00:00:01 MATSÉS

00:01:08 -Za peníze dnes můžete mít téměř cokoli.

00:01:12 Zaplatíte a z monitoru počítače k vám bude zářit

00:01:15 fotka divokého domorodce.

00:01:18 Internet snadno zprostředkuje její prodej.

00:01:23 My lidé, co žijeme v rychlém světě technologií,

00:01:26 se pohledem na takový obrázek možná chceme na chvíli

00:01:29 zastavit a zasnít.

00:01:33 Jaké by to asi bylo žít jako oni... Bez starostí.

00:01:38 Ale je to opravdu tak?

00:01:42 Ti zvídavější chtějí mít své vlastní fotky.

00:01:45 A nějaké ty zážitky k tomu.

00:01:49 Za peníze si totiž můžete koupit i dobrodružství.

00:01:53 Nejen v Peru či Ekvádoru,

00:01:55 ale i jinde existují takzvané etno cestovní kanceláře,

00:01:59 které za nemalý peníz často mnohonásobně převyšující plat

00:02:03 v dané zemi vezmou toho, kdo má dolary,

00:02:06 tam, kde z bezpečí uvidí divočinu

00:02:08 a mizející svět tradičních kultur.

00:02:12 Výprava má svůj itinerář a je předem dobře nachystána.

00:02:16 Přesto...

00:02:17 Může tohle cestovatele těšit?

00:02:20 Nesoudím to.

00:02:22 Ale nevytrácí se právě ono dobrodružství?

00:02:24 Navíc samotní domorodci z těchto peněz moc nevidí.

00:02:28 Většinu totiž spolkne cestovní kancelář.

00:02:32 Každopádně všichni jsou spokojeni,

00:02:34 jen samotní Indiáni netuší, že byli tak trochu oklamáni.

00:02:55 -Se zájmem pozoruji geometrické obrazce

00:02:57 vytetované na tělech šamanů.

00:02:59 Vykreslují energii proudící v těle.

00:03:01 Symbolizují lidi, duchy, slunce a džungli, která dává...

00:03:06 A bere život.

00:03:09 -Jako dítě jsem si z kreseb Zdeňka Buriana

00:03:11 vysnil tajemné džungle plné lovců lebek.

00:03:16 Když jsem jich před lety pár navštívil, zjistil jsem,

00:03:19 že tito lidé jsou často stejní jako my.

00:03:23 Dobrá, tak...

00:03:25 Někdy to bylo trošku divočejší,

00:03:27 ale pokaždé jsme našli společnou řeč.

00:03:33 Na video s fotografkou Aliciou Fox u kmene Matsés

00:03:37 jsem narazil zcela náhodou.

00:03:39 A došlo mi,

00:03:41 že ten starý dobrý svět mizí rychleji

00:03:43 než stromy v Amazonském pralese.

00:03:47 Přesto stále ještě existují málo dotčená místa

00:03:49 s neuvěřitelnými lidmi.

00:03:51 Jen nejsou lehce k mání.

00:03:57 Matsés, kterým se podle jejich zdobení říká "jaguáří lidé",

00:04:01 žijí roztroušeni hluboko v džungli

00:04:03 na peruánsko-brazilské hranici

00:04:06 a kromě webových stránek organizace na jejich podporu

00:04:09 o nich není mnoho informací.

00:04:11 Okolní svět se o ně totiž nezajímá.

00:04:14 Tedy mimo těžařské společnosti.

00:04:19 Dostupné zdroje informací na mě působí podivně.

00:04:22 Čím více se o Matsés snažím zjistit,

00:04:25 tím více pochybuji, zda se dá vůbec dozvědět,

00:04:28 jací opravdu jsou.

00:04:30 Návod, jak se k nim dostat, neexistuje.

00:04:33 A jet tam sám?

00:04:35 Kamarádi, se kterými jsem jezdíval dřív,

00:04:37 se usadili, pořídili si děti a jezdí na rodinné dovolené.

00:04:43 Přesto na mém seznamu zbylo ještě jedno poslední jméno.

00:04:47 Jeho ostravský přízvuk se totiž nedá zapomenout.

00:04:52 -Pořádně to natáhni! Natáhni! Natáhni! Ještě!

00:05:06 -Simona jsem poznal před 13 lety na Papui-Nové Guineji.

00:05:09 A jestli je na světě někdo,

00:05:11 kdo nasává zážitky, tak je to Simon.

