00:00:32Do kola, kolečka, kde je má děvečka, do kola, kolečka, hrajte mi hned.

00:00:48Jou, jou, je to pravda, jou, jou, je to tak.

00:00:54Když jsme přišli na kopeček, museli jsme utíkat.

00:01:04Rád bych ji k tanci bral, rád bych ji miloval.

00:01:10Rád bych ji naposled k oltáři vedl.

00:01:19Jou, jou, je to pravda, jou jou, je to tak.

00:01:25Když jsem přišli na kopeček, museli jsme utíkat.

00:01:35Mládeci, co chcete u mého děvčete, mládenci, co chcete u našich vrat.

00:01:51Jou, jou, je to pravda, jou, jou, je to tak.

00:01:56Když jsem přišli na kopeček, museli jsme utíkat.

00:02:04Jen pijte.

00:02:07Rád tam sám k ní chodím, vám já to zapovím.

00:02:14Jinému tu cestu šlapat nedám.

00:02:22Jou, jou, je to pravda, jou, jou, je to tak.

00:02:29Když jsem přišli na kopeček, museli jsme utíkat.

00:02:43-Hrajte ještě dál!
-Chceme muziku!

00:02:47Nezlobte se, ale byl to poslední tanec. Už je pozdě.

00:02:54-Ještě jednu písničku.
-Ale slyšela jsi.

00:03:02Lidičky, mějte rozum, zavíráme, je pozdě.

00:03:09Muzikanti z Čech jsou také unaveni. Ale přijďte zítra, zase budou hrát.

00:03:19To nosíš při sobě kouzelný škapulíř, že se na tebe lepí hezké holky?

00:03:30Ať se lepí, já se nepřichytnu. U nás v Čechách jsou holky nejhezčí.

00:03:37Moje řeč.

00:03:48Děkuji.

00:03:48Zůstaňte tady, páni muzikanti, však jste to viděli.

00:03:54Naši lidé by šli za pěknou muzikou kraj světa.

00:03:58Hrajete, jako byste měli ty nástroje očarované.

00:04:02Zaplatím, co si řeknete. Přinesu ještě víno.

00:04:12Mohli bysme pár dnů zůstat, dalo by se vydělat.

00:04:17Vandrujeme po světě už jakou dobu, co jsme si vydělali, nám stačí.

00:04:23Také se mi stýská po mojí Andule, bude koukat, až jí vysázím penízky.

00:04:30Ano, doma je doma.

00:04:35-Co doma? Hrát za pár krejcarů?
-Ty by sis dal pro ně vrtat koleno!

00:04:41Řekli jsme si, že tady zahrajeme, a pak rovnou domů?

00:04:46-To jsme si řekli a to dodržíme.
-Nechci vás přemlouvat.

00:04:52Nechcete zůstat, nemusíte, ale teď na noc se vydávat na cestu?

00:04:59Tady je nebezpečno. Lesy jsou hlukoké, mohli byste zabloudit.

00:05:07Matko!

00:05:09Ustel jim nahoře v pokojíku.

00:05:18Vyspíte se u nás a ráno s vámi na hranice pošlu čeledína.

00:05:24-To abyste nezabloudili.
-To nebude třeba.

00:05:29My se neztratíme.

00:05:32Vy tvrdé české palice. Jenom abyste se k nám rádi nevrátili.

00:05:47U nás doma mám dva kluky, takovéhle cvikýře. Co to povídám?

00:05:54Už jsou z nich školáci. Pískají na píšťalky a zpívají jako ptáci.

00:06:08Povedu je k muzice a až budou velcí, pošlu je do světa.

00:06:15Třeba také skončí tady u vás.

00:06:24-Tak na zdraví.
-Na zdraví.

00:06:29Na zdraví těch tvých kluků, Matěji, aby sem zdrávi došli.

00:06:36Pane hospodský, máte nějaké děti? Že tady nevidím žádnou drobotu?

