Simona Stašová a letošní jubilant Jaroslav Satoranský ve veselé pohádce o čarování (1975). Dále hrají: J. Schallerová, B. Navrátil, L. Lipský, J. Dvořák a další. Scénář Z. Teissingerová. Kamera V. Štinglová. Režie P. Kraus
00:00:10 Jéminkote, to je koláčů!
00:00:22 A ta vůně...
00:00:24 -Abys mi v tom světě neumřel hlady.
-Děkuju ti, Nanynko.
00:00:28 Lojzíku, nechtěl bys radši zůstat doma?
00:00:32 Jo, aby se mi zase všichni smáli, že jsem bačkora, viď?
00:00:35 Ne, jednou jsem řek, že půjdu do světa,
00:00:38 tak půjdu, i kdybys mě párem koní držela.
00:00:41 Co bych tě držela? Jen si běž.
00:00:47 -Já si běžím.
-Hm, běž si.
00:00:52 -Já jdu.
-Tak si jdi.
00:00:58 Tak já jdu.
00:01:09 Lojzíku...
00:01:11 Jéminkote, Lojzíku!
00:01:30 A plakat, plakat pro tebe nebudu!
00:01:48 Co to tady tak krásně voní?
00:01:55 Co mi to nedá spát?
00:02:04 Co to jenom může být?
00:02:10 -Co je to?
-Co by? Koláče.
00:02:14 Ale kdo jsi ty, že tady běháš ve dne v noční košili?
00:02:19 Promiň, ta vůně mě celičkou popletla.
00:02:23 Já jsem víla Dobruška z pampeliškové louky.
00:02:29 Tak ty jsi víla...
00:02:31 A že jsem tě tady ještě nikdy neviděla?
00:02:34 Já chodím ven jenom při měsíčku, ve dne spím.
00:02:38 Až dneska... Jak jsi říkala, že se to jmenuje?
00:02:43 -Koláče.
-Koláče...
00:02:48 -No, ochutnej.
-Ráda bych, ale já nevím...
00:02:52 Jen se neupejpej a vezmi si.
00:02:56 Ráda, moc ráda bych si vzala, ale...
00:02:59 Tak jestli nechceš, tak já se teda neurazím.
00:03:02 Třeba vy víly ani nejíte.
00:03:06 Jíme, ale jen trhanec z mlhy sypaný měsíčním prachem.
00:03:10 -Aha...
-To kvůli tancování, víš?
00:03:13 Abychom byly lehounké jako peříčka. Ale dneska žádná mlha nebyla.
00:03:19 Tak si vem koláč. Po jednom koláči neztloustneš.
00:03:25 Myslíš?
00:03:27 Tak já bych s dovolením ochutnala, ale jenom drobínek.
00:03:35 To je dobrota...
00:03:41 Ani nevím, Nanynko, jak se ti odměním.
00:03:45 Prosím tě, ten jeden koláček nestojí ani za řeč.
00:03:52 Vezmi si je všechny.
00:03:57 Já už stejně nemám, komu bych je dala.
00:04:01 Lojzík, ten už o ně nestojí...
00:04:07 Kdopak je to, ten Lojzík?
00:04:10 To je takový nevděčník nevděčný. Ani vidět ho nechci.
00:04:16 Já za ním s koláčema běhat nebudu! Nebudu.
00:04:24 Ale on mi v tom světě dočista umře hlady.
00:04:28 Neplač, Nanynko, utři si oči. Usměj se trochu.
00:04:45 No, tys tomu dala. Taková pěkná košile...
00:04:52 To se spraví jedna dvě.
00:04:59 A tři.
00:05:02 Dobrý. A načpak je ten ubrousek?
00:05:07 Dáš do něj koláče pro Lojzíka.
00:05:10 Aha... To je všechno?
00:05:13 Všechno, protože co jednou do vílího závoje vložíš,
00:05:17 to tam navždy zůstane.
00:05:20 Lojzík může jíst koláče od rána do večera,
00:05:24 může je rozdávat na potkání,
00:05:26 a pořád mu v tom ubrousku zůstanou teplé a voňavé.
00:05:30 -Jo?
-No, podívej.