00:05:14 Řeči typu potom nebo někdy příště nemá ve slovníku.

00:05:18 Takže když jsem mu po letech zavolal

00:05:20 s plánem jet někam za Indiány do Peru,

00:05:23 trasou, která možná ani neexistuje,

00:05:25 jen se zeptal: Mirku, a na kdy si mám koupit letenku?

00:05:29 Simon je člověk, který žije tady a teď.

00:05:31 Neznám nikoho, kdo procestoval víc než on.

00:05:34 Se svým bratrem se znovu vrátil na Papuu,

00:05:37 kde zvládli náročný přechod hor k Jaliům,

00:05:40 a po návratu sám procestoval napříč americký kontinent...

00:05:43 -Jdu k vrcholu Chimborazo.

00:05:48 -Aby poté prožil měsíc s mentavajským kmenem

00:05:51 na indonéském ostrově Siberut.

00:05:56 Rád objevuje svět.

00:05:58 A nejvíc Venezuelu, kde byl už pětkrát.

00:06:01 Simon se pro cestování narodil.

00:06:03 A já věděl, že se chytne jako ryba na háček.

00:06:13 -Takhle vzniká dobrodružství.
-Takhle ne.

00:06:16 -Takhle vzniká dobrodružství.
-To je znásilněné dobrodružství.

00:06:20 -Ta fotografka přiletěla sem na sever.

00:06:22 A my musíme odsud přes tuto řeku se dostat na jih.

00:06:25 Tady už je Brazílie. Do těchto bílých dvou fleků.

00:06:29 Tady by měly být ty vesničky.

00:06:31 Když si tu mapu zvětšíš,

00:06:32 tak tady by měly být dvě vesničky.

00:06:35 -Během pátrání zjišťujeme,

00:06:37 že jedna z vesnic by se měla jmenovat Puerto Alegre,

00:06:41 jediná možnost, jak se tam dostat,

00:06:43 je plavba po řece Rio Blanco.

00:06:45 Satelitní mapa mnoho nezobrazuje.

00:06:47 Protože Google na místa bez civilizace

00:06:50 z důvodu úspory dat nepoužívá vysoké rozlišení

00:06:53 družicových snímků.

00:06:55 Přesto je jasné, co nás tam asi čeká.

00:06:58 -Vypadá to jako mýtina.

00:07:00 Je to prostě vysekaný deštný prales.

00:07:02 Ten kus bude opravdu těžký.

00:07:06 -Do Peru letíme jen s tímto papírem v kapse.

00:07:09 Předem není nic zajištěné. A navíc přichází změna.

00:07:12 Simon chce, aby se připojil ještě někdo.

00:07:19 Natálie je Simonova 18letá dcera,

00:07:22 která zdědila lásku k tomu, co miluje její táta.

00:07:26 Mám za to,

00:07:28 že pořízení dětí znamená přijít o svůj styl života.

00:07:31 Ale Simon se toho nezalekl a dokázal báječnou věc.

00:07:34 Natálka se stala Simonovým parťákem.

00:07:49 Simon ji bere na své cesty s sebou.

00:07:52 Ale jak sám říká, jedna věc jim k dokonalosti chybí.

00:07:56 Zažít pořádnou džungli.

00:07:59 Před námi jsou neznámé kraje a plno očekávání.

00:08:02 To je dobrý začátek dobrodružství.

00:08:09 Z Limy letíme do brány Amazonie, města Iquitos,

00:08:12 následně do Nauty,

00:08:14 odkud je to přes královnu řek Amazonku

00:08:16 den lodí do města Requena.

00:08:18 A právě v Requeni naše expedice začíná.

00:08:29 Requena. Pravé, drsné jihoamerické latino.

00:08:33 Místo jako z plátna surrealistického malíře,

00:08:35 co jede na kokainu.

00:08:37 Snažíme se co nejdřív sehnat loď plující na jih

00:08:40 k brazilské hranici.

00:08:42 Podle mapy se potřebujeme dostat do poslední výspy civilizace,

00:08:45 pralesní vesničky Curinga.

00:08:48 Místní nám řekli, že plavba by měla trvat dva dny.

00:08:51 Ale do oblasti zamořené malárií

00:08:53 nemá nikdo z nich nejmenší důvod jezdit.

00:09:04 Další problém je,

00:09:06 že žádná funkční loď schopná jet tak daleko

00:09:09 s naší bagáží není k dispozici.