00:06:42Jakoupak drobotu? Už jsme v letech.

00:06:48Ale nebyli jsme se vždy sami, měli jsme dcerku. Bylo by jí dvacet.

00:06:59Po hospodě se otáčela jako vřetýn- ko. Jednou se tu objevil mladý pán.

00:07:12Hezky oblečený, pohledný, jistě bohatý, potom sem chodil každý den.

00:07:21Točil se kolem naší holky, líbila se mu. Jednoho dne zmizela.

00:07:33Přece bychom jí nebyli bránili. Když ho má ráda, ať si ho vezme.

00:07:42Ale takhle nás opustit, to ne, to jsme si s mámou nezasloužili.

00:07:50-Od té doby o ní nic nevíme.
-Postele máte připravené.

00:07:55-Žena se mi utrápí.
-To je smutná historie.

00:08:04Ale když jsme se tu tak sešli, zahrajeme vám na dobrou noc.

00:08:11A také na rozloučenou.

00:08:34Ta vaše muzika by probudila i mrtvého. Mámo!

00:09:32-Už mám toho chození zrovna dost.
-Bloudíme celý den.

00:09:36Proč jsi nechtěl, aby nás na hranici zavedl čeledín?

00:09:42Nač, když nám hospodský cestu tak dobře vysvětlil?

00:09:53Asi jsme přešli bludný kořen.

00:09:57Mohli jsme ještě zůstat v hospodě, peníze by se jenom sypaly.

00:10:02Bobši, ty nemáš nikdy dost!

00:10:06Za to, co si neseš, si u nás koupíš velký statek.

00:10:15-Vidím jakési stavení, není daleko.
-No sláva.

00:10:20Požádáme o nocleh, a zítra ráno jdeme domů.

00:10:30Ondro.

00:10:32Tak pojďte.

00:10:35-A kudy?
-Pojďte za mnou.

00:11:37Je tu takové divné ticho, ani ptáčka kolem.

00:11:50Počkej. Bůhví, co je to za černou obludu.

00:12:22Jako by nás zval dál. Dovnitř.

00:12:27No co? Tak pojďme.

00:13:38-Živý je tu jen ten pes.
-Pss...

00:13:44-Kde máš pána?
-Přece tu nejsi sám.

00:13:49Hoši, tady nebydlí žádní chudáci. To je vidět na první pohled.

00:13:58-Bobši, nech toho!
-Pomyslí si o nás, že jsme zloději.

00:14:02No co? Když tu nikdo není, uděláme si pohodlí.

00:14:09Kamarádi, mně se to tu nelíbí. Radši se vyspíme v lese.

00:14:16Počkej, Bobeš má pravdu. Co to komu udělá, když tady přespíme?

00:14:26A ráno půjdeme dál. Nohy už necítím a chce se mi spát.

00:14:36Tak dobře. Spěte a já budu hlídat.

00:14:49Ale hned ráno vyrazíme.

00:15:08Kdybys tak mohl promluvit. Kde máš pána? Pověz.

00:15:17Neboj se, nic tu neprovedeme. Slyšel jsi přece.

00:15:27Jenom tu přespíme a za svítání se dáme na cestu domů.

00:15:47(Hodiny bijí půlnoc)

00:16:05(Je slyšet zpěv)

00:16:44Jé...

00:18:34Hoši.

00:18:37Vstávejte.

00:18:40No, to si dám líbit. Ondro, jsi pašák.

00:18:51Tos musel chystat celou noc. Takováhle hostina.

00:18:57Tak pojď si také vzít. Nebo ses už najedl?

00:19:01Já nemám hlad.

00:19:08Jenom bych vám měl říct, že tu snídani jsem vám nepřichystal já.

00:19:16Počkej.

00:19:19To chceš říct, že tuhle hostinu nám někdo vyčaroval?

00:19:25Paráda, nemuset ani prstem hnout, a mít jídla dosytosti!

