Kdo řekne milující matce krutou pravdu? Měsíc březen s Marií Vášovou začíná českým filmem podle divadelní hry Františka Pavlíčka (1961). Dále hrají: L. Munzar, J. Brejchová, J. Pleskot, J. Bohdalová, F. Smolík, K. Machata a další. Scénář F. Pavlíček a J. Krejčík. Kamera R. Stahl ml. Režie J. Krejčík
00:00:05 (odbíjení hodin)
00:00:27 Probošt už šel napřed.
00:00:29 Děkuju vám.
00:02:29 Pane Probošt, máte něco?
00:02:41 -Ale to není od Pavla.
-Třeba nemůže psát.
00:02:46 To víte, západní Německo, cenzura... Podepište mi to.
00:02:53 Ale tak dlouho... Před amnestií mi psal i dvakrát za měsíc.
00:03:00 To je z byťáku. Asi kvůli tomu vašemu odvolání.
00:03:11 Zamítli to.
00:03:31 Honzo, skládej to prozatím, jo?
00:03:49 (klepání)
00:04:05 Paní Kociánová není doma.
00:04:09 -Nevíte, kde je paní Kociánová?
-Babička šla na poštu.
00:04:14 To ona se hned vrátí.
00:04:17 -Vy jste ten novej podnájemník?
-Jo.
00:04:20 -Kouříte?
-Děkuju.
00:04:24 Jsem včera ráno dostal dekret, tak jsem to naložil a jedu.
00:04:29 To ona vás tak narychlo nečekala.
00:04:38 -Vy tady budete bydlet dva?
-Ne, to jsou od nás z fabriky.
00:04:44 -Já jsem Stach.
-Těší mě. Kavalírová. Marta...
00:04:59 -(troubení motorky)
-Hele, Ferdo, nech toho!
00:05:02 Já nejsem Ferda, já jsem Martin.
00:05:09 Dolů! K mamince.
00:05:24 -Tak ať se vám u nás hezky bydlí.
-Děkuju. -Děkujem.
00:05:28 -Cukr je tam.
-Děkuju.
00:05:36 -Vaříte báječný kafe.
-Jo?
00:05:38 No, dvakrát veselo tu v baráku není. Ale za rohem je hospoda.
00:05:43 Dobře vařej. A kdyby nevařili, tak to nějak uděláme.
00:05:51 -Jé, vy hrajete na kytaru.
-No. A šachy.
00:05:56 -A kanastu taky?
-Taky. -Jo? Já taky.
00:06:02 Babi! Pije kafe u tebe na pavlači. To je jeho motorka.
00:06:14 Kociánová.
00:06:19 Ty hrnky dejte potom ke mně, jo?
00:06:31 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:06:34 Nic jsme si spolu ještě nedomluvili.
00:06:39 Včera jsem to dostal z národního výboru.
00:06:43 Já jsem to dostala teď, před chvílí. A dnes nemám čas.
00:06:47 -My vám s tím pomůžeme.
-Na dvůr? Nebo na pavlač?
00:06:51 Dovolte prosím.
00:06:57 Zpátky už to netahám.
00:07:26 (klepání)
00:07:32 Chtěl bych se s váma rozumně domluvit.
00:07:35 -Ten pokoj patří synovi.
-Vždyť je za hranicema.
00:07:41 Do toho vám nic není.
00:07:45 Podívejte, paní, já se mlátím každej den 3 hodiny ve vlaku.
00:07:49 A tady je prázdnej pokoj po utečenci.
00:07:52 Tak si to vemte! Všecko!
00:08:30 Nechte to!
00:08:44 Nech jí to.
00:08:48 No co?
00:09:14 Jano!
00:09:17 Dobrý večer.
00:09:21 -Čekala jsem, že přijdeš.
-Nemohla jsem.
00:09:30 Už se mi tam nastěhoval.
00:09:37 Vyházeli mi z Pavlova pokoje všecko.
00:09:41 Kdyby ses u mě přihlásila, nemuselo k tomu dojít.
00:09:48 Jano, takhle to nemůžeme nechat.
00:09:52 Co můžeme dělat?
00:09:59 Snad se to dá ještě zachránit. Pojď, promluvíme s vašima.
00:10:05 Paní Kociánová, prosím vás, nechoďte k nám, nemá to smysl.
00:10:14 Paní Kociánová, Jana se nikam stěhovat nebude.
00:10:17 A kdyby se váš syn vrátil, pod mostem ho spát nenechaj.
00:10:21 Ale já nenutím Janu, aby u mě bydlela,potřebuju jen tu přihlášku.
00:10:26 Prosím vás, do ničeho ji nezatahujte! Už toho bylo dost!
00:10:31 Já myslím, že by vám to ani nepovolili. Vždyť není příbuzná.
00:10:37 -Každý ví, že měli před svatbou.
-Před 2 rokama.
00:10:42 Dneska se vám každej vysměje.
00:10:57 -Tak sbohem.
-Na shledanou.
00:11:06 Kdy už to s ní skončíš, Jano?
00:11:11 Řekni mi, vzala by sis ho, kdyby se vrátil?
00:11:20 Ona si ale myslí, že čekáš.
00:11:25 -Je tak sama. Nikoho tu nemá.
-Na to měl myslet on.
00:11:30 Vykašlal se na mámu i na tebe. Jano, měj rozum.
00:12:11 Martínku, nech ty hodiny!
00:12:28 Babi, to je od strejdy, viď?
00:12:35 Milá maminko, moc tě pozdravuju a vzpomínám tu na tebe.
00:12:41 Ale někdy je to těžké, povídat si s tebou na takovou dálku...
00:12:47 Ukaž, Martínku.
