Veronika Žilková v pohádce o pekařce Pepičce a svatebních šatech z marcipánu (1984). Dále hrají: A. Navrátil, N. Konvalinková, M. Dvorská, V. Ráž, L. Pešek a další. Scénář E. Košlerová. Kamera V. Štinglová. Režie V. Janečková
00:00:18 ZPÍVÁ.
00:00:19 Pojďte kluci, pojďte holky, pro koláče, buchty, vdolky,
00:00:25 jezte chlapci, děvčata, bochánky jak ze zlata.
00:00:29 Pojďte dál a zkuste přece bochník chleba přímo z pece,
00:00:34 nebo třeba takovou sladkou housku makovou.
00:00:39 Zvonek cinká, zvonek zvoní, jémináčku, to to voní,
00:00:44 chodit se sem vyplatí, pekaři, no sláva ti!
00:00:54 Pojďte strýci, pojďte tetky, na preclíky, na caletky,
00:00:59 na marcipán medový, koblihy a cukroví.
00:01:03 Pojďte dál a nestyďte se, nová várka už se nese,
00:01:08 a vy všichni, buď kdo buď, papejte a dobrou chuť.
00:01:14 Zvonek zvoní cinki linki, že pečivo od Pepinky
00:01:18 to je blaho, mlsný kus, Pepinka je génius.
00:01:56 Víc peněz nemám, ale na jeden krajíček chleba to snad postačí.
00:02:02 -Ale dnes už mám vyprodáno, babi.
-Ani kousek včerejší kůrky nezbyl?
00:02:11 -Ani drobeček.
-Ani drobeček?
00:02:14 Ale když si počkáš, až vykyne těsto, upeču ti bochánek. Pojď.
00:02:21 -Bochánek?
-Sedni si opatrně.
00:02:25 -A tohle si schovej, to u mě potřebovat nebudeš. -Hodná holka.
00:02:36 Ten je pro naši královnu.
00:02:38 Každý den musí mít ke svačině čerstvý,
00:02:42 a já ručím vlastní hlavou, že z něj ani vrabec neuzobne.
00:02:47 Slyšela jsi větší nesmysl? Počkej.
00:02:50 -Královna tě potrestá.
-Nějaké ostřejší slovo mě neporazí.
00:03:02 -Vezmi si.
-To je vůně!
00:03:06 -Tak jaký? -Inu, ten je...
-Inu, královský.
00:03:42 -To se ti tedy povedlo. -Viď?
-Ty jsi čarodějka?
00:03:47 -Pepinko, já jsem víla Marcipánka.
-Dobrá víla pekařů a pekařek?
00:03:55 Všech dobrých pekařů a pekařek.
00:03:58 Ty máš navíc laskavé srdce, jsi samý smích, u tebe se mi líbí.
00:04:04 -Ty bys u mě zůstala?
-Chceš? Moc místa nezaberu.
00:04:09 Spokojím se s koutkem za pecí. Třeba ti pomůžu ke štěstí.
00:04:15 -Mně? -Každý touží být šťastný.
-Vždyť já jsem. -A víš to jistě?
00:04:28 Tak jakpak se daří mé Pepince? Co preclíky, jsou stále zakroucené?
00:04:35 -Na obou koncích, princi.
-A těsto? -Kyne, prosím.
00:04:40 -Tak dej pozor, ať neuteče z díže.
-Ano, prosím.
00:04:44 -Víš co? Já jednou přijdu dřív a budeme ho hlídat spolu. -Ano.
00:04:50 Jeho Výsost žertuje. Ještě by si tu zamoučnila svůj sváteční plášť.
00:04:58 Jestli jsem to neříkala. Musíš dávat pozor, kam strčíš loket,
00:05:04 dívat se, kam stoupneš, abys nám neskončil v díži, Luciánku.
00:05:11 Brrrr, fuj! Kdo je to, že uděluje rady členu královské rodiny?
00:05:20 -Moje vzdálená příbuzná.
-Skoro kmotra. -Kmotra. Luciánku!
00:05:27 Jedeš? Máš špinavou zástěru. Radši mi dej koláč a nezdržuj.