00:05:35 Stačí, když ubrousek prostře a řekne vílí zaklínadlo.
00:05:41 Vílum bálum hopsasa!
00:05:49 Dobrý, Dobruško!
00:05:54 To je báječný!
00:06:02 Co se ti zase, Nanynko, stalo?
00:06:05 Když ty jsi tak hodná, Dobruško, opravdu,
00:06:10 ale kdo ví, kde je teď Lojzíkovi konec.
00:06:18 Jestli není moc daleko, tak se vrátí jedna dvě.
00:06:28 A tři.
00:06:31 Nanynko!
00:06:35 A je to.
00:06:38 -Nanynko!
-Lojzíku!
00:06:41 -Ani vidět tě nechci!
-Já vím, já zase hned půjdu.
00:06:46 Já jsem tě jenom přišel poprosit, aby ses na mě nezlobila.
00:06:52 -Já jsem to tak nemyslel.
-Já taky ne.
00:06:57 Lojzíku!
00:07:16 ZPÍVÁ Vílum bálum hopsasa,
00:07:20 s písničkou se toulám světem, zpívám ptákům, zpívám dětem,
00:07:24 běhám v botách, někdy bos, zpívám, hvízdám, jako kos.
00:07:32 Projdu kopce, údolí, dokud nohy nebolí.
00:07:44 Chodím v slunci, v dešti pak,
00:07:48 už mám hlad jak drak.
00:07:53 Svítí slunce, přijde mrak,
00:07:57 s lidma je to zrovna tak.
00:08:01 Jeden zpívá, druhý bručí, tenhle jásá, tamten skučí,
00:08:05 vílum bálum, já bych jed, že bych vlka sněd.
00:08:17 Dobré poledne.
00:08:21 A dobré chutnání.
00:08:26 PÍSEŇ
00:08:28 Bumtarata, bumtarata, vojáci jsou tady,
00:08:32 otvírejte lidi vrata, ať neumřou hlady.
00:08:36 Hned jim najíst dejte, nic se nestarejte,
00:08:40 hned zas půjdou dál, volá je pan král.
00:08:46 Prachkule mordyjé, to je vůně!
00:08:52 Dobrý den. To jsou Nanynčiny koláče.
00:08:55 Kdybyste se neurazil, mohli bychom poobědvat spolu.
00:08:59 Voják se nedá urazit, voják se dá jenom porazit.
00:09:03 Ale ne šátkem koláčů.
00:09:26 Prachkule mordyjé, nic nezbylo.
00:09:32 Jen když vám chutnalo. Já mám dost i pro sebe.
00:09:37 Vílum bálum hopsasa.
00:09:47 Prachkule mordyjé, to si dám líbit!
00:09:58 Vy ale musíte mít hlad, co? Jen se najezte, já počkám.
00:10:12 Prachkule mordyjé, a zas nic!
00:10:18 Hele, jak jsi říkal to hopsasa?
00:10:21 Vílum bálum hopsasa,
00:10:23 ale nezlobte se, ten ubrousek vám dát nemůžu.
00:10:26 Jestli máte hlad, tak vám nadělám koláče.
00:10:29 Co bych si bral koláče, když si můžu vzít ubrousek?
00:10:33 -Ne, počkejte...
-Počkej, zadarmo to nechci.
00:10:40 Dám ti trumpetu, je taky kouzelná.
00:10:44 Když na ni zatroubíš,
00:10:45 porazíš všechny nepřátele, kteří proti tobě budou stát.
00:10:49 -Já žádné nepřátele nemám.
-Ne? Tak si je uděláš.
00:10:53 Já jsem o nepřítele neměl nikdy nouzi.
00:10:56 Nezlobte se, já žádnou trumpetu nechci.
00:10:58 Kdybyste byl tak hodný a vrátil mi můj ubrousek,
00:11:02 já jsem slíbil Nanynce...
00:11:04 A dost řečí, co jsem dal, to jsem dal!
00:11:08 A co jsem vzal, to jsem vzal.
00:11:37 TROUBÍ
00:11:59 Kapitán Všechno sám připraven k útoku!
00:12:02 Dobrý den.
00:12:13 Copak? Hledáte někoho?
