Pohádka o třech muzikantech a zakleté dívce (1993). Hrají: J. Šťastný, J. Langmajer, O. Havelka, M. Kuklová, P. Štěpánek, V. Brabec a další. Kamera M. Dostál. Scénář a režie V. Janečková
00:00:32Do kola, kolečka, kde je má děvečka, do kola, kolečka, hrajte mi hned.
00:00:48Jou, jou, je to pravda, jou, jou, je to tak.
00:00:54Když jsme přišli na kopeček, museli jsme utíkat.
00:01:04Rád bych ji k tanci bral, rád bych ji miloval.
00:01:10Rád bych ji naposled k oltáři vedl.
00:01:19Jou, jou, je to pravda, jou jou, je to tak.
00:01:25Když jsem přišli na kopeček, museli jsme utíkat.
00:01:35Mládeci, co chcete u mého děvčete, mládenci, co chcete u našich vrat.
00:01:51Jou, jou, je to pravda, jou, jou, je to tak.
00:01:56Když jsem přišli na kopeček, museli jsme utíkat.
00:02:04Jen pijte.
00:02:07Rád tam sám k ní chodím, vám já to zapovím.
00:02:14Jinému tu cestu šlapat nedám.
00:02:22Jou, jou, je to pravda, jou, jou, je to tak.
00:02:29Když jsem přišli na kopeček, museli jsme utíkat.
00:02:43-Hrajte ještě dál!
-Chceme muziku!
00:02:47Nezlobte se, ale byl to poslední tanec. Už je pozdě.
00:02:54-Ještě jednu písničku.
-Ale slyšela jsi.
00:03:02Lidičky, mějte rozum, zavíráme, je pozdě.
00:03:09Muzikanti z Čech jsou také unaveni. Ale přijďte zítra, zase budou hrát.
00:03:19To nosíš při sobě kouzelný škapulíř, že se na tebe lepí hezké holky?
00:03:30Ať se lepí, já se nepřichytnu. U nás v Čechách jsou holky nejhezčí.
00:03:37Moje řeč.
00:03:48Děkuji.
00:03:48Zůstaňte tady, páni muzikanti, však jste to viděli.
00:03:54Naši lidé by šli za pěknou muzikou kraj světa.
00:03:58Hrajete, jako byste měli ty nástroje očarované.
00:04:02Zaplatím, co si řeknete. Přinesu ještě víno.
00:04:12Mohli bysme pár dnů zůstat, dalo by se vydělat.
00:04:17Vandrujeme po světě už jakou dobu, co jsme si vydělali, nám stačí.
00:04:23Také se mi stýská po mojí Andule, bude koukat, až jí vysázím penízky.
00:04:30Ano, doma je doma.
00:04:35-Co doma? Hrát za pár krejcarů?
-Ty by sis dal pro ně vrtat koleno!
00:04:41Řekli jsme si, že tady zahrajeme, a pak rovnou domů?
00:04:46-To jsme si řekli a to dodržíme.
-Nechci vás přemlouvat.
00:04:52Nechcete zůstat, nemusíte, ale teď na noc se vydávat na cestu?
00:04:59Tady je nebezpečno. Lesy jsou hlukoké, mohli byste zabloudit.
00:05:07Matko!
00:05:09Ustel jim nahoře v pokojíku.
00:05:18Vyspíte se u nás a ráno s vámi na hranice pošlu čeledína.
00:05:24-To abyste nezabloudili.
-To nebude třeba.
00:05:29My se neztratíme.
00:05:32Vy tvrdé české palice. Jenom abyste se k nám rádi nevrátili.
00:05:47U nás doma mám dva kluky, takovéhle cvikýře. Co to povídám?
00:05:54Už jsou z nich školáci. Pískají na píšťalky a zpívají jako ptáci.
00:06:08Povedu je k muzice a až budou velcí, pošlu je do světa.
00:06:15Třeba také skončí tady u vás.
00:06:24-Tak na zdraví.
-Na zdraví.
00:06:29Na zdraví těch tvých kluků, Matěji, aby sem zdrávi došli.
