Iva Janžurová a Vladimír Menšík v úspěšné televizní komedii o zdánlivé nevěře (1971). Dále hrají: M. Drahokoupilová, I. Prachař, W. Matuška, J. Kemr, J. Lír a další. Námět V. Menšík. Scénář G. Oplustil a I. Novák. Kamera R. Milič. Režie I. Novák
00:02:34Pozdrav pánbůh! Potřeboval bych nějakou řezanou květinu.
00:02:39-Jistě, co to má být?
-To nechám na vás.
00:02:43-Potřebuji pěknou kytici.
-Jistě!
00:03:07-Vy tu zaměstnáváte děti?
-To jsou mé děti.
00:03:11Chtějí se oblékat, jíst, musí pomáhat.
00:03:16Jsou tady na vzduchu stejně, jakoby běhaly za míčem.
00:03:20-Kde jste přišel k tolika dětem?
-Kde?
00:03:24-Támhle je má žena! -Kde?
-Její nejpodstatnější část.
00:03:31Jsem někdy tady z toho utahanej jako pes.
00:03:36Něco sázím, jsem sehnutý, pak se narovnám a uvidím tu svoji.
00:03:42Vtom to na mě přijde.
00:03:44To ji pak někam zatlačím, a dál už to asi znáte.
00:03:51-Vy máte ale náturu. -Copak, náturu, hlavně, že máme zdraví.
00:03:55-Dostanu 5 korun. -Prosím!
-Na shledanou! -Nashle!
00:04:52-Ty už jsi tady, drahý?
-Ano, miláčku! Mám hlad jako vlk!
00:04:56-Bude večeře?
-Róza má volno, tys něco uvařil?
00:05:01Ne, ale hned to bude! Připravím něco pikantního.
00:05:11-Jsou opravdu nádherné. -Copak?
-Ty květiny!
00:05:18Koupil jsem je v zahradnictví u jedné chudé rodiny.
00:05:24Mají to asi pronajaté.
00:05:26Ty jako starý dobrák jsi jim dal vydělat aspoň za ty květiny.
00:05:31-Říkala jsi starý?
-Nechytej mě za slovíčko!
00:05:38Koupil bych tu kytku stejně. Představ si, měli tam hrozně dětí.
00:05:46Ale zahradník nebyl žádný chlapák. Jeho žena, ta byla při těle.
00:05:54Představ si, oni snad mají 10 dětí.
00:05:57-Jak to ti lidé uživí?
-Velké ciráty s tím asi nedělají.
00:06:03Když jsem tam přišel, pracovali všichni na zahradě.
00:06:07-Od nejstaršího k nejmladšímu.
-Snad bys taky nechtěl 10 dětí?
00:06:15To ne, ale trápí mě, že my nemáme žádné dítě.
00:06:25Byla by to škoda, kdyby tahle památka zmizela.
00:06:30Proto jsem přijel. Postavte lešení a po neděli začnu.
00:06:35-Kde budu bydlet?
-Chcete privát nebo hotel, mistře?
00:06:41-Hotel, kdybych dostal žízeň, ať to nemám daleko. -Tak tady naproti.
00:06:47Náš nejlepší hotel, budete spokojen!
00:06:52-Tady vám vedu hosta.
-Nazdar, pánové! -Sochař Smola!
00:07:01-Půl království za pivo.
-Přineste pivo, prosím!
00:07:05-Herold, knihkupec, Havlík, kloboučník. -Široký klobouk, máte?
00:07:12-Mám všechny typy klobouků.
-Magistr Brožík.
00:07:17-Hlavně, jestli tu je partička.
-Jistě! Mariáš, žolíky...
00:07:24-Jsou tu přeborníci. Pan Vorel a stavitel Mráček. -Těší mě!
00:07:28-Pane staviteli, postavte mi pevné lešení. -Bez starosti, bude pevné!
00:07:43Děkuji vám!
00:07:56Sakra, já byl vyschlej jak Sahara. Ještě jedno, prosím!
00:08:02A jednu papriku! Pánové jedí, tak ať se jim nedívám do talíře.
00:08:18No vidíš! Teď upaluj!
00:08:24Haló! Už jsem myslel, že jste na nás zapomněl.
00:08:30Jste očekáván, mistře!
00:08:33-Páni, to je mužskej!
-Černej myslivec!
00:08:41A úplně mladej!
00:08:43-Tak tady ho máme, dámy!
-Dobré odpoledne!
00:08:46Jsem sochař Smola, rukulíbám!
00:08:52-Dobrý den! -Přisednete nebo dáte přednost kartám?
00:08:58-Ty neutečou, ale ženy by mohly.
-Máte zkušenosti? -Stává se to!
