Čekání na spravedlnost v komunistickém kriminále (1969). Hrají: J. Moučka, J. Štěpnička, V. Očásek, J. Němeček, O. Lackovič, J. Vala, J. Přeučil a další. Scénář J. Beneš a N. Hejda. Kamera A. Nožička. Režie J. Novotný
00:00:21 -Už to tady znáte, co?
-Ano.
00:00:24 -Co je?
-Přírůstek, dáš to na 15. -Jo.
00:00:35 Počkejte, ten kufr nechte venku.
00:00:38 -Co to máte v té krabici?
-Tabák, chleba a prádlo, pane.
00:00:43 -Už je čistý.
-Tak pojďte. No běžte.
00:00:58 Přírůstek, dej ho na 15.
00:01:16 Dobrý večer.
00:01:20 -Bažant, odkud?
-Z Jáchymova.
00:01:26 -Cože?
-Z Jáchymova, z lágru.
00:01:31 -Jak dlouho sedíš?
-Osm let. Přijel jsem na obnovu.
00:01:37 Vždyť jsou tady jen čtyři slamníky. Jak budeme spát?
00:01:42 Řekni Kobylí hubě, třeba ti slamník přinese.
00:01:45 Mně? Já jsem velitel cimry a spím tady na kraji.
00:01:49 -Dobrý. Podhlavník navíc taky není?
-Není, lehni si tam vedle cikána.
00:01:57 Tak aspoň nemusím srovnávat žaket. I vedle cikána můžu spát.
00:02:03 Pojďte si lehnout sem vedle, posuneme cikána.
00:02:26 Děkuju.
00:02:30 -Jsem Čepický.
-Koval.
00:02:37 Díky.
00:02:42 -Kdy máte tu obnovu? -Co?
-Spi. -Zítra na krajským.
00:02:52 -Ne kde, kdy?
-Zítra v 10.
00:02:56 Hergot, trošku klid.
00:03:02 Za co jste to dostal?
00:03:11 -Dobrou noc.
-Dobrou.
00:04:00 Neslyšeli jste budíček? Vstávám! Vstávám! Já vás zvednu.
00:04:06 Neslyšeli jste budíček? Vstávám, vstávám!
00:04:10 Vstávám, vstávám! Neslyšeli budíček, co?
00:04:17 Neslyšeli jste budíček? Vstávám, vstávám! Já vás zvednu.
00:04:31 Neslyšeli jste budíček? Já vás zvednu.
00:04:44 To ten den pěkně začíná, když se člověk probudí v kriminále.
00:04:51 Vstávat! Nemysli si, že se kvůli tobě nechám zjebat.
00:04:56 -Vstávej, cikáne!
-Co?
00:04:59 Pozor! Postavit!
00:05:02 Neslyšeli jste budíček? Já vás, myslím, zvednu.
00:05:07 Neslyšeli jste budíček? Já vás zvednu. Tak vstávám, vstávám!
00:05:15 Dobré jitro, pane veliteli. Tady je všechno v pořádku.
00:05:20 Děkujeme. Ano, to je moje. Děkuji mockrát.
00:05:27 Viděli jste, jak tam svítí sluníčko?
00:05:32 Neválej se a koukej stlát.
00:05:35 Jdi na velkou stranu, kýbl se za chvíli vynáší.
00:05:39 Pojďte radši pohnout s tím stlaním, nebo se ušlapeme.
00:05:44 Vezmi to tam. My to zvládneme na 150 %.
00:05:50 -Neprašte s tím tak.
-Proč ne, přijdou popeláři.
00:05:55 To se pozná starý mukl. Vy byste mohl dělat instruktora.
00:06:00 -Cvik dělá mistra.
-Taky se chce dostat domů.
00:06:04 Vědět, že jdu domů, hodím to Kobylí hubě na hlavu.
00:06:09 Tak to už je zvyk.
00:06:11 Tak dneska jdete na to? Pane?
00:06:13 -Koval.
-Já jsem Čepický Lojza.
00:06:17 -Tady je ale vzduch.
-Nechte toho kecání.
00:06:22 Radši to pořádně složte, nenechám si kvůli vám vynadat.
00:06:26 Máte štěstí, že měl službu Kobylí huba.
00:06:30 Ještě jste se všichni váleli, když klepal.
00:06:34 Pořádně, pořádně! Dělat, dělat! Ať se to všechno leskne.
00:06:38 Pořádně! To musí mít lesk jako blesk. Pořádně, pořádně!
00:06:52 Mladý zas nemá co kouřit, že jo?
00:06:55 Jak to děláte, že chodíte do kriminálu bez peněz?
00:06:59 To nemáte na kouření? Zmolo, uděláš za mě cimru?
00:07:04 -Tu máš, zapal si.
-Děkuju.
00:07:08 -Nekažte ho, pane Koval.
-Kdyby se tak dalo všechno prospat.
00:07:13 Kamaráde, co prošvihnou, sedíš.
00:07:16 Až do zavedení hypnózy nepočítej s tím, že se ve spánku převychováš.
00:07:22 Taky musíš myslet na své dobro. Že jo?
00:07:25 Kdybyste místo toho kecání to pořádně ustlali.
00:07:29 Už jsem říkal, že to má faldy a deka nemá hrany.
00:07:33 -Já to stlát nebudu.
-Pořádně.
00:07:35 Řekněte jim, jak by dopadli, kdyby takhle stlali na lágru.
00:07:40 Ukaž mladý, uděláme to spolu. Takhle si to naměřím, vidíš?
00:07:45 A je to. Prostěradla můžeš nafilmovat, ale deky ne.
