Jiří Schmitzer a Vladimír Hlavatý v hlavních rolích televizní komedie o tom, že výhra není vždy výhra… (1987). Dále hrají: P. Trávníček, J. Jurištová, M. Hudečková, B. Prokoš a další. Scénář letošní jubilantka H. Pawlowská. Kamera S. Rašilov ml., od jehož úmrtí dnes uplynulo 20 let. Režie Z. Podskalský
00:00:25 Šijeme!
00:00:30 VNITŘNÍ HLAS DOKTORA: (Co tady vlastně Kytka dělá?
00:00:35 Jen klid, před lidmi mě sežrat nemůže.
00:00:39 A teď se chystá okusovat kolegu Bendla.
00:00:43 Jak na mě kouká... Doufám, že zas nebude něco chtít.
00:00:48 Už jsem jí přece všechno dal.
00:00:51 Jsem chlap, který se ženil z lásky a nakonec mu zbudou oči pro pláč.)
00:00:57 Pane doktore?
00:00:59 (Aha, šiji.)
00:01:06 Děkuju vám.
00:01:21 Děkuju.
00:01:27 Potřebuješ ode mě něco? (O peníze si snad zase neřekne.)
00:01:34 30 tisíc.
00:01:36 -Kde bych je vzal?
-Prodej Viktorii.
00:01:41 Viktorii?
00:01:46 A ty se divíš, že se chci rozvést.
00:01:49 Viktorii jsi měl odjakživa radši než mě.
00:01:53 (Neměl jsem Viktorii odjakživa radši.
00:01:57 Jen jsem po ní odjakživa toužil. Radši jsem měl Kytku.
00:02:03 Taky jsem ji dříve vlastnil.
00:02:07 Jenže pak jsem prodal všechny Hondurasy.
00:02:12 Dva bezdětní lékaři se dvěma platy...
00:02:15 Byla prostě najednou moje.
00:02:19 Na rozdíl od mé ženy byla Viktorie vždycky jen moje.)
00:02:24 Pane doktore, ta vaše operace vypadá na exitus.
00:02:55 Defibrilátor!
00:03:03 -Nabito!
-Od postele!
00:03:08 Tak chlape, žij!
00:03:19 -Vy jste mi dal!
-Teprve vám něco dám, pane doktore.
00:03:25 (Bude mi cpát dary před lidmi.)
00:03:28 -Nic nechci.
-Já vám to ale musím dát.
00:03:32 (Ať udělám cokoliv, přijdu do řečí.)
00:03:35 -Tak dobře, ale až budete zdravý.
-Zítra už by bylo pozdě.
00:03:40 Tři dny ležím jako lazar.
00:03:43 Pane doktore, jednou jsem vyhrál třetí.
00:03:46 Třikrát čtvrtou, pětkrát pátou.
00:03:50 Sázím už 20 let a ta první na mě pořád ještě čeká.
00:03:57 Musíte mi podat tiket, pane doktore.
00:04:02 (A já čekal dary.)
00:04:05 -Řekněte si sestře.
-Ano, pane Vaňku.
00:04:09 Hazard pro ženské není.
00:04:12 Vy jste mi zachránil život, třeba mi přinesete i štěstí.
00:04:18 (Za Viktorii bych dostal určitě víc než 30 tisíc.
00:04:24 Jenže to by bylo, jako kdybych prodal svoje dítě.
00:04:28 To jsem trochu přehnal.
00:04:33 Ale je to, jako kdybych si metr před vrcholem Everestu řekl,
00:04:38 že radši půjdu na pivo. Ale to asi taky není přesné.)
00:04:45 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:04:53 -To je ona?
-Jo.
00:04:57 Chápu, že někdo sbírá známky na základce.
00:05:02 Ale že si kvůli nim necháš utéct ženskou?
00:05:06 Neutekla kvůli známkám, ale kvůli tobě.
00:05:10 (Čemuž se zas divím já.)
00:05:14 Mně je to trapné, Tomáši, ale Kytka tvrdí,
00:05:18 že má na těch 30 tisíc nárok. A já se s ní nechci hádat.