00:09:04Záleží od koho se utíká a ke komu.
00:09:10-Pivečko, mistře? -Ne, pánové mají moc práce a dámy se nudí.
00:09:16Jsem povinen zachránit situaci. Dovolíte?
00:09:56Tak dámy, protáhnout trošku těla! Vztyk a jde se do vody!
00:10:08Konečně pořádnej mužskej!
00:10:24No tohle! Pánové, ten nám tady zblázní půl města.
00:10:28-Vemte loď a bidlo, ta moje plave jako dřevo. -Nevyrušujte se!
00:10:33Já to ohlídám!
00:10:50Pane hoteliére, pojďte mezi nás! Místa je tu dost!
00:10:55Nemohu, mám ještě práci v kantýně.
00:11:17Tak, co tomu říkáte?
00:11:21Filek, pánové!
00:11:36Prosím, pánové!
00:11:45-Kde je Emilka, taťko? -Nevím! Ona se neztratí. Sedma!
00:11:52Ve vodě ani tady není. Aby se tak utopila.
00:11:57Nebojte se! Mladou holku a pytel blech neuhlídáte.
00:12:02-Dejte si limonádu, ona přijde!
-Nemám chuť!
00:12:09-Herold ví, kde ta holka je, ale neřekne to. -Nebyl bys jinej!
00:12:14-Mýlíš se, mé dítě bych nespustil z očí. -Vážně?
00:12:21-Jo, ale nemůžu ti to dokázat.
-Obchodní jednání?
00:12:25-Dámy mají žízeň a já taky!
-Hned to bude!
00:12:35Emilko!
00:12:51Emilko!
00:12:58-Zajímavý člověk ten sochař, že?
-Víc, než zajímavý!
00:13:04Má ohromný šarm, nic strojeného.
00:13:08Jako sochař by člověk řekl, že bude samotář.
00:13:13-Ale on je ve společnosti král.
-Ale trochu jednoduchý.
00:13:19V tom je právě to jeho kouzlo. Pozvi ho někdy k nám!
00:13:25Jistě, když si to budeš přát.
00:13:44PÍSNIČKA.
00:13:47Slunce se dere do oken,
00:13:50hej spáči pozdrav Bůh,
00:13:55zas bude hezkej letní den,
00:13:58a rozpálenej vzduch.
00:14:03Až místo rolet v okně dívčí tvář se objeví,
00:14:07člověče drž se a nenech se zmást tím úsměvem.
00:14:12Já jsem tak žíznivej jak poutník na poušti,
00:14:16a nevím z které číše mám se napít dřív,
00:14:21ten pohled dráždivej, z očí mě nespouští,
00:14:25a jestli odolám, bude to div.
00:14:29Je totiž parnej den a krev jde do varu,
00:14:33a nevím, která z žen, má prázdnou almaru.
00:14:39Ten pohled vášnivej, síly mě opouští,
00:14:43zdá se, že skončím někde v stínu chladných jív,
00:14:47a třeba žíznivej, jak poutník na poušti,
00:14:51já přece odolám a zmizím trochu dřív.
00:15:12Je totiž parnej den a krev jde do varu,
00:15:16a nevím, která z žen, má prázdnou almaru.
00:15:22Ten pohled vášnivej, síly mě opouští,
00:15:26zdá se, že skončím někde v stínu chladných jív,
00:15:30a třeba žíznivej, jak poutník na poušti,
00:15:34já přece odolám a zmizím trochu dřív.
00:15:47Padla!
00:15:49-Tak co je, stydne na talíři.
-Co je?
00:15:55Mám pro vás ten slamák. Už je 10 hodin, tak to nepřežeňte!
00:16:03Já tam přijdu!
00:16:24Jak jde práce, mistře?
00:16:26-Skvěle, právě pracuji na dítěti.
-Jak to myslíte?
00:16:31-Viděl jste ty dětské hlavičky? Symbol obětí moru. -Aha!
00:16:37-Hlavně, že se práce daří.
-Tahle práce se daří vždy.
00:16:42Nevěřte tomu! V některých rodinách se dítěte nedočkají.
00:16:50-To chce vytrvalost! -Co když jeden chce a druhý nechce?
00:16:58-Jako jeden můj známý, má mladší ženu. -Nesmysl!
00:17:02V tomto směru je to tutové.
00:17:05Jedině, když jeden z těch dvou má vykradený krám.
00:17:12-To by mohlo být.-Když je v tomhle nespokojenost,...
00:17:17-...tak taková mladice jednou uteče. -To jo!
00:17:21-Pak jsou z toho hádky a nevěry.
-Divíte se? Ženská potřebuje děti!
00:17:29Nejlepší je udělat jí děti a bude věrná!
