O natáčení filmu
Film jsem připravoval rok a půl. Šlo to celkem hladce, protože jsem jasně věděl, jak by měl vypadat. Po první verzi scénáře mi s vylepšením ještě pomohla dramaturgyně Iva Jestřábová. To byla šťastná spolupráce. Posledních šest měsíců jsem ryl držkou v zemi, abych našel ideální prostředí k natáčení a nezanedbal žádný z předrealizačních úkolů. Sestavil jsem si detailní technický scénář s fotkami lokací a nákresy všech záběrů. Je to tlustá bichle se spoustou barevných poznámek a vzkazů, které jsem sám pro sebe poznamenal, abych ve zběsilém proudu natáčení nezapomněl na nic podstatného. Snad nezapomenu. Během prvního natáčecího dne jsem rovnou zjistil, že vůbec nemusím ten scénář otevírat. Znám film nazpaměť, i když ještě neexistuje.
Během natáčení jsem se snažil jako děsnej šprt, abych neudělal nějakou chybu. Na každý den jsem se puntičkářsky připravoval. Herci byli skvělí. Těšilo mě, jak moc si rozumíme. A podobné to bylo i s nejbližšími spolupracovníky. S kameramanem Tomášem Syslem jsme se doplňovali jako Vinnetou a Old Shatterhand. Natáčení je vždycky velkým bojem o kvalitu a já mám v povaze snažit se někdy až za hranu únosnosti. Mám ale pocit, že to rozhodně stálo za to.
Před natáčením jsem měl jeden takový osobní cíl, a tím bylo mít z tohohle filmu radost. A teď ji mám. Střih je hotový, v současné době ještě film různě drobně čančáme. Ladíme barvy, triky, minulý týden se do filmu nahrávala hudba Marka Doubravy. Ta moje radost s každou novou vrstvou dokončovacích prací ještě roste. Jsem přesvědčený, že film je lepší než knížka. Na reakce diváků se těším jak malej kluk.
O hlavních hercích
Jsem dokonale šťastnej. Mám herecké obsazení snů. Filmový Prvok, Šampón, Tečka a Karel jsou Martin Pechlát, David Švehlík, Hynek Čermák a Martin Hofmann. Kluci jsou napěchovaní talentem. Známe se už roky, takže moc dobře vím, co dokážou. Každý z nich je zavalený prací a postavit natáčecí plán tak, aby se sešli, byl fakt oříšek. Ale stal se zázrak a podařilo se to.
Martin Pechlát - Prvok: Aniž by to sám tušil, stál přímo u samotného zrodu své postavy a jeho obsazení bylo více, než jasné. „Potkali jsme se kdysi u natáčení seriálu, a hrozně moc jsme si rozuměli. Když jsem potom začal psát tuhle knížku, představoval jsem si, že Prvok je právě Martin Pechlát,“ prozrazuje Hartl. „Je zvláštní vidět ho teď v hotovém filmu. Mám pocit, že mi vylezl z hlavy. To je paráda,“ dodává.
David Švehlík – Šampón: „Šampón byla jediná role, na kterou jsem dělal kamerové zkoušky. Je to totiž velmi komplikovaná postava, musí být nejen hezoun a mít charizma, ale musí mít v sobě i křehké tajemství. To David má, ale potřeboval jsem vidět, jestli v něm bude taky velký pražský obšourník. David to zvládl skvěle,“ popisuje Hartl. „On je prostě idol. Snoubí se v něm přirozený sex appeal s těžko definovatelným oduševnělým tajemstvím. Jeho inteligentní jemné herectví mi připomíná dávné filmové výkony mladého Jana Kačera,“ pokračuje Hartl.
Hynek Čermák – Tečka: „Kdysi jsem ho viděl v divadle v roli Stanleyho v inscenaci Tramvaji do stanice touha a on byl tak moc dobrej a tak moc vypadal jako chlap, že já jsem chtěl, aby se moje dítě taky jmenovalo Hynek a byl taky takovej chlap,“ říká Hartl. „To by ale na roli nestačilo. Hynek Čermák mě vždycky přitahoval kombinací testosteronové tvrdosti a překvapivě křehké citovosti. Jeho komediální talent a něha pod tvrdou slupkou jsou pro roli Tečky požehnáním,“ doplňuje Hartl.
Martin Hofmann – Karel: „Martin Hofmann je můj nejlepší kamarád už roky a roky a roky, my spolu dospíváme a zrajeme v muže. Je to moje nejbližší duše s varlaty,“ vyznává se Hartl. „Je už dvacet let mým životním souputníkem. Pracovali jsme spolu na těžkých divadelních rolích a hluboce spolu souzníme. Je fascinující, že na sídlišti v pražských Bohnicích vyrostla taková herecká perla. V mém filmu nesměl chybět,“ říká jasně Hartl.
O hercích ve vedlejších rolích
Kromě hlavního obsazení se režisérovi Patrikovi Hartlovi povedlo dát dohromady výjimečně dlouhou řadu hereckých hvězd pro vedlejší role, stejně jako pro role malé i úplně nejmenší. Herci, kteří jindy lákají na filmy z plakátů coby hlavní tváře, řeknou ve snímku pár vět nebo pár slov nebo dokonce ani slovo.
„Obsazování rolí ve filmu je jako zakládání symfonického orchestru. V Prvokovi je celkem devadesát rolí. Já jsem toužil po tom, aby náš devadesátičlenný orchestr byl složený jen ze skvělých talentovaných hráčů. Aby i ten, kdo se ve filmu objeví na pár sekund, diváka potěšil,“ říká Patrik Hartl.
„Svým hvězdným kamarádům jsem většinou nabízel scénář s označením dvou nebo tří minirolí, které bych si pro ně představoval. A oni si vybrali, co si mají chuť zahrát. Kryštof Hádek s Jirkou Mádlem například měli možnost si zahrát ajťáky, kteří močí na toaletě ve firmě Karla, nebo homosexuály v gay klubu. S chutí si vybrali homosexuály. Když se to dověděl Štěpán Benoni, rozhodl se pro roli barmana v tomtéž klubu, aby se na natáčení setkali. Bavilo nás si společně zablbnout. Už při kostýmních zkouškách jsme se smáli,“ vzpomíná Hartl.
„Krásná Jitka Schneiderová ozdobila film jednou větou, Patricie Pagáčová a Sabina Remundová taky, Jakub Kohák s Berenikou Kohoutovou zdobili beze slov, Monika Absolonová řekla tři věty a vynikající Tatjana Medvecká radostně zahrála pidiroli vztekající se herečky v sitcomu, který režíruje Šampón. Těšila se na Davida Švehlíka, kterého zná od miminka, protože se v Národním divadle kamarádí s jeho tátou, Aloisem Švehlíkem…, “ pokračuje režisér.