Veronika Žilková v pohádce o pekařce Pepičce a svatebních šatech z marcipánu (1984). Dále hrají: A. Navrátil, N. Konvalinková, M. Dvorská, V. Ráž, L. Pešek a další. Scénář E. Košlerová. Kamera V. Štinglová. Režie V. Janečková
00:00:18ZPÍVÁ.
00:00:19Pojďte kluci, pojďte holky, pro koláče, buchty, vdolky,
00:00:25jezte chlapci, děvčata, bochánky jak ze zlata.
00:00:29Pojďte dál a zkuste přece bochník chleba přímo z pece,
00:00:34nebo třeba takovou sladkou housku makovou.
00:00:39Zvonek cinká, zvonek zvoní, jémináčku, to to voní,
00:00:44chodit se sem vyplatí, pekaři, no sláva ti!
00:00:54Pojďte strýci, pojďte tetky, na preclíky, na caletky,
00:00:59na marcipán medový, koblihy a cukroví.
00:01:03Pojďte dál a nestyďte se, nová várka už se nese,
00:01:08a vy všichni, buď kdo buď, papejte a dobrou chuť.
00:01:14Zvonek zvoní cinki linki, že pečivo od Pepinky
00:01:18to je blaho, mlsný kus, Pepinka je génius.
00:01:56Víc peněz nemám, ale na jeden krajíček chleba to snad postačí.
00:02:02-Ale dnes už mám vyprodáno, babi.
-Ani kousek včerejší kůrky nezbyl?
00:02:11-Ani drobeček.
-Ani drobeček?
00:02:14Ale když si počkáš, až vykyne těsto, upeču ti bochánek. Pojď.
00:02:21-Bochánek?
-Sedni si opatrně.
00:02:25-A tohle si schovej, to u mě potřebovat nebudeš. -Hodná holka.
00:02:36Ten je pro naši královnu.
00:02:38Každý den musí mít ke svačině čerstvý,
00:02:42a já ručím vlastní hlavou, že z něj ani vrabec neuzobne.
00:02:47Slyšela jsi větší nesmysl? Počkej.
00:02:50-Královna tě potrestá.
-Nějaké ostřejší slovo mě neporazí.
00:03:02-Vezmi si.
-To je vůně!
00:03:06-Tak jaký? -Inu, ten je...
-Inu, královský.
00:03:42-To se ti tedy povedlo. -Viď?
-Ty jsi čarodějka?
00:03:47-Pepinko, já jsem víla Marcipánka.
-Dobrá víla pekařů a pekařek?
00:03:55Všech dobrých pekařů a pekařek.
00:03:58Ty máš navíc laskavé srdce, jsi samý smích, u tebe se mi líbí.
00:04:04-Ty bys u mě zůstala?
-Chceš? Moc místa nezaberu.
00:04:09Spokojím se s koutkem za pecí. Třeba ti pomůžu ke štěstí.
00:04:15-Mně? -Každý touží být šťastný.
-Vždyť já jsem. -A víš to jistě?
00:04:28Tak jakpak se daří mé Pepince? Co preclíky, jsou stále zakroucené?
00:04:35-Na obou koncích, princi.
-A těsto? -Kyne, prosím.
00:04:40-Tak dej pozor, ať neuteče z díže.
-Ano, prosím.
00:04:44-Víš co? Já jednou přijdu dřív a budeme ho hlídat spolu. -Ano.
00:04:50Jeho Výsost žertuje. Ještě by si tu zamoučnila svůj sváteční plášť.
00:04:58Jestli jsem to neříkala. Musíš dávat pozor, kam strčíš loket,
00:05:04dívat se, kam stoupneš, abys nám neskončil v díži, Luciánku.
00:05:11Brrrr, fuj! Kdo je to, že uděluje rady členu královské rodiny?
00:05:20-Moje vzdálená příbuzná.
-Skoro kmotra. -Kmotra. Luciánku!
00:05:27Jedeš? Máš špinavou zástěru. Radši mi dej koláč a nezdržuj.
