Příběh váženého pražského advokáta dr. Františka Uhra a jeho pádu na dno. Český film (1937). Hrají: F. Smolík, H. Bušová, H. Vítová, J. Průcha, E. Fiala, V. Trégl, E. Kohout, F. Kreuzmann, L. Pešek a další. Scénář J. Neuberg, J. Mottl a J. Schmitt. Kamera J. Roth. Režie M. Cikán
00:02:14Ta rakouská monarchie na posledních nohách žije,
00:02:20kdekdo už ví, jak to dopadne.
00:02:24Že se jim to stejně jednou rozpadne.
00:02:34Rakousko do znaku svého dalo orla dvouhlavého,
00:02:40ale císař pán, ten ve zdraví svým národům vládne klidně bez hlavy!
00:02:49Mlčte!
00:02:53Slavná c. k. policie tuhle ránu nepřežije,
00:02:59až budeme ten rakouský řád z Prahy zpátky zas do Vídně vymetat.
00:03:08Jménem zákona vás zatýkám!
00:03:11Žaluji vás pro zločin urážky Jeho Veličenstva
00:03:16a pro přečin pobuřování proti úřadům a proti vládě...
00:03:22Žádám obžalovaného, aby soudu předložil text pobuřující písně.
00:03:26Lituji, slavný soude, ale už jsem ji zapomněl.
00:03:30Musíte si přece pamatovat, co jste zpíval.
00:03:34Pane státní návladní, obžalovaný Václav Šulc je básník
00:03:38a nemusí si pamatovat, co improvizoval.
00:03:41Ale musí si to pamatovat ten, kdo ho udal!
00:03:44-Pane svědku, můžete to opakovat?
-Já jsem si to, prosím, poznamenal.
00:03:50Bylo to něco jako "shnilá Vídeň",
00:03:54pak také, že nebudou císařové a králové.
00:03:58A když jsem ho zatýkal, tak se také dotkl Jeho Veličenstva.
00:04:03-Jakým způsobem?
-Urážlivým, prosím!
00:04:06Ale co řekl, to chci vědět!
00:04:08To se doslovně nepamatuji,
00:04:11protože mě někdo praštil do hlavy a narazil mi klobouk přes uši.
00:04:16-Jste přesvědčen, že se nemýlíte?
-To prosím rozhodně ne!
00:04:22Ticho! Ticho!
00:04:31Žaloba považuje svědectví pana Bendy od tajné policie za postačující.
00:04:36Ale mně nestačí! Slavný soude, obžalovaný dosud trestán nebyl.
00:04:41Ale svědek žaloby byl před přijetím do policejních služeb trestán.
00:04:46Čtyřikrát, naposledy před šesti lety, 1858, pro podvod.
00:04:52A měl by být teď trestán popáté pro křivé svědectví!
00:04:55Hanobením svědka nesmyjete vinu obžalovaného!
00:04:58Ale dokáži nicotnost obžaloby! A to svědci potvrdí!
00:05:04Jestli v tom Vašek zůstane, tak toho špicla uškrtím!
00:05:08Neměj strach, Mimi. Doktor Uher ho z toho vytáhne.
00:05:11Vždyť to jsou staří kamarádi. A prý spolu studovali.
00:05:16Svědek Kuranda Ferdinand.
00:05:28-No jo, vysoká šlechta má přednost.
-Jen aby tam neříkal nesmysly.
00:05:34Buď bez starosti. Dva dny jsem ho učil nazpaměť:
00:05:38"Nic jsem neslyšel, nic nevím, vůbec jsem tam nebyl."
00:05:44Jak to bylo? Pamatujete se?
00:05:47Na všechno, slavný soude.
00:05:49Nic nevím, nic jsem neslyšel a vůbec jsem tam nebyl.
00:05:56Stál ve dveřích Batalionu.
00:05:59To je vykřičené doupě v Platnéřské ulici.
00:06:03Schází se tam nejhorší sebranka z Prahy.
00:06:06Říkají si komuna a obžalovaný je jejich vůdcem.
00:06:10Pěkná kariéra bývalého studenta filozofie!
00:06:12-Jsem dosud zapsán na fakultě!
-Mluvte, až budete tázán!
00:06:15Pan státní návladní zná asi lidské neštěstí jen z trestního zákoníku.
00:06:21-Proto jsou chudáci u něho sebranka.
-Pokračujeme.
00:06:24Pane svědku, byl jste při tom,
00:06:27když se obžalovaný dopustil urážky Jeho Veličenstva?
00:06:32Při té urážce jsem byl, ale nepamatuji se,
00:06:35že by někdo urazil mého bratrance.
00:06:40O jakém bratranci to mluvíte?
00:06:43Jsem totiž levoboček. Můj otec, Ferdinand Dobrotivý,
00:06:47je strýcem našeho zeměpána, a ten je tudíž můj bratranec.
00:06:54Dost, to nám stačí.
00:06:58Prosím.
00:07:06A to je, slavný soude, svědek žaloby.
00:07:10Člověk, který byl už dvakrát v Kateřinkách.
00:07:13Chovali se ke mně s úctou, která mému rodu přísluší.
00:07:18Já věděla, že se bude chlubit tím svým c. k. původem.
00:07:21Svou povinnost jsem vykonal.
00:07:23Počkej, Ferdo, půjčíš mi kabát. Přece tam nepůjdu takhle.
00:07:29Žďárská Marie!
00:07:33Hele, naše Mimi. Ona to je docela obyčejná Marie.
00:07:45A budete svědčit. Před soudem musíte vypovídat naprostou pravdu,
00:07:51nic jiného než pravdu.
00:07:53Jinak byste se dopustila těžkého hříchu před Bohem
00:07:57a těžkého zločinu podvodu spáchaného křivým svědectvím,
00:08:01který se trestá až pětiletým žalářem.
00:08:04Neberte si tedy nic na svědomí.
00:08:43Milostpaní, jsem tak ráda, že jsem první, kdo vám gratuluje k svátku.
00:08:48Přeji vám, abyste byla hodně šťastná a vždycky tak krásná.
00:08:51Děkuji, Žofinko. Ty růže jsou od manžela?
00:08:54Ne, přinesl je sluha od pana oberlajtnanta.