00:07:52 -Jak dlouho jste tam byl?
-8 let, 2 měsíce a nějaký den.
00:07:57 8 let? Před 8 lety jsem ještě věřil na čápa.
00:08:01 -Kolik jste měl celkem?
-15. No vidíš, takhle to uhladíš.
00:08:10 -15 let, pane Koval?
-Zapálíme si.
00:08:15 Vy jste někoho zabil?
00:08:18 Kdybych někoho zabil, tak jsem důvěrníkem samosprávy.
00:08:24 Byl bych už několikrát doma.
00:08:27 Vy máte politiku. Vy jste špion? Špionáž?
00:08:30 Já jsem sedlák. Chtěli mě zavřít a zavřeli. To je celé.
00:08:36 Nevykládejte. Chtěli? Jste sedlák, tak jste kulak.
00:08:43 Kulak? 11 hektarů.
00:08:46 -Tak co, starý? Jak je?
-Zle, velkomožný. Brzo zemřu.
00:08:54 Dejte mi cigaretu, nemám.
00:09:01 O jednu černou hubu méně, to by bylo škody!
00:09:06 Přišili mi zatajenou půdu. Soud mi povolil obnovu.
00:09:11 Protože jsem žádnou než těch 11 hektarů neměl.
00:09:15 No prosím, další nevinný. Tady jsme všichni samý andílek.
00:09:20 -8 let jsem čekal...
-Moment, snídaně.
00:09:30 -Kdepak, neslyším vozík.
-To mě jdou oholit.
00:09:43 Pozor! Pane veliteli, cela číslo 15...
00:09:48 -Tak co je starý? Umřeš nám brzo?
-Umřu.
00:09:53 Vystrčte zadek, dědo.
00:10:02 Ale dědo, snad nebude zle. Zápal plic je zápal plic.
00:10:08 -Ale děda má kořínek.
-Vždycky jsem byl zdravý.
00:10:15 Ať vám nenastydne. Pěkně ležet pod dekou, žádné vycházky.
00:10:20 Ten nemůže nastydnout, to je žhavá cikánská krev.
00:10:24 -Vždyť měl 8letou milenku.
-Tak vypravuj.
00:10:29 Pásli jsme svině, ona lehla a bylo to.
00:10:36 Ukažte mi teploměr, 38,6. Ale ležet, ležet. Jste někdo marod?
00:10:46 -Jdeme, jdeme.
-Na shledanou, pánové.
00:10:54 Teď jsme propásli hodiny. Kolik to bylo?
00:10:59 -Já myslím, že 7.
-Kdepak, to by tu byla snídaně.
00:11:03 Nejvíc tak třičtvrtě.
00:11:05 Však už vozí odpady. Byli jste všichni na kýblu?
00:11:09 Cikáne, sedíš si na uších?
00:11:13 -Pásli jsme svině...
-Na to se tě neptám.
00:11:21 -Byl už jsi na kýblu?
-Nechce se mi, velkomožný.
00:11:25 Nemysli si, že tě pustím přes den.
00:11:28 Už tady budou, rychle kýbl, konev. Já vezmu smeták.
00:11:36 Snídaně. Jeden, dva, tři, čtyři, pět.
00:11:44 Chleba. Tři a dva je pět. Smeták, kýbl!
00:11:52 Loudáte se s tím jako ponocný. Hejbám kostrou trochu.
00:11:58 -Aspoň se to trošku provětrá.
-Nejste tady sami.
00:12:02 Nejste tady proto, aby jste dýchali čerstvý vzduch.
00:12:06 Za odměnu se jezdí do Karlových Varů.
00:12:09 Za lumpárnama sem. Nikdo vás sem nezval.
00:12:12 Znáte, jak Kohn pořádal s Roubíčkem mejdan?
00:12:18 -Dáte tam to chlorové vápno?
-Ano, pane veliteli.
00:12:22 Tak pro tu vodu! Vy jste tu jak zpomalený film.
00:12:26 Já jim to pořád říkám. To my u nás za povstání...
00:12:30 Já jsem partyzán, já mám 4 medaile.
00:12:33 Tak to jednou Kohn potká Roubíčka a říká:
00:12:36 -Víš co? Uděláme si mejdan.
-Ukliďte ten bordel!
00:12:40 Já na to dohlédnu. To my u nás za povstání...
00:12:47 To není žádný velitel.
00:12:49 Pořádný velitel se nemůže usmát, natož se vybavovat.
00:12:54 -Já ti řeknu...
-Nejlepší je, napít se hned.
00:12:58 Za chvíli to zteplá. Dají se v tom mýt jen nohy.
00:13:02 Napijete se, pane Koval?
00:13:08 -Vy jste byl u partyzánů?
-Ano, tu ruku mám odtamtud.
00:13:14 Mám doma 4 vyznamenání, čestný odznak a diplom v rámečku.
00:13:20 -Tvrdá škola.
-Něco politického?
00:13:24 -Jak to?
-Že jste tady.
00:13:28 Přišili mi na krk rozkrádačku a nemohl jsem se bránit.
00:13:39 U nás v depu máme samé živnostníky, advokáty, doktory.
00:13:45 Takovou sebranku.
00:13:47 Viděl jsem otevřený vagón, tak jsem se podíval,
00:13:51 jestli někdo něco neukradl. Byly tam samé hezké látky.
00:13:55 Vtom šel někdo kolem a bylo to.
00:13:58 Některé ty látky dali k nám domů. Ženu navedli, jak má vypovídat.
00:14:04 Se mnou seděl v lágru nějaký Štern. Doktor partyzánů, náčelník Skautu.
