00:00:15Byl jednou jeden král a královna.

00:00:19Král byl nejmužnější ze všech mužů.

00:00:24Královna byla nejkrásnější ze všech žen v celém království.

00:00:30Král a královna měli 11 dětí ve stáří od 10 let do 10 měsíců...

00:00:38...a chtěli mít ještě další.

00:00:4210 dětí pečovalo o nejmladší nemluvně...

00:00:46...a nejstarší Elinka o všechny.

00:01:09Začneme tedy s naším příběhem.

00:01:29KLEPÁNÍ. Dále!

00:01:33Má hluboká úcta.

00:01:37-Váží přesně jeden a půl libry.
-Děkuji, lososa já velmi rád.

00:01:48Peggy, zaneste ho do kuchyně.

00:01:55-Komorná Peggy? -Ano, jistě.
-Naše komorná Peggy vás neslyší.

00:02:04-Jakto, to zvoním málo? -Dnes ráno utekla s naším posledním vojákem.

00:02:13Ten losos je velmi pěkný. Děkuji vám!

00:02:22Je to možné? Poslední služebná, poslední voják. Má hlava!

00:02:34Není vám dobře, pane králi? Mohu vám pomoci?

00:02:38-Mám doma výbornou čichací sůl.
-Ne, mám ještě trochu. -Máte?

00:02:57-Copak dělají dětičky?
-Mají se dobře. -Dobře!

00:03:06Jak se daří vaší paní?

00:03:09-Občas stůně, ale jinak je to dobré. Děkuji za optání. -Jistě!

00:03:24Mám tu pro vás skvělé nakládané okurky.

00:03:28Výborné! To k té rybě.

00:03:33Děkuji, pane Šupinka, ale do výplaty je daleko.

00:03:37Pravda! Jak je libo, prosím.

00:03:42Ach ta výplata!

00:03:49Ano, ach, ta výplata!

00:03:56Jste král Novák První?

00:04:02Ano, Novák je mé jméno.

00:04:08-Au! Nemůžete dát pozor?
-Promiňte, já velmi nerad.

00:04:12-Je vám prominuto.
-Děkuji!

00:04:16Jste otec krásné princezny Elinky a deseti dalších miláčků?

00:04:23A není vám zrovna do smíchu?

00:04:27Nesahejte na něj, nemá to rád.

00:04:32Nejste náhodou víla?

00:04:35Jednak všechno víte a taky jste se tu objevila tak nečekaně.

00:04:41Ovšem, jsem dobrá víla Bábrlína.

00:04:46PÍSNIČKA.

00:04:49Křížem krážem chodím světem, abyste to věděli.

00:04:56Všude tam, kde radost dětem, kazí hloupí dospělí.

00:05:05Chodím s tím a tady tím, trním, hložím,

00:05:13a kdo dětem ubližuje, na toho si posvítím.

00:05:23-Prosím, posaďte se!
-Děkuji!

00:05:28-Jak se vám daří? -Mně se na rozdíl od vás daří velmi dobře.

00:05:35Dávejte laskavě pozor, co vám teď povím.

00:05:39K večeři dáte princezně Elince lososa, kterého jste dnes koupil.

00:05:45-Ano, ale myslím, že by jí nesvědčil, je příliš tučný. -Ne!

00:05:51-To je neuvěřitelné, viď, Charlie!
-Nechtěl jsem vás rozzlobit.

00:05:57Pořád jen slyším, jak někomu něco nesvědčí.

00:06:01Tak se mi zdá, že toho lososa chcete sníst sám.

00:06:06Vím o vás všechno, králi Nováku První.

00:06:10I to, o čem si myslíte, že neví nikdo.

00:06:16O tom nepochybuji. Pokusím se napříště nepoužívat slovo nesvědčí.

00:06:26Buďte tak hodný.

00:06:33Až Elinka lososa sní, nechá na talíři rybí kostičku.

00:06:39Řekněte jí, aby ji osušila a pak leštila, až bude zářit jako perleť.

00:06:47-A aby o ni pečovala, jako o můj dar. -To je všechno?

00:06:52Nebuďte netrpělivý, pane! To je hrůza s těmi dospělými!

00:06:58-A hlavně neskákejte lidem do řeči!
-Já nerad. -Už to nikdy neudělejte!

00:07:05A pozdravujte ode mne princeznu Elinku. Řekněte jí,...

00:07:09...že můj dar je kouzelný dar, kterého lze použít jen jednou.

00:07:17Rybí kostička jí splní, co si bude přát.

00:07:21Ale jen tehdy, bude-li si to přát v pravý čas. Jen v pravý čas!

