Pohádka o tom, co se odehrálo v pražském Podskalí (1987). Hrají: J. Hartl, I. Racek, J. Sovák, Z. Adamovská, J. Větrovec, J. Molavcová, P. Zedníček a další. Scénář Z. Zábranský. Kamera F. Němec. Režie J. Pokorná-Makoszová
00:00:01PÍSNIČKA.
00:00:08Sluníčko v řece se vlnkama třpytí, podskalský mládenci voní jak kvítí.
00:00:21V mělčinách kapři si šupiny hřejou, podskalský panny vždycky se smějou.
00:00:33Vltava v Podskalí krásná je řeka, do Prahy z Podskalí kouzlo vtéká.
00:00:46Vltava v Podskalí písničku zpívá, na Prahu okénkem mostů se dívá.
00:01:25Náš pantáta toho má za celý den dost.
00:01:29Od časného rána se ohání přívoznickým bidlem.
00:01:33Z Podskalí na Smíchov, ze Smíchova do Podskalí.
00:01:37Pořád dokola.
00:01:40Má sice syna Tomše, ale toho moc přívoznictví nebaví.
00:01:45Takhle klábosit v hospodě. Na to ho užije.
00:01:50Ani děvče nemá. Ty z Podskalí jsou pro něho málo.
00:01:55Prý nějakou lepší. Tak to tady hlídám já, žabka hospodyňka.
00:02:13Dobrý večer všem vespolek a každému zvlášť.
00:02:17-Nápodobně, vzácný hoste.
-Správně, vzácný. To rád slyším.
00:02:23Poctivce a lidumila, jako jsem já, všude rádi vidí.
00:02:28-Jedno s pěnou.
-Tak se u nás posaďte.
00:02:35Mám dobré zprávy, mladý.
00:02:41Jsem u přívozníka ráda? Ani nevím.
00:02:47Žiju tady pod starou pecí. Taky je to pro něco dobré.
00:02:53Nemůže mě spolknout čáp. A to je snad dost.
00:03:01Co je to za divné povětří? Převozníku, to není podzimní vítr.
00:03:11-Převozníku!
-Safra, jako by plakala Vltava.
00:03:26To je nějaké divné. Musím se jít podívat.
00:03:37Nevěsty, které mi nabízíte, se mi nezamlouvají.
00:03:42Pročpak ne? Jsou to úplné baronky.
00:03:47Fangličkářka z Košíř. S každým se hádá. U soudu je víc než doma.
00:03:52-Hájí svá práva.
-Ale na úkor jiných lidí.
00:03:56Na úkor! Každý jsme nějaký.
00:03:59Vy byste jezdil po jarmarcích s fangličkama.
00:04:05Kapsy plné peněz. Tomu já říkám náramné živobytí.
00:04:12-Berte tu fangličkářku, mladý.
-Ne, ne, ani vidět.
00:04:17Člověče nešťastná, vy si šlapete po štěstí.
00:04:23Ale Báru z Kozí uličky tu musíte chtít za ženu!
00:04:28-To bych si dal. -Ta má peřinu, má polštář, má toho moc.
00:04:36-Bára je zlá jako osm čertů.
-Co to povídáte? Nejvýše pět.
00:04:44Já vím, andělíček zrovna není, ale má nacpanou peřinu.
00:04:49-A potom ta její výnosná živnost.
-A copak má za živnost?
00:04:58Náramnou. Ženichové se za ní táhnou v proudech, nestačí je vyhánět.
00:05:05Tam bohatství padá rovnou z nebe. Hlavně se přitom nemusí nic dělat.
00:05:13-Jen točit klikou.
-Snad nemá Bára flašinet?
00:05:21Právě že má, pravý taliánský. Hudba hraje, pimprlata se natřásají.
00:05:32Lidé házejí penízky do čepice. Stačí jenom sbírat.
00:05:38Mít flašinet je terno. A někde vám dají i najíst.
00:05:44Dejte pokoj.
00:05:46To víte, hraběnka ze zámku si nevezme chasníka z Podskalí.
00:06:02Hledal on si mládeneček, nevěstu si hledal.
00:06:07Jedna byla málo milá, druhá zase tuze hloupá byla.
00:06:16Lalala, lalala.
00:06:24Nevěstu si mládeneček po okolí hledal.
00:06:31Jedna příliš prudká zdá se, druhou vítr snadno zlomí v pase.