00:14:11 Němci na něj vypsali odměnu deset tisíc.
00:14:17 Teď seděl 4 roky ve Valdicích.
00:14:23 Pak se nad ním slitovali. Dělá u vojáků. Už je to dědek.
00:14:28 Štern? To byl židák, to nemohl být partyzán.
00:14:32 V lágrové knihovně byly nějaké knížky, kde se o něm píše.
00:14:37 Byla tam i jeho fotka. Je to spolehlivý chlap.
00:14:42 Ke mně chodili ve Slaměnicích partyzáni za války pro mléko.
00:14:47 Vy jste ze Slaměnic?
00:14:49 Oni to nebyli ani tak partyzáni. Oni zdrhli z totálního nasazení.
00:14:56 Teď se schovávali po lesích a Němcům se vyhýbali na sto honů.
00:15:01 To už je takový blbý život.
00:15:04 Co vy můžete vědět o taktice partyzánské války.
00:15:09 Vy jste ze Slaměnic? Tam já to znám.
00:15:13 Ze Slaměnic, už je to už 8 let, co jsem tam byl naposledy.
00:15:19 -Dneska máte přece tu obnovu.
-Dneska, hochu, dneska.
00:15:25 -Už by měl přijít ten holič.
-V kolik to máte?
00:15:30 -V 10.
-To máte ještě 2 kila času.
00:15:33 Dneska není pravidelné holení, tak na vás vyjde nová žiletka.
00:15:38 Máte kliku. Akorát já jsem smolař, že vyjdu vždycky 25.
00:15:43 Já jsem vůbec smolař, proto jsem tady.
00:15:47 Řekněte mi, který blbec do toho spadne jako já.
00:15:51 Já jsem taky myslel, že kriminál zevnitř nikdy neuvidím.
00:15:56 U vás je to něco jiného. Já naléval Stock a účtoval Courvoasier.
00:16:02 -Co to je?
-Koňak, francouzský, prima.
00:16:05 Koňak je koňak. Host stejně houby pozná, co pije.
00:16:09 Najednou prý rozkrádání. Shodila mě servírka.
00:16:13 Přitom z toho měla 50 denně. Ale kus to byl.
00:16:18 Se ženskýma se nemají dělat kšefty. Bafne ji žárlivost a je to v háji.
00:16:24 Taková léta to klapalo.
00:16:26 Kdo si může dovolit pít koňak, není žádný chudák.
00:16:31 Kvůli nějakému ochmelkovi mě odsoudí.
00:16:34 -Kolik?
-Dva roky.
00:16:36 Dva roky jdou sedět.
00:16:38 Dvě zimy. Vrazí vás do kuchyně, ani tu zimu nepoznáte.
00:16:43 -To se odsedí na žiletkách.
-Koukám, že už jste nervózní.
00:16:51 Chodíte tu jako tygr v kleci.
00:16:53 -Kolik toho ještě máte?
-7, celkem 15.
00:16:59 Myslím, že vás pustí, když vám obnovu povolili.
00:17:03 To by vás sem netáhli pro nic za nic až z Jáchymova.
00:17:08 Jo, to jsem si všechno musel platit sám z konta.
00:17:13 Ale povolili mi to. Žena žádala každý rok.
00:17:16 Chceme nechat za vlastní peníze přeměřit katastr celé obce.
00:17:21 To vás určitě pustí.
00:17:24 Kdyby ho chtěli pustit, tak ho nezavřeli.
00:17:27 On ví, za co to slízl. 15 let se nedává jen tak, u nás ne.
00:17:34 Koukejte se. 2krát mě osvobodili.
00:17:38 Řádný soud 2krát a potřetí udělali lidový soud u nás v hospodě.
00:17:45 Jediný svědek proti mně. Už tenkrát jsem chtěl přeměřit katastr.
00:17:52 Jediný svědek. Zatajená půda. 15 let. Tak je to.
00:17:58 -Ale uvidíte, že vás pustí.
-Ani nemluv, ať to nezakřikneš.
00:18:02 Vždyť o to žádáme už 8 let, celá rodina.
00:18:06 Vystěhovali je, všechno zabavili.
00:18:09 -A proč vlastně?
-Chtěli to udělat a udělali.
00:18:16 -Hergot. Kde je ten holič?
-Soud je tady přes dvůr 5 minut.
00:18:26 Dědo pojďte, já vás vysadím, podíváte se na věž, kolik je hodin.
00:18:34 -Já to nepoznám.
-Neumí číst ani psát.
00:18:40 Jsem jen cikán.
00:18:43 Ještě není 9. Máme tady ešusy. Nebyl raport.
00:18:47 -Co to máte, dědo, na té hlavě?
-DDT proti vším.
00:18:55 Pane Koval, vy jste neměl žádnou zatajenou půdu?
00:19:00 Ne, nechtěl jsem do družstva, tak ze mě udělali výstražný příklad.
00:19:06 Rodina byla na tom statku 150 let.
00:19:09 -Ušili to na vás.
-Zrovna jako na mě ta servírka.
00:19:13 A 50 denně z toho měla.
00:19:16 Pane Čepický, ale vy jste doopravdy s tím koňakem kšeftoval.
00:19:21 Pan Koval je politický. Že jo?
00:19:24 Ty jsi taky politický.
00:19:26 Mám rozkrádání národního majetku. I když jsem bral na hůl hosty.
00:19:31 Jsme tady všichni politický.
00:19:34 Za kopečky k Němcům bych dával špagát.
00:19:38 My jsme v horách nasazovali životy. Oni 150 let dřeli čeledíny.