00:06:36Pane hospodský, máte nějaké děti? Že tady nevidím žádnou drobotu?
00:06:42Jakoupak drobotu? Už jsme v letech.
00:06:48Ale nebyli jsme se vždy sami, měli jsme dcerku. Bylo by jí dvacet.
00:06:59Po hospodě se otáčela jako vřetýn- ko. Jednou se tu objevil mladý pán.
00:07:12Hezky oblečený, pohledný, jistě bohatý, potom sem chodil každý den.
00:07:21Točil se kolem naší holky, líbila se mu. Jednoho dne zmizela.
00:07:33Přece bychom jí nebyli bránili. Když ho má ráda, ať si ho vezme.
00:07:42Ale takhle nás opustit, to ne, to jsme si s mámou nezasloužili.
00:07:50-Od té doby o ní nic nevíme.
-Postele máte připravené.
00:07:55-Žena se mi utrápí.
-To je smutná historie.
00:08:04Ale když jsme se tu tak sešli, zahrajeme vám na dobrou noc.
00:08:11A také na rozloučenou.
00:08:34Ta vaše muzika by probudila i mrtvého. Mámo!
00:09:32-Už mám toho chození zrovna dost.
-Bloudíme celý den.
00:09:36Proč jsi nechtěl, aby nás na hranici zavedl čeledín?
00:09:42Nač, když nám hospodský cestu tak dobře vysvětlil?
00:09:53Asi jsme přešli bludný kořen.
00:09:57Mohli jsme ještě zůstat v hospodě, peníze by se jenom sypaly.
00:10:02Bobši, ty nemáš nikdy dost!
00:10:06Za to, co si neseš, si u nás koupíš velký statek.
00:10:15-Vidím jakési stavení, není daleko.
-No sláva.
00:10:20Požádáme o nocleh, a zítra ráno jdeme domů.
00:10:30Ondro.
00:10:32Tak pojďte.
00:10:35-A kudy?
-Pojďte za mnou.
00:11:37Je tu takové divné ticho, ani ptáčka kolem.
00:11:50Počkej. Bůhví, co je to za černou obludu.
00:12:22Jako by nás zval dál. Dovnitř.
00:12:27No co? Tak pojďme.
00:13:38-Živý je tu jen ten pes.
-Pss...
00:13:44-Kde máš pána?
-Přece tu nejsi sám.
00:13:49Hoši, tady nebydlí žádní chudáci. To je vidět na první pohled.
00:13:58-Bobši, nech toho!
-Pomyslí si o nás, že jsme zloději.
00:14:02No co? Když tu nikdo není, uděláme si pohodlí.
00:14:09Kamarádi, mně se to tu nelíbí. Radši se vyspíme v lese.
00:14:16Počkej, Bobeš má pravdu. Co to komu udělá, když tady přespíme?
00:14:26A ráno půjdeme dál. Nohy už necítím a chce se mi spát.
00:14:36Tak dobře. Spěte a já budu hlídat.
00:14:49Ale hned ráno vyrazíme.
00:15:08Kdybys tak mohl promluvit. Kde máš pána? Pověz.
00:15:17Neboj se, nic tu neprovedeme. Slyšel jsi přece.
00:15:27Jenom tu přespíme a za svítání se dáme na cestu domů.
00:15:47(Hodiny bijí půlnoc)
00:16:05(Je slyšet zpěv)
00:16:44Jé...
00:18:34Hoši.
00:18:37Vstávejte.
00:18:40No, to si dám líbit. Ondro, jsi pašák.
00:18:51Tos musel chystat celou noc. Takováhle hostina.
00:18:57Tak pojď si také vzít. Nebo ses už najedl?
00:19:01Já nemám hlad.
00:19:08Jenom bych vám měl říct, že tu snídani jsem vám nepřichystal já.
00:19:16Počkej.
00:19:19To chceš říct, že tuhle hostinu nám někdo vyčaroval?
00:19:25Paráda, nemuset ani prstem hnout, a mít jídla dosytosti!
