00:00:54 Královská milosti, Její Jasnost spadla do rybníka.

00:01:03 -Ale já jsem ji vytáhl.
-Lékaře! Rychle lékaře!

00:01:07 -Kde je můj královský lékař?
-Žádného lékaře, švadlenu!

00:01:13 Jen se podívej na moje šaty! Moje jediné šaty!

00:01:19 Okamžitě poruč, aby vyčistili ten strašný rybník.

00:01:25 Ne. Aby mi postavili bazén. A jeho královsky odměníš.

00:01:33 To se ti řekne, pokladna je prázdná a já nemám u sebe žádné drobné.

00:01:40 Víš co? Já ti udělím vyznamenání za záchranu princezny.

00:01:45 Ale tatíčku, copak může vyznamenání nosit na obyčejných šatech?

00:01:51 To je pravda, tak tě udělám kapitánem.

00:01:55 Generálem! Za mou záchranu není žádná hodnost dost velká.

00:02:01 Tak ať je po tvém.

00:02:03 Jmenuji tě generálem s nárokem na parádní uniformu zdarma.

00:02:10 Děkuji ti, tatíčku králi.

00:03:06 Princezno!

00:03:11 -Hledám vás po celém zámku a také v zahradě. -Co se děje?

00:03:17 -U altánu jsem viděla pana generála takhle... -Kousla tě vosa?

00:03:24 -A také takhle...!
-Madlenko, co si to dovoluješ?

00:03:29 Nevíš, že mi zachránil život?

00:03:32 Jestli vás zachraňoval, jako tančí, tak se divím, že se neutopil.

00:03:38 Určitě tančí líp než páni, které 4 lokajové nevytáhnou z kočáru.

00:03:45 Jdi za ním a řekni mu, ať si zopakuje valčík,

00:03:50 -že mi na tom moc záleží.
-Prosím.

00:03:54 A ne abys po něm házela očima!

00:04:03 Tak on se učí, můj hrdina!

00:04:08 Ty si tu tancuješ a já nevím, kam dřív skočit.

00:04:13 Podívej, jací vznešení hosté přijedou k nám na ples.

00:04:18 -Jen jestli bude dost jídla.
-Co bych to četla, tatíčku?

00:04:23 Jeho Výsost, princ ten a ten, Jeho Jasnost, baron z toho a toho...

00:04:30 Hrabě nevím odkud... Je to všechno na jedno kopyto.

00:04:35 Kopyto? Copak jsou to ševci?

00:04:38 Víš vůbec, jak je těžké opatřit ti ženicha?

00:04:42 Pokladna prázdná, neplatí se daně, a co stojí domácnost a tvoje šaty?

00:04:49 Štěstí, že jsi po mně tak hezká a ženichové na věno nekoukají.

00:04:55 Vybereš si ženicha, nebo tě zavřu do věže.

00:05:00 Ale tatíčku, jak si mám vybrat ženicha, když žádného neznám?

00:05:06 Představ si, že si jednoho vyberu a ostatní se urazí.

00:05:13 Každý přece ví, že všechny si vzít nemůžeš.

00:05:17 Nejlepší by byl princ, který má bohaté příbuzenstvo.

00:05:23 Toho si nikdo nedovolí urazit, to si každý rozmyslí. Podívej!

00:05:30 Ó, pan baron, rytíř, hrabě... Vždyť jsem to říkala.

00:05:38 Všichni jsou stejně bohatí, stejně urození a stejně...

00:05:46 Můj královský tatíčku, já mám nápad!

00:05:50 Vyberu si toho, kdo bude umět nejlépe tančit.

00:05:56 Pro mě za mě, ale už si vyber!

00:07:04 Zahajuji slavnostně tento ples.

00:07:08 Slavnostní proto, že si na něm naše dcera, královská princezna,

00:07:14 vybere ze zde přítomných, urozených pánů ženicha a budoucího krále.

00:07:21 Tak už začněte.

00:09:28 Tančíte skvěle, princezno. Řekl bych téměř dokonale.