00:05:33 Koláč?
00:05:40 -Dobrou chuť, Luciáne.
-Dobrou chuť.
00:05:55 -Dobrou chuť, Veličenstvo.
-Nápodobně, drahá.
00:05:59 -Vezmi si, Luciáne. -Děkuji.
-Abych ti to pořád připomínala.
00:06:04 -Dnes máme rozinkový. -Pekařka je šikovná, každý mi ji závidí.
00:06:11 -Její koláče bych mohla posílat na výstavu. -Ty máš nápady...
00:06:17 Koláče jsou k jídlu, ne na ukazování, viď, Luciáne?
00:06:23 -Nemluv a jez.
-Vždyť nic neřekl.
00:06:27 A co pekařka? Povídej, v té pekárně to vždycky voní...
00:06:34 -Je to šmudla. -Šmudla?
-Tak to nám musíš vysvětlit.
00:06:40 -Umazal jsem se tam.
-Ukaž! Spadl jsi do díže?
00:06:45 Nebo tě plácla Pepinčina vařečka? Tak ven s tím, synku.
00:06:51 -Čím jsi rozhněval tu roztomilou...
-Dost. Luciáne, jdi se převléknout.
00:07:01 -A ty si příště odpusť takové řeči.
-Jaké? -Takové všelijaké.
00:07:07 -A co jsem řekl? -Nezapomeň, že Lucián je ještě dítě.
00:07:14 Královské dítě, Veličenstvo. A vůbec, svačina je u konce.
00:07:30 A přeji si, abys od zítřka chodil pro koláče ty.
00:08:07 Propána, preclíky!
00:08:21 -Co to je? -Lucián!
-A kde jsou preclíky?
00:08:29 A co koláč? Za chvíli si pro něj královna pošle.
00:08:33 A tady je taková spoušť... Nestůj, těsto ti utíká.
00:08:38 -Já ho budu hlídat s Luciánkem.
-Poslechni, jsem sice dobrá víla,
00:08:46 ale to neznamená, že tě nemohu ohnout přes koleno.
00:08:52 -Au! Lucián...
-Lucián není pro tebe, pamatuj.
00:08:59 -Měj přece rozum a hlavně oči.
-Je nejkrásnější a nejhodnější.
00:09:07 -Náfuka, mluvka a lenoch.
-Řekl, že jsem jeho pilná Pepinka.
00:09:16 Ale to nemyslel doslova. Jak bys mohla být jeho?
00:09:21 Jen se na sebe podívej. Pěkná, milá, usměvavá...
00:09:29 A k tomu pekařka, že sama neznám lepší.
00:09:36 -A proč chceš být zrovna královna?
-Protože chci Luciána.
00:09:42 Kmotřičko, moje dobrá vílo, znáš tolik kouzel... Prosím tě.
00:09:50 Tak dobře, máš asi pravdu, holka.
00:09:53 Je nejvyšší čas, abych začala čarovat.
00:10:05 Tak já tedy ke králům zajdu a domluvím zásnuby.
00:10:11 Ale stejně je tě pro toho nicku škoda.
00:10:15 Až já budu královna, tak to Lucián bude můj král.
00:10:19 Jen jestli jeho rodiče nebudou proti.
00:10:22 Vsadím se, že o takové nevěstě se jim ani nesnilo.
00:10:28 -Říkáš zásnuby? -Hm.
-A dokonce svatba? -Hm.
00:10:33 -Něco takového by mě ani nenapadlo.
-A kdo by nám pekl koláče?
00:10:38 -Princ a pekařka! Neslýchané!
-V koláčích se vyzná.
00:10:43 Ale v kralování sotva. A že se mají s Luciánem rádi...?
00:10:49 Náš kluk je fanfárum, ten toho vždycky naslibuje...
00:10:54 -Veličenstvo?
-Chtěl jsem říct náš královský syn.
00:11:01 A proč s námi nesedí u stolu? Luciáne!
00:11:13 Posaď se.
00:11:18 Doslechli jsme se, že se ti líbí pekařka a ty, že se líbíš jí.
