00:02:34Pozdrav pánbůh! Potřeboval bych nějakou řezanou květinu.

00:02:39-Jistě, co to má být?
-To nechám na vás.

00:02:43-Potřebuji pěknou kytici.
-Jistě!

00:03:07-Vy tu zaměstnáváte děti?
-To jsou mé děti.

00:03:11Chtějí se oblékat, jíst, musí pomáhat.

00:03:16Jsou tady na vzduchu stejně, jakoby běhaly za míčem.

00:03:20-Kde jste přišel k tolika dětem?
-Kde?

00:03:24-Támhle je má žena! -Kde?
-Její nejpodstatnější část.

00:03:31Jsem někdy tady z toho utahanej jako pes.

00:03:36Něco sázím, jsem sehnutý, pak se narovnám a uvidím tu svoji.

00:03:42Vtom to na mě přijde.

00:03:44To ji pak někam zatlačím, a dál už to asi znáte.

00:03:51-Vy máte ale náturu. -Copak, náturu, hlavně, že máme zdraví.

00:03:55-Dostanu 5 korun. -Prosím!
-Na shledanou! -Nashle!

00:04:52-Ty už jsi tady, drahý?
-Ano, miláčku! Mám hlad jako vlk!

00:04:56-Bude večeře?
-Róza má volno, tys něco uvařil?

00:05:01Ne, ale hned to bude! Připravím něco pikantního.

00:05:11-Jsou opravdu nádherné. -Copak?
-Ty květiny!

00:05:18Koupil jsem je v zahradnictví u jedné chudé rodiny.

00:05:24Mají to asi pronajaté.

00:05:26Ty jako starý dobrák jsi jim dal vydělat aspoň za ty květiny.

00:05:31-Říkala jsi starý?
-Nechytej mě za slovíčko!

00:05:38Koupil bych tu kytku stejně. Představ si, měli tam hrozně dětí.

00:05:46Ale zahradník nebyl žádný chlapák. Jeho žena, ta byla při těle.

00:05:54Představ si, oni snad mají 10 dětí.

00:05:57-Jak to ti lidé uživí?
-Velké ciráty s tím asi nedělají.

00:06:03Když jsem tam přišel, pracovali všichni na zahradě.

00:06:07-Od nejstaršího k nejmladšímu.
-Snad bys taky nechtěl 10 dětí?

00:06:15To ne, ale trápí mě, že my nemáme žádné dítě.

00:06:25Byla by to škoda, kdyby tahle památka zmizela.

00:06:30Proto jsem přijel. Postavte lešení a po neděli začnu.

00:06:35-Kde budu bydlet?
-Chcete privát nebo hotel, mistře?

00:06:41-Hotel, kdybych dostal žízeň, ať to nemám daleko. -Tak tady naproti.

00:06:47Náš nejlepší hotel, budete spokojen!

00:06:52-Tady vám vedu hosta.
-Nazdar, pánové! -Sochař Smola!

00:07:01-Půl království za pivo.
-Přineste pivo, prosím!

00:07:05-Herold, knihkupec, Havlík, kloboučník. -Široký klobouk, máte?

00:07:12-Mám všechny typy klobouků.
-Magistr Brožík.

00:07:17-Hlavně, jestli tu je partička.
-Jistě! Mariáš, žolíky...

00:07:24-Jsou tu přeborníci. Pan Vorel a stavitel Mráček. -Těší mě!

00:07:28-Pane staviteli, postavte mi pevné lešení. -Bez starosti, bude pevné!

00:07:43Děkuji vám!

00:07:56Sakra, já byl vyschlej jak Sahara. Ještě jedno, prosím!

00:08:02A jednu papriku! Pánové jedí, tak ať se jim nedívám do talíře.

00:08:18No vidíš! Teď upaluj!

00:08:24Haló! Už jsem myslel, že jste na nás zapomněl.

00:08:30Jste očekáván, mistře!

00:08:33-Páni, to je mužskej!
-Černej myslivec!

00:08:41A úplně mladej!

00:08:43-Tak tady ho máme, dámy!
-Dobré odpoledne!

00:08:46Jsem sochař Smola, rukulíbám!

00:08:52-Dobrý den! -Přisednete nebo dáte přednost kartám?

00:08:58-Ty neutečou, ale ženy by mohly.
-Máte zkušenosti? -Stává se to!

00:09:04Záleží od koho se utíká a ke komu.

00:09:10-Pivečko, mistře? -Ne, pánové mají moc práce a dámy se nudí.

