Příběh váženého pražského advokáta dr. Františka Uhra a jeho pádu na dno. Český film (1937). Hrají: F. Smolík, H. Bušová, H. Vítová, J. Průcha, E. Fiala, V. Trégl, E. Kohout, F. Kreuzmann, L. Pešek a další. Scénář J. Neuberg, J. Mottl a J. Schmitt. Kamera J. Roth. Režie M. Cikán
00:02:14 Ta rakouská monarchie na posledních nohách žije,
00:02:20 kdekdo už ví, jak to dopadne.
00:02:24 Že se jim to stejně jednou rozpadne.
00:02:34 Rakousko do znaku svého dalo orla dvouhlavého,
00:02:40 ale císař pán, ten ve zdraví svým národům vládne klidně bez hlavy!
00:02:49 Mlčte!
00:02:53 Slavná c. k. policie tuhle ránu nepřežije,
00:02:59 až budeme ten rakouský řád z Prahy zpátky zas do Vídně vymetat.
00:03:08 Jménem zákona vás zatýkám!
00:03:11 Žaluji vás pro zločin urážky Jeho Veličenstva
00:03:16 a pro přečin pobuřování proti úřadům a proti vládě...
00:03:22 Žádám obžalovaného, aby soudu předložil text pobuřující písně.
00:03:26 Lituji, slavný soude, ale už jsem ji zapomněl.
00:03:30 Musíte si přece pamatovat, co jste zpíval.
00:03:34 Pane státní návladní, obžalovaný Václav Šulc je básník
00:03:38 a nemusí si pamatovat, co improvizoval.
00:03:41 Ale musí si to pamatovat ten, kdo ho udal!
00:03:44 -Pane svědku, můžete to opakovat?
-Já jsem si to, prosím, poznamenal.
00:03:50 Bylo to něco jako "shnilá Vídeň",
00:03:54 pak také, že nebudou císařové a králové.
00:03:58 A když jsem ho zatýkal, tak se také dotkl Jeho Veličenstva.
00:04:03 -Jakým způsobem?
-Urážlivým, prosím!
00:04:06 Ale co řekl, to chci vědět!
00:04:08 To se doslovně nepamatuji,
00:04:11 protože mě někdo praštil do hlavy a narazil mi klobouk přes uši.
00:04:16 -Jste přesvědčen, že se nemýlíte?
-To prosím rozhodně ne!
00:04:22 Ticho! Ticho!
00:04:31 Žaloba považuje svědectví pana Bendy od tajné policie za postačující.
00:04:36 Ale mně nestačí! Slavný soude, obžalovaný dosud trestán nebyl.
00:04:41 Ale svědek žaloby byl před přijetím do policejních služeb trestán.
00:04:46 Čtyřikrát, naposledy před šesti lety, 1858, pro podvod.
00:04:52 A měl by být teď trestán popáté pro křivé svědectví!
00:04:55 Hanobením svědka nesmyjete vinu obžalovaného!
00:04:58 Ale dokáži nicotnost obžaloby! A to svědci potvrdí!
00:05:04 Jestli v tom Vašek zůstane, tak toho špicla uškrtím!
00:05:08 Neměj strach, Mimi. Doktor Uher ho z toho vytáhne.
00:05:11 Vždyť to jsou staří kamarádi. A prý spolu studovali.
00:05:16 Svědek Kuranda Ferdinand.
00:05:28 -No jo, vysoká šlechta má přednost.
-Jen aby tam neříkal nesmysly.
00:05:34 Buď bez starosti. Dva dny jsem ho učil nazpaměť:
00:05:38 "Nic jsem neslyšel, nic nevím, vůbec jsem tam nebyl."
00:05:44 Jak to bylo? Pamatujete se?
00:05:47 Na všechno, slavný soude.
00:05:49 Nic nevím, nic jsem neslyšel a vůbec jsem tam nebyl.
00:05:56 Stál ve dveřích Batalionu.
00:05:59 To je vykřičené doupě v Platnéřské ulici.
00:06:03 Schází se tam nejhorší sebranka z Prahy.
00:06:06 Říkají si komuna a obžalovaný je jejich vůdcem.
00:06:10 Pěkná kariéra bývalého studenta filozofie!
00:06:12 -Jsem dosud zapsán na fakultě!
-Mluvte, až budete tázán!
00:06:15 Pan státní návladní zná asi lidské neštěstí jen z trestního zákoníku.
00:06:21 -Proto jsou chudáci u něho sebranka.
-Pokračujeme.
00:06:24 Pane svědku, byl jste při tom,
00:06:27 když se obžalovaný dopustil urážky Jeho Veličenstva?
00:06:32 Při té urážce jsem byl, ale nepamatuji se,
00:06:35 že by někdo urazil mého bratrance.
00:06:40 O jakém bratranci to mluvíte?
00:06:43 Jsem totiž levoboček. Můj otec, Ferdinand Dobrotivý,
00:06:47 je strýcem našeho zeměpána, a ten je tudíž můj bratranec.
00:06:54 Dost, to nám stačí.
00:06:58 Prosím.
00:07:06 A to je, slavný soude, svědek žaloby.
00:07:10 Člověk, který byl už dvakrát v Kateřinkách.
00:07:13 Chovali se ke mně s úctou, která mému rodu přísluší.
00:07:18 Já věděla, že se bude chlubit tím svým c. k. původem.
00:07:21 Svou povinnost jsem vykonal.
00:07:23 Počkej, Ferdo, půjčíš mi kabát. Přece tam nepůjdu takhle.
00:07:29 Žďárská Marie!
00:07:33 Hele, naše Mimi. Ona to je docela obyčejná Marie.
00:07:45 A budete svědčit. Před soudem musíte vypovídat naprostou pravdu,
00:07:51 nic jiného než pravdu.
00:07:53 Jinak byste se dopustila těžkého hříchu před Bohem
00:07:57 a těžkého zločinu podvodu spáchaného křivým svědectvím,
00:08:01 který se trestá až pětiletým žalářem.
00:08:04 Neberte si tedy nic na svědomí.
00:08:43 Milostpaní, jsem tak ráda, že jsem první, kdo vám gratuluje k svátku.
00:08:48 Přeji vám, abyste byla hodně šťastná a vždycky tak krásná.
00:08:51 Děkuji, Žofinko. Ty růže jsou od manžela?
00:08:54 Ne, přinesl je sluha od pana oberlajtnanta.