00:09:11 Ty velké u břehu slouží jen jako benzinové stanice

00:09:14 a doprava směrem dolů neexistuje.

00:09:19 Dostáváme tip na jakéhosi Miguela.

00:09:21 Je prý jediný,

00:09:23 kdo je schopen sehnat něco lepšího

00:09:25 než dřevěnou kánoi s motorem.

00:09:27 Miguel totiž má důvod se kolem hranic s Brazílií pohybovat.

00:09:31 Je to totiž pašerák.

00:09:51 Cena za pronájem na 10 dní je dohodnutá.

00:09:54 Jen doufáme,

00:09:56 že loď s fungujícím motorem tu zítra ráno opravdu bude.

00:10:04 Cigarety jsou v těchto končinách zaručeným darem

00:10:07 pro získání důvěry a v místech, kde končí civilizace,

00:10:10 to platí dvojnásob.

00:10:12 Čím víc, tím líp.

00:10:14 Kromě toho nakupujeme jídlo alespoň pro první dny plavby.

00:10:18 Naše zásoby sušeného masa bude rozumnější šetřit.

00:10:23 Natálka je vegan.

00:10:25 Doplnit energii tak pro ni bude mnohem složitější.

00:10:28 Je to její první opravdová expedice.

00:10:32 A myslím, že zatím ani ona sama netuší,

00:10:34 co džungle dokáže udělat s lidským tělem.

00:10:37 Za pár peruánských solů bereme i lístky sušené koky.

00:10:42 Čaj z nich člověka nastartuje líp než kafe.

00:10:47 Spotřeba paliva je obrovská.

00:10:50 Pro cestu tam i zpět kupujeme 600 litrů benzínu

00:10:53 a k tomu je nutné vzít pár kýblů aditiva.

00:10:57 Miguel samozřejmě tvrdí,

00:10:59 že je to nejlepší motor široko daleko.

00:11:16 Naštěstí naskočil.

00:11:18 Poslední okamžiky v civilizaci

00:11:20 a naše společné dobrodružství může začít.

00:12:18 Plujeme hlouběji do nitra Amazonie.

00:12:20 A dostáváme se do míst,

00:12:23 kde nikdo nepromarní příležitost ulovit cokoliv k jídlu.

00:12:58 Pro tentokrát pralesní jelínek mazama smrti těsně unikl.

00:13:08 V Curinze je policejní stanice.

00:13:10 Hlídají zde hranici proti pašerákům drog

00:13:14 a důkladně kontrolují všechny, kdo do oblasti přijedou.

00:13:17 Když jsme vylezli z lodi,

00:13:19 policisti na nás beze slova civěli.

00:13:22 Sem prý nikdy žádný turista nepřijel.

00:13:24 Nedokázali nám poradit, jak se ke kmeni Matsés dostat,

00:13:28 sami k nim totiž nechodí.

00:14:22 -Za pár hodin konečně seženeme někoho, kdo zná cestu.

00:14:25 Vilmet je z kmene Matsés.

00:14:28 Ale žije v Curinze, kde pracuje jako pohraničník.

00:14:32 Říká, že do Puerto Alegre se lodí nedostaneme.

00:14:35 A pěšky by to mělo trvat asi tři dny svižnou chůzí.

00:14:41 Vzhledem k situaci je on naše jediná šance,

00:14:44 jak se tam dostat, a Simon to dobře ví.

00:14:54 Vilmetovi se do této akce vůbec nechce.

00:14:57 Ale přivádí svého syna, který tam s ním jednou šel.

00:15:11 -Mám mu napsat pravdu, kolik mu nejvíc dáme solů?

00:15:16 Dáme mu stovku za dva dny? OK, stovku za dva dny.

00:15:19 Jak se řeknou dva dny?

00:15:35 -K našemu překvapení ale ráno přišel místo Afrana

00:15:38 jeho otec Vilmet.

00:15:40 Afrano prý leží s malarickým záchvatem,

00:15:43 má horečky a třepe se zimnicí.

00:15:46 Policisté nám s úsměvem řekli, že malárii tu mají úplně všichni.

00:15:50 Včetně jich samotných.

00:15:52 Vilmet chtěl dodržet slovo svého syna a šel tak místo něj.

00:15:57 Po půlhodině plavby jsme na území kmene Matsés.

00:16:01 Dle dohody nás tady za 10 dní vyzvedne zpět.

00:16:16 Není to tu žádná romantika

00:16:18 s opičkami a banány na každém rohu.

