vrchní!
00:32:27 -Aby mi to neujelo...!
-Co by ti ujelo? Nevíš proč?
00:32:34 Pozor, tam jsou vajíčka!
00:33:00 -Tady se sní asi fůra chlebíčků.
-Mám už zavřeno.
00:33:05 Jenom 1 myslivce... Ať jich mám 20.
00:33:10 Jako Colloredo-Mansfeld.
00:33:20 -Tady musí projít za den lidí, co?
-5 korun.
00:33:30 To je předplatné. Dám si ještě 1x a narodil jsem se 21.!
00:33:45 Tady musí projít za den milióny lidí!
00:33:57 Mám tady kufr. Mám v něm svetr, tak bych si ho vzal.
00:34:24 -Děkuju. -Už si ho nechte, nebo si ho dejte do úschovny.
00:34:28 Já bych je nerad budil...
00:34:57 Dneska to nejde. Mám plno.
00:35:00 V ajnclíku vzadu nikoho nemáš. Vždyť se tam netopí!
00:35:05 Tam zmrzneš.
00:35:10 Nezmrznu. Mám svetr.
00:36:29 Nebreč!
00:37:10 (KLEPÁNÍ NA OKÉNKO)
00:37:16 To je dost, že už jdete! Já myslel, že vám ho budu hlídat do smrti!
00:37:21 Kam chcete jízdenku?
00:37:23 -Cože?
-Kam jedete?
00:37:28 Moment...
00:37:36 Pardubice.
00:40:13 Co blázníš?! Vždyť je teprve listopad.
00:40:20 Přinesl jsem ti ten svetr...
00:41:01 (ZAKLEPÁNÍ)
00:41:12 Chceš něco?
00:41:15 Dobrý večer... Nic...
00:41:30 Haló!
00:41:35 Tady máš koledu!
00:43:05 Tam máš vodu na holení.
00:43:09 Přijď mi říct, jak to dopadlo!
00:43:12 Dopadne to ohromně. Vyrazí se mnou dveře.
00:43:15 Proč by tě vyhazoval?
00:44:28 -11, 12...
-Kdes to vzal?
00:44:31 14, 15...
00:44:35 -Možná, že ještě nějakou přinesu.
-Odkud?
00:44:38 Kupuješ flašky, nebo zpovídáš?
00:44:42 Platit nemusíš. Vyberu si to v naturáliích.
00:44:45 -Tak to jsou 2 velké a 1 malá.
-Jo. Určitě!
00:44:48 3 velké. Umím počítat, víš?!
00:44:58 Pane inženýre, prosím vás, byl u vás pan Šavlíř?
00:45:02 U mně? Lucin? Nebyl. Co mi chce?
00:45:07 Chtěl s vámi mluvit.
00:45:25 Právě jdu. Zrovna teď tam jdu!
00:45:35 Lucine!
00:45:43 Jůzo, Lucin jde!
00:45:56 Dlouho už ti nikdo nerozmlátil hubu, co?
00:45:59 -Jak dlouho budeme za tebou běhat?
-Kde jsou prachy? A kalupem!
00:46:03 Já nemám. Fakt.
00:46:06 -Když máš na hospodu, musíš mít i na dluhy! -Kolik?
00:46:12 -Co bys platila za něho?
-Nestrkej do něho prachy!
00:46:16 Nic jim nedávej! Až budu mít, tak jim to vrátím.
00:46:19 -Kolik?
-300.
00:46:26 100.
00:46:29 -Taky 100...
-150, ne?
00:46:40 -Komu ještě dlužíš? -Nikomu.
-Vzpomeň si!
00:46:44 -Foltářovi. Ale jenom 25.
-Komu ještě? -Už nikomu.
00:46:50 Už jenom v ubikaci za kvartýr. Dědkovi.
00:46:54 -Zastavím se tam. -Nic mu nedávej, stejně nás bral na klacek
00:46:57 Zastavím se tam a zaplatím. Ty ses neholil?!
00:47:03 Neměl jsem žiletku...
00:47:22 -Tak co, vzal tě?
-No jo.
00:47:26 -A co budeš dělat?
-Vola.
00:47:35 Člověče, Lucine, jak se můžeš dívat na tolik vody?
00:47:39 Mrkni se mi na baterky. Potřebují asi dolejt.
00:47:43 Prý ti zakázala hospodu, jo?