00:19:44 My jsme nasazovali životy, chrapouni si seděli v teple.
00:19:53 Na těch pár hektarů jsem čeledína nepotřeboval.
00:19:58 Prý nějaké hektary v horách. Dva soudy mě osvobodily.
00:20:02 Jediný svědek byl Jouza. Nedal jsem mu dceru.
00:20:06 Protože chlastal a nechtěla ho.
00:20:09 Hektary v horách, které byly vždy obecní a najednou jsou moje.
00:20:14 Ve Slaměnicích se pořád jednomu statku říká U Kovalů.
00:20:21 -Já jsem tam bydlel.
-Co to říkáš?
00:20:24 Vážně. Já jsem se učil traktoristou v STS.
00:20:27 STS je teď ve Slaměnicích v tom vašem statku.
00:20:31 Traktor, ten já jsem nikdy neměl. Ono jich dřív vůbec moc nebývalo.
00:20:38 Koně? Moje koně. To byl pár.
00:20:42 To bys mohl vědět. Ten sad vzadu. Já jsem nikdy nebyl pyšný.
00:20:51 Ale ten sad! Takový jsi nenašel v celém kraji.
00:20:56 Dalo to piplačku a dřinu, ale něco to bylo.
00:21:00 -A kde, pane Koval?
-No přece vzadu. Podívej se.
00:21:04 Takhle byla chalupa, tady chlévy, stodola a naproti byly kůlny.
00:21:16 Tam se chodilo po takových blbých schodech.
00:21:19 Ty nechal dělat dědek po první světové válce.
00:21:23 Nahoře byl výminek. Za stodolou až k potoku byl sad.
00:21:27 Už tam není ani ta stodola. Oni z toho nejdřív udělali kravín.
00:21:33 Když už neměli dobytek, tak to přestavěli na dílnu.
00:21:37 Jak to? Neměli dobytek?
00:21:40 Měli dobytek, ale neměli mu dát co žrát v zimě,
00:21:44 tak to odvezli na jatka. Pak z toho udělali dílnu.
00:21:48 Dílnu?
00:21:50 Tam jsem se učil já a jeden můj kamarád.
00:21:54 Bydleli jsme nahoře, jak se chodilo po těch schodech.
00:21:59 Ale vzadu přece byl ten sad. 11 jabloní, 18 švestek, 9 třešní,
00:22:04 6 slív a 2 hrušky. Tady u zdi byla meruňka.
00:22:10 -Víte, oni už tam ty stromy nejsou.
-Kam by se poděly?
00:22:16 -Kam by se poděly? Nebylo uhlí.
-Jak to?
00:22:20 Nepřivezli ho. Ale to bylo ještě než jsem tam přišel já.
00:22:26 Do lesa je taky daleko, už jsou tam jenom pařezy.
00:22:34 Vždyť to je škoda. Strašná škoda. To by hospodář neudělal.
00:22:45 Denně ses mohl koukat, jak to roste, kvete, mění se to.
00:22:58 Je to možné?
00:23:02 Chlapi, neopírejte se o tu zeď!
00:23:12 Tak se s tím už netrapte, pane Koval.
00:23:16 Hlavně, aby vás pustili.
00:23:19 Co z toho měli, že mě zavřeli? Kdyby to mělo smysl.
00:23:24 Rodinu vystěhují, já 8 let tady, sad vykácí.
00:23:28 Třeba jsem lump, člověk hřeší, ani o tom neví.
00:23:33 Ale proč rodinu? A z polí pastviny? Víš, kolik práce dá takové pole?
00:23:41 Vaše pole to nikdy nebudou. Nebo myslíte, že jo?
00:23:46 Ale chleba z toho přece byl pro všechny.
00:23:49 Víš, kolik je chleba z 27 metráků? Panebože.
00:23:53 Berou ešusy. Srovnejte je a do řady.
00:24:02 -Klíčový průmysl. Zamyky, zamyky.
-Odemyky, odemyky.
00:24:06 Pozor! Cela 15, stav 5, 1 marod, starší cely obviněný Leichtner.
00:24:13 Přání? Stížnosti? Co ten tady? Ten má povoleno ležet?
00:24:20 To je ten marod, pane.
00:24:23 -Copak je mu? Copak je vám?
-Má zápal plic.
00:24:26 Počkejte, ptám se jeho.
00:24:28 -Copak je, neumíte mluvit?
-Velkomožný, jsem chorý.
00:24:33 -Náčelník se ptal, co vám je.
-Horečka.
00:24:38 -Má zápal plic. -To je ten...?
-To je ten s tou vnučkou.
00:24:45 -To ležení má od doktora?
-Ano.
00:24:48 Tak si lehněte, když to máte povolené.
00:25:02 Ten pořádek by tu mohl být lepší.
00:25:05 Já to pořád říkám. Mysleli jsme, že jsou ešusy.
00:25:09 Pořádek musí být pořád, Leichtner. Ne jenom u raportu.
00:25:15 -To je pravda.
-No tak.
00:25:17 -Žádná stížnost, žádné přání?
-Pane náčelníku, ...
00:25:23 -Jméno! Číslo nemáte?
-Zmola, číslo 2 568.
00:25:32 Vidíte, jak to umíte hezky říct. Jen chtít.
00:25:37 Tak copak máte? Nějakou stížnost?
00:25:41 Stížnost ne. Jenom, že nejsou vycházky. Už jsme nebyli 11 dní.
00:25:52 -Vy nechodíte na vycházky?
-Strašně málo, už 11 dní.
00:25:59 -Vycházky. A máte na ně právo.
-Ano, ale....
00:26:03 Nechte mě domluvit. Na vycházky máte právo, ale to je problém.