00:06:39Lalala, lalala.
00:06:47Hledal on si mládeneček nevěstu jak růže.
00:06:53To co v světě marně hledal, netušil, že doma najít může.
00:07:01Lalala, lalala.
00:07:14-Dobrý večer, táto.
-Dobrý. Co je nového v šenku?
00:07:20Ale co by bylo. Povídali si tam chlapi od řeky o zimě.
00:07:26Řeka brzo zamrzne a s přívozničením je do jara konec.
00:07:30To je každý rok to samé. Budeme vozit do pivovaru led.
00:07:35Jestli ty se neoženíš s nějakou bohatou měšťanskou dcerou.
00:07:40Dejte pokoj.
00:07:42To je dobrý nápad dát do výklenku houni, aspoň nepotáhne od okna.
00:07:48V bečce je ryba. Vy jste chytil pořádného skaláka.
00:07:53-Nebo kapra? Snad ne sumce?
-Nehádej a jdi se podívat.
00:08:10-To je divná ryba.
-Taky si myslím.
00:08:14-Má dlouhé světlé vlasy. To je...
-Vltavská víla.
00:08:24-Už asi jo. Jak jste k ní přišel?
-Vytáhl jsem ji z proudu.
00:08:32Zapletla se mezi kůly, nemohla tam ani zpátky.
00:08:36Vysvobodil jste ji. To jste udělal dobře.
00:08:39-Tak snadné to nebylo.
-Bránila se?
00:08:42Měla strach, že ji nesete od řeky?
00:08:45Myslím, že byla ráda, že se dostala z té šlamastiky.
00:08:50-Veselé šplouchání!
-Vy se vyznáte, táto.
00:08:57Ale práce mě čekala až doma.
00:09:00Přitáhnout bečku, napumpovat vodu do štoudve.
00:09:04To víš, to je na moje záda. Táta pracuje a syn někde mudruje.
00:09:10Tak se nezlobte. Já jsem nevěděl, že jsou ve Vltavě víly.
00:09:16Můj dědek taky vytáhl jednu. Pod Zlíchovem do čeřenu.
00:09:22Hned ji zase pustil, protože se do čeřenu dostala proti své vůli.
00:09:28-Tak to jo.
-Slyšíš, naše víla zpívá.
00:09:43To je hezké. To je jako brumlání miminka. Tak co, necháme si ji?
00:09:53Víla, když bude chtít, může u nás zůstat celou zimu.
00:09:58-Ať to rozhodne sama.
-Správně.
00:10:01A čerstvou vodu ze studny budu nosit já.
00:10:04Už tě vidím.
00:10:06To jsou věci. Najednou je v chalupě o jednoho víc.
00:10:13V malém Podskalí se dějou divy.
00:10:19Bílý pes pobíhal v noci mezi ohradami dříví.
00:10:24-Nikoho nekousl, ale vrčel.
-Vrr, haf, haf. Zdravíčko.
00:10:31Nebo ten chlap, co se objevoval na dvou místech najednou.
00:10:36A nebyl to vařečkář?
00:10:40Tak co, dáte si jedno s pěnou, kostkovaný panáčku?
00:10:46-S pěnou.
-Tak by tady bylo.
00:10:49Teď tu máme opravdovou vltavskou vílu u převozníka Sochora.
00:10:55To je další div našeho Podskalí.
00:11:01Hodně jsem viděla, ještě víc slyšela.
00:11:05Ale vltavská víla? To tu ještě nebylo.
00:11:12Ale je krásná. Ve vlasech se jí usadilo letní sluníčko.
00:11:17Její oči jsou jako luční tůň po dešti. Ach.
00:11:31Nevím, nevím, mít v chalupě vltavskou vílu, to je vážná věc.
00:11:43Ale není to zase tak hrozné, vařečkáři.
00:11:47-Pořád potřebuje čistou vodu.
-Těch pár puten.
00:11:53-Co se na mě tak koukáte.
-Já že se koukám?
00:11:57Já se nekoukám.
00:11:59Já pořádně nevidím, jak jsem ospalý ze samé starosti, z přemýšlení.
00:12:06Poslechněte, co vlastně bude s tou vltavskou vílou?
00:12:12Tak proto vy nemůžete usnout. Z jara ji odneseme k řece.
00:12:18-A plav si holka kam chceš.
-To je náramná chyba.
00:12:24Poslouchejte. Nechte toho natírání. Jste jako hastrman.
