00:00:09Je vzácností, mají-li se lidé dobře na královském dvoře i v podhradí.

00:00:14Pravdou je, že šťastná království byla asi tři. Možná snad jedno.

00:00:22A toto království se jednou ocitlo na pokraji zkázy...

00:00:28Bylo to za vlády krále Ctirada, který byl moudrý a laskavý.

00:00:34Jednoho dne začali mít lidé pocit, že zemi opustil rozum i štěstí.

00:00:42Všechno vlastně začalo tím, že si mladík hrál s dětmi na slepou bábu.

00:00:53Rozumu neměl moc.

00:00:56Jmenoval se Matěj, ale nikdo mu neřekl jinak než - Jojo.

00:01:02-Prší? A máš v kalhotech?
-Jojo!

00:01:09Děti, honem k obědu!

00:01:23Mezi tou drobotinou si nevěstu stěží najdeš!

00:01:27-Chceš nám zůstat na krku?
-Ty jsi se nějak rozpovídal!

00:01:38Dneska odpoledne půjde k muzice a najde si tam děvče!

00:03:42-Holky, víte kdo sem jde? Jojo!
-A pak, že tu nebude legrace!

00:03:51-A levá, levá! A pravá, pravá!
-Huš, huš!

00:03:55Ani nevíš, jak tě rádi vidíme. A kterou vyzveš do kola?

00:04:01-Chceš nejhezčí ze všech?
-Jojo!

00:04:09-Hezky se posaď a my ji přivedeme.
-Jojo!

00:04:37Tady je krasavice, před kterou by i princezna zbledla závistí!

00:04:47Sólo pro Matěje!

00:04:53Vy se k sobě hodíte.

00:04:59A co pusinku, chtěl bys? Na to si musíš pozvat holku.

00:05:06To je dívka pro tebe!

00:05:16Připravte zlato, šperky pro sousedního krále.

00:05:27Zajímalo by mě, proč se Mojmírovu království přestalo dařit!

00:05:35-A co daně a platy kuchařů?
-Daně snížit, platy zvýšit!

00:05:47Teď nerušit! Budu pracovat celou noc.

00:06:17-Buď pozdraveno, Štěstí!
-Zdravím tě, Rozume!

00:06:24-Jsi unaveno, že?
-Proč?

00:06:30-Neviděl jsem mnoho šťastných...
-Hledali štěstí tam, kde není.

00:06:40Bez rozumu není štěstí. Jsem důležitější než ty!

00:06:49-Myslíš, Rozume?
-Podívej!

00:06:55-Ten je opravdu nešťastný...
-Protože nemá rozum!

00:07:02Když myslíš, že ke štěstí stačí rozum, uděláme pokus!

00:07:08Dáme rozum tomu chlapci, uvidíme přivede-li ho ke štěstí!

00:07:15I když rozumu není nikde nazbyt, rád tě o své pravdě přesvědčím.

00:07:23Dám mu rozum toho, kdo je ze všech králů nejchytřejší.

00:08:03To se mi nějak ulevilo!

00:08:18Tak on je teď chytrý. Vím, čí rozum jste mu dali?

00:08:26-Krále Ctirada. Je to tak?
-Závisti, jdi pryč!

00:08:35Plazím se z Mojmírova království! Vyhnali mě!

00:08:42Že prý kvůli mě království zchudlo! Bojíte se mě, co?

00:08:48-Rozum se nemá koho bát.
-Oba jste na mě krátcí.

00:08:58To já, já Závist jsem věčná.

00:09:05U krále Ctirada jsou prý lidé bohatí a štastní. Je to tak?

00:09:11-Do toho království nevkročíš!
-Nevezmu jim štěstí! Budou závidět!

00:09:21Uvidíme, kdo je nejdůležitější! Závisti - zdar!

00:09:34To bude mít silného protivníka...

00:09:42Uvidíme, jestli ho rozum ke štěstí dovede... Aby se líbil.

00:10:19Tak co, ptáčku? To nám ten den pěkně začíná.

00:10:49No prosím! Vyslanec Mojmírova království je tu. Král nikde!

00:10:58Prohledat! Celý zámek! Od půdy až po sklepení!

00:11:30-Proč je bereš z té vázy?
-Prý jste je přikázal vyměnit.

00:11:38Tebe vyměním! A hned! Co stojíš?

00:11:52-Cestu do sálu mi nikdo neporadí.
-Ptáš se těch nepravých lidí!

00:12:04Nevzpomínáš si, říkal jsi, že mé rady jsou kořením života.

00:12:15Koření? Á - kuchařka! Dostalas přidáno, víš to?

00:12:23Vévodkyně Anastázie de la di Monferedi! Tvá Stázička...