00:09:01 Pan doktor odešel ráno k soudu a říkal mi, abych vás nebudila.
00:09:41 Tu kytici jsem obstaral a podle rozkazu odevzdal.
00:09:45 Dobře.
00:09:47 Dnes se vrátím pozdě.
00:09:51 -A kdyby mě někdo hledal...
-Já vím, jako obyčejně.
00:09:54 Když to bude hezká slečna, tak ji zdržím.
00:09:57 Když to bude někdo s účtem, tak ho vyhodím.
00:09:59 Máš moc řečí.
00:10:02 -Dám tě zavřít, až budeš černý!
-Jako obyčejně.
00:10:08 To není jasné. Výpověď svědka Beznosky se shoduje s tím,
00:10:12 co jsme slyšeli od svědkyně Žďárské.
00:10:15 -Nemám žádné jiné otázky.
-Výslech je skončen, můžete jít.
00:10:21 Předvolejte jiného svědka!
00:10:23 Slavná soudní tribuno...
00:10:27 Co ještě chcete?
00:10:29 Slavná soudní tribuno, jsem člověk potřebný a přespolní,
00:10:35 proto bych prosil, aby mi bylo vyplaceno svědečné.
00:10:38 Jak to přespolní? Vždyť bydlíte Na Františku.
00:10:42 To souhlasí, ale já jsem měl být dnes v Unhošti.
00:10:46 Mám tam vyhlídnutého bernardýna a musím ho vyměnit za špicla.
00:10:58 Tak hleďte, abyste zmizel, nebo si vás tu nechám.
00:11:07 Jste František Vondruška?
00:11:10 Jsem Vondruška Frantík... Invalida s dekretem na flašinet.
00:11:18 -Ale mám zažádáno o trafiku.
-Do toho nám nic není.
00:11:23 A sundejte čepici, jste před soudem!
00:11:26 Budete vyslechnut jako svědek. Musíte vypovídat jen pravdu.
00:11:32 Kolikrát už jsem stál před soudem a vždycky mě zavřeli.
00:11:36 Dnes jsem tu poprvé jako svědek, a byl bych tu zůstal zas.
00:11:42 -Přede mnou měli respekt.
-Ty jsi Dobrotivý.
00:11:45 Kdyby byl na pitomost kriminál, tak sedíš doživotně.
00:11:55 To by byla kůžička do vestičky!
00:12:05 Poslechněte, Vondruško, vy znáte obžalovaného Šulce dobře.
00:12:11 Jaký je to člověk?
00:12:13 Nejlepší chlap po feldmaršálovi Radeckém.
00:12:18 Zlaté srdce, hlava studovaná. A za nás chudáky se nestydí.
00:12:25 Je to pravda, nebo ne?
00:12:28 Ticho, nebo dám vyklidit síň!
00:12:33 Žaloba tvrdí, že obžalovaný veřejně urazil panovnický dům.
00:12:39 -Byl jste při tom?
-Byl.
00:12:41 -Slyšel jste to?
-Ne.
00:12:44 -Jak je to možné?
-To je tak, slavný soude.
00:12:48 V památné bitvě u Monte Capucina
00:12:51 jsem přišel o pravý kotník a o levý bubínek.
00:12:55 Za to jsem dostal medaili. A od té doby kulhám a nedoslýchám.
00:12:59 -A proč nám to říkáte?
-Protože to nemuselo být.
00:13:03 Kdyby levé křídlo nebylo zůstalo tak vzadu, tak to bylo dobré.
00:13:08 -Mlčte! Už toho mám dost!
-Tak vypovídají svědkové.
00:13:12 Děláte ze soudu šantán!
00:13:14 Ta banda buřičů patří na lavici obžalovaných. Je to chamraď!
00:13:19 Pane předsedo, to je bezdůvodné napadání svědků.
00:13:22 Nemohu připustit takový způsob jednání.
00:13:25 Zdá se, že pan poslanec doktor Uher
00:13:28 s těmito podvratnými živly dokonce souhlasí!
00:13:30 Možná, ale nikdy nemohu souhlasit se žalobou,
00:13:33 která se zakládá na zbabělém udání placeného udavače!
00:13:36 Máte snad strach, že vám tihle ubožáci rozbourají Rakousko?
00:13:56 Pst, ticho, Pepíčku!
00:13:59 -Jak to dopadlo Šu... Šulcovi?
-Nevím, ale stalo se něco horšího.
00:14:05 Tady na chodbě se ztratila kočka.
00:14:09 Mám strach, že by to mohlo být na nás. Koukej, hochu, jdi.
00:14:15 Honzíčku, na, tady máš, vezmi si a jdi, raději hned.
00:14:28 Jinak to nemohlo dopadnout,
00:14:31 ale ode dneška si dej pozor na to, co říkáš. Policie o tobě ví.
00:14:39 Pane doktore, mockrát vám děkujeme,
00:14:42 že jste nám dostal toho jenerála z maléru.
00:14:46 Himl batalion, to byla bitva jako v Itálii!
00:14:50 To vám Batalion nikdy nezapomene.
00:14:58 Děkuji, doktore, ale to víš...
00:15:01 Nemluv hlouposti. Raději mi řekni, co chceš udělat a kam půjdeš.
00:15:05 -Vždyť víš, kde na mne čekají.
-Ale tam nesmíš.
00:15:08 Je to žumpa, ve které by ses utopil. Teď půjdeš se mnou.
00:15:12 -Slíbil jsem ženě, že tě přivedu.
-Ne. -Copak jsi tomu už propadl?
00:15:17 -Ne, ale...
-Tak proč to děláš?
00:15:19 -To bys nikdy nepochopil.
-Nechci to tedy vědět.
00:15:23 Chtěl bych, aby ses vrátil k pořádnému životu.
00:15:26 Najdu ti nějaké zaměstnání a budeš bydlet u nás jako dřív.
00:15:30 -Uděláš tím Anynce radost.
-Myslíš? Dobře, přijdu k vám.
00:16:10 Miláčku můj.
00:16:14 To je všechno, Franci?
00:16:23 Ani nevíš, že mám dnes svátek.
00:16:28 Panebože, docela jsem zapomněl.
00:16:31 Na to už jsem si zvykla, že na mě zapomínáš.
00:16:37 Tvůj bratranec je pozornější. Poslal mi krásnou kytici růží.
00:16:50 Franci!
00:16:54 A ty jsi věřila, že jsem zapomněl?