00:05:23 A pak je tu ten zákon, že věci pořízené ve společném manželství...
00:05:29 Jak tě tak pozoruji, na půl bys tu známku trhat nechtěl, že?
00:05:40 Dávej si pozor na toho tvého dědu, ať se ti moc nerozrušuje.
00:05:45 Šéf by těžko uvěřil,
00:05:47 že jeho srdce nemá s tvou operací žlučníku nic společného.
00:05:54 Dobře, já ti to řeknu.
00:05:57 Kytka si usmyslela, že pojedeme na svatební cestu na Maltu.
00:06:02 A znáš mou ženu... tedy vlastně tvojí ženu.
00:06:07 Já jsem úplně bezmocný.
00:06:10 Ale úplně bezmocný.
00:06:16 (Na Maltu! Já se dostanu tak nanejvýš k Baltu.
00:06:25 A díky tomu, že mě ožebračila, tak ani tam ne.
00:06:30 Dostanu se tak...)
00:06:32 Z RÁDIA: Vylosovaná čísla Sportky.
00:06:35 -Opakujte po mně: 29
-29.
00:06:38 -37.
-37.
00:06:41 -22.
-21. -To máme taky.
00:06:45 -22.
-To už jsem říkal.
00:06:47 15.
00:06:50 28. a dodatkové číslo 27.
00:06:56 Do pr...!
00:06:59 Je to tady. To není možné! Vždyť to je první!
00:07:11 Jak se daří vašemu pacientu, pane doktore?
00:07:15 Vaše bývalá paní říkala, že se vám trochu třásly ruce.
00:07:20 -Jistě, pane primáři.
-Vždyť vy se třesete celý.
00:07:25 Hergot! Krucipísek!
00:07:30 Je to malinkaté, člověk na to ani prstem nemůže.
00:07:35 Já se na to...
00:07:39 (Řeknu mu, že vyhrál 300 tisíc a klepne ho.)
00:07:42 Ještě že jste tady.
00:07:45 Tenhle krám! To si říkají Japonci!
00:07:48 Já neslyšel ani jedno číslo. Tak jak?
00:07:51 Jak? Sestra říkala, že máte tlak 200 na 160.
00:07:56 -Nesmíte se rozčilovat.
-A vyhrál jsem?
00:08:00 Schválně, ale to by mě zajímalo.
00:08:04 Co byste dělal, kdybyste vyhrál první? Ale čistě teoreticky.
00:08:12 Já první? Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
00:08:19 A štěstí si radši sedne na vola.
00:08:23 -Počkejte, vy chcete říct, že...?
-Ne, ne.
00:08:27 -Já to myslel teoreticky.
-To je dobře.
00:08:31 Protože jinak by mě kleplo.
00:08:35 Dvacet, třicet, čtyřicet...
00:08:40 Šedesát tisíc.
00:08:43 Promiňte, pane doktore.
00:08:46 -Nemáte náhodou dnešní noviny?
-Ty jsou moje!
00:08:53 -Chtěla jsem si je jen půjčit.
-Noviny nepůjčuji! Zásadně!
00:08:59 -Je to nehygienické.
-Ale to je pro pana Vaňka.
00:09:03 -Chce vědět, co vyšlo ve Sportce.
-Ten si to právě nesmí přečíst!
00:09:10 Totiž... Chtěl jsem říct, že pan Vaněk je velice vážný pacient.
00:09:16 Nesmí se rozrušovat.
00:09:20 -Co by ho tak mohlo rozrušit?
-Cokoliv.
00:09:25 Nějaká zpráva ze zahraničí nebo třeba i z domova.
00:09:30 Pořád se něco děje.
00:09:37 Tak promiňte.
00:09:40 Ano, slyším.
00:09:44 Ne, ještě jsem ji neprodal.
00:09:48 Kytko, napadlo mě, nemohli byste tu cestu odložit?
00:09:53 Aspoň na nějaký čas. Já jsem si koupil los a taky vsadil Sportku.
00:09:59 Cože? Jaký vůl?
