Hlavně taktně! Televizní komedie o zištném i nezištném přátelství… (1969). Hrají: J. Somr, J. Štěpánková, M. Dvorská, V. Menšík, V. Chramostová, J. Bek, S. Beneš, J. Smejkalová a další. Scénář B. Zelenková. Kamera A. Navara. Režie J. Dudek
00:00:41-Kruci, já to prostě neuvážu.
-Ukaž!
00:00:48Počkej... Nech to být!
00:00:51-Ty jsi nervózní. Třeseš se.
-Je to blbá kravata!
00:00:56Neboj, dobře to dopadne. Nekouká mi kombiné?
00:01:01-Jako by na tom záleželo.
-U Vaňků záleží na maličkostech.
00:01:09-Já bych jim to řekl rovnou.
-To by udělal každý hlupák.
00:01:15-Děkuji.
-Nemůžeme to říci oběma najednou.
00:01:20Buď to řeknu já Evě a nebo ty Lubošovi.
00:01:24-Půjdete na balkón...
-A když tam bude prádlo?
00:01:30-Františku, ale taktně!
-Jasně.
00:01:34Vaňkovi se vždy chovají velkoryse.
00:01:38Ale kdyby se teď tak nezachovali,...
00:01:42...tak jim musíme umožnit, aby si nepřipadali malí.
00:01:47Nepij, otupuje to!
00:01:50Tak já ho vezmu na balkón a ty jí to řekneš.
00:01:55Jak to? Co když ty budeš mít lepší příležitost?
00:02:00-Tak prostě chytře... a jdeme už!
-Jo.
00:02:08To francouzské neber, vezmi Bikaver.
00:02:12Nech Vaňkům pocit, že francouzské nosí jen oni.
00:02:18Jdeme tam kvůli nim, ne? A pojď už.
00:02:24A nechceš si vzít boty?
00:02:29Já prý jsem nervózní! Já jsem úplně klidný.
00:02:34-Hlavně taktně.
-Jo. A chytře.
00:02:38-Nekouká mi kombiné?
-Ne.
00:02:41Tak já ho odvedu a ty jí to řekneš.
00:02:50-Neblázni, poznají to.
-Franta? Ten je na Bikaver.
00:02:57Ale Luboš je doktor, ten ho dostává. Pozná to.
00:03:02Tak ať, stejně nic neřeknou.
00:03:12PÍSKÁ SI.
00:03:20-Pepo, ta autíčka neuklízej!
-Překáží tu.
00:03:24Tak ať, je to dětský pokoj.
00:03:28ZPÍVÁ SI.
00:03:55-Kam jdeš?
-Nikam.
00:03:57-A proč vyndáváš kabát?
-Může tu viset, ne?
00:04:02Jo tak!
00:04:04-ZVONEK.
-Co že tak brzy?
00:04:08-Jdi otevřít.
-Jo.
00:04:13-Nazdar!
-Ahoj!
00:04:16Ahoj, Zdeno. Jste první. Těbůh, vítej!
00:04:21-Vypadáš výborně.
-Přibrala jsem.
00:04:26To je právě fajn.
00:04:28-Škrábe.
-Ty ses neoholil?
00:04:31-Franto, že je to dobré?
-No jo, Pepo.
00:04:36-Tak já se oholím.
-On to ještě nestihl.
00:04:40-Tady je takový malý příspěvek.
-Lidi, proč to děláte?
00:04:49-Nemluv o tom.
-Jděte dál. Posaďte se.
00:04:55Co? Aha, byli v cizině.
00:05:02-Snad nebudou zas promítat?
-Určitě.
00:05:06Ale to nevadí. Eva uteče a já půjdu za ní.
00:05:12-ZVONEK.
-Už jsou tady.
00:05:14-Franto, taktně!
-No jasně. A chytře.
00:05:21-Nazdar.
-Dobrý večer.
00:05:24-Tady si dovoluji...
-Doktore, jste galantní.
00:05:29-Evo, vypadáš výborně.
-To říkáš ty mně?
00:05:34-Máš krásné šaty. Z Francie?
-Ono se to pozná, že?
00:05:41A ten plášť! Je tvůj, že?
00:05:45-Co děti?
-Jsou u babičky.
00:05:48Lidi, proč to nosíte? A jděte dál. Posaďte se!
00:05:55-To jsou úplné námluvy.
-Studium lidských povah.
00:06:01-Vás už jsem neviděla!
-Dobrý večer.
00:06:05-Nazdar!
-Nazdar, Luboši.
00:06:10Takhle vypadají majitelé nového auta.
00:06:14-Nezlobí?
-Ne, pokud řídím já.
00:06:18Má 4 rychlosti, vždy si jednu vyberu.
00:06:22Jo, čtyřku nebo zpátečku.
00:06:25-A kde je Pepa?
-V koupelně. Holí se.
00:06:29Jdu ho pozdravit.
00:06:34Aha, Beaujolais. A už je načaté, abychom se nezdržovali.
00:06:40-Dále!
-Smí vstoupit lékař?
00:06:44Těbůh, já se holím.
00:06:46-Co ten váš družstevní byt?
-To záleží na Pepovi.
00:06:52-Pepa na tom neprodělá.
-Na penězích nezáleží.
00:06:57-U nás už se nedá bydlet.
-To ne.
00:07:01-Mám zmizet?
-Ne, to je brzo.
00:07:04Je zvláštní, že Pepa jako zedník vydělává 2x víc než doktor.
00:07:11-ZVONEK.
-Děkuji.
00:07:15Taky hospodářský zázrak.
00:07:19Nazdar! Tady přijmi malou pozornost.
00:07:23VŠICHNI SE ZDRAVÍ.
00:07:29-Když tak se nezouvejte.
-Už jsem.
00:07:33Žádné výjimky, já bych zul i prezidenta.
00:07:37-Nazdar, Honzo!
-Proč nám to nosíte?
00:07:41To je magnetofon, jdu ze zkoušky. Kábrte, kde to je?
00:07:47-Čekáme jen na vás.
