… a kde má každý lidskou tvář. Český film (1961). Hrají: Z. Fišárková, M. Myslíková, J. Tichá, K. Hlušička, B. Vrbský, M. Waltrová, J. Pohan, L. Munzar, V. Besser, G. Vránová a další. Scénář V. Krška a J. Cirkl. Kamera J. Illík. Režie V. Krška
00:00:02 Česká televize uvádí
00:00:34 ZVUK HARMONIKY
00:00:56 PLÁČ A ODBÍJENÍ
00:01:17 PŘIJÍŽDĚJÍCÍ VLAK
00:01:55 PÍŠŤALKA A HOUKÁNÍ VLAKU
00:02:01 Lenko!
00:02:04 Lenko!!!
00:02:10 Lenko! Vrať se!
00:02:30 UPLIVNUTÍ
00:02:54 HLAS: Lenko, vrať se. Lenko, Lenko.
00:02:58 Prokristapána, co tě to napadlo? Ne, ne!
00:03:02 Jdi si tedy! Beztak jsi tu byla vždycky cizí.
00:03:06 Utejrali jste mě! Všichni. Všichni!
00:03:10 -Lístek, prosím! To se to najednou zatočilo,
00:03:15 viďte, slečinko? To nic. Dojedou kus cesty
00:03:19 a pošlou je zase zpátky. Kdopak by si dnes kazil život?
00:03:26 FOUKACÍ HARMONIKA
00:03:28 -Slečno? Nechcete si k nám přisednout?
00:03:31 Ne, děkuju. To je škoda, bylo by vám veseleji.
00:03:35 Až jindy. Á, kdoví, jaký to jindy bude!
00:03:39 HARMONIKA
00:03:51 HLAS: Slyšíte, jak tichý muž jde lesem?
00:03:54 Tiše, po špičkách, aby ho nikdo neslyšel.
00:03:59 Je velký a dlouhý jako tahle tahle borovice.
00:04:04 Nohy má samý kořeny a hlavu zelenou. A říkají mu Habakuma.
00:04:10 Vidíte? To je očarovaný havran. A teď ho připíchne do mraků!
00:04:14 -A je to pravda, že k vám chodí Polednice?
00:04:17 -Každý ráno a večer. A v poledne klepe na okno.
00:04:20 Takhle: ťuk, ťuk, ťuk! Maminka ji vždycky zaříkává.
00:04:26 Křivonožka na skobu, Polednice do hrobu!
00:04:30 Tak, a bába se propadne.
-Povídalko?
00:04:34 -A je to pravda! Abys věděl, v naší tůni je rusalka.
00:04:38 Docela až na dně. Má zavřený oči a spí.
00:04:42 Volám na ni: Mahulenko! Zlatovlásko!
00:04:46 -A nebojíš se?
-Proč bych se bála?
00:04:49 Nám neublíží. Kdyby otevřela oči, máme volat, že jsme Bylanskovi,
00:04:54 ze mlejna, povídal tatínek.
00:05:00 Mahulenko! Zlatovlásko!
00:05:08 -Co tu děláš?
-Nic.
00:05:12 Borku?
-Hm?
00:05:15 -Co ty budeš dělat, až budeš velkej?
00:05:18 -Budu vynálezcem.
-A dovedeš to?
00:05:21 -Naučím se.
-To by pro mě nic nebylo.
00:05:26 Že nevíš, co bych chtěla?
-Nevím.
00:05:28 -Já bych chtěla lítat!
-Mít křídla, viď?
00:05:32 -Ne. Lítat jako krasojezdkyně. Z koně na koně.
00:05:36 Viděla jsem to namalovaný. Koně by tancovali
00:05:40 a já bych měla sametový šaty a růži ve vlasech.
00:05:43 Přijdeš se podívat?
-Povídalko!
00:05:46 -Ty! Ty! Nechoď! Nechoď! Zakazuju ti to!
00:05:50 Ty zrovna ne! A vynálezcem taky nebudeš!
00:05:53 A lítat se taky nenaučíš!
-Naučím se jiný věci!
00:05:56 -A nenaučíš! Nenaučíš!
-Ty jsi zrovna tak zlá,
00:05:59 jako váš pan otec!
-To není pravda!
00:06:01 Já jsem docela jiná!
00:06:06 ZVONKOHRA
00:06:24 -Tohle je nějaká práce? S muzikou?
00:06:30 -Co tu chceš?
-Co je to?
00:06:32 -To není nic pro holky.
00:06:38 -To jsi dělal ty?
-No.
00:06:42 Kdyby tu tak byla elektrika. Jinde teče voda až do maštale
00:06:45 a všechno je jiný. Jenom my tu smrdíme při svíčkách
00:06:49 a taháme vodu ve štoudvích.
-Tak mu to řekni.
00:06:52 -Ten má rád jen koně a karty. O víc se nestará.
00:06:55 -Tebe má taky rád.
-Co ty víš!
00:06:58 Vy jste tři holky, a já jsem sám. Já to vím nejlíp.
00:07:01 -Co ty víš nejlíp? Došla ti řeč? Mlejna se drž!
00:07:06 To je tvoje živobytí!
00:07:09 A tohle - k ničemu!
00:07:15 -A tam na vršku vždycky jen klela a rouhala se.
00:07:21 A tak to šlo všecko jako z partesu.
00:07:25 Inu, lidičky, všeho do času.
00:07:30 A zrovna tu noc, když nejvíc klela, najednou vám díra ve stropu -
00:07:37 -Tam! Tam spadnul!
-Neboj se, neboj se.
00:07:42 -Ale krajánku! SMÍCH
00:07:45 -Čeho se bojíš, hloupá?
-Běž se podívat, co je s ním.
00:07:49 -Zase já?
-Ale to nic!
00:07:51 To vám přišla jednou bába k pastejři a von jí povídá,
00:07:55 že mu jako zmetají vovce.
00:07:58 A vona vám měla v podolku zavázanýho hada.
00:08:02 Hlavičku měl celou černou.
00:08:11 -Kam běžíš?
00:08:34 PRASKÁNÍ VĚTVÍ
00:09:05 -Kde se tu bereš?
-Já všechno vím.
00:09:09 -Tak se na něj podívej, aby sis ho zapamatovala.
00:09:33 -Viďte, slečno!
00:09:37 -Co?
00:09:39 -Říkám, že by to tam s váma bylo lepší. No ne?
00:09:43 -Kde?
-Tam dole, jak poručil císař pán!
00:09:47 -Nebavte se s ním, slečno. To víte, mužskej!
00:09:49 On by chtěl, abyste za ním táhla kufr.
00:09:52 -Armádo! Armádo!
-Posaďte se.
00:09:55 -No, vidíš, hodnej. Každej nemusí umřít.
00:09:59 Chlapci, hlavu vzhůru!
-Ale jděte, vy mluvko.
00:10:03 -Na poli cti a slávy! Nazdááár!
00:10:07 PLÁČ
-Neplač pořád.
00:10:11 Není to stejně nic platný.
-Tobě se to řekne.
00:10:14 Ale co já teď sama?
00:10:18 -Jakpak vám říkají?
00:10:20 -Vesele! Vesele do kroku! Ať se na nás holky smějou!
00:10:27 -Já jsem vás nechtěl urazit, slečno.
00:10:31 To víte, člověk nikdy neví, co s ním bude.
00:10:34 -Magdalena.
-Hmm, hezký jméno.
00:10:37 Taky jsem znal jednu. Jenže co mi to bylo platný?
00:10:40 Ona už měla jinýho. Tak vida, Magdalena.