00:09:33 Ó, uznání mistra těší dvojnásob.

00:09:36 -Nezabývám se příliš tancem.
-Neříkejte!

00:09:42 -Mým oborem jsou spíše sporty.
-Ano? -Ano, zejména šerm.

00:09:48 -Je mužný a přitom elegantní.
-Dovedu si vás živě představit.

00:10:16 Tři, čtyři.

00:10:22 Máte nejen kudrlinky na hlavě, ale i mozeček v hlavě, co?

00:10:28 -Čemu vděčím za lichotivý úsudek?
-Že jste si vybrala zrovna mě.

00:10:35 Au! Au! Au!

00:10:38 -Jste velmi milý, opravdu.
-To nic nedělá. Tři, čtyři.

00:10:44 A hop!

00:10:48 -Promiňte, mám povinnosti k dalším hostům. -Ještě jsme nedomluvili.

00:10:54 Kdy váš tatík sekne s kralováním? Hned po svatbě?

00:10:59 -Dovolte? Na to je dost času.
-Mám rád všechno na rovinku.

00:11:07 -Pusťte mě, nebo začnu křičet.
-Na rámus jsem zvyklý.

00:11:13 -Pusťte mě, nebo omdlím.
-Její Jasnost omdlela! Lékaře!

00:11:23 Ne, ne, to nic, už to přešlo. Generále, tento tanec patří vám.

00:11:33 -Princezno, já neumím vůbec tančit.
-Nevadí, dělejte, že umíte.

00:11:39 A počítejte si, raz, dva, tři... Nebo se vám nelíbím?

00:11:45 -Já bych s vámi protancoval celý život. -Beru vás za slovo, hrdino.

00:12:21 Dovol mi, můj královský tatíčku, abych ti představila svého ženicha.

00:12:27 -Cože? -Cože? -Jistě jsi rád, že jsem splnila tvé přání.

00:12:33 Měj rozum, ženich si tě musí přece zasloužit.

00:12:38 -Zachránil mi život.
-Za to jsem ho povýšil na generála.

00:12:44 -Umí nejlépe tančit, vezmu si ho.
-To zase prrrr!

00:12:49 -Se mnou slečinka tancovala dřív.
-Mohl bych vznést námitku?

00:12:55 Mě si Její Jasnost vybrala k tanci prvního.

00:13:00 Ale gentleman je povznesen nad rozmary žen. Pojďme, příteli.

00:13:16 Naše královská dcera,

00:13:19 urozená princezna, si zvolila ženicha podle svého přání.

00:13:24 Tradice království říká, že každý si musí princeznu zasloužit.

00:13:31 Nařizujeme tedy našemu generálovi, aby si ji získal tím,

00:13:39 že pochytá loupežníky, kteří olupují královské kupce,

00:13:45 olupují a neplatí z lupu daně.

00:13:48 Rozkazuji mu, aby na ty loupežníky šel sám v prostých šatech.

00:13:55 Královské vojáky potřebuji já, a uniforma by mohla cestou utrpět.

00:14:01 Tím dokáže svou statečnost a bude hoden princezny i trůnu.

00:14:07 Končím ples.

00:14:32 To mi otec udělal naschvál za to,

00:14:35 že jsem si nevybrala nějakého bohatého ošklivce.

00:14:40 Prince s pavoučíma nohama, rytíře s břichem jak cícha.

00:14:47 Na moje srdce se vůbec neohlíží.

00:14:53 Ale ty jsi přece hrdina a jistě z udatného rodu.

00:15:00 Ano, máme doma hrad na vysoké skále, aby tam nemohli loupežníci.

00:15:08 Jsou strašně krvelační. Jak někoho chytí, každému hned hlava dolů.

00:15:15 A je jich moc. Král na ně dvakrát poslal vojáky a ti vždycky utekli.

00:15:22 -Princezno, já bych se pro vás popral i s celým peklem. -Ne, ne!