-Neblázni.
00:07:50Vidíš? To mi dělá, aby mě přešly myšlenky na ženění.
00:07:56Nazdar!
00:07:58-To udělal schválně.
-My mu taky nic nenosíme.
00:08:04Zas polije koberec.
00:08:06Spokojená?
00:08:08Tak jsem se s vámi pozdravil a teď se věnuji neřestem.
00:08:15Já čekal větší. Valinko, pojď se podívat!
00:08:20Tak já jdu.
00:08:22-Je milý, že?
-Ano. Vůbec nás nevnímá.
00:08:28Na co čekáte? Berte si!
00:08:31-Proč říká Honza Pepíkovi Kábrte?
-To je z vojny.
00:08:37Pepa tam hrál svobodníka Kábrta.
00:08:42-KŘIK OD VEDLE.
-Nějaká zajímavá hračka?
00:08:46Z Paříže. Pojďte se podívat. Pepa vám stejně chce promítat.
00:08:53-Jestli budete chtít.
-No jistě.
00:08:56-Já vždycky ráda cestovala.
-Tak to zahájíme, ne?
00:09:02-Neudělala bys mi trochu kafe?
-Samozřejmě. Silnější?
00:09:09-Ne, slabší. Děkuji ti.
-Hned.
00:09:14Dřív se cestovalo jinak, že?
00:09:17-Dnes se cestuje, aby lidi viděli.
-To je pravda.
00:09:26-Luboši, prosím tě na vteřinku.
-No prosím.
00:09:31My spíše hledáme klid, kde bychom si odpočinuli.
00:09:38-Chatu?
-Co jí říkáš?
00:09:44Hele!
00:09:45Ta je krásná. Blahopřeji vám. Není to v Kytlici?
00:09:51Představ si, je v pořádku, zařízená a jen za 20 tisíc.
00:09:57-To je příležitost, ne?
-To opravdu.
00:10:01-Měl to nějaký malíř a umřel.
-Tak to kupte!
00:10:09No jo, totiž...
00:10:12Samozřejmě vám ty peníze půjčíme.
00:10:18Ale já nevím, kolik máme, u nás se o to stará Luboš.
00:10:26-Já se ho zeptám.
-Děkuji ti, Evičko.
00:10:30Neomlouvej se. Příště pomůžeš zas ty mně. Jestli máme...
00:10:37-Jak to?
-O peníze se u nás stará Eva.
00:10:42Oni by u těch autíček byli až do rána.
00:10:47-To kafe máš tam.
-Děkuji.
00:10:50Víno vezmeme s sebou. A pro Honzu rum.
00:10:54-Já to vezmu.
-Děkuji. Tak pojďte!
00:10:59To je moje. Jdeme.
00:11:03Je to dobré, jen se ještě musí zeptat Evy.
00:11:08-Tys mu řekl?
-Podle plánu, ne?
00:11:12-Ale já řekla jí!
-No a co?
00:11:16-Jenže peníze má na starosti on.
-On? -Tys to zase zkazil.
00:11:24To je neomalenost! Chtěli nás zesměšnit.
00:11:28-A zesměšnili, díky tobě.
-Jak to?
00:11:33To si povíme doma. Ale co řekneme jim?
00:11:37-Že nemáme.
-To není elegantní lež.
00:11:41-A viděls tu chatu? -Ne.
-Bože, ta je krásná!
00:11:48-Hele, medvídek co bručí.
-Tady je ten rum. -Brum!
00:11:54-Tak řekneme Pepíkovi.
-Nepochválila jsem jí šaty.
00:12:00Tak pojďte, už začínáme!
00:12:04-Nechceš pomoci?
-Ne, dík.
00:12:07-Jé, to je nádhera! Z Paříže?
-No jo.
00:12:14-Jak to dokážou sladit!
-Viď?
00:12:17-A ty šaty jsou také z Paříže?
-Co si má člověk přivézt?
00:12:24-Sluší ti.
-Že jo?
00:12:26-Už jdu.
-Tak začneme, už se nemohu dočkat!
00:12:31Tak, děti, sedíte všichni?
00:12:35Sedat, děti. Připraveni? Pozor, zhasínám!
00:12:41Pozor! Moment. Tak tohle je Eiffel...
00:12:48Tak omyl, to je Rumunsko.
00:12:52-Já vzal jinou krabičku.
-No, Pepo! To je skleróza.
00:12:58-Oči mu neslouží, záda ho bolí.
-Pardon... Promiň.
00:13:06-Pepíku, chci ti něco říci.
-Klidně.
00:13:12-Podívej, ty rád mluvíš na rovinu.
-To jo.
00:13:16-Potřeboval bych půjčit 20 tisíc.
-A sakra!
00:13:22-Chceme koupit chatu. Tak můžeš?
-Chatu, jo?
00:13:29-Tak můžeš nebo ne?
-Ne.
00:13:33-No nic.
-Nezlob se, nemám.
00:13:36-Jistě, kdybys měl, tak půjčíš.
-Ne. Já neuznávám žít na dluh.
00:13:43-Jak to?
-Na co mám, to si dovolím.
00:13:47Ale kupovat chatu, když ti chybí 20 tisíc?
00:13:52Já ti to říkám na rovinu, chápeš?
00:13:55I kdybych měl, tak ti těch 20 tisíc nepůjčím.
00:14:00Ve tvém zájmu. Pořiďte si nejdřív děti.
00:14:05-Díky za radu.
-Nemáš zač.
00:14:08Tak jedeme dál!
00:14:11Tak tohle je Eiffelovka. Prý ji zbourají.
00:14:16-Zajímavý záběr.
-A takový neobvyklý.
00:14:20A tohle je pohled z Eiffelovky na ten palác...
00:14:26-Chaillot.
-Jo, tak.
00:14:29-Vítr mi tam zvedal sukni.
-To muselo být napínavé.
00:14:35-A tohle je ten kostým.
-To tam nech!
00:14:39To byl nejdražší model, co jsme v Paříži viděli.