00:09:01Pan doktor odešel ráno k soudu a říkal mi, abych vás nebudila.
00:09:41Tu kytici jsem obstaral a podle rozkazu odevzdal.
00:09:45Dobře.
00:09:47Dnes se vrátím pozdě.
00:09:51-A kdyby mě někdo hledal...
-Já vím, jako obyčejně.
00:09:54Když to bude hezká slečna, tak ji zdržím.
00:09:57Když to bude někdo s účtem, tak ho vyhodím.
00:09:59Máš moc řečí.
00:10:02-Dám tě zavřít, až budeš černý!
-Jako obyčejně.
00:10:08To není jasné. Výpověď svědka Beznosky se shoduje s tím,
00:10:12co jsme slyšeli od svědkyně Žďárské.
00:10:15-Nemám žádné jiné otázky.
-Výslech je skončen, můžete jít.
00:10:21Předvolejte jiného svědka!
00:10:23Slavná soudní tribuno...
00:10:27Co ještě chcete?
00:10:29Slavná soudní tribuno, jsem člověk potřebný a přespolní,
00:10:35proto bych prosil, aby mi bylo vyplaceno svědečné.
00:10:38Jak to přespolní? Vždyť bydlíte Na Františku.
00:10:42To souhlasí, ale já jsem měl být dnes v Unhošti.
00:10:46Mám tam vyhlídnutého bernardýna a musím ho vyměnit za špicla.
00:10:58Tak hleďte, abyste zmizel, nebo si vás tu nechám.
00:11:07Jste František Vondruška?
00:11:10Jsem Vondruška Frantík... Invalida s dekretem na flašinet.
00:11:18-Ale mám zažádáno o trafiku.
-Do toho nám nic není.
00:11:23A sundejte čepici, jste před soudem!
00:11:26Budete vyslechnut jako svědek. Musíte vypovídat jen pravdu.
00:11:32Kolikrát už jsem stál před soudem a vždycky mě zavřeli.
00:11:36Dnes jsem tu poprvé jako svědek, a byl bych tu zůstal zas.
00:11:42-Přede mnou měli respekt.
-Ty jsi Dobrotivý.
00:11:45Kdyby byl na pitomost kriminál, tak sedíš doživotně.
00:11:55To by byla kůžička do vestičky!
00:12:05Poslechněte, Vondruško, vy znáte obžalovaného Šulce dobře.
00:12:11Jaký je to člověk?
00:12:13Nejlepší chlap po feldmaršálovi Radeckém.
00:12:18Zlaté srdce, hlava studovaná. A za nás chudáky se nestydí.
00:12:25Je to pravda, nebo ne?
00:12:28Ticho, nebo dám vyklidit síň!
00:12:33Žaloba tvrdí, že obžalovaný veřejně urazil panovnický dům.
00:12:39-Byl jste při tom?
-Byl.
00:12:41-Slyšel jste to?
-Ne.
00:12:44-Jak je to možné?
-To je tak, slavný soude.
00:12:48V památné bitvě u Monte Capucina
00:12:51jsem přišel o pravý kotník a o levý bubínek.
00:12:55Za to jsem dostal medaili. A od té doby kulhám a nedoslýchám.
00:12:59-A proč nám to říkáte?
-Protože to nemuselo být.
00:13:03Kdyby levé křídlo nebylo zůstalo tak vzadu, tak to bylo dobré.
00:13:08-Mlčte! Už toho mám dost!
-Tak vypovídají svědkové.
00:13:12Děláte ze soudu šantán!
00:13:14Ta banda buřičů patří na lavici obžalovaných. Je to chamraď!
00:13:19Pane předsedo, to je bezdůvodné napadání svědků.
00:13:22Nemohu připustit takový způsob jednání.
00:13:25Zdá se, že pan poslanec doktor Uher
00:13:28s těmito podvratnými živly dokonce souhlasí!
00:13:30Možná, ale nikdy nemohu souhlasit se žalobou,
00:13:33která se zakládá na zbabělém udání placeného udavače!
00:13:36Máte snad strach, že vám tihle ubožáci rozbourají Rakousko?
00:13:56Pst, ticho, Pepíčku!
00:13:59-Jak to dopadlo Šu... Šulcovi?
-Nevím, ale stalo se něco horšího.
00:14:05Tady na chodbě se ztratila kočka.
00:14:09Mám strach, že by to mohlo být na nás. Koukej, hochu, jdi.
00:14:15Honzíčku, na, tady máš, vezmi si a jdi, raději hned.
00:14:28Jinak to nemohlo dopadnout,
00:14:31ale ode dneška si dej pozor na to, co říkáš. Policie o tobě ví.
00:14:39Pane doktore, mockrát vám děkujeme,
00:14:42že jste nám dostal toho jenerála z maléru.
00:14:46Himl batalion, to byla bitva jako v Itálii!
00:14:50To vám Batalion nikdy nezapomene.
00:14:58Děkuji, doktore, ale to víš...
00:15:01Nemluv hlouposti. Raději mi řekni, co chceš udělat a kam půjdeš.
00:15:05-Vždyť víš, kde na mne čekají.
-Ale tam nesmíš.
00:15:08Je to žumpa, ve které by ses utopil. Teď půjdeš se mnou.
00:15:12-Slíbil jsem ženě, že tě přivedu.
-Ne. -Copak jsi tomu už propadl?
00:15:17-Ne, ale...
-Tak proč to děláš?
00:15:19-To bys nikdy nepochopil.
-Nechci to tedy vědět.
00:15:23Chtěl bych, aby ses vrátil k pořádnému životu.
00:15:26Najdu ti nějaké zaměstnání a budeš bydlet u nás jako dřív.
00:15:30-Uděláš tím Anynce radost.
-Myslíš? Dobře, přijdu k vám.
00:16:10Miláčku můj.
00:16:14To je všechno, Franci?
00:16:23Ani nevíš, že mám dnes svátek.
00:16:28Panebože, docela jsem zapomněl.
00:16:31Na to už jsem si zvykla, že na mě zapomínáš.
00:16:37Tvůj bratranec je pozornější. Poslal mi krásnou kytici růží.
00:16:50Franci!
00:16:54A ty jsi věřila, že jsem zapomněl?