00:15:29 Radši ne. Kdyby se ti něco stalo, co bych si tu bez tebe počala?

00:15:38 Ale nemohl by ti pomoci tvůj otec? Jistě máte doma statečné pacholky,

00:15:46 a kdybys jim velel, určitě bys ty loupežníky pochytal.

00:15:52 Máme hodně pacholků, ale to by nebylo čestné.

00:15:57 Já dostal za úkol pochytat loupežníky sám, a tak je chytím.

00:16:03 Vyprávěj mi o svém domově. Nikdy jsem nebyla dál než v naší zahradě.

00:16:10 -Nevím, co by vás zajímalo.
-Všechno!

00:16:14 -Máme hrad na té skále... -A co?
-Otec... -Co otec?

00:16:20 Otec strašně rád chytá vlky. Třeba chytne vlka holýma rukama.

00:16:26 -Nebo zažene smečku vlků klackem.
-Klackem? -Mečem.

00:16:31 Ty jsi hrdina po něm, už se na něj moc těším.

00:16:36 Víš co? Až pochytáš loupežníky, přivez otce na hrad na svatbu.

00:16:42 -Jako svatební dar mi může dát vlčí kožešiny. -To může!

00:16:48 -Máme jich doma plnou komoru.
-Jasnosti, král se zlobí.

00:16:53 Nemůže spočítat účty za ples a vy nejste k sehnání.

00:16:58 A jestli generál ještě neodjel, nebude ze svatby nic.

00:17:04 Cože? Tak to vidíš, ani rozloučit se spolu nemůžeme.

00:17:09 Tu máš, tady máš na cestu. A vrať se mi brzy.

00:17:14 -Vrátím se a přivezu kožešiny a loupežníky. -A pana otce. -Ano.

00:17:24 -Na shledanou.
-Na shledanou.

00:17:32 Madlenko, sbal mi věci, kočí ať připraví kočár,

00:17:37 a sežeň dva věrné vojáky. Za svítání vyrazíme.

00:17:44 -SMĚJÍ SE.
-Prosím.

00:17:50 Přijedu k lovcům a říkám: "Ukažte kůže, vy líné kůže".

00:17:56 Jak mi je nosili, na žádné jsem nenechal chlup.

00:18:03 Tahle je řídká, tahle potrhaná, tamta krátká.

00:18:08 A byly to kožešiny za 100 dukátů.

00:18:13 Dal jsem jim za každou měďák a ještě děkovali, hlupáci.

00:18:24 Já jsem přivezl zboží a vykládám: "Látky anglické,

00:18:29 krajky holandské", a lidé mi mohli ruce utrhat.

00:18:33 Přitom to dělají tkalci, soukeníci a staré baby z našeho městečka.

00:18:46 -Dobré odpoledne přeji.
-Pěkně vítám.

00:18:51 -Dovolíte, mohu si přisednout?
-Hned přinesu pivo, posaďte se.

00:19:03 -Prosím.
-Děkuji.

00:19:05 -Pobudové mají přednost před váženými hosty? -Už běžím.

00:19:11 -Prosím. -Když člověk takového vidí, přestane mu chutnat.

00:19:16 -Hospoda je snad pro každého.
-Tak my jsme pro něho každý?

00:19:22 Taková tyčka, zlodějna mu kouká z očí a chce se srovnávat s námi?

00:19:29 -Nerad stoluji s hrubiány. Přineste mi jídlo na zahradu. -Ano, hned.

00:19:39 Stolovat? Slyšel jsi? On řekl "stolovat"!

00:19:51 -Copak je?
-Honí tě snad loupežníci?

00:20:11 Zdrávi dojeli, páni kupci.

00:20:15 A záleží jenom na vás, jestli také ve zdraví odjedete.

00:20:21 -Kubo! -Neračte se namáhat, vaše pacholky hlídáme.

00:20:27 Co kdyby vám v téhle pustině práskli do koní? Prohledat!

00:20:36 -Nic nemá!
-Všechny peníze jsem dal za zboží.