00:12:52 Tady máš obrázky.
00:12:56 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:12:58 Martine, domů!
00:13:03 Kde máš bundu?
00:13:09 Že ho necháte hrabat v těch zaprášenejch krámech?!
00:13:17 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:13:21 (hlasitý zpěv)
00:13:55 -Paní Kociánová, dobrý večer.
-To jsi hodná, že jsi přišla.
00:14:01 Já vím, před tatínkem jsi nemohla. Pojď nahoru.
00:14:14 Tady to vypadá, viď?
00:14:18 Kam já to všecko dám?!
00:14:23 Pojď, sedni si.
00:14:26 Děkuju.
00:14:32 Počítala jsem, že to tam budete mít aspoň pro začátek.
00:14:37 Když jsme spolu chodili, tak jste to Pavlovi rozmlouvala.
00:14:42 Vždyť jsem tě neznala.
00:14:49 Já vím, nemáš to lehký, ale je to dobrá zkouška. Pro vás pro oba.
00:14:57 Dneska mladý?
00:14:59 V neděli se poznaj, v sobotu se berou a za měsíc se rozváděj.
00:15:04 (hlasitý smích a zpěv odvedle)
00:15:07 Paní Kociánová, chtěla jsem vám říct, že...
00:15:13 To jsem dostala podnájemníka!
00:15:17 Nová mládež!
00:15:27 Podívej, Pavlova latina, to mu bylo 17.
00:15:36 -Už rok mi nenapsal ani řádek.
-Nemohl ti psát.
00:15:41 Věděl, že jsi s tím měla nepříjemnosti.
00:15:45 Ale mně o tobě vždycky psal.
00:15:47 Dávno tam někoho má. Kdoví jestli se vrátí.
00:15:53 Jak můžeš něco takovýho říct?
00:16:03 Psal hned, jak se dozvěděl, že vyhlásili amnestii.
00:16:06 Vždyť jsem ti to dávala číst. Nemohl to napsat tak jasně.
00:16:12 -Ale my tomu rozumíme.
-Tak proč se tedy nevrátil?
00:16:19 Mně taky už nenapsal. Asi nemůže, co my víme.
00:16:28 Nevyčítej mu to, Jano. Když jsi tak dlouho čekala, teď už to vydržíš.
00:16:33 (hlasitý smích a zpěv odvedle)
00:16:40 Tralalá...
00:16:44 Sněhulák! Lalalalala...
00:16:53 Nerušíme vás?
00:16:56 Já jsem Stach. Pojďte si s námi připít.
00:17:00 Nepronajal jste si hospodu, pane Stach!
00:17:08 Budeš to tu mít veselý...
00:17:16 -Seš hodná, Jano.
-(klepání)
00:17:23 Dobrý večer. Promiňte, jestli nás bylo trochu víc slyšet.
00:17:29 Proč se omlouváte? Máte montérky a odznak. Vy si můžete vše dovolit.
00:17:34 Paní, kdyby váš syn nosil montérky, tak byl dnes možná doma.
00:17:38 Měl se dát zavřít, protože ho do něčeho zatáhli?!
00:17:40 -Paní Kociánová!
-Je to pravda.
00:17:42 Jsou samá lidskost. A pro hloupost zničej mladýmu člověku život.
00:17:45 Pro nic za nic by vašeho syna nezavřeli.
00:17:48 A kdyby chtěl, mohl se už dávno vrátit. Dobrou noc.
00:17:56 Teď abych se bála promluvit i ve vlastním bytě.
00:18:00 Kolik lidí udělali nešťastnejch...
00:18:05 Vy jste Pavla vždycky ve všem omlouvala.
00:18:10 -(hluk odvedle)
-Už jdou, snad už dají pokoj.
00:18:21 -Dobrou noc.
-Nechoď ještě, Jano.
00:18:25 Někdy to na mě tak padne...
00:18:29 Ale už to nebude dlouho trvat, dočkáme se.
00:18:33 A napiš Pavlovi pár řádků, já to pošlu.
00:18:37 Dobrou noc.
00:19:00 Na shledanou.
00:19:03 Měl byste mít k ní trochu ohled. Je to nešťastná ženská.
00:19:15 Paní Kociánová, to je rozhodnutí komise.
00:19:19 Dokud se váš syn nevrátí, nemá smysl podávat nové odvolání.
00:19:22 Ale já už jsem dřív slečně Vávrové slíbila, že ji vezmu na byt.
00:19:26 Ale ta bydlí přece u rodičů. Ti mají třípokojový byt.
00:19:29 Nepotřebuje podnájem. Lidi chtějí bydlet, tady se nedá nic dělat.
00:19:34 A nemohl by pan Stach dostat byt někde jinde?
00:19:38 Máte něco proti němu?
00:19:45 Karle, prosím tě, nemáš garsonku nebo samostatný pokoj?
00:19:48 Nechtěl bys mně poradit, kde ho mám vzít?
00:19:51 -A podnájem? -Mně v Praze říkali, že mám nárok na samostatný byt.
00:19:55 A tam v lágru jste měl taky samostatný byt?
00:19:58 Promiňte, ale do toho vám nic není.
00:20:03 -Už máte nějaké zprávy?
-Ne, nic.
00:20:07 -S tím pánem jste mluvila?-Ano.
-Nikdy jsem pana Kociána neviděl.
00:20:15 Mám tady jednoho, ten prošel šesti lágry, nechcete si s ním promluvit?
00:20:28 Byl jsem v několika lágrech. Naposled v Göttin,
00:20:34 to je až u holandskejch hranic.
00:20:38 Ale ve Valce ne, tam jsem nebyl.
00:20:48 A jak jste se dostal zpátky? Každý o tom říká něco jinýho.
