Pohádka o tom, jak statečné děvče dokázalo nemožné (1990). Hrají: P. Mourková, M. Zounar, M. Haman, V. Brabec, V. Zawadská, A. Švehlík, R. Sittová a další. Scénář Z. Brunclíková. Kamera V. Štinglová. Režie V. Janečková
00:00:27 Prosím, ticho.
00:00:31 Promluví Jeho Veličenstvo, král Oskar III.
00:00:40 Vážení hosté!
00:00:42 Vítám vás na plese uspořádaném na počest Filipa I., mého syna.
00:00:51 Za 3 dny nastane den, na který nedočkavě čekáme.
00:00:59 Princ Filip oslaví své osmnácté narozeniny
00:01:02 a já mu předám korunu i vládu v této zemi.
00:01:07 Ať žije princ Filip!
00:01:12 A protože se princ Filip hodlá oženit s princeznou Konvalinkou,
00:01:17 je tento ples zároveň i plesem zásnubním.
00:01:40 Zde princi, prosím.
00:01:47 Drahá princezno Konvalinko!
00:01:50 Přijměte ode mne tento zásnubní dar.
00:01:55 Díky, princi.
00:01:58 A teď do tance, přátelé!
00:02:17 -Konvalinko, jsi šťastná?
-Jsem, Filipe.
00:02:22 Když přijeli vaši poslové na námluvy měl jsem z toho strach,
00:02:27 ale když si pak přijela i ty a já tě uviděl a držel tvoji ruku
00:02:32 -věděl jsem, že už ji nikdy nepustím. -Jsi milý, Filipe.
00:02:37 Ale řekni mi, k čemu byly ty zdlouhavé námluvy?
00:02:41 Přitom je to k nám tak blízko.
00:02:43 -Stačilo přejít branku z naší zahrady. -To ano, ale...
00:02:48 Ani jednou jsi nepřišel pod mé okno dát mi dobrou noc.
00:02:52 -Já jsem na tebe čekala.
-Já jsem nemohl, Konvalinko.
00:02:57 -Proč jsi nemohl?
-To je tajemství. -Tajemství?
00:03:08 -Konvalinko...
-Princi Filipe,
00:03:10 jako snoubenci nesmíme mít před sebou žádné tajnosti.
00:03:15 -Počkej 3 dny a pak ti vše povím.
-Já nechci čekat 3 dny.
00:03:20 Copak ty mě nemáš rád?
00:03:24 -Miluji tě nade všechno na světě.
-Tak mi to řekni.
00:03:29 Dobře, povím ti to.
00:03:31 Od chvíle, kdy jsem se narodil, leží na naší rodině kletba.
00:03:36 Jak vyjdu ze zámku ven, odnese mě saň
00:03:39 a už nikdy se nevrátím. Proto mě všichni hlídají.
00:03:43 -Proto jsem nemohl ven.
-Ale to je hrozné.
00:03:47 Kletba pomine v den mých 18tých narozenin.
00:03:50 -To nemůže být pravda.
-Často jsem si říkal,...
00:03:54 -co by se stalo, kdybych vyšel ven.
-Bál ses? -Bál.
00:03:59 Ale teď už se nebojím.
00:04:01 Zítra večer ti přinesu k oknu růži, aby se ti dobře spalo.
00:04:08 -Já nechci. -Ale chceš. -Nechci.
-Chceš. Stejně přijdu.
00:04:15 A už vím, jak uteču svému rádci, který mě pořád hlídá.
00:04:34 Princezno Konvalinko, pan král by si s vámi rád připil.
00:04:39 Konvalinko, rádce tě doprovodí k otci.
00:04:42 Já se hned vrátím, musím něco zařídit.
00:04:46 Kvůli zítřku.
00:05:12 Princezno, Konvalinko, na vaši krásu a na šťastnou budoucnost.
00:05:20 Jsem rád, že jste to právě vy, koho si Filip vyvolil.
00:05:27 Děkuji vám, králi.
00:06:01 To je Martin, Filipův přítel už od dětství.
00:06:08 Mně se to nezdá, Filipe.
00:06:10 Vydrž to ještě 3 dny a budeš smět chodit kamkoliv.
00:06:15 Ale já chci Konvalince dokázat, že pro ni se nebojím ničeho na světě.
00:06:22 Chci jí políbit její hebkou ruku, chci jí dát dobrou noc. Rozumíš mi?
00:06:30 Dobrá. Přijdu zítra večer k tvému oknu a přinesu žebřík.
00:06:35 A ty v mých šatech proklouzneš zahradní brankou.
00:06:39 Já budu v tvých šatech doma, kdyby náhodou přišel rádce.
00:06:45 Díky, Martine. Věděl jsem, že mě nezradíš.
00:06:49 Jsi opravdový kamarád.
00:06:51 -Copak si tu vy dva špitáte?
