Humorná pohádka o kominíkovi, švadlence a laskavém větříčku (1989). Hrají: J. Hartl, U. Kotajná, H. Maciuchová, J. Langmajer, U. Kluková, P. Soukup a další. Scénář H. Sýkorová. Kamera F. Procházka. Režie V. Karlík
00:01:08 Pepane!
00:01:12 Sakra, ten komín bude asi uhranutý.
00:01:15 -Co se stalo?
-Ztratila se mi tam štětka.
00:01:20 Tobě se ztratí v každém komíně. Jestli ty nemáš uhranuté ručičky.
00:01:27 -Je tam dole hodně škváry?
-Je a to lezení mi ještě moc nejde.
00:01:33 Od čeho máš kolena, lokty, ramena?
00:01:36 Musíš se pořádně zapřít, pak prolezeš každý komín.
00:01:42 Když já se bojím, že se při tom lezení polámu a odřu.
00:01:48 To je dobrý! Kdo se bojí, toho spolkne jezevčík.
00:01:53 Kominík se nesmí bát.
00:01:55 Ty se ale nebojíš, lezeš po střechách jako veverka.
00:02:00 -Ale jsi líný a kominictví ti nevoní. -Moc ne, pane mistr.
00:02:08 Přitom je to takové krásné, odvážné a vzdušné řemeslo.
00:02:15 A ukoptěné, pane mistr. Kluci pořád na mě pokřikují.
00:02:20 Kominíku, dej mi píku, já tě píchnu do pupíku.
00:02:25 Kluci nemají rozum.
00:02:27 Počkej, až vyrostou, to si tě budou považovat.
00:02:32 Za co?
00:02:34 Za tvou záslužnou práci. Sedni si, já ti to vysvětlím.
00:02:42 Takový dobře udržovaný komín to je teplo. Teplo znamená domov.
00:02:51 -A domov to je místo, kde je každému... -Teplo.
00:02:59 Kde je každému dobře, Pepane! Už jsem ti to říkal.
00:03:04 Máma mi ale říká, že domov je místo, kde je taky někdo jiný.
00:03:10 To je taky pravda.
00:03:12 Ale o tom vy nic nevíte, vy domov nemáte.
00:03:16 -Spíte v podkroví u kočičí báby.
-Jednou ho taky budu mít.
00:03:22 A vaší paní bude slečna Blanka, že jo?
00:03:26 Opravdu ti už jednu střihnu, jak nejsem zlý člověk.
00:03:31 Takový učedník to je snad za trest. Nemehlo a ještě k tomu drzý.
00:03:38 -Slečna Blanka ani neví, že jsem na světě. -Ale dnes bude vědět.
00:03:44 Zacpal jsem jí komín. Vemte si štětku, budete ji potřebovat.
00:03:50 Podívejte se dolů, už jí plotna začíná kouřit.
00:03:57 Tedy Pepane, teď abych všeho nechal a šel na to. Podrž to!
00:04:03 Máš u mě pár pohlavků, to si vyřídíme.
00:04:10 Aspoň si vás všimne.
00:04:17 -Slečinko, můžete se mi věnovat?
-Ano.
00:04:22 -Ty košile prosím všechny dole ustřihnout. -Ano!
00:04:27 -A všechny límce vyspravit.
-Jistě.
00:04:33 Poslyšte, vy tady máte zakouřeno. A je tu zima.
00:04:41 Zavřete aspoň ty dveře!
00:04:47 Teď už je to dobré, ale ráno jsem vůbec nemohla roztopit kamna.
00:04:53 Tohle by chtělo vyspravit, vidíte tu díru?
00:04:57 Vezměte si na to nějaké potrhané prostěradlo.
00:05:02 Tohle ne, tohleto třeba. Vy si nějak poradíte.
00:05:07 -To týdne to bude hotové, paní poštmistrová. -Děkuji!
00:05:12 -Přála jste si, abych vám ušila blůzičku. -Vážně?
00:05:17 -Namalovala jsem si už obrázky.
-Tak mi je ukažte.
00:05:25 Prosím, vyberte si.
00:05:28 To je pěkné, ale příliš dlouhé. Chtělo by to trochu ustřihnout.
00:05:38 Moc hezké.