00:12:35-Sestřenko, myslel jsem, žes umřela
-To byla sestřenka z matčiny strany

00:12:46Vždycky jsi říkal: Až mi bude nejhůř, přijď. Na tvé rady dám.

00:13:12-Zlaté. Takže vdovec?
-Královna se zastřelila na lovu.

00:13:27Někdo mi zpřeházel chodby. Netrefím do sálu. Teď raď!

00:13:38Našeptávat ti budu moudra. Tisíc rad denně ti dám.

00:13:46Poradím, vyřeším, vše zařídím tak, že se o tom bude všem v noci zdát!

00:13:56-A co budu dělat já?
-Nic. Budeš se pouze chlubit.

00:14:07Budeš říkat vždy pravý opak toho, co budu říkat já!

00:14:17-Já řeknu ANO a ty NE! Chápeš?
-Ano! Ne!

00:14:42-Všude vás hledáme, pane králi!
-Vyslanec je tady!

00:14:49Náš trik si můžeme hned ověřit.

00:15:04Vítáme hosta, kterého si vážíme! Jmenuji ho rádcem nejvyšším.

00:15:16-Óóóó!
-Je to studnice moudrosti.

00:15:24-Je to chytrá žena.
-Ale já jsem muž!

00:15:31-Kdo je to?
-Vyslanec krále Mojmíra.

00:15:42Přijel jsem vyslovit upřímný dík jménem krále Mojmíra.

00:15:52Dík za váš dar, který jste poskytl našemu království.

00:16:03-Co to nesou?
-Ten dar. Zlato, šperky.

00:16:08-Tři pytle?
-Nakázal jste tři!

00:16:13Zlato, které chcete darovat, svědčí o dobrotě vašeho srdce.

00:16:19-Mám darovat?
-Ano, samozřejmě!

00:16:24-Ne! Jen ty pytle vraťte!
-To nejde. Co si o nás pomyslí.

00:16:34Sám jste přece říkal: Jednou my jim, podruhé oni zase nám.

00:16:43-Snížit daně?
-Ano, co nejvíc.

00:16:49-Zvýšit! Dvojnásobně!
-Kuchařům jste zvýšil platy!

00:16:55-Ano, správně jste udělal.
-Snížit! Trojnásobně.

00:17:05-Tady pomůže jen duševní ranhojič.
-Já jsem opravdu muž.

00:17:14Vysypat zpátky do truhlic! Já vás hlídám!

00:17:28V tomhle království se asi na nějaký čas zabydlím.

00:17:45Tatínku, co se děje? Ty jsi zakázal vydat ten dar?

00:17:52-Tvá tetinka. Umí skvěle poradit.
-Pěkné děvče. Jemnost sama.

00:18:02-A chytrá je po mně.
-Vím, jak je to s tvým rozumem.

00:18:21Pan flamendr se vrací od muziky. Našel sis tam nevěstu?

00:18:33-Dříví naštípat, kozu podojit!
-Tak našel nebo ne?

00:18:41-Proč sem nosíš ty krámy?
-Jdu do světa.

00:18:49Doma své štěstí sotva najdu. Za štěstím se musí jít!

00:18:58-Matěji, ty ses nám uzdravil!
-Jestli se spíš nezbláznil!

00:19:09Možná se vrátím, ale projít si tu cestu musím.

00:19:22Sbohem maminečko, sbohem tati! Dám o sobě vědět.

00:19:46-Hej, nevíš o chytrém království?
-Takové království snad ani není.

00:19:59Ačkoliv...možná Ctiradovo je takové, které hledáš.

00:20:07Ctirad má rozumu, že by ho mohl za hranice vyvážet.

00:20:32-To jsem blázen! Na co myslíte?
-Na nic!

00:20:42Pane králi, tímhle prstem to bude lepší.

00:20:50-Co je to vlastně za nemoc?
-Hlouposis dementosis. Definitivně.

00:21:00-Co je příčinou té hlouposti?
-Úžeh, třeba. Ze slunce.

00:21:10U nás to léčíme tímhle. Pustímu mu žilou.

00:21:21-Tohle vám prospěje.
-Pane králi, zůstaňte!

00:21:38-Teď zvýším daně desetkrát!
-Radím - neodporovat mu!

00:21:46-Má velkou moc a je úplně blbej!
-Může vyhlásit třeba válku!

00:22:06To jsme je podfoukli, sestřenko. Já ji tam zamknul s nimi!

00:22:17-Žádám o slyšení, musíme se poradit
-Mně je všechno jasný.

00:22:22-Nevyhlašujte nic bez nás!
-Propustím rádce. To vyhlásím!

00:22:30Nesmí se to dozvědět dvořané.

00:22:49-Nedej na rady svých rádců!
-Zamknul jsem tě přece s nimi.

00:22:57Musíš být král silný a bohatý. Ti dole mají víc zlata než ty.