00:10:45 Magdalenka, Magdalena.
00:10:52 Magdalena...
00:10:56 -Magdalena Bylanská.
00:10:59 Magdalena Bylanská. Signum laudis.
00:11:05 Chování výborné. Náboženství výborné.
00:11:15 -Co máš?
-Samé! Že se ptáš.
00:11:19 A knihu. Dostala jsem ji.
00:11:22 -Ukaž. Tohle už jsem dávno četl.
00:11:25 -Pojď se dívat na vlaky.
-To já teď nemůžu.
00:11:29 -Naposledy. Jenom na chvilku. Pojď.
00:11:44 -Tisíce vlaků jsme spatřili. Tisíce vlaků spatříme.
00:11:51 Nás lidé s tratěmi sbratřili.
-Co to říkáš?
00:11:56 -Nás lidé s tratěmi sbratřili. Aniž se my však bratříme.
00:12:01 To napsal básník.
-Jak to víš?
00:12:04 -Vím. Četl jsem to.
-Ty máš knížky?
00:12:10 -Mám.
-Odkud?
00:12:12 -Vypůjčil jsem si je. ŽBLUŇKNUTÍ
00:12:17 Až budu v Praze, budu možná taky psát.
00:12:20 -Kdy?
-Až se vyučím.
00:12:24 -Tak ty odjedeš? Co tam budeš dělat?
00:12:28 -Tam se dozvím věcí!
-Jakých věcí?
00:12:32 -Na světě nejsem sám. Všude jsou lidi.
00:12:39 A myslí možná jako já.
-Jak myslí?
00:12:42 -Tomu ty nerozumíš. Tvoje Rusalka ještě spí.
00:12:49 -Pojedu s tebou.
-A co bys tam -
00:12:51 -Učila bych se. Něco by se našlo, jistě.
00:12:54 -Povídalko!
-Co já tady sama?
00:12:57 -Budu ti psát. Knížky ti budu posílat.
00:13:01 -Já bych chtěla být učitelkou.
-On tě nepustí.
00:13:04 -Pustí!
00:13:06 -Prosím tě, nic lepšího sis nevymyslela? Kantorka.
00:13:11 Pořádnej mužskej si tě ani nevšimne.
00:13:18 -Maminko, viďte, že mě pustíte? Že půjdu do města, maminko?
00:13:23 -Co bys tam dělala?
-Učila bych se.
00:13:25 Na učitelku bych se učila.
-Ty bys šla pryč?
00:13:28 -Nikam nepůjde! Země se drž a na hroudě seď!
00:13:32 Nač dělat lidem tatrmany?! Ve škole říkali -
00:13:35 A já chci, já bych chtěla jít.
-Kam bys chtěla jít?! No?!
00:13:39 Tady nesmí nikdo utrácet čas lelkováním! Děvečku potřebuju!
00:13:43 Dost už jsi pomeškala.
-Já -
00:13:46 Drž, co máš, a dost!
-A já chci! Budu chodit do školy!
00:13:50 -Víš, co je poslušnost? Víš, co je otec?
00:13:52 Měl tvůj otec školy?! Co to máš?
00:13:55 -Na památku.
-Co povídáš?
00:13:58 -To je odměna, na památku.
00:14:00 Sem s tím! A ke kravám, slečno!
-Já chci do města! Já chci!
00:14:04 Maminko! Nedejte mě! Já ti ukážu vysoký učení!
00:14:08 -Já budu chodit do školy!
-Pojď!
00:14:11 PLÁČ
00:14:12 -Maminko!
-Pojď!
00:14:16 -Já budu chodit do školy!
-Pojď!
00:14:20 Maminko!
00:14:23 -Tady! Tady je vysoká škola pro pořádný ženský! Rozumíš?!
00:14:29 A ne takovýhle zbytečnosti! Pryč s tím! Pryč!!
00:14:45 PLÁČ
00:14:55 -No! Co se tak koukáte?!
00:15:03 -Lenko!!!
00:15:06 -Áááá!
-Pusť se!
00:15:09 -Áááá!
-Hned! Pusť se!
00:15:11 Pusť se! Pusť!
00:15:18 Vidíš?! Vidíš! To jsou ty tvoje mašinky!
00:16:00 VNITŘNÍ HLASY:
-A kdy odjedeš? Co tam budeš dělat?
00:16:07 -Tam se dozvím věcí. Všude jsou lidi.
00:16:14 A myslí možná jako já.
-Jak myslí?
00:16:20 -Tomu ty nerozumíš. Tvoje Rusalka ještě spí.
00:16:35 -A kdybych přece šla?
-Kam?
00:16:38 -Nevím. Pryč! Chtěla bych se učit.
00:16:43 -Chraň Bůh, dítě! Alespoň se mnou měj soucit.
00:16:46 -Má pravdu! Pro nás je nejlepší ven!
00:16:49 Co tady? Dřít se a dřít!
-Děláme pro sebe, pro majetek.
00:16:55 Všichni děláme pro sebe.
-A co z toho?
00:16:58 -Chce se vyplatit z pachtu.
00:17:01 -Jen co si nevzpomene na karty.
00:17:04 -Všechny byste z domova jen utíkaly!
00:17:07 -Já spoléhám na pánaboha, že mě neopustí.
00:17:10 -Pánubohu se musí pomoct. A já mu pomůžu.
00:17:13 -Co to mluvíš?
-Nerouhej se.
00:17:16 -Ty bys mohla rovnou na modlení. Jen se podívej, co z tebe udělali!
00:17:20 Udřeli tě a zakopali!
00:17:23 A tadyhle je druhá. Taky mlčí. Taky se dře.
00:17:26 A taky jednou bude spoléhat na pánbíčka, že ji neopustí!
00:17:29 -Anna? Jak můžeš takhle -
-Anna má pravdu, maminko.
00:17:34 Jak jste mohla- ? Jak můžete tady vydržet?
00:17:41 Dobrej večír.
-Došla jsem pro dceru,
00:17:43 aby se nebála. Jestli už ten dobytek poklidila.
00:17:46 -Dojdu pro ni.
00:17:50 -Tohle ti posílá náš Borek.
00:17:53 -Píše?
-Někdy.
00:17:57 -Co dělá?
-To víš, co dělá chudej.
00:18:03 -Tak dlouho už jsem ho neviděla.
00:18:18 Bětko!
-Tady nikdo není.
00:18:21 Šla asi do mlejnice.
-To jste vy, stárku?
00:18:24 Co tady děláte?
00:18:27 -Ale - povídali jsme tu s vandrovním.
00:18:31 Borek poslal zase nějaký noviny.
-Jaký noviny?
00:18:34 -Kaftanka přinesla. To není nic pro tebe.
00:18:36 To je pro jiný. A panu otci nic neříkej.
00:18:39 -Proč je to pro jiný?
-Stejně bys tomu nerozuměla.
00:18:47 Bětko!
00:18:55 Bětuško!
00:19:01 Bětuško! Přišli pro tebe!
00:19:06 -Budu muset jít.
-Dovedu tě.
00:19:09 -Ne. Ne, bylo by zle.
00:19:18 -Jednou jim to stejně řeknu.
-Opravdu?
00:19:32 -A jsou tam v banku velký peníze. Celej majlant!
00:20:50 -Všechno.
00:20:53 -Maminko!
-Ne, já sama.
00:21:39 TIKÁNÍ HODIN
00:22:10 ODBÍJENÍ HODIN
00:22:17 -Kam jdeš?
-Naproti.
00:22:19 -Nikam nechoď! To by ses naběhala.
00:22:22 Proč si myslíš, že nechce, aby karbanil?
