Pohádka podle Ch. Dickense o tom, jak pan král koupil lososa u pana Ploutvičky (1984). Hrají: P. Pavlovský, J. Preissová, V. Kubánková, B. Čáp, od jehož narození brzy uplyne 95 let, L. Matoušková, D. Rumlová, R. Hrušínský nejml. a další. Scénář A. Jurásková. Kamera F. Procházka. Režie M. Bobek
00:00:15 Byl jednou jeden král a královna.
00:00:19 Král byl nejmužnější ze všech mužů.
00:00:24 Královna byla nejkrásnější ze všech žen v celém království.
00:00:30 Král a královna měli 11 dětí ve stáří od 10 let do 10 měsíců...
00:00:38 ...a chtěli mít ještě další.
00:00:42 10 dětí pečovalo o nejmladší nemluvně...
00:00:46 ...a nejstarší Elinka o všechny.
00:01:09 Začneme tedy s naším příběhem.
00:01:29 KLEPÁNÍ. Dále!
00:01:33 Má hluboká úcta.
00:01:37 -Váží přesně jeden a půl libry.
-Děkuji, lososa já velmi rád.
00:01:48 Peggy, zaneste ho do kuchyně.
00:01:55 -Komorná Peggy? -Ano, jistě.
-Naše komorná Peggy vás neslyší.
00:02:04 -Jakto, to zvoním málo? -Dnes ráno utekla s naším posledním vojákem.
00:02:14 Ten losos je velmi pěkný. Děkuji vám!
00:02:23 Je to možné? Poslední služebná, poslední voják. Má hlava!
00:02:33 Není vám dobře, pane králi? Mohu vám pomoci?
00:02:38 -Mám doma výbornou čichací sůl.
-Ne, mám ještě trochu. -Máte?
00:02:57 -Copak dělají dětičky?
-Mají se dobře. -Dobře!
00:03:06 Jak se daří vaší paní?
00:03:09 -Občas stůně, ale jinak je to dobré. Děkuji za optání. -Jistě!
00:03:24 Mám tu pro vás skvělé nakládané okurky.
00:03:28 Výborné! To k té rybě.
00:03:33 Děkuji, pane Šupinka, ale do výplaty je daleko.
00:03:37 Pravda! Jak je libo, prosím.
00:03:42 Ach ta výplata!
00:03:49 Ano, ach, ta výplata!
00:03:56 Jste král Novák První?
00:04:01 Ano, Novák je mé jméno.
00:04:07 -Au! Nemůžete dát pozor?
-Promiňte, já velmi nerad.
00:04:12 -Je vám prominuto.
-Děkuji!
00:04:15 Jste otec krásné princezny Elinky a deseti dalších miláčků?
00:04:22 A není vám zrovna do smíchu?
00:04:27 Nesahejte na něj, nemá to rád.
00:04:32 Nejste náhodou víla?
00:04:35 Jednak všechno víte a taky jste se tu objevila tak nečekaně.
00:04:41 Ovšem, jsem dobrá víla Bábrlína.
00:04:45 PÍSNIČKA.
00:04:49 Křížem krážem chodím světem, abyste to věděli.
00:04:56 Všude tam, kde radost dětem, kazí hloupí dospělí.
00:05:05 Chodím s tím a tady tím, trním, hložím,
00:05:13 a kdo dětem ubližuje, na toho si posvítím.
00:05:23 -Prosím, posaďte se!
-Děkuji!
00:05:28 -Jak se vám daří? -Mně se na rozdíl od vás daří velmi dobře.
00:05:35 Dávejte laskavě pozor, co vám teď povím.
00:05:39 K večeři dáte princezně Elince lososa, kterého jste dnes koupil.
00:05:45 -Ano, ale myslím, že by jí nesvědčil, je příliš tučný. -Ne!
00:05:51 -To je neuvěřitelné, viď, Charlie!
-Nechtěl jsem vás rozzlobit.
00:05:57 Pořád jen slyším, jak někomu něco nesvědčí.
00:06:01 Tak se mi zdá, že toho lososa chcete sníst sám.
00:06:06 Vím o vás všechno, králi Nováku První.
