Chléb a sůl
Československý divadelní, filmový a televizní režisér Ján Roháč (1932-1980) absolvoval Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze a již během studií tíhnul k režii estrádních a zábavních pořadů.
Zpočátku působil v Divadle estrády a satiry (pozdější Divadlo ABC). Působil i v divadle v Pardubicích, dále pak na několika pražských scénách, např. ve varietním music-hallu Alhambra, v Laterně magice a zejména pak v Divadle Semafor. Jeho osobité divadelní režie velice přispěly k rozvoji a popularitě této vůdčí scény divadel malých forem na počátku 60. let 20. století. Spolupracoval zde s oběma tvůrčími skupinami, jak se skupinou Jiří Suchý–Jiří Šlitr tak i se skupinou Miloslav Šimek–Jiří Grossmann. Svůj smysl pro tento žánr uplatnil také jakožto filmový režisér (spolu s Vladimírem Svitáčkem) hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů z roku 1964, ve kterém vystupovala řada tehdejších hvězd populární hudby, např. Eva Pilarová, Naďa Urbánková či Karel Gott a mnozí další. Známá byla i jeho dlouholetá spolupráce s Miroslavem Horníčkem.
Působil v Československé televizi, kde od roku 1968 režíroval pořady, hudební seriály i hudebně-zábavní filmy. Podílel se i na natáčení filmových písniček (což byla tehdejší obdoba dnešních videoklipů). Ján Roháč je dodnes považován za zakladatelskou osobnost moderní československé divadelní a televizní zábavy, a to jak v České tak i ve Slovenské republice. Spoluzakládal legendární Laternu magiku, podílel se na programu neméně slavného Kinoautomatu na světové výstavě EXPO'67 v kanadském Montrealu. Jeho manželkou byla zpěvačka Zuzana Burianová, členka souboru Divadla Semafor.
V Roháčově televizním pořadu Chléb a sůl z roku 1973 zpívá lidové písně z celého světa Karel Gott.