00:16:20 Močálové peklo, plné komárů a bodavých mravenců

00:16:24 je vstupní branou do světa,

00:16:26 kam jde Evropan jako my dobrovolně jen v případě,

00:16:29 že se dočista zbláznil.

00:16:37 Do prvního tábořiště nás čeká zhruba 30 bahnivých kilometrů.

00:16:55 -Potřebuji pomoct!

00:16:57 -Mirku, kde? Nevidím tě!

00:16:59 -Jo, to když zapadnete do bažiny pěkně po zadek

00:17:02 s kamerou v ruce, kterou nechcete utopit,

00:17:05 tak není šance se z toho dostat sám.

00:17:08 -Mirku, ty ji asi neponeseš?

00:17:10 -Já ji nemůžu mít, já bych rád, ale...

00:17:12 -Kamera!

00:17:16 -Nakonec máme štěstí.

00:17:18 Vilmet je asi tou nejlepší volbou.

00:17:21 Je vidět, že je zkušený, zná cestu

00:17:23 a pomalu se začínáme sbližovat.

00:17:29 -Jaguár?

00:17:31 -Jaguáři si často o stromy brousí svoje drápy.

00:17:34 Po setkání s člověkem ale netouží.

00:17:38 Snad nikde jinde jsem neviděl tolik komárů.

00:17:41 Stačí jen na chvilku zastavit a slétne se jich na vás hejno.

00:17:45 Malárii přenáší pouze druh Anopheles.

00:17:47 Ale čert ví, co člověka zrovna saje.

00:17:52 Paradoxem vlhkého prostředí džungle je dehydratace.

00:17:56 Dvacet kilo v batohu na zádech a rychlé tempo

00:17:59 vycucne vodu z těla dřív, než ji stíhám doplnit.

00:18:03 Potoků s čistou vodou není mnoho.

00:18:06 A Natálka se Simonem tak filtrují jako o život.

00:18:09 Já spotřebuji víc než oni dva dohromady,

00:18:11 takže volím snazší cestu.

00:18:14 Piji živou pralesní vodu bez filtrace.

00:18:17 Až na občasné střevní parazity jsem to zatím vždycky přežil.

00:18:24 Přicházíme ke staré, opuštěné chýši,

00:18:27 k prvnímu místu pro přenocování v džungli.

00:18:36 Jeden z hlavních důvodů, proč s námi Vilmet vůbec šel,

00:18:39 byl slib, že se s ním rozdělíme o jídlo.

00:18:51 -Já vám to dám tedy do jednoho ešusu, jo?

00:18:55 -Dej nám tam nudle a maso.

00:18:59 -Brzy zjišťujeme,

00:19:01 že tato chatrč je jedním velkým včelím úlem.

00:19:05 Kdysi dávno tu žili Matsés.

00:19:07 Ale noví nájemníci se tu rychle zabydleli.

00:19:10 Včely přitahuje náš slaný pot jako parfém.

00:19:13 A urputně hledají příležitost si líznout.

00:19:16 Žihadel bylo nespočetně.

00:19:20 -Z toho jde strach.

00:19:25 -Kromě včel tu v noci běhají hejna gigantických švábů,

00:19:28 větších než lidská dlaň.

00:19:31 Snědí cokoliv, i kdyby u toho měli zemřít.

00:19:34 Horší je ovšem kousnutí

00:19:36 od všudypřítomných jedovatých pavouků,

00:19:39 které končí minimálně horečkou.

00:19:41 Vilmet je evidentně nemusí.

00:20:04 Před námi je dalších 11 hodin chůze.

00:20:07 Bažiny jsou už někde vzadu

00:20:09 a my si můžeme vychutnávat panenskou džungli

00:20:12 nedotčené části Amazonie.

00:21:08 Když mi Simon řekl,

00:21:10 že s námi pojede jeho 18letá dcera,

00:21:12 začal jsem o celé akci trochu pochybovat.

00:21:15 V té době jsem ale netušil,

00:21:17 kolik toho Natálka dokáže vydržet.

00:21:24 -Pozor, uhni! Uhni! Pozor! Pozor! Kde jsi?

00:21:29 Kde jsi?

00:21:32 -Já mám tolik bodanců...

00:21:34 Dobré? Kolik máš bodanců?

00:21:36 -Asi čtyři na noze.

00:21:38 -Čtyři, dobře. Včera pět.

00:21:40 -Ale to nejsou včely.