00:05:33Koláč?
00:05:40-Dobrou chuť, Luciáne.
-Dobrou chuť.
00:05:55-Dobrou chuť, Veličenstvo.
-Nápodobně, drahá.
00:05:59-Vezmi si, Luciáne. -Děkuji.
-Abych ti to pořád připomínala.
00:06:04-Dnes máme rozinkový. -Pekařka je šikovná, každý mi ji závidí.
00:06:11-Její koláče bych mohla posílat na výstavu. -Ty máš nápady...
00:06:17Koláče jsou k jídlu, ne na ukazování, viď, Luciáne?
00:06:23-Nemluv a jez.
-Vždyť nic neřekl.
00:06:27A co pekařka? Povídej, v té pekárně to vždycky voní...
00:06:34-Je to šmudla. -Šmudla?
-Tak to nám musíš vysvětlit.
00:06:40-Umazal jsem se tam.
-Ukaž! Spadl jsi do díže?
00:06:45Nebo tě plácla Pepinčina vařečka? Tak ven s tím, synku.
00:06:51-Čím jsi rozhněval tu roztomilou...
-Dost. Luciáne, jdi se převléknout.
00:07:01-A ty si příště odpusť takové řeči.
-Jaké? -Takové všelijaké.
00:07:07-A co jsem řekl? -Nezapomeň, že Lucián je ještě dítě.
00:07:14Královské dítě, Veličenstvo. A vůbec, svačina je u konce.
00:07:30A přeji si, abys od zítřka chodil pro koláče ty.
00:08:07Propána, preclíky!
00:08:21-Co to je? -Lucián!
-A kde jsou preclíky?
00:08:29A co koláč? Za chvíli si pro něj královna pošle.
00:08:33A tady je taková spoušť... Nestůj, těsto ti utíká.
00:08:38-Já ho budu hlídat s Luciánkem.
-Poslechni, jsem sice dobrá víla,
00:08:46ale to neznamená, že tě nemohu ohnout přes koleno.
00:08:52-Au! Lucián...
-Lucián není pro tebe, pamatuj.
00:08:59-Měj přece rozum a hlavně oči.
-Je nejkrásnější a nejhodnější.
00:09:07-Náfuka, mluvka a lenoch.
-Řekl, že jsem jeho pilná Pepinka.
00:09:16Ale to nemyslel doslova. Jak bys mohla být jeho?
00:09:21Jen se na sebe podívej. Pěkná, milá, usměvavá...
00:09:29A k tomu pekařka, že sama neznám lepší.
00:09:36-A proč chceš být zrovna královna?
-Protože chci Luciána.
00:09:42Kmotřičko, moje dobrá vílo, znáš tolik kouzel... Prosím tě.
00:09:50Tak dobře, máš asi pravdu, holka.
00:09:53Je nejvyšší čas, abych začala čarovat.
00:10:05Tak já tedy ke králům zajdu a domluvím zásnuby.
00:10:11Ale stejně je tě pro toho nicku škoda.
00:10:15Až já budu královna, tak to Lucián bude můj král.
00:10:19Jen jestli jeho rodiče nebudou proti.
00:10:22Vsadím se, že o takové nevěstě se jim ani nesnilo.
00:10:28-Říkáš zásnuby? -Hm.
-A dokonce svatba? -Hm.
00:10:33-Něco takového by mě ani nenapadlo.
-A kdo by nám pekl koláče?
00:10:38-Princ a pekařka! Neslýchané!
-V koláčích se vyzná.
00:10:43Ale v kralování sotva. A že se mají s Luciánem rádi...?
00:10:49Náš kluk je fanfárum, ten toho vždycky naslibuje...
00:10:54-Veličenstvo?
-Chtěl jsem říct náš královský syn.
00:11:01A proč s námi nesedí u stolu? Luciáne!
00:11:13Posaď se.
00:11:18Doslechli jsme se, že se ti líbí pekařka a ty, že se líbíš jí.
00:11:25To je možné, proč ne? Ale víc se mi líbí její koláč.