00:23:10S tím vším co máš, jsi chudší než kostelní myš.

00:23:17Nejhorší je, že bys jim to bohatství mohl začít závidět.

00:23:26A ze závisti bys pak mohl začít špatně kralovat.

00:23:34-To bych nerad.
-Závidět budou oni nám!

00:23:58-Pardón, neběžel tudy pan král?
-Stalo se něco?

00:24:10Vážení, nechte toho, klid. Nosíme drahé šaty a šperky.

00:24:22Na šatech chudého lidu bývá jedinou ozdobou kostěný knoflík.

00:24:31Spravedlnost, kterou tak ctíme, žádá abychom se také oblékali chudě

00:24:46-Všichni chudě?
-Pouze každý druhý.

00:24:52-A co ti první?
-Já navrhuji udělat to takhle.

00:24:59Každý druhý přinese zlato a šperky. Mohu to rozpočítat?

00:25:07-Ne, začnu já! První! Pokračuj.
-Já, pane králi?

00:25:20Tak panstvo, hezky jeden vedle druhého.

00:25:25Řekl jsem všechno? Proč má šperky a šaty odevzdat jen každý druhý?

00:25:33Bude lepší, když si budou závidět mezi sebou a na nás dva zapomenou.

00:25:45První! Druhý! První! Kdo se hne, bude druhý!

00:25:53Vždycky první. Od mala jsem byl v hedvábí a teď jako chudák?

00:26:04-Klid dvořané! Chápu váš údiv.
-Tati!

00:26:12Je vzájmu prostého lidu a všech tady, aby nevěděl nic.

00:26:22Pan král se těší dobrému zdraví a proto mu ho nesmíme ničit.

00:26:32-Nevšední dárek.
-Vždyť si toho ještě dost odneseš!

00:26:39Jé, děvenko, ty jsi krásně tančila. Jsi nějaká smutná.

00:26:52Trápí tě ženiši? Budliky. Milé děvče, že?

00:27:02Půvab sám!

00:27:15Tomuhle poupátku i smutek sluší. Mou radostí ti bude smutek přát.

00:27:33-Děvenko!
-Tetinko!

00:27:39Dobrým slovem jsem tě přišla potěšit. Její přízeň se mi hodí.

00:27:49-Myslíte, že tatínek je nemocný?
-Je z kralování unavený.

00:28:04Neboj se, již od mládí mu pomáhám. Snad tisíckrát.

00:28:12-Jste moc hodná, tetinko.
-O té únavě nikomu neříkej.

00:28:20-Kdybys potřebovala radu, přijď.
-Slibuji, tetičko.

00:28:33-Devět prstenů, dvanáctery šaty.
-Tři zlaté poháry, třista zlaťáků.

00:28:45Mám ještě zlaté srdce, ale to si s dovolením ponechám.

00:28:51-Princezna.
-Óóóóó!

00:29:01Tak a budeme pokračovat. Šaty sem, zlato tam.

00:29:09Mám o princeznu obavy. Září jako perla. Mohla by snadno zpychnout!

00:29:21To bych nepřežil. První, druhá! Jsi druhá, víš co to znamená?

00:29:30-Princeznu byste mohl vynechat.
-Pro tatínka to ráda udělám.

00:29:39Neměl byste být na slunci, ubírá to na zdravosti myšlení.

00:29:49-Úžeh bývá příčinou nejednoho zla.
-Úžehu zabráníte nasazením čepičky.

00:30:00Čepice s bambulí, hlava mě nebolí.

00:30:06A co oni, samá hlavička, žádná čepička.

00:30:14Ať se dostaví krejčí a čepičáři! Zachráním zdraví a udělám fešáky.

00:30:27-O vládu bychom se podělili, ne?
-Sesadit krále pro blaho naší země!

00:30:55To se mi to daří, milí rádcové.

00:31:02To království rozklížím, všechno jim tu rozklížím.

00:32:00-Můžu se projet? Jenom k vodě.
-Zeptej se Bleska! Bude-li chtít.

00:32:11Tak, Blesku - jedem!

00:32:18-To je divoch! Ty ho zvládneš?
-S divochy to já umím.

00:32:30-Kde ses tu vzal?
-Hledám Ctiradovo království.

00:32:36-Je tam? Tam? Anebo - tam?
-Jsi posel? Proč tam jdeš?

00:32:44Hledám práci. Jsem propuštěný šašek.

00:32:50-Ty tu bydlíš?
-Jako malá jsem si tady hrála.

00:32:59-Už musím jet.
-Neodjížděj! Chci vědět, kdo jsi.

00:33:05-Chceš práci? Král nemá zahradníka.
-Nepoznám hyacintu od petržele!

00:33:14-Jak se dostaneš do královy zahrady
-Mám svoje cestičky.