00:17:34Udělat jí děti, ale jak...?
00:18:38-Někdo mě tu hledal? -Ne!
00:18:44-Tys někoho čekal?
-Ne! Jen se ptám!
00:18:49-Proč nejsi v hotelu? -Měl jsem tu práci, tak jsem se zastavil.
00:18:57Stalo se něco? Jsi poslední dobou nervózní.
00:19:04Víš, pořád mi vrtá hlavou, proč právě my dva nemáme děti.
00:19:13-Řekni mi upřímně, ty nechceš mít dítě? -Proč ne?
00:19:20-To ale nezáleží jen na mně.
-Možná, že už jsem moc starý.
00:19:25-Prosím tě!
-Je tady přece velký věkový rozdíl.
00:19:29Ty jsi mladá žena a možná, že to dítě ani mít nemůžeme.
00:19:36-My? Chceš říct já?
-Někdo z nás dvou.
00:19:44Myslíš, že jsem neplodná? Že je to moje vina?
00:19:51-Tak to budu asi já, ten kapoun!
-Nech se odborně vyšetřit!
00:19:59Proč zrovna já? Když vyšetřit, tak oba!
00:20:04Jak je libo! Aspoň bude klid!
00:20:12Milostivá paní, vše je naprosto v pořádku. Testy jsou pozitivní.
00:20:20Jednoznačně hovoří ve váš prospěch.
00:20:32Chtěl bych hovořit s vaším mužem. Ten váš spor byl nesmyslný.
00:20:41-Bylo to přání mého manžela. Děkuji vám! -Prosím!
00:20:54Prosím!
00:21:01U paní všechno v pořádku, ale u vás pane, to není v pořádku.
00:21:10Vy děti mít nemůžete!
00:21:16Já ne? Já to tušil.
00:21:21Žádná tragédie. Takových případů je moc.
00:21:28-Co se dá dělat, musím to říct ženě. -Proč? Paní to chce vědět?
00:21:36-Ne, ale chci být poctivý! -Proč vnášet do manželství neshody?
00:21:42Paní je v pořádku a vy budete jako v pořádku.
00:21:46Znám manželství, kde jsou oba fit a taky nic!
00:22:03Dědku pitomá, chceš mě dostat do kriminálu?
00:22:07Jedeš taky jako blázen. Co se to s tebou děje?
00:22:14Všechno dobře dopadlo, tak proč jsi nervózní?
00:22:21Dopadlo to špatně!
00:22:25Nebudu to tajit. Je to marné, já nemůžu mít děti.
00:22:33-Když nemůžeš, já ti nic nevyčítám!
-Můžeš mě opustit.
00:22:40Jsi mladá hezká, toužíš po dítěti, a já jsem jen starý dědek...
00:22:48Copak jsme až dosud nebyli šťastni?
00:22:52Nikdy jsme o tom nemluvili a teď se bavíme jenom o tom.
00:22:58-Jak mi dokážeš, že mě neopustíš?
-To neexistují jiné důkazy?
00:23:05Ne, dítě je základ rodiny! To ví každej!
00:23:12Když nemůžeš mít dítě se mnou, měj ho aspoň sama.
00:23:20Ať je aspoň po tobě!
00:23:22-Co to říkáš? Ty jsi se pominul!
-Nebudeme si nic nalhávat.
00:23:27Otcem je ten, kdo se o dítě stará.
00:23:29Přísahám ti, že bych ti to nikdy nevyčetl.
00:23:37Co si o mně vůbec myslíš?
00:23:40Na tohle téma jsme se bavili naposled.
00:23:46-Kluci, plavte odtud!
-Včera jste nám slíbil obrázky.
00:23:53-Obrázky budou, ale až po práci.
-Tak my vám pomůžeme!
00:24:00Dostali jste chuť na špek, co?
00:24:03To si myslíte, že vás každý den budu krmit jako vrabce?
00:24:45-To co jsi mi tuhle nabídl, tak mě moc urazilo. -Nemluv o tom už!
00:24:54Přemýšlela jsem a dospěla jsem k názoru, že máš pravdu.
00:25:01Dítě je opravdu základ rodiny.
00:25:03Když vidím, jak se trápíš, třeba by ti to pomohlo.
00:25:07Jako důkaz lásky k tobě, jsem k tomu ochotná.
00:25:12-To byl jen hloupý nápad!
-Ne tak docela.
00:25:23Když by sis to přál a dohodli bychom se,...
00:25:28...přestaly by hádky a žili bychom klidněji.
00:25:31Máš pravdu, ale já to jen plácl. Muselo by se to domyslet.
00:25:36-Nerad bych tě tím nějak...
-Myslel jsi tím někoho konkrétního?