00:21:42 -Tak nějaké ku***.

00:21:46 Ty brďo!

00:21:48 Jeden, druhý, třetí...

00:21:50 -Tady někde to bolí hrozně.

00:21:52 -Schovej to dolů. Neboj, už jsem u tebe.

00:21:56 Já mám rukavice. Hned to chytnu a vytrhnu to.

00:22:00 -Jenže ono to sedne a nejde to dolů, chápeš?

00:22:03 Ono se to chytne.

00:22:04 -Já jsem u tebe.

00:22:06 -Já nemůžu ohnout nohou v tomto ohybu.

00:22:09 To je, jako kdyby mi ji někdo úplně přelomil.

00:22:11 -Máme proti insektu něco?
-Máme.

00:22:13 -Dobře, dej to sem.

00:22:15 -Natálka ustála útok pralesních sršňů.

00:22:17 Dostala šest žihadel

00:22:19 a podle Vilmeta je deset už velký problém

00:22:22 i pro dospělého chlapa.

00:22:26 -Zabij ji!

00:22:33 OK?

00:22:38 -Ale stříkla toho hodně, že?

00:22:40 -Strašná žihadla!

00:22:45 -Viděl jsi to žihadlo?
-To je strašné.

00:22:48 Zamáčkni ji! Zamáčkni ji! Než přivolá další.

00:22:50 -Ona přivolá další?

00:22:52 -Jo, ona vypustí svůj feromon...

00:22:54 A je jich tady padesát.

00:23:03 -Přicházíme k dalšímu opuštěnému místu pro přespání,

00:23:06 které vypovídá o mizející populaci Indiánů.

00:23:11 Obdivuji Natálku, jak se vypořádala s jedem,

00:23:14 a už se zase o nás stará.

00:23:16 Mimochodem,

00:23:18 jídlo se po pár dnech v džungli stává středobodem vesmíru.

00:23:22 A tak nalezený stonek cukrové třtiny...

00:23:24 -Ty jo, já jsem v životě tolik cukru neměl v sobě!

00:23:27 -Je pro nás lahodný zákusek!

00:24:00 -Jak jsi na tom, Naty?

00:24:02 -Ne moc dobře.

00:24:04 Bolí mě všechno.

00:24:14 -Vychází ranní slunce a odhaluje skrytý svět.

00:24:20 Obklopena džunglí, na břehu řeky,

00:24:22 leží mimo jakoukoli civilizaci indiánská vesnice.

00:24:27 Místo jako v ráji.

00:24:31 Vesnici odhadujeme na několik desítek indiánských duší.

00:24:35 Okolní svět ale není tak růžový, jak se zdá.

00:24:39 Peruánci nepovažují Matsés za sobě rovné a diskriminují je.

00:24:44 Častý rasismus vůči nim není žádnou výjimkou.

00:24:49 Na obrovské ploše téměř 5 milionů kilometrů čtverečních

00:24:54 pralesa jich tu ale žije přibližně dva tisíce.

00:24:58 První kontakt s Matsés proběhl v 70. letech.

00:25:02 Od té doby zde bohužel

00:25:04 misionáři dobře odvádí svoji práci

00:25:06 a dávné rituály kmene se tak stávají minulostí.

00:25:10 Potkáváme už jen pár tradičně tetovaných žen.

00:25:14 Vídáme ještě několik starců,

00:25:17 kteří na svých tvářích nesou jizvy

00:25:19 po vpíchnutých palmových stéblech,

00:25:22 simulujících jaguáří fousy.

00:25:25 Ti se ale dobrovolně natáčet nechtěli.

00:25:27 Což jsme respektovali...

00:25:30 Říkají, že sem žádní turisté nechodí.

00:25:32 A já osobně nesouhlasím s praktikami typu,

00:25:35 svlékni se donaha, vezmi si luk,

00:25:37 za peníze si udělám pár záběrů.

00:25:40 Bohužel dnešní Matsés již nežijí

00:25:43 v původních prostorných chýších, malocách,

00:25:46 ale samostatně v chatrčích,

00:25:49 protože misionářům společný život celých rodin

00:25:52 nepřišel dostatečně křesťanský.

00:25:55 Přesto jsou zde šťastní, tak jako my.

00:26:02 Tomas je náčelníkem vesnice, panuje zde pravidlo,

00:26:06 že celá komunita musí s důležitými věcmi souhlasit.

