Pohádka o tom, jak statečné děvče dokázalo nemožné (1990). Hrají: P. Mourková, M. Zounar, M. Haman, V. Brabec, V. Zawadská, A. Švehlík, R. Sittová a další. Scénář Z. Brunclíková. Kamera V. Štinglová. Režie V. Janečková
00:00:27Prosím, ticho.
00:00:31Promluví Jeho Veličenstvo, král Oskar III.
00:00:40Vážení hosté!
00:00:42Vítám vás na plese uspořádaném na počest Filipa I., mého syna.
00:00:51Za 3 dny nastane den, na který nedočkavě čekáme.
00:00:59Princ Filip oslaví své osmnácté narozeniny
00:01:02a já mu předám korunu i vládu v této zemi.
00:01:07Ať žije princ Filip!
00:01:12A protože se princ Filip hodlá oženit s princeznou Konvalinkou,
00:01:17je tento ples zároveň i plesem zásnubním.
00:01:40Zde princi, prosím.
00:01:47Drahá princezno Konvalinko!
00:01:50Přijměte ode mne tento zásnubní dar.
00:01:55Díky, princi.
00:01:58A teď do tance, přátelé!
00:02:17-Konvalinko, jsi šťastná?
-Jsem, Filipe.
00:02:22Když přijeli vaši poslové na námluvy měl jsem z toho strach,
00:02:27ale když si pak přijela i ty a já tě uviděl a držel tvoji ruku
00:02:32-věděl jsem, že už ji nikdy nepustím. -Jsi milý, Filipe.
00:02:37Ale řekni mi, k čemu byly ty zdlouhavé námluvy?
00:02:41Přitom je to k nám tak blízko.
00:02:43-Stačilo přejít branku z naší zahrady. -To ano, ale...
00:02:48Ani jednou jsi nepřišel pod mé okno dát mi dobrou noc.
00:02:52-Já jsem na tebe čekala.
-Já jsem nemohl, Konvalinko.
00:02:57-Proč jsi nemohl?
-To je tajemství. -Tajemství?
00:03:08-Konvalinko...
-Princi Filipe,
00:03:10jako snoubenci nesmíme mít před sebou žádné tajnosti.
00:03:15-Počkej 3 dny a pak ti vše povím.
-Já nechci čekat 3 dny.
00:03:20Copak ty mě nemáš rád?
00:03:24-Miluji tě nade všechno na světě.
-Tak mi to řekni.
00:03:29Dobře, povím ti to.
00:03:31Od chvíle, kdy jsem se narodil, leží na naší rodině kletba.
00:03:36Jak vyjdu ze zámku ven, odnese mě saň
00:03:39a už nikdy se nevrátím. Proto mě všichni hlídají.
00:03:43-Proto jsem nemohl ven.
-Ale to je hrozné.
00:03:47Kletba pomine v den mých 18tých narozenin.
00:03:50-To nemůže být pravda.
-Často jsem si říkal,...
00:03:54-co by se stalo, kdybych vyšel ven.
-Bál ses? -Bál.
00:03:59Ale teď už se nebojím.
00:04:01Zítra večer ti přinesu k oknu růži, aby se ti dobře spalo.
00:04:08-Já nechci. -Ale chceš. -Nechci.
-Chceš. Stejně přijdu.
00:04:15A už vím, jak uteču svému rádci, který mě pořád hlídá.
00:04:34Princezno Konvalinko, pan král by si s vámi rád připil.
00:04:39Konvalinko, rádce tě doprovodí k otci.
00:04:42Já se hned vrátím, musím něco zařídit.
00:04:46Kvůli zítřku.
00:05:12Princezno, Konvalinko, na vaši krásu a na šťastnou budoucnost.
00:05:20Jsem rád, že jste to právě vy, koho si Filip vyvolil.
00:05:27Děkuji vám, králi.
00:06:01To je Martin, Filipův přítel už od dětství.
00:06:08Mně se to nezdá, Filipe.
00:06:10Vydrž to ještě 3 dny a budeš smět chodit kamkoliv.
00:06:15Ale já chci Konvalince dokázat, že pro ni se nebojím ničeho na světě.
00:06:22Chci jí políbit její hebkou ruku, chci jí dát dobrou noc. Rozumíš mi?
00:06:30Dobrá. Přijdu zítra večer k tvému oknu a přinesu žebřík.
00:06:35A ty v mých šatech proklouzneš zahradní brankou.
00:06:39Já budu v tvých šatech doma, kdyby náhodou přišel rádce.
00:06:45Díky, Martine. Věděl jsem, že mě nezradíš.
00:06:49Jsi opravdový kamarád.