00:16:58Vždyť ani nevíš, co pro mě znamenáš, Anynko.
00:17:06Dnes jsem poznal, jak je život prázdný,
00:17:10když lidé nemají pro co žít.
00:17:14Nešťastný Šulc.
00:17:17-Byl odsouzen?
-Ne. -Tak proč jsi ho nepřivedl?
00:17:21Slíbil, že přijde. Šel se rozloučit s Batalionem.
00:17:40Tak a máme po jenerálovi.
00:17:45Já se mu nedivím, má pravdu. Každý kouká po něčem lepším.
00:18:02Nebreč, on se vrátí. Já to znám.
00:18:07Kdo jednou vlezl do téhle proklaté hospody, vždy ho to přitáhlo zpět.
00:18:13A jí se také nedivím.
00:18:17Když se k něčemu přilne, to se to pak těžko loučí.
00:18:20Viď, Pepíčku. To víš, ty můj kluku, tebe bych já nikdy nedal.
00:18:24Já to věděl. Kdo mezi nás nepatří, ten se mezi námi neudrží.
00:18:30Stará paní, ještě jednou Bordeaux. Lidi, já jsem taková hloupá nána.
00:18:38Vy jste na mě také nezapomněl.
00:18:45Hodně vás ten život změnil. Neměl jste tenkrát od nás odcházet.
00:18:50Neměl, byl bych aspoň dostudoval.
00:18:54Teď se u nás v Sobotce o mně říká, že jsem zkažený student.
00:18:59-Chudák máma, to ji nejvíc trápí.
-A co vás to tenkrát napadlo?
00:19:05Snad to nebylo pro nešťastnou lásku?
00:19:09Proč právě vy se mne ptáte?
00:19:12Nevěřím, že byste pro takovou hloupost lehkomyslně utrácel mládí.
00:19:16Ubližuješ mu, Karle. Šulc je hodný člověk a nadaný básník.
00:19:20Básničky. Kdo čte takové hlouposti?
00:19:24Tobě se protiví všechno, co nemá uniformu. A mně zase naopak.
00:19:29V tom si my dva nebudeme nikdy rozumět.
00:19:32-Jak dopadla zpověď ztraceného syna?
-Hříšník se dal na pokání.
00:19:37Jsi tedy přijat na milost. Pojď, hříšníku.
00:19:50Tak vidíš, všechno tu zůstalo, jak jsi to před dvěma lety opustil.
00:19:55Opravdu, všechno je na svém místě.
00:19:58-I ten tvůj pan bratranec.
-Dárek od Franciho mě překvapil.
00:20:03Ale dejte pozor, říká se, že perly znamenají slzy.
00:20:14A co tedy znamenají rudé růže?
00:20:19Anynka říká, že je Hojer někdy galantní až k smíchu.
00:20:24Ale já jsem rád, že jí dělá společníka.
00:20:27A není to nebezpečné?
00:20:29-Mladá, krásná paní...
-Blázníš?
00:20:33-Měla by tě slyšet.
-Dnes už nevěřím ani sám sobě.
00:20:37Z toho se dostaneš. V práci najdeš klid a novou chuť do života.
00:20:43-Zkusím to, snad to půjde.
-Snad? Řekni "jistě"!
00:20:47To by v tom byl čert, abys nedostudoval!
00:20:50Někdy už opravdu nevím, co mám dělat.
00:20:54Proč mi dáváte naději, když mě vzápětí odmítáte?
00:20:57Zapomínáte, Karle, že jsem vdaná.
00:21:01Hrajete si se mnou jako kočka s myší.
00:21:07Požádám o přeložení z Prahy.
00:21:09Ne, to nemusíte.
00:21:15Stačí, když budeme oba rozumní.
00:21:22Teď musíš zapomenout, co bylo, a myslet na to, co bude.
00:21:59Touha s beznadějí srdce nezahřejí.
00:22:10Dlouhým čekáním ztrácíš sílu, život vykolejí.
00:22:19I když hodně slevíš, štěstí neobjevíš.
00:22:29Toužíš po něčem bezútěšně, nikdo o tom neví.
00:22:40Nemám nic než to, co mám, nenaříkám, nezoufám.
00:22:50Zmizelo mi štěstí za horama a v nové už nedoufám.
00:23:00Nemám nic než touhu svou, modré nebe nad hlavou.
00:23:11Je to dost, protože zůstala mi vzpomínka na lásku tvou.
00:23:26Chci, abyste byl vždy elegantní, můj kavalíre.
00:23:31A co bude s placením? Už to dělá skoro čtyři zlatky.
00:23:36Vyrovnám svůj účet, jakmile obdržím apanáž.
00:23:39Jen aby to bylo! Nebo obdržíš vyhazov!
00:23:44Jmenuje se Pu... Puntík.
00:23:47Ten je dobrý, ale toho chrta pusť z hlavy. Toho zná celá Praha.
00:23:53Je neprodejný. A na pekáč taky není.
00:23:56Dej pokoj, vždyť je to samá kost.
00:23:59-Hochu zlatý, jdi, jdi, jdi...
-Tak já jdu, jdu, jdu.
00:24:03Mimi už zase zahání světobol.
00:24:06Teď zapírá a chce se smát,
00:24:09já neviděl jsem ženskou takto milovat!
00:24:14-Ale už ji to drží moc dlouho.
-Právě měsíc. Co odešel Šulc.
00:24:26Náhodou jste všichni vedle. Na Šulcovi už mi dávno nezáleží.
00:24:31-Jemu na tobě taky ne!
-Nech si to. Ty o Šulcovi nemluv.
00:24:36Jdi ty, nono...
00:24:44Tobě už na Šulcovi nezáleží, viď? Tak tohle my známe, holka zlatá.
00:24:53-Kdybych aspoň věděla, kde bydlí.
-Přece u doktora Uhra, na Kampě.
00:25:17Je to nejnovější vídeňská móda.
00:25:20Ušili jsme je přesně, jak jste si přála, paní doktorová.
00:25:24Ten půvab! To jsou šatičky!
00:25:29Krásné! Ale nejsou pro vdanou ženu příliš odvážné?
00:25:34My ženy se nesmíme ohlížet na to, co je a co není odvážné.