00:22:24 Nebrání hnízdo, ale mamon! A kdyby vyhrával, tak by mlčela!
00:22:35 HLASY Z HOSPODY
00:22:51 -A vy jste ji nechali?
-A co ty bys dělal? Tak co?
00:22:54 -Já?
-No, řekni!
00:22:56 -Já bych to tady nejradši - mordyje!!!
00:22:59 -Co bys nejradši? Nic, docela nic.
00:23:02 Roste z tebe stejnej rabiják! On karty, a ty děvečky!
00:23:05 -Do mých věcí se nemíchej!
-Mám svýho dost!
00:23:08 A čím dřív tomu všemu bude konec, tím líp.
00:23:11 -Co to povídáš?
00:23:13 Jakej konec?
-Ty mlč.
00:23:16 Kdyby bylo po tvým, tak tu všichni zajdeme,
00:23:18 jako ta hruška za stodolou.
00:23:45 PLÁČ
00:23:55 -Kde je?
00:23:57 Kde je, ptám se!
00:24:01 Bude to?!
00:24:05 No?!
00:24:20 -Ne.
00:24:24 RÁNY A ROZBÍJENÍ STŘEPŮ
00:24:45 BITÍ
00:25:02 -Maminko! Maminko!
00:25:06 Jděte pryč! Pryč!
00:25:17 Maminko, maminko.
00:25:24 -To nic není.
00:25:27 Upadla jsem.
-Omdlela jste, viďte?
00:25:31 Můžete se posadit?
-Odestelu, musíte si lehnout.
00:25:53 Antoníne? Zhasni tady.
00:26:19 -No, teď to bude veselejší. Alespoň na vás pořádně uvidím.
00:26:23 -Na mně nic neuvidíte.
-Jak pak ne? Takovýhle oči!
00:26:28 To je pořád na co koukat.
00:26:33 -Řekni mi, Františku, co mám dělat s tím dřívím?
00:26:36 -Dělej, co chceš.
-Všechno jsem pozamykala,
00:26:38 a dokud nepřijdeš, tak se tam nevrátím.
00:26:40 -No dobře.
00:26:42 -Kdybys mi aspoň řekl, na co pořád myslíš!
00:26:44 -Na nic.
-Takový jsou všichni! Nepotěší!
00:26:48 Dobrý slovo neřeknou. To já znám.
00:26:51 Ženský zůstane vždycky všechno na krku!
00:26:54 -František není takovej.
-Ále! Jeden jako druhej.
00:26:58 A ty se starej! Ty dělej! Otročit! Jenom pořád otročit.
00:27:04 -Protože mlčíme!
-Ále.
00:27:06 -Protože odmalička doma děvče je míň než co jinýho.
00:27:10 -A copak nám zbejvá? Co? Ne. Je třeba chtít. Bránit se.
00:27:16 -Braňte se! Palte! Palte! Pal! Na bodák! Hurááá!
00:27:22 Ale miřte dobře. Miřte sakramentsky dobře.
00:27:29 -Jen kdybyste pořád nestrašil. Člověče, jděte, jděte.
00:27:34 -Nejedeme jako na funus.
-Tady slečna chce něco od podlahy.
00:27:37 -Poslušně hlásím, každej nemusí umřít!
00:27:40 Hlavy vzhůru, chlapci! Mašírééém marš!
00:27:45 HARMONIKA
00:27:48 -Všichni jsou stejný, děvenko moje. Ale co chcete dělat?
00:27:52 Už svatý náboženství nás učí, aby ženská poslouchala svýho muže.
00:27:57 -Učí! Proč?
-Co chcete dělat, děvenko?
00:28:01 To už je takovej náš úděl.
00:28:05 -Takovej úděl už je v každý z nás, a nikdo ti nepomůže.
00:28:10 Poslouchat a sloužit. Ten svůj kříž nést odevzdaně.
00:28:15 Proti tomu není pomoci. To už je tak na tom světě.
00:28:20 -Ne, tak to není, maminko.
-Jen mlč. Tebe zkazily knížky.
00:28:25 -Poslouchat a sloužit. Budu pořád jen čekat. Na co? Proč?
00:28:31 -Marie! V neděli půjdeš na posvícenskou.
00:28:35 -Já?
-Tři dcery na vdávání, to je moc.
00:28:39 Jsi nejstarší a máš na vdavky nejvyšší čas!
00:28:44 A až se ožení Antonín, půjde z domu mladší.
00:28:48 A nejmladší poslouží rodičům!
00:28:53 -Slyšely jste? Marie jde tancovat.
00:28:57 A co já? Já ne?!
-Neříkal nic.
00:29:01 -A proč já ne?!
-Přestaň.
00:29:04 Pořád na to myslím. Co si na sebe vezme?
00:29:12 -Tyhle.
-Ne, ty ne.
00:29:15 Ty by se na ní rozsypaly. Ty jsem měla ještě za svobodna.
00:29:19 -Co ty černé s límečkem?
-Ty jsou na pohřby.
00:29:29 Tyhle. Památeční.
-Teda, ani se nepozná,
00:29:34 že jsou maminčiny.
-Teď jsi jako nevěsta.
00:29:38 -Ale bez ženicha.
-Toho si teď najde. Takhle pěkná!
00:29:44 -Myslíš?
00:29:46 -To jsem dostala, když se narodil Antonín. Od pana otce.
00:29:50 To víte, za dcery se dárky nedávají.
00:30:11 -Ten by mně slušel ze všeho nejlíp.
-Anna! Ukaž, dej sem.
00:30:21 Zlato na nemoci, Pánbůh ku pomoci!
00:30:26 Aby se tvá krása neztratila, všechněm lidem se zalíbila.
00:30:36 -Chm! Ty máš nápad! Šátek do tance!
00:30:41 -Budu si připadat jako nahá.
-No a?
00:30:44 -Abys neměla prázdný ruce, Marie.
00:30:48 -Tak ženský, dělejte! Už je zapřažíno!
00:30:52 HUDBA
00:31:11 -Že si pořád takhle kazíš oči! Co z toho máš?
00:31:14 -Musím ji brzo vrátit.
00:31:17 -To ti pořád posílá ten Kaftančin?
00:31:23 Píše ti?
00:31:37 Podívej se.
-To přece nemůžeš, takhle.
00:31:42 -Pročpak? Mám už 20. A vím, co se mužským líbí.
00:31:47 Pojď se podívat k hospodě, jen tak.
-Proč?
00:31:50 -Chtěla bych ho vidět!
-Koho?
00:31:52 -No, ženicha!
00:31:55 HUDBA
00:32:23 -Tak jsem vás přece našel.
00:32:29 Dobrý večer.
00:32:32 -Který je to?
00:32:42 Jaruš!
-Který?
00:32:45 -Řeznický! Z města. U toho dobytkáře Hajtlera.
00:32:51 Kde toho sebrali?
-S panem otcem se často sejdeme
00:32:54 ve městě. To víte, obchod. Takže jsme vlastně staří známí.
00:33:02 Budu prosit?
-Ještě nikdy jsem netančila.
00:33:06 -Povedu vás.
00:33:11 HUDBA
00:34:16 -Tady je přece jenom nejlíp. Člověk si tu může popovídat.
00:34:21 Tak nějak od srdce k srdci.
-Budou nás hledat.
00:34:25 -Ať.
00:34:33 Takhle ve dvou je to vždycky nejlepší, nemyslíte?
00:34:43 Sluší vám.
-Je od maminky.
00:34:51 -Tu kytku bych měl dostat na památku.
00:34:54 Je zrovna tak pěkná jako vy.