00:33:20Všechny kytky se naučím znát podle vůně.

00:33:30-Kde tě najdu?
-Na hradě krále Ctirada.

00:33:39-Kde je ale Ctiradovo království?
-No, přece tady!

00:33:48Teď jsem Závist mocná a prachatá. Chachacha.

00:33:57Ťuky, ťuky!

00:34:09Já husa.

00:34:24Fuj, ale princezničko...

00:34:30-Smím dál?
-Samozřejmě. Dveře máš otevřené.

00:34:39Copak tě přivádí za starou osobou? Jistě nějaký ušlechtilý úmysl, že?

00:34:46-Tetinko, já jsem ale šťastná.
-Opravdu? To nerada slyším.

00:34:57Teda - ráda. Co vehnalo ruměnec do tvých pěkných jemných tváří?

00:35:14-U jezera mě oslovil jakýsi kluk!
-Určitě nějaký šibal. Pozóóóór!

00:35:21Na kluky já mám nos. Připadal mi jako tohle jablko.

00:35:27-Tak zelený?
-Krásný, zdravý, myslím i chytrý.

00:35:37Chce dělat u nás zahradníka. Přimluvte se u tatínka tetičko.

00:35:46-Říkáš, že je chytrý. Hodně chytrý?
-Vypadal tak.

00:35:52Nějakého chytráka bysme tu teď potřebovali, to teda jo!

00:36:04Jste nejhodnější tetinka na světě.

00:36:09Ani dotknout se mi nesmí, tak mě milují strážcové zlatí.

00:36:19-Proč žijete tak skromně, tetičko?
-Aby lidi nezáviděli.

00:36:29Tedy domluveno, princezničko. Na mou přímluvu se spolehni.

00:36:37-Sbohem, tetinko!
-Sbohem, děvenko!

00:36:47To tak! Štěstí podporovat! Túúúúdle!

00:37:07-Chlapče, zlaťák.
-Já ji nechci koupit.

00:37:14-Čapka je dar krále. Zlaťák.
-Zlaťák nemám.

00:37:23Zlaťák nemám, tak si svůj vstup odpracuji.

00:37:28Co je to? Strážný! No co to je?

00:37:36-Kdo jsi? Jsem velitel stráže!
-Jsem nový královský zahradník.

00:37:43-Teda, budu jím. Možná.
-Král opravdu hledá zahradníka.

00:37:50-Co se do toho pleteš, žebráku?
-Jsem Baron. Mám tři letní sídla.

00:38:01-Čepici na hlavu a dej zlaťák.
-Zlaťák nemám.

00:38:09-Dívejte, lezou vám přes zeď.
-Za ním. Chyťte ho. Pane Barone!

00:38:31-Chce být zahradníkem a nemá zlaťák
-Tohle království je moc chytré.

00:38:40Jestli chce takhle král zbohatnout. Vemte si a propusťte ho.

00:38:48-Další drzoun.
-Benedikt z Rabštejna.

00:38:59Prodávat poctivě, kdo si sundá čepici, toho zavřu.

00:39:08-Nasypal bych mu do vína jed!
-Každý král má počítat s jedem.

00:39:15-Vylákat ho na loďku a utopit ho.
-Loďka se zvrhne a král nikde.

00:39:23Řekl jsem důstojně!

00:39:31Špatně, copak se nenajde lepší způsob jak krále sesadit.

00:40:00-Copak tady děláme? Krademe.
-Copak mě nepoznáváte?

00:40:08-Ohlašte mne u pana krále. Hned!
-Promiňte, princi Horovici...

00:40:19-Dřív chudák smrděl a teď ne.
-Čekám!

00:40:40-Co když bude princ mluvit složitě?
-Moje ANO je tvoje NE.

00:41:09Pěkný princ. Chuďas je to. Spal pod lávkou. Rozum se smiloval nad ním.

00:41:19Omlouvám se, nejsem princ ani zloděj. Nemám nic.

00:41:31-Zato rozum nejchytřejšího máš.
-Rád bych pracoval jako zahradník.

00:41:40To je on! Králův rozum je to poslední, co bych mohla potřebovat.

00:41:49Ujišťuji vás, že budu pečovat o každou květinku jako o slečinku.

00:41:56-ANO, pane králi, ANO.
-Nejde to chlapče. Ne, ne.

00:42:09-Tetičko...
-Jako rádkyně říkám ANO.

00:42:19A já říkám - NE. Co máš ještě na srdci?

00:42:27Když vám něco prozradím, najdete pro mne v zámku práci?

00:42:42-Bude-li kralovat, budeme žebráci.
-A navíc zblbneme jako on!

00:42:51Máte pravdu. Hlavu má jenom, aby si nasazoval korunu.