00:12:29Vy přece hledáte zámožnou nevěstu, abyste se zbavil téhle dřiny.
00:12:37A tady máte náramnou možnost přijít k bohatství.
00:12:42To jako že bych si měl vzít vltavskou vílu za ženu?
00:12:48I kdyby to bylo možné, tak má jen pár rybích šupinek.
00:12:53Pár šupinek říkáte? A co ty poklady na dně Vltavy!
00:13:00Na dně Vltavy je jen pár shnilých pramiček, hrnce, bahno a písek.
00:13:08Povídali, že mu hráli. Na dně Vltavy leží zlaté dukáty.
00:13:16Stříbrné tolary, tam jsou zlaté pruty!
00:13:20Poslouchejte dobře, na Vyšehradě přece bydleli králové, knížata.
00:13:25-Jaká knížata?
-Kněžna Libuše. To byli boháči.
00:13:33Teď mi povězte, kde to všechno zůstalo.
00:13:36-To já nevím.
-Kde jsou ty všechny poklady?
00:13:42-Jak to mám vědět.
-Tak já vám to povím.
00:13:46Ty jsou v tůních pod vyšehradskou skálou.
00:13:55-Žertujete?
-Víla nám ukáže, kde jsou.
00:14:02-Proč by nám to říkala?
-Z vděčnosti, zachránili jsme ji.
00:14:09-Vy jste ji také zachránil?
-No samozřejmě.
00:14:13-My všichni jako jeden muž.
-Stejně neumí mluvit.
00:14:18No jo, ona neumí... Nějaké slovíčko časem pochopí.
00:14:27-Pak jdeme najisto a jsme boháči.
-Nejsou to jalové nesmysly?
00:14:39Naučíme ji mluvit nějaká slova a všechno pojede jako po másle.
00:14:46Zatím nikomu ani muk, ani vlastnímu tatíkovi.
00:14:53Ruku na to.
00:15:02Poklady z Vltavy vytažený, rozluky srdce vám zmámí.
00:15:19Zlato a kameny drahocenný, jsou jako voda chladný.
00:15:35Nechtěj je člověče, nechtěj žádný, získat je není snadný.
00:15:50Tak znova. Tohleto je A. Sem se dívej. A jako almara.
00:16:03To je práce. Jako beran. Beran to je B. Bé, bé, bé.
00:16:14-Tak už ji netrapte, vařečkáři.
-Pár písmenek ji musíme naučit.
00:16:19Poklady! Vílo! Vltava! Poklady! Poklady!
00:16:31Jí to vůbec nejde do hlavy, ale my se nevzdáme.
00:16:36Dál. C jako cedník. Milovaná vílo, řekni něco.
00:16:46Aspoň slovíčko, aspoň půl slovíčka. A, B, C.
00:16:56Nedej se. Chtěj tě šidit, vílo.
00:17:00A, B, C, D.
00:17:05KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:17:09Přeuctivý hlubokosklon, vzácné panstvo.
00:17:13-Co je zas tohle?
-Je tu někdo?
00:17:21Jsem v příbytku chvalně známého převozníka Sochora
00:17:26a jeho nadaného synáčka Tomše?
00:17:31To jste.
00:17:33Vy jste patrně synáček a vy jste převozník.
00:17:41To ne. Já tu vlastně nejsem. Poklona.
00:17:53To je jedno. Jsem učenec z Františku.
00:17:59-Mistr tajných věd.
-Tak to se posaďte.
00:18:04-Děkuji, mladý muži.
-Vezměte si, táta pekl.
00:18:11Náhodou jsem se doslechl,
00:18:16že ve vašem příbytku přechováváte zvláštního živoucího tvora.
00:18:26V žádném přírodopise doposud nepopsaného. Vílu!
00:18:32-Vodní vílu lapenou v toku Vltavy.
-Už to ví celá Praha.
00:18:39Protože se zabývám studiem různých mužíků, trpaslíků, polednic,
00:18:49klekánic, hastrmanů a tatrmanů, jsem u vytržení nad vaším jevem,
00:18:58vaší vltavskou vílou, o jejíž jsoucnosti jsem neměl tuchy ani já,
00:19:07ani ostatní vědcové a učencové, mudrcové z celé severní polokoule.
00:19:14To je panečku mudrc!
00:19:16Rozhodl jsem se učinit s vaší vílou několik hokus pokusů.