00:26:09 A to včetně naší přítomnosti.

00:26:11 Naštěstí se Vilmet jako člen kmene za nás plně zaručil.

00:26:15 Díky tomu jsou k nám velmi přátelští

00:26:17 a seznámení je otázkou několika minut.

00:26:21 Tomas nám u sebe nabídl nejen místo k přespání,

00:26:24 ale dokonce i jídlo.

00:26:27 Takže Natálka s jeho ženou Ari začaly v kuchyni tvořit

00:26:31 sehraný pár.

00:26:36 -Dobré je, když dlouho vyhladovíš,

00:26:39 pak ti chutná vlastně úplně všechno.

00:26:43 Je to banán. Jeden je slaný a jeden sladký.

00:26:48 -Běžnou prací je u Matsés příprava farinhy.

00:26:52 A není nic lepšího než se zapojit

00:26:54 do společného procesu.

00:26:56 Farinha je produkována z kořene manioku,

00:26:59 který je v celé indiánské kultuře základní plodinou.

00:27:03 Vysoušením se zbavuje toxinů

00:27:06 a je pak připravena pro konzumaci ve formě placek

00:27:09 či jen tak s vodou.

00:27:11 Výroba farinhy je výsledkem práce

00:27:13 všech členů komunity a jídlo následně slouží všem.

00:27:36 Přípravou trávíme celý den.

00:27:41 Zítra ráno na mě bude čekat Tomas.

00:27:43 Půjdeme lovit.

00:27:45 A přes noc budu přemlouvat svoje rozbité nohy,

00:27:48 aby vydržely další pobyt v džungli.

00:28:37 Přestože minul, tak je neuvěřitelné,

00:28:39 jak se dřevěná špička šípu zapíchla do tenounké větvičky.

00:28:51 Cestou potkáváme dalšího lovce.

00:29:02 Zatím nic nemá.

00:29:04 Ale aby měl štěstí v lovu,

00:29:06 je pomalovaný plodem rostliny annatto.

00:29:09 Podobně se malují i další kmeny, jako třeba Waorani v Ekvádoru.

00:29:14 Přestože jsou vzdáleni jen stovky kilometrů, loví jinak.

00:29:18 Foukačkami se špičkami otrávenými jedem kurare.

00:29:21 Matsés používají šípy delší než samotný luk.

00:29:24 Mají dřevěné hroty

00:29:26 a díky své konstrukci jsou nesmírně rychlé a průrazné.

00:29:33 Lovec s kopím Tomase inspiroval.

00:29:36 Chce si asi naklonit pralesní duchy

00:29:39 výrobou tradiční čelenky

00:29:41 a spolu s obličejem ji zdobí barvou z annatto.

00:29:50 Zvířata jsou obezřetná.

00:29:54 Pralesní hrabavý pták těsně unikl.

00:29:59 Slunce je na vrcholu. Lovit nemá smysl.

00:30:03 Po ilegálních dřevorubcích tu zbyla mýtina,

00:30:05 kde zastavujeme k odpočinku.

00:30:08 Nastal čas dozvědět se o Matsés více.

00:31:45 Tlak civilizace a misionářů je však obrovský.

00:31:49 Mladí se chtějí mít lépe než jejich otcové

00:31:52 a odcházejí do měst, vesnice se vylidňují.

00:31:55 Na jeho tváři vidím,

00:31:58 že budoucností kmene Matsés si není až zase tak jistý.

00:32:06 Pokračujeme v lovu.

00:32:08 V tom Tomas zahlédne hnízdo ary žluté.

00:32:33 Pro záběr udělám ledacos.

00:32:35 Přesto jsem rád, že ji nedostali.

00:32:38 Tyto obrovské papoušky mám rád, ale ne k jídlu.

00:32:41 Zato Tomas je zklamaný.

00:32:44 Chtěl ukázat svoje lovecké umění gringovi s kamerou.

00:32:47 A to se dnes nepodařilo. Přesto neodejdeme s prázdnou.

00:32:52 Jeho syn objevil jakési pralesní ovoce.

00:32:55 Později doma jsem hodiny googlil,

00:32:58 ale nikde jsem nezjistil, co to bylo zač.

00:33:01 -Vypadá to jako malá dýně, fakt normálně jako malá dýně.

00:33:09 Je to trpké a sladké zároveň.

00:33:15 Hodně takové osvěžující, že to nabíjí.

00:33:20 -Je poslední večer před cestou zpět.