00:49:41 Magdo...! To jsem já!
00:49:45 Magdo!
00:49:52 Mařenko...!
00:49:58 Magdaléno! Co děláš? Otevři!
00:50:05 Tak sakra, otevři!
00:50:09 -Nemlať do těch dveří!
-Tak odemkni, tady je zima.
00:50:14 Když chodíš chlastat, tak si klidně zmrzni!
00:50:18 -Nebude tě žádná škoda.
-Mařenko...
00:50:21 -Můžeš mi říkat jak chceš, ožralo!
-Mařenko...
00:50:27 Přece nejsi potvora...
00:50:31 Tak otevři!
00:50:35 Nebo ti vyrazím dveře! Nebo okno!
00:50:39 Já vyrazím tebe! Nemysli si, že se tě bojím. Vyhodím tě!
00:50:45 Linoleum jsi nedodělal. Jsi kořala!
00:50:49 Neřvi na mě, jo?!
00:50:57 A co jsi ty, když to chceš vědět? No co jsi?
00:51:03 To můžu říct japonsky, jestli chceš.
00:51:08 Nebo ti to můžu namalovat.
00:51:11 A dej mi můj kufr!
00:51:20 To je to.
00:51:23 To Edison nemohl vědět, že když vymyslí žárovku,
00:51:29 že se bude dělat i v noci...
00:51:46 Lucine! Ignáci!
00:52:20 Pojď...
00:52:27 -Doma si lehneš.
-Nech mě.
00:52:38 Co kdybychom se odstěhovali?
00:52:42 Kam, prosím tě?
00:52:45 U Hradce otevírají lomy. Je to jedna fabrika.
00:52:52 Spi už.
00:53:06 -Na shledanou.
-Těbůh, Lucine!
00:53:28 Pane inženýre, prosím vás, chtěla jsem se zeptat,
00:53:32 jestli bychom mohli já a soudruh Šavlíř do toho Hradce...
00:53:37 -Chtěli bychom se přestěhovat.
-Tam se dělá teprve odkrývka!
00:53:41 Nám je jedno, co budeme dělat. Neměl by tam tolik kamarádů...
00:53:46 Já bych taky jinam, kdyby to šlo...
00:53:49 Měl by hlavně přestat pít.
00:53:52 -Měl by se léčit!
-Já vím.
00:53:55 Ale kdyby to nějak šlo...
00:53:58 Zeptám se.
00:54:01 Domluvte mu. Může dělat mistra, nebo aspoň jezdit autem.
00:54:07 -Mistra?
-V Ústí přece dělal mistra!
00:54:12 Těbůh, Lucine!
00:54:15 Sodovku.
00:54:18 -Cože?!
-Sodovku!
00:54:24 Máš u mě 5 myslivců od šoférů.
00:54:28 Ať mi vlezou na záda, frajeři!
00:54:42 -Kdys viděl naposledy padat sníh?
-Vloni. -To já když mi bylo 14.
00:56:52 Dobrý večer, Magdo.
00:56:56 Dobrý večer.
00:56:59 Ahoj, Magdino!
00:57:11 -Ještě tam padá sníh?
-Ano, padá.
00:57:14 Jestli fouká, budou do rána závěje. Kdoví, budou-li zítra odvážet...
00:57:39 Napij se!
00:57:42 Tak kafe.
00:57:49 -Prosím...
-Nic jsem nechtěla!
00:57:52 To už je placené.
00:57:58 Odnes to.
00:58:01 Odnes to tomu, kdo si to objednal!
00:58:06 Tady nikdo nepotřebuje, aby mu někdo platil smradlavou griotku!
00:58:12 -Griotku může pít jenom...
-Lucine...!
00:58:17 Přines nám 5 hajnejch!
00:58:26 Tak ahoj!
00:59:05 Je mokrý. Neudrží se.
00:59:25 Ne!!
00:59:50 Ne, fuj, to studí!
00:59:53 Lucine, blbče, nedělej to!
01:00:04 Co tam sakra děláte? Co tady hulákáte?
01:00:09 Co ještě nechrníš, ty...?
01:01:02 -Proč to kupuješ?
-Tady máš vodu na mytí.
01:01:06 -Co za to vyhazuješ?
-Koupila jsem ti kolínskou.
01:01:13 Kolik stála ta flaška?
01:01:16 -78.