00:11:32-Takže o svatbě nepadlo ani slovo?
-Cože? Já a ženich?
00:11:37S nevěstou upatlanou od těsta? To si vymyslela Pepina nebo ty?
00:11:43Luciáne, nemám ráda tvé nezdvořilé řeči, mluvíš víc, než je vtipné.
00:11:50Nelíbíš se mi ani za mák. Jenže Pepinka je jiného názoru.
00:11:56Proto jsem tady a naposledy se ptám: Bude svatba nebo nebude?
00:12:04-Co myslíš, neměla bych omdlít?
-Teď? Vyloučeno.
00:12:09Tak něco dělej.
00:12:17Je tady ovšem taková překážka. Náš syn totiž odjíždí do světa.
00:12:27-To je překvapení...
-Ano, už zítra. Nebo pozítří?
00:12:32Ne, dnes. Málem bych zapomněla.
00:12:35Čekají na něho v několika královstvích,
00:12:39aby si tam vybral za ženu některou z urozených princezen.
00:12:44Aha.
00:12:51Luciáne!
00:12:54Sám jsi přiznal, že se ti Pepinka líbí, tak nekličkuj jako zajíc.
00:13:01Třeba bys chtěl před tou cestou Pepince něco vzkázat.
00:13:06A to máš pravdu. Víš co? Já se stavím.
00:13:10Vyloučeno, žádné zdržování. Ten kluk mě usouží.
00:13:14-Korunní princ!
-Já bych ho nejradši...
00:13:20Zatím jí aspoň vyřiď, že chce-li se někdy stát mou nevěstou,
00:13:26musí mít svatební šaty celé z marcipánu.
00:13:31Z marcipánu! To je šibal!
00:13:37A proč ne? Zvlášť, když je to tvé jediné přání, Luciánku.
00:14:21-Hádej, kdo je to?
-Luciánek!
00:14:27Přišel jsem za pěknou pekařkou a místo ní mě vítá babka samá saze.
00:14:33Já zase pekla preclík pro prince a on místo něj poslal kominíka.
00:14:39-Jé! To tě přijde draho!
-To umyje voda. -Jdi ode mě!
00:14:46Podívej se na sebe, potřebuješ vodu víc než já, ty šmudlo umouněná!
00:14:57-Zdá se, že máme dnes na sebe štěstí. -Štěstí?
00:15:01-Chtěl jsem říct, spíš smůlu.
-Ty často nevíš, co mluvíš.
00:15:08Pleteš si smůlu se štěstím, meleš páté přes deváté...
00:15:13Od této chvíle budeš nějaký čas mlčet.
00:15:23A až zase promluvíš, tak o Pepince jenom uctivě a s láskou, holomku.
00:15:31Tak kde se touláš, holka?
00:15:34Čekáme tu na tebe s Luciánem a ne a ne se tě dočkat.
00:15:40-Tak ti mám od něj vyřídit...
-Od Luciána? -Ano, od Luciána.
00:15:46-Že až se z toho světa vrátí...
-On odešel do světa?
00:15:52Král s královnou ho tam poslali, aby se ve světě trochu otrkal.
00:15:58A ty si máš zatím připravit... Hádej, co. Svatební šaty.
00:16:04-Marcipánko zlatá!
-Má to jeden háček.
00:16:09Lucián si přeje, aby ty šaty byly celé z marcipánu.
00:16:15Můj Lucián! Vidíš, na něco takového by jen tak někdo nepřišel.
00:16:24Pepinko, opravdu nechceš někoho jiného než toho náfuku?
00:16:30Až já budu královna, tak on se změní, uvidíš.
00:16:36Vrátím se brzy, jen si zařídím nějakou maličkost.
00:16:40Ty zatím připrav všechno, co je třeba na ten slavný marcipán.
00:17:03-Krajcvajci! -Marcipánko!
-Můžu dál? -Jen pojď.
00:17:18Sto let jsme se neviděli a ty jsi pořád stejně hezká.