00:11:25 To je možné, proč ne? Ale víc se mi líbí její koláč.
00:11:32 -Takže o svatbě nepadlo ani slovo?
-Cože? Já a ženich?
00:11:37 S nevěstou upatlanou od těsta? To si vymyslela Pepina nebo ty?
00:11:43 Luciáne, nemám ráda tvé nezdvořilé řeči, mluvíš víc, než je vtipné.
00:11:50 Nelíbíš se mi ani za mák. Jenže Pepinka je jiného názoru.
00:11:56 Proto jsem tady a naposledy se ptám: Bude svatba nebo nebude?
00:12:04 -Co myslíš, neměla bych omdlít?
-Teď? Vyloučeno.
00:12:09 Tak něco dělej.
00:12:17 Je tady ovšem taková překážka. Náš syn totiž odjíždí do světa.
00:12:27 -To je překvapení...
-Ano, už zítra. Nebo pozítří?
00:12:32 Ne, dnes. Málem bych zapomněla.
00:12:35 Čekají na něho v několika královstvích,
00:12:39 aby si tam vybral za ženu některou z urozených princezen.
00:12:44 Aha.
00:12:51 Luciáne!
00:12:54 Sám jsi přiznal, že se ti Pepinka líbí, tak nekličkuj jako zajíc.
00:13:01 Třeba bys chtěl před tou cestou Pepince něco vzkázat.
00:13:06 A to máš pravdu. Víš co? Já se stavím.
00:13:10 Vyloučeno, žádné zdržování. Ten kluk mě usouží.
00:13:14 -Korunní princ!
-Já bych ho nejradši...
00:13:20 Zatím jí aspoň vyřiď, že chce-li se někdy stát mou nevěstou,
00:13:26 musí mít svatební šaty celé z marcipánu.
00:13:31 Z marcipánu! To je šibal!
00:13:37 A proč ne? Zvlášť, když je to tvé jediné přání, Luciánku.
00:14:21 -Hádej, kdo je to?
-Luciánek!
00:14:27 Přišel jsem za pěknou pekařkou a místo ní mě vítá babka samá saze.
00:14:33 Já zase pekla preclík pro prince a on místo něj poslal kominíka.
00:14:39 -Jé! To tě přijde draho!
-To umyje voda. -Jdi ode mě!
00:14:46 Podívej se na sebe, potřebuješ vodu víc než já, ty šmudlo umouněná!
00:14:57 -Zdá se, že máme dnes na sebe štěstí. -Štěstí?
00:15:01 -Chtěl jsem říct, spíš smůlu.
-Ty často nevíš, co mluvíš.
00:15:08 Pleteš si smůlu se štěstím, meleš páté přes deváté...
00:15:13 Od této chvíle budeš nějaký čas mlčet.
00:15:23 A až zase promluvíš, tak o Pepince jenom uctivě a s láskou, holomku.
00:15:31 Tak kde se touláš, holka?
00:15:34 Čekáme tu na tebe s Luciánem a ne a ne se tě dočkat.
00:15:40 -Tak ti mám od něj vyřídit...
-Od Luciána? -Ano, od Luciána.
00:15:46 -Že až se z toho světa vrátí...
-On odešel do světa?
00:15:52 Král s královnou ho tam poslali, aby se ve světě trochu otrkal.
00:15:58 A ty si máš zatím připravit... Hádej, co. Svatební šaty.
00:16:04 -Marcipánko zlatá!
-Má to jeden háček.
00:16:09 Lucián si přeje, aby ty šaty byly celé z marcipánu.
00:16:15 Můj Lucián! Vidíš, na něco takového by jen tak někdo nepřišel.
00:16:24 Pepinko, opravdu nechceš někoho jiného než toho náfuku?
00:16:30 Až já budu královna, tak on se změní, uvidíš.
00:16:36 Vrátím se brzy, jen si zařídím nějakou maličkost.
00:16:40 Ty zatím připrav všechno, co je třeba na ten slavný marcipán.
00:17:03 -Krajcvajci! -Marcipánko!
-Můžu dál? -Jen pojď.
00:17:18 Sto let jsme se neviděli a ty jsi pořád stejně hezká.