00:10:07 Vůl! Tak takový vůl, aby na mě sedlo štěstí zase nejsem.
00:10:14 Pane Bože! Do tohohle kufříku se vejde 5 piv nebo 300 tisíc.
00:10:22 Dědo, nemůžete se jen tak dovědět, že jste vyhrál.
00:10:26 Musíte být na to psychicky připravený.
00:10:32 Tak dobře, já si to představím.
00:10:35 A vy mi slíbíte, že mi konečně zjistíte, co vyšlo.
00:10:40 Představuji si, že kdybych vyhrál, tak bych asi skákal do stropu...
00:10:48 Tak dost! Už vám to zase leze nahoru.
00:10:54 Dědku, nemůžete vyhrát, vy byste to nepřežil.
00:10:58 Proč vám tolik záleží na tom, aby to se mnou neprásklo?
00:11:04 Proč? Protože to mám v popisu práce.
00:11:10 A proto si to zkusíme ještě jednou.
00:11:15 Dobrý den, pane Vaňku, nesu vám radostnou novinu.
00:11:19 Vyhrál jste první, co uděláte?
00:11:22 Chytnu se za srdce a bude po mně.
00:11:25 Ano.
00:11:31 60 tisíc? To je slušná cena.
00:11:38 Ale víte, já bych si to přece jen raději rozmyslel.
00:11:42 Ve středu? To je moc brzy.
00:11:46 Nebo příští středu. A nebo raději přespříští středu.
00:11:53 Ano. Tak na shledanou.
00:11:58 (Kdybych ji prodal, to je jako kdybych toužil vidět moře
00:12:04 a potom jel k němu s tchýní. To je ale blbé přirovnání.)
00:12:09 KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:12:11 Promiňte, pane doktore. Už jste zjistil ta čísla?
00:12:16 Zjistil jsem, že jste od včera skoro nic nejedl.
00:12:20 Tohle je prokletá nemocnice, nikdo nečte noviny.
00:12:25 Nikdo se nedívá na televizi.
00:12:28 A já ke všemu ta čísla zapomněl a vy ten tiket nemůžete najít.
00:12:34 To by chuť k jídlu ztratil každý.
00:12:37 Jsem sám. Kdybych vyhrál, ani bych nevěděl, co s penězi.
00:12:43 -Ještě by mě někdo přepadl.
-To snad ne.
00:12:48 Kdybyste vyhrál, mohl byste třeba cestovat.
00:12:52 Nenávidím cestování a na svět nejsem zvědavý.
00:12:57 Tak byste si mohl koupit domek a zahrádku.
00:13:02 Tam byste pěstoval ovoce, zeleninu, králíky.
00:13:06 Dřít jako mukl? Děkuju, ale nechci.
00:13:10 Tak byste mohl mít koníčka, třeba sbírat známky.
00:13:19 Ty už jsem sbíral jako kluk.
00:13:23 Podívejte, takhle se dá taky cestovat.
00:13:29 Tady Kypr, Jamajka.
00:13:35 Egypt, Uganda.
00:13:40 Malta.
00:13:42 (Malta!)
00:13:45 Takhle barevné jsem neměl.
00:13:49 -Ale tuhle jsem měl.
-Bermudy.
00:13:54 A tohle je Viktorie.
00:13:58 Najděte ten tiket, pane doktore.
00:14:01 Až budete vědět ta čísla, tak...
00:14:06 Taky bych mohl každý pátek platit za celou hospodu, ne?
00:14:11 (Za celou hospodu!)
00:14:15 ZVONÍ TELEFON.
00:14:20 (To je určitě Kytka, jestli jsem prodal...
00:14:26 Jenže to by bylo, jako bych na dně oceánu našel poklad
00:14:30 a nevyplaval s ním ven.
00:14:33 Nic moc.
00:14:35 30 tisíc.
00:14:38 Ani by se to nepoznalo.
00:14:41 Jenže dědkovi jsem vyndal žlučník, a ne mozek.
00:14:46 Ledaže by... Říkal, že si ta čísla nepamatuje.
00:14:55 Proč mě jenom rodiče tak blbě vychovali?