00:06:10 I to, o čem si myslíte, že neví nikdo.
00:06:16 O tom nepochybuji. Pokusím se napříště nepoužívat slovo nesvědčí.
00:06:26 Buďte tak hodný.
00:06:33 Až Elinka lososa sní, nechá na talíři rybí kostičku.
00:06:39 Řekněte jí, aby ji osušila a pak leštila, až bude zářit jako perleť.
00:06:47 -A aby o ni pečovala, jako o můj dar. -To je všechno?
00:06:52 Nebuďte netrpělivý, pane! To je hrůza s těmi dospělými!
00:06:58 -A hlavně neskákejte lidem do řeči!
-Já nerad.-Už to nikdy neudělejte!
00:07:04 A pozdravujte ode mne princeznu Elinku. Řekněte jí,...
00:07:09 ...že můj dar je kouzelný dar, kterého lze použít jen jednou.
00:07:17 Rybí kostička jí splní, co si bude přát.
00:07:21 Ale jen tehdy, bude-li si to přát v pravý čas. Jen v pravý čas!
00:07:29 -To je mé poselství, vyřiďte jej.
-A proč?
00:07:35 Budete už konečně hodný, pane? Pořád chcete vědět proč?
00:07:42 Mám už těch vašich dospělých proč a nač až po krk.
00:07:47 PÍSNIČKA.
00:07:49 Kdo se moc ptá, moc se doví, dí přísloví staleté.
00:07:56 Ale kdo ví, ale kdo ví, ať se nikdo nesplete.
00:08:04 Otázky mám nerada, to je moje zásada,
00:08:10 a kdo o tom pochybuje, teď ať si mě nežádá.
00:08:19 Omlouvám se velice, že jsem se vyptával. Velice!
00:08:27 Buďte tedy tak laskav a už se nevyptávejte. Pojďme!
00:08:47 Ach ta výplata! Ráčíte platit hned, nebo to mám napsat do knihy dluhů?
00:08:56 Co jste říkal?
00:08:59 Trochu jste se asi zamyslel, nechtěl jsem vás rušit.
00:09:04 -Ale jak tedy? Zase do knihy?
-Ano, pane Šupinko!
00:09:11 Ta starší dáma chodí také nakupovat k vám do obchodu?
00:09:18 -Která prosím?
-Ta, co jsem s ní mluvil.
00:09:23 A poněkud vás zanedbal, za což se hluboce omlouvám.
00:09:28 Já jsem nikoho neviděl. Pořád jste tu seděl sám a přemýšlel.
00:09:36 -To se stává, když je do výplaty tak daleko. -Ano, to je.
00:09:45 To je velice zvláštní...
00:09:51 Ano...
00:09:56 Ano, do výplaty je velmi daleko.
00:10:04 Pane Šupinka, přijďte dnes o půlnoci.
00:10:09 Je čtvrtek. Zadní vrátka budou otevřena jako vždy.
00:10:13 Bude mi ctí, přijdu velice rád.
00:10:30 To je opravdu krásná rybí kostička.
00:10:35 Velmi krásná.
00:10:41 -Tatínku, jak se pozná ten pravý čas? -To je jednoduché.
00:10:49 To je...Nevyptávej se pořád!
00:10:56 Právě tohle víla Bábrlína nesnáší.
00:11:00 Radši mi pověz, jak se daří našim deseti princeznám a princům?
00:11:05 -A té tvé... -Vévodkyni? Všichni už spí, kromě vévodkyně.
00:11:11 -Tatínku, proč... -Elinko, nemám rád to neustálé vyptávání.
00:11:17 Tatínku, nejsi na ni moc přísný?
00:11:21 -Proč se nemůže zeptat, když něco neví? -Pořád jen proč?
00:11:26 Proč? Pro slepičí kvoč.
00:11:48 Milá vévodkyně!
00:11:50 Neprozradíte nikomu tajemství rybí kostičky, které jsem vám teď řekla?
00:12:03 Jak bych mohla?
00:12:05 Znám všechna tajemství a ještě jsem žádné neprozradila.
00:12:10 Důvěřuji vám, vévodkyně!
00:12:12 Víte, rodiče si myslí, že jste jen obyčejná porcelánová panna.