00:05:43 -Vidíte, taky pěkné. -Co tohle?
-To je nádhera.
00:05:51 Skutečně, to je šik. Moc se mi to líbí.
00:05:58 -Můžete mi ukázat ten mušelín?
-Mušelín? Jistě.
00:06:09 Tak to vám teď ukázat nemohu, taková drahá látka.
00:06:14 -Vždyť vám tady špacíruje kominík.
-Dobrý den, slečno.
00:06:19 -Vás jsem tu zrovna potřebovala.
-Promiňte!
00:06:23 Chci vám říct, že komín už netrucuje.
00:06:27 Netrucoval by, kdyby se o něj kominíci líp starali.
00:06:32 Už se to nestane. Od teďka bude v komíně jako v klícce.
00:06:37 -Teď vám ještě vymetu sporák.
-Děláte šmouhy na podlaze.
00:06:43 -Teď jdu na ten sporák.
-Teď? Všechno mi zaprášíte.
00:06:48 Nemohu se na to dívat, raději si to vezmu. Nerada bych to prala znovu.
00:06:56 Nemohl byste přijít jindy, pane mistr?
00:06:59 Mohu, ale abyste neměla se sporákem patálii.
00:07:04 -Já už to nějak vydržím.
-Tak na shledanou. -Na shledanou.
00:07:11 Rukulíbám, milostivá.
00:07:22 Ten mi tu scházel.
00:07:26 Tak co, vybrala jste si?
00:07:28 -Která se vám líbí?
-Žádná! -Žádná?
00:07:32 Žádná! Je to bláznivá móda.
00:07:35 Slušelo by vám to. Byla byste v tom veselejší.
00:07:40 Slečinko, nejsem na žádné mašličky, pentličky a serepetičky.
00:07:47 Já si to s tou blůzičkou ještě rozmyslím.
00:07:54 Vy jste tu nová a tenhleten váš salón Blanka zatím vůbec neznám.
00:08:04 Promiňte, ale až si přijdu pro tu správku, tak vám ještě řeknu.
00:08:14 -Na shledanou, slečinko!
-Na shledanou.
00:08:34 ŠIŠLÁ. Pusť! Zdržuješ mě strašně.
00:08:38 Musím rozfoukat všechny sedmikrásky.
00:08:42 Ta jsi ale šereda fousatá.
00:08:48 Já se sám odtud nedostanu.
00:08:52 Bratříčci, větříčci, pomozte mi!
00:09:00 Kam jste se schovali?
00:09:13 -Tady nemáš co dělat!
-To já vím taky.
00:09:18 Zabloudil jsem, honil jsem se s brundibárem.
00:09:23 To jsem tomu dal.
00:09:26 Polez! Nestůj a pomoz mi.
00:09:29 Kdyby ses neflákal po střechách, tak by se ti to nestalo.
00:09:35 Zasloužil bys pěkně na zadek.
00:09:38 Jsi vítr cloumák nebo třepetáč, že jsi tak přísný?
00:09:43 Uličníku, nedělej si ze mne legraci nebo tě tu nechám.
00:09:48 -A budeš tu viset pořád. Ty nejsi z města, že ne? -Ne!
00:09:54 -To jsi spadl z nebe, že nepoznáš kominíka. -Nespadl.
00:09:59 -Asi budeš od komediantů, viď?
-Šepotavý vánek a přiletěl jsem.
00:10:08 -Mám křídla, nevidíš?
-Ukaž! Křídla máš, ale pták nejsi.
00:10:16 -Podívej, ty jsi mě pošmoural.
-Promiň.
00:10:21 -Máš ošklivou barvu, to je vlastní?
-Umažu se, protože pracuji.
00:10:28 Vymetám komíny, víš.
00:10:32 Já zase ševelím, šumím, šelestím.
00:10:38 -A taky šišláš.
-Ty jsi ale protivný.
00:10:42 My šepotavé vánky nemáme rádi pošmourné tváře.
00:10:48 Přifouknu ti jinou barvu, třeba zelenou, bude ti slušet.
00:10:53 Jo a budou mě považovat za hastrmana.
00:10:57 -Tak tě posypu kvítky šeříku a budeš vonět. -Dej pokoj!