00:09:16Jsem povinen zachránit situaci. Dovolíte?

00:09:56Tak dámy, protáhnout trošku těla! Vztyk a jde se do vody!

00:10:08Konečně pořádnej mužskej!

00:10:24No tohle! Pánové, ten nám tady zblázní půl města.

00:10:28-Vemte loď a bidlo, ta moje plave jako dřevo. -Nevyrušujte se!

00:10:33Já to ohlídám!

00:10:50Pane hoteliére, pojďte mezi nás! Místa je tu dost!

00:10:55Nemohu, mám ještě práci v kantýně.

00:11:17Tak, co tomu říkáte?

00:11:21Filek, pánové!

00:11:36Prosím, pánové!

00:11:45-Kde je Emilka, taťko? -Nevím! Ona se neztratí. Sedma!

00:11:52Ve vodě ani tady není. Aby se tak utopila.

00:11:57Nebojte se! Mladou holku a pytel blech neuhlídáte.

00:12:02-Dejte si limonádu, ona přijde!
-Nemám chuť!

00:12:09-Herold ví, kde ta holka je, ale neřekne to. -Nebyl bys jinej!

00:12:14-Mýlíš se, mé dítě bych nespustil z očí. -Vážně?

00:12:21-Jo, ale nemůžu ti to dokázat.
-Obchodní jednání?

00:12:25-Dámy mají žízeň a já taky!
-Hned to bude!

00:12:35Emilko!

00:12:51Emilko!

00:12:58-Zajímavý člověk ten sochař, že?
-Víc, než zajímavý!

00:13:04Má ohromný šarm, nic strojeného.

00:13:08Jako sochař by člověk řekl, že bude samotář.

00:13:13-Ale on je ve společnosti král.
-Ale trochu jednoduchý.

00:13:19V tom je právě to jeho kouzlo. Pozvi ho někdy k nám!

00:13:25Jistě, když si to budeš přát.

00:13:44PÍSNIČKA.

00:13:47Slunce se dere do oken,

00:13:50hej spáči pozdrav Bůh,

00:13:55zas bude hezkej letní den,

00:13:58a rozpálenej vzduch.

00:14:03Až místo rolet v okně dívčí tvář se objeví,

00:14:07člověče drž se a nenech se zmást tím úsměvem.

00:14:12Já jsem tak žíznivej jak poutník na poušti,

00:14:16a nevím z které číše mám se napít dřív,

00:14:21ten pohled dráždivej, z očí mě nespouští,

00:14:25a jestli odolám, bude to div.

00:14:29Je totiž parnej den a krev jde do varu,

00:14:33a nevím, která z žen, má prázdnou almaru.

00:14:39Ten pohled vášnivej, síly mě opouští,

00:14:43zdá se, že skončím někde v stínu chladných jív,

00:14:47a třeba žíznivej, jak poutník na poušti,

00:14:51já přece odolám a zmizím trochu dřív.

00:15:12Je totiž parnej den a krev jde do varu,

00:15:16a nevím, která z žen, má prázdnou almaru.

00:15:22Ten pohled vášnivej, síly mě opouští,

00:15:26zdá se, že skončím někde v stínu chladných jív,

00:15:30a třeba žíznivej, jak poutník na poušti,

00:15:34já přece odolám a zmizím trochu dřív.

00:15:47Padla!

00:15:49-Tak co je, stydne na talíři.
-Co je?

00:15:55Mám pro vás ten slamák. Už je 10 hodin, tak to nepřežeňte!

00:16:03Já tam přijdu!

00:16:24Jak jde práce, mistře?

00:16:26-Skvěle, právě pracuji na dítěti.
-Jak to myslíte?

00:16:31-Viděl jste ty dětské hlavičky? Symbol obětí moru. -Aha!

00:16:37-Hlavně, že se práce daří.
-Tahle práce se daří vždy.

00:16:42Nevěřte tomu! V některých rodinách se dítěte nedočkají.

00:16:50-To chce vytrvalost! -Co když jeden chce a druhý nechce?

00:16:58-Jako jeden můj známý, má mladší ženu. -Nesmysl!

00:17:02V tomto směru je to tutové.

00:17:05Jedině, když jeden z těch dvou má vykradený krám.

00:17:12-To by mohlo být.-Když je v tomhle nespokojenost,...

00:17:17-...tak taková mladice jednou uteče. -To jo!

00:17:21-Pak jsou z toho hádky a nevěry.
-Divíte se? Ženská potřebuje děti!

00:17:29Nejlepší je udělat jí děti a bude věrná!