00:16:58 Vždyť ani nevíš, co pro mě znamenáš, Anynko.
00:17:06 Dnes jsem poznal, jak je život prázdný,
00:17:10 když lidé nemají pro co žít.
00:17:14 Nešťastný Šulc.
00:17:17 -Byl odsouzen?
-Ne. -Tak proč jsi ho nepřivedl?
00:17:21 Slíbil, že přijde. Šel se rozloučit s Batalionem.
00:17:40 Tak a máme po jenerálovi.
00:17:45 Já se mu nedivím, má pravdu. Každý kouká po něčem lepším.
00:18:02 Nebreč, on se vrátí. Já to znám.
00:18:07 Kdo jednou vlezl do téhle proklaté hospody, vždy ho to přitáhlo zpět.
00:18:13 A jí se také nedivím.
00:18:17 Když se k něčemu přilne, to se to pak těžko loučí.
00:18:20 Viď, Pepíčku. To víš, ty můj kluku, tebe bych já nikdy nedal.
00:18:24 Já to věděl. Kdo mezi nás nepatří, ten se mezi námi neudrží.
00:18:30 Stará paní, ještě jednou Bordeaux. Lidi, já jsem taková hloupá nána.
00:18:38 Vy jste na mě také nezapomněl.
00:18:45 Hodně vás ten život změnil. Neměl jste tenkrát od nás odcházet.
00:18:50 Neměl, byl bych aspoň dostudoval.
00:18:54 Teď se u nás v Sobotce o mně říká, že jsem zkažený student.
00:18:59 -Chudák máma, to ji nejvíc trápí.
-A co vás to tenkrát napadlo?
00:19:05 Snad to nebylo pro nešťastnou lásku?
00:19:09 Proč právě vy se mne ptáte?
00:19:12 Nevěřím, že byste pro takovou hloupost lehkomyslně utrácel mládí.
00:19:16 Ubližuješ mu, Karle. Šulc je hodný člověk a nadaný básník.
00:19:20 Básničky. Kdo čte takové hlouposti?
00:19:24 Tobě se protiví všechno, co nemá uniformu. A mně zase naopak.
00:19:29 V tom si my dva nebudeme nikdy rozumět.
00:19:32 -Jak dopadla zpověď ztraceného syna?
-Hříšník se dal na pokání.
00:19:37 Jsi tedy přijat na milost. Pojď, hříšníku.
00:19:50 Tak vidíš, všechno tu zůstalo, jak jsi to před dvěma lety opustil.
00:19:55 Opravdu, všechno je na svém místě.
00:19:58 -I ten tvůj pan bratranec.
-Dárek od Franciho mě překvapil.
00:20:03 Ale dejte pozor, říká se, že perly znamenají slzy.
00:20:14 A co tedy znamenají rudé růže?
00:20:19 Anynka říká, že je Hojer někdy galantní až k smíchu.
00:20:24 Ale já jsem rád, že jí dělá společníka.
00:20:27 A není to nebezpečné?
00:20:29 -Mladá, krásná paní...
-Blázníš?
00:20:33 -Měla by tě slyšet.
-Dnes už nevěřím ani sám sobě.
00:20:37 Z toho se dostaneš. V práci najdeš klid a novou chuť do života.
00:20:43 -Zkusím to, snad to půjde.
-Snad? Řekni "jistě"!
00:20:47 To by v tom byl čert, abys nedostudoval!
00:20:50 Někdy už opravdu nevím, co mám dělat.
00:20:54 Proč mi dáváte naději, když mě vzápětí odmítáte?
00:20:57 Zapomínáte, Karle, že jsem vdaná.
00:21:01 Hrajete si se mnou jako kočka s myší.
00:21:07 Požádám o přeložení z Prahy.
00:21:09 Ne, to nemusíte.
00:21:15 Stačí, když budeme oba rozumní.
00:21:22 Teď musíš zapomenout, co bylo, a myslet na to, co bude.
00:21:59 Touha s beznadějí srdce nezahřejí.
00:22:10 Dlouhým čekáním ztrácíš sílu, život vykolejí.
00:22:19 I když hodně slevíš, štěstí neobjevíš.
00:22:29 Toužíš po něčem bezútěšně, nikdo o tom neví.
00:22:40 Nemám nic než to, co mám, nenaříkám, nezoufám.
00:22:50 Zmizelo mi štěstí za horama a v nové už nedoufám.
00:23:00 Nemám nic než touhu svou, modré nebe nad hlavou.
00:23:11 Je to dost, protože zůstala mi vzpomínka na lásku tvou.
00:23:26 Chci, abyste byl vždy elegantní, můj kavalíre.
00:23:31 A co bude s placením? Už to dělá skoro čtyři zlatky.
00:23:36 Vyrovnám svůj účet, jakmile obdržím apanáž.
00:23:39 Jen aby to bylo! Nebo obdržíš vyhazov!
00:23:44 Jmenuje se Pu... Puntík.
00:23:47 Ten je dobrý, ale toho chrta pusť z hlavy. Toho zná celá Praha.
00:23:53 Je neprodejný. A na pekáč taky není.
00:23:56 Dej pokoj, vždyť je to samá kost.
00:23:59 -Hochu zlatý, jdi, jdi, jdi...
-Tak já jdu, jdu, jdu.
00:24:03 Mimi už zase zahání světobol.
00:24:06 Teď zapírá a chce se smát,
00:24:09 já neviděl jsem ženskou takto milovat!
00:24:14 -Ale už ji to drží moc dlouho.
-Právě měsíc. Co odešel Šulc.
00:24:26 Náhodou jste všichni vedle. Na Šulcovi už mi dávno nezáleží.
00:24:31 -Jemu na tobě taky ne!
-Nech si to. Ty o Šulcovi nemluv.
00:24:36 Jdi ty, nono...
00:24:44 Tobě už na Šulcovi nezáleží, viď? Tak tohle my známe, holka zlatá.
00:24:53 -Kdybych aspoň věděla, kde bydlí.
-Přece u doktora Uhra, na Kampě.
00:25:17 Je to nejnovější vídeňská móda.
00:25:20 Ušili jsme je přesně, jak jste si přála, paní doktorová.
00:25:24 Ten půvab! To jsou šatičky!
00:25:29 Krásné! Ale nejsou pro vdanou ženu příliš odvážné?
00:25:34 My ženy se nesmíme ohlížet na to, co je a co není odvážné.