00:25:43-Jak bys to chtěl všechno zařídit?
-Věděl bych! Mohl by to být...
00:25:51Ale je to ještě nedomyšlené. Musely by se zjistit podmínky,...
00:25:58...aby se nám ten člověk potom do toho nepletl.
00:26:04Rozhodnutí je na tobě. Ode mne iniciativu nečekej!
00:26:11Jsem ochotna se podřídit.
00:26:16Pa, miláčku!
00:26:21PÍSNIČKA.
00:26:22Proč tvá ústa dívko mlčí,
00:26:25když mé srdce láskou plá,
00:26:29kolem kvetou máky vlčí,
00:26:33nad hlavou nám skřivan zpívá,
00:26:37svoji píseň kolem dokola.
00:26:45Jak krásné je žít,
00:26:50pojď půjdem tou cestou do polí,
00:26:54jen s tebou chci na věky být,
00:26:58a lásku svou ukrýt v koukoli.
00:27:02Jo v koukoli srdce nebolí.
00:27:09Dobrý den, přejete si zase květiny?
00:27:12-Ano, ale rád bych s vámi mluvil. -O co jde?
00:27:18Tady není vhodné místo, pojďme dál!
00:27:22Abyste ode mne nechtěl koupit celou zahradu.
00:27:28Prosím!
00:27:39Pepíku, jdi očíhnout, o čem tam ti dva mluví. Nezdá se mi to!
00:27:47-Co tomu říkáte?
-Plav odsud, ty nemáš co dělat?
00:27:54-Mně se to nějak nezdá, ale chápu vás. -Jsem jen prostředník!
00:28:02Nejde o mě, ale o mé známé. Musí to být zdravý člověk.
00:28:06-A nesmí potom chtít to dítě.
-Ještě to tak, cizí děcko!
00:28:12Myslím, že jsou to pěkné peníze! 5000 před a 5000 potom.
00:28:21-To je peněz jako šlupek.
-Ale musí to proběhnout tajně.
00:28:27-Nikde jste nebyl a nic jste neviděl. -Proč zrovna já?
00:28:32Jste člověk, který to může splnit. 5000 nevyděláte za rok.
00:28:40-Tak co je?
-Nic, táta mě poslal pryč!
00:28:48-Stačí tahle?
-Jo! Tak si to rozmyslete.
00:28:58Já se ještě stavím!
00:29:06-Co ti chtěl? -Nic!
00:29:10To jste půl hodiny mluvili o ničem? Kdo to byl?
00:29:13Nějaký blázen! Co koukáte? Pojď, když jsi tak zvědavá.
00:29:19-Nemusí to slyšet.
-To je nějakých cirátů.
00:29:25Je z Brna a říkal mi, že má nějaké známé, kteří nemůžou mít děti.
00:29:32Ten chlap nemůže mít. Ona může, ale ne s ním.
00:29:37Tak se domluvili, že si najdou nějakého zdravého muže.
00:29:40-Posledně tu viděl naše děti, tak si myslel, že já... -Co ty?
00:29:49Ten blázen chtěl, jestli bych té paní to dítě neudělal.
00:29:56-Ty prasáku! -Cože?
00:29:59Proč si vybral tebe? Asi jiného takového chlípníka nezná.
00:30:04Mlč, chtěla jsi to vědět! To není všechno.
00:30:08-Dal by za to 5000 a potom....
-Neblbni mě!
00:30:14Jiní chlapi za to platí a on tobě bude dávat peníze?
00:30:20Tolik peněz? 5000?
00:30:24-A dalších 5000, když to dobře dopadne. -Bože!
00:30:28Děti chodí v hadrech a tady se hýří tolika penězi.
00:30:32-Kdy přijde? -Já nic neříkal! Ty to teď říkáš.
00:30:39Uvaž to ještě! Děti... A zaplatili bychom zahradu.
00:30:45-Zbláznila ses, to mě chceš prodat za pár šupů? -Pár šupů?
00:30:51Vidím ti na očích, že jsi mu už řekl ano. Čuňáku!
00:30:58Jste jedinej člověk ve městě, který má zájem, jak dílo pokračuje.
00:31:05-Jinak tu z obce nebyl nikdo.
-Kromě místních dam.
00:31:11Jo, navázali jsme spolu z ptačí perspektivy přátelství.
00:31:17Ale na vás jsem poznal, že máte rád umění. Mám na to nos.
00:31:25Tak jsem si říkal, že bych vám dal takovej návrh.
00:31:34-Z dobrého přátelství!
-Co by to jako mělo být, mistře?
00:31:47Vaše paní je opravdu krásná žena, to vy jistě víte.
00:31:58Co kdyby mně stála modelem? Udělal bych vám ji do mramoru.