-Že jsi krásná a že tě miluji.
00:06:57 Filipe!
00:06:59 Říkali jsme si, že se nikdy nezradíme.
00:07:04 -Na mě se můžete vždy spolehnout. Oba. -Ty na nás taky, Martine.
00:07:10 Vy mě znáte, princezno?
00:07:13 Budoucí královna musí znát všechno.
00:08:03 Bětuško moje!
00:08:05 Martine! To je dost, že jdeš. Čekám tu na tebe už dlouho.
00:08:13 To je vůní, Bětuško.
00:08:19 Podívej, kolik bylinek jsem nasušila.
00:08:22 Tahle je na horkost a tahle zase na zimnici.
00:08:30 A tahle je proti kašli. Ale ještě mi chybí třezalka a dobromysl.
00:08:35 Martine, večer musím na Hůrku. Viď, že tam se mnou zajdeš.
00:08:40 -Bětuško...
-Martine, teta nemůže spát.
00:08:43 Prosila mě o koření na tvrdý spánek.
00:08:46 Bětuško, dnes s tebou nemohu jít.
00:08:50 -Nemůžeš nebo nechceš?
-Nemůžu, musím na zámek.
00:08:54 Slíbil jsem to Filipovi.
00:08:56 Tak jsem se na tu chvíli těšila a ty musíš na zámek.
00:09:01 -Opravdu musím.
-Tak běž už teď a nezdržuj se.
00:09:07 Bětuško!
00:09:35 Tak se přece jen dočkáme, Jasnosti. Ještě 2 noci a bude konec trápení.
00:09:49 Co jsem se vás nahlídal, když jste byl ještě malý kluk.
00:09:56 Já vím, Arnošte. Ale kdoví, zda to nebylo zbytečné.
00:10:01 -Jestli nějaká saň vůbec je.
-To neříkejte, princi.
00:10:05 Buďte rád, že je to všechno pryč.
00:10:08 Pozítří vám bude 18 a můžete jít bez obav ven.
00:10:13 I s princeznou Konvalinkou.
00:10:16 A to už půjdete jako král s královnou.
00:10:21 Arnošte! Běž spát.
00:10:25 Přečtu si ještě pár stránek a půjdu také. Vážně! Slibuji ti to!
00:10:33 Chci mít taky chvíli sám pro sebe. HVÍZDÁNÍ.
00:10:39 -Neslyšel jste nic, princi?
-Ne, neslyšel.
00:10:45 Tak už běž! Dobrou noc!
00:11:09 -Počkej! Ještě kousek. Držíš?
-Držím.
00:11:26 Polez!
00:11:42 -Nechceš si to ještě rozmyslet?
-Ne, Martine.
00:11:55 Konvalinka by si myslela, že se bojím. Čeká mě.
00:12:16 A potom, je vůbec nějaká saň? Kdo ji viděl? Já ne!
00:12:20 Tak ať si přijde. Uvidí.
00:12:22 -Já se jí nebojím. Já s ní zatočím. -SMÍCH.
00:12:28 Mně se nebude nikdo vysmívat.
00:12:35 Přišla jsem si pro tebe, princi.
00:12:46 -Půjdeš se mnou ty nebo ty?
-Princi, uteč!
00:13:10 Konvalinko! Stalo se něco hrozného.
00:13:15 -Martina odnesla saň.
-Viděla jsem to.
00:13:22 Ale říkej mi, princezno Konvalinko, Martine.
00:13:31 Já nejsem Martin, já jsem přece tvůj Filip.
00:13:39 Ne, ty jsi Martin. Slyšela jsem, jak jsi řekl: Uteč, princi!
00:13:48 A saň prince odnesla. Běž domů, Martine.
00:14:03 Já budu na svého Filipa,
00:14:06 na svého statečného a čestného prince čekat.
00:14:33 Tak tě tu mám, princi. Konečně jsem se tě dočkala.
00:14:41 Nevěděla jsem, že jsi takový roztomilý.
00:14:49 -Líbím se ti? Jsem krásná?
-Ano, paní! Jste krásná.
00:14:58 Zítra bude naše velkolepá svatba.
00:15:02 Nebude, paní!
00:15:07 A pusťte mě odtud.
00:15:13 Marně se snažíš, odtud se nedostaneš.
00:15:18 A když nechceš být mým manželem, budeš mým sluhou.
00:15:26 Dám ti práci. Každý den vyčistíš jedno zrcadlo.
00:15:32 To je přece práce pro jemné princovy ruce.
00:15:38 Čím víc se budou lesknout, tím budu krásnější.
00:15:44 Ale já nejsem princ. Jsem Martin, princův přítel.
00:15:51 Jakto? Slyšela jsem, jak ti ten druhý říkal: Princi, uteč!
00:16:07 Takže on tě zradil.