00:25:39 Hlavně umět se líbit mužům, to je to nejdůležitější.
00:25:50 Garde.
00:25:54 Ztrácím dámu.
00:25:57 Jedním neprozřetelným tahem ztratí člověk někdy všecko.
00:26:04 Jak se vám líbím?
00:26:07 -Báječné.
-Jsi opravdu půvabná, Anynko.
00:26:11 Paničky budou závistí blednout, až se s tebou objevím na premiéře.
00:26:15 Copak jsi zapomněla, že zítra odjíždím?
00:26:18 -Mám přece v Rokycanech schůzi.
-Tak jednoduše nepojedeš.
00:26:21 Nemohu, Anynko, je to můj volební okres.
00:26:26 Já jsem se tak těšila...
00:26:29 Tak uznej to. Karel bude tak laskav a do divadla tě vyprovodí.
00:26:34 Já bohužel zítra také odjíždím.
00:26:37 Dnes mi byla vyřízena žádost o přeložení.
00:26:40 -Prosím tě, proč tak najednou?
-Praha mě přestala bavit.
00:27:26 -Tak vy opravdu odjedete?
-Musím.
00:27:30 Ne, prosím vás, řekněte proč?
00:27:34 Poněvadž... poněvadž tě mám rád, zoufale rád.
00:27:43 Karle!
00:27:58 To je lotrovina, pane oberlajtnante!
00:28:07 Copak je?
00:28:10 Stojíte proti sobě jako dva kohouti.
00:28:14 Nic, přemlouval jsem tvého pana bratrance, aby ještě neodcházel.
00:28:19 -Spěcháš někam?
-Totiž... -Marně bys ho přemlouval.
00:28:23 Má pro to jistě vážný důvod, že nás tak náhle opouští.
00:28:28 Ano, musím se připravit k odjezdu.
00:28:34 Řekni mi, co si ti dva vlastně udělali?
00:28:38 Byla to jen maličkost.
00:28:40 -Vlastně nic.
-No ovšem, stará bolest.
00:29:16 -Co tady děláš, maličká?
-Čekám, až vyrostu.
00:29:19 -Jsi docela pěkná žába.
-Vy jste taky pěkný.
00:29:24 -Jdete od doktora Uhra?
-Proč? Znáš ho?
00:29:28 Moc dobře. Od krajského soudu, když obhajoval Šulce.
00:29:32 -Tak Šulce taky znáš?
-Jakpak by ne.
00:29:47 Šulci, chci vás o něco poprosit.
00:29:51 Snad si myslíte, že Hojer a já... Ne, ujišťuji vás.
00:29:56 -Karel je přece Franciho bratranec.
-Tím hůře.
00:30:00 Proboha vás prosím!
00:30:03 Mne už se nemusíte bát. Nebudu překážet.
00:30:06 Strach mějte z toho, do čeho se tak šíleně ženete.
00:30:15 Šulci...
00:30:22 Býval jste ke mně vždycky tak hodný.
00:30:25 Protože... Dnes vám to mohu říci.
00:30:34 Miloval jsem vás jako nikoho na světě.
00:30:38 Toužil jsem po vás, a proto jsem tenkrát raději odešel.
00:30:43 V mých očích jste byla světicí. Ani pohledem jsem se neprohřešil,
00:30:50 protože jste byla žena mého přítele.
00:30:56 Varuji vás. Nechte té nebezpečné hry, než bude pozdě.
00:31:01 Sbohem.
00:31:20 Proč nejdeš dál?
00:31:27 Hm, docela pěkný byt.
00:31:40 Vaše milá?
00:31:45 To nech, na to nesahej!
00:31:48 -Proč si neuděláš pohodlí?
-To nechte, na to nesahejte.
00:31:54 -Děláš, jako bys přišla z kláštera.
-Mám nóbl vychování z Batalionu.
00:32:01 Proto máš zájem o toho žebravého studenta!
00:32:05 -Mám!
-Ale teď jsi tu se mnou!
00:32:07 -Pusťte mne!
-Kočička ukazuje drápky.
00:32:09 -Říkám ti, pusť mě!
-Nekřič, ať nemám v domě mrzutosti.
00:32:11 Proč jsi sem tedy šla?
00:32:13 Abych se něco dověděla o člověku, kterého mám ráda.
00:32:16 Hezký párek, holka z ulice a špinavý povaleč.
00:32:20 -Co jsi to řekl?
-Ven!
00:32:31 Otevři! Otevři, slyšíš?
00:32:33 Nekřič, ať nemáš v domě mrzutosti.
00:32:36 -Otevři, nebo tě předám policii!
-Jen to zkus. Klíč máš v zámku!
00:33:07 Na zdraví!
00:33:13 -Tak co, ještě jednu, hoši?
-Ještě.
00:33:21 -Ty jsi přeci přišel?
-Jen proto, abych se rozloučil.
00:33:28 Jedu domů, do Sobotky.
00:33:32 Domů, k mámě. Ty ještě můžeš, ale já?
00:33:41 -Vzpomeneš si někdy na mě?
-Jistě.
00:33:45 Viď, že nejsem tak špatná holka.
00:34:49 Franci!
00:34:58 Franci!
00:35:17 Tobě je jedno, Franci, že zde budu celé dva dny samotná?
00:35:22 Tak už mi to nevyčítej, Anynko.
00:35:26 -Sbohem, pá.
-Sbohem, Franci.
00:35:35 A až se přijde Karel rozloučit,
00:35:39 vyřiď, že mu přeji hodně štěstí v novém působišti.
00:35:43 -Pá, Anynko, na shledanou zítra.
-Na shledanou, Franci.
00:36:02 Pane oberlajtnante, vstávejte,
00:36:05 už je deset hodin a v devět máte být na velitelství!
00:36:08 -Nedělej kravál a otevři!
-Nejde to, vždyť je zamknuto.
00:36:11 -To vím! Tak odemkni!
-Já bych rád, ale čím?
00:36:14 Dělej, nebo to vyrazím! Vždyť je klíč v zámku!
00:36:21 Ty dromedáre.
00:36:25 Na stole je dopis. Ten osobně doručíš, ale až odpoledne, rozumíš?
00:36:33 Jako kdybych za to mohl.
00:36:47 No jo, jako obyčejně.
00:37:26 Zastavte!
00:37:29 Stalo se něco?
00:37:31 Prosím vás, obraťte a jeďte zpátky do Prahy!