00:12:18 -Vůbec nechápou, že jste vévodkyně.
-Ovšem, ach ti dospělí!
00:12:27 Jací jsou pošetilí a domýšliví.
00:12:31 A dokonce si myslí, že my děti, nevíme vůbec nic.
00:12:35 A že nemáme rozum.
00:12:37 Netrapte se tím, milá přítelkyně. Pojďme si raději zatančit.
00:12:42 PÍSNIČKA.
00:12:44 Dospělí jsou divní brouci, čím byli vždycky, jsou i dnes.
00:12:49 Dělají, že jsou vševědoucí a zatím znají houbeles.
00:12:53 Nakazují, nařizují, přikazují, zařizují,
00:12:56 a pro samé problémy, neví to, co víme my.
00:13:03 Tak například si právě nyní pletou pannu s vévodkyní,
00:13:08 což by dělat neměli, popletové dospělí.
00:13:12 Vědí, co by kde by kdyby, ale fantazie chybí,
00:13:16 kterou zase máme my, kterou máme my.
00:13:43 To je velmi nemilé.
00:13:46 Omlouvám se, ale štěstí se přiklání na moji stranu.
00:13:53 -Beru jednu libru a 6 pencí.
-Ano!
00:14:08 -Potěšení na mé straně.
-Na mé méně. Co se dá dělat?
00:14:14 Štěstí mi snad popřeje příště.
00:14:19 Kdybyste dovolil, teď bych...
00:14:51 Dej! Bohužel!
00:15:00 Není co.
00:15:12 Pane Šupinka, prosím, posečkejte chvilku.
00:15:24 ZPÍVÁ SI.
00:15:32 -Ty ještě nespíš, Elinko?
-Ne, tatínku! Co se stalo, tati?
00:15:38 Nic! Elinko, máš ještě tu čarovnou rybí kostičku?
00:15:47 Mám ji v kapse, tati.
00:15:58 -Neztratila jsi ji náhodou?
-Kdepak, tati.
00:16:27 -Tak já zase půjdu.
-Chtěl jsi něco, tati?
00:16:34 Ne! Chtěl jsem se jen podívat, jak se ti daří.
00:16:40 -Běž už spát, Elinko!
-Ano, tati!
00:16:51 -Napište mi to do dlužní knihy.
-Ano, prosím. Jak si přejete.
00:17:00 Je to jedna libra a 12 pencí.
00:17:05 Přijdu zase ve čtvrtek, když dovolíte.
00:17:11 -Dobrou noc! -Dobrou noc!
00:17:30 Tak, tak! Všechno jsem viděla, králi Nováku První.
00:17:36 Nemáte žádný rozum. Princezna Elinka ho má víc než vy.
00:17:44 -Jakým právem...
-Právem víly. Já mohu všechno.
00:17:51 -Ach ano, já zapomněl. -Vy totiž nepoznáte nikdy tu pravou chvíli.
00:18:00 Ano, máte velmi krásného pelikána.
00:18:04 Nesahejte na něj, nedělá mu to dobře, viď, Charlie.
00:18:12 To jsem si mohla myslet, prázdná.
00:18:17 Vy jednou prohrajete kromě svého království i svůj nos.
00:18:23 A co si pak počnete?
00:18:32 Doporučuji vám, abyste příští čtvrtek nepřijímal žádné návštěvy.
00:18:39 A šel brzy spát.
00:19:23 PLÁČE.
00:19:29 Ty můj malý broučku, ukaž, já ti to pofoukám. Jak se to stalo?
00:19:34 Bouchl se a má na čele bouli jako hrom.
00:19:38 Vypadl třetí princezně z náručí.
00:19:41 Nežaluj, já za to nemohla, neudržela jsem ho.
00:19:45 -Tak ho nemáš zvedat, když nemáš sílu. -Bouchl se o kovovou mřížku.
00:19:50 -Má na čele bouli jako hrom.
-Tiše, vy protivní opičáci!
00:19:55 Maminka spí, vzbudíte ji, není jí dobře.
00:19:59 -Copak se stalo?
-Miminko si udělalo bouli.