00:17:34Udělat jí děti, ale jak...?

00:18:38-Někdo mě tu hledal? -Ne!

00:18:44-Tys někoho čekal?
-Ne! Jen se ptám!

00:18:49-Proč nejsi v hotelu? -Měl jsem tu práci, tak jsem se zastavil.

00:18:57Stalo se něco? Jsi poslední dobou nervózní.

00:19:04Víš, pořád mi vrtá hlavou, proč právě my dva nemáme děti.

00:19:13-Řekni mi upřímně, ty nechceš mít dítě? -Proč ne?

00:19:20-To ale nezáleží jen na mně.
-Možná, že už jsem moc starý.

00:19:25-Prosím tě!
-Je tady přece velký věkový rozdíl.

00:19:29Ty jsi mladá žena a možná, že to dítě ani mít nemůžeme.

00:19:36-My? Chceš říct já?
-Někdo z nás dvou.

00:19:44Myslíš, že jsem neplodná? Že je to moje vina?

00:19:51-Tak to budu asi já, ten kapoun!
-Nech se odborně vyšetřit!

00:19:59Proč zrovna já? Když vyšetřit, tak oba!

00:20:04Jak je libo! Aspoň bude klid!

00:20:12Milostivá paní, vše je naprosto v pořádku. Testy jsou pozitivní.

00:20:20Jednoznačně hovoří ve váš prospěch.

00:20:32Chtěl bych hovořit s vaším mužem. Ten váš spor byl nesmyslný.

00:20:41-Bylo to přání mého manžela. Děkuji vám! -Prosím!

00:20:54Prosím!

00:21:01U paní všechno v pořádku, ale u vás pane, to není v pořádku.

00:21:10Vy děti mít nemůžete!

00:21:16Já ne? Já to tušil.

00:21:21Žádná tragédie. Takových případů je moc.

00:21:28-Co se dá dělat, musím to říct ženě. -Proč? Paní to chce vědět?

00:21:36-Ne, ale chci být poctivý! -Proč vnášet do manželství neshody?

00:21:42Paní je v pořádku a vy budete jako v pořádku.

00:21:46Znám manželství, kde jsou oba fit a taky nic!

00:22:03Dědku pitomá, chceš mě dostat do kriminálu?

00:22:07Jedeš taky jako blázen. Co se to s tebou děje?

00:22:14Všechno dobře dopadlo, tak proč jsi nervózní?

00:22:21Dopadlo to špatně!

00:22:25Nebudu to tajit. Je to marné, já nemůžu mít děti.

00:22:33-Když nemůžeš, já ti nic nevyčítám!
-Můžeš mě opustit.

00:22:40Jsi mladá hezká, toužíš po dítěti, a já jsem jen starý dědek...

00:22:48Copak jsme až dosud nebyli šťastni?

00:22:52Nikdy jsme o tom nemluvili a teď se bavíme jenom o tom.

00:22:58-Jak mi dokážeš, že mě neopustíš?
-To neexistují jiné důkazy?

00:23:05Ne, dítě je základ rodiny! To ví každej!

00:23:12Když nemůžeš mít dítě se mnou, měj ho aspoň sama.

00:23:20Ať je aspoň po tobě!

00:23:22-Co to říkáš? Ty jsi se pominul!
-Nebudeme si nic nalhávat.

00:23:27Otcem je ten, kdo se o dítě stará.

00:23:29Přísahám ti, že bych ti to nikdy nevyčetl.

00:23:37Co si o mně vůbec myslíš?

00:23:40Na tohle téma jsme se bavili naposled.

00:23:46-Kluci, plavte odtud!
-Včera jste nám slíbil obrázky.

00:23:53-Obrázky budou, ale až po práci.
-Tak my vám pomůžeme!

00:24:00Dostali jste chuť na špek, co?

00:24:03To si myslíte, že vás každý den budu krmit jako vrabce?

00:24:45-To co jsi mi tuhle nabídl, tak mě moc urazilo. -Nemluv o tom už!

00:24:54Přemýšlela jsem a dospěla jsem k názoru, že máš pravdu.

00:25:01Dítě je opravdu základ rodiny.

00:25:03Když vidím, jak se trápíš, třeba by ti to pomohlo.

00:25:07Jako důkaz lásky k tobě, jsem k tomu ochotná.

00:25:12-To byl jen hloupý nápad!
-Ne tak docela.

00:25:23Když by sis to přál a dohodli bychom se,...

00:25:28...přestaly by hádky a žili bychom klidněji.

