A. Dvořák: Tvrdé palice
Tvrdé palice - metafora neústupnosti, tvrdohlavostí, vzdoru... A tak tomu je v 5. opeře Antonína Dvořáka podle libreta Josefa Štolby s premiérou v Novém českém divadle v Praze v roce 1881. Dnes bychom mluvili o generačním konfliktu, vzpouře dětí rodičům... Nic nového pod sluncem, ba naopak konflikt starý asi jak lidstvo samo. Příběh je prostý. Rolník a vdovec Vávra chce oženit syna Toníka s dcerou vdovy Říhové Lenkou. Jenže mladý pár nesnáší, jak jejich rodiče tento vztah "dávají dohromady" a vzepřou se s tím, že si život zorganizují sami. Co teď? Kmotr Řeřicha vymyslí geniální "kličku". Vdovec Vávra začne předstírat, že on sám si myslí na Lenku a vdova Říhová hraje roli, že Toník by nebyl nemilý jí samotné. Tak to ne! Vzepřou se mladí opět svým rodičům a raději se dají dohromady sami. Klička se zdařila... a byla svatba.