Reprodukce 2.0

Umělé oplodnění od svého objevu vzbuzuje velké vášně, ale i racionální a opodstatněné obavy. Věda pomohla ženám a mužům, kteří by jinak zůstali bez dítěte. Společnost je za jedno, že jde o naplnění smyslu biologické podstaty ženy, potažmo páru. Samotní lékaři, sociologové, etici ale kladou otázky, na které nikdo neodpovídá, nebo jen částečně. Kde končí biologická potřeba rodičů, a začíná hazard se životem, zdravím? Zvlášť když věk příjemkyň embrya v rámci IVF strmě celosvětově stoupá? Kde končí zájem o zdraví plodu, a začíná novodobá eugenika s katalogem dětí na přání? Kde končí nutná potřeba darovaných pohlavních gamet, a začínají otázky ohledně toho, jak naložit s „přebytečnými” embryi?