00:32:03Budete ji mít na zahradě a já s ní obešlu výstavy.
00:32:08-To nejde! Co by tomu řekli místní lidé? -Co by to nešlo?
00:32:16Vaše paní by jistě proti tomu nebyla a nestálo by to skoro nic.
00:32:23Z toho nic nebude, ale rád vám přispěji na vaši tvorbu.
00:32:31-Nechci žádnou podporu!
-Nechtěl jsem vás urazit.
00:32:35Mě zajímá práce sama a vaše paní je ideální objekt.
00:32:41-To nepochybuji, ale není vhodná doba. Nejde to! -Proč?
00:32:48Mistře, jste jistě diskrétní muž.
00:32:53Má paní, totiž my oba očekáváme dítě.
00:33:01-To jsem nevěděl, to chápu!
-Prosím, abyste se o tom nešířil.
00:33:09To chce velkého panáka!
00:33:25-To je doktor Brejcha.
-Ten o tom ví? -Ne!
00:33:36To bylo řečí a teď nic.
00:33:42-Asi si našli někoho lepšího.
-Už o tom nechci ani slyšet!
00:33:46-Přišli jsme o velké peníze.
-Ty s tím nepřestaneš?
00:33:52Mohl jsi mít nový klobouk...
00:33:56Ježíšimarjá, že je to on?
00:34:06Tak jsem tady!
00:34:09-Tak, jak jste se rozhodl?
-Zdá se mi to takové divné.
00:34:14Nebojte se, diskrétnost je zaručena.
00:34:17-Nejsem svobodnej, mám tady rodinu.
-Teď mi to nemůžete odmítnout.
00:34:23Už jsem to slíbil. To bych měl nepříjemnosti.
00:34:30Ale já jsem tohleto nikdy nedělal.
00:34:33-Podívejte, přijedete v neděli do Loučova... -Ty já znám!
00:34:40Já na vás budu čekat. Bude to v pronajaté vilce.
00:34:45Jakmile přijedete, dostanete 5000.
00:34:48Když to dobře dopadne, tak dalších 5000.
00:34:54-Nezáleží to jen na mně.
-Vy jste to řekl ženě? -Kdepak?
00:35:03Tak poslední slovo!
00:35:08Tak já to beru!
00:35:16-Tak co? -V neděli tam jedu!
-Ty kurevníku!
00:35:21-Sama jsi mě do toho nahnala.
-Já jsem tě jen zkoušela.
00:35:25-To neříkej! -Děti, moje!
00:35:29-Děcka, jděte pryč!
-Čeho jsme se to dočkali?
00:35:32Děti moje!
00:35:40Dovedeš si představit, jak je to pro mě ponižující?
00:35:49-Já to snad nepřežiji!
-Ponižující je to pro mě!
00:35:54Tu oběť přináším já, ne ty!
00:36:00Musím všechno schovat, nesmí poznat, že je v naší vile.
00:36:04Fotky, obrázky...
00:36:09S tím si nedělej starosti, to já si zařídím.
00:36:12Elen!
00:36:16Můžeš mi to všechno odpustit?
00:36:24-Přineseš nám z města lízátka?
-To víš, že přinesu!
00:36:28-A kopací míč?
-Všechno přinesu!
00:36:33A teď všichni čelem vzad, já se budu utírat! Dej mi hadr!
00:36:40-Maminka ti posílá čisté spodky.
-Polož je na stůl a plav!
00:36:48Bože, jako když tě strojím do rakve.
00:36:53-Nemravo! -Ukaž!
-Ne abys to propil! -Neboj!
00:36:58Ta ženská musí vypadat, když si vybral zrovna mě!
00:37:02Ani nevím, do čeho lezu. Mám pocit, že jdu na frontu.
00:37:08-Proč pláčeš?
-Ani se neptejte, děti!
00:37:14Přijeď brzy! Ne abys tam zůstal dlouho, prasáku!
00:37:21-Už abych to měl za sebou.
-Už se nemůžeš dočkat? -Nech toho!
00:37:26-Ať tě neošidí, přepočítej si peníze! -Nechoďte za mnou!
00:37:33Jak by to vypadalo? Sbohem, mámo!
00:37:36Nezapomeň na nás, tatínku! Co bychom bez tebe dělali?
00:37:41-Tatínku, nezapomeň na nás!
-Tak pa!
00:37:46A nezamiluj se nám tam, ty dobytku!
00:38:11Tak jsem tady!
00:38:13-Tiše! Od teďka nemluvíme, nýbrž konáme. -Ano!
00:38:19-Jdete rovně, první ulice vpravo, najdete vilu č. 27. -27!
00:38:26S nikým nemluvte! Tam vás bude čekat dáma, která vše zařídí!