00:17:24Ty ses také nezměnil. Přeháníš jako vždy a práce je tu také pořád dost.
00:17:30Nevím, co dřív.
00:17:33Spravit kouzelné koberce, létací košťata nebo sedmimílové boty.
00:17:39Každý přiběhne na poslední chvíli!
00:17:42-Takže bys potřeboval pomocníka.
-Jo, ale kde ho vzít?
00:17:50Jé... Děkuju. Tys vždycky věděla, jak mi osladit život.
00:17:57-Rozdělíme se? -Co tě napadá? To by mi Pepinka nikdy neodpustila.
00:18:03-Já ti nerozumím, Marcipánko.
-Vždyť je to princ.
00:18:08Královský jedináček Lucián. A moje Pepinka je do něj celá pryč.
00:18:14-Neříkej! -Začarovala jsem ho narychlo, ale zasloužil si to.
00:18:19-Pepinka nic neví.
-To je dobře.
00:18:22Myslím, že jedině ve službě u tebe by se mohl něco pořádného naučit.
00:18:29-A kdybys na něj došlápl...!
-Abych ho jako trochu přeonačil?
00:18:35-Já nevím. -Krajcvajci! Ze starého přátelství...
00:18:43Dej ho sem. To víš, že pro tebe udělám všechno, co budu umět.
00:18:51Jé, ta byla vanilková!
00:18:56-Jé, ta byla jahodová!
-Ještě máš u mě mandlový bochánek.
00:19:03-Pápá!
-Pápá.
00:19:07-Děkuju ti i za Pepinku a hodně štěstí. -A přijď zas.
00:19:18Tak abychom se seznámili, mladý pane.
00:19:35-Vítám tě, Luciáne.
-Kdopak jsi, dědku?
00:19:39Dědek? Já jsem tvůj nový vedoucí a mistr čarodějnický, Krajcvajc.
00:19:46Nekoukej na mě a dělej. Ty budeš dělat!
00:19:51Přines dříví, vynes popel!
00:19:56Vymeť komín, rozdělej oheň!
00:20:02Skoč pro vodu, vezmi kotlík, uvař guláš!
00:20:28ZPÍVAJÍ.
00:20:31Ať se tělo k tělu mačká, tohleto je rejdovačka,
00:20:36jakou tančí zpravidla pohádková strašidla.
00:20:40Vodníci a škudibíci, divoženka s polednicí,
00:20:45i to zvíře k nevíře, drak, co páchne po síře.
00:20:49S hlavou nebo beze hlavy, tancování to nás baví,
00:20:54a ty nerad nebo rád, koukej tady tancovat!
00:20:58Teď tu budeš v potu tváře u nás dělat údržbáře,
00:21:03zuby brousit drakovi, čertům kovat podkovy.
00:21:07Čarodějkám natotata řezat proutí na košťata,
00:21:12no a s námi všemi pak točit tenhle rejdovák.
00:21:16S hlavou nebo beze hlavy tancování, to nás baví,
00:21:21od věků až do věků, jemu však je do breku, chacha!
00:21:37O Luciána se neboj,
00:21:40žádnou princeznu si ze světa nepřivede, na to vezmi jed.
00:21:45Vrátí se ti, ani se nenaděješ.
00:21:47Co myslíš, ty mandličky bych mohla dát kolem živůtku jako lemování.
00:21:54Když já si ty marcipánové šaty stejně neumím představit.
00:21:59A od čeho máš mě?
00:22:01Hlavní je, abys na ně měla těsto jemné a hedvábné jako samet.
00:22:08Podívej, kdo za tebou přišel.
00:22:12Vítáme Vaše Veličenstvo. Čímpak můžeme sloužit?
00:22:17Zastupuji dnes prince Luciána. Je ve světě, tak jsem pro koláč já.
00:22:25-Pro koláč? Ty jsi pekla?
-Ne.
00:22:30Ale jak to? Královna říkala, že budeme mít k svačině koláč.
00:22:37Voní to tady po mandlích a po vanilce jako v rajské zahradě.
00:22:44-Kampak jsi ho schovala?