00:43:00-Vpřed!
-Co je? Neodmlouvat.

00:43:09-Zavřít pro vzpouru proti králi.
-To je nedorozumění, pane králi.

00:43:18-Do kouta a klečet.
-Chránili jsme vás. Jsme nevinní!

00:43:27Jako vždy - po dobrém skutku následuje spravedlivý trest.

00:43:35-Moudře jste s nimi zatočil.
-Jenže teď nemám rádce...

00:43:47-Jmenuji tě rádcem nejvyšším!
-Jsi nejlepší tatínek na světě.

00:43:55-To jsem přece já - rádce nejvyšší.
-A safra, já zapomněl...

00:44:10Tak tebe, chlapečku, z očí nespustím...

00:44:57Jsem ulítaná, musím se natáhnout.

00:45:04Jestli chce být dál králem, měl by zrušit všechny nesprávné příkazy.

00:45:16-Buď je zruší on nebo ty.
-Zrušit královy rozkazy? Já?

00:45:21Zruší je sám. Ty mu to šikovně poradíš.

00:45:27-Jsi šašek, bambula.
-Já a šašek? Bambula?

00:45:45Chtěla bych, aby byli zase všichni šťastni jako my dva.

00:46:03Jen se tulte, láskou rozum hloupne. Dárečkem se nevytáhl.

00:46:20Ta už se tu neukáže. Zmije jedna!

00:46:31Takhle mě seřezat. Rušit příkazy. Rozum sem zatahovat.

00:46:48-Ale pane barone! Fešák!
-Takhle nás obléknout bylo moudré.

00:46:59-Ztratila jste něco, paní rádcová?
-Běž a vyhlaš, cos mi slíbil!

00:47:10Vážení! Až řeknu tři, všichni se předkloníte. Takhle!

00:47:20Pozor - tři! Co je? Řekl jsem tři? Tři!

00:47:33A teď zkusíme chůzi. Hudba!

00:47:48-Níž!
-Mě by zajímalo co sleduje.

00:48:00Děvenko, nevíš kde je pan rádce?

00:48:06-Dvořané!
-Ne, nenarovnávat se. Předklonit.

00:48:12Téhlé zábavy už bylo dost. Mám pro vás překvapení.

00:48:35Nejsem rádce. Jsem královský šašek.

00:48:43Šašek, šašula. Tohle království se mi velmi líbí.

00:48:54Příkazy pana krále jsou správné. Příkazy o čepici jsou pro šaška.

00:49:05Jeden chudák, druhý bohatý. Nebo se hrb a mlč.

00:49:13Osud Mojmírova království musí být výstrahou. Líbí se vám rozkazy?

00:49:30-Pan král vše rád změní.
-Ne, ne!

00:49:37ANO, souhlasím. Všechny příkazy zruším.

00:49:52-Nemá pravdu, nerušit.
-Já to popletl?

00:50:06Oni se tak krásně radují.

00:50:14Bude se slavit. Další překvapení jsme připravili s princeznou.

00:50:34Rozum se do království vrátil! Posaďme ho na trůn.

00:50:45Co děláte. Trůn je pana krále. Já nechci kralovat!

00:50:53-Seď chlapče, pro dnešek to dovolím
-Korunovaci máme pořádně oslavit!

00:51:03Pan král se neurazí, když pokynu, aby teď začal opravdový bál.

00:51:17Šikovně tě z trůnu vystrnadil.

00:51:26-Nejdřív si berou slušně oblečeni!
-Přednost mají ti chudě oblečeni.

00:51:36-To je nespravedlnost.
-Hezky jsi kraloval, šašku.

00:51:46Osud správně určil, komu vznešený šat odebrat a komu ne!

00:51:53Myslím, že rozdíl v oblečení ale pěkně rychle srovnáme!

00:52:01-O co se tam přou?
-Jako malé děti. Závidí si šaty.

00:52:12Dobře jsem to vymyslela. Radost ani rozum se nevrátí sem.

00:52:30-Neškádlete se. Mé jablko!
-Já ho přinesu, pane králi.

00:52:47Komorníku! Vystřelte!

00:53:06Všechno co jsme zrušili zase přikazuji. A teď hned!

00:53:15To je všechno kvůli rádci. Říkal přece - užijte si.

00:53:22Kdyby nevedl ty chytré řeči, rádi bychom se dál hrbili.

00:53:30Kdo nás navedl k nepravosti, měl by se ztrestat!

00:53:40-Potrestat!
-Netrestat, NE, NE.

00:53:52On to dobře myslel. Na trůn usedl jen tak pro radost.

00:54:04-Z pýchy se tam nechal odnést.
-On to všechno způsobil!

00:54:10Hloupým se dá těžko odporovat.

00:54:16Kdo souhlasí, aby rádce byl pro urážku potrestán, ať se ohne!