00:19:31Nevím, jak vy, ale já se odtud nehnu.

00:19:47Tak já vám to povím. Jak jste spa- li, o půlnoci mě probudil rámus.

00:19:55Šel jsem se podívat. V kuchyni byla krásná dívka. Chystala jídlo.

00:20:02-Když jsem otevřel dveře, zmizela.
-Mluvil jsi s ní?

00:20:05-Vždyť povídám, že zmizela.
-Tohle jsou nějaké divné čáry.

00:20:14Ten pes.

00:20:17Kde je vlastně ten pes?

00:20:23-Ty myslíš, že...
-Jo! Takže balíme!

00:20:31A pryč. Mně se to tu od začátku nelíbilo.

00:20:36Jak chcete, běžte, ale já nepůjdu. Musím té záhadě přijít na kloub.

00:20:44Zůstanu s tebou, a až se objeví ten pes, tak mu dám pusu.

00:20:49-A bude z něho princezna.
-Ale Bobši...

00:20:53Já jen tak žertoval.

00:20:57Kdoví, co se tady bude dít? Ale přece vás neopustím.

00:21:04-Musíme se poradit, co a jak.
-Nesmíme dnes v noci spát.

00:21:10-A až se objeví ta krasavice...
-Tak se zamiluje do Ondry.

00:21:19To známe. Ondro, nebuď smutný.

00:21:26Máme na to přece celý den. To by bylo, abychom na něco nepřišli.

00:22:11(Hodiny bijí půlnoc)

00:22:43Vrať mi tu kůži, prosím. Nebo budeš litovat.

00:22:48Čeho bych měl litovat? Řekni nám, kdo jsi.

00:22:53Kde ses tu vzala, a pak se uvidí.

00:23:00Neboj se, neublížíme ti. Chceme ti pomoct.

00:23:05Mně z toho drkotají zuby.

00:23:08Tu kůži ti vrátíme, ale až nám povíš, kdo jsi.

00:23:13-Jinak bys zmizela, jako včera.
-Ach bože.

00:23:18Proč jste sem přišli? Běžte pryč, dokud je čas.

00:23:24-Ničeho se nebojíme a pomůžeme ti.
-Mně nemůže nikdo pomoct.

00:23:34Co ty víš? Ale musíme vědět, co zlého se ti přihodilo.

00:23:41Jak je to dávno. Měla jsem otce i matku.

00:23:46V hospodě na samotě za vsí, bývalo tam živo a veselo.

00:24:04Jednou se u nás objevil bohatě vystrojený mladý pán.

00:24:09Nikdo ho neznal. Nevěděli jsme, odkud přišel.

00:24:25Pěkně vás vítám, pane. Dovolíte?

00:24:29Z daleka? Mám poslat čeledína, aby vypřáhl koně z kočáru?

00:24:39-Není třeba!
-Čím mohu posloužit?

00:24:44Džbánek nejlepšího vína, ale ať mi ho přinese ta krásná dívka.

00:25:07Moc se mi líbíš, panenko. Vezmu si tě za ženu.

00:25:13Takových by bylo, ale já se ještě nechci vdávat.

00:25:18Poslouchej. Budu za tebou chodit tak dlouho, dokud mi neodpovíš ano.

00:25:27Mně je to jedno, choďte si, jak chcete.

00:25:32Ale až já se budu chtít vdát, vyberu si mládence od nás ze vsi.

00:25:46Ale pane, tolik peněz. To ne.

00:25:54Chodil za mnou každý den, a každý den se ptal stejně.

00:26:02Pořád na mě hleděl uhrančivýma očima. Nelíbil se mi.

00:26:08Měla jsem z něj strach.

00:26:10Tatínku, doneste mu to víno sám. Pořád se po mně tak divně dívá.

00:26:17Dívá, tak dívá. Jsi pěkné děvče, však tě neukousne.

00:26:23-Je to náš nejlepší host.
-Tatínku.