00:14:44V Tuzexu by za to byla půlka Trabanta.
00:14:49To je Baťa. Prý má kšefty všude, pacholek.
00:14:54Proč pacholek?
00:14:56A odsud jsou ty boty, co mám v předsíni.
00:15:01-Stály 30 franků.
-32! 30 stály ty druhé.
00:15:06To už je jedno. Ale je to třicetina průměrného platu.
00:15:12-A tohle je Pantheon.
-Není to Invalidovna?
00:15:17-Jaká Invalidovna? Tys tam byl?
-Ne, Miluško, já ne.
00:15:23Pantheon, je tam pohřben Napoleon.
00:15:27-Jak myslíš, Miluško.
-To je fuk!
00:15:31-Evo, kde je pohřben Napoleon?
-V Invalidovně. Jdu za Evou.
00:15:40Třeba je to nezajímá, no. Někdo radši sedí doma.
00:15:45Eva si jezdila jako studentka a dnes zase jezdíme my, viď?
00:16:03Nezlob se, už to na mě bylo moc.
00:16:08-Já když uviděla ty střechy...
-Ale no tak! Zase tam pojedeš.
00:16:16Nepojedu. Je to drahé, musíme šetřit na byt...
00:16:21...a musím dělat sekretářku za 1 300 korun.
00:16:28-Luboši...
-Musíme to přežít.
00:16:32Oni jsou jak slepí. Ta kráva... Promiň, já jsem sprostá.
00:16:38-Už je to v pořádku.
-Tak pojď.
00:16:42-Nějak to vydržíme.
-Ano, Pepík a byt.
00:16:46Tady vám byl jeden striptýz vedle druhého.
00:16:52Ženské ho tam zastavovaly. Pochlub se!
00:16:56-Kolik jsi tam utratil?
-Mně by musely platit.
00:17:01A pozor, překvapení! Poslední záběr.
00:17:05-Ty, Luboši, pojď se podívat!
-No tedy...
00:17:11To je lahůdka, co? Tak pozor, konec. Zhasíná se.
00:17:18-Že to nebylo tak nudné?
-Vůbec ne.
00:17:23-Kde je Honza?
-Šel si něco zařídit.
00:17:28Je fajn, jen nesmí hrát vlastní skladby. Hraje ti je?
00:17:34-Jo, když mě má hodně rád.
-Je to nuda, co?
00:17:40ZPÍVÁ SI.
00:17:48ZVONEK.
00:17:50-Méně zpívat a víc hrát.
-Hrajeme hezky, ale pomalu.
00:17:56-ZVONEK.
-Tak hrajte!
00:17:58-Teď já.
-Tak promiň.
00:18:08-Děkuji.
-Ahoj.
00:18:13-Nazdar.
-Ty jsi přece Janek!
00:18:23-Zdeno, pojď! Jsi na tahu.
-Už jdu.
00:18:30Tak hraj.
00:18:343:0 pro mě. Musíš dávat pozor před zatáčkou.
00:18:39-Dobře, tak já uberu.
-Jedeme!
00:18:43Jo, tady máš těch 20 tisíc. Já tu něco zaslechl.
00:18:48A jedeme!
00:18:50-Neblázni, to myslíš vážně?
-Nemluv o tom. Jeď!
00:18:56Ubrat!
00:19:13No jo. Co?
00:19:17Něco mi v tom nehraje.
00:19:22-Co ti v tom zase nehraje?
-Možná, že mám takové tušení.
00:19:29Říkám si, proč ti ten Honza tak rychle přivezl ty peníze?
00:19:36-On pro ně jel taxíkem.
-Je už takový, no.
00:19:42-Vždycky takový byl.
-V životě neměl peníze.
00:19:48Udělal hudbu k filmu a má je.
00:19:52Naštval ho Pepík s těmi řečmi. Jako by nestačilo říci: Nemám.
00:19:58Dělá, že má mravní převahu, blbec.
00:20:05A děti, které my nemáme.
00:20:09Tenkrát na Šumavě u táboráku brečel, že nic není a nic nemá.
00:20:17-Jo, to mu bylo 28 let.
-Nám taky.
00:20:23To jsme také tak zblbli?
00:20:26Hele, napijeme se, jo?
00:20:30Cože?
00:20:31-Na!
-No jo, když to tak dobře dopadlo.
00:20:41Ty, ale že se ti Vaňkovi nádherně shodili, co?
00:20:49Peníze má na starosti vždycky ten druhý.
00:20:55Smutný konec.
00:20:58-Tys Honzovi někdy půjčil?
-Ne.
00:21:02Jo, jednou, to jsem byl nemocný.
00:21:06-Přišel, jestli bych neměl 300.
-A měl jsi? -Měl.
00:21:13-A řekl jsi, že nemáš?
-To byla blbá náhoda.
00:21:18Zrovna přišla pošťačka s nemocenskou. To nešlo říci ne.
00:21:24-A proč jsi mu nechtěl půjčit?
-Znám Honzu!
00:21:29-Přítel by ti nestál za 300?
-Copak jsem to věděl?
00:21:34Neměl jsem důvod vyhodit 300.
00:21:39Ano. To je to slovo.
00:21:44Důvod.
00:21:46Vaňkovi a Pepík nepůjčili, protože neměli důvod.
00:21:52-Honza ho asi měl.
-No právě.
00:21:58-Co právě?
-Copak za to asi bude chtít?
00:22:11ZPÍVÁ SI.
00:22:32Jak to? Co je?
00:22:36No, dívko? Takže mě tušení zase nezklamalo.
00:22:41Zase budu spát v tomhle nehostinném koutě?
00:22:46Že se nestydíš, Valinko! Čím jsem tě urazil?
00:22:51-Ty víš!
-Jak to?
00:22:53-Aha, že jsem se nezeptal?
-Copak ty se mě ptáš?
00:23:01Já? No tohle! Co si to dovoluješ?
00:23:05Život s tebou, paní, je samé ptaní.
00:23:09Slyšíš? Já jsem básník. Říkáš něco?