00:25:39Hlavně umět se líbit mužům, to je to nejdůležitější.
00:25:50Garde.
00:25:54Ztrácím dámu.
00:25:57Jedním neprozřetelným tahem ztratí člověk někdy všecko.
00:26:04Jak se vám líbím?
00:26:07-Báječné.
-Jsi opravdu půvabná, Anynko.
00:26:11Paničky budou závistí blednout, až se s tebou objevím na premiéře.
00:26:15Copak jsi zapomněla, že zítra odjíždím?
00:26:18-Mám přece v Rokycanech schůzi.
-Tak jednoduše nepojedeš.
00:26:21Nemohu, Anynko, je to můj volební okres.
00:26:26Já jsem se tak těšila...
00:26:29Tak uznej to. Karel bude tak laskav a do divadla tě vyprovodí.
00:26:34Já bohužel zítra také odjíždím.
00:26:37Dnes mi byla vyřízena žádost o přeložení.
00:26:40-Prosím tě, proč tak najednou?
-Praha mě přestala bavit.
00:27:26-Tak vy opravdu odjedete?
-Musím.
00:27:30Ne, prosím vás, řekněte proč?
00:27:34Poněvadž... poněvadž tě mám rád, zoufale rád.
00:27:43Karle!
00:27:58To je lotrovina, pane oberlajtnante!
00:28:07Copak je?
00:28:10Stojíte proti sobě jako dva kohouti.
00:28:14Nic, přemlouval jsem tvého pana bratrance, aby ještě neodcházel.
00:28:19-Spěcháš někam?
-Totiž... -Marně bys ho přemlouval.
00:28:23Má pro to jistě vážný důvod, že nás tak náhle opouští.
00:28:28Ano, musím se připravit k odjezdu.
00:28:34Řekni mi, co si ti dva vlastně udělali?
00:28:38Byla to jen maličkost.
00:28:40-Vlastně nic.
-No ovšem, stará bolest.
00:29:16-Co tady děláš, maličká?
-Čekám, až vyrostu.
00:29:19-Jsi docela pěkná žába.
-Vy jste taky pěkný.
00:29:24-Jdete od doktora Uhra?
-Proč? Znáš ho?
00:29:28Moc dobře. Od krajského soudu, když obhajoval Šulce.
00:29:32-Tak Šulce taky znáš?
-Jakpak by ne.
00:29:47Šulci, chci vás o něco poprosit.
00:29:51Snad si myslíte, že Hojer a já... Ne, ujišťuji vás.
00:29:56-Karel je přece Franciho bratranec.
-Tím hůře.
00:30:00Proboha vás prosím!
00:30:03Mne už se nemusíte bát. Nebudu překážet.
00:30:06Strach mějte z toho, do čeho se tak šíleně ženete.
00:30:15Šulci...
00:30:22Býval jste ke mně vždycky tak hodný.
00:30:25Protože... Dnes vám to mohu říci.
00:30:34Miloval jsem vás jako nikoho na světě.
00:30:38Toužil jsem po vás, a proto jsem tenkrát raději odešel.
00:30:43V mých očích jste byla světicí. Ani pohledem jsem se neprohřešil,
00:30:50protože jste byla žena mého přítele.
00:30:56Varuji vás. Nechte té nebezpečné hry, než bude pozdě.
00:31:01Sbohem.
00:31:20Proč nejdeš dál?
00:31:27Hm, docela pěkný byt.
00:31:40Vaše milá?
00:31:45To nech, na to nesahej!
00:31:48-Proč si neuděláš pohodlí?
-To nechte, na to nesahejte.
00:31:54-Děláš, jako bys přišla z kláštera.
-Mám nóbl vychování z Batalionu.
00:32:01Proto máš zájem o toho žebravého studenta!
00:32:05-Mám!
-Ale teď jsi tu se mnou!
00:32:07-Pusťte mne!
-Kočička ukazuje drápky.
00:32:09-Říkám ti, pusť mě!
-Nekřič, ať nemám v domě mrzutosti.
00:32:11Proč jsi sem tedy šla?
00:32:13Abych se něco dověděla o člověku, kterého mám ráda.
00:32:16Hezký párek, holka z ulice a špinavý povaleč.
00:32:20-Co jsi to řekl?
-Ven!
00:32:31Otevři! Otevři, slyšíš?
00:32:33Nekřič, ať nemáš v domě mrzutosti.
00:32:36-Otevři, nebo tě předám policii!
-Jen to zkus. Klíč máš v zámku!
00:33:07Na zdraví!
00:33:13-Tak co, ještě jednu, hoši?
-Ještě.
00:33:21-Ty jsi přeci přišel?
-Jen proto, abych se rozloučil.
00:33:28Jedu domů, do Sobotky.
00:33:32Domů, k mámě. Ty ještě můžeš, ale já?
00:33:41-Vzpomeneš si někdy na mě?
-Jistě.
00:33:45Viď, že nejsem tak špatná holka.
00:34:49Franci!
00:34:58Franci!
00:35:17Tobě je jedno, Franci, že zde budu celé dva dny samotná?
00:35:22Tak už mi to nevyčítej, Anynko.
00:35:26-Sbohem, pá.
-Sbohem, Franci.
00:35:35A až se přijde Karel rozloučit,
00:35:39vyřiď, že mu přeji hodně štěstí v novém působišti.
00:35:43-Pá, Anynko, na shledanou zítra.
-Na shledanou, Franci.
00:36:02Pane oberlajtnante, vstávejte,
00:36:05už je deset hodin a v devět máte být na velitelství!
00:36:08-Nedělej kravál a otevři!
-Nejde to, vždyť je zamknuto.
00:36:11-To vím! Tak odemkni!
-Já bych rád, ale čím?
00:36:14Dělej, nebo to vyrazím! Vždyť je klíč v zámku!
00:36:21Ty dromedáre.
00:36:25Na stole je dopis. Ten osobně doručíš, ale až odpoledne, rozumíš?
00:36:33Jako kdybych za to mohl.
00:36:47No jo, jako obyčejně.
00:37:26Zastavte!
00:37:29Stalo se něco?
00:37:31Prosím vás, obraťte a jeďte zpátky do Prahy!