00:20:53 No, snadný to nebylo.
00:20:55 Ale já to znám, utíkal jsem z Německa už jednou, za války.
00:21:02 Tentokrát to bylo horší, utíkali jsme 3 neděle, jenom v noci.
00:21:11 Ale Valka je u Norimberka, to není tak daleko od hranic.
00:21:14 Právě proto, to je velkej lágr, moc lidí chtělo domů,
00:21:20 tak se tam i střílelo.
00:21:23 Ježíši...
00:21:25 Ale už dřív, hned po amnestii, někdy v květnu,
00:21:29 to jsem byl ještě ve Frankfurtu.
00:21:34 Počkejte, měl jsem tam známýho. Ten je teď ve Valce.
00:21:40 Nějaký Jarda... Hergot, jak on se jmenoval?
00:21:48 Jarda...
00:21:52 Horký. Ten by mohl něco vědět. Já vám dám adresu.
00:21:59 Nemáte tužku, prosím vás?
00:22:02 -Janík, čekáme na tebe!
-Já už musím jít.
00:22:07 Napíšu mu sám, napíšu německy,
00:22:09 s českejma dopisama se tam nezdržujou.
00:22:12 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:22:14 -Pavel Kocián? -Ano.
-Na shledanou. -A děkuju vám!
00:22:32 (rádio)
00:22:35 Dále vás seznámíme s obsahem porady vedoucích činitelů
00:22:38 komunistických stran v Moskvě.
00:22:42 V našem hlavním městě byly dnes zveřejněny dokumenty
00:22:44 k řádění nacistů ve 2. světové válce v naší zemi...
00:22:49 -Hledáte někoho?
-Ne, děkuji.
00:23:01 (klepání)
00:23:07 -Hledaj vás!
-Kdo?
00:23:11 Obchází dole v průjezdě.
00:23:15 Někdo se o vás asi stará. Bejt váma, tak si to nenechám líbit.
00:23:22 Myslíte ten?
00:23:27 Ten ne, ale možná že někdo v baráku, co vy víte.
00:23:34 Kdyby se vás ptali, tak jsem vám nic neřekla.
00:23:59 (klepání)
00:24:03 Dobrý večer.
00:24:09 Jste paní Kociánová?
00:24:21 -Promiňte, že tak pozdě ruším.
-Zapomněl jste se legitimovat.
00:24:26 Ale já nejsem od Bezpečnosti.
00:24:30 Byl jsem s vaším synem v Norimberku, v lágru.
00:24:34 -Já o něm nic nevím.
-Byli jsme spolu ve Valce.
00:24:43 To je odtamtud.
00:24:52 Posaďte se. Kde je Pavel, prosím vás, proč nepíše?
00:24:58 -Někdy je jistější poslat vzkaz.
-On vás poslal?
00:25:04 -Od jara čekám, že se vrátí.
-Tam to není tak jednoduché, paní.
00:25:09 Neví se, jak je to s tou amnestií. Na koho platí a na koho ne.
00:25:14 Na Pavla určitě, ptala jsem se hned po vyhlášení.
00:25:21 Podívejte. Tady.
00:25:28 -Psala jsem mu to několikrát.
-Takové dopisy se ztrácejí.
00:25:36 Ale o amnestii jste se přece dozvěděli, hlásili to i v rádiu...
00:25:42 Paní Kociánová, lágr není charita, to stojí moc peněz.
00:25:49 A teď by to všechno měli pustit k vodě kvůli nějaké amnestii?
00:25:54 Víte, kolik lidí by přišlo o kšeft?
00:25:56 A jak jste se vy dostal zpátky?
00:26:00 Legálně se teď přes hranici nikdo nedostane, trvalo mi to 4 dny.
00:26:08 A měl jsem kliku.
00:26:11 -Ale tolik lidí se vrátilo...
-Z Valky sotva, to nebylo možné.
00:26:19 Můžu si zakouřit?
00:26:30 Mám vám vyřídit, že Pavel nemohl psát, aby tam na sebe neupozornil.
00:26:35 Ale je připravený. Jak to jen trochu půjde, určitě se vrátí.
00:26:40 Můžu vás poprosit o trochu kávy?
00:26:44 Ano, hned.
00:26:49 -Nechcete taky něco k jídlu?
-Ne, děkuju.
00:27:03 (zpěv)-Je nebe jako šmolka...
-A zem je hezká holka.
00:27:06 A z foxtrotu je polka, než řekli byste švec.
00:27:10 -Jak z prostřeného stolku...
-Jde z polky vůně vdolků.
00:27:13 Jak pusa bez okolků zahřeje štěbenec.
00:27:16 Čert ví proč, polka nám prsty pokouší.
00:27:20 Čert ví proč, musíme polku hrát.
00:27:23 My víme to už zpola, tou polkou radost volá,
00:27:26 a proto ať jde z kola, kdo polku nemá rád.
00:27:30 Čert ví proč!
00:27:33 Čert ví proč!
00:27:37 My víme to už zpola, tou polkou radost volá,
00:27:41 a proto ať jde z kola, kdo polku nemá rád.
00:28:27 Smím prosit?
00:28:28 Dovolíte?
00:28:32 Prepáčte.
00:28:33 -Musí to být?
-Necháte mě odejít?
00:28:58 Ještě si o mně myslíte, že jsem bezohledný ničema?
00:29:02 To je snad jedno, co si myslím.
00:29:05 Ne tak docela.
00:29:08 Já už totiž o vás leccos vím.
00:29:12 Co chcete? Vyslýchat, kádrovat, nebo si dát rande?
00:29:25 Když už někomu překážím, tak bych rád věděl aspoň proč.