-Ulomila se.
00:34:59 -To nevadí.
00:35:02 Voní.
00:35:07 Vy celá tak voníte.
00:35:15 -Jako bych... Tak se to se mnou všechno zatočilo.
00:35:22 Ani dejchat jsem nemohla. Ani ruce jsem necítila.
00:35:30 Potom povídal, že sem přijede, že si to tu musí obhlídnout,
00:35:35 aby věděl, na čem je.
00:35:41 Prý mu dávají jednu tam ze sousedství.
00:35:45 Ale ta má vlasy jako hřebíky.
00:35:49 Ty máš krásný vlasy, Marie.
00:35:53 -Myslíš?
00:35:57 Potom jsme šli zpátky, a maminka se ptala,
00:36:01 kde mám tu voničku, co jsi mi dala.
00:36:05 -A co pan otec? Zasedl hned z večera ke karbanu.
00:36:11 Ani se neukázal.
00:36:14 BOUCHÁNÍ
-Co to je?
00:36:16 To je na vrata.
00:36:21 Kdo je?!
00:36:25 Hej! Hned!
00:36:45 Maminko!
00:36:50 Neštěstí. Neštěstí. Neštěstí!
00:36:57 Pryč. Pryč! Ruce pryč! Nepotřebuju nikoho. Nikoho!
00:37:27 Neboj se, ten se z toho dostane. A kdyby něco,
00:37:31 stejně tě tu nenechám. Jak se to stalo?
00:37:35 No, tancovalo se a tam vzadu vyhrávali a prohrávali
00:37:39 a karty běžely. Najednou křik, rány do stolu,
00:37:42 a pan otec na správce: "Ty lotře! Podvodníku!"
00:37:45 No, jen si vletět do vlasů.
-A najednou takhle ruce dolů,
00:37:48 hlavu na prsou, poroučí se. Div, že nepadl správci
00:37:52 rovnou do náruče.
00:37:56 A krev se mu hrnula z huby, zrovna černá!
00:38:00 Povídám černá!
00:38:05 PLÁČ
00:38:29 Pryč! Pryč!
00:38:34 Ještě jsem - ještě jsem -
00:38:38 neumřel!
00:38:40 A kdyby se s ním něco stalo, tak to tady všecko obrátím naruby.
00:38:45 Co by se s ním mělo stát? Slyšela jsi, krev z huby.
00:38:50 Každý tam jednou musí. On taky.
00:38:56 Čím dřív, tím líp. Jen se na něj podívej.
00:39:19 ZAŘEHTÁNÍ KONĚ
00:39:35 PLÁČ
00:40:30 Každej večer čekám, že přijede. Slíbil, vždyť to říkal.
00:40:37 Nebo já nevím. Říkal, že mu tam u nich dávají jednu.
00:40:43 Ale to by snad vzkázal. Že nevzkáže...
00:40:47 Alespoň slovíčko.
00:40:50 Já nevím, jestli mám být šťastná nebo smutná.
00:40:56 Já nevím.
00:41:00 ZPĚV
00:41:02 Může mně Pánbůh dát, že budu milovat.
00:41:07 Copak je? Nic. Píchla jsem se.
00:41:12 -Kdopak to k nám jede? Nevidíš?
00:41:18 -Nevidím.
-Podívám se.
00:41:30 CINKÁNÍ ROLNIČEK
00:41:54 -Dobrý večer.
00:42:39 Vy jste taky Bylansková?
00:42:43 Já sem přijedu častěji, chcete?
00:42:48 Tak se přece na mě podívejte, abyste mě viděla.
00:43:04 RACHOT
00:43:08 Já se klaním, slečno Bylansková. Mám to na večer štěstí, co?
00:43:21 Dobrý večer. Dobrý. Marie je v kuchyni.
00:43:27 -No. Odbyl to zkrátka. Tohle nikdo nečekal.
00:43:32 Ráno, když jsem zapřahal, přiběhla Haidlerka celá vyděšená,
00:43:35 že už je konec.
00:43:38 To se ví, bědovala. A hned, že by tu živnost prodala.
00:43:41 Co s tím bude jako vdova dělat. A tak jsem říkal, že -
00:43:45 Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:43:48 -To je trápení pro takovou ženskou!
-Jakýpak copak? Prodá živnost,
00:43:52 a bude mít peněz jako babek!
-Bodejť.
00:43:55 -A vy byste to koupil?
-Ještě nevím.
00:44:01 -Tak si přece u nás sedněte.
00:44:05 -Děkuju.
00:44:10 Aspoň budu sedět vedle známé tváře.
00:44:19 ZPÍVÁNÍ
00:44:26 Tu kytku mám pořád schovanou.
00:44:33 Zvadla? Co na tom. Pořád voní.
00:44:50 -A vida. Na vás jsem zapomněla. Sedíte tady tak stranou.
00:44:55 -To nevadí.
00:44:59 -Vemte si můj.
00:45:03 -To je nadělení!
00:45:06 -Jak se to mohlo stát?
00:45:11 Mluv.
00:45:13 -Povíš jim to?
00:45:17 -To nejde. Znáš je.
-Co budu dělat? Co mám dělat?
00:45:24 -To je těžká věc.
-Vidíš? A sliboval jsi.
00:45:29 -To se jen tak říká. Vždyť víš.
-Nic nevím!
00:45:34 Já jsem ti věřila, Antoníne.
-Pořád jsi sem lezla.
00:45:37 A já taky nejsem ze dřeva!
-A co bude se mnou?
00:45:44 -A je to vůbec moje?!
00:46:02 Takhle ten mlejn nedostaneš.
-Kdybyste pořád nešpehoval.
00:46:07 Rozkradli byste všechno! Pohůnek, matka, děti,
00:46:12 všichni do jednoho! Nikdo vám nic nekrade!
00:46:15 Ale taky nepřidá! Pro nic za nic se tu nedřeme!
00:46:19 Jo, ty se toho tady nadřeš! S tou tvou jednou ručičkou!
00:46:22 -A čí je to vina?! Já jsem ti tvou pazouru
00:46:25 do mašiny nestrkal!
00:46:28 A s ní si to vyřiď! Žebrotě mlejn nedám!
00:46:34 A jinak? Pusť ji z hlavy a dělej.
00:46:38 Já jsem taky musel - Já bych věděl, táto.
00:46:40 Co? Mašiny. Pole a dobytek pryč.
00:46:44 Postavíme novej mlejn, fabriku. Vedle strojní pekařství.
00:46:47 Město je blízko. Peníze se jen pohrnou!
00:46:49 Tak je to s tebou! To je to jediný, táto.
00:46:52 Mlč! Můj dědek, pradědek, já! Časy se změnily.
00:46:56 Ale pro mě ne!
00:46:58 Nikdy! Rozumíš? Nikdy! Co potu to stálo!
00:47:02 Krvavejch mozolů a pláče! Jsi dědic! Držme se pohromadě!
00:47:06 A kdybysme měli i padnout, tak musíme -
00:47:10 A co karty?! Jednoho dne bude stejně všecko -
00:47:12 Ty! Ty! Kruci!
00:47:18 Antoníne. Antoníne!
00:47:22 Antoníne.
00:50:53 CINKÁNÍ ROLNIČEK
00:52:16 -Ale to jsou k nám hosti! Vítám vás!
00:52:20 -Paní mlynářko. Přišel jsem vás poprosit o nevěstu.
00:52:24 A panem otcem jsme se už domluvili.
-Podívejme se!
00:52:27 Marie. A kterou pak jste si vybral?