00:19:31Nevím, jak vy, ale já se odtud nehnu.
00:19:47Tak já vám to povím. Jak jste spa- li, o půlnoci mě probudil rámus.
00:19:55Šel jsem se podívat. V kuchyni byla krásná dívka. Chystala jídlo.
00:20:02-Když jsem otevřel dveře, zmizela.
-Mluvil jsi s ní?
00:20:05-Vždyť povídám, že zmizela.
-Tohle jsou nějaké divné čáry.
00:20:14Ten pes.
00:20:17Kde je vlastně ten pes?
00:20:23-Ty myslíš, že...
-Jo! Takže balíme!
00:20:31A pryč. Mně se to tu od začátku nelíbilo.
00:20:36Jak chcete, běžte, ale já nepůjdu. Musím té záhadě přijít na kloub.
00:20:44Zůstanu s tebou, a až se objeví ten pes, tak mu dám pusu.
00:20:49-A bude z něho princezna.
-Ale Bobši...
00:20:53Já jen tak žertoval.
00:20:57Kdoví, co se tady bude dít? Ale přece vás neopustím.
00:21:04-Musíme se poradit, co a jak.
-Nesmíme dnes v noci spát.
00:21:10-A až se objeví ta krasavice...
-Tak se zamiluje do Ondry.
00:21:19To známe. Ondro, nebuď smutný.
00:21:26Máme na to přece celý den. To by bylo, abychom na něco nepřišli.
00:22:11(Hodiny bijí půlnoc)
00:22:43Vrať mi tu kůži, prosím. Nebo budeš litovat.
00:22:48Čeho bych měl litovat? Řekni nám, kdo jsi.
00:22:53Kde ses tu vzala, a pak se uvidí.
00:23:00Neboj se, neublížíme ti. Chceme ti pomoct.
00:23:05Mně z toho drkotají zuby.
00:23:08Tu kůži ti vrátíme, ale až nám povíš, kdo jsi.
00:23:13-Jinak bys zmizela, jako včera.
-Ach bože.
00:23:18Proč jste sem přišli? Běžte pryč, dokud je čas.
00:23:24-Ničeho se nebojíme a pomůžeme ti.
-Mně nemůže nikdo pomoct.
00:23:34Co ty víš? Ale musíme vědět, co zlého se ti přihodilo.
00:23:41Jak je to dávno. Měla jsem otce i matku.
00:23:46V hospodě na samotě za vsí, bývalo tam živo a veselo.
00:24:04Jednou se u nás objevil bohatě vystrojený mladý pán.
00:24:09Nikdo ho neznal. Nevěděli jsme, odkud přišel.
00:24:25Pěkně vás vítám, pane. Dovolíte?
00:24:29Z daleka? Mám poslat čeledína, aby vypřáhl koně z kočáru?
00:24:39-Není třeba!
-Čím mohu posloužit?
00:24:44Džbánek nejlepšího vína, ale ať mi ho přinese ta krásná dívka.
00:25:07Moc se mi líbíš, panenko. Vezmu si tě za ženu.
00:25:13Takových by bylo, ale já se ještě nechci vdávat.
00:25:18Poslouchej. Budu za tebou chodit tak dlouho, dokud mi neodpovíš ano.
00:25:27Mně je to jedno, choďte si, jak chcete.
00:25:32Ale až já se budu chtít vdát, vyberu si mládence od nás ze vsi.
00:25:46Ale pane, tolik peněz. To ne.
00:25:54Chodil za mnou každý den, a každý den se ptal stejně.
00:26:02Pořád na mě hleděl uhrančivýma očima. Nelíbil se mi.
00:26:08Měla jsem z něj strach.
00:26:10Tatínku, doneste mu to víno sám. Pořád se po mně tak divně dívá.
00:26:17Dívá, tak dívá. Jsi pěkné děvče, však tě neukousne.
00:26:23-Je to náš nejlepší host.
-Tatínku.
00:26:27Už jsem řekl!
00:26:31Dnes se tě ptám naposledy, vezmeš si mě za muže?
00:26:38Už jsem vám řekla, že ne.