00:26:09 Na jedné straně vycházky,
00:26:12 ale na druhé straně musí odsouzení chodit do zaměstnání.
00:26:17 Především mi musí příslušníci jít kam?
00:26:20 Na pracovní komando. Musím posílat eskorty k soudu.
00:26:24 Potom vycházky. Lidi nejsou.
00:26:27 Vezmi si chlup na dlani, když tam není. Chápete to?
00:26:31 -Ano, pane, ...
-Neskákejte náčelníkovi do řeči.
00:26:36 Podívejte se. To máte jako s tou stravou.
00:26:39 Jsou tady takoví obvinění, kteří říkají: Fazole, fazole.
00:26:45 Já to přece nedělám ze svého rozhodnutí.
00:26:49 Tady je všechno na předpis. Fazole musí mít svoji kalorickou hodnotu.
00:26:56 Přece vám tady nikdo nechce ubližovat, jste naši lidé.
00:27:02 I když jste udělali nějakou chybu v životě.
00:27:07 Sami to musíte uznat. Jsme přece lidi.
00:27:11 To se musíme pochopit. To je všechno?
00:27:21 Hněte sebou, dnes nic neuděláme.
00:27:26 Pozor!
00:27:42 Dejte ven ty ešusy! Dejte si pozor.
00:27:48 Já vás pozoruji delší dobu. Dejte si bacha. Moc bych vám to radil.
00:27:59 Pozor!
00:28:06 -Ten ti to vysvětlil.
-Do díry bych ho dal.
00:28:13 Uklidni se, partyzáne. Stejně tě zavřeli, žes ukradl psovi žrádlo.
00:28:19 -Tohle mi neříkej, nebo...
-Nebo co?
00:28:22 Nejsem zloděj ani kulak, mám vyznamenání, mám diplom.
00:28:26 Mohl bych dělat i bachaře. Tak se mnou mluvit nikdo nebude.
00:28:31 Tak ty nejsi zloděj?
00:28:33 Nechte toho. Máme toho dost. Nač si to dělat ještě těžší.
00:28:38 Počkejte, to je moje věc. Já ho poslouchám už 2 měsíce.
00:28:43 Nikdy jsi nekradl? Ani v tom vagóně?
00:28:46 S tebou se o tom bavit nebudu.
00:28:50 Tak se podívej, partyzáne, já zase kradl vždycky.
00:28:54 Vždycky, a taky z toho něco mám, protože chci mít nějaký život.
00:28:59 To dneska za práci nepořídíš.
00:29:02 Podívej se na něj. Celý život dřel na poli.
00:29:05 Kroutí za to 15 let. Co nám to chceš napovídat.
00:29:10 -Blázni.
-To nebylo na vás, neuražte se.
00:29:15 -Všechno to nahlásím.
-Jen to klidně nahlaš.
00:29:20 Třeba ti dají vyznamenání nebo diplom, ty vejtaho.
00:29:25 -Taky že jo, všechno to nahlásím.
-Nemáte rozum, chlapi.
00:29:32 -Co to je? Číslo?
-15, pane veliteli, cela číslo 15.
00:29:38 -Měl jste ho nechat.
-Já se na něj vykašlu.
00:29:42 Já ti ještě ukážu, koho to bude mrzet.
00:29:50 Tak co je? Co se děje.
00:29:53 Hlásím, že Čepický je reakcionář,
00:29:56 říká, že bude krást a že jsem zloděj.
00:29:59 -Cože?
-Já hlásím, že je reakcionář.
00:30:02 -Chtěl se prát, Leichtner.
-Hlásím, že Čepický...
00:30:06 Jestli si myslíte, že jsem tady pro srandu,
00:30:10 tak vás z toho vyvedu.
00:30:13 -Já jsem partyzán.
-Nechte toho, než tam vběhnu.
00:30:18 Ještě zkuste jednou otravovat, tak uvidíte.
00:30:22 -Pane veliteli, prosím vás.
-Co je?
00:30:25 Mám jít dnes k soudu a nepřišel holič.
00:30:28 Co je mi do toho. To chcete, abych vás holil já?
00:30:35 No jo, 15.
00:30:51 Všechno tam napíšu na ministerstvo. Všechno.
00:31:02 Ale ten holič by tady měl být. Pojďte mě vysadit.
00:31:06 Neblbni, co když tě uvidí. Je na nás dost naštvaný.
00:31:10 Šel na druhou stranu. Možná vás holit nebudou.
00:31:14 K soudu musí jít jako ze škatulky, aby byl libý očím soudu.
00:31:19 Udělejte to okénko.
00:31:26 Vy máte ale páru, pane Koval. Pusťte mě.
00:31:30 -Co je?
-10.
00:31:34 -Cože?
-Za dvě minuty je 10.
00:31:45 To je jim podobné. 8 let čekám a pak mě tu nechají sedět. Bordel.
00:31:58 Nebouchejte, neslyšel jste velitele?
00:32:02 Budu bouchat, jak budu chtít.
00:32:05 -Nikdy nezačínají přesně.
-To nic neznamená.
00:32:08 -Já měl soud v 10, začali v 11.
-Tady 15.
00:32:14 -Vy si nedáte říct.
-Já měl jít v 10 k soudu.
00:32:18 -Kdo měl jít k soudu?
-Já.
00:32:20 -Kdo já? Jste tu první den?
-Odsouzený Koval, 55342.
00:32:24 Mám předvolání na 10 hodin.
00:32:27 -Koval se jmenujete?
-Josef Koval.
00:32:30 Já tady nic nemám, musíte čekat.
