Veselá pohádka o princezně Felišce a přičarovaných chůdách (1990). Hrají: D. Morávková, V. Dlouhý, od jehož úmrtí uplynulo 10 let, H. Maciuchová, V. Ráž, P. Nárožný, J. Přeučil, M. Vladyka a další. Scénář I. Pavlová. Kamera M. Dostál. Režie V. Janečková
00:00:23 SMĚJÍ SE.
00:00:44 Jeho Výsost, princ Hostimil, právě přichází.
00:00:59 -Hloupé vtipy.
-Vítejte, milý princi.
00:01:05 Vítejte na Smíchotřasském dvoře. Snad jste měl příjemnou cestu.
00:01:11 Strašnou, Veličenstvo. V hraničních skalách nás přepadl kostlivec.
00:01:19 -Koně se splašili, bylo to hrozné.
-VŠICHNI SE SMĚJÍ.
00:01:26 Kostlivec? Ale jděte... To byl nejspíš nějaký šprýmař!
00:01:33 Ne, viděl jsem ho na vlastní oči.
00:01:38 Tak už se uklidněte. Princezna vás přivede určitě na jiné myšlenky.
00:01:46 -Kdepak je princezna Felicie?
-Garderóba. Musíme být trpěliví.
00:01:52 Jen si berte, když vám tak chutná. Prosím, posaďte se, Veličenstvo.
00:02:04 Uhu!
00:02:14 Moje dcera, princezna Felicie, Jasnosti.
00:02:37 HRAJE HUDBA.
00:02:51 Dokola, princi, dokola!
00:02:59 U nás je to takový zvyk.
00:03:01 Vždycky se před obědem trochu proskočíme, aby se nám líp trávilo.
00:03:54 Teď vy, princi. Také se vyfoukněte, bude se nám líp tancovat.
00:04:00 -Ale princezno, já nejsem fu...
-Nejste? Ale to je legrační.
00:04:10 Vy jste opravdu takový tlouštík?
00:04:40 Musí být přiměřeného věku, urozená, vzdělaná, duchaplná,
00:04:47 musí ovládat dvorskou etiketu, respektovat dobré mravy...
00:04:54 Nerad vás přerušuji, strýčku, ale nevím, jak takovou nevěstu najít.
00:05:01 Počítal jsem s tím, proto jsem vám nechal vyhotovit tento katalog.
00:05:10 Jsou v něm zařazeny všechny královské, knížecí a hraběcí dcery,
00:05:18 podle abecedního pořádku.
00:05:22 A. Princezna Adelaida z Krásného dvora.
00:05:28 B. Beatrice z Líbeznic. Opravdu líbezná.
00:05:34 C. Cecílie z Horovic. D. Princezna Daniela.
00:05:40 F. Felicie ze Smíchotřas.
00:05:48 Je jí 17 let, má ráda hudbu, tanec a smích.
00:05:54 Rozkošná. Tu bych chtěl poznat.
00:05:59 Neukvapujte se, princi. Prohlédněte si všechny princezny.
00:06:06 Co máte proti princezně Felicii?
00:06:11 Říká se o ní, že prý se příliš hlasitě směje.
00:06:17 -Pošlu jí dopis, že ji hodlám brzy navštívit. -Varuji vás, princi!
00:06:25 -O Smíchotřasském dvoře kolují nepěkné historky. -Například?
00:06:32 Princeznin otec, král Felix II., se nedávno tak zasmál,
00:06:38 -že spadl z královského trůnu na podlahu. -Chudák!
00:06:45 -Snad se mu nic nestalo.
-Jak by mohlo?
00:06:50 Oni mají totiž podlahu vystlanou samými koberci a polštáři.
00:06:56 -Prý z bezpečnostních důvodů!
-To je prozíravé. -To je pošetilé.
00:07:03 A vy budete stejně pošetilý, když pojedete do té bláznivé země.
00:07:09 Felicie je uvedena v katalogu, splňuje tedy všechny požadavky.
00:07:16 Nechápu, proč bych se s ní nemohl seznámit.
00:07:27 HOUKÁ SOVA.
00:07:50 Cha, cha, cha!
00:07:59 Stůj, bídný hříšníku, a rozluč se se životem.
00:08:04 -Smiluj se nade mnou, nech mě žít!
-Cha, cha, cha!
00:08:15 Pomoc! Pomoc! Pomoc! Pomoc!
00:08:21 -Uhááá!
-Pomoc! Strašidlo!