00:38:31-Dobře! -Budu na vás čekat. Až se vrátíte, dám vám peníze.
00:38:38-Prosím, diskrétně!
-Jistě! -Teď jděte!
00:39:02Aby tady na mě neskočila nějaká doga?
00:39:16Přejete si?
00:39:19Já tady, totiž ten pán...
00:39:23-Ten tady není!
-My ho k ničemu nepotřebujeme.
00:39:28-Já jsem tu kvůli té věci...
-Ach tak, už vím!
00:39:33-Pojďte dál! -Děkuji!
00:39:38-Dveřmi! -Dveřmi!
00:40:03-Posaďte se, manžel přijde hned!
-Ale já s ním nic nechci!
00:40:09-Říkal, že já s vámi...jsem tady správně? -Ano, jste!
00:40:16Posaďte se a udělejte si pohodlí!
00:40:31-Paní, máte to tu pěkně vymalované.
-Hlavně, že se vám tu líbí!
00:40:40Tady máte něco ke čtení, aby vám líp uběhl čas. Dáte si drink?
00:40:51Radši bych si dal štamprdli žitné.
00:40:56Naliji vám něco, co jste ještě nepil.
00:41:02-Nedáte si se mnou na kuráž?
-Dáte si něco k snědku?
00:41:11Rád! To víte, já si dám ráno jen kafe a hned je poledne.
00:41:16Okamžik!
00:41:28To jsem vám jednou byl za války v kvartýru u jedné Italky.
00:41:36Já byl totiž na italské frontě, víte.
00:41:38Moc hezká ženská to byla. Černovlasá, černé oči měla.
00:41:41Já byl v Turínu. Ta mě taky takhle obskakovala.
00:41:46Pití bylo, žrádlo bylo, byli jsme tehdy vyhládlí jak psi.
00:41:53Ona byla mladá, já byl mladej, bylo takhle k večeru...
00:41:57Paní, tam jsou krásné noci! A když jsme tak popíjeli...
00:42:03-Chutnal vám koňak?
-Moc dobrej!
00:42:08Můžu si dát ještě skleničku? Když jsme to snědli,...
00:42:16-...tak oni vám tam mají v oknech takové... -Žaluzie! -Jo, žaluzie!
00:42:26Já trval na tom, aby je stáhla. Ale kdepak?
00:42:31Nedovedete si představit, jak ta Italka se mnou divočela.
00:42:35Já přišel ve 3 hodiny odtud a musel jsem se opírat o flintu.
00:42:39-Kdybyste měl málo, já vám přinesu.
-Nemáme moc času!
00:42:46-Musím ještě večer zalít kedlubny.
-Času dost!
00:42:50-Uvařím vám kávu a vy zatím pijte!
-To ne!
00:42:53Když mám před sebou práci, nikdy nepiji.
00:42:56A tady si musím dát záležet. Představoval jsem si vás jinak.
00:43:02-Už si sedněte, ať se to hne!
-Dovolte!
00:43:11Jsem tu snad správně, ne?
00:43:13Nedělejte cavyky, nejsem tu pro legraci.
00:43:17-Řekněte rovnou, bude něco nebo ne?
-Mohu vás o něco požádat?
00:43:25Jistě, proto jsem přece přišel!
00:43:29-Musí to zůstat mezi námi.
-Ale vždyť nic nebylo.
00:43:36-Ale bylo domluvené, že...
-Právě o tom, že nic nebylo, mlčte!
00:43:46To bych byl ale škodnej a stará mi to taky nebude věřit.
00:43:51-To si nemůžu dovolit. -Ale ne! Jakoby se to všechno stalo.
00:43:57Řekněte manželovi, že je vše v pořádku a on vám dá peníze.
00:44:03Ale to je podvod! Jsem poctivej člověk.
00:44:07Já musím nejdřív vykonat dílo.
00:44:09Nebudu brát peníze za něco, co jsem neudělal.
00:44:13Prosím, udělejte, co vám říkám a nic si nevyčítejte!
00:44:18Všechno je v pořádku. Choval jste se opravdu skvěle.
00:44:27Myslíte?
00:44:30-Copak chování, to já mám!
-Pojďte, zabalím vám něco pro děti.
00:45:06-Tak na tohle jsem nemusel jezdit.
-Nic nechci slyšet!
00:45:11-Taky byste nic slyšet nemohl.
-Tady máte peníze.
00:45:17Teď rychle rovnou na nádraží, ne do hospody!
00:45:19-Ty peníze mi nepatří.
-Nikde jste nebyl a nic neviděl.
00:45:24Ozvu se! Sbohem!
00:45:50Děti!