00:29:30 Tak hlavně že už jste se to dozvěděl.
00:29:35 Já se nikoho na nic neptal. Vy mi to stejně nevěříte, že jo?
00:29:54 Ještě budou hrát. Prosím...
00:30:07 (zpěv)Sněhulák, sněhulák, běloučký studený sněhulák.
00:30:13 Tohle nemáte ráda, nepůjdeme si radši sednout?
00:30:17 Běloučký studený sněhulák.
00:30:24 Běloučký studený sněhulák.
00:30:32 -A kdy vy jste se vrátil?
-Včera. Po 7 letech.
00:30:40 -To bude mít maminka radost.
-Umřela. Loni před Vánoci.
00:30:47 Tak se vás nedočkala.
00:30:51 Chlapci, chlapci...
00:30:55 A rodinu nemáte?
00:30:57 Žena se vdala a syn, ten by mě už nepoznal.
00:31:04 Když jsme utíkali, představovali jsme si to všechno jinak.
00:31:12 A co teď budete dělat? Už vám dali práci?
00:31:21 Já jsem se ještě nepřihlásil. Proto jedu do Prahy.
00:31:27 V Německu nemá nikdo představu, co tady s navrátilci dělají.
00:31:32 Jaké jim dají možnosti.
00:31:34 V novinách všechno psali, i jakou práci dostali.
00:31:38 Některé vzali i zpátky do školy.
00:31:40 Myslíte, že ve Valce odebírají Rudé právo?
00:31:44 Ale já jsem sama mluvila s několika lidma, co se vrátili.
00:31:47 Jeden dělá tady na stavbě, je to kousek.
00:31:50 Nechcete si s ním promluvit?
00:32:02 Prosím vás, v kolik mi jede vlak na Prahu?
00:32:05 Na Prahu? Ten už je pryč. Ale můžete u mě přespat.
00:32:11 Ráno vám to jede v 5.50.
00:32:16 Uložím vás tady. Vyspíte se u mě jako u maminky.
00:32:23 Jestli vám to nebude vadit... A kde budete spát vy?
00:32:29 Pavlův pokoj mi zabrali. Přespím na rozkládačce dole v krámku.
00:32:35 -Vy máte krámek?
-Už se tam neprodává.
00:32:39 -Mám z toho jen takové skladiště.
-Můžu se podívat?
00:32:49 Až se Pavel ožení, tak mu dám nahoře ty 2 pokoje.
00:32:53 -Tady si to zařídím pro sebe.
-Dovolíte?
00:32:58 Je to tu docela romantické.
00:33:08 -Já se vyspím tady.
-Tady vás přece nenechám.
00:33:14 Na týhle rozkládačce? Proti lágru to bude jako kupé 1. třídy.
00:33:20 Vy jste jako Pavel. Taky takový blázen.
00:33:39 Dovolíte?
00:33:43 Děkuji.
00:33:45 Jano, čekáme venku, jo?
00:33:50 -Můžu vás svézt domů?
-Děkuju, mám doprovod.
00:34:21 Slečno...
00:34:31 Nechoďte sama temnou ulicí. Jsou tací, co obtěžují mladé, osamělé...
00:34:36 Umíte na tom sedět?
00:34:58 Děkuju za svezení. Dobrou noc.
00:35:02 Počkejte! Měla jste za ty dva roky často takovej doprovod?
00:35:07 Myslíte s motorkou? Nebo toho, co šel pěšky?
00:35:15 Na shledanou!
00:35:32 Dobrou noc.
00:35:45 A kdy myslíte, že dostane Pavel od vás tu zprávu?
00:35:49 Nemohla bych mu připsat aspoň pár řádků?
00:35:52 Paní Kociánová, pusťte ty starosti z hlavy.
00:35:55 Proto jedu do Prahy, abych všechno zařídil, čeká na to víc lidí.
00:36:01 -Kolik sladíte?
-Prosím dvě.
00:36:15 -Tady máte něco na cestu.
-Děkuju.
00:36:28 -A zatím s nikým o mně nemluvte.
-Proč?
00:36:34 Mohli by se vás zbytečně vyptávat.
00:36:39 A je to taky kvůli Pavlovi, aby dostal brzo ode mne zprávu.
00:36:50 Ještě bude zavřenej dům, musím vám otevřít.
00:36:53 Já si otevřu radši sám, dám vám ten klíč, až se vrátím.
00:37:04 Můžu si tady nechat tenhle kufřík?
00:37:09 Jsou tam léky pro příbuzné mých kamarádů z lágru,
00:37:13 to zatím nepospíchá.
00:37:30 Tiše, aby nás neslyšel ten vedle.
00:37:39 -A kdy vás mám čekat?
-Tak nejdýl za týden.
00:37:43 Děkuji vám za všechno, paní Kociánová.
00:37:46 Není zač. A jak se prosím vás jmenujete?
00:37:50 Promiňte mi, Jonáš.
00:37:55 Podívejte se, jestli...
00:38:05 -Na shledanou.
-Šťastnou cestu a dobrý pořízení.
00:38:20 (hvízdání)
00:38:36 -Neuděláte to zelený?-Jak si to šéf objednal, tak to dělám.
00:38:47 -Dobré jitro.
-Dobré jitro. -Malujete?
00:38:51 Pan Stach maluje Pavlovi pokoj. Dostala jsem dobrou zprávu.
00:38:57 -O Pavlovi.
-Jo? Ten včera?
00:39:02 -Přijdu si k vám pro láhev šampaňskýho. -Přijďte.
00:39:05 A co to místo? Bylo by ještě u vás?
00:39:08 A jo, to místo?! Zastavte se v poledne, já to vyjednám.