00:08:36 HŘMÍ HROM.
00:08:44 -Pomoc!
-SMĚJE SE.
00:08:51 -To se povedlo.
-Co se povedlo? -Nic, Želmíro.
00:09:05 -Klementýne? -Ano.
-Gratuluji. Jste pořád ještě pašák.
00:09:13 -Tohle ztratil na cestě královský posel. -Copak tam asi je?
00:09:44 -Co? -Kdybyste dovolily...
-Klementýne, čtěte!
00:09:53 Jasná princezno Felicie, úsměv na vašem portrétu mě okouzlil.
00:09:59 Rád bych vás poznal blíž, snad i vy najdete ve mně zalíbení.
00:10:06 Dejte mi vědět, kdy bych vás mohl navštívit na vašem sídle.
00:10:12 -S úctou, princ Metoděj.
-Oho...!
00:10:31 Uhú! Copak to tu máte? Něco dobrého?
00:10:41 Vida, to je on! Můj prasynoveček Metoděj, asi se ohlíží po nevěstě.
00:10:49 -Pěkný mládeneček.
-Pěkný...
00:11:00 Milý Klementýne, nezdá se vám, že je moje jeskyně tmavá a vlhká?
00:11:10 -A tahle Vraní skála pustá a neutěšená? -Hotový vidrholec.
00:11:23 Co kdybychom se všichni přestěhovali na královský hrad?
00:11:29 Jen jestli by nás tam chtěli...
00:11:33 Mám skvělý plán. Provdám se za prince Metoděje.
00:11:42 -Vranimůro, nejste na prince trochu stará? -Chichichi!
00:11:49 Budu tak stará, jak budu sama chtít.
00:11:57 Vrány, máry, černé hrátky, leťte zpátky týdny, pátky!
00:12:07 Tak co? Jsem fešanda?
00:12:13 -Jste opravdová kouzelnice.
-Potvora... -Primitivní kouzlo.
00:12:19 Skučile, přines koště! Poletím na Smíchotřasský zámek.
00:12:25 -Račte odpustit, Vranimůro...
-Co? -Pardon, madam.
00:12:32 Ale ve Smíchotřasech nebydlí princ, ale princezna Felicie.
00:12:38 Bez obav, Klementýne. Mám plán. Princ za mnou poběží jako pejsek.
00:12:44 -Příliš si troufáte, Vranimůro.
-Vranimíro, příteli.
00:12:50 Od nynějška jsem komtesa Vranimíra z Vraní skály.
00:12:55 -Váš povoz je připraven, komteso...
-Vranimíro. -Vranimíro.
00:13:06 Do příštího úplňku bude svatba. Všechny vás zvu na hostinu.
00:13:16 Princ Metoděj by nás rád navštívil. No, podívejme!
00:13:22 Felicie! Felicie, no tak! Felicie, kde jsi?
00:13:29 -Tady, tatínku!
-Tady, tatínku! -Fuj!
00:13:35 Nech toho, ještě ti to zůstane.
00:13:42 Nechte toho a podívejte se, co píše princ Metoděj ze Starorádské říše.
00:13:52 Dopis nám přivezla princova vyslankyně komtesa Vranimíra.
00:14:02 -Prosím.
-No? -Hm, fešák.
00:14:09 -Ten portrét mu trochu lichotí, že?
-Nepatrně.
00:14:14 Ve skutečnosti jen trochu šilhá, ráčkuje a odstávají mu uši.
00:14:20 Princ Metoděj je můj bratranec.
00:14:23 Ošklivý není, jen snad trochu domýšlivý, ješitný.
00:14:29 -Ale to mladí muži bývají.
-Má aspoň trochu smysl pro legraci?
00:14:35 Nepamatuji se, že by se někdy hlasitě zasmál, ale možná se mýlím.
00:14:42 -To se dalo čekat. -Máte překrásné šaty, princezno Felicie.
00:14:49 Říkejte mi Feliško, všichni mi tak říkají.
00:14:53 -Mně se ta ženská nelíbí.
-Mně také ne.
00:14:57 Ale zdá se, že si naši Felišku oblíbila.
00:15:05 -Jenom aby jí nepopletla hlavu.
-Možná, že je to dobře.
00:15:12 Aspoň Feliška zapomene na ty tvoje kašpařiny a bude z ní mladá dáma.
00:15:25 -To je dárek od nějakého ctitele?
-Kdepak, to je starý rodinný šperk.
00:15:32 -Líbí se vám? -Hm.
