00:00:39VYPRAVĚČ: Vlastivín je krásné a hrdé jméno.

00:00:44Stěží by dnes tento zemanský dvůr mohl hostit krále.

00:00:52Ale jaký pán, takový Vlastivín...

00:01:07Na zdraví krásných dívek, pane Ješku. -Na zdraví!

00:01:18-Která z vás mi podá ruku k tanci?
-Já! -Já! -Já!

00:01:38Majdaléno!

00:02:12Muzikanti!

00:03:11-Kolik dívčích srdcí jsi zlomil?
-Nevím. Možná jedno, dvě, tři...

00:03:19-A kolik zlaťáků tě to stálo?
-Nevím. Možná jeden, dva, tři...

00:03:28Možná, že za to mohla být spravena střecha nebo brána.

00:03:33Neboj se, matko, Vlastivín tak brzy nespadne.

00:03:39Jsi lehkomyslný. Ale po otci nejsi, to byl moudrý hospodář.

00:03:47Matko, jednou mi štěstí samo spadne do klína, uvidíš.

00:03:52To se ještě nikomu nestalo. Každý se musí přičinit.

00:03:58Ale já nejsem každý! Jsem zeman.

00:04:11Ach Ješku, Ješku.

00:04:24-Pane Ješku, jaké si dáte víno?
-Červené! Jako tahle mašle.

00:04:31Doufám, Majdaléno, že tě zítra uvidím na Vlastivíně.

00:04:35Matka uvítá každou pomoc.

00:04:38Navlékám si dlouhou nit - Majdaléno, chyť mě, chyť!

00:05:41Jedině plátna máme dostatek, milá Bětuše.

00:05:47Nenaříkej, paní Kateřino, co bychom měly říkat my?

00:05:52Chalupa a pole jsou malé, jen za koření jsou nějaké peníze.

00:05:59Ale máš pilnou a hodnou dceru.

00:06:05Ano, Johanka je všechno, co mám.

00:06:10Brzy ti ji odvede nějaký statný mládenec. Jen, aby jí byl hoden.

00:06:16Už jsem jí jednoho vyhlídla. Jmenuje se Matěj a je pracovitý.

00:06:22Kéž by ti to vyšlo. Kdyby žil můj muž, Vlastivín by vzkvétal.

00:06:34Vždyť máš syna. Mladý pan Ješek nezapře svého otce.

00:06:41Věru, podoba by tu byla.

00:06:45-Buďte zdrávy!
-Dobrý den.

00:06:51To jsme si ale pozvali pomocnici. Tancování ti jde mnohem líp.

00:06:59-Ty někam jdeš, Ješku?
-Musím si ve vsi něco zařídit.

00:07:07Máš dohlédnout na chasu ve chlévech.

00:07:10Však oni si poradí, matko.

00:07:14-Brzy se vrátím.
-Jako vždycky ráno.

00:07:21Taková dobrá švadlenka. Kdepak ses tu vzala?

00:07:25-To je moje dcera Johanka.
-Vítej na Vlastivíně.

00:07:29-Dobrý den, pane.
-Máš pěkný šperk.

00:07:33-Rubín nebo granát?
-Obyčejný kamínek ožehnutý ohněm.

00:07:43Památka po prabábě. Dědí se u nás z pokolení na pokolení.

00:07:51Má prý kouzelnou moc. Pomůže tomu, kdo ho nosí, když je mu nejhůř.

00:08:04-Ty nepospícháš do vsi, Ješku?
-Času dost.

00:08:10Takový kamínek bych chtěl mít. Je jako kapka krve na tvém krku.

00:08:25Bětuše, na tvé povídačky se schází celá ves, vypravuj nám něco.

00:08:35Když jinak nedáte. Je to jen pověst, znám ji od svého otce.

00:08:45Kdysi žil jeden loupeživý rytíř Přibík. Loupil, na co přišel.

00:08:55Jednou okradl i své kumpány o velký a vzácný poklad.

00:09:04Ti si to ovšem nenechali líbit.

00:11:20-Taková hrůza...
-A všichni byli mrtví?

00:11:24-Všichni.
-A co dítě? -A co poklad?

00:11:30Truhlici i s dítětem prý pohltila Bílá skála.

00:11:35Každý, kdo jde dodnes kolem, cítí u srdce tíseň.

00:11:46Děkuji ti, Bětuše, za vyprávění a všem za práci. Přijďte zase.

00:11:53Přijdeme rády.

00:12:01Pojď, Johanko!

00:12:07Brzy se uvidíme, Johanko.