00:25:31Máš pravdu, ale já to jen plácl. Muselo by se to domyslet.

00:25:36-Nerad bych tě tím nějak...
-Myslel jsi tím někoho konkrétního?

00:25:43-Jak bys to chtěl všechno zařídit?
-Věděl bych! Mohl by to být...

00:25:51Ale je to ještě nedomyšlené. Musely by se zjistit podmínky,...

00:25:58...aby se nám ten člověk potom do toho nepletl.

00:26:04Rozhodnutí je na tobě. Ode mne iniciativu nečekej!

00:26:11Jsem ochotna se podřídit.

00:26:16Pa, miláčku!

00:26:21PÍSNIČKA.

00:26:22Proč tvá ústa dívko mlčí,

00:26:25když mé srdce láskou plá,

00:26:29kolem kvetou máky vlčí,

00:26:33nad hlavou nám skřivan zpívá,

00:26:37svoji píseň kolem dokola.

00:26:45Jak krásné je žít,

00:26:50pojď půjdem tou cestou do polí,

00:26:54jen s tebou chci na věky být,

00:26:58a lásku svou ukrýt v koukoli.

00:27:02Jo v koukoli srdce nebolí.

00:27:09Dobrý den, přejete si zase květiny?

00:27:12-Ano, ale rád bych s vámi mluvil. -O co jde?

00:27:18Tady není vhodné místo, pojďme dál!

00:27:22Abyste ode mne nechtěl koupit celou zahradu.

00:27:28Prosím!

00:27:39Pepíku, jdi očíhnout, o čem tam ti dva mluví. Nezdá se mi to!

00:27:47-Co tomu říkáte?
-Plav odsud, ty nemáš co dělat?

00:27:54-Mně se to nějak nezdá, ale chápu vás. -Jsem jen prostředník!

00:28:02Nejde o mě, ale o mé známé. Musí to být zdravý člověk.

00:28:06-A nesmí potom chtít to dítě.
-Ještě to tak, cizí děcko!

00:28:12Myslím, že jsou to pěkné peníze! 5000 před a 5000 potom.

00:28:21-To je peněz jako šlupek.
-Ale musí to proběhnout tajně.

00:28:27-Nikde jste nebyl a nic jste neviděl. -Proč zrovna já?

00:28:32Jste člověk, který to může splnit. 5000 nevyděláte za rok.

00:28:40-Tak co je?
-Nic, táta mě poslal pryč!

00:28:48-Stačí tahle?
-Jo! Tak si to rozmyslete.

00:28:58Já se ještě stavím!

00:29:06-Co ti chtěl? -Nic!

00:29:10To jste půl hodiny mluvili o ničem? Kdo to byl?

00:29:13Nějaký blázen! Co koukáte? Pojď, když jsi tak zvědavá.

00:29:19-Nemusí to slyšet.
-To je nějakých cirátů.

00:29:25Je z Brna a říkal mi, že má nějaké známé, kteří nemůžou mít děti.

00:29:32Ten chlap nemůže mít. Ona může, ale ne s ním.

00:29:37Tak se domluvili, že si najdou nějakého zdravého muže.

00:29:40-Posledně tu viděl naše děti, tak si myslel, že já... -Co ty?

00:29:49Ten blázen chtěl, jestli bych té paní to dítě neudělal.

00:29:56-Ty prasáku! -Cože?

00:29:59Proč si vybral tebe? Asi jiného takového chlípníka nezná.

00:30:04Mlč, chtěla jsi to vědět! To není všechno.

00:30:08-Dal by za to 5000 a potom....
-Neblbni mě!

00:30:14Jiní chlapi za to platí a on tobě bude dávat peníze?

00:30:20Tolik peněz? 5000?

00:30:24-A dalších 5000, když to dobře dopadne. -Bože!

00:30:28Děti chodí v hadrech a tady se hýří tolika penězi.

00:30:32-Kdy přijde? -Já nic neříkal! Ty to teď říkáš.

00:30:39Uvaž to ještě! Děti... A zaplatili bychom zahradu.

00:30:45-Zbláznila ses, to mě chceš prodat za pár šupů? -Pár šupů?

00:30:51Vidím ti na očích, že jsi mu už řekl ano. Čuňáku!

00:30:58Jste jedinej člověk ve městě, který má zájem, jak dílo pokračuje.

00:31:05-Jinak tu z obce nebyl nikdo.
-Kromě místních dam.

00:31:11Jo, navázali jsme spolu z ptačí perspektivy přátelství.