00:32:33 -V kolik to máte?
-V 10, pane veliteli.
00:32:37 Tak počkejte, až pro vás někdo přijde. Jsem tu také zavřený.
00:32:43 Pane, já už čekám 8 let. Nemohl byste se zeptat?
00:32:47 Já jsem vás sem neposlal.
00:32:50 Podívejte se, já tady mám předvolání na 10 hodin.
00:32:57 Tak počkejte.
00:33:03 -Pozor!
-Jak to, že ten tady leží?
00:33:07 -Ten má zápal plic.
-A má to povolené?
00:33:10 -Ano, prosím. -To je ten cikán, co znásilnil vnučku.
00:33:15 Vy jste Koval? Odkud jste přišel? Z Jáchymova?
00:33:23 -Ano.
-Tak to nejste žádný zajíc.
00:33:26 -Jak jste tam byl dlouho?
-8 let.
00:33:30 Sloužil jsem tam. Je tam kapitán Liška?
00:33:33 -Už je major.
-Major.
00:33:36 -Tak to si jdete pro přídavek.
-Ne, já mám povolenou obnovu.
00:33:42 Sem to jde rychle, ale zpátky do civilu blbě.
00:33:46 V tom bude nějaký bordel, zavolám velitele směny.
00:33:51 Ale jestli vás soud shání, tak si zavolají taky.
00:33:55 Kdybyste se přece jen mohl zeptat.
00:33:58 Já to udělám, ale jestli dostanu kvůli vám vynadáno, znáte mě.
00:34:03 Pozor!
00:34:05 Zamyky, zamyky. Klíčový průmysl.
00:34:16 To už bude půl 11. Dobře to řekl. Zpátky to jde těžko.
00:34:23 Přece by vám obnovu nepovolovali, kdyby vás nechtěli pustit.
00:34:29 Nevím, Nejvyšší soud je v Praze, tady je kraj.
00:34:35 Já věřím, že to dopadne dobře, i když to jsou nervy.
00:34:40 Já vím, chlapče, jsem trpělivý. Nalej mi trochu vody.
00:34:47 Jasně, ale už to nebude k pití. Víte, jako co to chutná.
00:34:56 Aspoň se trošku spláchnu. Počkej!
00:35:02 ZVONÍ ZVONY.
00:35:09 -To bude nejspíš tři čtvrtě na 11.
-Nebo na 12, to je jedno.
00:35:15 Nejspíš to odložili. Jak to nezačne v půl 12, tak ve 12.
00:35:22 Zlaté oči.
00:35:25 Víte co, pojďte, zakouříme si. Taras standard a vajgly ze Startek.
00:35:33 -Velkomožný pane!
-Co je? Ty si ze mě děláš trafiku.
00:35:41 -Na, dědku.
-Děkuju stokrát.
00:35:53 Já byl nenažraný, kouřil jsem belgické cigarety.
00:36:01 Jestlipak bych si pomyslel na nějakého Tarase nebo na vajgly.
00:36:07 Ale ono to zase přijde. Ještě, že tu máme vajgly.
00:36:11 Já jsem taky jednou kouřil Ameriky, Lucky Strike.
00:36:15 Takové svinstvo jsem naposledy kouřil v 47. roce.
00:36:20 -Proč se smějete?
-Creierky jsou z Belgie.
00:36:24 Náhodou mně moc chutnaly. Počkejte.
00:36:27 ZVONÍ ZVONY.
00:36:53 Poledne.
00:36:57 Nebojte se, co se vleče, neuteče, říkávala má kulhavá babička.
00:37:03 Zahrajeme si.
00:37:26 -Vozík? Oběd.
-Čočka, o co? -To jsou klíče.
00:37:39 -15 jede naproti, tak chytej!
-Jen si sem pojď.
00:37:44 Moment.
00:37:51 To jdou určitě pro vás, pane Koval. Tak vidíte, co jsme říkali.
00:37:56 Kdyby vás sem nepustili, tak pozdravujte holky a plzeňské.
00:38:01 -Neblázněte, není nic jistého.
-Všechno nejlepší.
00:38:07 -Počkejte. Jak to, že ten tam leží?
-Ten má zápal plic.
00:38:14 -Má povoleno ležet?
-Ano, prosím, je to na dveřích.
00:38:18 Co je na dveřích vás vůbec nemůže zajímat.
00:38:23 -Koval? -Ano.
-Číslo? -55342.
00:38:28 -Narozen?
-2. ledna 1908.
00:38:32 Tak pojďte.
00:38:37 Pane veliteli, nemohli bychom si přinést trochu vody?
00:38:42 Pro mě za mě.
00:38:45 Zlaté hodinky s vodotryskem byste nechtěl?
00:38:48 -Tahle je už teplá, nedá se pít.
-Já vám ji neohřál.
00:38:52 Zamyky, zamyky, klíčový průmysl.
00:39:06 Jeden kus. Ukažte se, jak vypadáte. Vyčistěte si trochu boty.
00:39:16 -Jak se chovat v kanceláři, víte?
-Vím.
00:39:20 -Kam to vedeš?
-Ke starému.
00:39:23 -Nevíš, co je dnes k obědu?
-Rizoto.
00:39:27 Něco strašného, oni to snad mastí vyjetým olejem.
00:39:32 To abych tam vůbec nechodil s tím svým žlučníkem.
00:39:36 Jdeme? Hotovo? Běžte.
00:39:50 Když tu člověk tráví hodiny, tak si bere sebou kousek domova.
00:39:56 Já někdy nevím, jestli jsem víc doma tady, nebo doma doma.