00:12:16 Hledám nepřítele, veliteli.
00:12:20 Já žádného nepřítele nemám.
00:12:22 Proč tedy v alarm zněl té trubky hlas?
00:12:26 To jako proč jsem zatroubil? Tu trubku mi dal jeden voják.
00:12:33 Představte si, sebral mi můj ubrousek.
00:12:41 Tak víte co? Běžte za ním, ať mi ho vrátí.
00:12:48 Rozkaz, veliteli!
00:13:03 -Rozkaz splněn, veliteli!
-Děkuju.
00:13:08 Kapitán Všechno sám k vašim službám!
00:13:11 Počkej, kamaráde, počkej.
00:13:15 Vílum bálum hopsasa.
00:13:25 Vezmi si.
00:13:28 Kapitán Všechno sám k vašemu zatroubení vždy připraven!
00:14:11 Jé, tady to voní!
00:14:16 -Chcete koláče?
-Chceme!
00:14:19 Tak si berte, neubude.
00:14:23 A cože jste se do sebe tak pustili?
00:14:26 Když on mi bere moji čepici!
00:14:28 -Moji!
-Moji!
00:14:32 Nemyslete si, že je to nějaká obyčejná čepice.
00:14:35 -To není obyčejná čepice.
-Je to neobyčejná čepice.
00:14:38 Kdybych si ji nasadil,
00:14:41 hned bych měl úplně stejný zámek jako sám pan král.
00:14:46 Jéminkote, tak pročpak to neuděláte?
00:14:50 Když on mi ji nechce dát!
00:14:53 Počkejte, nechte toho!
00:14:56 Kamarádi, počkejte!
00:15:05 -Nechcete radši ještě pár koláčů?
-Chceme!
00:15:12 Hned to bude.
00:15:14 Vílum bálum hopsasa.
00:15:21 -Jé, ty máš ale pěkný ubrousek!
-Tak si přece vezměte.
00:15:30 Hele, nechtěl bys ten ubrousek vyměnit za čepici?
00:15:34 Nechtěl bys ten ubrousek vyměnit za čepici?
00:15:37 -Nechtěl.
-Nechtěl?
00:15:42 A načpak by mi byla?
00:15:46 Počkejte, co to děláte? Dejte mi můj ubrousek!
00:15:49 Počkejte, nechte toho! Počkejte...
00:15:53 Počkejte!
00:15:58 No počkejte!
00:16:03 TROUBÍ
00:16:09 Kapitán Všechno sám připraven k útoku!
00:16:12 Chyť, prosím tě, ty dva darebáky, co mi odnesli ubrousek.
00:16:16 Rozkaz!
00:16:18 -Jeden utíkal sem, druhý tam.
-Rozkaz, veliteli!
00:16:34 Rozkaz splněn, veliteli, hlásím dva zajatce!
00:16:39 Odpusť nám to, my už to nikdy neuděláme.
00:16:43 Můj ubrousek, a celý! Ty jsi chlapík.
00:16:48 Kapitán Všechno sám vždy připraven. Stůj!
00:16:52 Jen je nech, ať si běží. Hlavně že mám svůj ubrousek.
00:16:58 Počkejte, zapomněli jste tady čepici!
00:17:05 Ale co, stejně jim k ničemu nebyla, darmo se o ni prali.
00:17:12 A jestli je opravdu kouzelná, máme dnes kde hlavu složit.
00:17:18 V zámku, jakej má sám pan král.
00:17:44 Cože? Úplně stejný zámek, jako mám já?
00:17:55 I s královským trůnem, Vaše královské Veličenstvo.
00:17:59 I s královským trůnem?
00:18:06 Dále pak výše jmenovaný Lojzík ve výše jmenovaném zámku...
00:18:11 -Úplně stejném, jako mám já?
-Ano, jako mám já... tedy vy.
00:18:17 V úplně stejném hostí každého, kdo jde kolem, Nanynčinými koláči.
00:18:22 Ti, kdo chodí kolem, jsou: Sedláci, selky, jejich děti,
00:18:26 vandrovní tovaryši, potulní muzikanti
00:18:28 a jiní komedianti, kteří v takovém zámku...
00:18:32 Který je úplně stejný jako mám já!