00:17:24 Ty ses také nezměnil. Přeháníš jako vždy a práce je tu také pořád dost.
00:17:30 Nevím, co dřív.
00:17:33 Spravit kouzelné koberce, létací košťata nebo sedmimílové boty.
00:17:39 Každý přiběhne na poslední chvíli!
00:17:42 -Takže bys potřeboval pomocníka.
-Jo, ale kde ho vzít?
00:17:50 Jé... Děkuju. Tys vždycky věděla, jak mi osladit život.
00:17:57 -Rozdělíme se? -Co tě napadá? To by mi Pepinka nikdy neodpustila.
00:18:03 -Já ti nerozumím, Marcipánko.
-Vždyť je to princ.
00:18:08 Královský jedináček Lucián. A moje Pepinka je do něj celá pryč.
00:18:14 -Neříkej! -Začarovala jsem ho narychlo, ale zasloužil si to.
00:18:19 -Pepinka nic neví.
-To je dobře.
00:18:22 Myslím, že jedině ve službě u tebe by se mohl něco pořádného naučit.
00:18:29 -A kdybys na něj došlápl...!
-Abych ho jako trochu přeonačil?
00:18:35 -Já nevím. -Krajcvajci! Ze starého přátelství...
00:18:43 Dej ho sem. To víš, že pro tebe udělám všechno, co budu umět.
00:18:51 Jé, ta byla vanilková!
00:18:56 -Jé, ta byla jahodová!
-Ještě máš u mě mandlový bochánek.
00:19:03 -Pápá!
-Pápá.
00:19:07 -Děkuju ti i za Pepinku a hodně štěstí. -A přijď zas.
00:19:18 Tak abychom se seznámili, mladý pane.
00:19:35 -Vítám tě, Luciáne.
-Kdopak jsi, dědku?
00:19:39 Dědek? Já jsem tvůj nový vedoucí a mistr čarodějnický, Krajcvajc.
00:19:46 Nekoukej na mě a dělej. Ty budeš dělat!
00:19:51 Přines dříví, vynes popel!
00:19:56 Vymeť komín, rozdělej oheň!
00:20:02 Skoč pro vodu, vezmi kotlík, uvař guláš!
00:20:28 ZPÍVAJÍ.
00:20:31 Ať se tělo k tělu mačká, tohleto je rejdovačka,
00:20:36 jakou tančí zpravidla pohádková strašidla.
00:20:40 Vodníci a škudibíci, divoženka s polednicí,
00:20:45 i to zvíře k nevíře, drak, co páchne po síře.
00:20:49 S hlavou nebo beze hlavy, tancování to nás baví,
00:20:54 a ty nerad nebo rád, koukej tady tancovat!
00:20:58 Teď tu budeš v potu tváře u nás dělat údržbáře,
00:21:03 zuby brousit drakovi, čertům kovat podkovy.
00:21:07 Čarodějkám natotata řezat proutí na košťata,
00:21:12 no a s námi všemi pak točit tenhle rejdovák.
00:21:16 S hlavou nebo beze hlavy tancování, to nás baví,
00:21:21 od věků až do věků, jemu však je do breku, chacha!
00:21:37 O Luciána se neboj,
00:21:40 žádnou princeznu si ze světa nepřivede, na to vezmi jed.
00:21:45 Vrátí se ti, ani se nenaděješ.
00:21:47 Co myslíš, ty mandličky bych mohla dát kolem živůtku jako lemování.
00:21:54 Když já si ty marcipánové šaty stejně neumím představit.
00:21:59 A od čeho máš mě?
00:22:01 Hlavní je, abys na ně měla těsto jemné a hedvábné jako samet.
00:22:08 Podívej, kdo za tebou přišel.
00:22:12 Vítáme Vaše Veličenstvo. Čímpak můžeme sloužit?
00:22:17 Zastupuji dnes prince Luciána. Je ve světě, tak jsem pro koláč já.
00:22:25 -Pro koláč? Ty jsi pekla?
-Ne.
00:22:30 Ale jak to? Královna říkala, že budeme mít k svačině koláč.