00:16:14 Dobrá, nejsi tedy princ, ale stejně tě nepustím.
00:16:20 Zůstaneš tu jako návnada. Ty mi sem prince přivedeš.
00:16:28 Princ nebude mít hodinu klidného spánku
00:16:31 a výčitky svědomí nad vlastní zradou ho dovedou až sem.
00:16:37 Za tebou.
00:16:52 Zbytečně se snažíš, odtud se nikdy nedostaneš.
00:16:57 Já tě budu hlídat, každý den, každou hodinu.
00:17:04 -Já totiž nikdy nespím.
-Nikdy? -Nikdy.
00:17:11 Kdybych usnula, spala bych nejmíň 300 let.
00:17:19 A to já nechci. Cítím se ještě velmi svěží.
00:17:35 Veličenstvo, tady seděl a četl knihu. A chystal se jít spát.
00:17:49 -Okno bylo zavřené, sám jsem ho zavíral. -Dobrá.
00:17:56 Ať stráže prohledají celý les i zahradu.
00:18:00 Ať se ptají v okolí, i u princezny Konvalinky.
00:18:06 Někdo ho přece musel vidět.
00:18:23 Martine.
00:18:29 Jasnosti, to jste vy?
00:18:33 Bětuško, všechno ti vysvětlím.
00:18:38 Princi, to je Martinova vesta. Co je s Martinem?
00:18:45 Stalo se neštěstí.
00:18:47 Chtěl jsem se tajně dostat ze zámku za princeznou Konvalinkou.
00:18:52 A tak jsme si tajně s Martinem vyměnili šaty.
00:18:56 Najednou přiletěla ta hrozná saň a nevěděla,
00:19:00 kdo z nás dvou je princ, jestli já nebo Martin...
00:19:10 Nevím, co se to se mnou stalo.
00:19:12 Najednou jsem vykřikl: Princi, uteč.
00:19:16 Saň se vrhla na Martina a odnesla ho místo mě.
00:19:21 -Bože můj!
-Bětuško, já nevím, co mám dělat.
00:19:36 Princi, až saň zjistí svůj omyl, přijde si pro vás znova.
00:19:42 Pojďte, schovám vás do chalupy. Tady vás hledat nebude.
00:19:48 -To nejde, musím Martina najít.
-Kde ho chcete hledat? -To nevím.
00:19:55 Půjdu s vámi. A budeme stále volat saň, až se ozve.
00:20:00 Však ona se ukáže, však ona se objeví.
00:20:08 Tak pojď, pravý princi!
00:20:12 Ne, neodnášej ho!
00:20:14 Vrať mi Martina a prince nech na pokoji.
00:20:18 -Ustup! -Ne!
-Ustup, ať si ho mohu odnést.
00:20:22 -Ne, to si nás vezmi oba.
-Jak chceš.
00:20:26 Vlastně je to docela dobrý nápad.
00:20:40 Vidíte, princezno Konvalinko.
00:20:43 Místo svatebního veselí je v naší zemi smutek.
00:20:50 -A opravdu se princ nikde nenašel?
-Ne.
00:20:55 Stráže prohledali celou ves i okolí,
00:20:59 prošli celou zemí, ale o princi nepřivezli jedinou zprávu.
00:21:11 Věřím, že s princem Filipem není tak zle a že se vrátí.
00:21:19 Budu na něho čekat.
00:21:22 Veličenstvo, stráže hlásí, že se ve vsi znovu objevila saň.
00:21:27 A zase zmizela ovšem.
00:21:30 -Opravdu?
-Ano, princezno.
00:21:54 Martine!
00:22:01 Jsem rád, že jsi živý a zdravý.
00:22:04 -Filipe! -Já vím.
00:22:07 -Martine. -Bětuško.
00:22:13 Tak tebe ta zlá saň taky unesla? Odtud se nikdo nedostane.
00:22:22 Tomu nevěřím. Na každou nemoc se najde nějaká bylinka.
00:22:26 Na každé trápení je nějaký lék.
00:22:29 Musí být i tady někde nějaká skulinka, kterou se dostaneme domů.
00:22:35 Martine.
00:22:40 Vzpomeň si. Nemá saň nějaké bolavé místo, nějakou slabinu?
00:22:46 Ne! Jenom se směje a vzhlíží se v zrcadle.
00:22:53 -A kam chodí spát?
-Nikam.
00:22:59 Ona totiž nikdy nespí. Kdyby usnula, spala by 300 let.
00:23:11 Kdepak, tady nic nevymyslíme.
00:23:16 Ale vymyslíme, jen to nechte na mně.
00:23:20 Martine, rychle vylešti tohle zrcadlo. Ale pořádně!
00:23:24 -Co chceš dělat?
-Ale pozor, ať se ti nic nestane.
00:23:29 SMÍCH.