00:07:29-To je mé poselství, vyřiďte jej.
-A proč?

00:07:35Budete už konečně hodný, pane? Pořád chcete vědět proč?

00:07:42Mám už těch vašich dospělých proč a nač až po krk.

00:07:47PÍSNIČKA.

00:07:49Kdo se moc ptá, moc se doví, dí přísloví staleté.

00:07:56Ale kdo ví, ale kdo ví, ať se nikdo nesplete.

00:08:04Otázky mám nerada, to je moje zásada,

00:08:11a kdo o tom pochybuje, teď ať si mě nežádá.

00:08:19Omlouvám se velice, že jsem se vyptával. Velice!

00:08:27Buďte tedy tak laskav a už se nevyptávejte. Pojďme!

00:08:47Ach ta výplata! Ráčíte platit hned, nebo to mám napsat do knihy dluhů?

00:08:56Co jste říkal?

00:08:59Trochu jste se asi zamyslel, nechtěl jsem vás rušit.

00:09:04-Ale jak tedy? Zase do knihy?
-Ano, pane Šupinko!

00:09:11Ta starší dáma chodí také nakupovat k vám do obchodu?

00:09:18-Která prosím?
-Ta, co jsem s ní mluvil.

00:09:23A poněkud vás zanedbal, za což se hluboce omlouvám.

00:09:28Já jsem nikoho neviděl. Pořád jste tu seděl sám a přemýšlel.

00:09:36-To se stává, když je do výplaty tak daleko. -Ano, to je.

00:09:45To je velice zvláštní...

00:09:52Ano...

00:09:57Ano, do výplaty je velmi daleko.

00:10:05Pane Šupinka, přijďte dnes o půlnoci.

00:10:09Je čtvrtek. Zadní vrátka budou otevřena jako vždy.

00:10:13Bude mi ctí, přijdu velice rád.

00:10:30To je opravdu krásná rybí kostička.

00:10:35Velmi krásná.

00:10:41-Tatínku, jak se pozná ten pravý čas? -To je jednoduché.

00:10:49To je...Nevyptávej se pořád!

00:10:56Právě tohle víla Bábrlína nesnáší.

00:11:00Radši mi pověz, jak se daří našim deseti princeznám a princům?

00:11:05-A té tvé... -Vévodkyni? Všichni už spí, kromě vévodkyně.

00:11:11-Tatínku, proč... -Elinko, nemám rád to neustálé vyptávání.

00:11:17Tatínku, nejsi na ni moc přísný?

00:11:21-Proč se nemůže zeptat, když něco neví? -Pořád jen proč?

00:11:26Proč? Pro slepičí kvoč.

00:11:48Milá vévodkyně!

00:11:50Neprozradíte nikomu tajemství rybí kostičky, které jsem vám teď řekla?

00:12:03Jak bych mohla?

00:12:05Znám všechna tajemství a ještě jsem žádné neprozradila.

00:12:10Důvěřuji vám, vévodkyně!

00:12:13Víte, rodiče si myslí, že jste jen obyčejná porcelánová panna.

00:12:18-Vůbec nechápou, že jste vévodkyně.
-Ovšem, ach ti dospělí!

00:12:27Jací jsou pošetilí a domýšliví.

00:12:31A dokonce si myslí, že my děti, nevíme vůbec nic.

00:12:35A že nemáme rozum.

00:12:37Netrapte se tím, milá přítelkyně. Pojďme si raději zatančit.

00:12:42PÍSNIČKA.

00:12:44Dospělí jsou divní brouci, čím byli vždycky, jsou i dnes.

00:12:49Dělají, že jsou vševědoucí a zatím znají houbeles.

00:12:53Nakazují, nařizují, přikazují, zařizují,

00:12:57a pro samé problémy, neví to, co víme my.

00:13:03Tak například si právě nyní pletou pannu s vévodkyní,

00:13:08což by dělat neměli, popletové dospělí.

00:13:12Vědí, co by kde by kdyby, ale fantazie chybí,

00:13:16kterou zase máme my, kterou máme my.

00:13:43To je velmi nemilé.

00:13:46Omlouvám se, ale štěstí se přiklání na moji stranu.

00:13:53-Beru jednu libru a 6 pencí.
-Ano!

00:14:08-Potěšení na mé straně.
-Na mé méně. Co se dá dělat?

00:14:15Štěstí mi snad popřeje příště.

00:14:19Kdybyste dovolil, teď bych...

00:14:51Dej! Bohužel!

00:15:00Není co.

00:15:12Pane Šupinka, prosím, posečkejte chvilku.