-Opatrně, Veličenstvo.
00:22:49-Zamoučníš si hermelín.
-Koláč není.
00:22:56-A co je tohle?
-To je marcipán jako samet.
00:23:05-Na moje svatební šaty.
-Podle přání prince Luciána.
00:23:14Marcipánové šaty! A co když si příště vymyslí perníkový kabát,
00:23:20tvarohový klobouk, povidlové boty! Tohle až řeknu královně!
00:23:27Nevěřte Luciánovi, on je jen taková veselá kopa.
00:23:34Po mně...
00:23:57Už to bude? Obr Obřízko si přijde hned po obědě.
00:24:03Tohle dej na podpatky, má rád, když mu klapou.
00:24:21-Tak a dnes ještě musíme nabrousit tři kouzelné meče. -Áááá!
00:24:28-Zalátat dva neviditelné závoje.
-Áááá! -To radši udělám sám.
00:24:35-A ty skočíš navečer k jezeru vykoupat draka. -Zase? Kterého?
00:24:41Dvanácteráka. Objednávka na koupel mu tady leží už od vánoc.
00:24:47Jedna práce ohavnější než druhá. Mám hlad.
00:24:51Pamatuj si, že každá práce šlechtí, a kdo nepracuje, nedostane najíst.
00:25:03Co radši? Sušené nebo čerstvé?
00:25:07Kromě kořínků tu máme sušené žaludy nebo bukvice.
00:25:17-A čerstvé jsou tu muchomůrky.
-Copak jsem veverka nebo jelen?
00:25:25-Takhle kousek chleba kdyby byl...
-Nebo něco sladkého!
00:25:30-Pepinka pekla každý den koláč.
-Jaký?
00:25:34Jako peříčko nadýchnutý. Medový nebo rozinkový...
00:25:41A všude to vonělo!
00:25:48-Tohle mají rádi trpaslíci, na!
-Pepinka... Copak asi dělá?
00:25:58-Pepinka se má dobře a tohleto ti posílá. -A já ti dám tohle.
00:26:06-A na mě si nevzpomněla?
-Podívejme, Lucián!
00:26:11Ani bych tě nepoznala. Jak se máš a co děláš?
00:26:16-Všechno možné, milá Marcipánko.
-Pořád vzpomíná na nějaký koláč.
00:26:23-Krajcvajci, ten by ti chutnal!
-Víc než tenhle bochánek?
00:26:29Tisíckrát víc! Víš co? Pusť mě odtud a já ti ho přinesu.
00:26:35-Ne, ne, nikdy bych tě neviděl.
-Slibuju...
00:26:39-Sliby jsou chyby, kdepak.
-Marcipánko, přimluv se.
00:26:44-Kdepak, kdepak.
-Krajcvajci, pusť mě...
00:26:52Sednout!
00:26:57-Dobrá. -Dobrá.
-Ale pod jednou podmínkou. -Ano.
00:27:02-Ten koláč upeče... -Vlastnoručně.
-A přinese... -Sama. -Královna.
00:27:23-Proč nechceš, abych měla závoj?
-To jsem neřekla.
00:27:27Ale říkala jsi, že se s ním nebudeme zdržovat. Proč?
00:27:32Proč? Pro slepičí kvoč. Všechno se dozvíš, až přijde ta pravá chvíle.
00:27:39Teď už se přestaň mračit a usměj se na mě i na vzácnou návštěvu.
00:27:48Tak co? Měl jsem pravdu nebo neměl?
00:27:55Sama vidíš, drahá královno,
00:27:59že teď se v pekárně místo koláčů dělají šaty.
00:28:04Právě jsme je dokončily a jsou přesně takové, jaké si přál Lucián.
00:28:11Svatební, marcipánové. A Pepince moc sluší.
00:28:16Ale... Kde je můj koláč? Nikde ho nevidím.
00:28:25Koláč není. Ty šaty daly opravdu moc práce, zabraly spoustu času.
00:28:38Už mám dost těch Luciánových vtipů, ve kterých ho jen podporuješ.
