Pohádka o zrádné touze po bohatství a pokladu, který se skrývá v těch nejbližších (1997). Hrají: O. Vetchý, K. Lojdová, J. Březinová, T. Vilhelmová, R. Lukavský, D. Syslová, M. Zounar a další. Scénář A. Jurásková. Kamera M. Dostál. Režie V. Janečková
00:00:39VYPRAVĚČ: Vlastivín je krásné a hrdé jméno.
00:00:44Stěží by dnes tento zemanský dvůr mohl hostit krále.
00:00:52Ale jaký pán, takový Vlastivín...
00:01:07Na zdraví krásných dívek, pane Ješku. -Na zdraví!
00:01:18-Která z vás mi podá ruku k tanci?
-Já! -Já! -Já!
00:01:38Majdaléno!
00:02:12Muzikanti!
00:03:11-Kolik dívčích srdcí jsi zlomil?
-Nevím. Možná jedno, dvě, tři...
00:03:19-A kolik zlaťáků tě to stálo?
-Nevím. Možná jeden, dva, tři...
00:03:28Možná, že za to mohla být spravena střecha nebo brána.
00:03:33Neboj se, matko, Vlastivín tak brzy nespadne.
00:03:39Jsi lehkomyslný. Ale po otci nejsi, to byl moudrý hospodář.
00:03:47Matko, jednou mi štěstí samo spadne do klína, uvidíš.
00:03:52To se ještě nikomu nestalo. Každý se musí přičinit.
00:03:58Ale já nejsem každý! Jsem zeman.
00:04:11Ach Ješku, Ješku.
00:04:24-Pane Ješku, jaké si dáte víno?
-Červené! Jako tahle mašle.
00:04:31Doufám, Majdaléno, že tě zítra uvidím na Vlastivíně.
00:04:35Matka uvítá každou pomoc.
00:04:38Navlékám si dlouhou nit - Majdaléno, chyť mě, chyť!
00:05:41Jedině plátna máme dostatek, milá Bětuše.
00:05:47Nenaříkej, paní Kateřino, co bychom měly říkat my?
00:05:52Chalupa a pole jsou malé, jen za koření jsou nějaké peníze.
00:05:59Ale máš pilnou a hodnou dceru.
00:06:05Ano, Johanka je všechno, co mám.
00:06:10Brzy ti ji odvede nějaký statný mládenec. Jen, aby jí byl hoden.
00:06:16Už jsem jí jednoho vyhlídla. Jmenuje se Matěj a je pracovitý.
00:06:22Kéž by ti to vyšlo. Kdyby žil můj muž, Vlastivín by vzkvétal.
00:06:34Vždyť máš syna. Mladý pan Ješek nezapře svého otce.
00:06:41Věru, podoba by tu byla.
00:06:45-Buďte zdrávy!
-Dobrý den.
00:06:51To jsme si ale pozvali pomocnici. Tancování ti jde mnohem líp.
00:06:59-Ty někam jdeš, Ješku?
-Musím si ve vsi něco zařídit.
00:07:07Máš dohlédnout na chasu ve chlévech.
00:07:10Však oni si poradí, matko.
00:07:14-Brzy se vrátím.
-Jako vždycky ráno.
00:07:21Taková dobrá švadlenka. Kdepak ses tu vzala?
00:07:25-To je moje dcera Johanka.
-Vítej na Vlastivíně.
00:07:29-Dobrý den, pane.
-Máš pěkný šperk.
00:07:33-Rubín nebo granát?
-Obyčejný kamínek ožehnutý ohněm.
00:07:43Památka po prabábě. Dědí se u nás z pokolení na pokolení.
00:07:51Má prý kouzelnou moc. Pomůže tomu, kdo ho nosí, když je mu nejhůř.
00:08:04-Ty nepospícháš do vsi, Ješku?
-Času dost.