00:26:41Dobrá, když ne, tak si tě vezmu proti tvé vůli.
00:26:49To přece nejde. To byste nemohl udělat.
00:27:05Pak se jednoho dne objevil, byla jsem sama doma.
00:27:10Všichni vyjeli na pole.
00:27:14Přišel jsem si pro tebe!
00:27:19Odvezu si tě na svůj zámek, ať chceš, nebo ne!
00:27:30Nechte mě, jestli hned neodejdete, pustím na vás psy!
00:27:47Ty na mě chceš pustit psy?! Já tebe proměním v psa!
00:28:06Tady tě ale nenechám, leda bys hlí- dala u boudy, a to by byla škoda.
00:28:16Marš!
00:28:30Uprostřed lesa před mýma očima vyčaroval dům.
00:28:37A tam mě uvěznil.
00:29:36Pojď sem, má krásná panenko.
00:29:54Vidíš, že je o tebe dobře postaráno.
00:30:02Aby sis toho všeho mohla užít,
00:30:06dovolím ti každý den od půlnoci na hodinu stát se zase dívkou.
00:30:14Opovaž se ale utéct! Nebo zničit černou kůži.
00:30:19Pamatuj, najdu si tě všude,
00:30:24a pak nebudu mít s nikým slitování, ani s tvými rodiči.
00:30:29Za měsíc se tě přijdu zeptat, jak ses rozmyslela.
00:30:40Přichází jednou za měsíc, vždycky po půlnoci, a zůstává do jedné,
00:30:49aby mě mohl pokořit. Aby viděl, jak se měním v psa.
00:31:28Nezpívej!
00:31:31Nemám to rád.
00:31:40Je dobře, že jsi rozumná a nesnažíš se utéct.
00:31:45Měla by ses už ale rozhodnout. Tvá matka se pro tebe trápí.
00:31:52Tvůj otec už není tak zdráv, jako dřív. Chtěla bys je vidět?
00:31:59Však víš, že stačí jen říct "ano". Odvezu tě na svůj zámek.
00:32:07Obklopím tě bohatstvím. Kdykoli si budeš přát, navštívíš své rodiče.
00:32:16Dávám ti ještě měsíc na rozmyšle- nou, pak už se tě ptát nebudu!
00:32:23Tvé rodiče zničím! A tebe si stejně odvezu na svůj zámek!
00:32:31Ale už ne jako svou ženu! Budeš mi sloužit!
00:32:56Už jsem se rozhodla. Až se objeví, půjdu s ním.
00:33:02Zoufala bych si, kdyby ublížil tatínkovi a mamince.
00:33:07To nesmíš udělat.
00:33:11-Spálíme tu kůži.
-To ne. Všechny by nás zničil.
00:33:19Prosím tě, vrať mi tu kůži. Za chvíli hodiny odbijí můj čas.
00:33:25Jen ať se tady ten zloduch zkusí objevit. Však my mu ukážeme.
00:33:30Bobši, co mu chceš ukázat? Dej mi tu kůži.
00:33:35Tak Bobši, dej mu tu kůži.
00:33:41Slib mi, že zítra ráno přijdeš ve své psí podobě.
00:33:58Chlapci, tohle už na mě není, klepou se mi kolena.
00:34:05Já tedy strach nemám, ale raději bych šel odtud.
00:34:11Můžeš, nikdo tě nedrží.
00:34:16Ondro, Bobeš má pravdu, nic dobrého nás tady nečeká.
00:34:22Dělejte, jak chcete, já jdu spát. Dobrou noc.
00:34:38-Vstávejte, chystejte se na cestu.
-Tak už tě přešla kuráž?
00:34:47A že jsi včera z nás udělal zbabělce. Já ti to chválím.
00:34:53-A co snídaně?
-Dá-li Pán Bůh, dnes se pomějeme.
00:35:09Jsem rád, žes dodržela slovo.
00:35:23Tak pojď.
00:35:25Pojď.
00:35:27Zbláznil ses? Ty jsi neslyšel, že si ji ten čaroděj najde všude?