00:38:16 Milostivá paní, pan oberlajtnant přišel.
00:38:19 Vyřiďte mu, že jsem nemocná, aby prominul.
00:38:22 Ne, Žofinko, řekněte mu, aby počkal.
00:38:38 Jak daleko máme ještě do Prahy?
00:38:41 V hospodě ještě musím napájet koně, jsou unavení. Tak ještě dvě hodiny.
00:39:43 Jé, pan doktor se vrátil?
00:39:50 -Kde je má žena?
-Odešla s panem oberlajtnantem.
00:39:54 -Kam?
-Přece do divadla.
00:40:00 Hm, tak on neodjel.
00:40:04 -Půjde pan doktor spát?
-Ne!
00:41:16 -Kdo je?
-Otevři!
00:41:20 Otevři!
00:41:27 Co je? Co se ti stalo?
00:41:30 Kde je má žena?
00:41:33 Snad nemyslíš...
00:41:34 Kde je?
00:41:36 Jak já to mohu vědět?
00:42:10 Padouchu.
00:42:17 Vzal jsi mi všecko. Tady máš klíče od mého domova.
00:42:32 Tak kam teď, vašnosti?
00:42:35 Kam chcete.
00:42:39 Třeba do toho Batalionu.
00:43:35 Co bude libo?
00:43:39 Čím posloužím, prosím?
00:43:46 Tak co, vašnosti? Tak vašnosti, pojedeme ještě někam?
00:43:57 Už nikam.
00:44:01 Dobrou noc, vašnosti. Děkuji mockrát.
00:44:07 Odpusťte, ale nejste vy poslanec doktor Uher?
00:45:15 Ta naše ulice je věčně šedivá,
00:45:22 den co den zní tu jen písnička truchlivá.
00:45:29 Nikdo tu nepláče, nikdo se nesměje.
00:45:36 Lidi tu ztratili poslední naděje.
00:45:47 Do naší ulice sluníčko nepřijde,
00:45:55 tam jednou večer zapadlo, nikdy už nevyjde.
00:46:02 Kdyby tam někdy paprsek vnik, tak by ho vyhnal náš domovník.
00:46:09 Po naší ulici chodí jen strážníci.
00:46:29 Co máš na srdci?
00:46:32 Poraďte mi, doktore. Včera mi řekli na komisařství,
00:46:35 že mám jít z Prahy, nebo že mě pošlou pryč.
00:46:38 -Snad by to bylo pro tebe lepší.
-Jen to ne.
00:46:41 Naši si myslí, že jsem někde na pořádném místě.
00:46:43 Táta by mě zabil, kdyby mě domů přivedl četník.
00:46:47 -Nemohl byste mi opatřit domovské právo? -Děvenko, to není jen tak.
00:46:52 Tak co mám dělat, aby mě pořád tak neštvali?
00:46:56 Najdi si nějakého Pražáka a vdej se.
00:46:59 Kdopak by si mě vzal, takovou holku?
00:47:03 A pak, vždyť víte, koho mám ráda.
00:47:09 To já znám, jak těžko se zapomíná.
00:47:24 Lojzíku!
00:47:27 Napsal jsem ti tu žádost na chudinský úřad.
00:47:31 Musíš se dostat na čistý vzduch.
00:47:34 -Tady by tě to zabilo.
-Snad už to nestojí za to.
00:47:38 -Kolik je ti let?
-Sedmadvacet.
00:47:42 -Kde ses narodil?
-Na Karlově.
00:47:46 Na tajném oddělení.
00:47:49 Aha, to jsi tedy obecní dítě, viď?
00:47:54 Příslušný do Prahy, svobodný, náboženství...
00:48:02 Mohamedán je přece taky člověk,
00:48:06 i když střídá ženské jako já hospody.
00:48:08 Ty neuživíš jednu ženskou, natož pak čtyři.
00:48:11 To by bylo, aby čtyři ženské neuživily jednoho mohamedána.
00:48:17 To bych si koupil 4 flašinety, Prahu bych rozdělil na 4 rajony,
00:48:23 chodil bych vybírat a žil bych si jako Turek na trafice.
00:48:26 A to si myslíš, že bych se na tebe ještě dřela?
00:48:30 Taky neříkám, že bys byla mezi těmi čtyřmi.
00:48:34 Vidíte toho hříšníka necitelného? Deset let už mi pije krev.
00:48:39 Všechno, co vydělá, hned taky propije.
00:48:42 Peru na něj, šiju na něj, prsty mám od harfy celé ubrnkané,
00:48:47 abych uživila tuhle obludu ošklivou,
00:48:50 a on si bude chtít hrát na mohamedána!
00:48:53 Každý by si takové ženy vážil. Podívej se tamhle doktor Uher!
00:48:59 I mlč, stará, dám ti všeho dost, jen co císař pán dá trafiku.
00:49:09 -Jaká je to rodina!
-Bez původu, moje milá.
00:49:25 Poslouchej, doktore, ty prý zas nemáš kde bydlet.
00:49:30 -Kdo ti co říkal?
-To víš, ženské.
00:49:37 Moje stará říkala, že bys zatím mohl bydlet u nás.
00:49:43 Děkuji ti, ale se mnou si nedělejte starost, bydlím teď docela dobře.
00:49:49 Jak chceš. Ale kdybys chtěl, u nás máš dveře otevřené.
00:49:55 Já vím, ty jsi hodný chlap, Vondruško. Dobrou noc.
00:50:10 To mi nejde do hlavy, to mi vůbec nejde do hlavy,
00:50:14 jak docela obyčejná ženská může takovému mužskému zamotat hlavu.
00:50:20 A co má dělat mohamedán, když ho oklame celý harém?
00:50:29 -Co děláš, Honzíku?
-Večeřím.
00:50:32 Tak mi dej taky jednoho utopence.
00:50:38 -Pane doktore, dobrý večer.
-Dobrou noc, doktore.
00:50:43 Takhle vypadá bývalý poslanec doktor Uher za necelý rok.
00:50:51 Vidíš ty dva? Zas nějací noví tajní.
00:50:55 Mně můžou všichni špiclové vlézt na záda.
00:50:58 -Já se živím poctivě.
-Poctivě? Tak já jdu.
00:51:40 Koukej už zhasnout, nebo nás odtud četníci vyženou.
00:51:57 -Co je s Beznoskou?
-Chudák, už je tam.
00:52:03 Prosím tě.
00:52:06 A kdy umřel?
