K Velkým Popovicům cestička aneb Deset základních pravidel

Pod názvem Velkopopovická Kozlovka nebo také Kozlofka se skrývá pražský soubor netradiční dechové hudby. U zrodu souboru stál nápad hudebníků Ivana Mládka a Pavla Skály. Ti roku 1974 představili „studijní skupinu netradiční dechovky“, která na jediném veřejném vystoupení uvedla lidové a zlidovělé písně s doprovodem Mládkova banja. V roce 1978 přenechali tento zprvu recesistně míněný projekt Ivanovu bratrovi, rovněž banjistovi Martinu Mládkovi, který se obklopil zkušenými hráči. Jako režisér a scenárista koncertních produkcí, moderátor a třetí trumpetista se v kapele stále více uplatňoval Eduard Hrubeš, který 1980 převzal vedení kapely. A jaká že jsou základní pravidla veřejného účinkování nadšených hudebníků? Řekněme si alespoň čtyři z nich: první – koncert musí mít nevšední začátek, druhé – publikum musí zpívat s sebou, i když nechce, dokonce i když ten kousek nezná. Třetí – sem tam neškodí trochu baletu a čtvrté, možná i podstatné – kapela musí mít i zpěvačku, aby vyvážila mužský element v orchestru. Čím silnější je mužský element, tím hmotnější musí být zpěvačka, i když se to tak podle účinkování zpěvačky Drahomíry Vlachové nezdá. Je docela šíthlá.