Rabi Löw a svět magické rudolfinské Prahy ožívá v pojetí současných autorů. Originální operu Hanuše Bartoně uvádíme u smutné příležitosti skladatelova nedávného úmrtí.
Účinkují: R. Janál, J. Kubík, I. Koupilová, V. Walterová, P. Klečka, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, dirigent O. Dohnányi, Opera Furore, dirigent V. Micka, Kühnův smíšený sbor, sbormistr P. Kühn a Kühnův dětský sbor, sbormistr J. Chvála. Choreografie R. Slanina. Kamera M. Kubala. Režie J. Nekvasil.
  • Vyrobeno 1993
  • Země původuČesko
    • Formát 4:3

Hanuš Bartoň se narodil 16. května 1960 v Praze. Hru na klavír studoval od patnácti let na Pražské konzervatoři u Emila Leichnera, skladbu u Ilji Hurníka. Poté pokračoval ve studiu na AMU u Jana Panenky (klavír), Jiřího Pauera (skladba) a Svatopluka Havelky. Absolvoval mnoho kurzů a stáží v zahraničí. Od roku 2010 byl vedoucím katedry skladby na HAMU. Přednášel rovněž v zahraničí. Převážná část jeho tvorby je věnována instrumentální tvorbě, je autorem také několika hudebně dramatických děl, vokálních skladeb a cyklů. Věnoval se také elektroakustické hudbě. Ve své tvorbě se snažil o organické propojení protichůdných stylových a žánrových východisek do uceleného kompozičního tvaru. Je autorem scénické hudby k více než dvaceti divadelním představením.

Hanuš Bartoň zemřel 30. července 2023 po dlouhé a zákeřné nemoci.

Opera Golem – extáze expresionismu je dílem Hanuše Bartoně – hudba, Daniela Dvořáka – scénografie, spoluautor libreta a koncepce inscenace, a Jiřího Nekvasila – režie, spoluautor libreta a koncepce isncenace, a měla svou světovou premiéru 6. 5. 1992. Představení vzniklo jako koprodukční projekt experimentálního operního studia Opera Furore a tehdejšího Paláce kultury. Příběh staropražské legendy o tvůrci umělého člověka Golema je přítomen spíše latentně, je inspiračním zdrojem a tématem „scénické básně“. V opeře zní čeština, němčina, italština, latina a hebrejština – tato jazyková mnohost evokuje jazykový a kulturní Babylon, jímž byla Praha první poloviny 16. století a jež byl i živnou půdou jejího magického působení. Hudba opery má kolážovitý charakter, její rozpětí sahá od renesančního madrigalu přes prvky romantické opery až k názvukům hudebního minimalismu, originálním způsobem kombinuje zvuk živého komorního orchestru a pěveckých sólistů s nahrávkou symfonického orchestru a velkého smíšeného a dětského sboru.

Napište nám