-Dám vám ho na památku. -To nejde.
00:15:38 Pročpak? Jsme přece přítelkyně.
00:15:45 -Ten vám sluší! -Tenhle náramek je obyčejný, ale lepší nemám.
00:15:52 Překrásná práce! To jsou granáty? Padne mi jako ulitý.
00:16:01 Princezno Feliško! Jsem princ Metoděj a jdu vás požádat o ruku.
00:16:11 Blázen...
00:16:15 -Jen jestli se ke mně dokážete trochu snížit. -Pokusím se.
00:16:25 -To je vynález! Jak se jmenuje?
-Chůdy. Tyhle jsou trochu krátké.
00:16:31 -Kašpárku! -Půjčím vám je, ale musíte být hrozně opatrná.
00:17:05 Bravo! Jste úžasně šikovná, Feliško!
00:17:11 Kdybyste takhle dokázala přivítat prince, to by bylo k popukání!
00:17:17 -Co tomu říkáš? -Už vidím ten jeho nafoukaný kukuč, a to zděšení,
00:17:24 až zjistí, že nesahá své nevěstě ani k rameni!
00:17:29 -Jen jestli to dokážete!
-To pro mě bude hračka.
00:17:33 Hned pošleme princi Metodějovi vzkaz, ať přijede co nejdřív.
00:17:45 Drahá maminko, milý tatínku.
00:17:50 Slibuji vám, že přivedu na náš hrad nevěstu,
00:17:55 která bude dělat čest našemu rodu, a bude okrasou starorádského trůnu.
00:18:05 -Tak tady jste, Veličenstvo!
-Co si přejete, strýčku?
00:18:10 Slíbil jsem vašemu nebožtíku otci, že z vás vychovám řádného muže,
00:18:17 a důstojného následníka starorádského trůnu.
00:18:24 -Svému slovu jste dostál.
-Ne tak docela. -Proč myslíte?
00:18:31 Rád bych vám připomněl, že osud celé říše leží teď ve vašich rukou.
00:18:39 -Jsem si toho vědom, strýčku.
-Mějte to také na paměti,
00:18:45 až se budete dvořit té potrhlé osobě. Prý jí říkají Feliška!
00:18:52 Žádám vás, abyste o mé nevěstě mluvil s úctou a vážností,
00:18:59 jak se na její urozený stav sluší.
00:20:22 -Jakube, myslím, že jsme přejeli rozcestí. -Nevrátíme se?
00:20:31 -Babi, jedeme dobře do Smíchotřas?
-Jestli spěcháte, jeďte zkratkou.
00:20:39 -Tudy! -Děkujeme, babičko. Jedeme, ať jsme do setmění na zámku!
00:20:54 Ještě do setmění budete, panáčkové, žbluňkat v močálu!
00:21:01 -Želmíro, víte, co jste provedla?
-Poctivý kus práce, jako vždycky.
00:21:08 -Víte, kdo to byl?
-Dušička jako dušička.
00:21:12 Je to ženich Vranimůry. Jestli ho utopíte, bude s vámi zle!
00:21:18 Ona se bude přece jen vdávat? Taková stará Ježibaba...
00:21:23 Po tom je vám houby! Leťte rychle k močálu!
00:21:28 Jestli prince nevyvedete z bažin, Vranimůra vás rozcupuje na kousky!
00:21:35 To jsem to dopracovala! Zatracená Vranimůra, Kanimůra!
00:21:45 Račte, princi.
00:21:53 Vítejte na Smíchotřasském dvoře, vážený princi.
00:21:59 Mám se vás zatím ujmout místo princezny Felicie.
00:22:04 Jsem komtesa Vranimíra z Vraní skály.
00:22:09 To je princezna Felicie tak zaneprázdněná, nebo snad stůně?
00:22:15 Nemějte obavy, zanedlouho ji spatříte v celé její velikosti.
00:22:21 -Je tak krásná a rozpustilá, jak se proslýchá? -Večer uvidíte.
00:22:30 Krá, krá, krá! Vraní komteso, krásně vypadáte! Krá!
00:22:38 -Kašpar! -Co je to za blázna?
-Královský šašek.
00:22:43 Po králi nejváženější osoba u zdejšího dvora.
00:22:55 Její Jasnost, princezna Felicie!
00:23:03 SMĚJÍ SE.
00:23:09 -Snad to není... -Je.
-Dobrý večer, tatíčku.
00:23:17 Drahá Feliško, Jeho Výsost, princ Metoděj.