00:33:24 Šli jsme sem déle, než jsme původně mysleli.

00:33:26 A loď nepočká.

00:33:28 Pokud nebudou komplikace, tak v Curinze jsme za tři dny.

00:33:32 A to znamená minimálně deset hodin denně rychlé chůze.

00:33:38 Ale máme problém. Vilmet zmizel a nikdo neví kam.

00:33:42 Bez něj nemáme šanci dostat se zpět.

00:33:45 Matsés mají rádi svůj klid. Nikomu se s námi nechce.

00:33:49 Simon zase musí začít přemlouvat.

00:34:00 Nakonec s námi půjdou tři kluci.

00:34:03 Jeden z nich zná cestu

00:34:05 a dva se chtějí poprvé podívat do Curingy,

00:34:08 což pro ně znamená výlet do civilizace.

00:34:12 Ten večer se dozvídáme ještě jednu zajímavou věc,

00:34:15 a to, že nejsme v Puerto Alegre.

00:34:23 Jsme v Callao, úplné jiné vesnici,

00:34:25 o které jsme netušili, že vůbec existuje.

00:34:28 Vilmet si zde potřeboval asi něco zařídit,

00:34:31 což by vysvětlovalo jeho zmizení.

00:34:33 -Tady je nějaká planina vysekaná.

00:34:35 Vidíš? Tady je první planina.

00:34:39 A tady je další planina.

00:34:41 Já si myslím, že tady je to Puerto Alegre.

00:34:43 A my jsme tady.

00:34:45 -My jsme to přešli, člověče, my jsme šli tady,

00:34:48 celé jsme to přešli.

00:34:49 -Jsme hlavně hlouběji v tom deštném pralese,

00:34:52 než jsme původně chtěli.

00:34:54 Což je pro nás problém zpátky.

00:34:59 Špatný technický stav těla.

00:35:01 To máš radost, že?

00:35:06 Cítíš něco?

00:35:08 -Zatím ne.

00:35:10 -Až později doma zjišťuji,

00:35:12 že mám v noze nakladené larvy střečka.

00:35:17 -Pod tímto prstem.

00:35:19 -No, pusť ho.

00:35:21 Fuj. Co to je? Ty jsi něco rozmáčkl?

00:35:24 -Jo, asi jo.

00:35:26 -To je úplně nějaká grcka.

00:35:28 -Je to klíště. Vytáhl jsem to z palice.

00:35:31 -Tak čím to mám vzít? Rukou to asi nevezmu, ne?

00:35:34 -Rukou, prosím.
-To je nějaká grcka, tati.

00:35:37 -Tak to ku*** vytáhni! Sundej mi to z hlavy.

00:35:39 -Tak mi dej něco, čím to můžu vzít.

00:35:41 -Nemáš tam ubrousek? Hej, netoč mě hlavně.

00:35:44 Lezou mi červy z držky...

00:35:47 Tady někde čeká loď. To celé nazpátek.

00:35:51 Každý den 50 řek musíme přejít. Strašně těžko se tady orientuje.

00:35:56 Není tady nic. Tady je prostě jenom džungle.

00:35:58 To bude peklo!

00:36:20 -Není?
-Ne. On tu není.

00:36:24 -To bylo jasné!

00:36:28 Ale je to to místo!

00:36:35 -Simon, co?

00:36:37 Co na to řekneš?

00:36:39 -Já nevím, co dělat.

00:36:41 -Jedním slovem deprese.

00:36:45 -Mně je to úplně jedno...

00:36:47 -Začíná pršet. Zůstat tu a čekat nemá smysl.

00:36:51 Chceme za každou cenu pryč.

00:36:53 Dnes večer jsme už měli být zase v suchu u policistů.

00:36:57 A to nás žene dopředu.

00:37:01 Teoreticky by to do Curingy mělo být už jen pár kilometrů

00:37:04 proti proudu řeky.

00:37:06 Pokusíme se to tedy projít podél břehu.

00:37:10 Vegetace je ale tak hustá,

00:37:12 že ani mačetou není možné se prosekat.

00:37:15 Pěšky to prostě nejde.

00:37:18 Přes zoufalost situace se na nás přece jen usmálo štěstí.

00:37:23 V jednom z přítoků řeky nalézáme v bahně

00:37:25 potopenou starou pramici.

00:37:29 Tato loďka je teď to jediné, co nás odtud může dostat pryč.