00:38:16Milostivá paní, pan oberlajtnant přišel.
00:38:19Vyřiďte mu, že jsem nemocná, aby prominul.
00:38:22Ne, Žofinko, řekněte mu, aby počkal.
00:38:38Jak daleko máme ještě do Prahy?
00:38:41V hospodě ještě musím napájet koně, jsou unavení. Tak ještě dvě hodiny.
00:39:43Jé, pan doktor se vrátil?
00:39:50-Kde je má žena?
-Odešla s panem oberlajtnantem.
00:39:54-Kam?
-Přece do divadla.
00:40:00Hm, tak on neodjel.
00:40:04-Půjde pan doktor spát?
-Ne!
00:41:16-Kdo je?
-Otevři!
00:41:20Otevři!
00:41:27Co je? Co se ti stalo?
00:41:30Kde je má žena?
00:41:33Snad nemyslíš...
00:41:34Kde je?
00:41:36Jak já to mohu vědět?
00:42:10Padouchu.
00:42:17Vzal jsi mi všecko. Tady máš klíče od mého domova.
00:42:32Tak kam teď, vašnosti?
00:42:35Kam chcete.
00:42:39Třeba do toho Batalionu.
00:43:35Co bude libo?
00:43:39Čím posloužím, prosím?
00:43:46Tak co, vašnosti? Tak vašnosti, pojedeme ještě někam?
00:43:57Už nikam.
00:44:01Dobrou noc, vašnosti. Děkuji mockrát.
00:44:07Odpusťte, ale nejste vy poslanec doktor Uher?
00:45:15Ta naše ulice je věčně šedivá,
00:45:22den co den zní tu jen písnička truchlivá.
00:45:29Nikdo tu nepláče, nikdo se nesměje.
00:45:36Lidi tu ztratili poslední naděje.
00:45:47Do naší ulice sluníčko nepřijde,
00:45:55tam jednou večer zapadlo, nikdy už nevyjde.
00:46:02Kdyby tam někdy paprsek vnik, tak by ho vyhnal náš domovník.
00:46:09Po naší ulici chodí jen strážníci.
00:46:29Co máš na srdci?
00:46:32Poraďte mi, doktore. Včera mi řekli na komisařství,
00:46:35že mám jít z Prahy, nebo že mě pošlou pryč.
00:46:38-Snad by to bylo pro tebe lepší.
-Jen to ne.
00:46:41Naši si myslí, že jsem někde na pořádném místě.
00:46:43Táta by mě zabil, kdyby mě domů přivedl četník.
00:46:47-Nemohl byste mi opatřit domovské právo? -Děvenko, to není jen tak.
00:46:52Tak co mám dělat, aby mě pořád tak neštvali?
00:46:56Najdi si nějakého Pražáka a vdej se.
00:46:59Kdopak by si mě vzal, takovou holku?
00:47:03A pak, vždyť víte, koho mám ráda.
00:47:09To já znám, jak těžko se zapomíná.
00:47:24Lojzíku!
00:47:27Napsal jsem ti tu žádost na chudinský úřad.
00:47:31Musíš se dostat na čistý vzduch.
00:47:34-Tady by tě to zabilo.
-Snad už to nestojí za to.
00:47:38-Kolik je ti let?
-Sedmadvacet.
00:47:42-Kde ses narodil?
-Na Karlově.
00:47:46Na tajném oddělení.
00:47:49Aha, to jsi tedy obecní dítě, viď?
00:47:54Příslušný do Prahy, svobodný, náboženství...
00:48:02Mohamedán je přece taky člověk,
00:48:06i když střídá ženské jako já hospody.
00:48:08Ty neuživíš jednu ženskou, natož pak čtyři.
00:48:11To by bylo, aby čtyři ženské neuživily jednoho mohamedána.
00:48:17To bych si koupil 4 flašinety, Prahu bych rozdělil na 4 rajony,
00:48:23chodil bych vybírat a žil bych si jako Turek na trafice.
00:48:26A to si myslíš, že bych se na tebe ještě dřela?
00:48:30Taky neříkám, že bys byla mezi těmi čtyřmi.
00:48:34Vidíte toho hříšníka necitelného? Deset let už mi pije krev.
00:48:39Všechno, co vydělá, hned taky propije.
00:48:42Peru na něj, šiju na něj, prsty mám od harfy celé ubrnkané,
00:48:47abych uživila tuhle obludu ošklivou,
00:48:50a on si bude chtít hrát na mohamedána!
00:48:53Každý by si takové ženy vážil. Podívej se tamhle doktor Uher!
00:48:59I mlč, stará, dám ti všeho dost, jen co císař pán dá trafiku.
00:49:09-Jaká je to rodina!
-Bez původu, moje milá.
00:49:25Poslouchej, doktore, ty prý zas nemáš kde bydlet.
00:49:30-Kdo ti co říkal?
-To víš, ženské.
00:49:37Moje stará říkala, že bys zatím mohl bydlet u nás.
00:49:43Děkuji ti, ale se mnou si nedělejte starost, bydlím teď docela dobře.
00:49:49Jak chceš. Ale kdybys chtěl, u nás máš dveře otevřené.
00:49:55Já vím, ty jsi hodný chlap, Vondruško. Dobrou noc.
00:50:10To mi nejde do hlavy, to mi vůbec nejde do hlavy,
00:50:14jak docela obyčejná ženská může takovému mužskému zamotat hlavu.
00:50:20A co má dělat mohamedán, když ho oklame celý harém?
00:50:29-Co děláš, Honzíku?
-Večeřím.
00:50:32Tak mi dej taky jednoho utopence.
00:50:38-Pane doktore, dobrý večer.
-Dobrou noc, doktore.
00:50:43Takhle vypadá bývalý poslanec doktor Uher za necelý rok.
00:50:51Vidíš ty dva? Zas nějací noví tajní.
00:50:55Mně můžou všichni špiclové vlézt na záda.
00:50:58-Já se živím poctivě.
-Poctivě? Tak já jdu.
00:51:40Koukej už zhasnout, nebo nás odtud četníci vyženou.
00:51:57-Co je s Beznoskou?
-Chudák, už je tam.
00:52:03Prosím tě.
00:52:06A kdy umřel?