00:52:32 -Paní matko, prosím vás, chtěl bych se nejdřív domluvit -
00:52:37 domluvit se s nevěstou. Nevěstou Annou!
00:52:44 TŘESK ZRCADLA HUDBA A SMÍCH
00:53:01 To se ví, že si to zařídíme pro sebe a po svém!
00:53:04 Ale já chci, aby byla pořád taková pěkná!
00:53:07 Taková, jaká je!
-Nejlepší v posteli!
00:53:17 -Nebuďte tak nesmělí. Obveselujte jeden druhého.
00:53:23 Zvláště pak pannu nevěstu.
00:53:28 Ať nepláče, nekvílí, ať je veselá každou chvíli!
00:53:37 Panenství aby neželela, neb toho sama svou vůlí dělá.
00:53:44 Však časem pan ženich laskavý, nejlépe všechno napraví.
00:53:53 Muzikanti tuš!
00:53:56 HUDBA
00:54:13 Jen až budu mít volný ruce! To tady bude jinak vypadat!
00:54:17 Vám by se tu nelíbilo?
-Všechno v pachtu?
00:54:21 -To všechno musí vyplatit. I kdyby na sůl nebylo.
00:54:24 Však já ho skřípnu.
00:54:29 -Jestlipak víš, že družička už vždycky patří družbovi?
00:54:34 Kolik družiček jsi už takhle okoukával?
00:54:36 Ale žádná nebyla tak pěkná jako ty. A ten věneček ti stejně vezmu.
00:54:41 -To udělal naschvál!
00:54:47 Ani se neukáže a uteče ke karbanu.
-Nechce s tím nic mít.
00:54:51 -Proč? Já jsem přece nic neudělala.
-Udělala, neudělala. Ty víš dobře.
00:54:54 -Nic nevím! Měla jsem snad stárnout a čekat?
00:54:58 -Taky by ses dočkala.
-Ale koho?!
00:55:01 -Však on by se někdo našel.
-Nemůžeš dát pozor?!
00:55:06 Kdepak je Marie?
-Chodí tam někde za stodolou.
00:55:09 -Taky by mohla pomoct. Ukaž, to odnesu sama.
00:55:18 -Svatebčané rozmilí!
-Pro vás nevěstou pečený!
00:55:25 -Ukaž! Já ho načnu!
00:55:50 -Sem s ním! Jako na porážku!
00:55:55 -Náš pacholek byl včera ve schůzi.
-Cože?
00:55:58 -Nahoře ve vsi založili orgánizaci.
-Kterého blázna zase svrbí kůže?
00:56:05 -No jo! Naši pacholci budou mít orgánizaci!
00:56:12 To se ví! My jsme jen takoví vysávači!
00:56:16 Takoví kapitálisti!
-Co k nám leze, ta verbež žebrácká?
00:56:21 -Vypráskám je bičem!
-A dělá to zdejší člověk!
00:56:24 -A kterej to je?
-Ten Kaftančin nejmladší,
00:56:28 co je teď v Praze. Borek. Borek!
00:56:39 Leničko, ty jsi bejvala vždycky taková jiná.
00:56:42 Mně ses vždycky vyhejbala. Já nevím proč.
00:56:45 Nikdy jsem ti nic neudělal. Kudy chodím, tudy na tebe myslím.
00:56:49 Kdybys jenom kejvla, posadím si tě na grunt,
00:56:51 jako rozmarýnku pro potěšení. Chtěla bys?
00:56:55 Nechtěla, Jirko. Nechtěla. Lenko. Největší stavení ve vsi!
00:57:00 Čistý jako dlaň. Dva páry koní. Dobytka plná maštal.
00:57:05 Matka udělá, co ti na očích uvidí.
00:57:08 Pusť! Takhle se nedá dejchat. Na co jsi pořád taková domejšlivá?
00:57:12 Na tu vaši dřinu? Nebo na dluhy? Jdi pryč. Mluvíš z cesty.
00:57:16 Ale já tě přece dostanu. Ať chceš nebo nechceš.
00:57:19 TRUBKA
00:57:22 Sólo novomanželů!
00:57:40 PLÁČ
00:57:52 -Neplač, Marie. To nic.
00:57:58 To tak najednou přišlo. Já vím.
00:58:03 Já pláču sama nad sebou. A vlastně nemám proč.
00:58:09 Kdo tohle všechno zavinil? Nikdo. Nikdo není vinen.
00:58:27 A já bych byla hubená řeznice.
00:58:33 Ani tancovat neumím.
00:58:39 HUDBA
00:59:03 Dobrý večer.
00:59:07 Borku!
00:59:12 Ani bych vás nepoznal, slečno Bylanská.
00:59:16 To jsem se tolik změnila?
00:59:20 Hodně se toho změnilo.
00:59:24 A vy to ani nevíte. Možná víc, než si myslíte.
00:59:30 Prý se budete vdávat.
00:59:35 Nic lepšího nevíte? Říkali to.
00:59:40 Tady se dnes moc mluví do větru.
00:59:44 Odpusťte. A co vy? Jste vynálezcem?
00:59:50 Trochu. Mechanik, víte?
00:59:56 Objevil jsem střelný prach. Kde?
01:00:04 Tady.
-Co?! Ten hladolet?
01:00:08 -To sem schválně někdy na neděli zajede, aby nám štval lidi.
01:00:12 -Chodí s novinama od stavení ke stavení. Všude vleze.
01:00:17 -U nás už taky byl. Viděla jsem to špinavý lejstro na palandě.
01:00:20 -Co sem leze? Nikdo ho nezval.
01:00:24 -Tak o 500! Platí?
-Počkej! Projedeš to.
01:00:27 -Hele, nikdy jsem nic neprojel! Tak platí?
01:00:31 -Platí! TRUBKA
01:00:36 Tohle sólo je naše. Nepůjdu.
01:00:40 Jsem tvůj družba a mám na tebe právo.
01:00:43 Nikdo na mne nemá právo! Tak se aspoň napij.
01:00:48 No, na zdraví svýmu družbovi. Nechci.
01:00:53 -Počkej, tak se napij. Vždyť je to kamarád.
01:00:57 Ne! Ne?
01:01:01 Tak tady je to pivo, kdyby ses přece jenom chtěla napít.
01:01:07 Styď se! Co?! Já? Já se mám stydět?!
01:01:12 A proč? Za co? Že jsem si tě vybral do kola?!
01:01:15 Krucifix! Tohle mně ještě žádná neřekla!
01:01:18 STŘEPY
-Vzpamatuj se, Jiříčku! Proboha!
01:01:21 -Jděte pryč! Tohle je moje věc!
01:01:24 Krucifix! Já to tady - himlhergot!
01:01:27 Pusť!
01:01:34 Lenko! Lenko! Já už opravdu nevím kudy kam.
01:01:41 Nemůžu. Vidíte, jak jste se změnila?
01:01:45 Nechci být jako oni. Žijete tu jako zakletá.
01:01:49 Zavřeli vás. A nakonec vás prodají.
01:01:54 Nedám se. Cítím, že je třeba jít. To nestačí. Musíte chtít.
01:01:59 Já chci.
01:02:03 Rusalka umřela, viďte?
01:02:07 Všecko umřelo s ní. Probudila se. Umřela.
01:02:13 Je to dobrý nebo zlý?
01:02:19 Kdy člověk pozná, co je dobrý a co zlý?
01:02:23 Až pozná taky ten druhej svět. Kterej?
01:02:27 Ten, co se teprv rodí.
01:02:31 Ten je krásnější.
01:02:34 -Slyšel jste, mlynáři?! Prej se mám stydět!