00:23:19-Nech tam tu matraci!
-Jakou? Já jen něco hledám.
00:23:25Hele, to je nesmysl.
00:23:30Když to všechno odvoláš, já bych ráno brzo vstal,...
00:23:36...a udělal ti anglickou snídani, kterou máš ráda. Co říkáš?
00:23:43Co?
00:23:45Dal bych si svetry do čistírny. Nechám si spravit zuby.
00:23:51A zahrnu tě bohatstvím. Tady milionář! Mohu?
00:23:57-Jé! Kdo to tu je?
-Podej mi župan.
00:24:01-Pojď, pusinko sladká...
-Neblázni!
00:24:05-Budeš litovat!
-Nebudu.
00:24:08-Chci si vážně promluvit.
-Nemám dech. -Vážně!
00:24:15Prosím. Tak za prvé: Franta ty peníze vrátí.
00:24:20-A nám zbylo ještě celých 8 tisíc.
-3 tisíce máme dluhy. Zbude 5.
00:24:28-A ty hned promarníš.
-Kde? V čistírně?
00:24:32Ne. Koupíš si oblek a boty a budeš nosit košili a kravatu.
00:24:39-A zimník.
-A psí dečky ne?
00:24:42Abys nevypadal, že žiješ v maringotce.
00:24:47Propána! A co bys koupila, kdybych mu ty peníze nepůjčil?
00:24:53-Co ty by sis koupil!
-Ne, ty!
00:24:56Třeba pořádné piano do tvého kutlochu.
00:25:01Jo, leda vodotěsné. Tam je vlhko.
00:25:04Tak bys měl z čeho žít a nemusel si půjčovat.
00:25:09-Nebo si kup garsonku.
-Na co?
00:25:13Až tě jednou odsud vyhodím, víš, Janku?
00:25:21Dívko, dívko, ty jsi...
00:25:27-Nech tu matraci! Nedomluvili jsme.
-A co ještě?
00:25:33Já bych ty peníze mohl probendit, ale Franta je skutečně potřebuje.
00:25:40-Jo, na chatu.
-A co když je pro ně důležitá?
00:25:48-Kdo mu má půjčit? Kamarád.
-Tedy ty.
00:25:52-Vaňkovi a Pepa snad peníze nemají?
-Ale Mocovi ne.
00:25:59-Jsi jak ministr sociální péče.
-Já tvé přátele taky neurážím.
00:26:08Kdo z nich ti loni pomohl?
00:26:11Jak mohli? Oni to nevěděli. Kdyby věděli...
00:26:15Jsi pitomý, lež na matraci. Dobrou noc.
00:26:20No, dobrou noc.
00:26:27Ono to není špatné.
00:26:33-Valinko?
-Hm.
00:26:37-Už spíš?
-Hm.
00:26:41Tak poslouchej, když jsi o tom začala.
00:26:46Když jsem na tom byl zle, tak právě Franta mi půjčil 300.
00:26:55-To sis vymyslel.
-Ale ne. To je fakt.
00:27:01A sám neměl, čekal na nemocenskou.
00:27:05-A z ní mi dal 300.
-A vrátil jsi mu je?
00:27:10Ne. Ale jde o to, s jakou samozřejmostí mi je půjčil!
00:27:16Ale to ty neznáš, udělat něco pro druhého.
00:27:20Ale jo, jenže pro druhé děláš jen ty. Nakonec se ti vysmějí.
00:27:27-Takhle?
-Jo. Jak jsi jim naletěl.
00:27:31To bych se první musel vysmát tobě.
00:27:37-Proč?
-Jak jsi mi naletěla!
00:27:40Ničím ti byt a ty si myslíš, že jsem sobec a nechci si tě vzít.
00:27:47-Taky že jo.
-Viď?
00:27:50Taky že jo! A jsem proto kluk k zahození?
00:27:55Jen se podívej! Jsem k zahození? Nejsem.
00:27:59-Ne, ale lidé jsou různí.
-Ano, zvláště někteří.
00:28:05Ale ty, Valinko, jak tak koukám...
00:28:09...ty jsi tak různá. Ty jsi tak krásně různá!
00:28:15Ty pitomo.
00:28:21-To jsou jen řeči.
-Ráda se budu mýlit.
00:28:26Ale byla bych blbá, kdybych nehledala, co je za tím.
00:28:33Nic za tím není! Prostě mi půjčil prachy.
00:28:37-Nebudou se s Valinou rozcházet?
-Jak to?
00:28:42Když se vrátil, řekla mu: Jsi prostě janek.
00:28:49-Ona mu tak říká.
-Ale ten její tón!
00:28:55Kam by Honza šel bydlet, kdyby ho Valina vyhodila?
00:29:01Má jen ten vlhký podnájem.
00:29:09Tak to bychom měli.
00:29:11-Že by šel bydlet k nám?
-A ne?
00:29:14Máš velký byt a tvůj přítel nemá kde bydlet.
00:29:19A nevzal si stvrzenku.
00:29:22-Co máš pořád s tou stvrzenkou?
-Copak to nechápeš?
00:29:29Byla by to normální půjčka.
00:29:32Takhle to má punc velkého přátelství.
00:29:36Nemáš peníze, tak já ti půjčím. A vidíš, já zas nemám kde bydlet.
00:29:44A my mu necháme celý byt?
00:29:48-Dobře, zítra mu stvrzenku dám.
-Jestli si ji vezme.
00:29:54-Vezme, je kamarád.
-Proto si ji nevzal.
00:29:59-Tak proč mu ji chceme dát?
-Protože nechce.
00:30:04-A měl by chtít?
-Kdyby ji vzal, je to divné.
00:30:09-Ale takhle je to divné taky.
-Máš pravdu.
00:30:15Jak to, že najednou mám pravdu?
00:30:21Ty máš vždycky pravdu.
00:30:28Honzo, tuhle proti nám jelo auto v protisměru...
00:30:33...a vyhnuli jsme se jen o fous.
00:30:38Podívej, Franto, ten špalík musí být kónický, aby to nevypadlo.
