Rudolf Hrušínský a Hana Hegerová jako ztracenci, kteří se ocitli na periférii společnosti i života (1963). Dále hrají: F. Peterka, O. Šimánek, V. Neužil, P. Spálený, L. Kazda, J. Vondráček, J. Koza, F. Vicena a další. Scénář J. Procházka a K. Kachyňa. Kamera J. Vaniš. Režie K. Kachyňa
K filmům, které počátkem 60. let vzbudily pozornost kritiky i publika, právem patří tvorba dvojice Jan Procházka – Karel Kachyňa. Po Trápení a Závrati se v roce 1963 objevil nový film tohoto tandemu Naděje, který se hrabalovsky snaží hledat a nacházet „perličky na dně“ v prostředí nezvyklém, protože opomíjeném, a mezi lidmi, kteří rovněž nepatřili do typického rejstříku hrdinů socialistického realismu. Děj zavádí diváky do prostředí velké stavby, kde v bezedném bahně (a nejenom v bahně reálném) tráví své bezútěšné večery opilec Lucin v podání Rudolfa Hrušínského, u něhož si v těchto dnech připomínáme 25 let od úmrtí, a děvče lehkých mravů Magda, kterou ztvárnila Hana Hegerová. Náhodou se setkají a instinktivně se na sebe upnou. Jejich podivný způsob soužití přináší střety, hádky i facky, přesto však se k sobě stále vracejí a odpouštějí si. Vědí totiž, že si jsou navzájem tou opravdu poslední životní oporou…