00:19:23-Kde ji máte?
-Tady prosím. Za houní.
00:19:32S dovolením. Ó, no toto!
00:19:46Oko vltavské víly mdle svítí rybím leskem.
00:19:53Meleš hlouposti.
00:20:02Vlas stříbřitě září. Je to víla z čeledi gorgon.
00:20:12-Co jste to říkal?
-Z čeledi gorgon.
00:20:16Rozhodl jsem se umístit vílu ve sbírkách našeho muzea.
00:20:24Ne, to nemyslíte vážně!
00:20:27Ty kruťáku. Ty bys byl schopný holku strčit do zasklené skříně?
00:20:33No počkej!
00:20:42Uvidíme, já se ještě musím poradit s ostatními učenými pány.
00:20:53Co je to za kouzla? Co je to za čáry?
00:21:01Počkejte, kam nám nesete tu židli?
00:21:06Tady máš to svoje muzeum.
00:21:09Konec. Se mnou je konec. Já nejím, já nespím.
00:21:15Celé noci myslím na vltavskou vílu a zanedbávám řemeslo.
00:21:20Tyhlety vařečky je to poslední, co jsem vyřezal.
00:21:24-Mě čeká žebrota.
-Vy se na tu vílu jen vymlouváte.
00:21:29-Vy jste moc práce nikdy neutrhl.
-Hříšně mluvíte.
00:21:37Co já se nadělal lidem dobra a teď mám slyšet takový nevděk.
00:21:42Co já jsem komu udělal, že musím poslouchat takové lhaní.
00:21:47-Dobrý večer.
-Dáš si pivo?
00:21:53-My si musíme náramně pospíšit.
-Ale do jara je času dost.
00:22:01Co když přijdou ti učení páni a vílu nám z moci úřední vezmou?
00:22:06-Pak nám zbydou oči pro pláč.
-Co by úředníci dělali s vílou.
00:22:12-Třeba nějaké kejkle.
-Učený pán z Františku něco říkal.
00:22:20Že by ji dali do muzea. Ale my s tátou bychom ji nedali.
00:22:29Plané řeči. Přijdou granátníci a vílu nám vezmou i s bečkou.
00:22:35Tak bychom zavolali na pomoc sousedy.
00:22:38Oni budou střílet z kanónů. To by nešlo.
00:22:42My je musíme všechny předběhnout. Já bych už věděl jak na to.
00:22:52Vaše kuchyň je stará, smutná.
00:22:57Kdyby víla viděla kolem sebe nové radostné věci,
00:23:03tak se začne usmívat a promluví.
00:23:08Já jsem člověk zkušený. Prý váš tatík se chystá na venkov.
00:23:14Na Sázavu, za tetou, asi na týden.
00:23:17To je výhra. Za týden se pro vílu dá udělat spousta práce.
00:23:22Zítra skočím na Vyšehrad za jedním známým truhlářem.
00:23:28Pochopitelně by to chtělo kapitál. Potom to srovnáme.
00:23:34-Pak sjednám kramáře s kobylou.
-K čemu to?
00:23:42-Tady máš to s pěnou. Taky s pěnou?
-S pěnou.
00:23:48-My tu starou kuchyň dáme pryč.
-Vy jste se zbláznil.
00:23:59-Lidé jsou všeteční.
-Táta by mě roztrhl.
00:24:04-Ta chudák víla je z toho smutná.
-Houby smutná.
00:24:09-Vesele si brouká.
-To je žalostné broukání.
00:24:15Táta by mě roztrhl a vám by tak zvalchoval záda,
00:24:19že byste se do smrti nenarovnal.
00:24:22-Táta má sílu jako čtyři chlapi.
-Já vám to neberu.
00:24:27Poslyšte, až ten váš táta uvidí paklíčky voňavého tureckého tabáku,
00:24:37až táta uvidí lahvičky zámeckého vína,
00:24:42ten vás popadne do náruče a bude plakat samým štěstím.
00:24:50Myslíte, že pak by víla promluvila?
00:24:56Mám začít s hovorem první? Nevím, jsem obyčejná žába a ona je víla.
00:25:07Zkusím to. Vltavská vílo, vltavská vílo!
00:25:18Žabko hospodyňko, dlouho jsme mlčely, viď!
00:25:22Ba, dlouho. Ostýchala jsem se začít.
00:25:27Já se také ostýchala, jsi starší a zkušenější.