00:39:13 Tak dobře, děkuju vám. Děkuju vám.
00:39:22 Šéfe, dáme na to zase ty kosatce, nebo to stříbrný listí?
00:39:27 To se teď hodně žádá, to stříbrný.
00:39:31 -Nechte to radši hladký.
-Pane mistr, to je pro vás.
00:39:35 -Děkuju.
-A budete chtít v poledne rajskou?
00:39:38 Ale já už jsem mistrovi zaplatil oběd dole v hospodě.
00:39:42 Děkuju.
00:39:49 Nechte to udělat, jak to bylo.
00:39:52 Já to zaplatím, ať nemáte zbytečný výlohy.
00:39:58 Dostala jsem zprávu, že syn se do týdne vrátí.
00:40:06 Tak zase ty kosatce, šéfe?
00:40:14 Pane Probošt!
00:40:22 -Nic. -Dneska mám pro vás něco já, Pavel je do 14 dnů doma.
00:40:28 -Vzkázal mi to po kamarádovi.
-Opravdu? No tak vidíte.
00:40:33 A já se těšil, že vám tuhle zprávu jednou přinesu já.
00:40:47 (klepání na sklo)
00:41:11 Tady jsou stokoruny, desetikoruny, koruny a haléře.
00:41:14 Pokladnu otvíráme tady.
00:41:24 Namarkujte si to sama.
00:41:37 -Martínku!
-Babi! -Martínku!
00:41:43 Půjdeme spolu na procházku, ano?
00:41:54 (zpěv) Sněhulák, sněhulák, běloučký studený sněhulák.
00:42:01 Sněhulák, sněhulák, běloučký studený sněhulák.
00:42:10 Byl jednou jeden sněhulák, stál pyšně jako král.
00:42:14 Měl papírovou korunu a každý se mu smál.
00:42:18 To sněhuláka zlobilo, hrozně mu ztuhla pěst.
00:42:21 Sliboval pomstu kdekomu, přísahal na svou čest.
00:42:25 Že ze své moci královské že on ztrestá každý cit.
00:42:33 Milenci že nesmějí už se vůbec rádi mít.
00:42:40 Sněhulák, sněhulák, běloučký studený sněhulák.
00:42:47 Sněhulák, sněhulák, běloučký studený sněhulák.
00:42:57 Babi, tam je východ, vidíš, tam vychází sluníčko.
00:43:03 Tam je sever, tam je zima.
00:43:10 Babi, tam je západ, tam je strejda Pavel, viď?
00:43:50 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:43:54 Jano, nezlobte se, že jsem tady na vás... Dovolíte mi otázku?
00:44:00 Jedinou. A už se vás nebudu na nic ptát.
00:44:03 -Nikdy?
-Já totiž nevím, na čem jsem.
00:44:07 S paní Kociánovou není řeč a v domě se na to nechci...
00:44:12 Dal jsem tam dnes vymalovat a ona mi řekla, abych si nedělal škodu,
00:44:16 že to zaplatí, a nechal tam ty kosatce.
00:44:19 Že se jí syn vrátí. Prej už za tejden.
00:44:24 -A co chcete ode mě vědět?
-Vy už to víte?
00:44:34 To jste na mě čekal jenom proto?
00:44:40 Proč to udělal?
00:44:45 Našli v Praze u něj nějaké letáky.
00:44:50 Nechtěl říct, od koho to má. Ani mně. Asi kryl kamaráda.
00:44:59 Vyloučili ho. Nechal mi jen dopis, že dostuduje na Západě,
00:45:08 abych čekala, že se vrátí, až se to tu změní.
00:45:15 Vy jste čekala, že se to změní?
00:45:22 Já už dneska ani nevím na co.
00:45:26 Já jsem v tý době sloužil na hranicích, víte?
00:45:31 A o nikom z těch, co utíkali, si nedělám iluze.
00:45:37 O mně asi taky ne.
00:45:40 Chodila s klukem, který utek. A jistě o tom věděla.
00:45:44 Možná že chtěla utýct s ním.
00:45:50 Ale že jsem ho měla ráda, že mi bylo zle, to nikoho nezajímalo.
00:45:58 Co si kdo o vás myslel, to není tak důležitý,
00:46:01 jako co jste si myslela vy.
00:46:07 Jak dlouho jste spolu chodili?
00:46:11 Skoro 2 roky.
00:46:14 Tak za tu dobu jste ho musela dobře znát.
00:46:19 Pak jste se nemohla divit, že utekl a nedal vám ani sbohem.
00:46:27 A když jste se divila, tak to jste ho asi špatně znala.
00:46:34 Pak to byla nějaká divná láska.
00:46:40 Myslíte, že mi to časem nedošlo?
00:46:43 A proč tak dlouho čekáte?
00:46:48 Záleží vám na tom? Nebo vám jde o ten jeho pokoj?
00:46:54 (hvízdání)
00:47:36 První čas jsem u ní byla každý den.
00:47:41 Bylo mi tam líp než doma.
00:47:47 Pak už jsem tam chodila jen proto, aby nečekala sama.
00:47:53 A když se teď vrátí?
00:48:00 -Já už tomu nevěřím.
-Jak dlouho chcete takhle žít?
00:48:09 Já už musím domů. Dobrou noc.
00:48:14 -Jano?
-Ano?
00:48:16 -V kolik chodíte z tý školky?
-Vždyť to víte, ne?
00:48:33 (hvízdání)
00:48:47 Paní Kociánová, to jste nemusela, ráno mně to přijdou umejt.
00:49:03 A deset. Děkuji.
00:49:05 Prosím... 17.
00:49:14 23. Děkuju.
00:49:16 -Paní Kociánová.
-Dobrý den. Přišlo něco?
