Ještě nejsem, kým chci být

Unikátní dokumentární portrét dnes mezinárodně uznávané legendy mezi fotografy Libuše Jarcovjákové, která po invazi sovětských vojsk do Prahy v roce 1968 hledá jako mladičká začínající fotografka únik z československé normalizace a svou cestu světem dokumentuje na tisících subjektivních fotografií.

Libuše fotí svůj odraz v zrcadle. Je to situace, která se v jejím životě opakuje posledních padesát let. Fotografuje syrové snímky od sedmdesátých let v socialistickém Československu, kdy hledala ostrovy svobody mezi lidmi, kteří se podle ní skutečně dotýkali života: návštěvníci tehdy pololegálních gay klubů, dělníci na nočních směnách, vietnamští a kubánští přistěhovalci, tuláci po nočních ulicích Prahy. Nahota, sex, alkohol, ale také nuda a svěrací kazajka normalizace. Na svých fotkách a na stránkách osobních deníků uchovává záznamy každodenního boje, průzkumu identity, tělesnosti, vztahů a emocí. Důkazním materiálem jsou desetitisíce autoportrétů, konzervujících proměnu těla a duše v běhu několika desetiletí. Co Libuše hledá za zrcadlem?

V roce 2024 byl dokument vybrán na Berlínský mezinárodní filmový festival (Berlinale) do sekce Panorama. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech je zařazen do sekce Zvláštní uvedení.