00:25:31Prosím tě, hlavně že spolu mluvíme a jedna druhé rozumíme.
00:25:37Ale oni nám nerozumí. To je veliká chyba, že nám nerozumí lidé,
00:25:46protože někdy jsou naše rady moc důležité.
00:25:50-Líbí se ti u nás?
-Ani nevím. Do Vltavy nepospíchám.
00:25:59Severák letí po řece. Proudy jsou studené jako rampouchy.
00:26:04Ale za to v létě, to plavu k modřanským proudům,
00:26:08nebo zas dolů pod trojské vinice, vyhřívám se na palouku,
00:26:13voní mateřídouška, na nebi se usmívají červánky.
00:26:18Vrátíš se do rodné řeky se slunovratem?
00:26:23Musím se rozhodnout, ale času mnoho nezbývá.
00:26:27Sama víš nejlépe, co uděláš. Ale převozník je dobrý člověk.
00:26:33-Moudrý a spravedlivý.
-A Tomeš?
00:26:37Tomeš bude celý táta. Teď je ještě hloupý.
00:26:45-Na tebe se kouká jako na obrázek.
-Myslíš?
00:26:55Pozor, někdo jde.
00:26:59Pojďte. Že nám ale přituhlo. Jinak jde vše náramně dobře.
00:27:07Za chvilku tu máme kramáře s kobylou a vozem a s nákladem.
00:27:13Že já jsem se dal umluvit. Táta mě přetrhne. A vás taky.
00:27:20Táta? Ten si bude žít jako milostpán.
00:27:24Zavolá si fiakr a pojede do hradčanských zahrad.
00:27:30-Tady tu pec časem zbouráme.
-Ani nápad.
00:27:35Sem přijdou krásná kamna a tady bude stát truhlice s pokladem.
00:27:48A ty budeš jásat, krásná vltavská panenko.
00:27:56Ona mě pocákala. Nejede kramář? Je tady. Mladý, do díla.
00:28:05Hezky vezmete tady tohle. Víte co, vezmete to taky.
00:28:16Pohyb, pohyb. To je dřina.
00:28:22Nemáte ponětí, co já se nadřel, šenkýři.
00:28:26Každý kus vážil nejméně cent, ale dílo se podařilo.
00:28:32Ještě všechno krásně vyzdobíme a váš tatík se může vrátit.
00:28:38Z řeči jsem vyrozuměl, že jste vyvezli starou Sochorovu kuchyň.
00:28:44-No právě. -Stará veteš, všechno se válí na skládce.
00:28:50Nevím, podle mě jsou to starožitné bytelné věci.
00:28:55Dejte pokoj, novota je novota. To všechno děláme pro vílu.
00:29:05To zase bude nářez. Táta mě přerazí.
00:29:10-Půjdete k nám první.
-Klidně.
00:29:12-Říkali jste na skládce v Podolí?
-Jistě.
00:29:17-Já bych si ty věci vzal.
-Pro mě za mě.
00:29:21Kramáře chytíte na Výtoni, krmí tam koně.
00:29:25Tak to jo, dobrá. S tatíkem se stejně vyrovnám. Hlídejte tady.
00:29:32-Já tam hned skočím.
-Spolehněte se.
00:29:35My vám tady všechno v poctivosti ohlídáme.
00:29:43A jsme u cíle, víla promluví, ukáže nám poklady...
00:29:51-Co když ani teď nic neřekne?
-To prr, to bych se na to podíval.
00:29:59Buď nám, vílo, řekneš, kde ty poklady jsou nebo...
00:30:05-Nebo co? Co? -Vysekám díru v ledu a šoupnu tě do ledové vody.
00:30:10Tak to ne, víle se nesmí ublížit. Bránil bych ji třeba sekyrou.
00:30:20No tohle? Co to vidím?
00:30:31Podívejme, že by se mladý zakoukal do víly?
00:30:41-I kdyby, tak co.
-Kdyby, tak to by bylo to nejlepší.
00:30:54My bychom vystrojili svatbu.
00:31:04Copak je možné vzít si vílu za ženu?
00:31:15Co sem lezu, když tady nebydlím? Podskalí 66.
00:31:22To tady bydlím. Ale co to? To je hrůza hrůzoucí.
00:31:34Kdo tohle... To je práce vařečkáře a ten můj truhlík mu naletěl.
00:31:43Oni mi jednou rozeberou i střechu nad hlavou.