00:49:22 Já tu nejsem úředně. Přišel jsem se na vás podívat.
00:49:26 Pojďte se mnou.
00:49:34 Co budete pít? Mošt nebo režnou?
00:49:37 -Ale to nemusí být.
-Režnou, jo? Martičko!
00:49:42 -Jednu režnou.
-Prosím vás, pospíchám!
00:49:48 -Jen si to vyřiďte.
-Děkuju.
00:49:54 Byl jsem u nás v osobním, vyjednal jsem tam místo pro Pavla.
00:49:58 Jo?
00:50:02 -A řekl jste, pro koho to je?
-Vemou ho.
00:50:06 No, v kanceláři to hned nebude, ale hlavně že má něco pro začátek.
00:50:12 Zatím to nikomu neříkejte. Až se to dozví Jana...
00:50:19 Tak aby se to povedlo.
00:50:24 A přijďte dnes večer.
00:50:30 Jano!
00:50:42 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:50:44 -To jsou všecky vaše?
-No.
00:50:47 -Děti, jak se říká?
-Dobrý den.
00:50:50 Dobrý den.
00:50:53 Ahoj.
00:50:56 -Jakpak ti říkají?
-Anička Pažoutová. -Anička...
00:51:02 -Na shledanou.
-Na shledanou.
00:51:04 Můžu na vás počkat dneska večír?
00:51:07 Na shledanou. Zamávejte.
00:51:10 Na shledanou!
00:51:17 Martínku!
00:51:31 Ty nechceš se mnou dneska na procházku?
00:51:35 -Já už s tebou nesmím.
-A proč?
00:51:39 Já jsem s tebou zludračil a ty seš v tom Pramenu,
00:51:43 tak mě dají do školky.
00:52:06 Mám z toho jeho mlčení strach.
00:52:14 Minulej tejden se jich zase plno vrátilo.
00:52:17 Prej až z Ameriky a z Austrálie.
00:52:20 No vidíte. A on je kousek od hranic.
00:52:31 Proč neposlal po tom člověku aspoň pár řádků?!
00:52:36 Přes hranice je to riskantní.
00:52:42 Slyšela jsem, že když se lidi odtamtud chtěli vrátit,
00:52:45 přišli i o život.
00:52:48 Paní Kociánová, uvidíte, všechno dobře dopadne.
00:52:54 Než se nadějete, budete ho mít doma, bude si všeho víc vážit.
00:53:00 Hlavně vás.
00:53:03 Ten člověk už měl bejt tady. Říkal nejdýl za tejden.
00:53:54 (rádio)
00:53:58 Novotou poslední amnestie je to,
00:54:00 že se vztahuje i na československé uprchlíky,
00:54:03 kteří opustili Československo pod vlivem nepřátelské propagandy,
00:54:07 když se vrátí během 6 měsíců do ČSR...
00:54:11 S přihlédnutím na další výjimky zůstává amnestie jen platonickou.
00:54:16 Není ničím jiným než komunistickým propagačním tahem.
00:54:23 Režim vládnoucí dočasně v Československu
00:54:26 si takto nikdy nezíská srdce lidí, ani tehdy, když vyhlašuje amnestie.
00:54:31 Posloucháte hlas svobodného Československa...
00:54:41 (klepání)
00:54:46 -Pan Stach není doma?
-Nevím.
00:54:51 Nevíte...
00:54:53 Dobrou noc.
00:55:16 Nechoďte už dál. Dobrou noc.
00:55:19 Dobrou noc. Jano, můžu na vás zase zítra počkat?
00:55:26 -Dobrou noc, Tomáši.
-Dobrou noc.
00:56:36 -Dobrý večer, pane Stach.
-Dobrou noc.
00:58:17 -Dobrý den.
-Prosím vás, už šel Probošt?
00:58:57 -Prosím vás, není tu Janík?
-Kdo? -Janík!
00:58:59 Jo, je, moment!
00:59:07 Janík!
00:59:12 -Co je?
-Máš tu návštěvu!
00:59:15 Už vám něco přišlo?
00:59:19 Mně je divný, proč ten chlap shání informace, co se děje s navrátilci.
00:59:25 Když tady vyhlásili amnestii, tak tam jsme to věděli hned.
00:59:29 Oni nás tam zastrašovali, abysme se nevraceli, že nás tu zavřou.
00:59:34 -To říkal.-Ale kdo chtěl domů, tak za pár dní věděl, jak to je.
00:59:38 Na to tam nepotřebujou pana Jonáše.
00:59:45 Vždyť ho prověřovali.
00:59:48 Dostal prozatímní papíry, pracovní zařazení, tak co chce ještě vědět?
00:59:56 Když byl u mě, tak se ještě nepřihlásil.
01:00:01 Tak on se vůbec nepřihlásil?
01:00:05 Říkal, že musí dát dřív zprávu do lágru, že se můžou vrátit.
01:00:15 Paní Kociánová, já k vám večer přijdu, jo?
01:01:02 (cinkání klíčů)
01:01:30 -Paní Kociánová není doma.
-Já vím.
01:01:37 Stala se totiž taková věc...
01:01:43 -Mohl bych na chvíli s vámi?
-Prosím, pojďte dál.
01:02:05 Kdyby to nebylo poškozený, ani bych nevěděl, co jí doručuju.
01:02:15 Jsou to jeho klíče, taška, všecko...
01:02:23 Kdyby se dalo to psaní zapřít a říct jí,
01:02:26 že umřel na nějakou nemoc nebo nešťastnou náhodu...
01:02:37 Bude to asi jen kamarád Pavla Kociána.
01:02:42 Tam to musí vypadat.
01:02:45 Ale zabíjet lidi jenom proto, že chtějí domů?