00:15:24ZPÍVÁ SI.

00:15:32-Ty ještě nespíš, Elinko?
-Ne, tatínku! Co se stalo, tati?

00:15:38Nic! Elinko, máš ještě tu čarovnou rybí kostičku?

00:15:47Mám ji v kapse, tati.

00:15:58-Neztratila jsi ji náhodou?
-Kdepak, tati.

00:16:27-Tak já zase půjdu.
-Chtěl jsi něco, tati?

00:16:34Ne! Chtěl jsem se jen podívat, jak se ti daří.

00:16:40-Běž už spát, Elinko!
-Ano, tati!

00:16:51-Napište mi to do dlužní knihy.
-Ano, prosím. Jak si přejete.

00:17:00Je to jedna libra a 12 pencí.

00:17:06Přijdu zase ve čtvrtek, když dovolíte.

00:17:11-Dobrou noc! -Dobrou noc!

00:17:30Tak, tak! Všechno jsem viděla, králi Nováku První.

00:17:37Nemáte žádný rozum. Princezna Elinka ho má víc než vy.

00:17:44-Jakým právem...
-Právem víly. Já mohu všechno.

00:17:51-Ach ano, já zapomněl. -Vy totiž nepoznáte nikdy tu pravou chvíli.

00:18:00Ano, máte velmi krásného pelikána.

00:18:04Nesahejte na něj, nedělá mu to dobře, viď, Charlie.

00:18:12To jsem si mohla myslet, prázdná.

00:18:17Vy jednou prohrajete kromě svého království i svůj nos.

00:18:23A co si pak počnete?

00:18:32Doporučuji vám, abyste příští čtvrtek nepřijímal žádné návštěvy.

00:18:39A šel brzy spát.

00:19:23PLÁČE.

00:19:29Ty můj malý broučku, ukaž, já ti to pofoukám. Jak se to stalo?

00:19:34Bouchl se a má na čele bouli jako hrom.

00:19:38Vypadl třetí princezně z náručí.

00:19:41Nežaluj, já za to nemohla, neudržela jsem ho.

00:19:45-Tak ho nemáš zvedat, když nemáš sílu. -Bouchl se o kovovou mřížku.

00:19:51-Má na čele bouli jako hrom.
-Tiše, vy protivní opičáci!

00:19:55Maminka spí, vzbudíte ji, není jí dobře.

00:19:59-Copak se stalo?
-Miminko si udělalo bouli.

00:20:02-Upadlo na kovovou mřížku.
-Neublížilo si?

00:20:06-Miminko si udělalo bouli.
-Upadlo na kovovou mřížku.

00:20:10Nezdá se vám,...

00:20:12...když křičí 10 dětí najednou, že je to moc?

00:20:16Mám velmi mnoho práce. Já počítám a nemohu se dopočítat.

00:20:21-Kde je chůva?
-Chůva? Dnes ráno dala výpověď.

00:20:27Už několikrát nedostal plat. Děti, běžte si hrát s tatínkem.

00:20:32-Tati, pojď si hrát.
-Šel bych rád, ale mám mnoho práce.

00:20:41-Co bude k obědu?
-Nevím, kuchařka dala taky výpověď.

00:20:46-Taky nedostala plat.
-Elinko, prosím tě, pojď se mnou!

00:20:51-Tak už nebreč, to bude dobré.
-Už nepláče.

00:20:57-Elinko... -Copak, tati?

00:21:00-Máš ještě tu čarovnou rybí kostičku? -Mám ji v kapse.

00:21:08-Takže jsi ji neztratila.
-Kdepak, tati!

00:21:12-Ani jsi nezapomněla co dokáže?
-Opravdu ne, tati!

00:21:17SLYŠÍ VÍLU. Králi Nováku První...

00:21:23Elinko, nezdá se ti, že právě teď je ta pravá chvíle?

00:21:32Myslím, že ne. Podívej, miminko už nepláče.

00:21:40Nedělejte si starost. Uvařím a o všechno se postarám.

00:21:45-Když něco nebudu vědět, zeptám se vévodkyně. -Koho? -Koho?

00:21:50Vévodkyně, je velmi vzdělaná.

00:21:54Elinko, už zase začínáš? Jaká vévodkyně? Obyčejná panna.

00:22:01Maminka má pravdu, je to panna.

00:22:04A nejsi moc velká na hraní s panenkami?

00:22:07Vévodkyně je má přítelkyně.

00:22:10Občas s ní rozmlouvám a její hlas je podobný mému.

00:22:18Ach jo!

00:22:24Králi, doufám, že ve čtvrtek nebudete mít zase návštěvu?

