Johanka z Arku

Johanka byla malou holčičkou, když jí během přepadení její rodné vesnice vojáci anglické armády před očima znásilnili a zavraždili sestru. Ale už předtím slýchávala hlasy a měla vidění, jako by ji chtěl kdosi něco sdělit. Od té doby se staly víra a modlitby její jedinou útěchou. Když Johanka dospěla, hlasy zesílily natolik, že byla přesvědčena, že k ní hovoří sám Bůh a že jí vyzývá k tomu, aby se postavila do čela armády. Její víra v to, že je předurčena k tomu, aby se postavila do čela vojsk, vyhnala vetřelce a přinesla Francii mír. Johančino nezlomné odhodlání překonává nedůvěru svých blízkých, ale i samotného krále.

Johanka z Arku, známá jako Panna orléanská se narodila kolem roku 1412. Krátce na to se Angličané vylodili na kontinentě a postupně ovládli severní Francii. Po podepsání dohody mezi anglickým a francouzským králem měl anglický král získat dědický nárok na francouzskou korunu anglický panovnický rod Lancasterů. Postupně se zdvihal lidový odpor proti anglickým uchvatitelům. Počátkem roku 1429 se rozjela Johanka za králem Karlem VII do Chinonu. O pár měsíců později už vjela se svým vojskem do osvobozeného Orléansu a pokračovala dále ve svém vítězném tažení. V roce 1430 však byla zajata Burgunďany, tehdejšími spojenci Anglie, kteří ji posléze za 10 000 liber prodali Angličanům. V Rouenu byla odsouzena jako čarodějka a kacířka a upálena. Bylo jí pouhých devatenáct let.