01:02:51 Moc vědí. To se jim do jejich politiky nehodí.
01:03:01 Vy si o ní myslíte svý. Ale já to znám trošku jinak.
01:03:09 Tady scházel táta. Odešel od nich, kluk ještě nechodil do školy.
01:03:18 No jo, ženská má jenom srdce, a to ho kazilo.
01:03:26 Ona to dnes ví, a tím víc ji to trápí.
01:03:31 -Jak jí to chcete dát?
-Zítra to musím odevzdat podepsaný.
01:03:43 Ukažte.
01:04:09 (zpěv) Pásla ovečky v zeleném háječku,
01:04:16 pásla ovečky v černém lese.
01:04:23 Já na ni: dupy, dupy, dup.
01:04:27 Ona zas: cupy, cupy, cup.
01:04:32 Houfem, ovečky...
01:04:35 Jano!
01:04:37 Dobrý den.
01:04:39 Dobrý den.
01:04:42 Dneska mám do šesti.
01:04:47 -Děti, půjdeme ven na svačinu, ano?
-Ano!
01:04:50 Hezky se seřadíme a pochodujeme.
01:05:03 Pojďte dál.
01:05:08 Stalo se něco? Doma?
01:05:15 Tohle dneska přinesl Probošt.
01:05:20 Od Pavla?
01:05:33 To jsou moje dopisy.
01:06:10 Ona už to ví?
01:06:12 Ne.
01:06:38 Četl jste to?
01:06:48 Tomu byste nerozuměl.
01:06:52 Psala jsem něco jiného, než jsem si myslela.
01:06:59 Kdybych tenkrát věděla jak, utekla jsem asi za ním.
01:07:14 Dnes mi to připadá, jako by umřel někdo cizí.
01:07:45 -Musím jí to dát.
-Ne! Vy ne.
01:07:54 To musím já.
01:08:09 Běžte.
01:08:17 (prozpěvuje si)
01:08:47 (klepání)
01:09:10 Dobrý večer, pane Stach.
01:09:12 Dobrý večer.
01:09:16 Není doma.
01:09:30 Pojďte zatím ke mně.
01:10:00 -Vy kouříte?
-Někdy.
01:10:13 Dobrý večer. Máte tam návštěvu.
01:10:41 Myslíte, že když spálíte pár dopisů, že jí dáte dosmrti naději?
01:10:47 Jednou se to stejně doví.
01:11:07 (tlumené zvuky odvedle)
01:11:17 Já nemůžu. Nemůžu...
01:11:22 Jano, má vás ráda.
01:11:28 Jste jediná, koho má.
01:11:32 Prosím vás, řekněte jí to sám.
01:11:43 Jano?
01:11:48 Co tady děláš?
01:11:58 Každým dnem se Pavel vrátí.
01:12:06 Nečekej, nikdo tě nenutí.
01:12:10 Já to Pavlovi řeknu.
01:12:20 (klepání)
01:12:27 Paní Kociánová, to není tak, jak si myslíte.
01:12:32 Překážím vám. Můžete mě dát i vystěhovat.
01:12:37 Já jsem vám to přál, aby se váš syn vrátil.
01:12:40 A teď mu berete i Janu!
01:12:45 Tohle je taky jeho. Vemte si to!
01:12:50 Vemte si to! Všechno...
01:13:04 Já mám Janu rád.
01:13:10 Neberte mi Janu, prosím vás, aspoň dokud se Pavel nevrátí.
01:13:51 Jano!
01:13:56 Jano...
01:14:20 -Dobrý večer.
-Pane Jonáš!
01:14:24 Já myslela, že už nepřijdete, že se vám něco stalo.
01:14:31 Pojďte dál.
01:14:35 Posaďte se.
01:14:37 Nemohl jsem dřív. Kvůli repatriačnímu řízení.
01:14:41 A dozvěděl jste se něco? Našel jste známé?
01:14:45 Jenom dva. Jeden dělá číšníka a druhý je na Kladně v dolech.
01:14:51 -Je to všechno v pořádku.
-A co Pavel?
01:14:55 Dostal už od vás tu zprávu? Celý noci nespím.
01:15:00 -Nemyslím na nic jinýho.
-Nebojte se, všechno dobře dopadne.
01:15:06 -Ale musím tam zpátky.
-Kam? -Přes hranici.
01:15:11 Ztratil jsem spojení s Norimberkem. Měli jsme tam jednoho chlapíka,
01:15:16 spojku, měl dát zprávu do Valky, asi se s ním něco stalo.
01:15:22 -A jinak dát zprávu nemůžete?
-To by trvalo dlouho.
01:15:27 A mohlo by se to prozradit. Musím tam sám.
01:15:33 Mohl bych tu dva tři dny počkat? Přespal bych dole v tom krámku.
01:15:40 A to vážně nemůžou ve Valce dostat zprávu jinak než od vás?
01:15:46 -Naše úřady se přece o to starají.
-Paní Kociánová, vám není dobře.
01:15:54 -Vy máte horečku.
-Ne, nic mi není.
01:15:58 Mám jen strach, aby to dobře dopadlo.
01:16:05 Můžete mi dát prosím vás ten můj kufřík?
01:16:09 Ano, hned.
01:16:15 Je nějak těžký.
01:16:20 Vy mi nevěříte.
01:16:39 Léky. Co jste myslela, že tam mám?
01:16:52 Zapijte to, udělá vám to dobře.
01:16:59 Kdyby vám přišlo nevolno, je to výborná věc.
01:17:09 Nemáte prosím vás něco k jídlu, od rána jsem nejedl.
01:17:14 Mám tam jen vajíčka, ale já pro něco skočím.