01:02:37 Že jsem jí dal zahrát? Že jsem jí přinesl zavdat?!
01:02:40 Řekla to naschvál! Přede všema! Před tím hladoletem! Krucifix!
01:02:45 Copak jsem takovej halama?! Aby to musela říkat přede všema?!
01:02:49 Moje slovo máš. A jestli jsi k něčemu, dělej, co chceš.
01:02:53 Taky že budu! VÝSTŘEL
01:02:56 HUDBA A ZPĚV
01:03:15 PLÁČ
01:03:18 Co se stalo? Neptejte se.
01:03:21 Proboha vás prosím, neptejte se a nechte mě.
01:03:24 A proč tohleto všechno? Pro družbu! Ať si jde, kam patří!
01:03:28 Je to nejbohatší chasník z vesnice. A jedináček! Toho si važ.
01:03:33 Maminko, co to dáváte dohromady? Víte, kdo je to Hladík?!
01:03:37 Vím. A proto to říkám. Furiant a holkař!
01:03:41 Co já s tím mám co společnýho? Je tam peněz jako babek!
01:03:44 Na rukou by tě nosil.
01:03:47 Maminko?
01:03:50 Zeptej se pana otce. Ten ti to poví líp.
01:03:55 Stejně tě nemine. Nikdo neutekl! Ani ty ne!
01:04:01 Co je tohleto?! Pryč! Kruci - tohle -
01:04:06 Kdo to přinesl? Já.
01:04:09 Jak jsi starej, tak jsi hloupej. Vyhodím tě i s novinama!
01:04:13 Takový neřádstvo sem nepatří. Kdo to přinesl?!
01:04:16 Vandrovní. No, podruhý zamknu mlejnici
01:04:19 a odvážu psy! Však já vím, odkud fouká vítr!
01:04:23 Ale já mu to spočítám! Já mu to setsakramentsky spočítám.
01:04:29 To nebyl vandrovní, viďte, stárku? Neptej se.
01:04:35 Já vím kdo! Co tu chceš? Proč sem chodíš?
01:04:41 Přišla jsem za Borkem. Chtěla bych s ním mluvit.
01:04:44 Bratr není doma. Nikdo pro tebe není doma.
01:04:51 Proč jsi na mě taková? Jsem, jaká jsem. Jdi pryč.
01:04:56 Jdi pryč! Táhni! Tady nemáš co dělat!
01:04:59 Víš, co vaši udělali Borkovi? Chtějí ho odtud vyhnat.
01:05:02 Chtějí poslat stížnost až na okres.
01:05:04 A víš, co mi vzkázali? Už k vám nesmím ani vkročit.
01:05:07 Zkazila bych vás! Já jsem ti neublížila.
01:05:10 Ubližuješ mi už tím, že jsi Bylanská.
01:05:14 Že tě vidím. Že jsi lepší než já.
01:05:21 A že nemáš tohle. KŇOURÁNÍ DÍTĚTE
01:05:26 Slečinko. To je -
01:05:29 Moje!
01:05:31 Jen se podívej a zakolíbej. Je to přece taky člověk.
01:05:34 Váš člověk! A vem si ho. Nenávidím ho.
01:05:39 Na věky ho nenávidím.
01:05:43 A vezmi ho, kam patří. Je přece z řádnýho rodu!
01:05:47 A vyřiď Antonínovi - Antonínovi?
01:05:51 Ne, nic mu neříkej. Já mu to povím sama.
01:05:59 Nadosmrti mu to povím. To přece nesmíš, Bětuško.
01:06:03 Co nesmím?!
01:06:06 A on směl?
01:06:08 Sliboval.
01:06:11 Všecko sliboval.
01:06:15 Že mě má rád. Že se postará. Že už nebudu tak sama.
01:06:24 Nadosmrti mu to povím.
01:06:28 Hanba. To je hanba!
01:06:34 Tvá hanba to není. Je to hanba nás všech.
01:06:38 Copak my za tohle můžem? Na hříšné Pánbůh musí dopustit.
01:06:45 Kdyby se modlila - Pšt! Copak to nechápeš?
01:06:50 Vždyť se narodil nejmladší Bylanský!
01:06:52 Bětka má vlastně ležet ve mlejně. Ne! Nikdy.
01:06:54 Proč? Taková špatná!
01:07:00 Ne, ne, ne! Nikdy! Marie?
01:07:04 Nikdy! Nikdy!
01:07:10 Marie!!
01:07:18 To je ta tvoje láska. Tvoje modlitby.
01:07:23 Copak nevidíš, kam nás to všechny táhne?
01:07:26 Jednou se to nad námi zavře a bude konec.
01:07:28 A dobře, že bude konec!
01:07:41 Nadosmrti mu to povím.
01:07:53 MODLITBA LIDÍ
01:08:12 Neboť nejsem nežli popel, bláto, odpusť mi mé provinění.
01:08:21 Když budu na tvém soudu státi, rač se ke mně milostivě znáti.
01:08:26 Dejž mi s tebou v nebi přebývati.
01:08:33 Amen.
01:09:11 Teď už víte, co je dobrý a co zlý? Co mám dělat, Borku?
01:09:16 Sama nic. To nestačí, zašlápnout jednu křivdu.
01:09:43 Podejte mi ruku, Borku.
01:09:52 Je mi zima.
01:09:59 Víc. Víc!
01:10:05 Tak už se probuď, Lenko. Konečně se probuď.
01:10:13 Je to tak snadný jít.
01:10:17 Pryč.
01:10:31 S tebou? S náma.
01:10:36 Se všema. Ale co jich zahyne, nežli dojdou.
01:10:41 Jednou přece dojdou.
01:10:44 -To jsem se tak změnila?
-Ani bych tě nepoznala.
01:10:48 -To víte, jak se člověk dostane do města, tak musí s honorací
01:10:51 držet krok. Jedny šaty nestačí. A když je manžel živnostník...
01:10:56 Viď, mazlíku? Kdepak je Marie?
01:10:59 Odešla na požehnání. To ona teď pořád.
01:11:03 -Jen aby si něco kloudnýho vymodlila.
01:11:07 Maminko, ten náramek po babičce pořád schováváte?
01:11:15 -Myslela jsem pro tu nejmladší. Já ho nepotřebuju.
01:11:20 -Hodná. To víš, my teď musíme šetřit.
01:11:25 A já se bez náramku mezi tou havětí těžko obejdu.
01:11:28 I ten starý nábytek po Židovce jsme vyhodili. Koupili jsme nový.
01:11:33 Leštěný.
01:11:36 Hmm, takovou bábovku umí jenom naše zlatá maminka.
01:11:43 A co on? To se ani neukáže?
-Od rána není doma.
01:11:49 -Zase?
-To víš.
01:11:52 -Já bych mu ty karty omlátila o hlavu.
01:11:55 To ten můj je z jiného těsta.
01:11:59 -Jen se neupejpej.
-Taky bys mohl mít nějakou doma.
01:12:02 Léta na to máš.
01:12:08 -Nějaká by byla.
-Sype? Sype?
01:12:12 -Však ji znáš. Družička.
-Ta hloupá?
01:12:16 -Potmě je každá kráva černá. Ale cinká!
01:12:19 -Kolik?
-Dost. Jinak bych nebral.
01:12:24 Jen kdyby on si nestavěl hlavu.
-Ať si mě nežádá!
01:12:29 Maminko, nechte nás chvíli o samotě.
01:12:31 -Vždyť vám ani nerozumím, co si povídáte.
01:12:36 -Ty zůstaň! Jak povídám, ať si mě nežádá.