00:14:59 Slušný člověk!
00:15:02 Jsem ukázkou toho, kam to slušný člověk dotáhne.
00:15:07 Koupil bych si všechny Viktorie.
00:15:15 Modrou, zelenou, hnědou.
00:15:24 To máme asi tak 280 tisíc.
00:15:27 Zbude mi 20 tisíc. To by mohla být série kopytníků.
00:15:34 A nebudu slušný člověk!)
00:15:37 Našel jste, zjistil jste, pane doktore?
00:15:42 Ne! Ale vy jste prý včera odmítl jíst.
00:15:47 A dokonce jste si v noci vytáhl kapačku.
00:15:50 Dědo, takhle by to ale skutečně nešlo.
00:15:55 Dnes je středa, nechcete si vsadit?
00:15:59 Nějak mě to přestalo bavit.
00:16:03 Dnes se mě nezeptáte, co bych dělal, kdybych vyhrál první?
00:16:09 Totiž...
00:16:12 -Co byste dělal vy?
-Já?
00:16:16 A proč já?
00:16:18 -Já přece žádnou první nevyhrál.
-Já přece taky ne.
00:16:26 -Tak co?
-Už jsi ji prodal?
00:16:30 Ne, vždyť bych úplně ztratil smysl života.
00:16:36 (To je to pravé, smysl života. A nezní to trochu frázovitě?)
00:16:41 -Volal jsi přece, že to máš.
-Tak to vybal.
00:16:47 Pane doktore, Vaněk ujíždí. Říká něco o tiketu.
00:16:52 Mám strach, že přijde exit.
00:17:02 Sestra mě informovala, co se týče vašich roztřesených rukou.
00:17:07 Prý je to zřejmě kvůli vaší bývalé paní.
00:17:15 Tak jsem se chtěl omluvit. Pane kolego...
00:17:23 Otevřete to! Našel jsem tiket, dědo!
00:17:30 -Našel jste?
-Je to 300 tisíc.
00:17:40 Vyhrál jste první, dědo!
00:17:43 První...
00:17:48 Pane Vaňku, slyšíte?
00:17:53 -Dědo, prosím vás.
-Tak já jsem nakonec vyhrál.
00:17:58 Já mám radost! Já mám velikánskou radost!
00:18:03 A taky už vím, co s penězi udělám.
00:18:06 Pane doktore, já vám polovinu dám.
00:18:16 -Tak na shledanou.
-Na shledanou.
00:18:20 Že se nestydíte, takový mladý, a máte infarkt.
00:18:26 Kdybych věděl, co to s vámi udělá, tak bych vás opatrně připravil.
00:18:33 Tak hodně zdraví, pane doktore. A děkuji vám.
00:18:41 Tomáši?
00:18:44 Řekni slovo a zůstanu s tebou. Pojedeme třeba na Maltu.
00:18:52 (Kytka jela přece jen s kolegou Bendlem k Baltu.
00:18:57 Mně zůstala Viktorie a já jsem zůstal slušný člověk.
00:19:04 Ale to nezní tak blbě, co říkáte?)
00:19:09 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pan Burda (J. Schmitzer) je chirurg a zrovna odoperoval žlučník jednomu postaršímu pacientovi (V. Hlavatý). Muž dal lékaři tiket, aby jej za něj vsadil. Po slosování doktor Burda zjistí, že tento tiket vyhrál první cenu. Jenže pacient má potíže s tlakem a Burda se bojí, jak na zprávu o výhře bude reagovat. Navíc se rozvádí a žena po něm chce peníze, aby mohla jet s novým přítelem (P. Trávníček) na zájezd. Mohl by prodat vzácnou známku, ale to jako sběratel nemá srdce udělat. Dilema je jasné – zůstane poctivým člověkem a přizná výhru majiteli tiketu?
Malou televizní komedii napsala scenáristka a letošní jubilantka Halina Pawlowská, režii měl Zdeněk Podskalský a za kamerou stál Saša Rašilov, od jehož úmrtí uběhlo právě dnes dvacet let.