00:31:17Ale na vás jsem poznal, že máte rád umění. Mám na to nos.

00:31:25Tak jsem si říkal, že bych vám dal takovej návrh.

00:31:34-Z dobrého přátelství!
-Co by to jako mělo být, mistře?

00:31:47Vaše paní je opravdu krásná žena, to vy jistě víte.

00:31:58Co kdyby mně stála modelem? Udělal bych vám ji do mramoru.

00:32:03Budete ji mít na zahradě a já s ní obešlu výstavy.

00:32:08-To nejde! Co by tomu řekli místní lidé? -Co by to nešlo?

00:32:16Vaše paní by jistě proti tomu nebyla a nestálo by to skoro nic.

00:32:23Z toho nic nebude, ale rád vám přispěji na vaši tvorbu.

00:32:31-Nechci žádnou podporu!
-Nechtěl jsem vás urazit.

00:32:35Mě zajímá práce sama a vaše paní je ideální objekt.

00:32:41-To nepochybuji, ale není vhodná doba. Nejde to! -Proč?

00:32:48Mistře, jste jistě diskrétní muž.

00:32:53Má paní, totiž my oba očekáváme dítě.

00:33:01-To jsem nevěděl, to chápu!
-Prosím, abyste se o tom nešířil.

00:33:09To chce velkého panáka!

00:33:25-To je doktor Brejcha.
-Ten o tom ví? -Ne!

00:33:36To bylo řečí a teď nic.

00:33:42-Asi si našli někoho lepšího.
-Už o tom nechci ani slyšet!

00:33:46-Přišli jsme o velké peníze.
-Ty s tím nepřestaneš?

00:33:52Mohl jsi mít nový klobouk...

00:33:56Ježíšimarjá, že je to on?

00:34:06Tak jsem tady!

00:34:09-Tak, jak jste se rozhodl?
-Zdá se mi to takové divné.

00:34:14Nebojte se, diskrétnost je zaručena.

00:34:17-Nejsem svobodnej, mám tady rodinu.
-Teď mi to nemůžete odmítnout.

00:34:23Už jsem to slíbil. To bych měl nepříjemnosti.

00:34:30Ale já jsem tohleto nikdy nedělal.

00:34:33-Podívejte, přijedete v neděli do Loučova... -Ty já znám!

00:34:40Já na vás budu čekat. Bude to v pronajaté vilce.

00:34:45Jakmile přijedete, dostanete 5000.

00:34:48Když to dobře dopadne, tak dalších 5000.

00:34:54-Nezáleží to jen na mně.
-Vy jste to řekl ženě? -Kdepak?

00:35:03Tak poslední slovo!

00:35:08Tak já to beru!

00:35:16-Tak co? -V neděli tam jedu!
-Ty kurevníku!

00:35:21-Sama jsi mě do toho nahnala.
-Já jsem tě jen zkoušela.

00:35:25-To neříkej! -Děti, moje!

00:35:29-Děcka, jděte pryč!
-Čeho jsme se to dočkali?

00:35:32Děti moje!

00:35:40Dovedeš si představit, jak je to pro mě ponižující?

00:35:49-Já to snad nepřežiji!
-Ponižující je to pro mě!

00:35:54Tu oběť přináším já, ne ty!

00:36:00Musím všechno schovat, nesmí poznat, že je v naší vile.

00:36:04Fotky, obrázky...

00:36:09S tím si nedělej starosti, to já si zařídím.

00:36:12Elen!

00:36:16Můžeš mi to všechno odpustit?

00:36:24-Přineseš nám z města lízátka?
-To víš, že přinesu!

00:36:28-A kopací míč?
-Všechno přinesu!

00:36:33A teď všichni čelem vzad, já se budu utírat! Dej mi hadr!

00:36:40-Maminka ti posílá čisté spodky.
-Polož je na stůl a plav!

00:36:48Bože, jako když tě strojím do rakve.

00:36:53-Nemravo! -Ukaž!
-Ne abys to propil! -Neboj!

00:36:58Ta ženská musí vypadat, když si vybral zrovna mě!

00:37:02Ani nevím, do čeho lezu. Mám pocit, že jdu na frontu.

00:37:08-Proč pláčeš?
-Ani se neptejte, děti!

00:37:14Přijeď brzy! Ne abys tam zůstal dlouho, prasáku!

00:37:21-Už abych to měl za sebou.
-Už se nemůžeš dočkat? -Nech toho!

00:37:26-Ať tě neošidí, přepočítej si peníze! -Nechoďte za mnou!