00:45:52Dobrý večer! To mě nikdo nepřivítá?
00:45:59Já ne a děti to mají zakázané.
00:46:01Jen mě klidně pozdrav, nebylo nic!
00:46:05-Nevěřím ti, čuňáku!
-Přísahám, nic nebylo!
00:46:10Ty tvoje přísahy! Proč jsi tam vůbec jezdil?
00:46:13Nevím! Už jsem ti tehdy říkal, že jsou nějak divní.
00:46:21-Takže děti budou dál chodit v hadrech. -Počkej, peníze mám!
00:46:32Ty jsi nic neudělal a oni ti dali peníze? To ti mám věřit?
00:46:37-Říkám ti, že jsou divní.
-Takže oni ti dali za nic 5000.
00:46:43Třeba jsou ty prachy falešné. Ukaž!
00:46:46Tady jsem přinesl dětem vejslužku.
00:46:56-Vypadají pravé!
-Taky, že jsou pravé!
00:47:01Ale nepatří mi. Nesmíš na ně ani sáhnout.
00:47:07Zjistí se, že nic nebylo a já pak budu lítat po kriminálech.
00:47:15Cože? Tady šlo o čest rodiny a já teď utřu hubu? Ty už sis užil svý!
00:47:50Ježíšimarjá, tys to ale roztočila.
00:47:55-2 měsíce pryč a nic se neděje.
-Neděje?
00:47:58Co když to rupne? To se pak oběsím na nejbližší švestce.
00:48:03Nemysli na nejhorší! Tady máš kloubouk, abys byl štramák.
00:48:11Sluší jim to!
00:48:20Tatínek je štramák!
00:48:25-Všichni do lesa!
-Koukej na tátu!
00:48:43Pane mistr!
00:48:49-Podívejte, co jste ze mě udělal.
-Mlčet, nemluvit jsem řekl!
00:48:56-Vám se to řekne nemluvit.
-Vyšlo to! -Co? -Tady je zbytek!
00:49:03-A od teďka se neznáme! -Ale já?
-Sbohem!
00:49:12Tak ono nic nebylo? Dej sem peníze, nemravo jeden!
00:49:18Doteď jsme žili poctivě, ale teď už nás čeká jen basa.
00:49:22-Nebudu tu ani minutu!
-Marš odtud!
00:49:27-Ode dneška spíš na půdě! -Jakto?
-S chlípníkem nechci nic mít.
00:49:35-Proč já musím mít takovej život?
-Tohle neříkej!
00:49:43-Pane Bože!
-Nešťastnej jsem tady já.
00:49:48-A vůbec, dej sem prachy, jdu se ožrat! -To určitě!
00:49:52Nejdřív děvky a teď chlast! Pojďte, děti!
00:50:11Prožili jsme hezké chvíle a teď se musíme rozloučit.
00:50:17Bude se nám stýskat!
00:50:20Těžko budeme hledat takového chlapa do party.
00:50:23Někdy se tady stavím. Nebudu sám, kdo se sem bude rád vracet.
00:50:30Doktor Brejcha sem jezdí často. Má tady opravdu vážný případ.
00:50:38-Je to kapacita.
-O tom já nepochybuji!
00:50:44-Nemáme společnou cestu?
-Určitě, pane doktore!
00:50:49-Dovolíte! -Děkuji vám!
00:50:55-Doufám, že přijdete na křtiny.
-To si určitě já nenechám ujít.
00:51:06-Hodně štěstí! -Na shledanou!
00:52:18To je krásné!
00:52:27To je sladké!
00:52:43Prosím! Poslužte si!
00:52:53Děkuji vám!
00:53:29Dovolte panstvo, abych vás pozval na malé občerstvení.
00:53:39-Tak na co? -Na zdraví ne, protože to bych pil na vaší nezaměstnanost.
00:53:47Tak na vaše umělecké úspěchy, mistře!
00:53:50Taky na ten váš, abychom neurazili hostitele a jeho potomka.
00:53:57-Nerozumím, nechápu souvislosti.
-To je jedno, doktore!
00:54:03Hodně lidí nechápe souvislosti a přesto žijí šťastně!
00:54:08Na zdraví!
00:54:27-Líbí se ti? -Moc!
00:54:34Nikdy se o tom nesmí dozvědět. Jako když to do studny hodí.
00:54:46Nemůžete se vynadívat na mého dědice.
00:54:50Musím s ním někam, kde není kouř.
00:54:53-Posaďte se, hosté vás postrádají.
-Prosím, milostivá paní!
00:55:31Pomalu, netlačte se!
00:55:42Dobrý den! Julčo, on je tady!
00:55:48Pane, já vás všude hledal. Zničil jste mi život.
00:55:53-Co tu děláte? Chcete mě vydírat?