00:54:29Pro výstrahu všem, kdo by chtěli narušovat klid našeho království

00:54:35a povyšovat se nad rozum všech, žádáme trest... nejvyšší!

00:54:53-Copak, taky dobrý skutek.
-Mlčet páni rádci a klečet.

00:55:05-Svalili vinu na Matěje.
-Měl byste chlapce propustit.

00:55:15-ANO nebo NE?
-Samozřejmě ANO.

00:55:19-Slyšíš, i tetinka je pro.
-Nedá se nic dělat. ANO je NE.

00:55:28Bylo nejlepší, tatínku, kdybys nechal pár dnů rozhodovat jiné.

00:55:40Děvenko, nic není ztraceno. Král na mě dá. Poradí se.

00:55:52Co udělám? Vezmu si Matěje.

00:56:01Ráno to všem oznámím. Snad nikdo nenechá popravit budoucího krále.

00:56:12Nový král? To nesmím dopustit.

00:56:42Nikdy tu nenechám rozum kralovat. O to se postarám.

00:56:56Vím, co tě trápí, nevyhovíš-li, poznají, že jsi slabý král.

00:57:06Je chytřejší než ty. Zbav se pana rádce.

00:57:20Moc dobře ví, že na trůn nestačíš. Chce zničit tebe i princeznu.

00:57:32Chce vás oba zabít.

00:57:38Když bude žít, budeš v nebezpečí. Chce tvůj trůn.

00:57:47-Kdo jsi? Proč tě mám poslouchat?
-Zbav se pana rádce!

00:58:01Spi, bude-li rádce zítra večer živ, uslyšíš mě zase.

00:58:18Neudělám, neudělám. Královi nemá nikdo poroučet.

00:58:51Matěji! Až ráno otevřou městskou bránu, utečeš.

00:59:01Nikdo tě tu nesmí vidět. Vím, kde budeš dobře schovaný.

00:59:14Dneska jsem s králem domluvila šibenici pro mladíka.

00:59:23Pan rádce se z vězení nedostane.

00:59:30Projde se na šibeniční vrch.

00:59:44-Potřebuji pomoc.
-V noci rady nedávám.

00:59:50-Matěji, pojď.
-Co ty tady?

01:00:01-Jak to, že jsi utekl z vězení?
-Může se u vás do rána schovat?

01:00:13-Tetičko, jedině tady je v bezpečí.
-Ano, tady je v bezpečí.

01:00:21Tady se ti ani vlásek nezkřiví. Jako že se Závist jmenuji.

01:00:32-Dneska se mi všechno plete.
-Jste již hodně unavená, tetičko.

01:00:39Jen maličko. Tak si tady sedím a o radosti přemýšlím.

01:00:51-V klidu večeřím.
-Asi máte ráda silnou večeři.

01:01:04-Ty budeš chytrý král.
-Tetičko!

01:01:14-Byl bys král.
-Nemůže sem nikdo přijít?

01:01:22Schovám ho ve sklepě nebo v podkroví.

01:01:32Tam usne dřív, než by se mrtvý probudil.

01:01:46Čajíček před spaním.

01:01:55A jděte si brzo lehnout, tetičko. Ani radost z žití se nemá přehánět.

01:02:37-Ty ještě nespíš?
-Už budu.

01:02:51Dobrou noc.

01:03:00Za chvíli usne budoucí král na věky.

01:03:24V tomhle se nedá oslavovat.

01:03:33Prosím, to je jiná.

01:03:41Viděl mě, za ním!

01:03:55A trhat! Slavit se nemá předem.

01:04:03Honem slinu, kde ji mám.

01:04:46Otevři, Pavlínko! To jsem já, Matěj! Otevři!

01:04:54-Matěji, proč nejsi u tetičky?
-Už vím kdo tohle království ničí.

01:05:03-Kdo?
-To budeš koukat, je to...

01:05:12Matěji... Řekni mi to! Řekni! Pít? Počkej tady!

01:05:29Jak příjemný jsi měl hlas... Každý by tě měl rád...

01:05:41Ale kde jsem já, tam Rozum nemá šanci kralovat.

01:06:40Tak poslyš, chytráku, co sama nemám, ani druhý nesmí mít.

01:06:54Tak co, jak se ti tady líbí?

01:07:04Ani rozum pana krále už tě nemůže zachránit.

01:07:11-Kdo jste?
-Hodná tetička.

01:07:20Závist. Jedině já můžu každému štěstí vzít.

01:07:32Sbohem, budoucí králi.

01:07:43Závist je mocnější než kterýkoliv král!

01:08:06-Vidíš, kam až ho rozum dostal!
-Rozum? To ta babizna a zloba.