00:20:02 -Upadlo na kovovou mřížku.
-Neublížilo si?
00:20:06 -Miminko si udělalo bouli.
-Upadlo na kovovou mřížku.
00:20:10 Nezdá se vám,...
00:20:12 ...když křičí 10 dětí najednou, že je to moc?
00:20:16 Mám velmi mnoho práce. Já počítám a nemohu se dopočítat.
00:20:22 -Kde je chůva?
-Chůva? Dnes ráno dala výpověď.
00:20:27 Už několikrát nedostal plat. Děti, běžte si hrát s tatínkem.
00:20:32 -Tati, pojď si hrát.
-Šel bych rád, ale mám mnoho práce.
00:20:41 -Co bude k obědu?
-Nevím, kuchařka dala taky výpověď.
00:20:46 -Taky nedostala plat.
-Elinko, prosím tě, pojď se mnou!
00:20:51 -Tak už nebreč, to bude dobré.
-Už nepláče.
00:20:57 -Elinko... -Copak, tati?
00:21:00 -Máš ještě tu čarovnou rybí kostičku? -Mám ji v kapse.
00:21:08 -Takže jsi ji neztratila.
-Kdepak, tati!
00:21:11 -Ani jsi nezapomněla co dokáže?
-Opravdu ne, tati!
00:21:17 SLYŠÍ VÍLU. Králi Nováku První...
00:21:22 Elinko, nezdá se ti, že právě teď je ta pravá chvíle?
00:21:31 Myslím, že ne. Podívej, miminko už nepláče.
00:21:40 Nedělejte si starost. Uvařím a o všechno se postarám.
00:21:44 -Když něco nebudu vědět, zeptám se vévodkyně. -Koho? -Koho?
00:21:50 Vévodkyně, je velmi vzdělaná.
00:21:53 Elinko, už zase začínáš? Jaká vévodkyně? Obyčejná panna.
00:22:01 Maminka má pravdu, je to panna.
00:22:04 A nejsi moc velká na hraní s panenkami?
00:22:07 Vévodkyně je má přítelkyně.
00:22:10 Občas s ní rozmlouvám a její hlas je podobný mému.
00:22:18 Ach jo!
00:22:24 Králi, doufám, že ve čtvrtek nebudete mít zase návštěvu?
00:22:32 Ale maminko...
00:22:36 Pojď sem!
00:22:39 Tak!
00:22:49 -Buďte hodní a všichni můžete být kuchaři. -Hurá!
00:22:53 Tiše, vzbudíte miminko.
00:22:58 PÍSNIČKA.
00:23:04 My vaříme polívčičku, ona pěkně klokotá,
00:23:09 ať si každý vezme lžičku, ňam, to bude dobrota.
00:23:14 Když jsou táta s mámou chudí, pomůžem jim malinko,
00:23:19 jenom ať se neprobudí naše malé miminko.
00:23:24 My vaříme polívčičku, ona pěkně klokotá,
00:23:29 ať si každý vezme lžičku, ňam, to bude dobrota.
00:23:34 Šilháme už všichni hlady, jen co se to dovaří,
00:23:38 ať se pozná, že jsme tady prvotřídní kuchaři.
00:23:51 Moje milá vévodkyně, myslíte, že dnes přijde?
00:23:59 Myslím, že dnes přijde a bude mít jiné přestrojení.
00:24:03 Když nepřijde dnes, přijde určitě zítra.
00:24:07 Ale já ho třeba v tom přestrojení nepoznám.
00:24:11 Jeho oči ho vždy prozradí, jsou tak záhadně temné.
00:24:16 Viďte.
00:24:19 Kdo to je?
00:24:21 -Já, princ Princmetálius.
-To by mohl říct každý.
00:24:25 Posuňte si ten klobouk z čela, nevidím vám oči.
00:24:31 To jste vy?
00:24:41 Co se tady děje? Hraješ si s panenkou, Elinko?
00:24:47 Ne, tatínku, mluvím s vévodkyní.
00:24:50 A nemluvíš příliš hlasitě, až z toho praskají okna.
00:24:59 Ach jo.
00:25:05 Kdo nám to teď zasklí, když nemáme žádné peníze?