00:23:38 Už jste se přivítali?
00:23:45 Jak se vám tady líbí?
00:23:51 Vždycky jsem si přála
00:23:53 sloužit v kouzelném paláci, jako je tenhle.
00:23:57 Plném lesklého mramoru,
00:23:59 ve kterém se zrcadlí krása jeho mocné vládkyně.
00:24:03 Mluvit umíš.
00:24:15 Co umíš ještě?
00:24:17 Umím věci užitečné i pro mocnou vládkyni.
00:24:22 -Jaké věci? Mluv!
-Umím připravit omlazující nápoj.
00:24:26 Kdo ho vypije omládne a ještě zkrásní. A bude plný síly.
00:24:38 -To ti mám věřit?
-Přesvědčím vás.
00:24:45 Postavte se sem, zavřete oči a neotvírejte je, až vám řeknu.
00:25:05 A teď se zhluboka nadýchněte.
00:25:10 Ta bylinka voní!
00:25:16 A teď se podívejte do zrcadla.
00:25:24 -Jste krásná. -Omládla jste.
-Vypadáte krásněji.
00:25:38 Jaký máte pocit, krásná paní?
00:25:44 Omamující. Jako kdyby mi narostla nová křídla.
00:25:57 -Opravdu jsem krásnější?
-Krásná.
00:26:04 Až vám uvařím nápoj z mých bylinek, budete nejkrásnější na světě.
00:26:20 Dobrá! Připrav mi ten nápoj.
00:26:35 Všechno zvadlé, zpustošené, polámané, jako tehdy v zámku.
00:26:51 Tady se to muselo stát.
00:27:09 Je to moje vina. Proč jsem byla tak zlá a ješitná?
00:27:21 Proč jsem nechtěla počkat do tvých narozenin?
00:27:25 Tolik jsem si přála, abys přišel pod mé okno.
00:27:36 Kočičko...
00:27:46 Pojď sem, pojď ke mně. Neboj!
00:27:54 Co tady děláš? Pojď sem.
00:28:04 Kdybys tak mohla poradit, kde mám najít Filipa.
00:28:12 Máš pravdu. Pláčem se nic nezmůže.
00:28:17 Počkej, dám to tu trochu do pořádku.
00:28:31 Au!
00:28:41 Neboj, neuteču ti. Dodělám, co jsem začala.
00:28:54 Podívej se na můj obraz, princi.
00:28:58 Jsem krásná a za chvíli budu ještě krásnější.
00:29:05 -A mladá.
-Nech mě být!
00:29:16 Nebuď hloupý, princi. Nechceš tady přece do smrti leštit zrcadla.
00:29:24 Jako můj manžel budeš mít všechno. Vše, na co si vzpomeneš.
00:29:30 Služebnictvo, zahrady, koně, zlato. Spoustu zlata.
00:29:41 -Vezmi si mě. Pojď, podej mi ruku.
-Nikdy si tě nevezmu.
00:29:52 Ještě rád se mnou protančíš celou noc.
00:29:57 A zapomeneš na všechny pozemské princezny.
00:30:05 Hej, děvče! Kde máš svůj kouzelný nápoj?
00:30:18 Tady je, vzácná paní!
00:30:26 Ale musíte ho vypít až do dna.
00:31:13 Usnula.
00:31:16 Dala jsem jí bylinky na silný spánek. Teď bude spát 300 let.
00:31:22 Říkala jsem, že na všechno se najde nějaká bylinka.
00:31:28 Podívejte!
00:32:21 Tady je cesta ven.
00:32:27 Jsme zachráněni.
00:32:54 Bětko, Filipe, jsme doma.
00:33:19 -Filipe! -Konvalinko!
00:33:26 -Kde jsou tvé jemné ruce?
-Bylo to hrozné, Filipe.
00:33:30 Jako u vás na zámku, když saň odnesla Martina.
00:33:34 Tak jsem to tu dala trochu do pořádku.
00:33:37 Nechtěla jsem jenom čekat, až se mi vrátíš.
00:33:43 -To Bětuška nás oba vysvobodila.
-Kouzelnou bylinkou.
00:33:49 Ale to nestojí ani za řeč. Hlavně, že jsme všichni zdrávi doma.
00:33:55 -A že místo jedné svatby...
-Budou svatby dvě.
00:34:46 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Původní televizní pohádka vypráví o tom, že někdy je velmi snadné učinit špatné rozhodnutí, ale velmi těžké napravit jeho následky.
Obětovat život přítele dokázal princ Filip celkem snadno, ale vyrovnat se pak s vlastním svědomím už tak snadné nebylo. Ačkoli princ svého činu lituje, neví, jak jej napravit. Teprve nebojácná a chytrá Bětka dokáže zdánlivě nemožné a spolu s princem Martina vysvobodí ze zajetí zlé saně.