00:40:02 Tenhle fíkus mi trochu namrzl. Vypiplal mi ho jeden Bulhar.
00:40:09 Když odcházel, tak se mi přiznal, že mi celou dobu kradl cigarety.
00:40:16 -Děkuju za kafe.
-Ovšem fíkus to byl krásný.
00:40:20 Ještě, že vám to řekl.
00:40:22 Co vám budu povídat, vždyť to všechno znáte sám.
00:40:27 I když ne tak zblízka. Pro některé lidi je to dobrodiní, že jsou tady.
00:40:36 Většinou si dají říct, pokud se mezi nimi neobjeví černá ovce.
00:40:45 -Tohle jste viděl?
-Ukažte, to je pěkné.
00:40:49 -To je z chleba.
-Vážně?
00:40:51 -Jak to barví?
-Ty bílé pastou, ty černé popelem.
00:40:58 -Nebo tohle, podívejte.
-Úplné umělecké dílo.
00:41:06 Každou chvíli něco zabavíme, já už to ani netrestám.
00:41:11 Nebo tohle, podívejte. Věřil byste? Taky z chleba.
00:41:16 Lidová tvořivost. Nedáte si ještě jedno kafe?
00:41:24 Děkuji. Strašně spěchám. Jsme zavalení prací.
00:41:27 -Celé noci studuji spisy.
-To si dovedu představit.
00:41:32 -Soudruhu náčelníku, jsou tady.
-Konečně. Tak ať jdou dál.
00:41:46 Předvádím odsouzeného podle vašeho rozkazu.
00:41:50 Odsouzený Koval, základní číslo 55342 hlásí...
00:41:54 Dobře, dobře, pojďte sem. Proč vás neoholili?
00:42:00 -Proč ho neoholili?
-Holič ho neměl na seznamu.
00:42:10 Udělám opatření. Člověk neví, co dřív.
00:42:17 -Vy jste Josef Koval?
-Ano.
00:42:20 -Narozen 2.1.
-1908.
00:42:23 Správně, takže všechno klape a můžeme to vyřídit.
00:42:33 Vypadni.
00:42:37 Tak abyste věděl, proč jsem si vás dal přivést.
00:42:43 Kde to jen mám. Moment. Tady.
00:42:49 Koval Josef, narozen 2.1.1908 ve Slaměnicích. To skočíme.
00:42:56 Vy jste byl odsouzen mimořádným soudem ve Slaměnicích v únoru 1950.
00:43:02 -11.
-Správně 11. února 1950.
00:43:06 V trestní věci zatajení půdy... To můžeme skočit.
00:43:10 Nebojte se, už to nebude trvat. Mám to všechno číst?
00:43:16 -Já to znám, nemusíte.
-Výborně.
00:43:20 Vaše rodina zažádala o obnovu řízení v trestní věci.
00:43:26 Vy jste se k žádosti připojil, Nejvyšší soud obnovu povolil.
00:43:34 Předvolánku jste dostal.
00:43:38 -Je tohle váš podpis?
-Ano, je.
00:43:45 Výborně, řádně obeslán, předvolánku dostal.
00:43:50 Projednání se konalo před senátem Krajského soudu dnes. Děkuji vám.
00:43:58 Dnes v 10 hodin dopoledne.
00:44:12 Podívejte, vzhledem k tomu, že jste se k jednání v 10 nedostavil,
00:44:19 jako i ke všem ostatním a svědecky prokázaným skutečnostem případu,
00:44:24 byl původní rozsudek řádného soudu ve Slaměnicích potvrzen.
00:44:34 Senátu jsem předsedal já a proti rozsudku není opravného prostředku.
00:44:40 Jeho písemné vyrozumění vám bude doporučeno dnes odpoledne.
00:44:46 Tak a je to.
00:44:50 Pane předsedo, nemohl jsem se dostavit. Není to moje vina.
00:44:55 -Byl jsem tady v cele.
-Koval, prosím vás.
00:44:59 Nepustili mě. Čestné slovo, můžete se zeptat.
00:45:03 Za moje prachy mě přivezli až z Jáchymova
00:45:07 a nechali mě sedět v cele.
00:45:09 -Jak jsem měl k tomu soudu jít?
-Mějte rozum.
00:45:13 Vždyť na to čekám 8 let, rodina, všichni.
00:45:18 Tohle přece není možné.
00:45:23 Pane Koval, já přece na tom nemám žádný osobní zájem.
00:45:28 To si nemyslíte. Všechny okolnosti byly zjištěny dávno předtím.
00:45:37 Já tenkrát ještě chodil do školy.
00:45:40 Kdybyste se k soudu dostavil, dopadl by rozsudek stejně.
00:45:45 Buďte přece chlap. Nedostavil jste se. Nedostavil, že?
00:45:50 Nedostavil, tak nedostavil. Slyšíte soudruha. Buďte chlap.
00:45:57 Proč jsem tu už 8 let? Z polí nadělali pastviny.
00:46:03 Vykáceli sad. Proč? Jakým právem?
00:46:07 Tohle neříkejte. To neříkejte. Já jdu za vámi, nemusel bych.
00:46:18 Chápu, že jste netrpělivý. Nedělejte mi tu scény. To ne.
00:46:23 Neříkejte, že nevíte, zač sedíte. To víte moc dobře.
00:46:28 Proč jsem tu už 8 let? Já neměl žádnou půdu, než těch 11 hektarů.
00:46:35 Dodávky jsem vždycky plnil první. Mám diplom za brambory od ministra.
00:46:42 Pane Koval, to s tím nemá co společného.
00:46:47 Jsem právník a pro mě platí fakta. Ještě pořád si nevzpomínáte?