00:11:05 -Tak ty ode mne nic nechceš?
-Chci jen, abys zmizel.
00:11:10 Ale opatrně, bosky to po střechách strašně klouže.
00:11:15 My šepotavé vánky nepotřebujeme boty.
00:11:19 Máme něžnou duši a ta nás povznáší do výše.
00:11:24 -Já poletím, ale musím se ti odměnit. -To nemusíš.
00:11:29 -Pošeptám ti sladký sen.
-To nemusíš, ten já už mám.
00:11:39 Zdá se ti o té slečně, co vykukuje z okénka.
00:11:46 -Jak to víš?
-Protože tam pokukuješ.
00:11:50 -Je krásná.
-Je, ale já ji vůbec nezajímám.
00:11:56 O tom, že mě má ráda, se mi jen může zdát.
00:12:02 Opravdová láska je moc těžká, to já přifouknout nedovedu.
00:12:08 My šepotavé vánky umíme přifouknout jen věci lehounké a pomíjivé.
00:12:18 Jako dobrou náladu a sladká slovíčka.
00:12:27 Tu dobrou náladu a sladká slovíčka to bych bral.
00:12:34 -Aspoň bych udělal na Blanku dojem.
-Tak dobře.
00:12:42 Vezmi si to! Je to větrné peříčko.
00:12:51 Pohlaď ho a vykouzlí ti všechno co chceš.
00:12:55 Já ti snad nakonec uvěřím, kluku povětrný.
00:12:59 -A přijď mi říct, jak to dopadlo.
-Kde tě najdu? -Támhle.
00:13:05 -Na foukališti, tam chodí vítr spát. -Na foukališti? -Ano.
00:13:11 Na vrchu Šumínu a v lesích šupských.
00:13:46 -Dobrý den, slečno.
-Dobrý den!
00:13:50 -Jdu se podívat na ta kamna.
-Nebude to třeba, už nekouří.
00:14:01 Tak jsem vám přinesl aspoň kytičku, abyste se na kominíky už nehněvala.
00:14:09 -Jste moc hodný, mistře.
-Mojmír.
00:14:13 -Mojmíre, ještě jsem od nikoho kytičku nedostala. -Vážně?
00:14:19 -Taková krásná slečna?
-Ba ne!
00:14:22 A nezlobte se, že jsem vás včera tak odbyla.
00:14:27 Měla jsem strach, že mi uteče zákazník.
00:14:31 -Nosíte taky štěstí, mistře?
-Všichni kominíci nosí štěstí.
00:14:37 Sáhněte si! Vám bych ho nejradši nanosil plné kapsy.
00:14:44 To je dobře, moc bych ho potřebovala.
00:14:47 Víte, zákaznic mám málo a nosí jen samé záplaty a prostírání.
00:14:53 A já bych tak ráda šila šaty, sukně a blůzičky.
00:14:58 Všechny by byly krásné, zářivé a šaramantní.
00:15:03 Jenomže zdejší zákaznice jsou moc staromódní a nevěří mi.
00:15:09 Jsou to hloupé slepice.
00:15:11 Kdyby si vás prohlédly, tak by vůbec neváhaly.
00:15:16 -Nejvíc to v našem městě sluší vám.
-Nestůjte u dveří a posaďte se!
00:15:22 Ne, umazal bych vám to tu. Jsem v práci, víte.
00:15:27 -A taky nechci zdržovat.
-Nezdržujete.
00:15:31 Stejně celý den jen záplatuji a povídat si mohu jen s prostěradlem.
00:15:37 Víte, nedávno jsem se přistěhovala a nikoho tu neznám.
00:15:43 Mistře, dobrý! Moc dobrý!
00:15:49 Jsem na světě sama a tak je mi smutno. Někdy na mě padá i strop.
00:15:56 Ale vám bych si zrovna stěžovat nemusela.
00:16:00 Takové nebezpečné povolání a samé černé komíny.
00:16:06 Kdepak, já mám komíny docela rád. Tak já si na chvilku sednu.
00:16:12 -Posaďte se.
-Snad vám to neušpiním.
00:16:18 Vy mi to asi nebudete věřit,...
00:16:21 ...ale já si tam na střechách někdy připadám jako v zahradě.