-Fakt?
01:01:30 Inženýr zavolá do toho Hradce. Zeptá se, jestli by nás nevzali.
01:01:33 Jo?
01:01:36 -Říká, že bys mohl dělat mistra, kdybys... -Nepil, co?
01:01:41 Proto jsi koupila flašku?
01:01:44 Co s ním pořád kecáš? Starám se já o něj? Co ti o mně říkal?
01:01:49 -Nic. -Povídal romány, co?
-Ne. Mluvil o tobě hezky.
01:01:54 To je právě ta chyba.
01:02:01 Ty jsi měla děti?
01:02:06 Mám.
01:02:09 A kde, prosím tě?
01:02:12 Vzali mi je. Jsou v domově.
01:02:19 Aha...
01:02:22 Lucine, nesmíš ode mne odejít!
01:02:26 Že ode mne nikdy neodejdeš?
01:02:30 Kam bych šel, prosím tě?
01:02:36 Nebreč...
01:02:40 Copak někam jdu?
01:02:48 Hele, Magdaléno, vyměň mi olej, jo?
01:02:52 Trhni si nohou a vlez mi na záda, ty lazare...
01:02:57 Lucine, nenašel jsi doma trenýrky? Tonda si je tam prý zapomněl!
01:03:02 (SMÍCH)
01:03:19 Už ne, máš dost!
01:03:30 Běž domů, jdi!
01:03:45 -Co je ti k smíchu?
-Sedni si ať neupadneš!
01:03:50 -Komu se budeš chechtat?
-Co chceš? Frťana?
01:03:55 Mně se budeš chechtat?!
01:04:02 Kdo je vám tady pro srandu?
01:04:05 Nech ho! Vidíš jak vypadá...
01:04:08 -Kdo? Já?
-Lucine!
01:04:12 Pusť!
01:04:14 Už sem víckrát nechoď! U mě máš konec! Ani slzu! I kdybys prosil!
01:04:24 (ZAMYKÁ DVEŘE)
01:04:45 Otevři!
01:04:49 Slyšíš?!
01:04:52 Otevři!
01:07:10 Co je? Co děláš?!
01:07:14 Pusť!
01:07:29 -Odemkni!
-Kam chceš jít?
01:07:37 -Dej sem ten klíč!
-Ne.
01:07:42 Nemůžeš nikam jít. Nevíš co děláš!
01:07:45 Ty mně nepustíš, ty kurvo?
01:09:21 Magdo...!
01:09:26 Mařenko!
01:09:34 Ježíši...!
01:11:32 -Už jste byl trestán, že?
-Ano.
01:11:36 A proč?
01:11:38 Kvůli pití.
01:11:42 Rozbil jsem auto...
01:11:44 -Byl vám odňat řidičský průkaz?
-Ano.
01:11:47 Jak jste mohl usednout za volant?
01:11:50 Proč jste nevolal sanitku? Nebo nesehnal někoho z řidičů?
01:11:54 Proč jste to neudělal?
01:11:58 Co kdybyste způsobil další neštěstí?
01:12:03 -Já umím jezdit.
-Tenkrát jste taky uměl jezdit.
01:12:06 -Chtěl jsem jet sám.
-A proč?
01:12:10 Poslyšte, tak opravdu jenom upadla?
01:12:19 Ne, neupadla. Uhodil jsem ji.
01:12:22 -Proč jste to udělal?
-Chtěl jsem odejít.
01:12:26 Od ní? Chtěla vám zabránit v odchodu?
01:12:37 -Napište si tam co chcete.
-Proč bychom psali co chceme?
01:12:42 -Kam jste chtěl odejít?
-Nevím...
01:13:13 Sestro, už se probudila!
01:13:18 To jste se ale vyspala! Na celý život.
01:13:23 Kde je Lucin?
01:13:25 Kdo?
01:15:07 Máš volnou postel? Kde?
01:15:09 Na 6, tam cos byl.
01:15:35 -Já si zatelefonuju... -Kam?
-Do města. -Přes nulu.
01:16:00 (V TELEFONU ŽENSKÝ HLAS: HALÓ)
01:16:10 -Co je?
-Ale nic...
01:16:17 Dobrou noc.
01:16:21 -Upadla jsem.
-Sama?
01:16:25 Sama.
01:16:27 A předtím než jste upadla. nebylo nic?