00:52:09Ale on neumřel. Je zavřený za toho ratlíka.
00:52:15-A kolik za něj dostal?
-Dva zlatý.
00:52:20-Ptám se tě, kolik dostal za něj?
-Aha. Dali mu dva týdny.
00:52:27Dva týdny? To jsem blázen. Za toho řeznického psa dostal tři dny.
00:52:35A za tak malého pejska mu dají čtrnáct dní?
00:52:39Copak to je nějaká spravedlnost? Čím menší pes, tím menší trest.
00:52:44Když oni páni u policie a u soudu se na velikost nedívají.
00:53:00Chrastítko, řekni mi, máš mě trošičku rád?
00:53:04Že tak mluvíš! Potřebuješ něco?
00:53:10Tak mě napadlo, že my dva bychom se vlastně měli vzít.
00:53:14-Proč si ze mě děláš blázny?
-Ne, myslím to vážně.
00:53:19Víš, potřebuji to kvůli příslušnosti.
00:53:23-To bude svatba jen naoko, viď?
-Uděláš to?
00:53:30Pro tebe všechno, Mimi. Ale Tondovi řekni, že se bereme z lásky.
00:53:36Proč zrovna Tondovi?
00:53:38Pořád mi říká, že jsem lazar, tak ať má vztek.
00:53:41-Mimi, co je s tebou?
-Už jdu.
00:53:44A s ničím si nedělej starosti, doktor Uher nám poradí.
00:54:44Ty jsi už vzhůru?
00:54:47Čekám na tebe, celou noc jsem nespala.
00:54:50-Já také ne.
-Proč chodíš domů až ráno?
00:54:54-Mlč a nezlob se.
-Nesahej na mne!
00:54:56Už toho mám dost.
00:54:58Tak proč nejdeš? Nikdo tě tady nedrží.
00:55:02Teď tě poznávám, když jsem ti obětovala včecko.
00:55:04-Styď se!
-Kdo se tě o to prosil?
00:55:08Každý z nás něco obětoval.
00:55:13A co já z toho mám? Věčně mi vyčítáš, co jsi pro mě udělala.
00:55:18Ale všechno jsi zavinila ty, ty sama! Zničila jsi mi kariéru!
00:55:50Pryč a pryč je všecko, pryč je má naděje.
00:56:00Já pláču jako děcko, co mně to prospěje?
00:56:11Přestalo slunko svítit, přestala láska má...
00:56:26Dost!
00:56:29To je ženich? Hraje tady jako o pohřbu, a má před veselkou.
00:56:36Pij, ať jsi silný!
00:56:42-Tondo, víš přece...
-Pij na zdraví!
00:56:45Nebo ti to naleju do krku, ty skrčku!
00:56:49Kdo se odvažuje lít tomu chudákovi ten jed do krku?
00:56:59On to tak nemyslel, pane doktore.
00:57:06Proč ti to udělal?
00:57:08Víš proč? Přece jsem ti říkal, že bude mít na mě zlost.
00:57:14Lojzíku...
00:57:17-Tohle si necháš líbit?
-Ale má pravdu.
00:57:25Ježíšmarjá, kdyby mě se tak někdo zastal, když jsem začal s pitím!
00:57:45Persiko!
00:58:24Dobrý večer, velectěná bído, tak už jsem tu zas!
00:58:31-Tak už tě pustili?
-Zavřít můžou, pustit musí!
00:58:37Jednu na dluh!
00:58:41Pozdravbůh, doktore!
00:58:43Horší je, když zavřou nevinného, jako mě.
00:58:49Když ti říkám, vůbec nic mi nedokázali,
00:58:53jen u mě našli kůži z toho pudla.
00:58:55Ale vím já, jak se mi najednou dostal do trouby?
00:58:58Budiž mu trouba teplá.
00:59:02U Beznosků pekli husu, štěkala jim z trouby,
00:59:07a když přišli policajti, našli v troubě... houby.
00:59:11Jdi ty, tady doktor zná paragrafy. Ať ti řekne, jestli je to krádež.
00:59:17Vždyť já za nic nemůžu.
00:59:19Jdu po ulici, na nic nemyslím, ničeho si nevšímám.
00:59:23Najednou vidím na zemi ležet provázek. Myslím si, dobrá šňůrka.
00:59:29Zdvihnu ji, a hajdy domů.
00:59:32Přijdu domů, chci uklidit šňůrku, a najednou koukám,
00:59:37na druhém konci provázku je uvázaný pes.
00:59:39To byl tenhle?
00:59:41Kdepak, s tímhle budou zase nové starosti.
00:59:44Ve... velké starosti.
00:59:47-To v tom budeš zase nevinně, viď?
-Asi. No určitě.
00:59:51Tu máš, Honzíku. Strč ho do pytle.
00:59:55Aby to zase nebylo na nás, nebo to bude nových 14 dní.
01:00:16-Co jsi mi chtěl?
-Není tam nějaký špicl? -Není.
01:00:21Ale nelez tam, zas by tam byl malér jako posledně.
01:00:25-To jsou řeči.
-Říkám ti, nelez tam!
01:00:28-My to nemáme rádi.
-Zmiz, tkaničko, než tě přetrhnu!
01:00:52Na světě je taková nespravedlivost. No řekni, doktore!
01:00:57Když člověk najde šňůrku a je na ní pes, tak je to nález, ne?
01:01:03Jsi nenapravitelný zloděj, Beznosko.
01:01:07Ale o to jsi lepší, že nezapíráš.
01:01:10Jiní se přetvařují a ukradnou člověku to poslední.
01:01:14No jo, je to pravda. Já bych si nejraději někdy nafackoval.
01:01:20Ale copak si můžu pomoct?
01:01:23Zatracená psí vášeň! Viď, Pepíčku?
01:02:00O čem nevíš, co se dozvíš a po čem si šlapeš.
01:02:07Tak o čem nevíš? No jo, kluk, a srdcový, ten ti jde pořád.
01:02:16Co se dozvíš?
01:02:20Kulový král. Nějaký starší pán ti jde do cesty.
01:02:29Ale budeš mít nějakou mrzutost.
01:02:33Máš tu nějakého dědu, ptal se po tobě.
01:02:36A po čem si šlapeš?