00:16:27 Slunce je tam blíž a okolo mám koruny stromů.
00:16:32 Ptáci tam zpívají, někdy i pěnkava přiletí.
00:16:36 Taky vítr tam byl, odnesl saze a našeptal mi moc krásných nesmyslů.
00:16:43 -O čem? -O všem možném a taky o vás. -O mně?
00:16:49 Tak já se radši podívám na ta kamna.
00:16:55 Ne, já je vyzkouším sama.
00:16:58 -V neděli upeču bábovku a vy ji přijďte ochutnat. -Já bábovku rád.
00:17:04 -Přitom mi povíte, co vám o mně řekl vítr. -Tak dobře.
00:17:10 Stejně mám nejradši tyhle něžné kytičky.
00:17:16 To protože se jim tak podobáte.
00:17:21 Tak v neděli odpoledne, platí?
00:17:26 Platí!
00:17:30 -Na shledanou! -Na shledanou!
00:17:44 ZPÍVÁ. Kalamajka mik, mik, mik, oženil se kominík,
00:17:49 koho si vzal za ženu, netykavku švadlenu.
00:17:53 -Kdo je u tebe netykavka?
-Švadlena.
00:17:57 Blanka je to nejroztomilejší stvoření pod sluncem.
00:18:02 Ale ty jsi lotr, který potřebuje pověsit za uši do komína.
00:18:08 -Proč koukáš lidem do oken?
-Šel jsem vám držet palce.
00:18:13 -A začernil jsi krásnou bílou kytku. -Já nerad.
00:18:19 Jak teď před Blankou vypadám? Už mě dlouho zlobit nebudeš.
00:18:25 -Vezmu si jiného učedníka. -Jiného?
-Třeba Holubovic Jiříka.
00:18:31 -Ten šmajdá. -Ale je to hodný chlapec a bude si toho vážit.
00:18:37 -Podívej, jak jsi to zamotal.
-Pane mistr.
00:18:42 -Když mě hubujete, já v noci špatně spím. -Dej pokoj!
00:18:47 Převaluji se a přemýšlím, jak bych vám udělal radost.
00:18:52 Podívejte, co jsem vám přinesl.
00:18:59 -To tě napadlo při tom převalování?
-Parádní, co? -Opravdu parádní!
00:19:06 U kočičí báby na mě mňouká 9 koček najednou, tak tohle bude desátá.
00:19:14 -Ale tohle je kocourek a sněhobílý.
-Ale co s ním budu dělat?
00:19:20 -Mohl byste ho dát jako dárek.
-Co? -Slečně Blance.
00:19:30 To není špatný nápad, aspoň jí nebude tak smutno.
00:19:36 Dobře, Pepane, tak to spolu zase zkusíme.
00:19:42 Hajej hezky, kočičko.
00:19:45 Už jsi to tam vysmýčil?
00:19:48 Mně to smýčení ještě moc nejde. Nevím, jak to dělat.
00:19:54 To nesmíš jako holič se štětkou. Podrž mi to!
00:19:59 Dávej pozor, já ti to předvedu.
00:20:04 -Dolů a nahoru. -Dolů a nahoru.
00:20:10 Vůbec nejíte, vezměte si ještě.
00:20:13 Už jsem snědl půl bábovky, zítra bych nevylezl na střechu.
00:20:19 -Aspoň čaj! -Děkuji!
00:20:22 Slíbil jste mi, že mi řeknete, co vám o mně vyprávěl vítr.
00:20:28 -Samé hezké věci. -Například?
-Že máte krásné vlasy.
00:20:34 Že už si je párkrát spletl s rozkvetlou pampeliškovou loukou.
00:20:42 -Váš vítr je lichotník.
-A taky se mu líbí váš úsměv.
00:20:47 -Rozsvítíte se při něm jako lampička. -A ještě něco?
00:20:53 -Rád by k vám přišel na námluvy.
-To by si mě chtěl vítr brát?
00:21:01 Vítr ne, ale já ano.
00:21:14 Jste pěkní vtipálkové! Vy i ten váš vítr.
00:21:19 Asi si potrpíte na legraci.
00:21:22 Slečno Blanko, to vůbec není legrace.
00:21:26 Já vás mám rád od první chvíle, co jsem vás uviděl.