00:37:33Jak by to vypadalo? Sbohem, mámo!

00:37:36Nezapomeň na nás, tatínku! Co bychom bez tebe dělali?

00:37:41-Tatínku, nezapomeň na nás!
-Tak pa!

00:37:46A nezamiluj se nám tam, ty dobytku!

00:38:11Tak jsem tady!

00:38:13-Tiše! Od teďka nemluvíme, nýbrž konáme. -Ano!

00:38:19-Jdete rovně, první ulice vpravo, najdete vilu č. 27. -27!

00:38:26S nikým nemluvte! Tam vás bude čekat dáma, která vše zařídí!

00:38:31-Dobře! -Budu na vás čekat. Až se vrátíte, dám vám peníze.

00:38:38-Prosím, diskrétně!
-Jistě! -Teď jděte!

00:39:02Aby tady na mě neskočila nějaká doga?

00:39:16Přejete si?

00:39:19Já tady, totiž ten pán...

00:39:23-Ten tady není!
-My ho k ničemu nepotřebujeme.

00:39:28-Já jsem tu kvůli té věci...
-Ach tak, už vím!

00:39:33-Pojďte dál! -Děkuji!

00:39:38-Dveřmi! -Dveřmi!

00:40:03-Posaďte se, manžel přijde hned!
-Ale já s ním nic nechci!

00:40:09-Říkal, že já s vámi...jsem tady správně? -Ano, jste!

00:40:16Posaďte se a udělejte si pohodlí!

00:40:31-Paní, máte to tu pěkně vymalované.
-Hlavně, že se vám tu líbí!

00:40:40Tady máte něco ke čtení, aby vám líp uběhl čas. Dáte si drink?

00:40:51Radši bych si dal štamprdli žitné.

00:40:56Naliji vám něco, co jste ještě nepil.

00:41:02-Nedáte si se mnou na kuráž?
-Dáte si něco k snědku?

00:41:11Rád! To víte, já si dám ráno jen kafe a hned je poledne.

00:41:16Okamžik!

00:41:28To jsem vám jednou byl za války v kvartýru u jedné Italky.

00:41:36Já byl totiž na italské frontě, víte.

00:41:38Moc hezká ženská to byla. Černovlasá, černé oči měla.

00:41:41Já byl v Turínu. Ta mě taky takhle obskakovala.

00:41:46Pití bylo, žrádlo bylo, byli jsme tehdy vyhládlí jak psi.

00:41:53Ona byla mladá, já byl mladej, bylo takhle k večeru...

00:41:57Paní, tam jsou krásné noci! A když jsme tak popíjeli...

00:42:03-Chutnal vám koňak?
-Moc dobrej!

00:42:08Můžu si dát ještě skleničku? Když jsme to snědli,...

00:42:16-...tak oni vám tam mají v oknech takové... -Žaluzie! -Jo, žaluzie!

00:42:26Já trval na tom, aby je stáhla. Ale kdepak?

00:42:31Nedovedete si představit, jak ta Italka se mnou divočela.

00:42:35Já přišel ve 3 hodiny odtud a musel jsem se opírat o flintu.

00:42:39-Kdybyste měl málo, já vám přinesu.
-Nemáme moc času!

00:42:46-Musím ještě večer zalít kedlubny.
-Času dost!

00:42:50-Uvařím vám kávu a vy zatím pijte!
-To ne!

00:42:53Když mám před sebou práci, nikdy nepiji.

00:42:56A tady si musím dát záležet. Představoval jsem si vás jinak.

00:43:02-Už si sedněte, ať se to hne!
-Dovolte!

00:43:11Jsem tu snad správně, ne?

00:43:13Nedělejte cavyky, nejsem tu pro legraci.

00:43:17-Řekněte rovnou, bude něco nebo ne?
-Mohu vás o něco požádat?

00:43:25Jistě, proto jsem přece přišel!

00:43:29-Musí to zůstat mezi námi.
-Ale vždyť nic nebylo.

00:43:36-Ale bylo domluvené, že...
-Právě o tom, že nic nebylo, mlčte!

00:43:46To bych byl ale škodnej a stará mi to taky nebude věřit.

00:43:51-To si nemůžu dovolit. -Ale ne! Jakoby se to všechno stalo.

00:43:57Řekněte manželovi, že je vše v pořádku a on vám dá peníze.

00:44:03Ale to je podvod! Jsem poctivej člověk.

00:44:07Já musím nejdřív vykonat dílo.

00:44:09Nebudu brát peníze za něco, co jsem neudělal.