00:31:47Ale srovnám pacholíkům hřbety. Ukážu jim, co je přívoznická síla.
00:31:56Ať z toho nejsou soudy, přívozníku.
00:31:59Už je tady mám.
00:32:03-Táto, vy už jste zpátky ze Sázavy?
-To víš, že jsem zpátky.
00:32:09-Prosím, ne.
-S tebou si to vyřídím potom.
00:32:12Dobrý večer, co to děláte? Slitování. Ne, Ne!
00:32:22-Jdou ty hodiny správně?
-Cože?
00:32:25Jestli ukazují správný čas. Je to pro mě moc důležité.
00:32:29-Jdou akorát.
-To jsem ráda.
00:32:32To už se nebudu muset vrátit do té studené bečky.
00:32:37-Zdravíčko.
-Jde na mě rýma.
00:32:39Dělejte něco, co koukáte, podejte mi ručník.
00:32:43Dělejte něco, podejte ručník.
00:32:47To vám to trvalo. Máte tu pořádnou zimu.
00:32:52-O všechno abych se starala sama.
-Botičky.
00:32:57Abych zůstala mezi lidma, aby tady bylo teplo.
00:33:01Vidíte to, slyšíte to? Víla kolem sebe uviděla nové krásné věci.
00:33:09A promluvila. Teď nám řekne o vltavských pokladech.
00:33:14Nemelte hlouposti. Na tom máte nejmenší zásluhu.
00:33:18Přišel čas slunovratu. Musela jsem se rozhodnout,
00:33:22jestli se vrátím jako víla nebo zůstanu mezi lidma.
00:33:27A zůstala jsem s vámi. Tak je to.
00:33:30Vám bych neřekla o pokladech, i kdyby jich byla plná fůra.
00:33:35On bych chtěl vltavské poklady, lichometník jeden.
00:33:41Prosím, chtěl, přiznávám. Nechte ten řemen. Ale ne pro sebe.
00:33:46Všechno pro chudé lidi z Podskalí, aby se jednou měli dobře.
00:33:51Lež jak vyšehradská skála. Můj řemen lhaní nesnáší.
00:33:56-Klid.
-Hned se dá do tance.
00:33:58-Pomoc! Ne, ne.
-Neřáde.
00:34:19Oči měla od pomněnek, sukýnku z rákosu.
00:34:25Úsměv měla puškvorcový, vlnku místo nosu.
00:34:31Ta panenka z výtoňských proudů. Lalalala.
00:34:40Vlasy dlouhý z orobince, tělo z vrby proutek.
00:34:46Chůze peřej, a to srdce vodopádu kousek.
00:34:52Ta panenka z výtoňských proudů. Lalalala.
00:35:01Tu mě lidi, tu mě máte, stála na náměstí.
00:35:07Já jsem totiž lidi vaše naděje a štěstí.
00:35:13Ta panenka z výtoňských proudů. Lalalala.
00:35:24Kdyby sem někdo přišel, tak bude myslet, že je u bláznů.
00:35:30Když se všechny ty hrůzy vyhází, tak se zase tady dá dýchat.
00:35:35-Tomeši, co budeme mít k večeři?
-Tvaroh a chleba.
00:35:42To je dobré tak pro nás dva. Ale máme vzácného hosta.
00:35:46-Skoč zadem nakoupit.
-Skočím.
00:35:50Ne, chleba s posoleným tvarohem je moc velká dobrota.
00:35:54-No vidíte, táto.
-Myslíte?
00:35:57-To mám všechno sníst?
-Všechno.
00:36:00A dobré chutnání, líbezná panenko.
00:36:04I když je Vltava moc hodná,
00:36:06už by mě po začátku slunovratu zpátky nevzala.
00:36:10Nejsem líbezná panenka, ale docela obyčejná holka z Podskalí.
00:36:15Jméno už jsem si taky vybrala. Budu pro všechny Lída.
00:36:20Lída. Liduška. Lidunka.
00:36:23Najdu si práci ve mlýně nebo na rybím trhu nebo na pile.
00:36:28To nemusí. Mezi námi přívozníky není zase tak špatné živobytí.
00:36:33Tak takhle je to! Výborně, Lidunko z Podskalí.
00:36:40Já tě ubezpečuju, že budeš uvítaná mezi chlapama z cechu.
00:36:50Tak jo, pantáto.
00:36:54KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:36:56-Dále.