00:23:27 No tak, do toho!
00:23:32 -Těší mě, že vás poznávám, jasná princezno. -Mě též.
00:23:41 Asi jste si mě představovala urostlejšího. -Přiznám se, že ano.
00:23:53 -Prý jste dobrá tanečnice. -Ovšem. Již od útlého dětství ráda tančím.
00:24:17 -Zatracené Slonbidlo!
-Co, prosím? -Jste Slonbidlo!
00:24:22 -Promiňte, já nerada!
-Počkejte, nešikové!
00:24:28 -Vrány, máry, lepidlo, ať zůstane Slonbidlo. -Co jste říkala?
00:24:35 Já? Ty chůdy, to byl přece váš nápad.
00:24:48 -Nemůžu je sundat, jako by byly přilepené! -Ale no tak...
00:24:55 -Nejde to, jsou jako přikované.
-Tak jinak.
00:25:05 -Slonbidlo!
-Slonbidlo!
00:25:12 Já jsem tak nešťastná, tatínku! Kašpárku, odveď mě odsud.
00:25:22 Vrány, máry, černá sázka, ať ho zmůže ke mně láska.
00:25:40 Napijte se, Výsosti, postaví vás to na nohy.
00:25:52 -Výborné víno, lahodné a sladké.
-Dobré víno je jako lék.
00:26:08 -Je mi nějak divně.
-Za okamžik už vám bude líp.
00:26:16 -Asi jsem se do vás zamiloval.
-Opravdu?
00:26:21 Kdybych vás požádal o ruku, odmítla byste mě?
00:26:25 -Nevím, co odpovědět.
-Pojďte, odjedeme na můj hrad.
00:26:31 -Hned zítra se s vámi ožením, nemohu bez vás žít! -Výsosti!
00:26:37 -Odjet v noci? To je nebezpečné!
-Se mnou se nemusíte ničeho bát!
00:26:45 -HODINY BIJÍ PŮLNOC.
-Buďte trpělivý, ráno se shledáme.
00:27:13 Neviděla jste tu, babičko, takovou krásnou mladou dámu?
00:27:18 -Vyběhla ze sálu a zmizela.
-Myslíte tu dlouhou jako bidlo?
00:27:24 -Tu nehledám.
-Žádnou jinou jsem neviděla.
00:27:31 To je podivné.
00:27:41 Nesmíme udělat Vranimůře na zámku ostudu.
00:27:50 Od Vranimůry je to pěkné, že nás všechny pozvala.
00:27:55 Stejně si myslím, že z té svatby nevzejde nic dobrého.
00:28:00 Princ a čarodějnice, to nejde dohromady.
00:28:04 A co je nám po tom? Nabaštíme se, napijeme,
00:28:09 proskočíme se na svatebním bále, a pak hajdy zpátky na Vraní skálu.
00:28:15 Moje řeč. Svatba na zámku, k tomu se našinec hned nepřitrefí.
00:28:21 -Tak vám jde jen o kus žvance.
-A o co jde vám, milý Klementýne?
00:28:28 Chcete vzpomínat na staré časy, kdy jste chodil v lidské kůži?
00:28:34 Na Starorádském hradě se sejde opravdu vybraná společnost,
00:28:40 všechno bude v nádherném lesku.
00:28:44 -Jen aby to na nás neprasklo.
-To by se nám Vranimůra poděkovala.
00:28:53 Jestli se prozradí, že to není žádná komtesa, ale čarodějnice,
00:29:00 -může skončit i na hranici.
-Buďte bez obav.
00:29:05 Dokud bude tamhle na tom stromě hnízdo s kouzelným vajíčkem,
00:29:11 nemůže se Vranimůře nic stát.
00:29:23 Au! Zatracené dveře!
00:29:30 Zatracené chůdy! Zatracený život!
00:29:36 Ale dceruško, ty se přece jmenuješ Felicie, a to znamená "šťastná",
00:29:44 -a přitom se vůbec netváříš šťastně. Musíš se usmát! -Ale...
00:29:51 Žijeme na Smíchotřasském dvoře, a ne v žádném Skuhrově.
00:29:56 Tak, hezky. No, to nejde. Tak znovu.
00:30:00 -Nejde to! -Nejde.
-Nemám důvod být veselá.
00:30:04 Jediný nápadník, který vypadal trochu k světu, mi utekl.
00:30:10 Přítelkyně mě zradila, a ke všemu mě bolí ty dřevěné nohy!
