Americké oživení ekonomiky ve 30. letech minulého století se všemi plusy a minusy plánu tehdejšího prezidenta Franklina D. Roosevelta.
Nový úděl prezidenta Roosevelta

Koncem dvacátých let dvacátého století žila americká společnost zdánlivě bezstarostně. Spoléhala na mamutí sílu své ekonomiky. Zaspekulovat na burze si mohl kdokoliv a nákupy na dluh se staly běžnou záležitostí. Ale v roce 1929 došlo na burze v New Yorku k zemětřesení. S propadem kurzů akcií podobných rozměrů nikdo nepočítal, propukla absolutní panika. Američané začali masově vybírat své úspory. Bankovní sejfy se vyprázdnily a banky jedna po druhé krachovaly.

Úřadující prezident Herbert Hoover přirovnal poněkud lehkovážně nastalou krizi k zrníčku písku, které jen na chvíli zpomalí chod amerického hospodářství. Prohlašoval, že vše napraví mechanismus trhu a že stát by měl zasáhnout jen v krajním případě. Přístup republikánského prezidenta k propukající národní katastrofě kritizoval demokratický guvernér státu New York Franklin Delano Roosevelt. Denně byl zaplavován prosbami o pomoc a docházely k němu zprávy o nuzných poměrech mnoha Američanů. Ale boj s chudobou nemohl zvládnout jeden z guvernérů států Unie sám. Roosevelt hledal odpovědnou osobu a veřejně na ni opakovaně ukazoval. Rozhodnost byla Rooseveltova politická deviza. A právě v této dramatické situaci je odhodlán pro svou zemi něco konstruktivního vykonat.

Napište nám