00:25:10 -A nemáš už opravdu žádné peníze?
-Vůbec žádné!
00:25:18 -A nemůžeš je nějak sehnat?
-Zdá se, že ne.
00:25:29 -Ale musí být přece ještě nějaký jiný způsob. -Ale já o něm nevím.
00:25:38 Máš ještě tu čarovnou rybí kostičku?
00:25:42 Králi Nováku První, ovládni se!
00:25:46 Mám! Jak se pozná ta pravá chvíle, kdy ji budu moci použít?
00:25:54 Ta pravá chvíle?
00:26:08 To já právě nevím, Elinko.
00:26:20 Princi Princmetáli, jste tu?
00:26:31 -Vy jste raněn, pořezal jste se.
-To nic není.
00:26:35 Kde mám obvaz?
00:26:41 Vždyť tu nedávno byl.
00:26:55 Mám? Nemám?
00:27:00 Ne, musí tu někde být.
00:27:05 Nedávno jsem měla rozbité koleno. Tady je.
00:27:09 -Není vám nevolno? -Kdepak?
00:27:13 Proč jste se tak dlouho neukázal? Kde jste byl, princi?
00:27:19 Byl jsem s panem králem na projížďce královstvím.
00:27:24 Máme velké a bohaté království.
00:27:27 Zjistili jsme, že je tam vše v pořádku.
00:27:33 A proč máte děravé boty?
00:27:36 -To je móda, vy nevíte, že se to teď nosí? -Ne!
00:27:42 Proč nemáte klobouk s péry a sametový plášť?
00:27:46 -Proč se vlastně přestrojujete?
-Přece, aby mě nikdo nepoznal.
00:27:51 Ach ano, to mě nenapadlo.
00:27:55 Vy se máte, váš tatínek má jistě větší plat než náš.
00:28:01 -A dostane ho jistě dřív.
-Proč se mračíte?
00:28:06 Nesluší vám to, když se mračíte. Nemračte se!
00:28:11 Podívejte se na vévodkyni, ta se pořád usmívá.
00:28:16 Usmívat se máme za všech okolností.
00:28:22 -Odejděte! Okamžitě odejděte!
-Proč? Vždyť jsem nic neudělal.
00:28:31 To je právě to. Nic nechápete. Tak půjdete už?
00:28:39 Jak si přejete.
00:28:48 Zasklené okno vám pošlu po sluhovi, máme v zámku dost sklenářů.
00:28:55 Buďte tu zdráva, princezno, Elinko. Kláním se, vévodkyně.
00:29:08 Ach vévodkyně, já jsem tak nešťastná.
00:29:15 -Neměla jste ho posílat pryč.
-Musela jsem.
00:29:21 Neví co je to být chudý.
00:29:24 Netvrdila bych to tak určitě. Chtěla jste si ho přece vzít.
00:29:32 Chtěla, ale nemohu, když je bohatý a za chudého se jen přestrojuje.
00:29:40 Myslíte?
00:29:44 Co když se mýlíte?
00:29:51 Vévodkyně, já jsem tak nešťastná.
00:29:56 A zítra je ke všemu čtvrtek.
00:30:15 Beru 1 libru a 18 pencí.
00:30:21 Napište mi to do dlužní knihy, do výplaty je daleko.
00:30:29 Chápu, chápu!
00:30:32 Zahlédla jsem světlo, myslela jsem, že jste nezhasl.
00:30:39 -Takže vy přece jen máte návštěvu.
-Ne!
00:30:44 Maminko, prosím tě, to mi nesmíš dělat. Vzpamatuj se!
00:30:52 Bylo mi ctí! Omluvte mě, prosím! Nebudu rušit.
00:30:56 Miláčku! Čichací sůl.
00:31:03 Už jdu!
00:31:06 Maminko! Dětičky naše!
00:31:13 Co se děje, tatínku?
00:31:15 Maminko!
00:31:19 Čichací sůl. Podržte jí hlavu, tatínku.
00:31:28 -Maminko! -Maminko!
-Maminko, neumírej nám!
00:31:32 -Kde jsou valeriánské kapky?
-Já nevím!
00:31:40 Maminko, neumírej nám!