00:44:13Prosím, udělejte, co vám říkám a nic si nevyčítejte!

00:44:18Všechno je v pořádku. Choval jste se opravdu skvěle.

00:44:27Myslíte?

00:44:30-Copak chování, to já mám!
-Pojďte, zabalím vám něco pro děti.

00:45:06-Tak na tohle jsem nemusel jezdit.
-Nic nechci slyšet!

00:45:11-Taky byste nic slyšet nemohl.
-Tady máte peníze.

00:45:17Teď rychle rovnou na nádraží, ne do hospody!

00:45:19-Ty peníze mi nepatří.
-Nikde jste nebyl a nic neviděl.

00:45:24Ozvu se! Sbohem!

00:45:50Děti!

00:45:52Dobrý večer! To mě nikdo nepřivítá?

00:45:59Já ne a děti to mají zakázané.

00:46:01Jen mě klidně pozdrav, nebylo nic!

00:46:05-Nevěřím ti, čuňáku!
-Přísahám, nic nebylo!

00:46:10Ty tvoje přísahy! Proč jsi tam vůbec jezdil?

00:46:13Nevím! Už jsem ti tehdy říkal, že jsou nějak divní.

00:46:21-Takže děti budou dál chodit v hadrech. -Počkej, peníze mám!

00:46:32Ty jsi nic neudělal a oni ti dali peníze? To ti mám věřit?

00:46:37-Říkám ti, že jsou divní.
-Takže oni ti dali za nic 5000.

00:46:43Třeba jsou ty prachy falešné. Ukaž!

00:46:46Tady jsem přinesl dětem vejslužku.

00:46:56-Vypadají pravé!
-Taky, že jsou pravé!

00:47:01Ale nepatří mi. Nesmíš na ně ani sáhnout.

00:47:07Zjistí se, že nic nebylo a já pak budu lítat po kriminálech.

00:47:15Cože? Tady šlo o čest rodiny a já teď utřu hubu? Ty už sis užil svý!

00:47:50Ježíšimarjá, tys to ale roztočila.

00:47:55-2 měsíce pryč a nic se neděje.
-Neděje?

00:47:58Co když to rupne? To se pak oběsím na nejbližší švestce.

00:48:03Nemysli na nejhorší! Tady máš kloubouk, abys byl štramák.

00:48:11Sluší jim to!

00:48:20Tatínek je štramák!

00:48:25-Všichni do lesa!
-Koukej na tátu!

00:48:43Pane mistr!

00:48:49-Podívejte, co jste ze mě udělal.
-Mlčet, nemluvit jsem řekl!

00:48:56-Vám se to řekne nemluvit.
-Vyšlo to! -Co? -Tady je zbytek!

00:49:03-A od teďka se neznáme! -Ale já?
-Sbohem!

00:49:12Tak ono nic nebylo? Dej sem peníze, nemravo jeden!

00:49:18Doteď jsme žili poctivě, ale teď už nás čeká jen basa.

00:49:22-Nebudu tu ani minutu!
-Marš odtud!

00:49:27-Ode dneška spíš na půdě! -Jakto?
-S chlípníkem nechci nic mít.

00:49:35-Proč já musím mít takovej život?
-Tohle neříkej!

00:49:43-Pane Bože!
-Nešťastnej jsem tady já.

00:49:48-A vůbec, dej sem prachy, jdu se ožrat! -To určitě!

00:49:52Nejdřív děvky a teď chlast! Pojďte, děti!

00:50:11Prožili jsme hezké chvíle a teď se musíme rozloučit.

00:50:17Bude se nám stýskat!

00:50:20Těžko budeme hledat takového chlapa do party.

00:50:23Někdy se tady stavím. Nebudu sám, kdo se sem bude rád vracet.

00:50:30Doktor Brejcha sem jezdí často. Má tady opravdu vážný případ.

00:50:38-Je to kapacita.
-O tom já nepochybuji!

00:50:44-Nemáme společnou cestu?
-Určitě, pane doktore!

00:50:49-Dovolíte! -Děkuji vám!

00:50:55-Doufám, že přijdete na křtiny.
-To si určitě já nenechám ujít.

00:51:06-Hodně štěstí! -Na shledanou!

00:52:18To je krásné!

00:52:27To je sladké!

00:52:43Prosím! Poslužte si!

00:52:53Děkuji vám!

00:53:29Dovolte panstvo, abych vás pozval na malé občerstvení.

00:53:39-Tak na co? -Na zdraví ne, protože to bych pil na vaší nezaměstnanost.