00:26:27Už jsem řekl!

00:26:31Dnes se tě ptám naposledy, vezmeš si mě za muže?

00:26:38Už jsem vám řekla, že ne.

00:26:41Dobrá, když ne, tak si tě vezmu proti tvé vůli.

00:26:49To přece nejde. To byste nemohl udělat.

00:27:05Pak se jednoho dne objevil, byla jsem sama doma.

00:27:10Všichni vyjeli na pole.

00:27:14Přišel jsem si pro tebe!

00:27:19Odvezu si tě na svůj zámek, ať chceš, nebo ne!

00:27:30Nechte mě, jestli hned neodejdete, pustím na vás psy!

00:27:47Ty na mě chceš pustit psy?! Já tebe proměním v psa!

00:28:06Tady tě ale nenechám, leda bys hlí- dala u boudy, a to by byla škoda.

00:28:16Marš!

00:28:30Uprostřed lesa před mýma očima vyčaroval dům.

00:28:37A tam mě uvěznil.

00:29:36Pojď sem, má krásná panenko.

00:29:54Vidíš, že je o tebe dobře postaráno.

00:30:02Aby sis toho všeho mohla užít,

00:30:06dovolím ti každý den od půlnoci na hodinu stát se zase dívkou.

00:30:14Opovaž se ale utéct! Nebo zničit černou kůži.

00:30:19Pamatuj, najdu si tě všude,

00:30:24a pak nebudu mít s nikým slitování, ani s tvými rodiči.

00:30:29Za měsíc se tě přijdu zeptat, jak ses rozmyslela.

00:30:40Přichází jednou za měsíc, vždycky po půlnoci, a zůstává do jedné,

00:30:49aby mě mohl pokořit. Aby viděl, jak se měním v psa.

00:31:28Nezpívej!

00:31:31Nemám to rád.

00:31:40Je dobře, že jsi rozumná a nesnažíš se utéct.

00:31:45Měla by ses už ale rozhodnout. Tvá matka se pro tebe trápí.

00:31:52Tvůj otec už není tak zdráv, jako dřív. Chtěla bys je vidět?

00:31:59Však víš, že stačí jen říct "ano". Odvezu tě na svůj zámek.

00:32:07Obklopím tě bohatstvím. Kdykoli si budeš přát, navštívíš své rodiče.

00:32:16Dávám ti ještě měsíc na rozmyšle- nou, pak už se tě ptát nebudu!

00:32:23Tvé rodiče zničím! A tebe si stejně odvezu na svůj zámek!

00:32:31Ale už ne jako svou ženu! Budeš mi sloužit!

00:32:56Už jsem se rozhodla. Až se objeví, půjdu s ním.

00:33:02Zoufala bych si, kdyby ublížil tatínkovi a mamince.

00:33:07To nesmíš udělat.

00:33:11-Spálíme tu kůži.
-To ne. Všechny by nás zničil.

00:33:19Prosím tě, vrať mi tu kůži. Za chvíli hodiny odbijí můj čas.

00:33:25Jen ať se tady ten zloduch zkusí objevit. Však my mu ukážeme.

00:33:30Bobši, co mu chceš ukázat? Dej mi tu kůži.

00:33:35Tak Bobši, dej mu tu kůži.

00:33:41Slib mi, že zítra ráno přijdeš ve své psí podobě.

00:33:58Chlapci, tohle už na mě není, klepou se mi kolena.

00:34:05Já tedy strach nemám, ale raději bych šel odtud.

00:34:11Můžeš, nikdo tě nedrží.

00:34:16Ondro, Bobeš má pravdu, nic dobrého nás tady nečeká.

00:34:22Dělejte, jak chcete, já jdu spát. Dobrou noc.

00:34:38-Vstávejte, chystejte se na cestu.
-Tak už tě přešla kuráž?

00:34:47A že jsi včera z nás udělal zbabělce. Já ti to chválím.