01:02:41Dítě zlaté, podívej se, zelený spodek. Nějaký pán od hudby.
01:02:51Čeká tě nějaká cesta. Vypadá to jako svatební.
01:03:12Tak co si dáme, mladý pane?
01:03:19Tatínku!
01:03:25Tak jsem tě přece našel, Márinko.
01:03:29Hledal jsem tě po celé Praze a vidím tě tady.
01:03:36-Ty jsi to dopracovala.
-Proboha živého! -Mlč!
01:03:40Nic mi neříkej. Teď vím, proč jsi psala, že se máš ve službě dobře.
01:03:47-Tatínku!
-Neříkej mi tak!
01:03:51Stydím se za tebe.
01:03:56Zapomeň, že jsi měla domov.
01:04:40Zmizelo mi štěstí za horami.
01:04:55Neplač, Miminko, ještě jsem tady já,
01:05:01a já ti od nikoho nenechám ubližovat.
01:05:04Už jsem si vyběhal křestní list. Podívej se!
01:05:08Ty můj ženichu!
01:05:13Policie!
01:05:32Stát! Nikdo ani hnout!
01:05:35Odkdy chodí policie na bezbranné ubožáky jako panstvo na zajíce?
01:05:42-Kde je Černý Kylián?
-Tamhle sedí!
01:06:21Lojzíku! Lojzíčku!
01:06:38Zabili ho!
01:06:49Mrtev.
01:07:02Křestní list Alois Chrastil. Už ho nebude potřebovat.
01:07:13On, chudák, bral tu svatbu tak vážně.
01:07:16Chudák Chrastítko, ještě před chvílí mi říkal,
01:07:21neplač, Miminko, ještě máš mě, už ti nikdo nebude ubližovat.
01:07:29Všichni pryč!
01:07:33Koukejte zmizet!
01:07:36Dejte ho do nemocnice.
01:07:39Tomu už nikdo nepomůže, pane inspektore.
01:07:42Zabili jste člověka, který nikomu neublížil.
01:07:45Kliďte se!
01:07:47Na tenhle zbabělý čin můžete být hrdi, vy drábové rakouské justice!
01:07:53-Co jsi zač, povaleči?
-Já?
01:08:00Já jsem juris utriusque doctor František Uher.
01:08:14Vina obžalovaného je prokázána
01:08:17a navrhuji, aby byl potrestán podle zákona.
01:08:21Chcete ještě něco říct na svou obhajobu?
01:08:27Ano.
01:08:30Mám právo jako člověk být pobouřen,
01:08:34když chudým a utiskovaným se veřejně děje něco nespravedlivého.
01:08:39Nemohl jsem stát na straně těch, kdož beztrestně zabíjejí.
01:08:43Bezohlednou perzekucí a karabáčem se bída ze světa nesprovodí.
01:08:50Pořádek se udrží ne násilím,
01:08:53ale rozumem a láskou člověka k člověku.
01:08:58Spravedlnost je základem státu.
01:09:03To je všechno, co jsem chtěl říci na svou obhajobu.
01:09:07Končím původní řízení. Soud se odebírá...
01:10:06Poslyšte rozsudek. Ve jménu Jeho Veličenstva, císaře a krále,
01:10:12obžalovaný doktor František Uher byl uznán vinným zločinu násilí...
01:10:20...jehož se dopustil tím, že se protivil vrchnosti,
01:10:25a odsuzuje se k těžkému žaláři na tři měsíce.
01:10:29Soud vzal v úvahu jako polehčující okolnost
01:10:34úplné doznání a dosavadní zachovalost obžalovaného.
01:10:43Pozdrav vás, doktore. Kde se tady berete?
01:10:47Tam se nedostanete. Od Lojzíkovy smrti je to zavřeno, čtyři měsíce.
01:11:14Pochválen Pan Ježíš Kristus.
01:11:19-Čekal jsem na vás dlouho, doktore.
-Vy mě znáte?
01:11:24Znám vás i váš život. Ale vy už se na mne nepamatujete.
01:11:30Před lety jsem vás oddával.
01:11:44Jo, to jsem byl ještě člověk.
01:11:49I sebenepatrnější člověk je stvořen k obrazu Božímu.
01:11:56Příteli, vidím, jak trpíte. Pojďte se mnou.
01:12:03-Myslím, že už je pozdě.
-Jen slaboch se nebrání.
01:12:09A vy jste podlehl první těžké zkoušce.
01:12:13Život vás unavil, ale nezoufejte. Pojďte, potřebujete si odpočinout.
01:12:58Je tohle hospoda, nebo hřbitov?
01:13:02Co se má dít? Je nás tu dva a půl a nálada jako po výprasku.
01:13:09To mohli tu hospodu taky nechat radši zavřenou.
01:13:16Chudák Pepíček, už je taky pryč.
01:13:21-Takový hodný pes.
-A či... či... čistotný!
01:13:25-To byl.
-A chy... chytrý. -To taky byl.
01:13:29-Jen mluvit.
-Jedeš! Pořád mi ho připomínej!
01:13:34-Co je s ním? Pošel, nebo co?
-Kdyby jen to. Já ho prodal.
01:13:40-Tak proč jsi ho prodával, moulo?
-Tomu ty nerozumíš.
01:13:44Ten byl prodaný nejmíň dvacetkrát a vždycky se mi za pár dní vrátil.
01:13:50Posledně přišel až z Roztok. I s boudou.
01:13:54-Jo, jo, i s boudou.
-Teď už je skoro tři týdny pryč.
01:13:59Takový podvodník koupí psa a myslí, že už je jeho.
01:14:04To ho, chudáka, zavřel v bytě, jinak by tu už dávno byl.
01:14:09Ba ne, už to tu není, jak to bývalo.
01:14:17Je to bída.
01:14:19Lojzík umřel, Šulc je u mámy,
01:14:22Tonda je zavřený a jenerála máme v klášteře.
01:14:27A člověk ani neví, jak se mu vede.
01:14:31Říkám vám, že se Uher do Batalionu nevrátí.
01:15:14-A na zdravíčko!
-Ať žije Batalion!
01:15:22U kanónu stál a pořád ládoval...
01:15:30Nebuď smutný.