00:12:31Čekáš Matěje, Johanko?

00:12:34Výbavu máš skoro hotovou, už brzy může být svatba.

00:12:39-Nechci se ještě vdávat.
-Co je to s tebou?

00:12:44Cos byla na Vlastivíně, jako by tě někdo uhranul.

00:12:50-Uvařím ti léčivé byliny.
-Ne, matičko, nic mi není.

00:12:56Nechci se vdávat, je na tom snad něco zlého?

00:13:02Je a není. Jak dlouho bude Matěj čekat? Ohlíží se za ním Majdaléna.

00:13:12Ta se ohlíží za každým!

00:13:17-Nemáš horkou nemoc?
-Je mi dobře. Uvařím večeři.

00:13:25A já dojdu naší kozičce na trávu.

00:13:35-Johanko!
-Ješku!

00:13:38Dobrej navečír, Johanko.

00:13:43Matka je doma a Matěj na cestě sem!

00:13:46Mám tě rád a nebudu to skrývat. Jsem Ješek, pán na Vlastivíně!

00:13:54Na Vlastivín patří urozená dívka a ne já.

00:14:02-A co tvé sliby Majdaléně?
-Co bylo, voda odnesla.

00:14:11-Ty mi nevěříš?
-Věřím, Ješku.

00:14:14Johanko, tvůj červený kamínek vyměním za zlatý řetěz!

00:14:21-Slibuji, že ho budeš mít!
-Netoužím po zlatě a drahém kamení.

00:14:27-A po čem tedy?
-Po lásce, Ješku.

00:14:34Po věrné lásce, veliké jako zlaté slunce...

00:14:41Matěj! Odejdi, Ješku! Oknem jsi přišel, oknem odejdi!

00:14:45-Ne! Všechno mu povím!
-Ještě ne, prosím tě.

00:14:56-Johanko, jsi doma?
-Jsem, Matěji.

00:15:01-Holubičko moje, Johanko.
-Nezlob se, Matěji.

00:15:09-Spálila jsem večeři!
-Nezlobím se.

00:15:13Až se vezmeme, stane se ti to ještě víckrát.

00:15:20Vlaštovky už brzo poletí na jih. Kdy budeme mít svatbu, Johanko?

00:15:31-Matěji, nenaléhej, prosím.
-Proč?

00:15:39Copak jsi už zapomněla na naše procházky jabloňovým sadem?

00:15:46Měla jsi tváře růžové jako rozkvetlá jabloň.

00:15:53To nic, Matěji, v mladých dívkách se často nevyznáš! Přijď zítra.

00:16:00Spánembohem. Pravda, zítra je také den.

00:16:09Ach, matičko.

00:16:12Děvenko moje, přece jen ti uvařím léčivé bylinky. Uleví se ti.

00:16:39Jedna truhla prázdná a druhá vysypaná.

00:16:44HLAS: Říká se, že i truhlici i s dítětem pohltila Bílá skála.

00:17:10Poklad. Velký, vzácný poklad.

00:17:19Ješku! O čempak přemýšlíš?

00:17:26-O Johance?
-Ne.

00:17:31Ale jdi, před matkou nic neutajíš. Líbí se ti, viď?

00:17:38-Hezká dívka.
-A hodná a pracovitá.

00:17:41Byla by dobrou paní na Vlastivíně.

00:17:45Matko! Ženíš mě a na Vlastivíně není pomalu ani zlaťák.

00:17:57Promiň maminko, jsem unavený. Projedu se po kraji. Je krásně.

00:18:10Jen si vyjeď, Ješku.

00:18:16A pozdravuj ode mne Johanku! Pozvi ji někdy na návštěvu.

00:18:24Maminko, jdi si odpočinout, jsi unavená.

00:18:32Vůbec nejsem unavená.

00:18:51ZPÍVÁ:

00:18:54Kvítečku, paprsku, ta tvoje vůně

00:18:58pohladí srdce mé, co touhou stůně.

00:19:05Kvítečku, ztrácíš se na mé malé ruce,

00:19:13láska je veliká, jak boží slunce.

00:19:26-Johanko!
-Ješku!

00:19:29-Už jsem myslela, že nepřijdeš.
-Kvítečku voňavý, těšil jsem se.

00:19:36Johanko, přišel jsem se rozloučit. Odjíždím.

00:19:59Odjíždíš? A proč? Copak nám není spolu dobře?

00:20:05-Musím, Johanko.
-Nejezdi nikam, Ješku!

00:20:08Brzy se vrátím a zahrnu tě zlatem a drahým kamením.