00:34:53-A co snídaně?
-Dá-li Pán Bůh, dnes se pomějeme.

00:35:09Jsem rád, žes dodržela slovo.

00:35:23Tak pojď.

00:35:25Pojď.

00:35:27Zbláznil ses? Ty jsi neslyšel, že si ji ten čaroděj najde všude?

00:35:33Nemůžeme ji vzít s sebou domů. To by nás všechny mohlo stát život.

00:35:38A kdo říká, že jdeme domů?

00:35:47Ničeho se neboj a veď nás tam, kde to máš ze všeho nejraději.

00:35:56Já ho tedy neopustím.

00:36:17Pomalu.

00:36:49To dá rozum, že ji to táhne domů, do hospody.

00:36:54-Ale tam budeme všichni na ráně.
-Kde jinde bude tu holku hledat?

00:37:00Ten černokněžník s námi udělá krátký konec.

00:37:04Bylo vám líto, hlavně Bobšovi, že opouštíme dobré bydlo.

00:37:09Tak se tam vracíme. Budeme hrát až do rána před plnou hospodou.

00:37:16-Už rozumíte?
-Budu hrát, až se hory zazelenají.

00:37:22Výdělek je jistý, to se mi líbí. Jen jsme tam mohli rovnou zůstat.

00:37:28Počkej, Ondro. Kde máš jistotu, že plná hospoda přemůže kouzla?

00:37:33Kdybych tomu nevěřil, tak bych byl bačkora. Tak už pojďte.

00:37:39Hlavně, aby nám to dobře hrálo.

00:38:03Ani nevíte, jak jsme rádi, že jste se k nám vrátili.

00:38:15Ten váš pejsek je nějaký smutný. Že on bude mít hlad?

00:38:21-Dám mu kousek masa. Nekousne mě?
-Nebojte se, můžete ho pohladit.

00:38:54Za chvíli bude půlnoc, trochu si odpočineme, a vy také.

00:39:095, 4, 3, 2, 1, teď.

00:39:25-Maminko!
-Holčičko moje.

00:39:30Tak ses nám přece vrátila.

00:39:40Říkal jsem ti, že si tě najdu všude!

00:39:45-Proboha!
-Se mnou jsi navždy spojena!

00:39:49Už jsme si odpočinuli. Nemám pravdu, kamarádi?

00:39:55Tak, a všichni dokola!

00:40:04Uhni.

00:40:06Z cesty.

00:40:10Pusť.

00:40:19Správně, paní hospodská! Děvčata, je dámská volenka.

00:40:24Vytancujte pořádně tohohle povedeného ptáčka.

00:40:36Pusťte mě!

00:40:40Nechte mě!

00:40:57Pusť!

00:41:36Ne!

00:41:37Přestaňte hrát!

00:41:41Dobře, přestaneme hrát, ale slib, že už jí nikdy neublížíš!

00:41:47-A také nikomu jinému!
-Slibuji!

00:41:53Slibuji.

00:42:02Teď všichni uvidíte, co s vámi provedu!

00:42:08Ale nejdřív si vezmu tu svou krásnou panenku.

00:42:14-Na co čekáte? Na něj!
-Na něj!

00:42:32Co je to za muziku?

00:42:35Já nemůžu přestat! Dost už! Dost!

00:42:50-Děkuji vám za vysvobození.
-To my ne.

00:42:55To naše česká muzika nás zachrá- nila. A také Ondrova chytrá hlava.

00:43:07-Ani nevím, jak se jmenuješ.
-Marianna.

00:43:12To je u nás Mařenka s Aničkou dohromady.

00:43:18Jak jsem tě poprvé viděl, srdce se mi sevřelo láskou.

00:43:27Chtěla bys mě za muže? Jestli ne, tak tě začaruji.

00:43:38-Zase jsem utřel nos.
-Povídal jsem ti, jak to dopadne.

00:43:44Sólo pro nás!