00:21:32 Myslím jen na to, jak vás mám poprosit o vaši ruku.
00:21:40 Ale to není možné, Mojmíre. Jste upřímný člověk.
00:21:45 Ráda vás vidím, ráda s vámi povídám, ale nehodíme se k sobě.
00:21:51 Ale proč ne?
00:21:53 -Švadlenka a kominík, to nejde dohromady. -Proč ne?
00:21:59 Sedněte si a povězte mi, proč by to nešlo.
00:22:03 Celý den jste ve špíně a všechno byste mi umazal.
00:22:08 Jste celý černý a černá se mi protiví. Mám ráda bílou.
00:22:13 Slečno Blanko, celý ne!
00:22:18 Podívejte se, my kominíci nosíme stále bílé čepičky,...
00:22:24 ...aby lidé viděli, že i při černém řemesle dbáme o čistotu.
00:22:30 Po práci se celí umyjeme a jsme jako všichni normální lidé.
00:22:36 Černá a bílá se přitahují.
00:22:39 Já vím! Vždycky když sem přijdete, zbude tu po vás šmouranec.
00:22:45 Ne, Mojmíre, to pusťte z hlavy.
00:22:48 Ze mne kominická nevěsta nebude. Leda byste mě posypal sazemi.
00:22:56 To bych si nikdy nedovolil.
00:23:06 Slečno Blanko, copak se vám to přihodilo?
00:23:17 -Na to bych se měla zeptat já vás.
-A proč mě? -Takové hloupé kejkle.
00:23:24 Myslela jsem, že jste slušný člověk.
00:23:28 Ale já vás přece neposypal. Dnes nemám ani sazičku za uchem.
00:23:35 -To vůbec nejde dolů.
-Jsou-li to saze, tak to musí jít.
00:23:43 -Vážně to vůbec nejde.
-Že se nestydíte, Mojmíre.
00:23:48 Nic jsem vám neudělala, tak proč mě tolik trápíte?
00:23:53 Nikdy bych vám neublížil, to bych radši skočil ze střechy dolů.
00:23:59 -Kdo to tedy byl? Asi ten váš vítr.
-Moment, mám nápad!
00:24:07 Počkejte, vydržte, hned jsem zpátky.
00:24:13 Rukulíbám, milostivá paní!
00:24:15 Slečno, vy tu zase máte kominíčka.
00:24:19 Řekla jsem si, že bych si přece jen půjčila ty obrázky.
00:24:27 -Když budete tak laskava.
-Jistě!
00:24:35 -Děkuji.
-Prosím, vyberte si.
00:24:38 -Copak se vám stalo?
-Nic, to se teď nosí.
00:24:45 -Je to nejnovější móda.
-Asi kominická.
00:24:49 Takhle bych nevystrčila ani nos. Nebudu vás zdržovat a půjdu.
00:24:56 Ty obrázky vám brzy vrátím. Na shledanou a hodně štěstí.
00:25:26 Nespadněte pane mistr, létáte tu jako netopýr.
00:25:31 Pepane, co tu děláš? V neděli máš být doma.
00:25:35 Jdu za vámi. Copak tu hledáte?
00:25:40 Ztratil jsem tady takové růžové peříčko. Musí tu někde být.
00:25:48 To kouzelné? Tak to je u mě.
00:25:54 -Jakpak jsi k němu přišel?
-Jen tak z ničeho nic.
00:26:00 Z ničeho nic? Jak tedy víš, že je kouzelné?
00:26:05 Že jsi s ním dělal nějaké kejkle. Že ty jsi začernil slečnu Blanku.
00:26:11 Ale to je dobře. Máte z ní parádní kominickou nevěstu.
00:26:17 -Nemáte radost, pane mistr?
-Nemám, víš, co jsi natropil?
00:26:23 -Slečna Blanka se na mě moc mračí.
-To jí přejde.
00:26:27 Už vám nedá košem. A ohrnovat nos nad kominíky už taky nebude.
00:26:34 Jednou tě přetrhnu jako hada. Dej sem to peříčko nebo uvidíš!
00:26:40 Neházej ho!
00:26:45 -A je pryč. -A to jsme si s ním mohli pěkně zakouzlit.