00:20:41 -Tak se podívejte na jeho zboží.
-Rozkaz, náčelníku.

00:20:47 -Tak Bětulinko, jak jdou obchody?
-Šly by líp, ale plašíte mi lidi.

00:20:55 -Z něčeho se žít musí. Každý nemá hospodu. -Co není, může být.

00:21:09 Která hospoda uživí čtyři chlapy?

00:21:13 Mít tak kus pole, pěkné stádo, to by se to žilo, ale takhle?

00:21:22 -O službu nezavadíš a páni na tebe ještě štvou psy. -Náčelníku, hop!

00:21:34 -Tu máš, ať nejsi škodná.
-Kdepak, jen co mi patří za útratu.

00:21:40 Nechci ani o haléř víc, stejně o to ošidili chudáky.

00:21:45 My už ty peníze vrátíme na správné místo.

00:21:49 -Náčelníku! -Co?
-Podívej na ty kůže. Pěkné, že?

00:21:54 Odneste to do komory.

00:21:57 Časem je prodáme za poctivé peníze a ty vrátíme lovcům, kterým patří.

00:22:04 Tak co, páni kupci?

00:22:07 Najedli jste se, napili, útratu jsme za vás zaplatili,

00:22:15 tak ať už jste venku!

00:22:23 Zdráva ostávala, Bětulinko, a uvař nám dobrou večeři.

00:22:28 -Na shledanou!
-Na shledanou, Bětko.

00:22:33 -Na shledanou!
-Na shledanou!

00:22:38 Vylez, už jsou za horami! SMĚJE SE.

00:22:50 -Kdybych měl zbraň... -To by ti pomohlo? Jeden proti čtyřem...

00:22:56 -Generál má být statečný.
-Generál?

00:23:00 Tedy každý muž má být statečný.

00:23:04 Někdy je lepší schovat se za bukem. Počkej, přinesu ti něco k jídlu.

00:23:12 -Tu máš, najez se. Jsi zdaleka?
-Jdu pozvat otce na svatbu,

00:23:20 ale ještě musím něco moc důležitého vyřídit.

00:23:26 -Ti loupežníci přijdou na večeři?
-Možná přijdou, možná ne.

00:23:33 -A oni ty kupce nezabili?
-Ti? Neublíží ani kuřeti.

00:23:39 Jen pouštějí hrůzu a berou pánům jen to, o co páni ošidí chudáky.

00:23:46 -A všechno rozdají.
-Tak proč potom loupí?

00:23:50 To víš, život je těžký. Oni jsou čtyři bratři z jedné chalupy.

00:23:57 Chalupa je neuživí, práci nemají, tak se dali na loupežnické řemeslo.

00:24:04 -A to oni opravdu nikomu neublíží?
-Klidně jez.

00:24:09 -I kdyby přišli, chudému ještě přidají. -Už musím jít. -Ale...

00:24:16 -Děkuji, brzy se ti bohatě odměním.
-Dobře, dobře.

00:24:22 -Na shledanou.
-Na shledanou.

00:24:30 To jsou mi věci! Chudák si hraje na loupežníka, pán na chudáka,

00:24:37 a práci aby oddřela ubohá ženská.

00:25:11 Dobré odpoledne, tatínku.

00:25:14 Pro někoho dobré, pro jiného špatné. To jdeš brzy z pastvy!

00:25:23 Nezlobte se, tatínku, ale mně se nechtělo celý život pást ovce.

00:25:29 Já jsem ve světě něco dokázal, jsem generál.

00:25:35 -Nebožka máma by ti uvařila bylinky na fantas. -Ale...

00:25:41 -Děláš z táty blázna!
-Já z vás nedělám blázna.

00:25:47 Já jsem opravdu generál. Táto, já bych potřeboval pomoct.

00:25:58 A jak může chudý ovčák pomoct vznešenému generálovi?

00:26:03 Pan král mi poručil, abych chytil loupežníky, ale oni jsou čtyři.