00:46:55 -Ne.
-Vy přece víte, proč sedíte.
00:47:08 Už jste to jistě slyšel, máte to v rozsudku.
00:47:12 Diplom za brambory od ministra Ďuriše.
00:47:16 Všechna čest, že jste byl hospodář. Za to vás nikdo neodsoudil.
00:47:21 Jen kdybychom takové měli.
00:47:23 Pochopte, vy jste byl hospodář pro sebe, pro svou třídu.
00:47:35 -Vy myslíte jako třídní nepřítel?
-To to trvalo, chlape.
00:47:52 Všechno nadarmo.
00:47:59 8 let, peníze na eskortu, koně, soud, poplatky.
00:48:15 Nikdo? Nikdo.
00:48:20 Věřte, uvažovali jsme dlouho.
00:48:31 Osobní styk, to je pro mě zásada.
00:48:35 Já potřebuji pro své svědomí poznat člověka jako člověka.
00:48:41 Tak to pochopte. Rozsudek dostanete dnes odpoledne, to jsem říkal.
00:48:54 -Přijela vám manželka, víte o tom?
-Ne.
00:48:58 Během eskorty nejsou sice návštěvy povoleny,
00:49:02 ale dohodli jsem se s náčelníkem, že vám udělí výjimku,
00:49:06 když jedete až z Jáchymova. Je to proti předpisům.
00:49:11 Jo, výjimka se udělá.
00:49:13 Kázeňské tresty taky nemáte, mohl byste dostat i balíček.
00:49:18 -Co říkáte?
-To by šlo.
00:49:21 -Tak 3 kila. Co říkáte?
-Asi tak.
00:49:28 Tak vidíte, že k vám postupujeme s maximální benevolencí.
00:49:35 Já i tady soudruh náčelník. Já už musím letět.
00:49:41 Tak ještě něco, Koval?
00:49:44 Pane předsedo, kdyby se přeměřil ten katastr...
00:49:49 Koval, tady jde o lidi. Lidstvo jde kupředu.
00:49:53 To je vývoj. Vy jste se proti tomu postavil.
00:49:56 Prohrál jste jako třída. Pochopte to.
00:50:00 Soud byl v 10, teď s vámi mluvím jako člověk.
00:50:04 Soudcem jsem byl v 10. K jednání jste se nedostavil.
00:50:08 Budete mít návštěvu, dostanete balíček.
00:50:11 To se taky tak často nestává.
00:50:14 -Tak ještě něco?
-Nic.
00:50:19 To je dobře. Já už musím letět.
00:50:26 -Čest.
-Čest.
00:50:38 -Strážmistr Novák!
-Ano, soudruhu náčelníku?
00:50:47 Zajděte do návštěvní místnosti, bude tam čekat nějaká ženská.
00:50:52 Pak zavolejte k sekretářce, Samek tam odsouzeného odvede.
00:50:57 Má povolenou návštěvu půl hodiny. A balíček, dvě kila. Dvě a půl.
00:51:03 -Provedu. Dovolte mi odejít.
-Můžete jít.
00:51:09 Koval! Mezi námi, jakpak to bylo dneska s tou stížností?
00:51:15 -Já si přece...
-Nechte na hlavě.
00:51:18 Já už tu sedím nějaký pátek.
00:51:21 Vy jste první den na cele a už je tu stížnost.
00:51:25 Nenarušujte mi tady kázeň a morálku.
00:51:28 -Kazit mi tam lidi.
-Ale...
00:51:30 Nic mi neříkejte, nic nechci slyšet.
00:51:33 -Rozuměno?
-Ano.
00:51:36 Hlaste odchod a počkejte venku.
00:51:39 Pane náčelníku, odsouzený Koval, základní číslo 55342 hlásí odchod.
00:51:51 Nechtělo by to kafe trochu vylepšit?
00:51:55 -Něco docela malého.
-To nejde.
00:52:00 -Vy tu budete čekat?
-Už to tak vypadá.
00:52:05 Musíme tady počkat, než zdola zazvoní.
00:52:09 Tak si zatím sedněte.
00:52:25 -Máte kliku s tou návštěvou, že jo?
-Ano.
00:52:46 -Ano? Můžete jít.
-Tak jdeme, máte tady tu návštěvu.
00:52:59 Jste rád, že jo? Návštěva a ještě balík. Vy se máte.
00:53:10 Dítě štěstěny.
00:53:20 -Máte toho ještě hodně?
-Už moc ne, už jenom 7 let.
00:53:30 To už vydržíte.
00:54:00 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Do cely věznice v jednom krajském městě je převezen odsouzený Josef Koval, který se zde druhý den má zúčastnit u krajského soudu svého odvolacího řízení proti nespravedlivému rozsudku. Během čekání na eskortu rozkrývá autor charaktery obyvatel cely a především osud Josefa Kovala, který si odpykává trest v Jáchymově, údajně za utajení půdy. Absurdita čekání na spravedlnost, zvůle komunistického lágru a jeho bachařů a hrdinova nemožnost se bránit vede diváka až k existenciálním otázkám.
Televizní autorské zpracování vycházelo ze stejnojmenné povídky Jana Beneše a jeho osobních zážitků z věznění. Bylo však natočeno až po sovětské invazi, a proto místo na obrazovku putovalo dílo do trezoru. Premiéru měl televizní film Dlouhé dopoledne až v roce 1991. Některá historická data by bylo lepší zapomenout, ale na činy, které byly způsobeny, nelze. Připomeňme si tento titul právě v únoru, kdy komunisté v roce 1948 ovládli naši republiku.