00:30:16 -Au! To byla moje noha!
-Tuhle židli jsem našel na půdě.
00:30:21 -Snad bude pro naši princeznu dost vysoká. -Dej ji sem.
00:30:27 -Pomalu, pomalu!
-Tak...
00:30:34 Přestaň se tak hloupě smát a podej mi tu mísu.
00:30:39 -Ty ses nevyspinkala do růžova.
-Vůbec jsem se nevyspala.
00:30:46 -Celou noc jsem ležela na podlaze a táhlo mi za krk. -Za krk?
00:30:52 -A proč sis nelehla do postýlky?
-Protože jsem se do ní nevešla.
00:30:59 Mám nápad, Veličenstvo. Pošlete pro královského truhláře,
00:31:05 ten udělá "šmik" a princezna bude mít pokoj.
00:31:10 No jistě, že mě to nenapadlo dřív! Honem! Zavolej truhláře!
00:31:16 Tak, dcerunko, přijde truhlář, udělá šmiky šmik,
00:31:23 -chci říci, řízy říz, a bude pokoj.
-Já nevím, tatínku.
00:31:28 Ale já vím. Chůdy budou pryč a ty už nebudeš žádné Slonbidlo.
00:31:35 Už jsme tady!
00:31:40 -Šikovná pilka, ostrá jako břitva.
-Ničeho se nebojte, princezno.
00:31:47 Vystrčte svoji královskou nožku, já se nebudu dívat.
00:31:54 Přece nebudete řezat poslepu? Mám nohy jako každá jiná. Měla jsem.
00:32:03 -Pěkné dřevo, vyzrálé.
-Už dělejte, ať to mám odbyté.
00:32:12 -To strašně lechtá! -Ani jsem se vás nedotkl, kreslím jen na dřevo!
00:32:19 No, tak!
00:32:24 -Au!
-Prosím tě, nedělej z toho cirkus!
00:32:29 -Au, to hrozně bolí! -Podívejte, řezal jsem jenom do dřeva!
00:32:37 Běžte pryč, nesahejte na mě!
00:32:43 Neboj se, dcerunko, trápit tě nenechám. Zavoláme doktora.
00:32:49 Já jsem tak nešťastná, tatínku...
00:32:55 Konečně máme po svatebním obřadu. Jsme svoji, Metodějku.
00:33:01 Jsem rád, že jsme na chvíli sami.
00:33:05 Copak je, strýčku?
00:33:07 Nenašel jsem jméno vaší manželky v žádné kronice, ani v katalogu.
00:33:16 -Třeba jste špatně hledal.
-Stárnu, slábne mi zrak.
00:33:23 Zkuste se raději přesvědčit sám.
00:33:34 V, jako Vraní skála.
00:33:38 Vrány, máry, černé čáry, ať jsou v knize Vraní skály.
00:33:43 -Tady to je!
-Komtesa Vranimíra z Vraní skály.
00:33:51 Starý šlechtický rod odvozuje svůj původ od pana Rorýse Vrány,
00:34:00 povýšeného do šlechtického stavu léta páně 832!
00:34:14 Veličenstva, hosté přicházejí!
00:34:23 Hraběnka Želmíra z Vraní skály, nevěstina matinka.
00:34:34 -Vítejte, matinko.
-Dcerunko...
00:34:39 Baron Skučil ze Skuhrova, nevěstin bratr.
00:34:46 -Uhú!
-Buď vítán, bratře.
00:34:53 -Kde jste se tak dlouho zdrželi?
-Už nám všechno snědli?
00:34:59 Naši noví příbuzní vypadají velmi podivně.
00:35:04 Rytíř Klementýn z Temného hvozdu.
00:35:17 Třeba je to jejich rodová tradice,
00:35:21 obléknout si ve slavnostní chvíli něco neobvyklého, výstředního.
00:35:28 Vítejte, vzácní hosté, na našem Starorádském hradě.
00:35:34 Račte, prosím, do sálu, kde je pro vás připraveno pohoštění.
00:35:40 Nuž, poběžme!
00:36:09 -Dobrou noc, Veličenstva.
-Dobrou noc, Veličenstva.
00:36:15 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:36:19 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.
00:36:21 -Kdybyste věděl, jak mě ty křápy tlačily. -Chápu, nové boty...
00:36:28 Kdepak nové, ty jsem vyhrabala v loupežnickém pytli.
00:36:33 V loupežnickém pytli? To je asi nějaký módní salón, že?