00:26:52 Třeba načernit uši kočičí bábě. Co jeden vítr dal, druhý vzal.
00:27:00 Pepane zmiz nebo tě srazím ze střechy.
00:27:09 Jsi tady?
00:27:14 Haló! Vánku!
00:27:28 Šepotavý vánku!
00:27:34 -Kdo mě to budí? -To jsem já, potřebuji s tebou mluvit.
00:27:42 -Nejsi ten kominík, co má rád to bílé stvoření? -Ano, to jsem já!
00:27:52 To je od tebe hezké, žes mě přišel navštívit.
00:27:59 -Chce se mi strašně spát.
-Ne, prosím tě ne!
00:28:04 Potřebuji tvou pomoc. Mám velké trápení.
00:28:12 -Jsi na foukališti, tady není trápení. -Ne?
00:28:19 Tady všechno ztrácí svou tíhu, tady je všechno lehké jako chmýří.
00:28:30 Víš co? Lehni si!
00:28:36 A spi!
00:28:40 Ale já přece nejsem vítr.
00:28:43 Dej mi ještě jedno větrné peříčko a pak půjdu.
00:28:49 Máš takové usoužené oči.
00:28:54 -Nač to peříčko potřebuješ?
-To je dlouhá historie.
00:28:59 Než bych ti to řekl, zase bys usnul.
00:29:03 Blanka je celá začerněná a hrozně se na mě mračí.
00:29:08 -Tak dáš mi to peříčko?
-To se ví.
00:29:14 Ne, mám nápad.
00:29:25 Dám ti jiné peříčko.
00:29:31 Ztratilo vítr.
00:29:33 On umí stěhovat nafouklé černé mraky.
00:29:37 -Pohlaď tímto peříčkem svou bílou slečnu po tváři... -Po tváři.
00:29:44 -Snad se mračit přestane.
-Moc děkuji, hned ho jdu vyzkoušet.
00:29:52 Přijď mi povědět, jak to dopadlo.
00:29:57 Nezapomeň!
00:30:15 Vidíte, jsou pryč. A já se bál, že už se na mě nikdy neusmějete.
00:30:24 Měl jste se bát dřív, neměla bych nepříjemnosti.
00:30:29 Musela jsem se zamknout na 7 západů.
00:30:32 Sousedky tu ostudu roznesly po celém městě.
00:30:37 Říká se, že kominíci nosí štěstí, ale vy jste mi přinesl jen smůlu.
00:30:44 Vy se na mě pořád hněváte, ale věřte mi, že za to vůbec nemohu.
00:30:51 Já vám to vysvětlím.
00:30:54 Začalo to tím, že jeden hloupý vítr se zamotal do drátů u komínu.
00:31:00 Nejdřív jsem vůbec nevěděl kdo to je.
00:31:04 Tyhle báchorky povídejte holubům na střeše. Vím, co jste chtěl.
00:31:11 -Chtěl jste si ze mne udělat kominickou nevěstu na truc. -To ne!
00:31:17 To není pravda! Není všechno černé uvnitř co je černé navenek.
00:31:23 -Mám vás nejradši na celém světě.
-Já zase nemám ráda černou barvu.
00:31:30 -Je to barva zlá a zlomyslná.
-Barva je jenom barva!
00:31:35 Promiňte.
00:31:38 Dovolte, abych přišel zítra, všechno vám v klidu vysvětlím.
00:31:50 -Ne, bude zavřeno.
-Proč zavřeno?
00:31:57 Už vás nechci nikdy vidět, Mojmíre.
00:32:20 Mojmíre!
00:32:53 Konečně, čekám tu na tebe celou věčnost.
00:32:57 Vzdycháš jako meluzína, co ti je?
00:33:00 Mám hlavu plno těžkých myšlenek, potřebuji povzbudit.
00:33:05 Nosíš sem jen samé těžkosti.
00:33:10 -Pořád se mračí tvá bílá slečna?
-Jo!
00:33:14 Zlobí se na mě, nechce mě vidět, jsem pro ni moc černý.
00:33:20 -Navenek i uvnitř.
-Tak ji pusť z hlavy a netrap se!
00:33:26 Na světě je hezkých dívek hodně. Nechceš, pomohu ti vybrat.