00:52:09 Ale on neumřel. Je zavřený za toho ratlíka.
00:52:15 -A kolik za něj dostal?
-Dva zlatý.
00:52:20 -Ptám se tě, kolik dostal za něj?
-Aha. Dali mu dva týdny.
00:52:27 Dva týdny? To jsem blázen. Za toho řeznického psa dostal tři dny.
00:52:35 A za tak malého pejska mu dají čtrnáct dní?
00:52:39 Copak to je nějaká spravedlnost? Čím menší pes, tím menší trest.
00:52:44 Když oni páni u policie a u soudu se na velikost nedívají.
00:53:00 Chrastítko, řekni mi, máš mě trošičku rád?
00:53:04 Že tak mluvíš! Potřebuješ něco?
00:53:10 Tak mě napadlo, že my dva bychom se vlastně měli vzít.
00:53:14 -Proč si ze mě děláš blázny?
-Ne, myslím to vážně.
00:53:19 Víš, potřebuji to kvůli příslušnosti.
00:53:23 -To bude svatba jen naoko, viď?
-Uděláš to?
00:53:30 Pro tebe všechno, Mimi. Ale Tondovi řekni, že se bereme z lásky.
00:53:36 Proč zrovna Tondovi?
00:53:38 Pořád mi říká, že jsem lazar, tak ať má vztek.
00:53:41 -Mimi, co je s tebou?
-Už jdu.
00:53:44 A s ničím si nedělej starosti, doktor Uher nám poradí.
00:54:44 Ty jsi už vzhůru?
00:54:47 Čekám na tebe, celou noc jsem nespala.
00:54:50 -Já také ne.
-Proč chodíš domů až ráno?
00:54:54 -Mlč a nezlob se.
-Nesahej na mne!
00:54:56 Už toho mám dost.
00:54:58 Tak proč nejdeš? Nikdo tě tady nedrží.
00:55:02 Teď tě poznávám, když jsem ti obětovala včecko.
00:55:04 -Styď se!
-Kdo se tě o to prosil?
00:55:08 Každý z nás něco obětoval.
00:55:13 A co já z toho mám? Věčně mi vyčítáš, co jsi pro mě udělala.
00:55:18 Ale všechno jsi zavinila ty, ty sama! Zničila jsi mi kariéru!
00:55:50 Pryč a pryč je všecko, pryč je má naděje.
00:56:00 Já pláču jako děcko, co mně to prospěje?
00:56:11 Přestalo slunko svítit, přestala láska má...
00:56:26 Dost!
00:56:29 To je ženich? Hraje tady jako o pohřbu, a má před veselkou.
00:56:36 Pij, ať jsi silný!
00:56:42 -Tondo, víš přece...
-Pij na zdraví!
00:56:45 Nebo ti to naleju do krku, ty skrčku!
00:56:49 Kdo se odvažuje lít tomu chudákovi ten jed do krku?
00:56:59 On to tak nemyslel, pane doktore.
00:57:06 Proč ti to udělal?
00:57:08 Víš proč? Přece jsem ti říkal, že bude mít na mě zlost.
00:57:14 Lojzíku...
00:57:17 -Tohle si necháš líbit?
-Ale má pravdu.
00:57:25 Ježíšmarjá, kdyby mě se tak někdo zastal, když jsem začal s pitím!
00:57:45 Persiko!
00:58:24 Dobrý večer, velectěná bído, tak už jsem tu zas!
00:58:31 -Tak už tě pustili?
-Zavřít můžou, pustit musí!
00:58:37 Jednu na dluh!
00:58:41 Pozdravbůh, doktore!
00:58:43 Horší je, když zavřou nevinného, jako mě.
00:58:49 Když ti říkám, vůbec nic mi nedokázali,
00:58:53 jen u mě našli kůži z toho pudla.
00:58:55 Ale vím já, jak se mi najednou dostal do trouby?
00:58:58 Budiž mu trouba teplá.
00:59:02 U Beznosků pekli husu, štěkala jim z trouby,
00:59:07 a když přišli policajti, našli v troubě... houby.
00:59:11 Jdi ty, tady doktor zná paragrafy. Ať ti řekne, jestli je to krádež.
00:59:17 Vždyť já za nic nemůžu.
00:59:19 Jdu po ulici, na nic nemyslím, ničeho si nevšímám.
00:59:23 Najednou vidím na zemi ležet provázek. Myslím si, dobrá šňůrka.
00:59:29 Zdvihnu ji, a hajdy domů.
00:59:32 Přijdu domů, chci uklidit šňůrku, a najednou koukám,
00:59:37 na druhém konci provázku je uvázaný pes.
00:59:39 To byl tenhle?
00:59:41 Kdepak, s tímhle budou zase nové starosti.
00:59:44 Ve... velké starosti.
00:59:47 -To v tom budeš zase nevinně, viď?
-Asi. No určitě.
00:59:51 Tu máš, Honzíku. Strč ho do pytle.
00:59:55 Aby to zase nebylo na nás, nebo to bude nových 14 dní.
01:00:16 -Co jsi mi chtěl?
-Není tam nějaký špicl? -Není.
01:00:21 Ale nelez tam, zas by tam byl malér jako posledně.
01:00:25 -To jsou řeči.
-Říkám ti, nelez tam!
01:00:28 -My to nemáme rádi.
-Zmiz, tkaničko, než tě přetrhnu!
01:00:52 Na světě je taková nespravedlivost. No řekni, doktore!
01:00:57 Když člověk najde šňůrku a je na ní pes, tak je to nález, ne?
01:01:03 Jsi nenapravitelný zloděj, Beznosko.
01:01:07 Ale o to jsi lepší, že nezapíráš.
01:01:10 Jiní se přetvařují a ukradnou člověku to poslední.
01:01:14 No jo, je to pravda. Já bych si nejraději někdy nafackoval.
01:01:20 Ale copak si můžu pomoct?
01:01:23 Zatracená psí vášeň! Viď, Pepíčku?
01:02:00 O čem nevíš, co se dozvíš a po čem si šlapeš.
01:02:07 Tak o čem nevíš? No jo, kluk, a srdcový, ten ti jde pořád.
01:02:16 Co se dozvíš?
01:02:20 Kulový král. Nějaký starší pán ti jde do cesty.
01:02:29 Ale budeš mít nějakou mrzutost.
01:02:33 Máš tu nějakého dědu, ptal se po tobě.
01:02:36 A po čem si šlapeš?