00:08:10Takový kamínek bych chtěl mít. Je jako kapka krve na tvém krku.
00:08:25Bětuše, na tvé povídačky se schází celá ves, vypravuj nám něco.
00:08:35Když jinak nedáte. Je to jen pověst, znám ji od svého otce.
00:08:45Kdysi žil jeden loupeživý rytíř Přibík. Loupil, na co přišel.
00:08:55Jednou okradl i své kumpány o velký a vzácný poklad.
00:09:04Ti si to ovšem nenechali líbit.
00:11:20-Taková hrůza...
-A všichni byli mrtví?
00:11:24-Všichni.
-A co dítě? -A co poklad?
00:11:30Truhlici i s dítětem prý pohltila Bílá skála.
00:11:35Každý, kdo jde dodnes kolem, cítí u srdce tíseň.
00:11:46Děkuji ti, Bětuše, za vyprávění a všem za práci. Přijďte zase.
00:11:53Přijdeme rády.
00:12:01Pojď, Johanko!
00:12:07Brzy se uvidíme, Johanko.
00:12:31Čekáš Matěje, Johanko?
00:12:34Výbavu máš skoro hotovou, už brzy může být svatba.
00:12:39-Nechci se ještě vdávat.
-Co je to s tebou?
00:12:44Cos byla na Vlastivíně, jako by tě někdo uhranul.
00:12:50-Uvařím ti léčivé byliny.
-Ne, matičko, nic mi není.
00:12:56Nechci se vdávat, je na tom snad něco zlého?
00:13:02Je a není. Jak dlouho bude Matěj čekat? Ohlíží se za ním Majdaléna.
00:13:12Ta se ohlíží za každým!
00:13:17-Nemáš horkou nemoc?
-Je mi dobře. Uvařím večeři.
00:13:25A já dojdu naší kozičce na trávu.
00:13:35-Johanko!
-Ješku!
00:13:38Dobrej navečír, Johanko.
00:13:43Matka je doma a Matěj na cestě sem!
00:13:46Mám tě rád a nebudu to skrývat. Jsem Ješek, pán na Vlastivíně!
00:13:54Na Vlastivín patří urozená dívka a ne já.
00:14:02-A co tvé sliby Majdaléně?
-Co bylo, voda odnesla.
00:14:11-Ty mi nevěříš?
-Věřím, Ješku.
00:14:14Johanko, tvůj červený kamínek vyměním za zlatý řetěz!
00:14:21-Slibuji, že ho budeš mít!
-Netoužím po zlatě a drahém kamení.
00:14:27-A po čem tedy?
-Po lásce, Ješku.
00:14:34Po věrné lásce, veliké jako zlaté slunce...
00:14:41Matěj! Odejdi, Ješku! Oknem jsi přišel, oknem odejdi!
00:14:45-Ne! Všechno mu povím!
-Ještě ne, prosím tě.
00:14:56-Johanko, jsi doma?
-Jsem, Matěji.
00:15:01-Holubičko moje, Johanko.
-Nezlob se, Matěji.
00:15:09-Spálila jsem večeři!
-Nezlobím se.
00:15:13Až se vezmeme, stane se ti to ještě víckrát.
00:15:20Vlaštovky už brzo poletí na jih. Kdy budeme mít svatbu, Johanko?
00:15:31-Matěji, nenaléhej, prosím.
-Proč?
00:15:39Copak jsi už zapomněla na naše procházky jabloňovým sadem?
00:15:46Měla jsi tváře růžové jako rozkvetlá jabloň.
00:15:53To nic, Matěji, v mladých dívkách se často nevyznáš! Přijď zítra.
00:16:00Spánembohem. Pravda, zítra je také den.
00:16:09Ach, matičko.
00:16:12Děvenko moje, přece jen ti uvařím léčivé bylinky. Uleví se ti.
00:16:39Jedna truhla prázdná a druhá vysypaná.