00:18:34 Ano, který je úplně stejný, jako má Vaše veličenstvo,
00:18:38 nemají co pohledávat.
00:18:42 -Zavřít!
-Milost!
00:18:47 Ne, toho ne! Zavřít!
00:18:50 -Milost, Vaše Veličenstvo!
-Toho taky ne!
00:18:53 Lojzíka!
00:18:55 Rozkaz, Vaše královské Veličenstvo!
00:19:02 Já jim dám koláče!
00:19:12 Nanynčiny koláče, tvarohové, makové, povidlové,
00:19:15 račte si vybrat podle chuti.
00:19:30 Jménem krále!
00:19:42 Jménem krále!
00:19:44 Pozor, ať si neublížíte.
00:19:51 Dobrý den, copak nám nesete?
00:19:56 Jestli máte chuť na koláče, poslužte si,
00:20:00 hned přinesu další.
00:20:14 PÍSEŇ
00:20:16 Zlato, zlato, zlato, zlato má král.
00:20:19 Jak zlato uvidí, každého ošidí,
00:20:22 všechno, všechno, všechno, všechno by bral.
00:20:26 Sedí si na trůnu, má zlatou korunu,
00:20:30 nikdo ho neviděl, neslyšel, že by se smál.
00:20:34 Všechno má ze zlata, jen srdce z kamene,
00:20:37 nikdo ho neviděl, neslyšel, že by se smál.
00:20:41 Lojzík, Lojzík, Lojzík, to je náš král.
00:20:45 Pomůže každému, starému, mladému,
00:20:48 všechno, všechno, všechno, všechno by dal.
00:20:52 Ze zlata srdce má, co může, to nám dá,
00:20:55 koláče rozdává, přijďte si, taky vám dá.
00:21:07 No konečně, Dobruško! Už jsem myslela, že jsi zaspala.
00:21:11 Pekla jsem, ochutnej.
00:21:18 Medový, viď? Voní jako louka.
00:21:21 Přišla jsem se s tebou rozloučit, Dobruško.
00:21:24 Rozloučit?
00:21:25 Musím za Lojzíkem, nebo se mi v tom světě ztratí.
00:21:29 Když se ztratí, však my ho zase najdem.
00:21:37 Podívej.
00:22:05 Já musím za Lojzíkem...
00:22:12 Zavřít!
00:22:16 Jen kdyby neměl tu kouzelnou trubku, Veličenstvo.
00:22:20 Kdyby neměl tu kouzelnou trubku, Vaše královské Veličenstvo,
00:22:24 já bych to tam rozsekal na cimpr campr!
00:22:28 Zavřít, povídám, a basta!
00:22:30 -Zavřít!
-Rozkaz, Vaše Veličenstvo.
00:22:37 Mě, Vaše královské Veličenstvo?
00:22:45 Dvorní rada, pojď sem, já tě vidím.
00:22:52 Co budeme dělat?
00:22:55 Tedy já se domnívám...
00:22:59 Já se domnívám, Vaše královské Veličenstvo,
00:23:02 že pokud ten rebelant bude mít v rukou kouzelnou trubku,
00:23:06 nikdo proti němu nic nezmůže.
00:23:08 To už jsem slyšel!
00:23:10 Radši mi pověz, jak dostanu tu kouzelnou trubku.
00:23:14 A rychle, počítám do tří! Jedna, dva, dva a půl...
00:23:18 Budou tři!
00:23:21 Já se domnívám, že po zlém to jaksi asi nepůjde.
00:23:25 -Co to zkusit třeba po dobrém?
-Co? Po dobrém?
00:23:30 -Ty...
-Jenom jako.
00:23:34 Jenom jako, Vaše královské Veličenstvo.
00:23:37 Až tu trubku budete mít, tak po zlém.
00:23:40 A hodně po zlém.
00:23:43 PÍSEŇ
00:23:44 Na tom našem posvícení všichni tancujem.
00:23:48 Jídlo, pití, všechno máme, radujem se a zpíváme.
00:23:53 Muzikanti, hrajte, hrajte ještě dál,
00:23:58 dneska máme posvícení, dneska máme bál.