00:22:37 Voní to tady po mandlích a po vanilce jako v rajské zahradě.
00:22:44 -Kampak jsi ho schovala?
-Opatrně, Veličenstvo.
00:22:49 -Zamoučníš si hermelín.
-Koláč není.
00:22:56 -A co je tohle?
-To je marcipán jako samet.
00:23:05 -Na moje svatební šaty.
-Podle přání prince Luciána.
00:23:14 Marcipánové šaty! A co když si příště vymyslí perníkový kabát,
00:23:20 tvarohový klobouk, povidlové boty! Tohle až řeknu královně!
00:23:27 Nevěřte Luciánovi, on je jen taková veselá kopa.
00:23:34 Po mně...
00:23:57 Už to bude? Obr Obřízko si přijde hned po obědě.
00:24:03 Tohle dej na podpatky, má rád, když mu klapou.
00:24:21 -Tak a dnes ještě musíme nabrousit tři kouzelné meče. -Áááá!
00:24:28 -Zalátat dva neviditelné závoje.
-Áááá! -To radši udělám sám.
00:24:35 -A ty skočíš navečer k jezeru vykoupat draka. -Zase? Kterého?
00:24:41 Dvanácteráka. Objednávka na koupel mu tady leží už od vánoc.
00:24:47 Jedna práce ohavnější než druhá. Mám hlad.
00:24:51 Pamatuj si, že každá práce šlechtí, a kdo nepracuje, nedostane najíst.
00:25:03 Co radši? Sušené nebo čerstvé?
00:25:07 Kromě kořínků tu máme sušené žaludy nebo bukvice.
00:25:17 -A čerstvé jsou tu muchomůrky.
-Copak jsem veverka nebo jelen?
00:25:25 -Takhle kousek chleba kdyby byl...
-Nebo něco sladkého!
00:25:30 -Pepinka pekla každý den koláč.
-Jaký?
00:25:34 Jako peříčko nadýchnutý. Medový nebo rozinkový...
00:25:41 A všude to vonělo!
00:25:48 -Tohle mají rádi trpaslíci, na!
-Pepinka... Copak asi dělá?
00:25:58 -Pepinka se má dobře a tohleto ti posílá. -A já ti dám tohle.
00:26:06 -A na mě si nevzpomněla?
-Podívejme, Lucián!
00:26:11 Ani bych tě nepoznala. Jak se máš a co děláš?
00:26:16 -Všechno možné, milá Marcipánko.
-Pořád vzpomíná na nějaký koláč.
00:26:23 -Krajcvajci, ten by ti chutnal!
-Víc než tenhle bochánek?
00:26:29 Tisíckrát víc! Víš co? Pusť mě odtud a já ti ho přinesu.
00:26:35 -Ne, ne, nikdy bych tě neviděl.
-Slibuju...
00:26:39 -Sliby jsou chyby, kdepak.
-Marcipánko, přimluv se.
00:26:44 -Kdepak, kdepak.
-Krajcvajci, pusť mě...
00:26:52 Sednout!
00:26:57 -Dobrá. -Dobrá.
-Ale pod jednou podmínkou. -Ano.
00:27:02 -Ten koláč upeče... -Vlastnoručně.
-A přinese... -Sama. -Královna.
00:27:23 -Proč nechceš, abych měla závoj?
-To jsem neřekla.
00:27:27 Ale říkala jsi, že se s ním nebudeme zdržovat. Proč?
00:27:32 Proč? Pro slepičí kvoč. Všechno se dozvíš, až přijde ta pravá chvíle.
00:27:39 Teď už se přestaň mračit a usměj se na mě i na vzácnou návštěvu.
00:27:48 Tak co? Měl jsem pravdu nebo neměl?
00:27:55 Sama vidíš, drahá královno,
00:27:59 že teď se v pekárně místo koláčů dělají šaty.
00:28:04 Právě jsme je dokončily a jsou přesně takové, jaké si přál Lucián.
00:28:11 Svatební, marcipánové. A Pepince moc sluší.
00:28:16 Ale... Kde je můj koláč? Nikde ho nevidím.