00:16:44HLAS: Říká se, že i truhlici i s dítětem pohltila Bílá skála.
00:17:10Poklad. Velký, vzácný poklad.
00:17:19Ješku! O čempak přemýšlíš?
00:17:26-O Johance?
-Ne.
00:17:31Ale jdi, před matkou nic neutajíš. Líbí se ti, viď?
00:17:38-Hezká dívka.
-A hodná a pracovitá.
00:17:41Byla by dobrou paní na Vlastivíně.
00:17:45Matko! Ženíš mě a na Vlastivíně není pomalu ani zlaťák.
00:17:57Promiň maminko, jsem unavený. Projedu se po kraji. Je krásně.
00:18:10Jen si vyjeď, Ješku.
00:18:16A pozdravuj ode mne Johanku! Pozvi ji někdy na návštěvu.
00:18:24Maminko, jdi si odpočinout, jsi unavená.
00:18:32Vůbec nejsem unavená.
00:18:51ZPÍVÁ:
00:18:54Kvítečku, paprsku, ta tvoje vůně
00:18:58pohladí srdce mé, co touhou stůně.
00:19:05Kvítečku, ztrácíš se na mé malé ruce,
00:19:13láska je veliká, jak boží slunce.
00:19:26-Johanko!
-Ješku!
00:19:29-Už jsem myslela, že nepřijdeš.
-Kvítečku voňavý, těšil jsem se.
00:19:36Johanko, přišel jsem se rozloučit. Odjíždím.
00:19:59Odjíždíš? A proč? Copak nám není spolu dobře?
00:20:05-Musím, Johanko.
-Nejezdi nikam, Ješku!
00:20:08Brzy se vrátím a zahrnu tě zlatem a drahým kamením.
00:20:12Stačí mi můj červený kamínek. Někdy se mi zdá, že je živý.
00:20:46-Už musím, Johanko.
-Vezmi si ho na cestu.
00:20:52Děkuji, ale brzy ti přivezu jiný, krásnější.
00:21:04Svět je veliký a plný pokladů. Buď zdráva, Johanko.
00:21:20Můj červený kamínku, ochraňuj Ješka!
00:22:19Skálo!
00:22:29Bílá skálo!
00:22:40Teď vrátíš, co sis vzala! Otevři se!
00:24:05Dítě rytíře Přibíka...
00:24:13Ale ne, to už přece bylo dávno.
00:24:18Kde je Přibíkova truhlice, plná zlata a drahého kamení?
00:24:41Není tu nic. Nic! Pověst lhala!
00:24:47A já, bloud, jí uvěřil...
00:25:19Pojď už spát, Johanko, a zhasni svíci.
00:25:23Ne, venku je tma a Ješek by mohl zabloudit, až se bude vracet.
00:25:34Ty má poblouzněná dušičko. Už kolik měsíců čekáš u okna.
00:25:43Ješek na tebe dávno zapomněl. Kdo ví, která si ho odvedla.
00:25:54Takhle nemluv, má přece můj kamínek. Nemůže na mě zapomenout.
00:26:01Ach, dítě, trápíš mě, sebe i Matěje.
00:26:06Ať si Matěj najde jiné děvče, zaslouží si být šťastný.
00:26:12Jak může být šťastný s jinou, když má rád tebe?
00:26:20Ale já mám ráda Ješka. Víc než svůj život.
00:26:44Šenkýřko, nalej! Kdyby tu byl pan Ješek, jinak by ses točila!
00:27:21Matěji! Pro jedno kvítí slunce nesvítí!
00:27:25Podívej, co je tady krásných děvčat!
00:27:31Majdalena na tobě může oči nechat!
00:27:53Nebuď smutný, Matěji.
00:27:56Také jsi byla, když tě Ješek vyměnil za Johanku.
00:28:00To už je dávno.
00:28:23Paní Kateřino, objeli jsme snad celý svět.