00:35:33Nemůžeme ji vzít s sebou domů. To by nás všechny mohlo stát život.
00:35:38A kdo říká, že jdeme domů?
00:35:47Ničeho se neboj a veď nás tam, kde to máš ze všeho nejraději.
00:35:56Já ho tedy neopustím.
00:36:17Pomalu.
00:36:49To dá rozum, že ji to táhne domů, do hospody.
00:36:54-Ale tam budeme všichni na ráně.
-Kde jinde bude tu holku hledat?
00:37:00Ten černokněžník s námi udělá krátký konec.
00:37:04Bylo vám líto, hlavně Bobšovi, že opouštíme dobré bydlo.
00:37:09Tak se tam vracíme. Budeme hrát až do rána před plnou hospodou.
00:37:16-Už rozumíte?
-Budu hrát, až se hory zazelenají.
00:37:22Výdělek je jistý, to se mi líbí. Jen jsme tam mohli rovnou zůstat.
00:37:28Počkej, Ondro. Kde máš jistotu, že plná hospoda přemůže kouzla?
00:37:33Kdybych tomu nevěřil, tak bych byl bačkora. Tak už pojďte.
00:37:39Hlavně, aby nám to dobře hrálo.
00:38:03Ani nevíte, jak jsme rádi, že jste se k nám vrátili.
00:38:15Ten váš pejsek je nějaký smutný. Že on bude mít hlad?
00:38:21-Dám mu kousek masa. Nekousne mě?
-Nebojte se, můžete ho pohladit.
00:38:54Za chvíli bude půlnoc, trochu si odpočineme, a vy také.
00:39:095, 4, 3, 2, 1, teď.
00:39:25-Maminko!
-Holčičko moje.
00:39:30Tak ses nám přece vrátila.
00:39:40Říkal jsem ti, že si tě najdu všude!
00:39:45-Proboha!
-Se mnou jsi navždy spojena!
00:39:49Už jsme si odpočinuli. Nemám pravdu, kamarádi?
00:39:55Tak, a všichni dokola!
00:40:04Uhni.
00:40:06Z cesty.
00:40:10Pusť.
00:40:19Správně, paní hospodská! Děvčata, je dámská volenka.
00:40:24Vytancujte pořádně tohohle povedeného ptáčka.
00:40:36Pusťte mě!
00:40:40Nechte mě!
00:40:57Pusť!
00:41:36Ne!
00:41:37Přestaňte hrát!
00:41:41Dobře, přestaneme hrát, ale slib, že už jí nikdy neublížíš!
00:41:47-A také nikomu jinému!
-Slibuji!
00:41:53Slibuji.
00:42:02Teď všichni uvidíte, co s vámi provedu!
00:42:08Ale nejdřív si vezmu tu svou krásnou panenku.
00:42:14-Na co čekáte? Na něj!
-Na něj!
00:42:32Co je to za muziku?
00:42:35Já nemůžu přestat! Dost už! Dost!
00:42:50-Děkuji vám za vysvobození.
-To my ne.
00:42:55To naše česká muzika nás zachrá- nila. A také Ondrova chytrá hlava.
00:43:07-Ani nevím, jak se jmenuješ.
-Marianna.
00:43:12To je u nás Mařenka s Aničkou dohromady.
00:43:18Jak jsem tě poprvé viděl, srdce se mi sevřelo láskou.
00:43:27Chtěla bys mě za muže? Jestli ne, tak tě začaruji.
00:43:38-Zase jsem utřel nos.
-Povídal jsem ti, jak to dopadne.
00:43:44Sólo pro nás!
Česká muzika je ve světě odedávna proslavená a ani tři muzikanti z dnešní pohádky v podání O. Havelky, J. Langmajera a J. Šťastného jí rozhodně při svém putování cizinou ostudu neudělali. Co na ně ale doma čekalo, to nebylo jen tak! Podaří se jim vysvobodit dívku (letošní jubilantka M. Kuklová) zakletou do psí podoby? Napovědět můžeme jen to, že velkou roli tu bude hrát právě česká muzika…