Televizní inscenace světoznámé opery R. Leoncavalla.
V hlavních rolích J. Zahradníček a M. Boháčová. Hraje Orchestr ND, dirigent J. Štych. Kamera J. Kadaňka. Scénář a režie L. Štros.
  • Vyrobeno 1976
  • Země původuČeskoslovensko
    • Formát 4:3

"Směj se, paňáco, je konec milování..." kterýpak tenorista, "božským Carusem" počínaje a Domingem či Pavarottim konče, by se nechtěl před obecenstvem blýsknout árií smutného paňáci Cania z proslulé Leoncavallovy opery. Traduje se, že kolem roku 1890 spolu strávili nějaký čas tři skladatelé, kteří se hádali, kdo z nich napíše nejlepší jednoaktovku, která by vycházela ze skutečného života lidí a která by vyjadřovala i hudbou nové pojetí opravdového života. Byli to Ruggiero Leoncavallo, Pietro Mascagni a Giacomo Puccini. Historie ukázala, že uspěli všichni a vytvořili nový sloh - verismus. Leoncavallo šel v proklamaci tohoto názoru nejdál - dal jej zaznít v postavě Prologu, který na vsi zahajuje představení komediantů. Libreto si skladatel napsal podle skutečné události, kterou zažil v jedné italské vesnici. Drama vášně, intrik i nenávisti povýšil neobyčejně působivou hudbou na mistrovské dílo, které dodnes patří k nejžádanějším na světových operních scénách.

V cyklu Ze zlatého fondu České televize nabízíme inscenaci režiséra Ladislava Štrose z roku 1976, kdy paňáca Cania ztvárnil Jiří Zahradníček a jeho ženu Neddu Marta Boháčová. Tentokrát operu uvádíme u příležitosti letošního 150. výroči narození skladatele.

Napište nám