00:36:38 Kdepak salón. Obyčejný pytel, co si ho schovali loupežníci v jeskyni.
00:36:45 Neměla byste tolik pít, hraběnko.
00:36:49 -Ráno si schrupnu a večer zase poběžím do služby. -Do služby?
00:36:56 -Vy, hraběnka? -Dědku, jsem stejná hraběnka, jako Vranimůra komtesa.
00:37:04 HODINY BIJÍ PŮLNOC.
00:37:22 -Kdo jste?
-Tvoje žena a královna zdejší říše.
00:37:29 -Ale to přece...
-Sám sis mě vybral, králíčku.
00:37:35 -Ne! Chtěl jsem komtesu Vranimíru.
-No, a máš čarodějnici Vranimůru.
00:37:42 Oklamala jste mě. Zasloužíte si nejvyšší trest!
00:37:55 -Zkus mě potrestat, králíčku!
-ZPÍVAJÍ.
00:38:01 -Juchuchu, něco visí ve vzduchu.
-Juchuchu, něco visí ve vzduchu.
00:38:11 -Juchuchu, něco visí ve vzduchu.
-Juchuchu, něco visí ve vzduchu.
00:38:19 Buďte zticha!
00:38:28 Ještě jednou na mě vztáhneš ruku a zůstaneš takhle navěky, králíčku.
00:38:44 -Moje nevěsta!
-Ozdoba starorádského trůnu!
00:38:57 -Ble, ble, ble, juchuchu!
-Ble, ble, ble, juchuchu!
00:39:04 -Ble, ble, ble, juchuchu!
-Ble, ble, ble, juchuchu!
00:39:14 -Tak šup, šup, šup, šup!
-Tak rychle, ale opatrně.
00:39:26 No...
00:39:30 Je v tom kontryhel, hadí kořen, babské ucho, čertovo lejno...
00:39:36 -A to mám vypít?
-To jsou jména léčivých kytiček.
00:39:42 Slyšela jsi to. Jsou to jména léčivých kytiček, tak to vypij.
00:39:49 -Fuj! -Vypiješ to nebo ne?
-A když to vypiju, tak budu zdravá?
00:39:55 -Lék se musí užívat aspoň 14 dní.
-Chci něco, co zabere hned.
00:40:01 -A nebude to páchnout jak 10 čertů!
-Fuj...
00:40:09 Doktoři nám nepomohli a teď selhala baba kořenářka. Co budeme dělat?
00:40:17 -Pamatujete tu komtesu, co ukradla naší princezně ženicha? -No a co?
00:40:27 -Ale...!
-Slyšel jsem divné zvěsti.
00:40:32 Prý to byla čarodějnice, co přičarovala princezně ty chůdy.
00:40:38 -Čarodějnice? -Ano. Najdu ji a donutím, aby ty chůdy odčarovala.
00:40:46 -Kde ji budeš hledat?
-Prý se s ní oženil Metoděj.
00:40:51 -Takže na Starorádském hradě.
-Půjdu s tebou.
00:40:57 Ale to může být velice nebezpečné!
00:41:05 Kterého roku byla bitva u Křivosudic, synovče?
00:41:11 Přece mě teď nebudete zkoušet z dějepisu.
00:41:15 Vévoda Klementýn byl pověšen před bitvou u Křivosudic roku...?
00:41:25 -Nevím. -Křivosudice jsou, Metoději, nedaleko Vraní skály.
00:41:33 A od Vraní skály údajně pochází vaše choť.
00:41:37 -A ten vévoda Klementýn...
-Je váš příbuzný.
00:41:45 Přáli jste si něco, pánové?
00:41:52 Nebojte se mě, nepřišel jsem vás strašit. Chci vám něco vysvětlit.
00:41:59 Váš pradědeček Metoděj Ukrutný mě dal oběsit pod Vraní skálou.
00:42:05 Prý za vlastizradu. Ve skutečnosti se ucházel o mou snoubenku,
00:42:11 -a potřeboval se mě zbavit.
-To není možné! -Máte na to důkaz?
00:42:18 Moje kosti, které se musí dál trmácet světem, vám nestačí?
00:42:29 Copak to tu domlouváte? Nějaké spiknutí?
00:42:35 Kampak? Kampak? Jen tady zůstaň, králíčku!
00:42:41 -Vaše chování je krajně nevhodné.
-Copak se mračíte? To se mi nelíbí.
00:42:48 Jestli budete pořád takový morous, udělám z vás něco veselého.