00:31:43 Maminko, neumírej nám!
00:32:05 Tatínku!
00:32:07 Když už jsme udělali všechno, co jsme mohli,...
00:32:11 ...myslím, že je na čase požádat o pomoc ostatní, viď?
00:32:18 Nepochybně, Elinko.
00:32:27 Čarovná rybí kostičko, prosím, ať je maminka zdravá.
00:32:43 -Asi jsem na chviličku usnula.
-Sláva!
00:32:48 PÍSNIČKA.
00:32:53 Hip, hip, hurá, maminka už vstává,
00:32:57 zase se nám uzdravila, sláva, sláva, sláva.
00:33:04 Elinko, děvče drahé, jak se ti vede?
00:33:07 Doufám, že dobře. Dej mi pusu!
00:33:20 -Jste hodný? -Snažím se.
-Mám trochu pochybnost.
00:33:25 -Doufám, že už víte, proč Elinka nepoužila mé kostičky dřív? -Vím!
00:33:36 Tehdy jste to nevěděl.
00:33:52 -Žádná další proč?
-Ne, velmi lituji.
00:33:57 Tak buďte hodný a žijte šťastně až do smrti!
00:34:10 To je nádhera!
00:34:24 Vidím, že stárnu. Má paměť.
00:34:39 Máte krásné přestrojení, princi Princmetáli.
00:34:43 Odpusťte mi, princezno, ale musím se vám přiznat.
00:34:47 Nikdy jsem se nepřestrojoval, byl jsem opravdu tak chudý.
00:34:52 To okno jsem zasklil sám.
00:34:54 Jak jsem byla hloupá, že jsem to hned nepoznala.
00:35:06 -Připijme mladému páru!
-Sláva!
00:35:19 Moji milí!
00:35:21 Budete mít....Okamžik!
00:35:27 Kde to mám?
00:35:32 Tak tedy budete mít 35 dětí.
00:35:36 Všechny budou hodné a chytré s kudrnatými vlásky.
00:35:40 Nedostanou nikdy spalničky a z černého kašle se zotaví.
00:35:48 Ještě před narozením.
00:35:55 PÍSNIČKA.
00:35:57 Tahle chvíle naši milí k tancování svádí,
00:36:03 když už jste se zasnoubili, tak se mějte rádi.
00:36:09 Hip, hip, hurá, hip, hip, hurá. sláva vám, sláva vám!
00:36:16 Ať má boty samou díru, ať má třeba záplaty,
00:36:22 ze všech bývá nejbohatší, kdo je láskou bohatý.
00:36:29 Víla Bábrlína byla pak představena vévodkyni...
00:36:33 ...a vyměnily si četné poklony.
00:36:37 Teď už nikdo nepochyboval, že je to skutečná vévodkyně.
00:36:41 Rybí kostičku si odnesl pejsek od sousedů.
00:36:45 Nebyla jí žádná škoda, protože se z ní stala obyčejná rybí kost.
00:36:51 PÍSNIČKA.
00:36:52 Ať je noc, kdy stíny změkly a nebo den bílý,
00:36:58 pamatujte, co jsme řekli před maličkou chvílí.
00:37:05 Hip, hip, hurá, hip, hip, hurá. sláva vám, sláva vám!
00:37:12 Ať má boty samou díru, ať má třeba záplaty,
00:37:17 ten je ze všech nejbohatší, kdo je láskou bohatý.
00:37:24 Ten je ze všech nejbohatší, kdo je láskou bohatý.
00:37:38 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Byl jeden král (P. Pavlovský) a královna (J. Preissová) a ti měli jedenáct dětí. Byli moc chudí, peněz se nedostávalo. Když utekla komorná s posledním vojákem a peníze opět chyběly, objevila se dobrá víla Bábrlína (V. Kubánková). Poradila králi, aby dal princezně Elince (L. Matoušková) k večeři lososa. Z něj zbude rybí kostička, která jí splní přání, až bude pravý čas. A kdy nastane ten pravý čas? Pohádka podle Ch. Dickense.
Obchodníka Šupinku si zahrál B. Čáp, od jehož narození brzy uplyne 95 let.