00:30:45To je jasné. A nebo tuhle někomu zhasla plynová kamna...
00:30:52...a do rána byli všichni otrávení.
00:30:56Je to dost řídké? Hustá nemá takový tah.
00:31:00Ono se řekne polička, ale nesmí se to odbýt.
00:31:05Mám jít pro domovníka a nebo si věříš?
00:31:09Děvenko, budeš se divit, jak jsou ty skoby bytelné!
00:31:15Podívej se na to!
00:31:17Hele, Honzo! A nebo třeba v letadle.
00:31:22Lidi letí do Brna, aby tam byli dřív a bum! Už je sbírají.
00:31:28-To je fakt.
-No.
00:31:30Pozor, dílo je hotovo.
00:31:33Hele, neděláš ty agenta pojišťovně?
00:31:37-Jak?
-No že tu povídáš...
00:31:40Ale ne! Prostě nikdy nevíš, co se může stát.
00:31:45-Třeba sníme muchomůrku, a co pak?
-Pak jsou lidi otrávení, co?
00:31:52Ty myslíš, že pak na pohřbu předložím dluhopis?
00:31:57-Stát se může leccos.
-Nesahej na mě!
00:32:01-Ty sis papír taky nevzal.
-To bylo jen 300.
00:32:06-Tak je vrať. Už to spadlo?
-Ne. A děkuji za upozornění.
00:32:12-To je fakt! Nezlob se.
-Ale prosím tě...
00:32:17-Děkuji, Franto.
-Ne!
00:32:19-Tak to nech na úroky.
-Úroky neberu.
00:32:23Tak já si vezmu těch 300 a ty si vezmeš tu stvrzenku.
00:32:29Franto, já tu přísahám, že stvrzenky neberu.
00:32:34-Na zdraví!
-Tak já to nechci.
00:32:39-Ty je máš u sebe?
-Jo. Já nepotřebuji gesta.
00:32:44-A prachy jo?
-Takhle ne.
00:32:47Podívej, co děláš!
00:32:50Podívej se na to.
00:32:52-Nemluv o tom a ber.
-Ne, já je nechci.
00:32:57-Bez stvrzenky je nechci.
-Řekl jsem ne!
00:33:02Tak hergot!
00:33:05Podívej, co děláš!
00:33:09Tak mohu jít pro domovníka.
00:33:14Takže já půjdu.
00:33:19Honzo, stejně jsi byl hodný, že...
00:33:24-Ahoj. -Franto, pojď sem!
-Ne. Ale děkuji ti.
00:33:39-Chceš o tom mluvit?
-Ani ne.
00:33:43To je dobře. Je to znamení aby sis koupil tu garsonku.
00:33:54-Já se neměl hádat.
-Ty? Snad on!
00:33:57Když já mu to řekl tak, že si to ani nemohl vzít.
00:34:03-Tak o tom chceš mluvit.
-Ale ne.
00:34:08Měl mít rozum!
00:34:11Je hezké, že ho přeješ alespoň druhým.
00:34:16Nejlepší by to bylo přes Mělník.
00:34:20A víš určitě, že to je v Kytlici?
00:34:24-Abys nejela 100 km zbytečně.
-Určitě.
00:34:29Na té fotografii byl vzadu vidět kostel.
00:34:34Byla jsem tam na návštěvě. Ten kostel dominuje celé vesnici.
00:34:41Nechme to na úterý abych mohl jet s tebou.
00:34:45-A oni seženou peníze a bude pozdě.
-Nejlepší bude jít na výbor...
00:34:52...a zeptat se na chalupu po malíři, který umřel.
00:34:58Musí mít jeho pražskou adresu.
00:35:02-Ale až se to dozví Mocovi...
-Kostky jsou vrženy.
00:35:08Jsem ke každému slušný, ale k nim se necítím se vázán slušností.
00:35:17Oni ji porušili první. Pak se jen usmějí a řeknou: Promiň.
00:35:26Tak my se také usmějeme a řekneme: To ale byla náhoda, to nás mrzí.
00:35:33My jsme s tím nezačali.
00:35:40To je vlastně pravda.
00:35:46ZVONEK.
00:36:03-Ahoj. Máš Evu doma?
-Samozřejmě.
00:36:07Pojď dál. Nemusíš se zouvat.
00:36:13-Nazdar.
-Vítám tě. Dáš si kafe?
00:36:16Ne, děkuji.
00:36:20Posaďte se, lidi, já pospíchám.
00:36:27Hele, už jste někdy přísahali?
00:36:34Já 2x. Na vojně a včera.
00:36:37-Že si od Franty nevezmu stvrzenku.
-Nechápu.
00:36:42-Stvrzenku na těch 20 tisíc.
-Jo, tak tys mu půjčil?
00:36:49Ale bylo mi hloupé si brát stvrzenku.
00:36:53-Ovšem, od kamaráda.
-Právě.
00:36:57-No, je to účetní.
-To je ono.
00:37:00-Takže to nebyla hloupost?
-To ne.
00:37:04-Ale on mi proto ty peníze vrátil.
-Cože?
00:37:12-On mi to vrátil.
-No jo, účetní. Dobře mu tak.
00:37:17Vím, ale on ty peníze potřebuje.
00:37:20Je to i tvůj kamarád. Vnuť mu to nějak.
00:37:25Ale on se nás ptal a my mu řekli, že nemáme.
00:37:30To by byl trapas, jako že jsme mu lhali.
00:37:36My bychom mu půjčili, ale potřebujeme na ten byt.
00:37:41Právě. Řekněte, že to družstvo na to tak nespěchá.
00:37:48Družstvo chce peníze hned, to si zjistí u Pepíka.
00:37:54Ale vy jste jediní, kdo mu to může dát.
00:37:58-Udělej to pro mně, Luboši.
-Jistě...
00:38:02Jsi hodný. Podívej se, ty už si něco vymyslíš.
00:38:07Díky. Nechoďte se mnou, já trefím sám.