-Dobrý večer.
00:37:01Já jdu za vámi, sousede. Ale vidím, že máte návštěvu, přijdu jindy.
00:37:07Jen se posaďte. To je návštěva, aby se tak řeklo, z rodiny.
00:37:13Rozumím. Co bych rád vyřídil. Váš starý kuchyňský nábytek
00:37:25jsem hned nechal odvézt z té skládky do mého stavení.
00:37:30Je ve světnici za šenkem. Je to nábytek starodávný, pěkný.
00:37:38-Pokračujte, šenkýři.
-Já s ním mám poctivé úmysly.
00:37:43Já bych tím nábytkem zařídil podskalské památeční muzeum.
00:37:57Vzpomínali bychom tam při grundlích na slávu Podskalí.
00:38:02Jestli chcete, tak vám nábytek vrátím.
00:38:05Abyste nepřišel ke škodě, tak já vám dám peníze. Kolik si řeknete.
00:38:11Počkejte. Když jsem se vrátil od sestry a viděl tady tu hrůzu,
00:38:21myslel jsem, že mě vezme čert. Ale teď, když na věc nahlížím,
00:38:27nechte si ten nábytek na to podskalské muzeum.
00:38:34Nechci od vás ani groš, ale budu vás častěji navštěvovat.
00:38:40Protože svoji převoznickou pramici na jaře předávám svému synovi.
00:38:48-Děkuji, táto, já to beru.
-To je moudré rozhodnutí.
00:38:55Vidím, že patříš k nám do Podskalí, jako tvůj táta i dědek.
00:39:02Takže moc děkuju, poroučím se. Běžím po svých.
00:39:08Ostatně, sousede převozníku, nepůjdete se podívat na to muzeum.
00:39:16Máte pravdu, co bych se nešel podívat na to příští muzeum.
00:39:26-Takže dobrou noc.
-Dobrou.
00:39:33KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:39:37-Hlubokosklon, velectění.
-To tedy přišel host.
00:39:43Jsem to já, učenec z Františku. Mistr tajných věd.
00:39:48Světoznámý badatel v tajemnu.
00:39:53Tam stála bečka s vodou a v ní se máchala luzná víla.
00:40:03Protože jsem učinil vědecká bádání a napsal jsem až učencům z daleka,
00:40:11zjišťuji nyní s úžasem, že mé oko nezří ani bečku, ani vílu.
00:40:18Řekněte mi pravdu, byť zdrcující. Není ona víla v říši hastrmanově?
00:40:27Ale kdepak. Je to jinak. Vodu jsme vylili a bečku strčili do kůlny.
00:40:35-Probůh! A co se stalo s vílou?
-Vy mě nepoznáváte?
00:40:44-Jako koho, prosím?
-Podívejte se líp.
00:40:51-Vidím lepou děvu z Podskalí.
-Zříte Lídu, bývalou vílu.
00:40:58-Ne, ne, ne. -Je to tak a na tom se nedá nic změnit.
00:41:14Můj věhlas světoznámého učence je zcela zdeptán.
00:41:21-Ale kampak jdete?
-Běda, běda.
00:41:29A já už jsem tady zbytečná.
00:41:35Tomši, Liduško, žabka hospodyňka vám přeje velkou fůru štěstí.
00:41:46Podskalí, Podskalí, krásné je i z povzdálí.
00:41:52V Podskalí, v Podskalí, každý chodec zpomalí.
00:41:59Pradlenky košile máchají, převozník chystá se plout.
00:42:05Šífaři na děti mávají, do Prahy nese je proud.
00:42:11Podskalí, Podskalí, krásné je i z povzdálí.
00:42:17V Podskalí, v Podskalí, každý chodec zpomalí.
00:42:24Na řece blýskaj se hvězdičky, náš Tomáš vílu si vzal.
00:42:30Ty naše podskalské písničky, já jsem jim na svatbě hrál.
00:42:39Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Mnohá pražská zákoutí jsou jako stvořená pro pohádky. Nejvíc se jim dařilo na Kampě, ale i v Podskalí se jedna našla. Převozníkův syn Tomeš (J. Hartl) se tam zamiloval do krásné vltavské víly (letošní jubilantka Z. Adamovská). Ta si dala záležet na tom, aby se z Tomeše stal moudrý, pracovitý převozník. Teprve pak mu řekla své ano a sama se proměnila v obyčejně neobyčejnou dívku.
