Largo desolato

Hru Largo desolato napsal Václav Havel v červenci roku 1984, rok a půl poté, co tehdejší režim, polekán celosvětovými protesty a Havlovým těžkým onemocněním, přerušil výkon jeho trestu. Byl to první významný signál ústupu moci před jejím oponentem. Napsal hru, v jejímž centru stojí disident, na nějž však nepohlíží jen z hlediska tragického, ale je schopen vnímat situaci a vztahy, i jejich absurditu s nadhledem a humorem. Hru v Divadle Na zábradlí v roce 1990 nastudoval režisér J. Grossman, autorův režisér a spolupracovník z let šedesátých, který do hlavní role obsadil Jiřího Bartošku.

Hrdinou hry a jejím ústředním tématem je životní situace filosofa Leopolda Kopřivy, kterého autor zachycuje v období před hrozícím uvězněním státní represivní mocí. Hrdina se uzavírá ve svém bytě, kde přijímá nezvané i zvané návštěvy, jeho duševní stav se zhoršuje pod náporem toho, co po něm chtějí ostatní. Jedni, pro které je hrdinou, který „za nás“ bojuje proti totalitě, chtějí, aby ve svých postojích vytrval, druzí, představitelé represivních složek, žádají, aby své názory odvolal. A k tomu se přidává osobní sféra, v níž mu uniká manželka do jiného vztahu, zatímco jeho milenka se dožaduje proklamací a neklamných důkazů jeho lásky…

Jedním z nejvýznamnějších autorových dramat si připomínáme nedožité osmdesáté páté narozeniny dramatika a prvního prezidenta České republiky Václava Havla.