00:38:12A klidně si vezmi stvrzenku.
00:38:15-Tak pa!
-Ahoj.
00:38:22To je osud. Kam nemůže čert, nastrčí přítele.
00:38:37KLEPÁNÍ.
00:38:42Kuk!
00:38:44Valinko! Čáry máry.
00:38:49Kdopak to přišel? Copak to přinesl?
00:38:54No tak, Valinko, snad nejsem infekční, ne?
00:39:00Nech mě být.
00:39:03Hele, Vali...
00:39:06-Dívko, tak mi vynadej!
-Neříkej mi dívko.
00:39:10-Já jsem utahaná ženská.
-Ale?
00:39:14Proč já si nedovedu najít chlapa, který by držel slovo?
00:39:21-Jak to? Počkej!
-Měls koupit garsonku.
00:39:26-Musel jsem zkusit Luboše.
-Jistě, to je přátelství.
00:39:33Na mě nezáleží, důležité je, co si myslí Franta.
00:39:38Ty sis vysnil přátelství, které dnes nikdo nebere vážně.
00:39:44To je duševní choroba. Jdi k doktoru.
00:39:48Já nemohu žít ve světě, kde nejsou kamarádi.
00:39:53-Tak si je vymýšlíš.
-Mám je!
00:39:57-Frantu?
-Ano. Ale i jiné.
00:40:00-Každý někoho potřebuje.
-Ale ne.
00:40:03Dnes si každý opatruje svůj chlíveček,...
00:40:08...kde si střádá na chatu a na auto.
00:40:12A to samé chceš ode mne. Abychom si šetřili na byt.
00:40:18-Proč se tahám s bláznem?
-Cože? -Ano, tahám!
00:40:23-Doufala jsem, že mě má rád.
-A že sežene nějaké peníze.
00:41:05Jen si jdi, nedržím tě.
00:41:11BOUCHNUTÍ DVEŘMI.
00:41:19-Luboši, to je od vás fantastické.
-Je to příležitost.
00:41:25-Říci děkuji je málo.
-To úplně stačí.
00:41:30Zdeno! Pojď sem! Hele!
00:41:35-Kdo?
-Luboš.
00:41:37Luboši, děkujeme!
00:41:39-Nebude vám to scházet?
-Snad ne.
00:41:43On nám chtěl půjčit Honza, ale dělal to moc jako gesto.
00:41:50Já si to od něj nevzal. Ale tobě moc děkuji.
00:41:55-Radši si to přepočítej.
-A proč?
00:42:04Zdeno!
00:42:11-Stejně ti děkuji.
-Co? Já nechápu...
00:42:17Voní rumem!
00:42:19To jsou Honzovy peníze, včera jsem je polil rumem.
00:42:26-Ano, přišel mě požádat.
-To mě tedy odrovnal.
00:42:32Chápeš to? Chápeš to?
00:42:35Poslal je po Lubošovi.
00:42:41Ty v tom rumu byly přes noc.
00:42:45Kdyby chtěl, mohl ty peníze vyměnit, ne?
00:42:51On počítal, že si čichneš. Díky, Luboši.
00:42:55-My si to nemůžeme vzít.
-Zdeno...
00:42:59-Snad si nemyslíte...
-Ale ne.
00:43:02-My nemohli.
-Jistě.
00:43:05-Mohu si zatelefonovat?
-Prosím.
00:43:11Dnes výjimečně nemáš pravdu.
00:43:15Tady Dr. Vaněk. To jste vy, sestro?
00:43:20Ahoj. Nemůžeš mluvit, viď? Něco se změnilo?
00:43:26Sestřičko, klidně si to volno vezměte.
00:43:32-Honza není tak rafinovaný.
-Co když je?
00:43:36To jen tak odsoudíš člověka?
00:43:39Klidně si na ten pohřeb zajeďte.
00:43:43Ano, hned jedu do Kytlice. Oni si to nevzali, viď?
00:43:49Dobře, tak já jedu. Pa!
00:43:56V ledničce máte 3 buřty, ohřejte si je, já jdu.
00:44:02Děkuji, milostpaní. Jen 3?
00:44:06-No, tak já pomalu půjdu. Nashle.
-Na shledanou.
00:44:12-Už toho mám dost.
-Dej na mě.
00:44:15-Jsi posedlá.
-Já ty peníze nechci!
00:44:19Tak si je vezmu já. Luboši, dej mi je!
00:44:24Ale ty jsi říkal...
00:44:26-Vážně smrdí rumem.
-Smrdí? Ty voní!
00:44:31Dovolíš?
00:44:34Půjdu za Honzou a pokloním se mu!
00:44:39ZVONÍ TELEFON.
00:44:46Prosím? Dobrý den, pane doktore.
00:44:50Jaká sestra? Spletl jste se, voláte domů.
00:44:57-Sestro, vy jste tam sama?
-No, sama jsem, ale sestra nejsem.
00:45:04Jak jste to myslel? Ona tu měla být nějaká sestřička?
00:45:11A kdy? Ještě, že se nepotkaly s milostpaní!
00:45:16Haló?
00:45:18Haló! Jste tam?
00:45:21Inteligenti! Podvádějte si, ale tajně.
00:45:37-Co to vlečeš?
-Má ležet na půdě? Dám ji Honzovi.
00:45:42-My máme novou televizi, on žádnou.
-Ušlechtilé.
00:45:48Já na něj myslím tak, jako on na nás.
00:45:52-A důsledně?
-Ano.
00:45:55A kam jedeš, když u Valerie už nebydlí?
00:45:59Do toho podnájmu.
00:46:04-Musíme se mu odvděčit.
-A důsledně?
00:46:08-Říkám, že ano.
-Jo? Tak jdeme pro povlečení.
00:46:14Jaké? Co blázníš?
00:46:17Víš dobře, že v tom vlhkém podnájmu nemůže bydlet.
00:46:24Ale on by u nás ani bydlet nechtěl.
00:46:28-Možná, ale musíš mu to nabídnout.
-Zdeno, neblázni.