00:26:10 -Tak si vezmi vojáky, když jsi generál! -Já je musím chytit sám.

00:26:17 Táto, vy si poradíte i se smečkou vlků...

00:26:24 Aha, tak synáček dostal úkol a já abych ho za něj udělal,

00:26:30 a synáček se bude chlubit cizím peřím? Ani prstem pro tebe nehnu!

00:26:37 Loupežníky chytat nepůjdu. Víš, kdo jsou největší loupežníci?

00:26:43 Královští výběrčí, ti nenechají chudákovi střechu nad hlavou,

00:26:49 když nemůže zaplatit daně.

00:26:51 -Když já ji mám moc rád.
-Tak si ji zasluž!

00:26:56 Radši bych tě viděl loupežníkem, než panským sluhou.

00:27:02 ZPÍVÁ SI.

00:27:14 Nejlepší víno pro milostivou princeznu do křišťálového poháru.

00:27:20 -Nám do těch větších.
-Slepičí polévku a kuře na rožni.

00:27:26 Nám stačí husa.

00:27:29 Pěkně vítám, Milosti. To je nadělení...

00:27:33 Odpusťte, Jasnosti, nečekala jsem tak vzácnou návštěvu.

00:27:39 -Drůbež mi běhá po dvoře.
-Tak ji chyť a už ať je stole.

00:27:44 -Ale nejdříve to víno.
-Jo.

00:27:51 -Poslyš, děvče, jak ti říkají?
-Bětka, Vaše Jasnosti.

00:27:57 -A míváš tu hodně hostů?
-Jak kdy, Jasnosti.

00:28:03 -Někdy celý den nevidím živáčka.
-A dnes? Snad tu nebyli loupežníci?

00:28:10 -Vy to víte? -Cože?
-Kde jsou? -Já vím leccos.

00:28:15 -Tak jak to bylo?
-No, nejdřív přijeli kupci.

00:28:19 Vyjedli celou spíž a vypili všechno pivo.

00:28:24 Pak přišli loupežníci a vzali kupcům peníze a zboží.

00:28:29 -Stejně to byly nepoctivé peníze.
-A dál?

00:28:33 -Byl tu nějaký pocestný.
-Mladý, hezký, statečný?

00:28:38 Mladý i hezký byl, ale statečný? Viděl loupežníky a šup se schovat!

00:28:44 Tak to nebyl on, protože ten by loupežníky pochytal

00:28:49 a přivedl je svázané mému otci před trůn.

00:28:54 Jedeme!

00:28:57 -Princezno, sotva jsme přijeli!
-A co kuře a slepice?

00:29:02 Nech je běhat po dvoře, já teď musím ochraňovat svého generála.

00:29:29 Hej, starý, kde je tady hrad? Kde je tady hrad?

00:29:39 -Vidíš něco?
-Ne.

00:29:42 -Jo, zříceninu.
-Starý, ptal jsem se tě na hrad!

00:29:51 -Princezno, o hradě neví.
-Nebo nechce vědět. -Počkejte.

00:29:57 Neumíte jednat s prostým lidem.

00:30:04 -Dobrý muži, víš, kdo jsem?
-Ne.

00:30:13 -Jsem princezna. A víš, co hledám?
-Ne.

00:30:22 Já hledám hrad na vysoké skále, aby k němu nemohli loupežníci.

00:30:31 Hradní pán je statečný muž a chytá vlky holýma rukama.

00:30:43 -Dovedeš mě k němu?
-Ještě jsem neviděl hrad za dukát.

00:30:51 -Dej si pozor na jazyk!
-Mlč!

00:30:54 -Je-li ti dukát málo, tak já...
-Tady není nic než tahle zřícenina.

00:31:05 -Že by mi lhal? -Milostprincezno, dneska je svět samý lhář.

00:31:11 Můj vlastní syn přišel v otrhaném kabátě a tvrdil, že je generál.

00:31:18 A že si, s dovolením, bude brát princeznu.

00:31:22 Co tu stojíte? Dohlédněte na koně.