00:42:55 -No, dovolte!? -Ano, udělej z něj raráška nebo plivníčka.
00:43:00 -Uhú! Já bych z něj udělal bludný kořen! -To je nápad!
00:43:07 Bude z tebe bludný kořen, mrzoute!
00:43:13 Vrány, máry, čárů hrozen, ať je Ctimír bludný kořen!
00:43:29 -Proboha, strýčku!
-ZPÍVAJÍ.
00:43:35 -Juchuchů, neklesejte na duchu!
-Juchuchů, neklesejte na duchu!
00:43:42 -Juchuchů, neklesejte na duchu!
-Juchuchů, neklesejte na duchu!
00:44:01 Maminko, tatínku...
00:44:10 -Milý Metoději.
-Vy jste mě vyděsil!
00:44:15 Nezoufejte, rád bych vám něco poradil. Jeďte k Vraní skále.
00:44:22 -Co tam budu dělat? -Na Vraní skále roste kouzelný strom.
00:44:28 Na tom stromě je hnízdo, a v tom hnízdě je vejce.
00:45:04 No, copak? Něco se ti nezdá? Jdi! Hyjé!
00:45:15 Máš strach? Tak víš co? Počkáš tady na mě.
00:45:44 KŮŇ ŘEHTÁ.
00:46:40 Kámen. Kámen přece nehoří! Srazím to hnízdo kamenem.
00:47:05 Prosím, račte, princezno Feliško. Kuk!
00:47:24 Ale Kašpare...
00:47:40 Ach, och, ech!
00:47:47 -Co dělá ten pařez v královské síni? -Překážím, jak račte vidět.
00:47:53 -Kašpare, ten pařez mluví!
-Jsem zakletý rytíř Ctimír, vážená.
00:48:02 Já jsem princezna Felicie ze Smíchotřas. Říkají mi Feliška.
00:48:08 -A hledáme komtesu Vranimíru.
-Tedy čarodějnici Vranimůru.
00:48:14 Tak to bych vám neradil, Vranimůra je moc špatně naložená.
00:48:20 -Neříkejte! -Ztratil se její královský manžel, princ Metoděj.
00:48:28 -Jé! Neotáčejte se, princezno!
-Nelekejte se mě, mé dítě.
00:48:34 Chci vám jen říct, kde najdete prince Metoděje. Na Vraní skále.
00:48:45 Copak je tu za křik? Ó, kašpárek Kašpar a princezna Feliška!
00:48:55 Copak vás k nám přivádí?
00:48:59 Důrazně vás žádám jménem našeho krále Felixe ze Smíchotřas,
00:49:05 abyste okamžitě zbavila Felišku těch přičarovaných chůd!
00:49:10 -To se povedlo! -Když nesplníte králův rozkaz, vypovíme vám válku!
00:49:18 Oni chtějí čarodějnici vypovědět válku?! To jsem ještě neslyšela.
00:49:27 -Já se smíchy potrhám! -Neříkejte! Vy se dokážete potrhat smíchy?
00:49:35 Tak to se u nás na Smíchotřasském dvoře ještě nikomu nepovedlo.
00:49:42 Nedělej si ze mě šašky, ty Kašpare! Ztrať se odsud, nebo...!
00:49:48 Pojďme se domluvit po dobrém, Vranimůro.
00:49:52 Když odčaruješ Felišce ty chůdy, tak ti dám co budeš chtít.
00:49:58 -Tak dobře. Tvůj život za její chůdy. -To ne, Kašpare, to ne!
00:50:04 Ty mlč, ty Slonbidlo! Nepleť se do toho! Plácneme si?
00:50:12 Čáry, máry, močál, vřes, ať je z šaška černý pes!
00:50:26 -Haf, haf, haf! -Kašpare!
-Kašpare, haf, seber se a plav!
00:50:36 -Jste hnusná. -Ty taky.
-Kašpárku, počkej na mě!
00:50:49 Kašpárku, počkej! Já už nemůžu! Nesmíš tak rychle!
00:51:11 Královský kůň! To je jistě kůň prince Metoděje.
00:51:16 Kašpare, hledej stopu! Hledej!
00:51:38 Metoději!
00:51:42 Metoději, co je vám? Slyšíte?
00:51:51 No tak, vzmužte se!
00:51:59 Vás už jsem někde viděl. Ale kdy a kde?
00:52:11 -Vy jste přece...
-Slonbidlo, jen to řekněte.
00:52:16 To ne, jmenujete se princezna Felicie.