00:28:44Dobře víš, že já bych na takový nápad nikdy nepřišel.
00:28:49-Jsem s tebou nespokojena, pekařko. Mám sto chutí tě potrestat. -Mě?
00:28:56Nepečeš, co máš péct, a to královnu rozladilo.
00:29:02My ti odpustíme, když slíbíš, že se to nebude opakovat.
00:29:08-Jenže Luciánek...
-Lucián se brzy vrátí ze světa.
00:29:13Přivede si urozenou nevěstu a ta bude mít šaty zlaté.
00:29:21Pokud já vím, tak Luciánova nevěsta bude mít šaty marcipánové,
00:29:27-že se víla Marcipánka jmenuju.
-Netušili jsme, že jsi víla.
00:29:32-Ona je víla?!
-A dále vám musím prozradit,
00:29:37že Lucián není ve světě, ale tady blízko, u mého známého čaroděje.
00:29:43-Vypiš rychle odměnu, nebo omdlím! On je určitě začarovaný! -Už není.
00:29:49-A co tam dělá?
-Sluhu. Lakuje trpaslíkům...
00:29:57To je hrozné!
00:30:01-Opravdu není začarovaný?
-Přece mi můžeš věřit.
00:30:11Pojď, uklidíme je do komory, aby se na ně neprášilo.
00:30:16Potom ti všechno vysvětlím.
00:30:20Jestli chcete Luciána vysvobodit, nebude to tak těžké.
00:30:25-Stačí, když ho vyměníte za koláč.
-No tak, Pepinko! Pusť se do toho!
00:30:31Jenže tento koláč musí vlastnoručně upéct sama královna.
00:30:53Nechci ti radit, má drahá, ale kdybych já byl královna
00:30:58a dělal koláč na vysvobození syna, rozhodně bych na ničem nešetřil.
00:31:05Měl jsi je snad rozbít, ne?
00:31:08Tak je rozbiju, Lucián si to zaslouží!
00:31:12-Nebylo by tam něco na zahuštění?
-Neboj se, všeho je dost.
00:31:23-Mléko už asi ne, co říkáš?
-Už se sem nevejde vůbec nic.
00:31:28Nejtěžší bude tohle všechno smíchat.
00:31:37Mysli na Luciána!
00:31:39Já na něm myslím pořád a má štěstí, kluk jeden, že tady není.
00:31:45-Co kluk? Královský syn!
-To by mu teď moc nepomohlo.
00:31:49-Na takovou práci máš mít zástěru.
-Vzala jsem si ji.
00:31:54-A kdepak ji máš?
-Asi tady!
00:31:59-Copak tohle je práce pro královnu?
-Není. Teď už je to jasné.
00:32:07Já mám nápad. Víš, co? Půjdeme za Pepinkou.
00:32:21Že jí to sluší? Je jako královnička.
00:32:27-Radost pohledět. Dnes je jako...
-Jako?
00:32:32Raději se podíváme na ten královnin koláč. Nikde ho nevidím.
00:32:40-Kvůli tomu jsme přece tady.
-Aha. -Tak Veličenstvo...
00:32:49Usnesli jsme se, že dělat koláče se zkrátka pro královnu nehodí.
00:32:59-Upečeš koláč místo mě. -Královna ho tam donese a vymění za Luciána.
00:33:06Tak to ne, Veličenstva. Ten koláč musí upéct královna.
00:33:12-Ale já to neumím!
-Ale to je podmínka, Milosti!
00:33:17Na té jsme se dohodli. Co je na tom, upéct jeden koláč?
00:33:26To je veliká radost a potěšení, a zvlášť, když to pomůže Luciánovi.
00:33:33Nebo se Její Milost na ten koláč necítí?
00:33:41Teď mlčíš jako dub. Ukaž, že jsi vladař a prones něco královského.
00:33:48Zopakujme si tu koláčovou patálii. Koláč tedy musí upéct královna.
00:33:57A ty, má drahá, to nesvedeš, že?