00:20:12Stačí mi můj červený kamínek. Někdy se mi zdá, že je živý.

00:20:46-Už musím, Johanko.
-Vezmi si ho na cestu.

00:20:52Děkuji, ale brzy ti přivezu jiný, krásnější.

00:21:04Svět je veliký a plný pokladů. Buď zdráva, Johanko.

00:21:20Můj červený kamínku, ochraňuj Ješka!

00:22:19Skálo!

00:22:29Bílá skálo!

00:22:40Teď vrátíš, co sis vzala! Otevři se!

00:24:05Dítě rytíře Přibíka...

00:24:13Ale ne, to už přece bylo dávno.

00:24:18Kde je Přibíkova truhlice, plná zlata a drahého kamení?

00:24:41Není tu nic. Nic! Pověst lhala!

00:24:47A já, bloud, jí uvěřil...

00:25:19Pojď už spát, Johanko, a zhasni svíci.

00:25:23Ne, venku je tma a Ješek by mohl zabloudit, až se bude vracet.

00:25:34Ty má poblouzněná dušičko. Už kolik měsíců čekáš u okna.

00:25:43Ješek na tebe dávno zapomněl. Kdo ví, která si ho odvedla.

00:25:54Takhle nemluv, má přece můj kamínek. Nemůže na mě zapomenout.

00:26:01Ach, dítě, trápíš mě, sebe i Matěje.

00:26:06Ať si Matěj najde jiné děvče, zaslouží si být šťastný.

00:26:12Jak může být šťastný s jinou, když má rád tebe?

00:26:20Ale já mám ráda Ješka. Víc než svůj život.

00:26:44Šenkýřko, nalej! Kdyby tu byl pan Ješek, jinak by ses točila!

00:27:21Matěji! Pro jedno kvítí slunce nesvítí!

00:27:25Podívej, co je tady krásných děvčat!

00:27:31Majdalena na tobě může oči nechat!

00:27:53Nebuď smutný, Matěji.

00:27:56Také jsi byla, když tě Ješek vyměnil za Johanku.

00:28:00To už je dávno.

00:28:23Paní Kateřino, objeli jsme snad celý svět.

00:28:26Všude jsme se vyptávali, ale o panu Ješkovi nikdo neví.

00:28:32-Věř nám, paní.
-Věřím.

00:28:36Běžte do kuchyně, teplé jídlo vám jistě přijde k chuti.

00:28:54-Paní Kateřino!
-Johanko!

00:28:58-S jakou sluhové přijeli?
-Se špatnou, dítě.

00:29:06Ješkovi se něco přihodilo, jeho kůň se vrátil sám do stájí.

00:29:17Ješek se určitě vrátí. Má přece můj červený kamínek.

00:29:25Kéž bys měla pravdu, dítě.

00:29:51Proč pořád spíš? Pojď, budeme si spolu hrát.

00:29:58SMÍCH.

00:30:11Je tu někdo?

00:30:19Propusť mě, Bílá skálo!

00:30:24Zdá se mi, že jsem tu celou věčnost. Nebo snad den, dva?

00:30:30SMÍCH.

00:30:33Blouzním.

00:30:41Snad se odtud už nikdy nedostanu.

00:30:46Už neuvidím Johanku a matku. Ta se kvůli mě jistě utrápí.

00:30:54Nechci tu zůstat s dítětem navěky! Chci pryč!

00:31:02SMÍCH.

00:31:25Napij se, Johanko, bylinky tě posílí. Uzdravily už mnoho lidí.

00:31:37-Proč ty zvony tak zvoní, matičko?
-Matěj se dneska žení.

00:31:48-Právě vycházejí z kostela.
-To je dobře. Koho si bere?

00:31:55Majdalenu. Však se pořád kolem něj točila.

00:31:59-Snad mu bude dobrou ženou.
-Mohla jsi být na jejím místě.

00:32:09Neštěstí u nás našlo otevřené dveře.

00:32:21-Bývalo tu veselo, vyprávělo se...
-Byly to krásné časy.

00:32:32-Kdy jsi nám vyprávěla naposled?
-Už ani nevím. Dávno.

00:32:41Všechno se změnilo. Teď je tu pusto a prázdno.

00:32:51Jinak jsme si malovaly život našich dětí, viď?

00:32:59Jinak, paní Kateřino.

00:33:04Přála jsem si, aby Johanka byla paní na Vlastivíně.

00:33:09A já zase, aby zůstala v chalupě s Matějem.

00:33:13Pan Ješek byl pro ni příliš urozený.

00:33:17Ješek si ji nezasluhoval, točil se ve větru a s ním zlaťáky.