00:28:25 Koláč není. Ty šaty daly opravdu moc práce, zabraly spoustu času.
00:28:38 Už mám dost těch Luciánových vtipů, ve kterých ho jen podporuješ.
00:28:44 Dobře víš, že já bych na takový nápad nikdy nepřišel.
00:28:49 -Jsem s tebou nespokojena, pekařko. Mám sto chutí tě potrestat. -Mě?
00:28:56 Nepečeš, co máš péct, a to královnu rozladilo.
00:29:02 My ti odpustíme, když slíbíš, že se to nebude opakovat.
00:29:08 -Jenže Luciánek...
-Lucián se brzy vrátí ze světa.
00:29:13 Přivede si urozenou nevěstu a ta bude mít šaty zlaté.
00:29:21 Pokud já vím, tak Luciánova nevěsta bude mít šaty marcipánové,
00:29:27 -že se víla Marcipánka jmenuju.
-Netušili jsme, že jsi víla.
00:29:32 -Ona je víla?!
-A dále vám musím prozradit,
00:29:37 že Lucián není ve světě, ale tady blízko, u mého známého čaroděje.
00:29:43 -Vypiš rychle odměnu, nebo omdlím! On je určitě začarovaný! -Už není.
00:29:49 -A co tam dělá?
-Sluhu. Lakuje trpaslíkům...
00:29:57 To je hrozné!
00:30:01 -Opravdu není začarovaný?
-Přece mi můžeš věřit.
00:30:11 Pojď, uklidíme je do komory, aby se na ně neprášilo.
00:30:16 Potom ti všechno vysvětlím.
00:30:20 Jestli chcete Luciána vysvobodit, nebude to tak těžké.
00:30:25 -Stačí, když ho vyměníte za koláč.
-No tak, Pepinko! Pusť se do toho!
00:30:31 Jenže tento koláč musí vlastnoručně upéct sama královna.
00:30:53 Nechci ti radit, má drahá, ale kdybych já byl královna
00:30:58 a dělal koláč na vysvobození syna, rozhodně bych na ničem nešetřil.
00:31:05 Měl jsi je snad rozbít, ne?
00:31:08 Tak je rozbiju, Lucián si to zaslouží!
00:31:12 -Nebylo by tam něco na zahuštění?
-Neboj se, všeho je dost.
00:31:23 -Mléko už asi ne, co říkáš?
-Už se sem nevejde vůbec nic.
00:31:28 Nejtěžší bude tohle všechno smíchat.
00:31:37 Mysli na Luciána!
00:31:39 Já na něm myslím pořád a má štěstí, kluk jeden, že tady není.
00:31:45 -Co kluk? Královský syn!
-To by mu teď moc nepomohlo.
00:31:49 -Na takovou práci máš mít zástěru.
-Vzala jsem si ji.
00:31:54 -A kdepak ji máš?
-Asi tady!
00:31:59 -Copak tohle je práce pro královnu?
-Není. Teď už je to jasné.
00:32:07 Já mám nápad. Víš, co? Půjdeme za Pepinkou.
00:32:21 Že jí to sluší? Je jako královnička.
00:32:27 -Radost pohledět. Dnes je jako...
-Jako?
00:32:32 Raději se podíváme na ten královnin koláč. Nikde ho nevidím.
00:32:40 -Kvůli tomu jsme přece tady.
-Aha. -Tak Veličenstvo...
00:32:49 Usnesli jsme se, že dělat koláče se zkrátka pro královnu nehodí.
00:32:59 -Upečeš koláč místo mě. -Královna ho tam donese a vymění za Luciána.
00:33:06 Tak to ne, Veličenstva. Ten koláč musí upéct královna.
00:33:12 -Ale já to neumím!
-Ale to je podmínka, Milosti!
00:33:17 Na té jsme se dohodli. Co je na tom, upéct jeden koláč?
00:33:26 To je veliká radost a potěšení, a zvlášť, když to pomůže Luciánovi.
00:33:33 Nebo se Její Milost na ten koláč necítí?
00:33:41 Teď mlčíš jako dub. Ukaž, že jsi vladař a prones něco královského.