00:31:34 A jak se jmenuje tvůj syn?

00:31:42 -Jíra.
-Jíra.

00:31:46 Ale on mi přece říkal, že má hrad na vysoké skále,

00:31:52 a že jeho otec chytá vlky rukama.

00:31:58 Což o to, s vlky jsem si vždycky poradil, ale jakživ jsem neměl nic,

00:32:06 než tuhle děravou chalupu. Darebák, on se stydí za vlastního tátu!

00:32:17 Tak poslouchejte, slečinko, kdyby byl stokrát generál,

00:32:22 a třeba i váš ženich,

00:32:25 tak tímhle kosištěm mu ty panské roupy vymlátím z hlavy!

00:32:36 Bětko!

00:32:40 Že by tu už byli?

00:32:46 -Bětko! -Kdo je? -Už tu byli?
-Kdo? -No kdo, loupežníci.

00:32:52 Žádný strach, ti si dají na čas.

00:32:57 Jestli nepřijdou, tak jsem v pěkné kaši.

00:33:02 -Chceš s nimi do spolku?
-Já je musím chytit. -Cože?

00:33:07 Když je nechytím, pan král mi nedá princeznu a ještě mě vyžene.

00:33:14 Pak abych si uvázal kámen na krk nebo se dal k loupežníkům.

00:33:20 -Moc ti záleží na princezně?
-Vzal bych si ji,

00:33:25 i kdyby byla chudá jako já. Kdybys viděla, jak je milá a krásná!

00:33:31 -Jedna taková princezna tu dneska byla. -Cože?

00:33:36 Tváře jako broskev, pusa jako šlejf, a měla naspěch.

00:33:41 -Tak to byla ona! A to je můj konec. -A pročpak?

00:33:47 Já jí navykládal, že máme doma hrad na vysoké skále a...

00:33:53 A teď najde otce v pastoušce...

00:33:56 Jestli tě má ráda, tohle jí bude vadit nejméně.

00:34:01 Poslyš, ty nešťastný generále, já vím radu, ale řekni mi,

00:34:07 -co král s těmi loupežníky udělá?
-Zavře je do věže nebo je pověsí.

00:34:13 To říkáš jen tak? To ti jich není líto?

00:34:17 Jací jsou to loupežníci? Bratři, kterým nikdo nedal práci.

00:34:23 A vždycky brali peníze jen pánům, kteří je vydřeli na chudácích.

00:34:29 Ale když slíbíš, že se jim nic nestane,

00:34:33 postarám se, aby se dali chytit jako beránci.

00:34:38 Budeš hrdina, dostaneš princeznu, a oni už nebudou muset loupit.

00:34:44 -A princezně řeknu, jak statečně sis vedl. -Bětko!

00:34:51 -Ona sem přijde?
-Když jela tam, musí zase zpátky.

00:34:57 -Tak co, platí?
-Tak ano, slovo generála.

00:35:09 Mně se to nelíbí. S pány nejsou žádné spolky.

00:35:14 Jakýpak já jsem pán? Já jsem ovčáka Matěje syn, Jíra.

00:35:20 Ovčáka Matěje? Ten nám dal vždy sýr a nechal nás spát v chalupě.

00:35:27 -A jak to, že jsi generál?
-Za chvíli jsou tu vojáci.

00:35:33 Tak si vyberte. Buď se necháte chytit a generál vás odmění,

00:35:39 -nebo vás odvedou vojáci na šibenici. -To přece...

00:35:45 Počkejte. Kdybys to neříkala ty, Bětulinko, nikdy bych tomu nevěřil.

00:35:54 -Platí.
-Tak platí.

00:35:57 Hybaj do komory, jídla je tam dost. Až zaklepu, začnete naříkat.

00:36:03 Pak vás pustím a budete se bát generála.

00:36:07 -Je tam dost jídla?
-Uzená kýta a sud vína.

00:36:11 -Když se to povede, vezmu si tě.
-Beru tě za slovo.