00:37:37 Stmívá se a v houštinách jsou taková mračna komárů,

00:37:40 že se i přes vedro musíme balit do bund.

00:37:45 -A jedeme!

00:37:47 -Malárie teď létá vzduchem naplno.

00:37:49 Riziko, že v děravé lodi skončíme i s bagáží

00:37:52 na dně Rio Blanco, je vysoké.

00:37:55 Přesto nám tato kocábka dala neuvěřitelnou naději.

00:37:58 -Jeden dlouhý klacek!

00:38:00 Bereme ho na cestu, ať se můžeme od kraje odpichovat.

00:38:03 Vezmi ten stejný klacík jako do bažin.

00:38:07 Není tam něco takového?

00:38:09 -Ne, to je úplně duté.

00:38:13 -Tak, batohy podávat!

00:38:21 Tady se chytni! Tady se chytni lián!

00:38:32 Tak to jsem nikdy nezažil! To nemůžeme přežít, tohle!

00:38:49 Jedu!

00:38:55 Mám špičky prstů ve vodě...

00:39:00 Budeme se střídat! Tak jsme dopadli...

00:39:05 Deset, jedenáct dnů...

00:39:08 Natálko, ty říkáš: Já už nikdy nepojedu!

00:39:11 A za tři roky: Kdo pojede?

00:39:15 Jsi šťastná?

00:39:39 -Civilizace! Betonová cesta!

00:39:44 -Na minulé expedici ve Venezuele

00:39:47 mě policisté chtěli okrást a zavřít.

00:39:50 Ale tady je to jako v jiném světě.

00:39:54 -Místní policista mi půjčil sandálky!

00:39:58 Spíme u něj doma.

00:40:12 -Zažívám jednu z těch nocí,

00:40:14 kdy je tělo rozsekané, mrtvé únavou,

00:40:17 ale mozek v horečce zpracovává prožité obrazy jako videohru,

00:40:21 kterou nejde vypnout.

00:40:23 Hlavou se mi honí ty samé otázky.

00:40:26 Jaký to mělo smysl, jít sem?

00:40:28 Zajímá dnes ještě vůbec někoho tento svět?

00:40:44 A co oni? Budou tu za pár let žít stejně?

00:40:48 Nebo zmizí jako všechno staré,

00:40:50 co spolkla nová high-tech doba spotřebou neustálého růstu?

00:40:58 Přišel jsem na to,

00:41:00 že cesta do těchto skrytých světů je stále ještě možná.

00:41:04 Odhalí totiž nejen krásu přírody a lidí v ní žijících,

00:41:08 ale čím jsou společné zážitky intenzivnější,

00:41:11 tím víc se přátelství utuží.

00:41:15 Myslím, že jestli tu dál budou lidé, jako jsou Matsés,

00:41:19 nezáleží už dnes na nich, ale na světě tam venku.

00:41:25 U těchto kmenů jsem poznal, že není důležité,

00:41:27 jestli chodí nazí nebo chtějí žít jako my.

00:41:31 Mají totiž v sobě stále něco, co my jsme už dávno ztratili.

00:41:37 Je v nich zakódovaný instinkt přežít.

00:41:40 A poradit si v každé situaci i s tím málem, co mají.

00:41:44 Proto věřím, že alespoň pár jich tu zůstane.

00:41:48 Jsou mi inspirací.

00:41:52 A taky je dobré mít na zemi místo,

00:41:55 kam z toho našeho světa na chvíli vypadnout.

00:42:13 Na každého jednou dojde...

00:42:15 Vždycky jsem se kamarádům z cest, co se stali otci,

00:42:19 smál, že s dětmi budou jezdit už jen na pláž do Bibione.

00:42:23 Nedávno mi manželka ukázala tento obrázek

00:42:26 a bylo jasné, která bije.

00:42:30 Až uvidíte tento film, můj syn už bude na světě.

00:42:34 Mám za to, že Simon bude první, kdo mi dá pár tipů,

00:42:38 jak z něj udělat parťáka na cesty.

00:42:42 Už teď se těším na to, jaká dobrodružství spolu zažijeme.

00:42:46 Simon s Natálkou mě totiž naučili,

00:42:49 že dítětem život nekončí, ale právě začíná.

00:43:05 -Cestování? Smysl života.

00:43:08 To je to, proč tady jsem, proč žiji.

00:43:11 Kdy jindy, když ne teď?

00:43:16 Skryté titulky: Petra Kinclová Česká televize, 2020