01:12:40 Má toho u mě tak akorát, pan otec. Ale dlouho jím nebude.
01:12:45 Přijeli jste sejčkovat? Hloupá! Podívej se.
01:12:55 Co je to? Směnky. Podepsal je.
01:12:59 To víš, Jaruš jezdí po vesnicích, a tak všelicos objeví.
01:13:03 -To víte, Leničko, doba je zlá. Válka je na krku.
01:13:07 Tohle se musí využít. Tadyhle s Antonínem
01:13:10 jsme se už domluvili. Z vojny se už nějak dostanu.
01:13:12 Sehnal bych dodávky pro erár. Tady ve mlejně se něco postaví,
01:13:16 přijdou sem nový stroje, lidi a pojede to ve velkým!
01:13:19 -A pan otec půjde. Kam?
01:13:22 Tady mu už nepatří ani cihla.
01:13:27 A maminka?
01:13:29 Marie?
01:13:32 Prosím tě! Maminka, jak bude chtít.
01:13:35 Marie nechá modlení. Stejně to není k ničemu.
01:13:38 A povede hospodářství.
01:13:45 A poslyš, ty se drž toho křupana. Tam jsou velký peníze.
01:13:51 Něco bychom potom dali dohromady.
-Jaký pak krámy!
01:13:55 Nikdo se s tebou nebude mazlit! Lepšího nenajdeš.
01:13:59 A my ty prachy potřebujeme jako sůl.
01:14:01 Pusť! Lenko!
01:14:10 Marie, ty jediná mi můžeš pomoct. Nikdo ti nepomůže. Ani já ne.
01:14:19 Mně taky nikdo nepomohl. Padlo to na mě ze všech stran.
01:14:24 Jako uhranutí. Všichni jste se jen dívali a mlčeli.
01:14:30 Teď se budu dívat já!
01:14:35 Pojď odtud, Marie. Pojď, celá se třeseš.
01:14:38 Já nemám kam jít. Celý noci na ně myslím.
01:14:42 Srdce bych si z těla vyrvala. Modlím se za sebe, za všechny.
01:14:48 I za ně se modlím. Že jsem jim ve svý pýše ublížila.
01:14:55 Že jsem naši vzájemnou lásku pošlapala.
01:14:59 Modlíš se za nic. Nikdy u nás nebyla láska.
01:15:02 Vždycky jsme žili jako lidi, kteří se hnali za povodně
01:15:04 na jedno místo. Vždycky jsme si byli cizí!
01:15:07 Mlč, to není pravda. Je to pravda! Ty to víš nejlíp!
01:15:10 Ani on ani matka nám nedali lásku, protože ji sami neměli.
01:15:13 Svázaly je jenom peníze. A o nás ani nevěděli.
01:15:17 Každý jsme si žili po svém a pro sebe.
01:15:19 Mlč, mlč.
01:15:25 Láska je jinde, Marie. Láska je v lidech. Ale ne u nás.
01:15:32 Proto se to všechno kolem tak rozpadá.
01:15:35 Proto je v člověku tak ošklivo. Jdi pryč! Jdi pryč!
01:16:32 Ještě ses nerozmyslela? Proč sem chodíš?
01:16:37 Lenko. Jedno dobrý slovíčko. Myslím na tebe, kudy chodím.
01:16:42 Na celej život! Koupím ti, nač si vzpomeneš.
01:16:45 Na rukou tě budu nosit. Pusť!
01:16:47 Všecko pro tebe udělám! Pusť.
01:16:49 Jsi taková pěkná, hlaďounká. Taková čistá a něžná.
01:16:56 Něžná! Člověk se nestačí dívat na tu krásu.
01:17:00 Krucinál!
01:17:01 Styď se! Styď se! A nikdy mi nechoď na oči!
01:17:05 Celý život jsi ve mně zabila. Všecko jsi ve mně utopila!
01:17:09 Nadosmrti tě prokleju a všecko propiju.
01:17:13 Celej statek propiju! A naschvál!
01:17:15 Jen si nech svůj statek! Kdoví, jak dlouho ti ještě bude patřit!
01:17:19 Tady na to! Pěkně ti popletli hlavu ti tvoji soudruzi!
01:17:25 Soudruzi z Nemanic! Soudruh Borek!
01:17:28 Nech Borka být! To je čestný člověk!
01:17:31 Tak je to tedy. Borek! Ten hladolet!
01:17:36 Ale když tě nebudu mít já, tak nikdo, rozumíš?
01:17:40 Nikdo. Nikdo! Pusť!
01:17:42 Nikdo! Nikdo! Pusť!
01:17:45 Krucinál!
01:17:47 Lenko!
01:17:49 Ježišikriste, Lenko!!!
01:17:51 VÝSTŘEL
01:18:17 Všechno uhranutí, troje, devatero.
01:18:23 Po zemi se plazte, nahoře se derte.
01:18:30 Z toho těla putujte.
01:18:34 Tomu tělu pokoj dejte.
01:18:38 A nikdy se nevracejte.
01:18:46 -Zaříkejte, Kaftanko! Zaříkejte. Nebo přijde o rozum!
01:18:57 -Cokoliv vyrostlo na lukách, ať zajde v mrákotách.
01:19:04 A co se zjevilo na nebi, ať shoří v plameni.
01:19:12 -Modli se, Leničko, modli se! Modli.
01:19:18 Ne. Ne! Nechte mě. Chci být sama.
01:19:22 Uhranul tě. Bába tě zaříká.
01:19:27 Zavři oči. Modli se, modli!
01:19:33 -Nemoci řežavá, pálivá, krhavá, já tě zažehnávám.
01:19:40 Nerosti, bolesti, jako neroste skála.
01:19:46 Ne!
-Panebože, co jsi na nás seslal?
01:19:55 VZDÁLENÝ HLAS BORKA
01:20:01 Leničko! Pane bože, co jsi to na nás seslal?
01:20:17 To je hodný pán.
01:20:21 Pane bože, děkuji ti, že navštěvuješ taky bohatý.
01:20:25 Bez toho by nebyla žádná spravedlnost na světě.
01:20:30 Vy se modlíte, Kaftanko? Modlím!
01:20:39 -Nestačí zašlápnout jednu křivdu. Ale co jich zahyne, nežli dojdou.
01:20:49 Jednou přece dojdou, kde řeky mají slunce
01:20:54 a každý svoji lidskou tvář.
01:20:59 -Neboj se mě. Já jsem přece nestřílela.
01:21:05 Proč jste přišla? Já jsem to věděla už dávno.
01:21:11 A myslela jsem si, ať si dopřeje. Ale nic víc!
01:21:16 Co to říkáte? Zabije tě. Já to vím, že tě zabije.
01:21:22 Pak ho odsoudí, zavřou. Jedinýho syna! Na takovým majetku!
01:21:28 A já bych si musela zoufat.
01:21:31 Proboha tě prosím, Lenko, vem si ho za muže.
01:21:35 Ne! Ne! Ne! Nikdy!
01:21:41 Maminko. Maminko!
01:21:46 Pryč!
01:21:49 Je konec, slečno! Dost už tý hanby!
01:21:54 Všechno vím! Všechno mi pověděli!
01:21:56 Poslouchat budeš! A Hladíka na kolenou odprosíš!
01:21:59 Aby se slitoval! Ne, nikdy.
01:22:02 A co je tohle? To je moje!
01:22:04 Můj chleba jíš a pod mou střechou bydlíš!
01:22:07 To všechno půjde do pece! Ne! Proboha!
01:22:11 Vy jste- ! Vy jste -! Vy jste -!