00:46:34On nepotřebuje televizi, ale byt. A ty mu to musíš nabídnout.
00:46:44-Jdi pro peřiny.
-Ty to ženeš do krajností.
00:46:49Svět dnes nezná přátelství, jen společenské styky.
00:46:55Ale já nedělám, že o tom nevím.
00:46:58-Tak co, jdeš pro ty peřiny?
-ZVONEK.
00:47:03Propána, Honza!
00:47:07-Jak to víš?
-Cítím to.
00:47:18-Ahoj!
-Ahoj, máš doma ženu?
00:47:22-Ahoj.
-Nazdar, muži se strniskem.
00:47:27-Dnes jsem oholený, sáhni.
-No jo.
00:47:31-Divíte se, co?
-To jo.
00:47:35Potřebujete ještě ty peníze?
00:47:39No to víš, že jo!
00:47:42-Samozřejmě.
-Tak dobrá.
00:47:45Svůj názor jsem vám řekl.
00:47:48-Já nemám dluhy rád.
-Tos říkal.
00:47:51Ale přemýšlel jsem o tom a řekl jsem si, že bych měl pomoci.
00:47:58Potkal jsem chlapa, který půjčuje.
00:48:02-A kdo to je?
-Já mu slíbil, že to neřeknu.
00:48:07-On je tak trochu lump...
-Jak to?
00:48:11Jednak půjčuje peníze na úrok a to se nesmí, jednak chce moc.
00:48:19-Kolik chce? 10 %?
-20 %.
00:48:23-Cože? No to je...
-Já říkal, že je lump.
00:48:29Já budu rád, když to nevezmete. Ale říkám vám o tom.
00:48:36Jestli je ta chata opravdu tak pěkná...
00:48:40Ale jak si od něj půjčíme, když nevíme od koho?
00:48:46To všechno zařídím já. Jen mě v tom nesmíte nechat.
00:48:53Já bych si na 20 % na čtvrt roku nepůjčil.
00:48:57-Kolik? Na čtvrt roku?
-To snad ne?
00:49:02-Spěchá, víš?
00:49:04-ZVONÍ TELEFON.
-Promiň.
00:49:07Tak co?
00:49:09Na čtvrt roku 20 %, jenže zase... Sakra, to jsou úroky.
00:49:16To máš pěkné kamarády!
00:49:19-To není kamarád. Ještě mi vynadej!
-Ale ne. Jsi hodný.
00:49:27Hele, já z toho nic nemám, já chtěl jen pomoci.
00:49:32Děkuji vám. Pepo!
00:49:39Víš kdo volal? Z výboru v Kytlici.
00:49:43A kdo se tam ptal na volnou chatu po malíři?
00:49:48-Kdo?
-Naše milá Evička Vaňková.
00:49:53-Šmarjá!
-Tak jdeme pro ty peřiny?
00:49:58Pepo, bereme! Dohodnuto.
00:50:01-Ale jestli je to moc...
-Ne, bereme.
00:50:05-Zítra?
-Třeba hned.
00:50:08Ne, to ne. On musí zítra do spořitelny. Tak ahoj!
00:50:14-Jo, Pepo, znám ho?
-Ne, neznáš. Neznáš!
00:50:24No, bude to dražší, ale můžeš Honzovi ty peníze vrátit.
00:50:36-Každá lžička 2 koruny.
-Kaviár? Pro ně by stačily topinky.
00:50:44-To by neměli vztek.
-Ten máme my!
00:50:49Ale kdepak. My nesmíme být uražení.
00:50:54Musíme předstírat, že se všichni radují z té naší chalupy.
00:51:01-To je naštve nejvíc.
-Stejně nepřijdou.
00:51:05-A proč by ne?
-Copak se nám mohou podívat do očí?
00:51:11Po tom podrazu Vaňkových a Pepíkových úrocích.
00:51:16-Oni musejí přijít!
-A stojíme o ně?
00:51:21Teď teprve o ně stojím, když jsem na koni.
00:51:30Evička? Nazdar! Nezapomněli jste?
00:51:36Ano, samozřejmě. Ten měsíc utekl, viď?
00:51:43Koupili jste ji? To vám gratuluji.
00:51:47A kde že to je?
00:51:50Kytlice? Kytlice... Kde to je?
00:51:57Máme fotky. Určitě se ti to bude strašně líbit.
00:52:02Tak pa! A nezapomeň!
00:52:08Kytlice? Kdepak to je, ta Kytlice?
00:52:16Za to mi ten kaviár stojí.
00:52:21Ten Egypt stojí 11 tisíc, ale ty počítej jen 7.
00:52:274 tisíce máš zadarmo.
00:52:30Kup nový televizor a ještě 500 zbude.
00:52:34ZVONÍ TELEFON.
00:52:38Haló?
00:52:40Ahoj, Zdeno.
00:52:44Jo, víme o tom.
00:52:47Ale víš, jsme nějak nachlazení, leze na nás chřipka.
00:52:53Já ti dám Milušku. Ahoj.
00:52:57Ahoj, Zdeno.
00:53:01Jo, chřipka, ale ono to není tak zlé.
00:53:07Koupili? To jsem ráda, že jsme vám pomohli.
00:53:12Máš fotky?
00:53:15Tak to se těšíme. Určitě přijdeme. Tak ahoj!
00:53:24Bylo by to podezřelé.
00:53:26Samé předvádění! Jsme bývalí kamarádi, ne?
00:53:31Minule jsme se tu předváděli s tou Paříží.
00:53:36My jsme si na to vydělali a nemuseli si půjčovat.
00:53:41To jim řeknu!
00:53:44Stejně jsi trouba. Měl jsi si říci o 30 %.
00:53:53HRAJE JAZZOVÁ HUDBA.
00:54:03-HLASY Z PŘEDSÍNĚ:
-Chci mluvit s panem Špačkem.
00:54:08-Dámské návštěvy netrpím.
-Nebojte, jen 10 minut.
00:54:14-Tohle je slušný byt.
-Jen 10 minut, čestné slovo.