01:08:15-Kdyby ho dvořané nenechali uvěznit
-Stačilo málo a vzal si princeznu.

01:08:26-Štěstí, tys mu vůbec nepomohlo!
-Přiznáváš, že na vše sám nestačíš?

01:08:36Já ano, ale člověk občas potřebuje pomocnou ruku.

01:08:47-Aspoň jednou! Postupoval rozumně.
-Dobrá, spoléhat bude jen na sebe.

01:09:23Budeš-li vytrvalý, dosáhneš svého štěstí.

01:09:58Je tu někdo?

01:10:30Vím, kdo království ničí. Tvá teta mě tu nesmí vidět.

01:10:41Musíme být opatrní. Nevíš, kdy pan král a rádcová vystoupí před lidmi?

01:10:49Zítra ráno v kapli. Mám o tebe strach.

01:10:56Zachráním království. Všichni budou šťastni jako my dva.

01:11:02-Víš kdy?
-Až jim bude vládnou nový král.

01:11:10-Znám jediný způsob.
-Ty myslíš, že my dva?

01:11:21-Od kdy navrhuje dívka svatbu?
-První, druhá. Pro mě první.

01:11:31-Co když král nebude souhlasit?
-Já mu řeknu, že jsi mé štěstí.

01:11:54Vážení, jestli víte co z vás udělám?

01:12:01Svatebčany. Pavlínka se bude vdávat.

01:12:08Mé srdéčko se upřímně raduje. A kdopak je tím šťastným?

01:12:16Přivítejme teď mého ženicha, našeho budoucího pana krále!

01:12:31Ten je snad nesmrtelný.

01:12:46Vážený pane králi, princezno, paní rádcová...dvořané.

01:12:54Vyhovte prosím mému přání. Nechte mne na chvíli kralovat.

01:13:03Rád bych vyřešil cosi, co má řešit pouze král.

01:13:10Mohu?

01:13:16Ven!!!

01:13:19Tetičku uvězníte! Všechno dobré obrátí ve zlo.

01:13:32-Je to Závist.
-Stráže!

01:13:45Ještě se ukáže, zda jsem mocnější než přivandrovalec!

01:13:55Tohle ti nedaruju.

01:14:23Jak jsou šťastni... S vaším štěstím si udělám co chci!

01:14:42A teď si budu zase užívat já!

01:14:53-Jééééééééééé!
-Co se děje? Neječ, prozradíš mě!

01:15:04Ty lstivá babice!

01:15:27-Usnula jsem v komnatě.
-Pavlínko, co se ti zdálo?

01:15:38-To jsem přece já, Pavlínka!
-Nás dva nikdo nikdy nerozdělí.

01:15:48-Do vězení s ní!
-Já jsem opravdu princezna!

01:15:53Nesnesla bych pomyšlení, že je tu s námi. Ani v podzemí.

01:15:58Odvezte ji někam do lesů. Nepřeji si, abychom se potkaly.

01:16:13Matěji! To jsem přece já, Pavlínka! Já tě miluji! Miluji tě!

01:16:25Ta žvaní, co?

01:16:30Na svatbu pozveme všechny, co něco znamenají.

01:16:39Ta babice to volala tak, že jsem ji skoro věřil.

01:16:46A teď pojď, připravíme svatbu pro nejkrásnější pár.

01:16:55Přidat svícny, zrcadla. Vystavte nejlepší nábytek.

01:17:02Ale proč se chlubit? Já chci na svatbě jen slavit.

01:17:06-Já bych toho chtěla, chlapče!
-Chlapče?

01:17:12Krejčí, ukaž mi ty nejhezčí látky!

01:17:18-Co z toho střihneme?
-Na svatební šaty pro oba.

01:17:26-Na tu slávu mám překvapení.
-A co šperky, vyberete si hned?

01:17:34Šperky? Mám své oblíbené. To má čas.

01:17:42Tuhle látku pro vás vybírala matka. Chtěla, abyste byla v bílém.

01:17:51To je pro chudáky. Hezky si tě obleču.

01:18:09Co když ji očarovala? Nikdy se přece nad nikoho nepovyšovala.

01:18:16-Babice je pryč. Pavlínka je hezká!
-Promluvím s ní.

01:18:25Počkej! Každá před svatbou trochu blázní. Jsem šťastný.

01:18:35Já dobře spím. Říkáš, že jsou rádcové nevinní? Že chtěli dobré?

01:18:46Řekli mi to ve vězení. Neměl jsem důvod jim nevěřit.

01:19:28Tiše.

01:20:20Mocná jsem. Bohatá. Co si vezmu na svatbu?

01:20:46-Kde je Pavlínka? Kam ji odvezli?
-To jsem přece já!

01:20:56-Já si tu něco zapomněla.
-Svatební šperk!