00:06:51-Copak si tu vy dva špitáte?
-Že jsi krásná a že tě miluji.
00:06:57Filipe!
00:06:59Říkali jsme si, že se nikdy nezradíme.
00:07:04-Na mě se můžete vždy spolehnout. Oba. -Ty na nás taky, Martine.
00:07:10Vy mě znáte, princezno?
00:07:13Budoucí královna musí znát všechno.
00:08:03Bětuško moje!
00:08:05Martine! To je dost, že jdeš. Čekám tu na tebe už dlouho.
00:08:13To je vůní, Bětuško.
00:08:19Podívej, kolik bylinek jsem nasušila.
00:08:22Tahle je na horkost a tahle zase na zimnici.
00:08:30A tahle je proti kašli. Ale ještě mi chybí třezalka a dobromysl.
00:08:35Martine, večer musím na Hůrku. Viď, že tam se mnou zajdeš.
00:08:40-Bětuško...
-Martine, teta nemůže spát.
00:08:43Prosila mě o koření na tvrdý spánek.
00:08:46Bětuško, dnes s tebou nemohu jít.
00:08:50-Nemůžeš nebo nechceš?
-Nemůžu, musím na zámek.
00:08:54Slíbil jsem to Filipovi.
00:08:56Tak jsem se na tu chvíli těšila a ty musíš na zámek.
00:09:01-Opravdu musím.
-Tak běž už teď a nezdržuj se.
00:09:07Bětuško!
00:09:35Tak se přece jen dočkáme, Jasnosti. Ještě 2 noci a bude konec trápení.
00:09:49Co jsem se vás nahlídal, když jste byl ještě malý kluk.
00:09:56Já vím, Arnošte. Ale kdoví, zda to nebylo zbytečné.
00:10:01-Jestli nějaká saň vůbec je.
-To neříkejte, princi.
00:10:05Buďte rád, že je to všechno pryč.
00:10:08Pozítří vám bude 18 a můžete jít bez obav ven.
00:10:13I s princeznou Konvalinkou.
00:10:16A to už půjdete jako král s královnou.
00:10:21Arnošte! Běž spát.
00:10:25Přečtu si ještě pár stránek a půjdu také. Vážně! Slibuji ti to!
00:10:33Chci mít taky chvíli sám pro sebe. HVÍZDÁNÍ.
00:10:39-Neslyšel jste nic, princi?
-Ne, neslyšel.
00:10:45Tak už běž! Dobrou noc!
00:11:09-Počkej! Ještě kousek. Držíš?
-Držím.
00:11:26Polez!
00:11:42-Nechceš si to ještě rozmyslet?
-Ne, Martine.
00:11:55Konvalinka by si myslela, že se bojím. Čeká mě.
00:12:16A potom, je vůbec nějaká saň? Kdo ji viděl? Já ne!
00:12:20Tak ať si přijde. Uvidí.
00:12:22-Já se jí nebojím. Já s ní zatočím. -SMÍCH.
00:12:28Mně se nebude nikdo vysmívat.
00:12:35Přišla jsem si pro tebe, princi.
00:12:46-Půjdeš se mnou ty nebo ty?
-Princi, uteč!
00:13:10Konvalinko! Stalo se něco hrozného.
00:13:15-Martina odnesla saň.
-Viděla jsem to.
00:13:22Ale říkej mi, princezno Konvalinko, Martine.
00:13:31Já nejsem Martin, já jsem přece tvůj Filip.
00:13:39Ne, ty jsi Martin. Slyšela jsem, jak jsi řekl: Uteč, princi!
00:13:48A saň prince odnesla. Běž domů, Martine.
00:14:03Já budu na svého Filipa,
00:14:06na svého statečného a čestného prince čekat.
00:14:33Tak tě tu mám, princi. Konečně jsem se tě dočkala.
00:14:41Nevěděla jsem, že jsi takový roztomilý.
00:14:49-Líbím se ti? Jsem krásná?
-Ano, paní! Jste krásná.
00:14:58Zítra bude naše velkolepá svatba.
00:15:02Nebude, paní!
00:15:07A pusťte mě odtud.
00:15:13Marně se snažíš, odtud se nedostaneš.
00:15:18A když nechceš být mým manželem, budeš mým sluhou.
00:15:26Dám ti práci. Každý den vyčistíš jedno zrcadlo.
00:15:32To je přece práce pro jemné princovy ruce.
00:15:38Čím víc se budou lesknout, tím budu krásnější.
00:15:44Ale já nejsem princ. Jsem Martin, princův přítel.
00:15:51Jakto? Slyšela jsem, jak ti ten druhý říkal: Princi, uteč!
00:16:07Takže on tě zradil.
