Portrét oceňovaného britského režiséra, který i na sklonku kariéry bojuje za sociální spravedlnost a rovnost.
Ken Loach: aktivistou do posledního dechu

Věhlasný filmový festival v Cannes ho ocenil rovnou devětkrát, z toho dvakrát přímo Zlatou palmou. Na festivalech často sklízí ceny ekumenických porot, přestože nemá rád církve (sám sebe prohlašuje za "agnostika s tendencí k atheismu"). Jeho filmy jsou velmi naléhavé a zapamatovatelné. Za jeden z nich, Kes, získal v roce 1970 Křišťálový glóbus v Karlových Varech. Středobodem jeho tvorby jsou příběhy obyčejných lidí, ať už v rodné Velké Británii nebo jinde ve světě. Lidské příběhy a příběhy bezpráví. V jeho filmech najdeme většinou i velmi svérázný a drsný humor, jako třeba v Andělském podílu. Loach je také velkým příznivcem fotbalu, což ukázal mimo jiné ve snímku hledá se Eric, kam obsadil slavného francouzského fotbalistu Erica Cantonu. Jeho hnacím motorem je však boj za lidská práva a proti sociální nespravedlnosti.

Napište nám