Zpívající housle
Josef Suk (8. srpna 1929 Praha – 7. července 2011 tamtéž) byl vynikající český houslový virtuos. Narodil se v rodině inženýra Josefa Suka, majitele cukrovaru a amatérského houslisty, a Marie Sukové, rozené Vlkové. Není bez zajímavosti, že byl vnukem skladatele Josefa Suka a pravnukem Antonína Dvořáka.
Od svých 20 let působil jako primárius Pražského kvarteta. Pronikavého úspěchu dosáhl po sólovém koncertu v Praze 6. listopadu 1954. Jeho první zahraniční cesty vedly do USA, kam jej pozval George Szell, aby hrál s Clevelandským orchestrem, vystupoval v Německé spolkové republice, Holandsku a Rumunsku, následovaly cesty do Francie a Belgie.
V roce 1960 mu byly státem zapůjčeny housle od Antonia Stradivariho „Duc de Camposelice“ z roku 1710, které věnoval československému státu krátce před svou smrtí Váša Příhoda. Hrál také na Stradivariho nástroj „Libon“ a housle „Princ Oranžský“, které postavil Giuseppe Guarneri del Gesu.
V roce 1961 byl jmenován sólistou České filharmonie a absolvoval s ní mnoho zahraničních turné a řadu recitálů v jejích komorních cyklech. Za své nahrávky obdržel řadu významných cen: Grand Prix du disque v Paříži za Debussyho a Janáčkových sonát, za Dvořákovo trio Dumky s Janem Panenkou a Milošem Sádlem, za komplet Mozartových houslových koncertů s Pražským komorním orchestrem.
Jeho hra se vyznačovala nádherným, plným, sytým tónem, křišťálově čistou intonací a stylovou interpretací. Suk je jeden z nejlepších světových interpretů Bacha, Mozarta a Beethovena. Jeho nahrávky Dvořákova koncertu jsou vzorové.