00:22:32Ale maminko...

00:22:36Pojď sem!

00:22:39Tak!

00:22:49-Buďte hodní a všichni můžete být kuchaři. -Hurá!

00:22:53Tiše, vzbudíte miminko.

00:22:58PÍSNIČKA.

00:23:04My vaříme polívčičku, ona pěkně klokotá,

00:23:09ať si každý vezme lžičku, ňam, to bude dobrota.

00:23:14Když jsou táta s mámou chudí, pomůžem jim malinko,

00:23:19jenom ať se neprobudí naše malé miminko.

00:23:25My vaříme polívčičku, ona pěkně klokotá,

00:23:29ať si každý vezme lžičku, ňam, to bude dobrota.

00:23:34Šilháme už všichni hlady, jen co se to dovaří,

00:23:38ať se pozná, že jsme tady prvotřídní kuchaři.

00:23:51Moje milá vévodkyně, myslíte, že dnes přijde?

00:23:59Myslím, že dnes přijde a bude mít jiné přestrojení.

00:24:03Když nepřijde dnes, přijde určitě zítra.

00:24:07Ale já ho třeba v tom přestrojení nepoznám.

00:24:11Jeho oči ho vždy prozradí, jsou tak záhadně temné.

00:24:17Viďte.

00:24:19Kdo to je?

00:24:21-Já, princ Princmetálius.
-To by mohl říct každý.

00:24:25Posuňte si ten klobouk z čela, nevidím vám oči.

00:24:31To jste vy?

00:24:41Co se tady děje? Hraješ si s panenkou, Elinko?

00:24:47Ne, tatínku, mluvím s vévodkyní.

00:24:51A nemluvíš příliš hlasitě, až z toho praskají okna.

00:25:00Ach jo.

00:25:05Kdo nám to teď zasklí, když nemáme žádné peníze?

00:25:10-A nemáš už opravdu žádné peníze?
-Vůbec žádné!

00:25:18-A nemůžeš je nějak sehnat?
-Zdá se, že ne.

00:25:29-Ale musí být přece ještě nějaký jiný způsob. -Ale já o něm nevím.

00:25:38Máš ještě tu čarovnou rybí kostičku?

00:25:42Králi Nováku První, ovládni se!

00:25:46Mám! Jak se pozná ta pravá chvíle, kdy ji budu moci použít?

00:25:55Ta pravá chvíle?

00:26:08To já právě nevím, Elinko.

00:26:20Princi Princmetáli, jste tu?

00:26:31-Vy jste raněn, pořezal jste se.
-To nic není.

00:26:35Kde mám obvaz?

00:26:41Vždyť tu nedávno byl.

00:26:55Mám? Nemám?

00:27:00Ne, musí tu někde být.

00:27:05Nedávno jsem měla rozbité koleno. Tady je.

00:27:09-Není vám nevolno? -Kdepak?

00:27:14Proč jste se tak dlouho neukázal? Kde jste byl, princi?

00:27:19Byl jsem s panem králem na projížďce královstvím.

00:27:24Máme velké a bohaté království.

00:27:27Zjistili jsme, že je tam vše v pořádku.

00:27:34A proč máte děravé boty?

00:27:37-To je móda, vy nevíte, že se to teď nosí? -Ne!

00:27:42Proč nemáte klobouk s péry a sametový plášť?

00:27:46-Proč se vlastně přestrojujete?
-Přece, aby mě nikdo nepoznal.

00:27:52Ach ano, to mě nenapadlo.

00:27:55Vy se máte, váš tatínek má jistě větší plat než náš.

00:28:01-A dostane ho jistě dřív.
-Proč se mračíte?

00:28:06Nesluší vám to, když se mračíte. Nemračte se!

00:28:11Podívejte se na vévodkyni, ta se pořád usmívá.

00:28:16Usmívat se máme za všech okolností.

00:28:22-Odejděte! Okamžitě odejděte!
-Proč? Vždyť jsem nic neudělal.

00:28:31To je právě to. Nic nechápete. Tak půjdete už?

00:28:39Jak si přejete.

00:28:48Zasklené okno vám pošlu po sluhovi, máme v zámku dost sklenářů.

00:28:55Buďte tu zdráva, princezno, Elinko. Kláním se, vévodkyně.

00:29:09Ach vévodkyně, já jsem tak nešťastná.

00:29:14-Neměla jste ho posílat pryč.
-Musela jsem.

00:29:21Neví co je to být chudý.

00:29:25Netvrdila bych to tak určitě. Chtěla jste si ho přece vzít.

00:29:32Chtěla, ale nemohu, když je bohatý a za chudého se jen přestrojuje.