01:17:17 Ne, nechoďte nikam,
01:17:19 umíchejte mi ty vajíčka, já je strašně rád.
01:17:24 Dobře.
01:18:02 -Koho hledáte?
-Tady... Děkuju.
01:18:16 Dobrý večer. Nezlobte se, že jdu tak pozdě.
01:18:19 Přemýšlel jsem o tom, ale s tím chlapem to není v pořádku.
01:18:29 To je pan Jonáš, byl s mým synem v lágru.
01:18:35 Pan Janík byl taky v západním Německu.
01:18:39 -Těší mě.
-Dobrý večer.
01:18:41 Vajíčka...
01:18:45 -Neznáme se odněkud?
-Nevzpomínám si.
01:18:54 -Už jste dlouho zpátky?
-Už čtvrtej měsíc.
01:19:00 -Vezmete si taky vajíčka a chleba s máslem? -Ne, musím hned jít.
01:19:06 Měl jsem ve Valce kamaráda. Nějaký Jarda Horký, neznal jste ho?
01:19:13 Horký? Je to možné. Nepamatuji se.
01:19:19 Pojďte jíst. Kdybych věděla, že přijdete,
01:19:23 tak jsem připravila něco lepšího.
01:19:32 Takovou hostinu jsme v lágru neměli, viďte?
01:19:39 Ten chleba báječně voní. Doma je doma.
01:19:47 Nebyl jste letos v květnu v Göttin?
01:19:52 Ne.
01:19:54 Pan Janík tam byl přes rok. Až u holandských hranic.
01:20:04 Děkuju.
01:20:06 -Posaďte se, pane Janík.
-Děkuju.
01:20:15 Přijeli tam po amnestii dva uličníci ze Svobodný Evropy.
01:20:19 Hustili do lidí, že amnestie je komunistickej humbuk
01:20:23 a že jediná záchrana pro nás je cizinecká legie nebo doly v Sársku.
01:20:28 To je strašný.
01:20:32 Hlavně že už to máte za sebou.
01:20:37 Teď ještě Pavel.
01:20:43 Vemte si aspoň trošku kávy.
01:20:47 -Už máte nový papíry?
-Ano, v Praze jsem dostal občanku.
01:21:02 Jonáš Vilém.
01:21:08 To vám šlo nějak rychle. Já čekal na legitimaci měsíc.
01:21:14 V Göttin jste se jmenoval Just.
01:21:18 Tady jste se tak představit nemohl, to chápu.
01:21:29 -Vy už jdete, pane Janík?
-Už musím, dobrou noc.
01:22:27 Příteli, počkejte!
01:22:32 Proč jste najednou tak z ničeho nic...
01:22:40 Tam v Göttin to bylo jinak, než si myslíte.
01:22:43 Pojďte, popovídáme si o tom. Kouříte?
01:23:13 (výstřel)
01:23:24 Co se stalo?
01:23:26 Prosím vás, běžte někdo pro Bezpečnost!
01:23:50 Rozejděte se, sem nikdo nesmí!
01:24:38 Paní Kociánová, někdo k vám šel, měl klíč od domu.
01:24:43 To byl on. Já to zavinila.
01:24:47 -Co se stalo?
-Zabil člověka.
01:24:53 Prosím vás, běžte pro pomoc, já ho tam zdržím.
01:24:59 Pojď.
01:25:17 -Proč jste ho zabil?
-Chtěl mě udat, zavinil si to sám.
01:25:22 Pavel věděl, proč sem jdete? On vás ke mně poslal?
01:25:26 Pusťte mě, nemám čas. Až se Pavel vrátí, všechno vám poví.
01:25:33 Kdyby se měl vrátit jako vy, ať už ho radši nikdy neuvidím.
01:25:38 Pusťte! Neblázněte!
01:25:49 Co to tam z vás udělali?
01:25:53 Chlapci, chlapci...
01:26:28 -(bušení na dveře)
-Otevřete, otevřete!
01:26:35 Už jsou tady.
01:26:39 (výstřel)
01:26:52 Co se to stalo?
01:27:06 Co to tam z nich udělali?
01:27:11 Co to tam z nich udělali...
01:27:18 Váš syn se chtěl vrátit.
01:27:36 Skryté titulky Marcela Wimmerová
01:27:39 Česká televize 2009
Píše se rok 1955 a vláda v Československu vyhlásila amnestii pro poválečné emigranty. Řada se jich vrátila ke svým rodinám, jen na mladého Pavla Kociána čeká jeho osamělá matka marně. Navzdory jejím protestům je v jejím bytě jako podnájemník ubytován montér Tomáš Stach. Na Pavlův návrat donedávna čekala i jeho snoubenka Jana, avšak ta již přestala doufat a navštěvuje paní Kociánovou jen ze soucitu. Jednou večer navštíví Kociánovou neznámý muž, který se představí jako Jonáš a tvrdí, že Pavla zná. Mladík se prý brzy vrátí. Ve skutečnosti však Pavel tragicky zahynul v uprchlickém táboře a Jonáš je tajný agent. Jako první se o Pavlově smrti dozví Tomáš Stach, který převezme poštovní zásilku s Pavlovými osobními věcmi…
Působivé psychologické drama režiséra Jiřího Krejčíka s vynikajícími herci v čele s Marií Vášovou vzniklo podle divadelní hry Františka Pavlíčka. Ta byla původně uváděna pod názvem Černá vlajka, autor ji však přepracoval a přejmenoval na Labyrint srdce. Vzhledem k době vzniku je třeba brát s odstupem pozadí příběhu, které se liší od skutečnosti. Emigranty, kteří se spolehli na komunistickou amnestii, po návratu čekalo vězení.