01:21:35Nikdy nebude tvá. Svatbu vám nepřeji.

01:21:43-Kam jsi dala Pavlínku?
-Tu už nikdo nenajde.

01:22:19Pavlínko! Pavlínko!

01:22:34Pavlínko, neutíkej! Tak dlouho tě hledám.

01:22:40Otevři, Pavlínko! Když zvítězíme nad Závistí, ona zmizí!

01:22:50Chci si tě vzít. Nás dva nikdo nikdy nerozdělí.

01:22:58Anebo chceš ten slib porušit.

01:23:11Když myslíš, že pak zmizí... Hned po svatbě sňatek zrušíme.

01:23:20Nesnesla bych, abys byl nešťastný a všem pro smích. Souhlasíš?

01:23:35Závist vyhnali jsme z domu a jsme všichni šťastni spolu.

01:23:44-Pane králi!
-Já nevím, proč mě toto tajili.

01:23:51Princezna bude až do svatby spát ve věži. Nikdo ji nesmí navštívit!

01:23:59-Ani já?
-Jedině já!

01:24:06Závist vyhnali jsme z domu a jsme všichni šťastni spolu.

01:25:03Pod maskou laskavosti se skrývá kdosi, kdo není schopen milovat.

01:25:15Myslí si namyšleně, že co nesmí, nesmí mít ani druzí. Ničí štěstí.

01:25:29Princezna mezi námi nebyla tak dlouho, postihlo ji neštěstí.

01:25:37Přivítejme teď tu, kterou si chci vzít!

01:25:49Hudba!

01:26:06Maminko, tatínku, to je ona.

01:26:14To je zas ta baba.

01:26:28Neznám nikoho a nic, co by nás dva mohlo rozdělit!

01:26:37Takovou lásku je třeba náležitě ocenit.

01:27:03Jestli je tu ta, která ze závisti lásce škodí, ať se dobře dívá!

01:27:11Zadrž!

01:27:35Budu-li chtít, všichni závist budete mít.

01:27:43Oškliví budou závidět krásným, chudí bohatým, nemocní zdravým.

01:28:04-Co chcete?
-Království opustím pod podmínkou.

01:28:13-Že ty odtud odejdeš! A ne sám!
-S kým ještě?

01:28:21Se mnou! Beze mne jim bude dobře. Zůstanu-li, špatně se jim povede.

01:28:33Rozhodni se proto moudře, jako budoucí král.

01:28:41Dobrá - souhlasím! Pod jednou podmínkou. Vrátíš jí podobu!

01:28:50To je lest. Zvaž dobře.

01:28:58Tvůj rozum a mé schopnosti. Proč vládnout malému království?

01:29:09Ne, ale vy odtud odejdete. Dejte si pusu, polibte se!

01:29:21Tahle černá dáma musí vidět, že pro ni mezi námi není místo.

01:29:31Líbejte se, objímejte. Když to neuděláme, nezbavíme se jí.

01:29:41-No, polibte se!
-Ne!

01:29:53Líbejte se, jinak se jí nezbavíme.

01:30:02-Líbejte se!
-Ne! Ne!

01:30:28Ne! Lásku ne! Nenávidím vás!

01:30:39Mne se nikdy nezbavíte. Já jsem nesmrtelná!

01:30:54Nesmrtelná!

01:31:09Jé, jé!

01:31:23Pavlínko, dcero moje! Teď, kapelo hraj!

01:31:39Já měl o tebe strach. On taky.

01:31:56-Jen aby jim ta láska vydržela!
-To je láska navěky!

01:32:05Vytrvalý byl. Beze mne by štěstí nedosáhl. Bez tebe taky ne.

01:32:13-Kdybys ho nevytáhla z bažin...
-Svou chybu bys měl napravit.

01:32:22-Rozum se nikdy nemílí!
-Že ne?

01:32:30Málem jsem na tebe zapomněl, Růženko. Naši dcerku vdávám.

01:32:38Škoda, že tu nejsi!

01:32:48Bylo správné připravit krále o rozum? Vrať mu ho.

01:32:54-A vzít ho zase Matějovi? Ne!
-Poprvé si Rozum neví rady.

01:33:05Žádné starosti! Nic neřeším! Jen si užívám.

01:33:29-To se mi nějak přitížilo.
-Rozume! Kde jsi? Rozume!

01:33:43To se nedělá. Všude vás hledají. Žádné rozkazy.

01:33:52Daně snížit, platy zvýšit. Připravit dary Mojmírovu království

01:34:02-Mám rád po sobě čistý stůl.
-Panu králi se rozjasnilo.

01:34:10-Už s ním nebude legrace.
-Myslíte?

01:34:24Pavlínko, Matěji! Hodně štěstí! Hodně štěstí.

01:34:47Jo, jo. To se mi ulevilo.