00:33:32 Nechci, já mám rád jen Blanku.
00:33:41 Sedni! Šidíš ostatní krásu, když se upínáš jen k jedné.
00:33:48 Lepší je létat z kvítku na kvítek, jako my šepotavé vánky.
00:33:55 Když umíš vymetat komíny, tak si ji zkus vymést i ze srdce.
00:34:01 Já si ji nechci vymést ze srdce, chci, aby byla mou paní.
00:34:10 Chci si s ní vyprávět o komínech, o radostech a hloupostech.
00:34:16 Chci ji chránit a chci za ní dát život.
00:34:20 -A ona to ví? -Neví, ale nemohu jí to nějak dokázat nebo vysvětlit.
00:34:29 Pak by třeba poznala, že se na mě zlobí nespravedlivě.
00:34:38 Já se snad toho dobrého konce nedočkám. Chtěl bych ti pomoct,...
00:34:44 ...ale nespravedlivý hněv je moc těžká věc.
00:34:50 Dovede ho odfouknout jen švištivec. My šepotavé vánky to neumíme.
00:34:57 -Kdo to je svištivec?
-Švištivec.
00:35:03 Švištivec je silný vítr, když zafouká, duby sténají.
00:35:11 Okenice skřípají, on dovede odnášet střechy.
00:35:15 Vyvrací stromy z kořenů. Musel bych ho probudit.
00:35:20 -On je tady? -Jo, na foukališti a spí. Ale moc se mi tam nechce.
00:35:29 Není radno si s ním něco začínat. Vždy po něm zůstane hrozná spoušť.
00:35:37 To je jedno. Šepotavý vánku, prosím, udělej to pro mě.
00:35:44 Tak dobře, že jsi to ty. Snad mu to nějak vysvětlím.
00:35:52 Přikrč se ke skále, pevně se drž nebo tě odnese.
00:36:18 -Kde to je? -Támhle! Ale prosím tě, foukej něžně.
00:36:52 To stačí, musíš už jít spát.
00:36:56 Když jsem vzhůru, tak si ještě jednou zasvištím.
00:37:30 Mojmíre!
00:37:32 -Blanko, neboj se, hned jsem u tebe. -To byla hrůza.
00:37:37 Šla jsem po ulici a přihnala se strašná vichřice.
00:37:42 -Odnesla mě až na střechu.
-Už je to dobré.
00:37:46 -Z toho větru se mi skoro rozskočila hlava. -Celá se třeseš.
00:37:53 Bez tebe kdoví, jak bych teď dopadla.
00:37:57 Už je to pryč, svištivec zmizel.
00:38:01 -Teď přiletěl šepotavý vánek, slyšíš ho taky? -Slyším.
00:38:08 -Něco mi šeptá.
-Samá růžová slovíčka, to on umí.
00:38:13 Ba ne! Něco o černé barvě.
00:38:16 Že je to barva odvážná a že je na ni spolehnutí. A má pravdu.
00:38:22 -Odkud se vlastně bere vítr?
-Támhle odtud.
00:38:27 Támhle vzadu jsou lesy šustošucké,...
00:38:31 ...a uprostřed je vrch Šumín a něm foukaliště.
00:38:37 To je zvláštní místo, všechno tam končí šťastně.
00:38:43 -Půjdeme tam spolu na procházku. Chceš? -Chci!
00:38:53 Pane mistr, že už se na mě nezlobíte. Našel jsem vaši čepici.
00:38:59 A mám další dárek pro slečnu Blanku.
00:39:07 Je to dobré, koťata, brzy budeme mít kominickou paní mistrovou.
00:39:36 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Kominický mistr Mojmír je ve výškách jako doma. A se střech má svět pod sebou jako na dlani. Vidí v něm i okénko, za kterým bydlí švadlenka Blanka, čisťounká a bělounká. Přistěhovala se do městečka teprve nedávno a velice touží najít zákaznice pro svůj módní salon. Jenomže, když se kolem ní pořád točí od sazí ušpiněný Mojmír, bojí se, že to všechny zákaznice odradí. Mojmír je nešťastný, a když si tak stýská mezi komíny, uslyší ho větříček a rozhodne se zamilovanému kominíkovi pomoci.