00:53:47Tak na vaše umělecké úspěchy, mistře!

00:53:50Taky na ten váš, abychom neurazili hostitele a jeho potomka.

00:53:57-Nerozumím, nechápu souvislosti.
-To je jedno, doktore!

00:54:03Hodně lidí nechápe souvislosti a přesto žijí šťastně!

00:54:08Na zdraví!

00:54:27-Líbí se ti? -Moc!

00:54:34Nikdy se o tom nesmí dozvědět. Jako když to do studny hodí.

00:54:46Nemůžete se vynadívat na mého dědice.

00:54:50Musím s ním někam, kde není kouř.

00:54:53-Posaďte se, hosté vás postrádají.
-Prosím, milostivá paní!

00:55:31Pomalu, netlačte se!

00:55:42Dobrý den! Julčo, on je tady!

00:55:48Pane, já vás všude hledal. Zničil jste mi život.

00:55:53-Co tu děláte? Chcete mě vydírat?
-Vydírat?

00:55:57Čekám, kdy si přijdete pro peníze. Pustil jsem i živnost.

00:56:01-Kde jste se tu vůbec vzal?
-Pracuji tu jako zahradník.

00:56:10-To musíte zrušit!
-To nejde, mám ženu a děti.

00:56:15-Ty nešťastné peníze!
-Ty jste dostal! -Ale neprávem!

00:56:20-Já jsem s vaší ženou nic neměl.
-Co to říkáte?

00:56:26Můžete mi na to přísahat?

00:56:29Ano! S takovou dámou jsem přece nemohl nic mít.

00:56:34-Je-li to pravda, to znamená...
-Ty peníze už nemáme.

00:56:39To znamená, že já jsem otec! Pane Franc!

00:56:48Tady mistr s celou svou rodinou jsou mými hosty.

00:56:50Dejte mu pořádnou štamprdli, paní samozřejmě taky!

00:56:54-A dětem nějaké limonády a svačinu. Hlavně mlčet! -Budu mlčet!

00:57:01Dohodnuto!

00:57:10Pane doktore, na slovíčko!

00:57:16Prosím!

00:57:28Před časem jsme byli u vás s manželkou.

00:57:31-Vy jste mi tehdy řekl...
-To co jsem řekl.

00:57:35Tak já vám něco řeknu! Jděte se vycpat i s tou medicínou!

00:57:48Vy jste mi řekl, že nemůžu mít děti. Udělal jsem pro to mnoho.

00:57:56Sehnal jsem dokonce jednoho lempla. Teď jsem se dozvěděl,...

00:58:01-...že moje žena s tím člověkem vůbec nic neměla. -Opravdu?

00:58:08-Víte to jistě?
-Naprosto! A přitom mám dítě.

00:58:15Co mi k tomu teď řeknete?

00:58:18Tehdy, když jsem vám řekl, že nemůžete mít děti,...

00:58:25...tak to byla pravda.

00:58:27Možná, kdybyste přišel za 14 dnů, řekl bych vám něco jiného.

00:58:38To víte, matka příroda!

00:58:44Máte pravdu, někdo může být takovej, druhej makovej.

00:58:50Tak proč hned nadávat na medicínu.

00:58:54Měl jste mi tehdy říct, abych přišel za 14 dní.

00:58:59To máte pravdu! Tak za to se vám velmi omlouvám.

00:59:08Pojď už nebo všechno prostřílíš.

00:59:12Julčo, když jsem byl v té Itálii...

00:59:18Já vím, ty už by ses chtěl ráno opírat o flintu, viď?

00:59:23Jak my ty děti dneska seženeme dohromady?

01:00:03Už jsme tady!

01:00:09Prosím!

01:00:13A jedeme!

01:00:25Nazdar!

01:00:47A teď a šup!

01:00:56-Proč jsi mi to neřekla?
-Co se stalo?

01:01:01-Proč jsi mi to neřekla?
-Nevím, o čem mluvíš.

01:01:06Mohl jsem vědět, že s tím chlapem nemůžeš nic mít.

01:01:10-Otakare, co o tom víš?
-Já vím všechno!

01:01:17-A ověřil jsem si to u doktora.
-On ti to řekl?

01:01:23Ano, a řekl mi, že to dítě je naše!

01:01:30Proč jsi mi nic neřekla, proč jsi mě nechala trápit?

01:01:36To byl takový trest za to, co jsem musela loni prožít.

01:01:42Ale teď už je však všechno při starém, viď?

01:01:47Přísahám!

01:01:51Přísahám!

01:02:20Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.