00:16:14Dobrá, nejsi tedy princ, ale stejně tě nepustím.
00:16:20Zůstaneš tu jako návnada. Ty mi sem prince přivedeš.
00:16:28Princ nebude mít hodinu klidného spánku
00:16:31a výčitky svědomí nad vlastní zradou ho dovedou až sem.
00:16:37Za tebou.
00:16:52Zbytečně se snažíš, odtud se nikdy nedostaneš.
00:16:57Já tě budu hlídat, každý den, každou hodinu.
00:17:04-Já totiž nikdy nespím.
-Nikdy? -Nikdy.
00:17:11Kdybych usnula, spala bych nejmíň 300 let.
00:17:19A to já nechci. Cítím se ještě velmi svěží.
00:17:35Veličenstvo, tady seděl a četl knihu. A chystal se jít spát.
00:17:49-Okno bylo zavřené, sám jsem ho zavíral. -Dobrá.
00:17:56Ať stráže prohledají celý les i zahradu.
00:18:00Ať se ptají v okolí, i u princezny Konvalinky.
00:18:06Někdo ho přece musel vidět.
00:18:23Martine.
00:18:29Jasnosti, to jste vy?
00:18:33Bětuško, všechno ti vysvětlím.
00:18:38Princi, to je Martinova vesta. Co je s Martinem?
00:18:45Stalo se neštěstí.
00:18:47Chtěl jsem se tajně dostat ze zámku za princeznou Konvalinkou.
00:18:52A tak jsme si tajně s Martinem vyměnili šaty.
00:18:56Najednou přiletěla ta hrozná saň a nevěděla,
00:19:00kdo z nás dvou je princ, jestli já nebo Martin...
00:19:10Nevím, co se to se mnou stalo.
00:19:12Najednou jsem vykřikl: Princi, uteč.
00:19:16Saň se vrhla na Martina a odnesla ho místo mě.
00:19:21-Bože můj!
-Bětuško, já nevím, co mám dělat.
00:19:36Princi, až saň zjistí svůj omyl, přijde si pro vás znova.
00:19:42Pojďte, schovám vás do chalupy. Tady vás hledat nebude.
00:19:48-To nejde, musím Martina najít.
-Kde ho chcete hledat? -To nevím.
00:19:55Půjdu s vámi. A budeme stále volat saň, až se ozve.
00:20:00Však ona se ukáže, však ona se objeví.
00:20:08Tak pojď, pravý princi!
00:20:12Ne, neodnášej ho!
00:20:14Vrať mi Martina a prince nech na pokoji.
00:20:18-Ustup! -Ne!
-Ustup, ať si ho mohu odnést.
00:20:22-Ne, to si nás vezmi oba.
-Jak chceš.
00:20:26Vlastně je to docela dobrý nápad.
00:20:40Vidíte, princezno Konvalinko.
00:20:43Místo svatebního veselí je v naší zemi smutek.
00:20:50-A opravdu se princ nikde nenašel?
-Ne.
00:20:55Stráže prohledali celou ves i okolí,
00:20:59prošli celou zemí, ale o princi nepřivezli jedinou zprávu.
00:21:11Věřím, že s princem Filipem není tak zle a že se vrátí.
00:21:19Budu na něho čekat.
00:21:22Veličenstvo, stráže hlásí, že se ve vsi znovu objevila saň.
00:21:27A zase zmizela ovšem.
00:21:30-Opravdu?
-Ano, princezno.
00:21:54Martine!
00:22:01Jsem rád, že jsi živý a zdravý.
00:22:04-Filipe! -Já vím.
00:22:07-Martine. -Bětuško.
00:22:13Tak tebe ta zlá saň taky unesla? Odtud se nikdo nedostane.
00:22:22Tomu nevěřím. Na každou nemoc se najde nějaká bylinka.
00:22:26Na každé trápení je nějaký lék.
00:22:29Musí být i tady někde nějaká skulinka, kterou se dostaneme domů.
00:22:35Martine.
00:22:40Vzpomeň si. Nemá saň nějaké bolavé místo, nějakou slabinu?
00:22:46Ne! Jenom se směje a vzhlíží se v zrcadle.
00:22:53-A kam chodí spát?
-Nikam.
00:22:59Ona totiž nikdy nespí. Kdyby usnula, spala by 300 let.
00:23:11Kdepak, tady nic nevymyslíme.
00:23:16Ale vymyslíme, jen to nechte na mně.
00:23:20Martine, rychle vylešti tohle zrcadlo. Ale pořádně!
00:23:24-Co chceš dělat?
-Ale pozor, ať se ti nic nestane.
00:23:29SMÍCH.