01:15:33Já dostal dneska trafiku, a vy budete takhle smutní?
01:15:38Haló, mladá paní! Ještě jednu!
01:15:42My dostaneme tu trafiku?
01:15:45Jaképak "my", paničko, vždyť já jsem vás jaktěživ neviděl.
01:15:51Která vy jste?
01:15:53Slyšeli jste toho hříšníka jednoho?
01:15:56Deset let máme spolu známost, a vzít si mě nechce.
01:15:59A teď, když se dostane do majetku, mě najednou zapírá.
01:16:06Ale přijď ráno na kafe, já tě poženu!
01:16:10Taky ti řeknu, že tě neznám! Mohamedáne jeden opelichaný.
01:16:19-Harém se rozprchl.
-Ty bys ji vážně opustil?
01:16:24Kdepak, ona je baba jako kaprál, ale srdce má dobré.
01:16:59Hledala jste někoho?
01:17:01Doktora Uhra. Prosím vás, slečno, zavolejte ho.
01:17:04-Ten sem už přes rok nechodí.
-A nevíte, kde je?
01:17:11Vy jste jeho žena, ne?
01:17:15Ano, odjíždím nadobro z Prahy a chtěla bych se s ním rozloučit.
01:17:20Váš muž hraje varhany Na Karlově. Jděte se na něj podívat. Jděte!
01:17:33Aspoň uvidíte, jak jste ho zničila.
01:18:30Franci!
01:18:46Co ode mě chcete?
01:18:51Přišla jsem tě prosit, Franci, odpusť mi. Neměla bych nikdy klidu.
01:18:59Já vím, že jsem vinna. Prosím tě, odpusť mi!
01:19:09Tady, před tváří Boha, ti odpouštím. Ale neznám tě!
01:19:20Neznám tě!
01:20:06Jste v kostele, vzpamatujte se!
01:20:16Odpusťte.
01:20:42Vstávej! Musíš jít spát.
01:20:45Nech ho, člověče, jsem rád, že spí.
01:20:52-Co má v tom pytli?
-To neuhádnete.
01:20:56Lev to není, to vím.
01:20:59-Je to čuba?
-Nene, pe... pes.
01:21:02Říkám ti naposled, nepokradeš. Nechci s tím nic mít.
01:21:06-Jaká je to rasa?
-Je... je... jezevčík.
01:21:10-Honzíku, snad to není...
-Už jo.
01:21:15-Pepíček! Tak on se přece vrátil!
-Vrátil? Kdepak!
01:21:25-Tak jak jsi k němu přišel?
-Na balkoně u pána, co ho koupil.
01:21:31Vylezl jsem tam, vidím šňůrku. Povídám, dobrá šňůrka.
01:21:37Dal jsem ji do pytle. A teď koukám, na druhém konci je Pepíček!
01:21:44Ty můj kluku zlatý. Honzík je přece jen chytrý kluk, viď, Pepíčku!
01:21:57Mlčte, nechte pana herce mluvit!
01:22:00Velevážení smrtelníci, představuji vám věčného klauna světa.
01:22:07Přízrak bohatých a vysvoboditel chudých.
01:22:12Klaun, jemuž nikdo netleská,
01:22:16a přece věnuje svou přízeň bez rozdílů všem.
01:22:22Svatý Auguste!
01:22:28Přijela pro tebe císařská ekvipáž!
01:23:31Persiko! Proč utíkáte?
01:23:56Proč jste všichni tak smutní? Co se vám stalo?
01:24:02Nemám rád smutné lidi. Trápí vás něco?
01:24:10Pijte, v tom je zapomenutí. A ty hraj!
01:24:22Tak jakou, doktore? Tu vaši?
01:24:34Pryč a pryč je všecko, pryč je má naděje.
01:24:59Přestalo slunko svítit,
01:25:07přestala láska má.
01:25:14Bůh musí tě zatratit, žes byla nevěrná.
01:25:30Bůh musí tě zatratit, žes byla nevěrná.
01:25:56Co je vám, doktore? Bolí vás něco?
01:26:04Už nic.
01:26:07Nekřičte mi tady!
01:26:11Co tady strašíš?
01:26:13Nejelo tudy šestispřežení mé císařské ekvipáže?
01:26:18Jen aby pro tebe nepřijel selský vůz.
01:26:21Jdi se umýt, bláznivé strašidlo!
01:27:03Dopil jsem, kamarádi.
01:27:50Sbohem, Batalione. Sbohem, domove zapomenutých a nešťastných.
01:28:05Devět schodů nahoru, devět schodů dolů.
01:28:13Život nás postavil ke zdi. Už pro nás slunce nesvítí.
01:28:34Armáda chudých ohlašuje svůj příchod. Ticho!
01:28:43Ticho!
01:28:50Slyšíte? Blíží se vysvobození.
01:29:06Vysvobození...
01:29:15Proboha, co se vám stalo?
01:29:23Sbohem, kamarádi.
01:29:31Už to má za sebou.
01:29:59Proč si ze mě děláte blázny? Tam žádná ekvipáž není!
01:31:00Pryč a pryč je všecko, pryč je má naděje.
01:31:18Teď pláču jako děcko, co mně to prospěje?
01:31:57Skryté titulky Blažena Stráníková
Tragický životní příběh váženého pražského občana, právníka a poslance dr. Františka Uhra, který údajně vinou manželčiny nevěry začal pít, až skončil jako jeden z bědných společenských vyhoštěnců, byl mnohokrát literárně zpracován. Nejznámější verzi Uhrova pádu vytvořil Josef Hais-Týnecký v novele a divadelní hře Batalion. Právě po tomto zpracování dvakrát sáhli i filmoví tvůrci. Ještě v éře němého filmu to byl Přemysl Pražský, jehož film z roku 1927 dodnes udivuje filmovou invencí i obrazovým vyjádřením. Ve zvukové verzi Batalionu z roku 1937 již režisér Miroslav Cikán chmurnou a tísnivou atmosféru odlehčil svéráznými figurkami a do děje zařadil několik písniček. Herecké výkony Františka Smolíka, Františka Kreuzmanna, Jaroslava Průchy, Eduarda Kohouta a Emana Fialy jsou největší hodnotou tohoto filmu.