00:24:11 Jeho Veličenstvo král Hromulus a Její Jasnost princezna Elvínka!
00:24:23 Šli jsme čirou náhodou tady s Elvínkou kolem...
00:24:26 Stůj, nevrť se!
00:24:29 A tak jsme si řekli... Stůj rovně! ...že se zastavíme.
00:24:34 Veličenstvo je velice rozčileno hrubým chováním vrchního generála.
00:24:39 Přišlo se vlastně omluvit.
00:24:41 Proč byste se omlouval, pane králi?
00:24:43 Pěkně vás vítám, pojďte dál. A poslužte si.
00:24:55 Dámská volenka!
00:25:04 Přece nedáš Její Jasnosti košem?
00:25:10 A teď najdeme tu kouzelnou trubku, Vaše Veličenstvo,
00:25:13 a potom s tím rebelantem zatočíte.
00:25:16 Pardon.
00:25:59 -Lojzíku!
-Nanynko!
00:26:03 To jsi hodná, že jsi přišla!
00:26:06 To jste vymyslel moc dobře!
00:26:08 Kdybyste se místo koláčů radši zajímal o trubku!
00:26:12 Vaše královské Veličenstvo, támhle leží!
00:26:16 -Máme ji!
-Dejte ji sem!
00:26:22 Dejte sem tu trubku!
00:26:25 Už ji mám, teď už tě žádné kouzlo nezachrání!
00:26:31 TROUBÍ
00:26:42 Slyšíš, Lojzíku? Pojď odsud, pojď.
00:26:46 Proč bychom utíkali?
00:26:48 Já jsem nikomu nic zlého neudělal. A ty taky ne.
00:26:54 Kapitán Všechno sám připraven k útoku!
00:26:58 -Na něj!
-Rozkaz, pane králi!
00:27:02 Vpřed!
00:27:05 -Tak na co čekáš?
-Nehněvejte se, pane králi,
00:27:09 ale na Lojzíka s Nanynkou moc trubky nestačí.
00:27:14 Musíš přece jít, proti komu tě pošlu!
00:27:17 -Mám kouzelnou trubku!
-Jenže ta trubka už není kouzelná.
00:27:22 Jak to, že není kouzelná?
00:27:26 Když se proti mně postaví člověk s čistým svědomím a beze strachu,
00:27:30 tak je moc trubky zlomená a já jsem vysvobozen.
00:27:34 -Děkuji ti, Nanynko.
-Já ne, to Lojzík.
00:27:36 Já jsem chtěla utéct, ale Lojzík, ten se ničeho nebál.
00:27:40 Kdyby nebylo Nanynky, tak...
00:27:42 Tak chopte se jich! Rychle!
00:27:47 Co to tady zase je?
00:27:49 Svoje hosty si vybírám podle svýho gusta.
00:27:54 Prosím, račte.
00:28:05 To přece byla moje povinnost.
00:28:07 Ne, ochránit Nanynku je jen a jen moje povinnost,
00:28:11 na to žádná kouzla nepotřebuju.
00:28:13 PÍSEŇ
00:28:15 Lojzík, Lojzík, Lojzík, to je náš král.
00:28:18 Pomůže každému, starému, mladému,
00:28:20 všechno, všechno, všechno, všechno by dal.
00:28:24 Ze zlata srdce má, co může, to nám dá,
00:28:27 koláče rozdává, přijďte si, taky vám dá.
00:28:39 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Dnešní další Pohádka pro pamětníky bude o čarování. V roce 1975 ji natočil režisér P. Kraus a do hlavních rolí půvabné Nanynky a toulavého Lojzíka obsadil Simonu Stašovou a Jaroslava Satoranského, který oslaví 80. narozeniny.
Nanynka je hodné a milé děvče a umí péct ty nejlepší koláče. Jenom se svým milým Lojzíkem se pořád škorpí. Jednoho dne už to Lojzík nevydrží a raději se vydá do světa. Nanynka je z toho smutná, ale nakonec souhlasí a ještě svému milému přidá na cestu kouzelný ubrousek, který jí za koláč darovala víla Dobruška. Mnohá dobrodružství Lojzík prožije, než se stane králem a svou Nanynku si vezme za ženu…