00:29:40Myslíte?

00:29:44Co když se mýlíte?

00:29:51Vévodkyně, já jsem tak nešťastná.

00:29:56A zítra je ke všemu čtvrtek.

00:30:15Beru 1 libru a 18 pencí.

00:30:21Napište mi to do dlužní knihy, do výplaty je daleko.

00:30:29Chápu, chápu!

00:30:32Zahlédla jsem světlo, myslela jsem, že jste nezhasl.

00:30:39-Takže vy přece jen máte návštěvu.
-Ne!

00:30:44Maminko, prosím tě, to mi nesmíš dělat. Vzpamatuj se!

00:30:52Bylo mi ctí! Omluvte mě, prosím! Nebudu rušit.

00:30:56Miláčku! Čichací sůl.

00:31:04Už jdu!

00:31:06Maminko! Dětičky naše!

00:31:13Co se děje, tatínku?

00:31:15Maminko!

00:31:20Čichací sůl. Podržte jí hlavu, tatínku.

00:31:28-Maminko! -Maminko!
-Maminko, neumírej nám!

00:31:32-Kde jsou valeriánské kapky?
-Já nevím!

00:31:40Maminko, neumírej nám!

00:31:43Maminko, neumírej nám!

00:32:05Tatínku!

00:32:07Když už jsme udělali všechno, co jsme mohli,...

00:32:11...myslím, že je na čase požádat o pomoc ostatní, viď?

00:32:18Nepochybně, Elinko.

00:32:27Čarovná rybí kostičko, prosím, ať je maminka zdravá.

00:32:43-Asi jsem na chviličku usnula.
-Sláva!

00:32:48PÍSNIČKA.

00:32:53Hip, hip, hurá, maminka už vstává,

00:32:57zase se nám uzdravila, sláva, sláva, sláva.

00:33:04Elinko, děvče drahé, jak se ti vede?

00:33:08Doufám, že dobře. Dej mi pusu!

00:33:21-Jste hodný? -Snažím se.
-Mám trochu pochybnost.

00:33:25-Doufám, že už víte, proč Elinka nepoužila mé kostičky dřív? -Vím!

00:33:36Tehdy jste to nevěděl.

00:33:52-Žádná další proč?
-Ne, velmi lituji.

00:33:57Tak buďte hodný a žijte šťastně až do smrti!

00:34:10To je nádhera!

00:34:24Vidím, že stárnu. Má paměť.

00:34:39Máte krásné přestrojení, princi Princmetáli.

00:34:43Odpusťte mi, princezno, ale musím se vám přiznat.

00:34:47Nikdy jsem se nepřestrojoval, byl jsem opravdu tak chudý.

00:34:52To okno jsem zasklil sám.

00:34:54Jak jsem byla hloupá, že jsem to hned nepoznala.

00:35:06-Připijme mladému páru!
-Sláva!

00:35:19Moji milí!

00:35:21Budete mít....Okamžik!

00:35:27Kde to mám?

00:35:32Tak tedy budete mít 35 dětí.

00:35:36Všechny budou hodné a chytré s kudrnatými vlásky.

00:35:41Nedostanou nikdy spalničky a z černého kašle se zotaví.

00:35:48Ještě před narozením.

00:35:52PÍSNIČKA.

00:35:57Tahle chvíle naši milí k tancování svádí,

00:36:03když už jste se zasnoubili, tak se mějte rádi.

00:36:09Hip, hip, hurá, hip, hip, hurá. sláva vám, sláva vám!

00:36:16Ať má boty samou díru, ať má třeba záplaty,

00:36:22ze všech bývá nejbohatší, kdo je láskou bohatý.

00:36:29Víla Bábrlína byla pak představena vévodkyni...

00:36:33...a vyměnily si četné poklony.

00:36:37Teď už nikdo nepochyboval, že je to skutečná vévodkyně.

00:36:42Rybí kostičku si odnesl pejsek od sousedů.

00:36:45Nebyla jí žádná škoda, protože se z ní stala obyčejná rybí kost.

00:36:51PÍSNIČKA.

00:36:52Ať je noc, kdy stíny změkly a nebo den bílý,

00:36:58pamatujte, co jsme řekli před maličkou chvílí.

00:37:05Hip, hip, hurá, hip, hip, hurá. sláva vám, sláva vám!

00:37:12Ať má boty samou díru, ať má třeba záplaty,

00:37:17ten je ze všech nejbohatší, kdo je láskou bohatý.

00:37:24Ten je ze všech nejbohatší, kdo je láskou bohatý.

00:37:38Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.