01:02:41 Dítě zlaté, podívej se, zelený spodek. Nějaký pán od hudby.
01:02:51 Čeká tě nějaká cesta. Vypadá to jako svatební.
01:03:12 Tak co si dáme, mladý pane?
01:03:19 Tatínku!
01:03:25 Tak jsem tě přece našel, Márinko.
01:03:29 Hledal jsem tě po celé Praze a vidím tě tady.
01:03:36 -Ty jsi to dopracovala.
-Proboha živého! -Mlč!
01:03:40 Nic mi neříkej. Teď vím, proč jsi psala, že se máš ve službě dobře.
01:03:47 -Tatínku!
-Neříkej mi tak!
01:03:51 Stydím se za tebe.
01:03:56 Zapomeň, že jsi měla domov.
01:04:40 Zmizelo mi štěstí za horami.
01:04:55 Neplač, Miminko, ještě jsem tady já,
01:05:01 a já ti od nikoho nenechám ubližovat.
01:05:04 Už jsem si vyběhal křestní list. Podívej se!
01:05:08 Ty můj ženichu!
01:05:13 Policie!
01:05:32 Stát! Nikdo ani hnout!
01:05:35 Odkdy chodí policie na bezbranné ubožáky jako panstvo na zajíce?
01:05:42 -Kde je Černý Kylián?
-Tamhle sedí!
01:06:21 Lojzíku! Lojzíčku!
01:06:38 Zabili ho!
01:06:49 Mrtev.
01:07:02 Křestní list Alois Chrastil. Už ho nebude potřebovat.
01:07:13 On, chudák, bral tu svatbu tak vážně.
01:07:16 Chudák Chrastítko, ještě před chvílí mi říkal,
01:07:21 neplač, Miminko, ještě máš mě, už ti nikdo nebude ubližovat.
01:07:29 Všichni pryč!
01:07:33 Koukejte zmizet!
01:07:36 Dejte ho do nemocnice.
01:07:39 Tomu už nikdo nepomůže, pane inspektore.
01:07:42 Zabili jste člověka, který nikomu neublížil.
01:07:45 Kliďte se!
01:07:47 Na tenhle zbabělý čin můžete být hrdi, vy drábové rakouské justice!
01:07:53 -Co jsi zač, povaleči?
-Já?
01:08:00 Já jsem juris utriusque doctor František Uher.
01:08:14 Vina obžalovaného je prokázána
01:08:17 a navrhuji, aby byl potrestán podle zákona.
01:08:21 Chcete ještě něco říct na svou obhajobu?
01:08:27 Ano.
01:08:30 Mám právo jako člověk být pobouřen,
01:08:34 když chudým a utiskovaným se veřejně děje něco nespravedlivého.
01:08:39 Nemohl jsem stát na straně těch, kdož beztrestně zabíjejí.
01:08:43 Bezohlednou perzekucí a karabáčem se bída ze světa nesprovodí.
01:08:50 Pořádek se udrží ne násilím,
01:08:53 ale rozumem a láskou člověka k člověku.
01:08:58 Spravedlnost je základem státu.
01:09:03 To je všechno, co jsem chtěl říci na svou obhajobu.
01:09:07 Končím původní řízení. Soud se odebírá...
01:10:06 Poslyšte rozsudek. Ve jménu Jeho Veličenstva, císaře a krále,
01:10:12 obžalovaný doktor František Uher byl uznán vinným zločinu násilí...
01:10:20 ...jehož se dopustil tím, že se protivil vrchnosti,
01:10:25 a odsuzuje se k těžkému žaláři na tři měsíce.
01:10:29 Soud vzal v úvahu jako polehčující okolnost
01:10:34 úplné doznání a dosavadní zachovalost obžalovaného.
01:10:43 Pozdrav vás, doktore. Kde se tady berete?
01:10:47 Tam se nedostanete. Od Lojzíkovy smrti je to zavřeno, čtyři měsíce.
01:11:14 Pochválen Pan Ježíš Kristus.
01:11:19 -Čekal jsem na vás dlouho, doktore.
-Vy mě znáte?
01:11:24 Znám vás i váš život. Ale vy už se na mne nepamatujete.
01:11:30 Před lety jsem vás oddával.
01:11:44 Jo, to jsem byl ještě člověk.
01:11:49 I sebenepatrnější člověk je stvořen k obrazu Božímu.
01:11:56 Příteli, vidím, jak trpíte. Pojďte se mnou.
01:12:03 -Myslím, že už je pozdě.
-Jen slaboch se nebrání.
01:12:09 A vy jste podlehl první těžké zkoušce.
01:12:13 Život vás unavil, ale nezoufejte. Pojďte, potřebujete si odpočinout.
01:12:58 Je tohle hospoda, nebo hřbitov?
01:13:02 Co se má dít? Je nás tu dva a půl a nálada jako po výprasku.
01:13:09 To mohli tu hospodu taky nechat radši zavřenou.
01:13:16 Chudák Pepíček, už je taky pryč.
01:13:21 -Takový hodný pes.
-A či... či... čistotný!
01:13:25 -To byl.
-A chy... chytrý. -To taky byl.
01:13:29 -Jen mluvit.
-Jedeš! Pořád mi ho připomínej!
01:13:34 -Co je s ním? Pošel, nebo co?
-Kdyby jen to. Já ho prodal.
01:13:40 -Tak proč jsi ho prodával, moulo?
-Tomu ty nerozumíš.
01:13:44 Ten byl prodaný nejmíň dvacetkrát a vždycky se mi za pár dní vrátil.
01:13:50 Posledně přišel až z Roztok. I s boudou.
01:13:54 -Jo, jo, i s boudou.
-Teď už je skoro tři týdny pryč.
01:13:59 Takový podvodník koupí psa a myslí, že už je jeho.
01:14:04 To ho, chudáka, zavřel v bytě, jinak by tu už dávno byl.
01:14:09 Ba ne, už to tu není, jak to bývalo.
01:14:17 Je to bída.
01:14:19 Lojzík umřel, Šulc je u mámy,
01:14:22 Tonda je zavřený a jenerála máme v klášteře.
01:14:27 A člověk ani neví, jak se mu vede.
01:14:31 Říkám vám, že se Uher do Batalionu nevrátí.
01:15:14 -A na zdravíčko!
-Ať žije Batalion!
01:15:22 U kanónu stál a pořád ládoval...
01:15:30 Nebuď smutný.