00:23:38Už jste se přivítali?
00:23:45Jak se vám tady líbí?
00:23:51Vždycky jsem si přála
00:23:53sloužit v kouzelném paláci, jako je tenhle.
00:23:57Plném lesklého mramoru,
00:23:59ve kterém se zrcadlí krása jeho mocné vládkyně.
00:24:03Mluvit umíš.
00:24:15Co umíš ještě?
00:24:17Umím věci užitečné i pro mocnou vládkyni.
00:24:22-Jaké věci? Mluv!
-Umím připravit omlazující nápoj.
00:24:26Kdo ho vypije omládne a ještě zkrásní. A bude plný síly.
00:24:38-To ti mám věřit?
-Přesvědčím vás.
00:24:45Postavte se sem, zavřete oči a neotvírejte je, až vám řeknu.
00:25:05A teď se zhluboka nadýchněte.
00:25:10Ta bylinka voní!
00:25:16A teď se podívejte do zrcadla.
00:25:24-Jste krásná. -Omládla jste.
-Vypadáte krásněji.
00:25:38Jaký máte pocit, krásná paní?
00:25:44Omamující. Jako kdyby mi narostla nová křídla.
00:25:57-Opravdu jsem krásnější?
-Krásná.
00:26:04Až vám uvařím nápoj z mých bylinek, budete nejkrásnější na světě.
00:26:20Dobrá! Připrav mi ten nápoj.
00:26:35Všechno zvadlé, zpustošené, polámané, jako tehdy v zámku.
00:26:51Tady se to muselo stát.
00:27:09Je to moje vina. Proč jsem byla tak zlá a ješitná?
00:27:21Proč jsem nechtěla počkat do tvých narozenin?
00:27:25Tolik jsem si přála, abys přišel pod mé okno.
00:27:36Kočičko...
00:27:46Pojď sem, pojď ke mně. Neboj!
00:27:54Co tady děláš? Pojď sem.
00:28:04Kdybys tak mohla poradit, kde mám najít Filipa.
00:28:12Máš pravdu. Pláčem se nic nezmůže.
00:28:17Počkej, dám to tu trochu do pořádku.
00:28:31Au!
00:28:41Neboj, neuteču ti. Dodělám, co jsem začala.
00:28:54Podívej se na můj obraz, princi.
00:28:58Jsem krásná a za chvíli budu ještě krásnější.
00:29:05-A mladá.
-Nech mě být!
00:29:16Nebuď hloupý, princi. Nechceš tady přece do smrti leštit zrcadla.
00:29:24Jako můj manžel budeš mít všechno. Vše, na co si vzpomeneš.
00:29:30Služebnictvo, zahrady, koně, zlato. Spoustu zlata.
00:29:41-Vezmi si mě. Pojď, podej mi ruku.
-Nikdy si tě nevezmu.
00:29:52Ještě rád se mnou protančíš celou noc.
00:29:57A zapomeneš na všechny pozemské princezny.
00:30:05Hej, děvče! Kde máš svůj kouzelný nápoj?
00:30:18Tady je, vzácná paní!
00:30:26Ale musíte ho vypít až do dna.
00:31:13Usnula.
00:31:16Dala jsem jí bylinky na silný spánek. Teď bude spát 300 let.
00:31:22Říkala jsem, že na všechno se najde nějaká bylinka.
00:31:28Podívejte!
00:32:21Tady je cesta ven.
00:32:27Jsme zachráněni.
00:32:54Bětko, Filipe, jsme doma.
00:33:19-Filipe! -Konvalinko!
00:33:26-Kde jsou tvé jemné ruce?
-Bylo to hrozné, Filipe.
00:33:30Jako u vás na zámku, když saň odnesla Martina.
00:33:34Tak jsem to tu dala trochu do pořádku.
00:33:37Nechtěla jsem jenom čekat, až se mi vrátíš.
00:33:43-To Bětuška nás oba vysvobodila.
-Kouzelnou bylinkou.
00:33:49Ale to nestojí ani za řeč. Hlavně, že jsme všichni zdrávi doma.
00:33:55-A že místo jedné svatby...
-Budou svatby dvě.
00:34:46Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Původní televizní pohádka vypráví o tom, že někdy je velmi snadné učinit špatné rozhodnutí, ale velmi těžké napravit jeho následky.
Obětovat život přítele dokázal princ Filip celkem snadno, ale vyrovnat se pak s vlastním svědomím už tak snadné nebylo. Ačkoli princ svého činu lituje, neví, jak jej napravit. Teprve nebojácná a chytrá Bětka dokáže zdánlivě nemožné a spolu s princem Martina vysvobodí ze zajetí zlé saně.