00:54:20-Nemáte hodinky.
-Mně to dá cit, paní.
00:54:24Já nikomu neumím říci ne.
00:54:44No jo, zase s lahvinkou.
00:54:51-Pěkně tě vítám, Valerie.
-Ne, já jsem tvoje dívka.
00:55:02-Tady to voní pralinkami!
-Jak to?
00:55:08Aha! Já se teď dal trochu na mlsání
00:55:12Takový je život. Ale k něčemu to je dobré.
00:55:16Když jsme to nahrávali,...
00:55:19...nesmělo se ke mně s otevřeným ohněm.
00:55:24-A je to dobré.
-Jen se pochval.
00:55:27Je to moc dobré.
00:55:32-Nestůj tam, posaď se ke mně.
-Nebuď zdvořilý a zvedej se.
00:55:40-Prosím?
-No zvedej se!
00:55:43Ale takhle jsi to snad chtěla?
00:55:48No, já se mohu zvednout, ale dost těžce.
00:55:52Jestli mě budeš rušit od práce, může se stát, že úplně zchudnu.
00:55:59Skončím v podřadném baru...
00:56:02-Kde máš kufr?
-Já žádný...
00:56:05Jo ten? Je pod postelí.
00:56:11ZPÍVÁ SI.
00:56:14Ty neřáde, tys ho ani neotevřel!
00:56:18-Věděl jsi, že přiběhnu.
-Ne. Intuice umělců.
00:56:23-Opilců.
-Uměleckých opilců.
00:56:27-Ty vypadáš!
-Já měl zarděnky.
00:56:31-Víš, jak skládal Dvořák?
-Hluchý? Ne...
00:56:35Úplně střízlivý!
00:56:37-To bylo za kapitalismu.
-Ty pitomo!
00:56:43Moment, abych tu nenechal nepořádek.
00:56:51Teď si to můžeme pověsit na zeď jako Miluška ti svou Eiffelovku.
00:56:59Budeme stejní ubožáci jako oni.
00:57:03Ale když je netrumfneme, budeme ubožáci pro ně.
00:57:08-Známe je přece.
-Takže přijdou jako by nic.
00:57:13-My řekneme posaďte se...
-Jistě.
00:57:17-Budeme se usmívat...
-Tak se dnes žije.
00:57:21Jak jsme se vždycky těšili, až se sejdeme.
00:57:26-To přece bývaly večírky!
-Ano.
00:57:29Bydleli jsme v podnájmech, neměli na rum, ale bylo to fajn.
00:57:38Pamatuješ, jak jsi bydlela u té báby s vlčákem?
00:57:43Nepustil Pepíka na záchod.
00:57:48A nebo jak jsme slavili, když se mu narodil kluk.
00:57:55-Počkej, Honza nepřijde?
-Ne.
00:57:58-Tys mu nevolal?
-Volal.
00:58:01-Ale řekl jsem, že máme chřipku.
-A proč?
00:58:06Ty se ptej proč! Ty, která jsi ho tak podezírala.
00:58:12Uznala jsem, že se zachoval jako přítel.
00:58:16Já to říkal hned!
00:58:18-Najednou z toho mám mindrák.
-ZVONEK.
00:58:23Už jsou tady! Nekouká mi kombiné?
00:58:27Co? Kouká.
00:58:33-Ahoj!
-Lidi, pojďte dál!
00:58:35VŠICHNI SE SRDEČNĚ VÍTAJÍ.
00:58:39-Jsi pořád štíhlejší.
-To říkáš ty mně?
00:58:44-Dobrý večer.
-Děkuji, Luboši.
00:58:47-Ještě tohle.
-Lidi, proč to nosíte?
00:58:51-My to nevypijeme.
-My pomůžeme. Tady je příspěvek.
00:58:58-Tak jděte dál, prosím vás.
-Už začínají mrazíky.
00:59:03-Jo, jo.
-Přituhuje.
00:59:07-Tak co auto, nezlobí?
-Ani ne, my moc nejezdíme.
00:59:21Domove, domove, zrcadlo krásných všedností.
00:59:29Piano! Pianissimo prima forte!
00:59:35A válenda. Dokonce dvojitá!
00:59:40-A teplá sprcha, to je moje!
-Dívko, ty jsi krutá.
00:59:46Moment, musím zavolat Frantovi.
00:59:51-ZPÍVÁ SI.
-Tak kdo hraje?
00:59:56ZVONÍ TELEFON.
00:59:59Méně zpívat a víc hrát.
01:00:05Moc.
01:00:07Jak je? No, máte chřipku, ne?
01:00:11Jo, ležíte?
01:00:13Co? Franto, teplota?
01:00:18Lubošovi nevěř, je chirurg.
01:00:21Já tu mám takové prášky na všechno. Jsou ze Švýcarska.
01:00:29Já to přivezu, jo?
01:00:31Jsi moc hodný, ale rozumíš, on už je zavřený dům...
01:00:37...a já bych musel dolů...
01:00:41-KAŠLE.
-Jé, promiň.
01:00:45Vidíš jak vypadám?
01:00:49Tak se nezlob a zas jindy. Ahoj!
01:00:54Ahoj!
01:01:03No co? Jeden známý.
01:01:08Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Čtyři „přátelské“ páry se scházejí a druží. Projdou nečekanou zkouškou, když si jeden z nich nutně potřebuje vypůjčit dvacet tisíc korun na výhodnou koupi chaty. Honza (V. Menšík), který mu peníze spontánně nabídne, se ve společnosti kalkulujících a podezíravých kamarádů stane objektem podezření, zatímco ostatní se vymlouvají, nebo se dokonce snaží chatu kamarádovi vyfouknout… V komedii B. Zelenkové a režiséra J. Dudka z roku 1969 ve hvězdném obsazení dále excelují J. Somr, J. Štěpánková, V. Chramostová, S. Beneš, J. Smejkalová, M. Dvorská a J. Bek (*31. 12. 1918 – †5. 5. 1995), od jehož narození letos uplyne sto let.