00:34:03A pro tebe je to potěšení, že?
00:34:07Ano, pane králi, já bych ten koláč upekla s mákem a s láskou.
00:34:13Slyšte tedy mé rozhodnutí.
00:34:17Ať se Pepinka stane královnou a hned se pustí do práce.
00:34:24-Dovolíš, má drahá?
-Když to jinak nejde...
00:34:38Doufám, že teď už Luciánovu vysvobození v cestě nic nestojí.
00:34:44Ne, všechno je, jak má být.
00:34:51Hochu, budeš mi chybět.
00:34:54Zvláště teď, když jsem si přibral praní prádla.
00:34:58Nikdy se odtud nedostanu.
00:35:01To by se musel stát zázrak, aby maminka ten koláč upekla.
00:35:25Vypadá na jedničku!
00:35:33A chutná... Chutná prvotřídně.
00:35:40Hned se pozná, že ho pekla skutečná královna.
00:35:48Jen nevím, co ti za něj dám.
00:35:52Mám tady jen toho umouněného kluka, který prý je princ.
00:35:58Luciáne! Jak to vypadáš?
00:36:08Líbil by se ti aspoň trochu?
00:36:12Je hodný, skromný, učenlivý, umí čistit komíny a kamna.
00:36:18-Líbil a ze všech nejvíc!
-Počkat! Počkat! Počkat!
00:36:24Nejdřív musí říct Lucián, že chce za nevěstu obyčejnou pekařku.
00:36:36Pepinko moje!
00:36:48-Po takovém jsi toužila?
-Ten je krásný!
00:36:53Děkuju ti, Marcipánko? Můžu si ho zkusit?
00:36:57Musíš, moje milá. Teď právě nastala ta chvíle.
00:37:02Něco si přitom přej.
00:37:19To jsem udělal já.
00:37:25Marcipánko zlatá, to všechno ty?
00:37:29Kdepak, to kouzelný svatební závoj splnil tvoje přání.
00:37:37Luciánku!
00:37:40-Já se nestačím divit.
-Já už se nedivím ničemu.
00:37:45Pepinko, ty jsi krásná královna! Takovou nemá nikdo na světě!
00:37:51A ty jsi můj nejhodnější král!
00:37:57ZPÍVAJÍ.
00:38:02Pojďte děti z hloubi duší poblahopřát, jak se sluší,
00:38:07nahlas nebo potichu, nevěstě a ženichu.
00:38:11Je to tak a marná sláva, Pepinka se dneska vdává.
00:38:16Krutibrko, pro pět ran, bere si ji Lucián.
00:38:21Je to tak a zvonek cinká, že jsi moje nevěstinka.
00:38:26Zvonek zvoní vesele, že my budeme manželé.
00:38:36Pojďte strýci, pojďte tety, pro kytky a pro konfety,
00:38:41pro písničku rozvernou, ať zní celou pekárnou.
00:38:46O tom, že mají rádi, a že jim to spolu ladí,
00:38:50a že každý bude rád, až tu budou kralovat.
00:38:55Zvonek zvoní zčistajasna, že je láska tuze krásná,
00:39:01že jsme šťastni, ty a já, sláva, nazdar, hujajá.
00:39:08Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Pepička je vyhlášená pekařka a na jejích koláčích si pochutnává celá královská rodina. Všechno by bylo v pořádku, kdyby se ovšem Pepička nezamilovala do prince. A ten princ není zrovna kavalír, vzkáže krásné pekařce, že se s ní ožení, až bude mít svatební šaty z marcipánu. Nebýt víly Marcipánky, kdo ví, jak by to s Pepiččinou svatbou dopadlo. Nejdřív se ovšem princ a paní královna musí poučit, že koláče nepadají samy z nebe a že práce šlechtí i panovníky! V pohádce si zahráli – pekařku Veronika Žilková, vílu Naďa Konvalinková, prince Antonín Navrátil, jeho královské rodiče Milena Dvorská a Vladimír Ráž, jehož nedožité 95. narozeniny si právě připomínáme.