00:36:17 Rychle! A nezapomeňte, že generál je hrdina!

00:36:27 -Její Jasnost princezna.
-Pěkně vítám!

00:36:33 -Princezno!
-Pěkně vítám, Jasnosti.

00:36:38 -Princezno...
-Tady jsi, můj povedený synáčku.

00:36:44 Ty se stydíš za vlastního tátu a za děravou chalupu?

00:36:50 Ty nevíš, že lež má krátké nohy? Není ti hanba lhát hodné holce?

00:36:59 Táto, já jsem se bál, že by mě nechtěla.

00:37:04 Já ji mám moc rád už od doby, co jsem ji vytáhl z rybníka.

00:37:10 Kudy chodím, tudy na ni myslím.

00:37:14 -Tak ty jsi lhal jenom kvůli mně?
-Ano.

00:37:18 Princezno, vám bych řekl pravdu, ale před vaším tatínkem to nešlo.

00:37:25 -Což by vás dal ovčáckému synkovi?
-To má pravdu.

00:37:30 Jak tatíčka krále znám, hnal by nás oba, že bychom nestačili utíkat.

00:37:37 KLEPE.

00:37:39 -Pusťte nás! -Pomoc!
-Co se děje? -Nebojte!

00:37:44 -To jsou jen loupežníci.
-Loupežníci?

00:37:47 Chytil je pan generál chvíli předtím, než jste přijeli.

00:37:53 -On?
-Sám?

00:37:55 Docela sám. Vzal hůl a vykřikl: Vzdejte se!

00:38:00 Oni vytáhli šavle, on jim je vyrazil a pak je zavřel do komory.

00:38:07 Můj hrdino! Ten hrad ti odpouštím, stejně jsi lhal jen kvůli mně.

00:38:13 -Ano.
-A teď mi ukaž ty hrdlořezy.

00:38:17 Jistě, Jasnosti. Prosím, pane generále.

00:38:24 Tak polezte, polezte.

00:38:29 -Slitování -Milost!
-Odpusťte nám!

00:38:35 To jsem tedy blázen.

00:38:37 -Tak, a teď budete všichni viset.
-S dovolením, Jasnosti.

00:38:43 Pan generál slíbil, že je mohu potrestat sama,

00:38:48 -protože mi nejvíc škodili.
-Co tomu řekne král?

00:38:52 Pan král chtěl, abych loupežníky chytil.

00:38:56 -O potrestání nebyla řeč.
-To je pravda.

00:39:00 -A jaký trest vymyslíš?
-Když dovolíte, Jasnosti,

00:39:05 lupičského náčelníka chci za manžela.

00:39:09 A jestli nám trochu pomůžete,

00:39:12 a budeme si moci koupit kus pole, pak tihle tři se nestačí otáčet.

00:39:19 -To přece není žádný trest.
-Ono také není zač trestat.

00:39:24 A když jste odpustila generálovi hrad,

00:39:28 proč byste neodpustila chudým chasníkům trochu loupežení?

00:39:34 Stejně co pánům vzali, chudým rozdali.

00:39:37 Dobrá, když se za ně tak přimlouváš...

00:39:41 A ty, lupičský náčelníku, ne, aby sis někdy na svůj trest stěžoval.

00:39:48 -Já vůbec ne. -Jedeme, král má o mě jistě strach.

00:39:53 Přece byste neodjeli bez oběda? Lojzo, Matěji, noste na stůl!

00:39:59 A ty hybaj šenkovat.

00:40:02 Bětulinko, ty bys mohla být od minuty generálem.

00:40:07 Jen počkej, až já začnu komandovat.

00:40:11 Ještě budeš litovat, že jsi odešel z hradu na skále.

00:40:16 Nikdy, princezničko, i kdybych z té skály měl třeba spadnout!

00:40:22 -Už se to nese!
-Nechte si chutnat.

00:40:27 -Na zdraví! -Na zdraví!
-Na zdraví! -Na zdraví!

00:40:36 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o