01:15:33 Já dostal dneska trafiku, a vy budete takhle smutní?
01:15:38 Haló, mladá paní! Ještě jednu!
01:15:42 My dostaneme tu trafiku?
01:15:45 Jaképak "my", paničko, vždyť já jsem vás jaktěživ neviděl.
01:15:51 Která vy jste?
01:15:53 Slyšeli jste toho hříšníka jednoho?
01:15:56 Deset let máme spolu známost, a vzít si mě nechce.
01:15:59 A teď, když se dostane do majetku, mě najednou zapírá.
01:16:06 Ale přijď ráno na kafe, já tě poženu!
01:16:10 Taky ti řeknu, že tě neznám! Mohamedáne jeden opelichaný.
01:16:19 -Harém se rozprchl.
-Ty bys ji vážně opustil?
01:16:24 Kdepak, ona je baba jako kaprál, ale srdce má dobré.
01:16:59 Hledala jste někoho?
01:17:01 Doktora Uhra. Prosím vás, slečno, zavolejte ho.
01:17:04 -Ten sem už přes rok nechodí.
-A nevíte, kde je?
01:17:11 Vy jste jeho žena, ne?
01:17:15 Ano, odjíždím nadobro z Prahy a chtěla bych se s ním rozloučit.
01:17:20 Váš muž hraje varhany Na Karlově. Jděte se na něj podívat. Jděte!
01:17:33 Aspoň uvidíte, jak jste ho zničila.
01:18:30 Franci!
01:18:46 Co ode mě chcete?
01:18:51 Přišla jsem tě prosit, Franci, odpusť mi. Neměla bych nikdy klidu.
01:18:59 Já vím, že jsem vinna. Prosím tě, odpusť mi!
01:19:09 Tady, před tváří Boha, ti odpouštím. Ale neznám tě!
01:19:20 Neznám tě!
01:20:06 Jste v kostele, vzpamatujte se!
01:20:16 Odpusťte.
01:20:42 Vstávej! Musíš jít spát.
01:20:45 Nech ho, člověče, jsem rád, že spí.
01:20:52 -Co má v tom pytli?
-To neuhádnete.
01:20:56 Lev to není, to vím.
01:20:59 -Je to čuba?
-Nene, pe... pes.
01:21:02 Říkám ti naposled, nepokradeš. Nechci s tím nic mít.
01:21:06 -Jaká je to rasa?
-Je... je... jezevčík.
01:21:10 -Honzíku, snad to není...
-Už jo.
01:21:15 -Pepíček! Tak on se přece vrátil!
-Vrátil? Kdepak!
01:21:25 -Tak jak jsi k němu přišel?
-Na balkoně u pána, co ho koupil.
01:21:31 Vylezl jsem tam, vidím šňůrku. Povídám, dobrá šňůrka.
01:21:37 Dal jsem ji do pytle. A teď koukám, na druhém konci je Pepíček!
01:21:44 Ty můj kluku zlatý. Honzík je přece jen chytrý kluk, viď, Pepíčku!
01:21:57 Mlčte, nechte pana herce mluvit!
01:22:00 Velevážení smrtelníci, představuji vám věčného klauna světa.
01:22:07 Přízrak bohatých a vysvoboditel chudých.
01:22:12 Klaun, jemuž nikdo netleská,
01:22:16 a přece věnuje svou přízeň bez rozdílů všem.
01:22:22 Svatý Auguste!
01:22:28 Přijela pro tebe císařská ekvipáž!
01:23:31 Persiko! Proč utíkáte?
01:23:56 Proč jste všichni tak smutní? Co se vám stalo?
01:24:02 Nemám rád smutné lidi. Trápí vás něco?
01:24:10 Pijte, v tom je zapomenutí. A ty hraj!
01:24:22 Tak jakou, doktore? Tu vaši?
01:24:34 Pryč a pryč je všecko, pryč je má naděje.
01:24:59 Přestalo slunko svítit,
01:25:07 přestala láska má.
01:25:14 Bůh musí tě zatratit, žes byla nevěrná.
01:25:30 Bůh musí tě zatratit, žes byla nevěrná.
01:25:56 Co je vám, doktore? Bolí vás něco?
01:26:04 Už nic.
01:26:07 Nekřičte mi tady!
01:26:11 Co tady strašíš?
01:26:13 Nejelo tudy šestispřežení mé císařské ekvipáže?
01:26:18 Jen aby pro tebe nepřijel selský vůz.
01:26:21 Jdi se umýt, bláznivé strašidlo!
01:27:03 Dopil jsem, kamarádi.
01:27:50 Sbohem, Batalione. Sbohem, domove zapomenutých a nešťastných.
01:28:05 Devět schodů nahoru, devět schodů dolů.
01:28:13 Život nás postavil ke zdi. Už pro nás slunce nesvítí.
01:28:34 Armáda chudých ohlašuje svůj příchod. Ticho!
01:28:43 Ticho!
01:28:50 Slyšíte? Blíží se vysvobození.
01:29:06 Vysvobození...
01:29:15 Proboha, co se vám stalo?
01:29:23 Sbohem, kamarádi.
01:29:31 Už to má za sebou.
01:29:59 Proč si ze mě děláte blázny? Tam žádná ekvipáž není!
01:31:00 Pryč a pryč je všecko, pryč je má naděje.
01:31:18 Teď pláču jako děcko, co mně to prospěje?
01:31:57 Skryté titulky Blažena Stráníková
Tragický životní příběh váženého pražského občana, právníka a poslance dr. Františka Uhra, který údajně vinou manželčiny nevěry začal pít, až skončil jako jeden z bědných společenských vyhoštěnců, byl mnohokrát literárně zpracován. Nejznámější verzi Uhrova pádu vytvořil Josef Hais-Týnecký v novele a divadelní hře Batalion. Právě po tomto zpracování dvakrát sáhli i filmoví tvůrci. Ještě v éře němého filmu to byl Přemysl Pražský, jehož film z roku 1927 dodnes udivuje filmovou invencí i obrazovým vyjádřením. Ve zvukové verzi Batalionu z roku 1937 již režisér Miroslav Cikán chmurnou a tísnivou atmosféru odlehčil svéráznými figurkami a do děje zařadil několik písniček. Herecké výkony Františka Smolíka, Františka Kreuzmanna, Jaroslava Průchy, Eduarda Kohouta a Emana Fialy jsou největší hodnotou tohoto filmu.