00:33:48 Zopakujme si tu koláčovou patálii. Koláč tedy musí upéct královna.
00:33:57 A ty, má drahá, to nesvedeš, že?
00:34:03 A pro tebe je to potěšení, že?
00:34:07 Ano, pane králi, já bych ten koláč upekla s mákem a s láskou.
00:34:13 Slyšte tedy mé rozhodnutí.
00:34:17 Ať se Pepinka stane královnou a hned se pustí do práce.
00:34:24 -Dovolíš, má drahá?
-Když to jinak nejde...
00:34:38 Doufám, že teď už Luciánovu vysvobození v cestě nic nestojí.
00:34:44 Ne, všechno je, jak má být.
00:34:51 Hochu, budeš mi chybět.
00:34:54 Zvláště teď, když jsem si přibral praní prádla.
00:34:58 Nikdy se odtud nedostanu.
00:35:01 To by se musel stát zázrak, aby maminka ten koláč upekla.
00:35:25 Vypadá na jedničku!
00:35:33 A chutná... Chutná prvotřídně.
00:35:40 Hned se pozná, že ho pekla skutečná královna.
00:35:48 Jen nevím, co ti za něj dám.
00:35:52 Mám tady jen toho umouněného kluka, který prý je princ.
00:35:58 Luciáne! Jak to vypadáš?
00:36:08 Líbil by se ti aspoň trochu?
00:36:12 Je hodný, skromný, učenlivý, umí čistit komíny a kamna.
00:36:18 -Líbil a ze všech nejvíc!
-Počkat! Počkat! Počkat!
00:36:24 Nejdřív musí říct Lucián, že chce za nevěstu obyčejnou pekařku.
00:36:36 Pepinko moje!
00:36:48 -Po takovém jsi toužila?
-Ten je krásný!
00:36:53 Děkuju ti, Marcipánko? Můžu si ho zkusit?
00:36:57 Musíš, moje milá. Teď právě nastala ta chvíle.
00:37:02 Něco si přitom přej.
00:37:19 To jsem udělal já.
00:37:25 Marcipánko zlatá, to všechno ty?
00:37:29 Kdepak, to kouzelný svatební závoj splnil tvoje přání.
00:37:37 Luciánku!
00:37:40 -Já se nestačím divit.
-Já už se nedivím ničemu.
00:37:45 Pepinko, ty jsi krásná královna! Takovou nemá nikdo na světě!
00:37:51 A ty jsi můj nejhodnější král!
00:37:57 ZPÍVAJÍ.
00:38:02 Pojďte děti z hloubi duší poblahopřát, jak se sluší,
00:38:07 nahlas nebo potichu, nevěstě a ženichu.
00:38:11 Je to tak a marná sláva, Pepinka se dneska vdává.
00:38:16 Krutibrko, pro pět ran, bere si ji Lucián.
00:38:21 Je to tak a zvonek cinká, že jsi moje nevěstinka.
00:38:26 Zvonek zvoní vesele, že my budeme manželé.
00:38:36 Pojďte strýci, pojďte tety, pro kytky a pro konfety,
00:38:41 pro písničku rozvernou, ať zní celou pekárnou.
00:38:46 O tom, že mají rádi, a že jim to spolu ladí,
00:38:50 a že každý bude rád, až tu budou kralovat.
00:38:55 Zvonek zvoní zčistajasna, že je láska tuze krásná,
00:39:01 že jsme šťastni, ty a já, sláva, nazdar, hujajá.
00:39:08 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pepička je vyhlášená pekařka (V. Žilková) a na jejích koláčích si pochutnává celá královská rodina. Všechno by bylo v pořádku, kdyby se ovšem Pepička nezamilovala do prince. A ten princ (A. Navrátil) není zrovna kavalír, vzkáže krásné pekařce, že se s ní ožení, až bude mít svatební šaty z marcipánu. Nebýt víly Marcipánky (N. Konvalinková), kdo ví, jak by to s Pepiččinou svatbou dopadlo. Nejdřív se ovšem princ a paní královna musí poučit, že koláče nepadají samy z nebe a že práce šlechtí i panovníky!