00:33:26Ale byl to můj syn.

00:33:33ZPÍVÁ:

00:33:34Vyroste lípička zelená celičká,

00:33:39tak jako naděje, co v mojí lásce je.

00:33:52Vyroste velký strom, snad se pak vrátí on,

00:33:59zatím jen zbývá mi zalévat slzami, zalévat slzami.

00:34:11Vyroste lípička zelená celičká, lálalá lalala

00:34:34Než se Ješek vrátí, bude z tebe už velký strom.

00:34:41Snad se vrátí. Má přece můj červený kamínek.

00:35:01Bývalo mi s Johankou tak dobře.

00:35:11Tady jenom kapky vody hloubí ve skále důlek.

00:35:16Nechci tu zemřít! Chci pryč!

00:35:41Pověst nelhala! Poklad rytíře Přibíka...

00:35:48Jsem bohatý! Bohatý! Teď mě, skálo, jistě propustíš!

00:35:53SMÍCH.

00:36:12-Kdo jsi?
-Duch skal.

00:36:16-Máš tedy moc dostat mě odtud.
-Mám, ale neudělám to.

00:36:22Propusť mě, prosím, odvedu odtud dítě.

00:36:26Vždyť jsi se po něm před chvílí ani neohlédl!

00:36:32Zklamal jsi mě, jsi stejný jako všichni ostatní lidé.

00:36:39-Chamtivý a sobecký. Pohrdám vámi.
-A dítětem také pohrdáš?

00:36:47Ne. To dosud nerozlišuje blýskavý kámen od obyčejného.

00:36:54Hraje si s oběma stejně.

00:37:05-Proč pořád spí?
-Aby mu čekání nebylo dlouhé.

00:37:14Pořád ještě věřím, že přijde někdo, kdo bude jiný než ty.

00:37:22Pak se dítě probudí a odejde s ním. Ty to nebudeš. Zklamal jsi mě.

00:37:37Budiž konec řečí, konec otázek. Změň se v kámen tvrdší nežli kost.

00:38:10Zase máš o lístečky víc a Ješek se nevrací.

00:38:19Říkají, že jsem se zbláznila. Nevědí, co je to věrná láska.

00:38:28Ale ty to víš, lipko, viď? Ach Ješku, kde jsi?

00:38:37HLAS JEŠKA:

00:38:41Svět je veliký a plný pokladů.

00:38:44HLAS BĚTUŠE:

00:38:47Říká se, že truhlici i s dítětem pohltila Bílá skála...

00:38:54Bílá skála!

00:40:02Ješku! Ješku!

00:40:58Ješku!

00:41:15Ješku, vím, že jsi tady, mé srdce mi to říká!

00:41:25Dítě?

00:41:37Jak může tak tvrdě spát? Vlásky má jak hedvábí...

00:41:45Slzy mu už dávno oschly.

00:41:48Ješku, pomoz mi, odneseme chlapečka na sluníčko!

00:42:08Rytířův poklad, ubohé dítě, jak to, že jsi ještě naživu?

00:42:21Vždyť tvůj otec zahynul už před mnoha léty.

00:42:26Čas tady plyne tak, jak chci já. Duch skal.

00:42:35Neboj se, neublížím vám.

00:42:52Tebe nelákají drahé kameny? Jsou nádherné.

00:43:00Vezmi si všechny diamanty, jsou tvoje, budeš bohatá.

00:43:08Ne, pane, vrať mi Ješka, prosím, neodejdu odtud, dokud ho nenajdu.

00:43:15Je-li tvá láska tak veliká, najdeš ho sama.

00:43:48To je můj Ješek!

00:43:57-Johanko!
-Ješku!

00:44:03Propouštím vás oba i s dítětem.

00:44:18Děkujeme.

00:44:27Netušil jsem, co dokáže lidská láska -, že ještě existuje.

00:44:35Myslel jsem, že lidé milují už jen zlato. Jsem velmi šťastný.

00:45:14Podívej, jak moje lipka vyrostla!

00:45:26Zasadila jsem ji na paměť naší lásky.

00:45:36Neobracej se, Ješku, všechno zlé je už za námi.

00:45:48Přál bych si, aby k Bílé skále už nikdy nikdo nezabloudil.

00:45:56Johanko, půjdeme domů, Vlastivín čeká.

00:46:08-Počkejte na mě!
-Tak pojď honem, pojď.

00:46:18VYPRAVĚČ: Vlastivín, krásné a hrdé jméno.

00:46:24Takový zemanský dvůr by mohl hostit i krále.