01:22:15 Maminko!
01:22:17 PLÁČ
01:22:21 Maminko!
01:22:28 Ty se chceš protivit?!
01:22:32 Odpros!!! Ne!!!
01:22:35 Odpros nebo -!!! Ne! Nikdy!!!
01:22:38 Ne! Ne! Nikdy!
01:22:44 Ne!
01:22:55 Buď vůle tvá jak v nebi tak i na zemi.
01:22:59 MODLITBA
01:23:02 Pryč!
01:23:04 Navždycky pryč! Prokristapána, Lenko,
01:23:06 co tě to napadlo? Copak jsi zapomněla, čí jsi? Kam patříš?
01:23:09 Vím. Teď už vím! Tak si jdi!
01:23:13 Beztak jsi tu byla vždycky cizí. Copak ti na mně záleželo?
01:23:21 Utejrali jste mě všichni! Všichni! Všichni!
01:23:25 Lenko. Lenko!
01:23:34 -Abyste nám nezaspala, Magdalenko!
01:23:38 Už budeme v Praze.
-No vida!
01:23:40 -Nikam nejdu! Nepůjdu. Nepůjdu!
-Františku!
01:23:42 -Nepůjdu! Takový svinstvo! Nikdo nepůjde! Nikdo nesmí jít!
01:23:46 Nikdo! Nikdo!
-Každej nemusí umřít!
01:23:49 Vesele, armádo! Vesele!
01:23:52 Ještě si mockrát budeme namlouvat tu nejpěknější!
01:23:56 Armádo! K poctě zbraň!
-Františku!
01:24:01 Já mám takovej strach!
-Já vím, ale neboj se.
01:24:04 Jen se neboj, já přijedu. Přijedu, napíšu.
01:24:09 -Blbost, kamaráde.
01:24:11 Žádnej strach, mladá paní. Utlučem je čepicema.
01:24:14 -Zelenáči! Hurááá!
-Přestaňte! Kdo to má poslouchat!
01:24:20 -Jdeš, jdeš, lítá to kolem tebe jako hovádi! Fjú, fjú!
01:24:27 Armádo, vpřed! Huráá! Pche!
01:24:33 Kolem tebe to praští a padá. Napravo, nalevo, kupředu!
01:24:37 A kanonáda: Bum! Bum! Bum!
-Dejte už jednou pokoj!
01:24:42 -Potom padneš ty sám! PLÁČ ŽENY
01:24:45 A dneska nic nevíš.
01:24:47 A bodláčí ti vyroste na opuštěným hrobě.
01:24:52 -Kdybyste nepovídal! Tak Magdalenko, kdepak máte
01:24:55 zavazadla? Pomůžu vám. Ne, děkuju. Máte toho sám dost.
01:24:59 Abyste neřekla. Já jsem bejval vždycky kavalír.
01:25:03 Kupředu, chlapci, kupředu, abysme to nezmeškali! Hurá!
01:25:22 Ne, ne, já vám to ještě kousek poponesu.
01:25:24 Děkuji.
01:25:29 A kam vy vlastně? Nevím.
01:25:34 Jak to, nevíte. Někam se přece jezdí, ne?
01:25:37 Tak, ke známým.
01:25:40 Někdo tady na vás čeká, viďte?
01:25:45 On to neví, že přijedete? Ne.
01:25:51 Aspoň bude mít větší radost, ne? Snad.
01:26:00 Kdybyste přijela za mnou, já bych na vás čekal.
01:26:10 RUCH NA NÁDRAŽÍ A HUDBA
01:26:42 Tak už se musíme rozloučit, Magdalenko.
01:26:46 Už nás houfujou. Děkuju.
01:26:51 Moc jsme toho spolu nenamluvili, viďte?
01:26:54 Víte, Magdalenko, teď vám to můžu říct.
01:26:57 Já nejsem takovej, jak se dělám, víte?
01:27:00 Mně se vždycky všechno obrátilo naruby.
01:27:04 A vůbec! Žádnou Magdalenku jsem ani neznal.
01:27:08 To jsem jen tak plácal do větru.
01:27:10 Já tomu všemu stejně nevěřila.
01:27:13 Víte, já mám v sobě takovou ouzkost.
01:27:19 Takovej strach nebo co.
01:27:23 Já vím, že ten první, co vystřelí, se trefí.
01:27:28 Já jsem měl vždycky v životě smůlu.
01:27:36 Vraťte se brzo a zdráv.
01:27:39 Tak jste mě nakonec přece jenom potěšila.
01:27:44 Kupředu, armádo!
01:28:12 Prosím vás, kde je tady Libeň? Přístavní ulice.
01:28:16 Přístavní? To je hezký kousek.
01:28:19 To musíte tudy dolů a pak se dáte doprava.
01:28:21 -Přístavní? To já znám.
-Na shledanou.
01:28:24 Na shledanou.
-Taky jsme tam někdy zašli, že jo?
01:28:26 To je ale vejlet, slečno.
-To nic, my vás tam dovedeme.
01:28:31 A můžeme to vzít oklikou.
-Dneska je otevříno až do rána.
01:28:35 Já raději počkám. Škoda. Mohli jsme se povyrazit.
01:28:53 HUDBA A RUCH NA NÁDRAŽÍ
01:29:38 Borku!
01:29:44 Borku!!
01:29:49 Borku!
01:29:54 Borku!!!
01:30:01 Na shledanou.
01:30:06 Borku!
01:30:15 Borku!
01:30:19 PLÁČ
01:30:51 Borku.
01:30:55 Najdeš mě vždycky a všude, protože tě mám rád.
01:31:07 Je třeba pomoci, Lenko.
01:31:13 Pomoci všem. Ale co jich zahyne, nežli dojdou.
01:31:18 Jednou přece dojdou.
01:31:22 Kde řeky mají slunce a každý svoji lidskou tvář.
01:31:31 Nejste vy Magdalenka Bylanská?
01:31:35 Hned jsme vás poznali. Borek nám o vás často vyprávěl.
01:31:41 Vítáme tě mezi nás!
-Vítáme tě.
01:32:13 ZPĚV
01:32:22 Hurá, vyhnali jste mě!
01:32:25 A když jste mě poznali, na vojnu jste mě vzali.
01:32:29 Bodejť by vám hrom zapálil vaše svědomí.
01:32:34 Hurá, vaše svědomí!
01:32:39 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2014
Mladičká Lenka Bilanská je nejmladší ze čtyř dětí venkovského mlynáře. Lakomý a surový otec vládne rodině tvrdou rukou. Jelikož však pro všechny představuje jediný zdroj obživy, nikdo si netroufne postavit se mu na odpor. Zlomená stárnoucí manželka promíjí mlynáři vášeň pro karban a alkohol. Snáší i týrání, jen když rodinné úspory rostou. Starší dcery, bigotní Marie a živočišná Anna, touží co nejrychleji se vdát a vymanit se z otcova vlivu, slabošský syn Antonín zase čeká, až stárnoucímu otci dojdou síly a on převezme vládu nad rodinným řemeslem. Jen nadaná a sečtělá Lenka si dovede představit důstojnější způsob života. Zamilovala se do pokrokově smýšlejícího Borka, který se před časem usadil v Praze. A právě na útěku z domova, cestou ve vlaku do Prahy, si Lenka vybavuje všechny okolnosti, které ji přiměly opustit dusné rodné hnízdo. Jenže se píše rok 1914, začíná první světová válka a vlak je plný mladých i starších mužů, povolaných do zbraně…
Snímek Václava Kršky vznikl na motivy z první části románu Marie Majerové Nejkrásnější svět.