00:52:22 Jenže od té doby, co jste k nám přijel, mi říkají jen Slonbidlo.
00:52:29 -Kdybyste mě nenašla, asi bych tu zahynul. -To vás našel Kašpar.
00:52:36 -Vlastně vyčenichal. Viď, Kašpare?
-Haf, haf! -Kašpare?
00:52:42 -Vranimůra začarovala Kašpara do...
-Haf, haf! -Děkuji ti, Kašpare.
00:52:49 -Ale není za co. -Metoději, proč jste se vydal na Vraní skálu?
00:52:57 Milá Feliško, vidíte tam to hnízdo a v něm vajíčko?
00:53:02 To jsem chtěl zničit, abych se vysvobodil z kouzel Vranimůry.
00:53:08 -Ale nepodařilo se mi to.
-Já to zkusím, třeba to dokážu.
00:53:15 Je to velice nebezpečné!
00:53:26 Přes plameny se nedostanete! Jde o život, princezno Feliško!
00:53:44 -Sláva! Sláva! -Dokázala to!
-Jste velmi statečná, Feliško.
00:53:52 -Pro takové Slonbidlo to byla hračka. -Ne. Žádné Slonbidlo.
00:53:58 -Jste nejpůvabnější, nejstatečnější princezna, jakou jsem poznal. -Haf!
00:54:05 Já vím, Kašpare, ale teď musíme pospíchat na zámek.
00:54:24 -Au! -Kde je můj manžel, strýčku?
-Jak bych to mohl vědět, paní?
00:54:33 Skučile! Klementýne!
00:54:40 Želmíro! Jste k ničemu!
00:54:47 -Hned se dejte na cestu a hledejte mého manžela. -Ano, královno!
00:54:54 Královno? Já tu vidím jen starou čarodějnici. Žádnou královnu.
00:55:01 -Co to máš?
-Takové divné vejce.
00:55:07 -Jú, on má kouzelné vejce!
-Kdes ho vzal? Chyťte ho!
00:55:23 -Já to vejce pustím! -Ne!
-Podvedla jste mě, očarovala.
00:55:28 -Jinak bych se s vámi neoženil. Zrušte naši svatební smlouvu. -Ne!
00:55:35 -Já to vejce pustím. -Ne!
-Ale ano, pustím.
00:55:50 -Tak. Vrať mi to vejce.
-Nejdřív vy mi vraťte strýčka.
00:56:00 Vrány, máry, zmizte moje čáry.
00:56:17 -Strýčku! -Metoději! -Vy zmizte! Tady nemáte co pohledávat.
00:56:33 -Kašpare! Princi Metoději!
-Feliško! Moje milá princezno!
00:56:48 Vy tady s námi zůstanete, strýčku Klementýne?
00:56:53 Rád bych se odebral k věčnému spánku, ale nemohu.
00:56:59 -Moje kletba není ještě zrušena.
-Metoději!
00:57:37 Moje milá Feliško!
00:57:39 Směl bych nyní, když jsem zbaven všech závazků, požádat o vaši ruku?
00:57:46 -Haf, haf, milá princezno, zdá se, že to dobře dopadlo. -Kašpare!
00:57:56 Veličenstvo, vstávejte. Tady nejste ve Smíchotřasech, podlaha je tvrdá.
00:58:03 Máte pravdu. Hned zítra dám nakoupit koberce a ušít polštáře.
00:58:10 Váš první královský rozkaz je geniální. Snad nezůstane poslední.
00:58:21 Milý rytíři Ctimíre, nezdá se vám Feliška na královnu moc malá?
00:58:28 Její míry jsou vyhovující, milý Kašpárku,
00:58:33 ale vás budeme muset přeměřit dřevěným metrem.
00:58:52 Bude se vám tady líbit, Feliško?
00:58:59 S vámi se mi bude líbit všude, můj milovaný Metoději.
00:59:10 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Nešikovnou jako slon a dlouhou jako bidlo se jednoho dne stane princezna Felicie, zvaná Feliška (D. Morávková). Kdo v tom má prsty? Zlá a závistivá čarodějnice Vranimůra (H. Maciuchová), která princezně nepřeje pohledného a urozeného ženicha, a tak jí přičaruje k nohám chůdy. Díky svým čarodějným schopnostem Vranimůra na nějaký čas prince (V. Dlouhý, od jehož úmrtí nedávno uplynulo 10 let) okouzlí, ale statečná Feliška se o milovaného nápadníka nedá tak snadno připravit..