-Vydírat?
00:55:57Čekám, kdy si přijdete pro peníze. Pustil jsem i živnost.
00:56:01-Kde jste se tu vůbec vzal?
-Pracuji tu jako zahradník.
00:56:10-To musíte zrušit!
-To nejde, mám ženu a děti.
00:56:15-Ty nešťastné peníze!
-Ty jste dostal! -Ale neprávem!
00:56:20-Já jsem s vaší ženou nic neměl.
-Co to říkáte?
00:56:26Můžete mi na to přísahat?
00:56:29Ano! S takovou dámou jsem přece nemohl nic mít.
00:56:34-Je-li to pravda, to znamená...
-Ty peníze už nemáme.
00:56:39To znamená, že já jsem otec! Pane Franc!
00:56:48Tady mistr s celou svou rodinou jsou mými hosty.
00:56:50Dejte mu pořádnou štamprdli, paní samozřejmě taky!
00:56:54-A dětem nějaké limonády a svačinu. Hlavně mlčet! -Budu mlčet!
00:57:01Dohodnuto!
00:57:10Pane doktore, na slovíčko!
00:57:16Prosím!
00:57:28Před časem jsme byli u vás s manželkou.
00:57:31-Vy jste mi tehdy řekl...
-To co jsem řekl.
00:57:35Tak já vám něco řeknu! Jděte se vycpat i s tou medicínou!
00:57:48Vy jste mi řekl, že nemůžu mít děti. Udělal jsem pro to mnoho.
00:57:56Sehnal jsem dokonce jednoho lempla. Teď jsem se dozvěděl,...
00:58:01-...že moje žena s tím člověkem vůbec nic neměla. -Opravdu?
00:58:08-Víte to jistě?
-Naprosto! A přitom mám dítě.
00:58:15Co mi k tomu teď řeknete?
00:58:18Tehdy, když jsem vám řekl, že nemůžete mít děti,...
00:58:25...tak to byla pravda.
00:58:27Možná, kdybyste přišel za 14 dnů, řekl bych vám něco jiného.
00:58:38To víte, matka příroda!
00:58:44Máte pravdu, někdo může být takovej, druhej makovej.
00:58:50Tak proč hned nadávat na medicínu.
00:58:54Měl jste mi tehdy říct, abych přišel za 14 dní.
00:58:59To máte pravdu! Tak za to se vám velmi omlouvám.
00:59:08Pojď už nebo všechno prostřílíš.
00:59:12Julčo, když jsem byl v té Itálii...
00:59:18Já vím, ty už by ses chtěl ráno opírat o flintu, viď?
00:59:23Jak my ty děti dneska seženeme dohromady?
01:00:03Už jsme tady!
01:00:09Prosím!
01:00:13A jedeme!
01:00:25Nazdar!
01:00:47A teď a šup!
01:00:56-Proč jsi mi to neřekla?
-Co se stalo?
01:01:01-Proč jsi mi to neřekla?
-Nevím, o čem mluvíš.
01:01:06Mohl jsem vědět, že s tím chlapem nemůžeš nic mít.
01:01:10-Otakare, co o tom víš?
-Já vím všechno!
01:01:17-A ověřil jsem si to u doktora.
-On ti to řekl?
01:01:23Ano, a řekl mi, že to dítě je naše!
01:01:30Proč jsi mi nic neřekla, proč jsi mě nechala trápit?
01:01:36To byl takový trest za to, co jsem musela loni prožít.
01:01:42Ale teď už je však všechno při starém, viď?
01:01:47Přísahám!
01:01:51Přísahám!
01:02:20Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Někdy stojí člověk před těžkým rozhodnutím. Na jedné misce vah je morálka, na druhé peníze. Pro počestného člověka teoreticky snadná rovnice. Jenže být chudý jak kostelní myš a porušením věrnosti pomoci svým nejbližším, to je dilema. Takové řeší i zahradník (V. Menšík) a jeho žena Julie (I. Janžurová). Místní hoteliér (I. Prachař) má krásnou mladou ženu (M. Drahokoupilová), ale bohužel s ní nemůže mít děti, po kterých tolik touží. A tak ho napadne, že by mohl pomoci právě zahradník – má kupu zdravých dětí a v tomto delikátním případě je tedy tou nejlepší volbou… Těžké rozhodování pro zahradníka: prodám-li svou mravnost, přinese to rodinné štěstí? Žádné obavy – nakonec vše dobře dopadne. Každý bude spokojený, i když k nevěře zahradníka nedojde…
Snímek uvádíme jako připomínku tvorby režiséra filmu Ivo Nováka, který zemřel před 15 lety (*4. 9. 1918 – †15. 2. 2004).