01:16:30 Hádka, nebo něco takového, to se někdy stává.
01:16:34 -Ne.
-A jak to bylo když přišel domů?
01:16:45 -Odkud přišel, nevíte?
-Ne.
01:16:58 Promiňte...
01:17:03 Kolik bylo asi hodin, když přišel?
01:17:06 Nevím. Ale možná 11.
01:17:12 Bylo půl 1.
01:17:15 -Ale on vás přece uhodil!
-Ne. To není pravda!
01:17:19 Sám nám to přiznal. Chcete si přečíst, co nám řekl?
01:17:23 Není to pravda. Nemůže to vědět.
01:17:28 Byl předtím v kantýně.
01:17:31 Takže přišel opilý.
01:17:34 Ano.
01:17:37 Trváte na tom, že Ignác Šavlíř za nic nemůže.
01:17:43 Ano.
01:17:47 Nemůže za to.
01:18:02 (HOVORY ZTICHNOU)
01:18:17 Nechtěla byste čaj?
01:18:21 Ne.
01:18:47 Michalko, pojď sem!
01:19:54 -Jděte do pokoje, nastydnete!
-Už jdu.
01:20:11 Sbohem, Lucine!
01:20:20 2, 3, 4, 5, 6, 20...
01:21:10 Hradec, osobní.
01:22:13 Prosím vás, mohl bych si u vás nechat kufr?
01:22:17 Kufr? U pokladny je úschovna.
01:22:21 Já vím...
01:22:25 -Ale abyste si ho pak vzal!
-Děkuju.
01:22:42 Další, prosím...
01:24:09 Leží tady Hliňáková?
01:24:13 Pravdaže! To jste přece vy!
01:24:16 -Ano... -Máte tu někoho. Přivedu vám ho do chodby dozadu.
01:24:25 A vemte si ponožky. Na chodbě to táhne od dlaždiček.
01:24:29 Mně není zima.
01:25:18 -Nebude ti tady zima?
-Ne, není mi zima.
01:25:23 Přinesl jsem ti... z cukrárny.
01:25:28 Děkuju...
01:25:30 -Jak je ti? Bolí to?
-Ne, nebolí.
01:25:59 Sešívali ti to?
01:26:05 Máš novou košili!
01:26:09 -Nestála moc.
-Je hezká.
01:26:16 Ty někam jedeš?
01:26:20 Do Hradce.
01:26:34 Klíč máš nade dveřmi. Až úplně vzadu.
01:26:45 A kdy budeš zdravá? No, kdy tě pustí?
01:26:51 Mám se jich zeptat?
01:26:55 Proč to potřebuješ vědět?
01:27:00 Chci vědět, kdy budeš zdravá.
01:27:08 Kdy odjedeš?
01:27:12 V noci. Ale až o půlnoci.
01:27:17 -Do pokoje! Nejsou návštěvy!
-Ano, už jdu.
01:27:23 Měj se tam dobře.
01:27:34 Napíšu ti jaké to tam je. Chceš, abych ti napsal?
01:27:39 Když budeš chtít...
01:27:42 Hned napíšu.
01:27:46 Sbohem, Lucine!
01:27:54 Návštěvy jsou ve středu a v neděli!
01:28:14 Skryté titulky Rudolf Světecký
K filmům, které počátkem 60. let vzbudily pozornost kritiky i publika, právem patří tvorba dvojice Jan Procházka – Karel Kachyňa. Po Trápení a Závrati se v roce 1963 objevil nový film tohoto tandemu Naděje, který se hrabalovsky snaží hledat a nacházet „perličky na dně“ v prostředí nezvyklém, protože opomíjeném, a mezi lidmi, kteří rovněž nepatřili do typického rejstříku hrdinů socialistického realismu. Děj zavádí diváky do prostředí velké stavby, kde v bezedném bahně (a nejenom v bahně reálném) tráví své bezútěšné večery opilec Lucin v podání Rudolfa Hrušínského, u něhož si v těchto dnech připomínáme 25 let od úmrtí, a děvče lehkých mravů Magda, kterou ztvárnila Hana Hegerová. Náhodou se setkají a instinktivně se na sebe upnou. Jejich podivný způsob soužití přináší střety, hádky i facky, přesto však se k sobě stále vracejí a odpouštějí si. Vědí totiž, že si jsou navzájem tou opravdu poslední životní oporou…