00:28:26Všude jsme se vyptávali, ale o panu Ješkovi nikdo neví.
00:28:32-Věř nám, paní.
-Věřím.
00:28:36Běžte do kuchyně, teplé jídlo vám jistě přijde k chuti.
00:28:54-Paní Kateřino!
-Johanko!
00:28:58-S jakou sluhové přijeli?
-Se špatnou, dítě.
00:29:06Ješkovi se něco přihodilo, jeho kůň se vrátil sám do stájí.
00:29:17Ješek se určitě vrátí. Má přece můj červený kamínek.
00:29:25Kéž bys měla pravdu, dítě.
00:29:51Proč pořád spíš? Pojď, budeme si spolu hrát.
00:29:58SMÍCH.
00:30:11Je tu někdo?
00:30:19Propusť mě, Bílá skálo!
00:30:24Zdá se mi, že jsem tu celou věčnost. Nebo snad den, dva?
00:30:30SMÍCH.
00:30:33Blouzním.
00:30:41Snad se odtud už nikdy nedostanu.
00:30:46Už neuvidím Johanku a matku. Ta se kvůli mě jistě utrápí.
00:30:54Nechci tu zůstat s dítětem navěky! Chci pryč!
00:31:02SMÍCH.
00:31:25Napij se, Johanko, bylinky tě posílí. Uzdravily už mnoho lidí.
00:31:37-Proč ty zvony tak zvoní, matičko?
-Matěj se dneska žení.
00:31:48-Právě vycházejí z kostela.
-To je dobře. Koho si bere?
00:31:55Majdalenu. Však se pořád kolem něj točila.
00:31:59-Snad mu bude dobrou ženou.
-Mohla jsi být na jejím místě.
00:32:09Neštěstí u nás našlo otevřené dveře.
00:32:21-Bývalo tu veselo, vyprávělo se...
-Byly to krásné časy.
00:32:32-Kdy jsi nám vyprávěla naposled?
-Už ani nevím. Dávno.
00:32:41Všechno se změnilo. Teď je tu pusto a prázdno.
00:32:51Jinak jsme si malovaly život našich dětí, viď?
00:32:59Jinak, paní Kateřino.
00:33:04Přála jsem si, aby Johanka byla paní na Vlastivíně.
00:33:09A já zase, aby zůstala v chalupě s Matějem.
00:33:13Pan Ješek byl pro ni příliš urozený.
00:33:17Ješek si ji nezasluhoval, točil se ve větru a s ním zlaťáky.
00:33:26Ale byl to můj syn.
00:33:33ZPÍVÁ:
00:33:34Vyroste lípička zelená celičká,
00:33:39tak jako naděje, co v mojí lásce je.
00:33:52Vyroste velký strom, snad se pak vrátí on,
00:33:59zatím jen zbývá mi zalévat slzami, zalévat slzami.
00:34:11Vyroste lípička zelená celičká, lálalá lalala
00:34:34Než se Ješek vrátí, bude z tebe už velký strom.
00:34:41Snad se vrátí. Má přece můj červený kamínek.
00:35:01Bývalo mi s Johankou tak dobře.
00:35:11Tady jenom kapky vody hloubí ve skále důlek.
00:35:16Nechci tu zemřít! Chci pryč!
00:35:41Pověst nelhala! Poklad rytíře Přibíka...
00:35:48Jsem bohatý! Bohatý! Teď mě, skálo, jistě propustíš!
00:35:53SMÍCH.
00:36:12-Kdo jsi?
-Duch skal.
00:36:16-Máš tedy moc dostat mě odtud.
-Mám, ale neudělám to.
00:36:22Propusť mě, prosím, odvedu odtud dítě.
00:36:26Vždyť jsi se po něm před chvílí ani neohlédl!
00:36:32Zklamal jsi mě, jsi stejný jako všichni ostatní lidé.
00:36:39-Chamtivý a sobecký. Pohrdám vámi.
-A dítětem také pohrdáš?
00:36:47Ne. To dosud nerozlišuje blýskavý kámen od obyčejného.
00:36:54Hraje si s oběma stejně.
00:37:05-Proč pořád spí?
-Aby mu čekání nebylo dlouhé.
00:37:14Pořád ještě věřím, že přijde někdo, kdo bude jiný než ty.
00:37:22Pak se dítě probudí a odejde s ním. Ty to nebudeš. Zklamal jsi mě.
00:37:37Budiž konec řečí, konec otázek. Změň se v kámen tvrdší nežli kost.
00:38:10Zase máš o lístečky víc a Ješek se nevrací.
00:38:19Říkají, že jsem se zbláznila. Nevědí, co je to věrná láska.
00:38:28Ale ty to víš, lipko, viď? Ach Ješku, kde jsi?
00:38:37HLAS JEŠKA:
00:38:41Svět je veliký a plný pokladů.
00:38:44HLAS BĚTUŠE:
00:38:47Říká se, že truhlici i s dítětem pohltila Bílá skála...
00:38:54Bílá skála!
00:40:02Ješku! Ješku!
00:40:58Ješku!
00:41:15Ješku, vím, že jsi tady, mé srdce mi to říká!
00:41:25Dítě?
00:41:37Jak může tak tvrdě spát? Vlásky má jak hedvábí...
00:41:45Slzy mu už dávno oschly.
00:41:48Ješku, pomoz mi, odneseme chlapečka na sluníčko!
00:42:08Rytířův poklad, ubohé dítě, jak to, že jsi ještě naživu?
00:42:21Vždyť tvůj otec zahynul už před mnoha léty.
00:42:26Čas tady plyne tak, jak chci já. Duch skal.
00:42:35Neboj se, neublížím vám.
00:42:52Tebe nelákají drahé kameny? Jsou nádherné.
00:43:00Vezmi si všechny diamanty, jsou tvoje, budeš bohatá.
00:43:08Ne, pane, vrať mi Ješka, prosím, neodejdu odtud, dokud ho nenajdu.
00:43:15Je-li tvá láska tak veliká, najdeš ho sama.
00:43:48To je můj Ješek!
00:43:57-Johanko!
-Ješku!
00:44:03Propouštím vás oba i s dítětem.
00:44:18Děkujeme.
00:44:27Netušil jsem, co dokáže lidská láska -, že ještě existuje.
00:44:35Myslel jsem, že lidé milují už jen zlato. Jsem velmi šťastný.
00:45:14Podívej, jak moje lipka vyrostla!
00:45:26Zasadila jsem ji na paměť naší lásky.
00:45:36Neobracej se, Ješku, všechno zlé je už za námi.
00:45:48Přál bych si, aby k Bílé skále už nikdy nikdo nezabloudil.
00:45:56Johanko, půjdeme domů, Vlastivín čeká.
00:46:08-Počkejte na mě!
-Tak pojď honem, pojď.
00:46:18VYPRAVĚČ: Vlastivín, krásné a hrdé jméno.
00:46:24Takový zemanský dvůr by mohl hostit i krále.
Romantická pohádka si klade věčnou otázku, co je v životě důležité, zda bohatství nebo upřímná láska. Zeman Ješek (O. Vetchý) si obklopen přáteli a pěknými děvčaty užívá života, zatímco jeho stárnoucí matce (J. Březinová) přibývá vrásek na čele. Tvrz chátrá, ale její syn, místo, aby se dal konečně do poctivé práce, sní o zlatě a bohatství, které podle pověsti skrývá nedaleká Bílá skála. Ani upřímný cit hodné Johanky (K. Lojdová) jej doma neudrží a Ješek se jednoho dne vydává na cestu za zlatým přeludem. A je to právě věrná láska jeho dívky, která jej z moci Ducha skal (R. Lukavský) vysvobodí…